Blog

Kalendárium: Květen

Netradiční zelenina mangold

V druhé polovině května se sázejí teplomilné květiny i zelenina, například křehký mangold. Tato listová a řapíkatá zelenina je blízce příbuzná řepě a pěstovali ji už ve starém Egyptě. Potřebuje kvalitní, hlinitopísčitou, nepříliš mokrou půdu a slunnou polohu chráněnou před větrem. Listy do čerstvých salátů lze odebírat hned, jakmile rostlina zesílí, vydrží až do prvních mrazů. Kromě lahůdkových řapíků má rostlina i nezanedbatelnou estetickou hodnotu, zvláště kultivar ´Rhubarb Chard´ se sytě červenými řapíky.

Letničky

V polovině května, po „ledových mužích“, by již noční a ranní teploty neměly klesat pod nulu. Ať už máte sadbu letniček vysetou a přepikýrovanou doma, nebo ji kupujete, nastala doba k jejich výsadbě na zahradu, terasu či na balkon. Letničky potřebují lehčí hlinitopísčitou zem a slunné místo. Skoro žádným nesvědčí těžká mokrá půda, na příliš zastíněném místě nekvetou nebo jen málo. Nejlepší je poloha chráněná před prudkým větrem.

První sklizeň

Už v květnu lze sklízet ze zahrádky první ovoce – borůvkám podobné plody zimolezu kamčatského (Lonicera kamtchatica). Tento metrový opadavý keř skutečně pochází z východního Ruska a ve své velmi studené domovině má jen krátkou dobu vegetace. Plody jsou jemně sladkokyselé, borůvky připomínají tmavomodrou barvou i velikostí, tvar však mají oválný. Za vyzkoušení rozhodně stojí.

Kvetou skalničky

Plamenka šídlovitá (P. subulata) patří k nejoblíbenějším skalničkám, roste ve dvou poddruzích na severovýchodním pobřeží USA a v Kanadě. Nízký plazivý až polštářovitý druh se rozrůstá do rozsáhlých koberečků, výškou nepřesahuje 10 cm. Vykvétá v dubnu až červnu. Květenství mívá 2 až 3 květy v živých, převážně růžových odstínech. Pěstuje se množství kultivarů, některé z nich dvoubarevné s očkem. V přírodě roste na chudých kyselých půdách, na štěrkovitých nebo písčitých suchých stráních. Nemá žádné zvláštní požadavky na půdu, důležitý je dostatek slunce a dobré odvodnění stanoviště.

Soutěž o originální knihu Hory Shora

Soutěžní anketu najdete na webu Stavbadomu.net

Hory Shora: Radek Jaroš a Arnošt Tabášek

Jaké to je stát na šesti osmitisícovkách a co obnáší cesta od základního tábora až na vrchol, to a mnoho dalších podrobností z expedic k nejvyšším vrcholům planety přibližuje kniha o výstupech jednoho z našich současných nejúspěšnějších horolezců Radka Jaroše. Představa většiny nehorolezců o tom, jak probíhá dobývání osmitisícového vrcholu, se od reality dost liší, ale na své si určitě přijdou i ti, kteří dobře vědí, o čem je řeč.

Radek Jaroš je nejúspěšnější český himálajský profesionální horolezec. Specialista na expedice o malém počtu členů. Výstupy absolvuje výhradně bez použití kyslíkového přístroje a pomoci výškových nosičů. V roce 2014 Radek úspěšně dobývá poslední, čtrnáctou osmitisícovku – K2 a zapisuje se do síně slávy světového horolezectví. Stává se teprve 15. člověkem na světě, který získal tzv. Korunu Himálaje.

Soutěž potrvá od 2. 5. do 31. 5. 2016.

Co udělat, abyste byli zařazeni do soutěže?

Přihlaste se a hlasujte v naší anketě. Prohlédněte si fotografie u jednotlivých článků, vyberte dům, který vás nejvíce zaujme, a dejte mu hlas.

1. Provence ve středu Evropy: DO ČLÁNKU ZDE

2. Krásný dům s cihlovou fasádou: DO ČLÁNKU ZDE

3. Bydlení dvou rodin v dvoupodlažním domě: DO ČLÁNKU ZDE

4. Ekologický horský dům: DO ČLÁNKU ZDE

Soutěžní anketu najdete na webu Stavbadomu.net

Bydlení pro nejchudší uprostřed města

Jak je v San Francisku obvyklé, byli i v tomto případě nájemníci vylosováni v loterii z dlouhého seznamu lidí, kteří splňovali dané podmínky.

Sponzoři, zúčastnění zástupci města i architekti se v rámci projektu snažili vyřešit celé spektrum potřeb lidí bez domova či s nízkými příjmy, přičemž největší důraz byl kladen na co nejširší možnosti vzájemné interakce.

V domě je mnoho společných prostor, které slouží k nejrůznějším účelům, především ale k setkávání obyvatel. K dispozici je především rozlehlá hala se spoustou denního světla, dvorky a společenská místnost, v níž nájemníci absolvují vzdělávací programy, kam chodí na přednášky a kde pořádají oslavy.

Z centrálního dvora vede široké schodiště do dalších prostor ve vyšších patrech, kde se nachází tělocvična, zahrada s hřištěm a dva dětské koutky.

Podle poroty soutěže AIA Housing Awards 2016, která tento dům ocenila jako jeden z deseti nejlepších architektonických počinů v oblasti rezidenční architektury za loňský rok, jde o skvělý projekt na skvělém místě, který je obohacující v mnoha směrech.

Autoři projektu: Mithun

Majitel: Organizace Mercy Housing California

Lokalita: San Francisco, CA

Čokoládový dort s domácí šlehačkou

Ingredience:
125 g másla
125 g cukru krystal
220 g kvalitní hořké čokolády (70%)
1,5 žloutku
175 g bílků
8 g kakaa

Na ozdobu:
250 g čerstvých jahod
200 ml smetany ke šlehání (33%)
snítky čerstvé máty

Postup:

Máslo s čokoládou rozpustíme ve vodní lázni. Necháme směs mírně vychladnout a ještě v tekutém stavu přidáme žloutky a kakao. Bílky vyšleháme s cukrem (ručně, případně s pomocí kuchyňského robota Assistent EKM 4000) a obě hmoty opatrně, ideálně ručně smícháme. Připraveným těstem naplníme formu, kterou předem vyložíme pečicím papírem. Pečeme v předehřáté troubě na režim Horký vzduch 165 °C po dobu 45 minut.

Hotový dort necháme zchladnout na pokojovou teplotu a pak dáme do lednice. Protože v něm není mouka, bude velmi jemný. Manipulujeme s ním tedy opatrně a krájíme jej, až když je opravdu dobře vychlazený. Jen tak to půjde snadno.

Podáváme s domácí šlehačkou ušlehanou pomocí mixéru se šlehací metlou, s čerstvými jahodami a každou porci ozdobíme snítkou čerstvé máty.

Tip šéfkuchaře:
Na čokoládě určitě nešetřete. Čím kvalitnější koupíte, tím bude dort nakonec chutnější!

Recept pochází z kuchařky Vaření, pečení a grilování v multifunkční parní troubě Electrolux, její elektronickou verzi spolu s dalšími tipy a triky pro multifunkční parní trouby najdete na: www.pecemevpare.cz, www.electrolux.cz

Interiér: Rozmarné omlazení

Na úpravách staršího domu je vždy hodně práce. Tady se ale noví majitelé hodně zaměřili také na interiér. Neponechali nic náhodě a postupně hledali pomoc u různých firem. Teprve následně zjistili, že jim nikdo z oslovených nebyl schopen interiér vytvořit a doladit jako celek, tzv. na klíč.

Jemným sítem veškerých nároků nakonec prošla a manželům zcela vyhověla designérka Pavla Kirschner, která se interiéru věnovala od jeho návrhu až do konečné fáze realizace.

„Hledali jsme dlouho,“ vzpomíná Jiří a pokračuje, „zaujala nás její práce, ale i kreativní přístup k celku a jednotlivým detailům. Líbilo se nám, že kladla důraz na originální vybavení interiéru a autentický nábytek bez kopírování, zohlednila všechny naše požadavky a nakonec vytvořila prostor, v němž se cítíme skvěle.“

Přání manželů nevycházela z představ o konkrétním stylu, ale především z praktických ohledů na fungování čtyřčlenné domácnosti. Přestože se přiklánějí k jednoduchosti a praktičnosti, strohý minimalismus jim blízký není. Bylo třeba vyhnout se pomíjivým trendům, přitom ale vytvořit svěží, moderní a zároveň i nadčasový interiér.

Účelně i trendy

Protáhlý půdorys obývacího pokoje designérka opticky zkrátila černou výmalbou stěny, kterou vybavila na míru zhotovenou knihovnou a televizním stolkem. Černou barvou zvýraznila i poměrně nápadný prvek místnosti – nosnou tyč krovu. Lehce industriální nádech prostoru dodala černá nástěnná lampa Potence designéra Jeana Prouvého a lankové osvětlení.

Protiváhu tvrdšímu výrazu těchto detailů tvoří jemná, lehce narůžovělá výmalba a béžovošedé odstíny dalšího vybavení. Decentní osvěžení zajistil moderní, domodra laděný patchworkový kusový koberec. Většina doplňků je přivezena ze zahraničí nebo vyrobena na míru.

Nejstarší z dětí, dcera, se už osamostatnila. Doma zůstali dva středoškoláci, synové, kteří se dočkali komfortu vlastních pokojů. Na úpravách chlapeckých pokojů v podkroví se oba hoši podíleli, například barevnost si zvolili sami.

V domě byla převážně použita keramická dlažba s podlahovým vytápěním, kterou bylo třeba z časových, ale i finančních důvodů ponechat. Pouze v pokojích chlapců levné laminátové podlahy nahradily kvalitní vinylové.

„Obrodu interiéru domu nebylo možné zvládnout naráz. Chtěli jsme zde ale strávit Vánoce, proto ji bylo třeba rozdělit na etapy. Moc se těším na pokračování spolupráce s designérkou. V další fázi nás čeká ještě úprava kuchyně, pracovny a pokoje pro hosty,“ vysvětluje paní domu.

Pavla Kirschner

Interiérová designérka

Navrhuje interiéry a originální nábytek. Oslovují ji eklektické pařížské byty s všudypřítomnou bohémou. Nebojí se odvážných řešení a přidanou hodnotou její práce je kreativita. Svými návrhy podporuje českou výrobu.

• www.pavlakirschner.cz

• www.vasceskynabytek.cz

Další pěkné interiéry najdete v této rubrice a na našem sesterském webu www.modernibyt.cz.

Hörmann: Nové dřevěné dveře do interiéru

(Komerční prezentace)

Kvalita dveří od společnosti Hörmann je na vysoké úrovni a zajišťujeprodukt s dlouhou životností. „Díky dřevěným vnitřním dveřím firmy Hörmann se kupující doslova rozhoduje pro dveře pro celou generaci,“ uvádí k tomu Vít Kareš, jednatel společnosti Hörmann v České republice.

Interiérové dřevěné dveře Hörmann se vyznačují velmi kvalitním provedením zárubně a vysoce odolným povrchem Duradecor, které koncový zákazník dostane v základní ceně elementu dveří.

Už teď mají úspěch

„Z reakcí odborných prodejců s mnohaletou praxí v oblasti interiérových dveří je zřejmé, že dveře přijímají jak odborná veřejnost, tak i koncový zákazník,“ uvádí Vít Kareš a dodává, že síť prodejců dál expanduje. Společnost Hörmann buduje pro interiérovédveře naprosto nové prodejní kanály. Zájemci o prodej interiérových dveří z řad profesionálního velkoobchodu jsou vítáni. Jednou z předností tohoto nového sortimentu je i krátká dodací lhůta.

Interiérové dveře se vyrábějí z dřevěných materiálů, masivního dřeva, MDF komponentů a dřevotřísky. Povrch dveří je z vysoce mechanicky odolného povrchu Duradecor, což je povrch lepší než CPL a mechanickou odolností se blíží povrchu HPL.

Zámky interiérových dřevěných dveří Hörmann jsou od kvalitního německého výrobce Schulte Schlagbaum a vysoce kvalitní klikové sady od německého výrobce HAFI, což znovu podtrhuje kvalitu Hörmann.

Ať klasické nebo moderní, bílý lak nebo buk,se skleněnými prvky nebo aplikacemi z ušlechtilé oceli – Hörmann nabízí přesně ty dřevěné vnitřní dveře, které se hodí do každého obydlí.

Varianty na výběr

Společnost Hörmann dává na výběr z jedno i dvoukřídlových variant otevíracích dveří, stejně jako dveří posuvných. Mohou se zasouvat do pouzdra či pojíždět na stěně. Dveře najdou využití nejen v rodinných domech a v bytech, kde vytvoří tu správnou atmosféru domova, ale také ve velkých objektech, jako jsou školy, nemocnice a úřady.

Široký sortiment nových dřevěných dveří Hörmann nabízí nepřeberné množství typů prosklení, kování, motivů, provedení a elektrických výbav přesně dle požadavku zákazníka. Samozřejmostí je také možnost mít vždy každou stranu křídla i zárubně v jiné barvě či motivu.

Dřevěné interiérové dveře Hörmann se tradičně vyznačují kvalitou a krátkými termíny dodání.Interiérové dveře společnostnabízí přes síť autorizovaných prodejců dřevěných dveří Hörmann, která se zabývá hlavně interiérovými produkty a již s těmito produkty mají bohaté zkušenosti.

Více informací o výrobcích naleznete na www.hormann.cz.

Novinka: Unikátní tepelné čerpadlo NIBE

(Komeční prezentace)

Společnost NIBE má více než šedesátiletou tradici výroby vysoce efektivních zařízení pro vytápění a ohřev vody. Dlouhodobě vyvíjí tepelná čerpadla, která výrazně snižují energetickou náročnost a jsou šetrná k životnímu prostředí.

„Jejich neustálé zdokonalování a rozvoj vedly ke vzniku nového modelu tepelného čerpadla NIBE F2120 systému vzduch-voda, které se řadí po propojení s regulátorem NIBE SMO do energetické třídy A+++. Při testování mu byl naměřen na evropském trhu vysoce nadstandardní topný sezónní faktor vyšší než 5 a dosahuje tak 5x větší účinnosti než běžný elektrokotel. Zjednodušeně se dá říci, že zákazník získá přes 5 kWh vyrobené energie za každou kWh elektrické energie dodané ze sítě. Tato novinka navíc patří k jednomu z nejtišších tepelných čerpadel a nabízí špičkový pracovní rozsah s výstupní teplotou až 65 ^oC,“ uvádí Jiří Sedláček, ředitel prodeje NIBE Energy Systems CZ.

Příjemná teplota po celý rok

Tepelné čerpadlo NIBE F2120 využívá pro vytápění teplo obsažené ve venkovním vzduchu. Lze ho proto využít na pozemku, na němž není možné provést hlubinný vrt nebo vybudovat plošný zemní kolektor pro tepelná čerpadla jiných systémů. Montuje se zvenku na fasádu budovy a jeho instalace je velmi jednoduchá. Díky třífázovému připojení není nutné měnit jistič nebo elektroinstalaci. Aby odolalo náročným klimatickým podmínkám, je vyrobeno z trvanlivých materiálů, které zaručují dlouhou životnost. Mezi jeho další výhody patří poměrně nízká počáteční investice oproti výrobkům systému země-voda, velmi tichý provoz i při plném zatížení a velký pracovní rozsah.

„I při venkovní teplotě -25 ^oC zůstávají všechny funkce tepelného čerpadla NIBE F2120 zachovány. Jeho výstupní teplota může v tomto případě dosáhnout až 63 ^oC, hodí se proto také do budov s vysokoteplotním topným systémem. Všechna tepelná čerpadla NIBE vzduch-voda a kompaktní vnitřní jednotky jsou navíc vybaveny doplňkovým zdrojem, který jim pomáhá s vytápěním v období největších mrazů. Při vývoji nového modelu nebyla opomenuta ani možnost chlazení s minimální výstupní teplotou 7 ^oC,“ vysvětluje Jiří Sedláček.

Bohatý výběr možných kombinací

Tepelné čerpadlo NIBE F2120 se vyrábí ve 4 variantách podle výkonu a je určené pro kombinaci s jednou z vnitřních systémových jednotek VVM nebo s regulátorem NIBE SMO.

„Propojení s vnitřní systémovou jednotkou VVM přispívá k optimalizaci účinnosti tepelného čerpadla a dosažení maximálních úspor. Jednotka obsahuje ohřívač vody, oběhová čerpadla, řídicí systém či doplňkový zdroj vytápění. Vzniká tak kompletní řešení pro topení, chlazení nebo ohřev vody,“ dodává Jiří Sedláček.

Řídicí modul NIBE SMO 20/40 umožňuje kombinaci tepelného čerpadla NIBE F2120 s dalšími zařízeními a zajišťuje jejich optimální a plynulý provoz. S jeho pomocí může být tepelné čerpadlo propojeno se stávajícím kotlem na plyn či elektrickou energii, s akumulační nádrží, ohřívačem vody NIBE nebo se solárními panely.

Nový showroom NIBE

Pro zájemce nejen z řad odborné veřejnosti jsou aktuální typy tepelných čerpadel včetně modelu NIBE F2120 vystaveny v nově otevřeném showroomu NIBE, který je umístěný v areálu společnosti Družstevní závody Dražice, člena skupiny NIBE. Kromě samotného showroomu se zde nachází také prostorná vstupní hala a školicí místnost pro 30 osob.

„Hala je vybavená plazmovou obrazovkou, na které promítáme video nahrávky z výroby ohřívačů vody a tepelných čerpadel či fotografie ze zajímavých událostí. Školicí místnost je určená především pro školení našich partnerů, kteří si mohou v jeho průběhu vyzkoušet vše potřebné kolem instalace a servisu tepelných čerpadel,“ říká Jiří Sedláček.

Přehled tepelných čerpadel vzduch-voda podle jejich sezónního topného faktoru:

*Značka a typ tepelného čerpadla / SCOP podle normy EN 14825 průměrné klima	35 ˚C	55 ˚C
NIBE F2120-16	5,1	3,9
NIBE F2120-20	5,1	3,9
IVT AirX 130	4,84	3,53
Panasonic WH-ADC0916G9E8 + WH-UXD9FE8	4,84	3,43
IVT AirX 170	4,81	3,58
IVT AirX 70	4,72	3,42
IVT AirX 50	4,69	3,31
IVT AirX 90	4,65	3,42
Vaillant VWL 85/2	4,62	3,36
Daikin ERLQ004CAV3/EHBH04S18CB3V	4,53	3,3
Toshiba A2W Inverter 1104H8-E	4,48	3,47
Viessmann Vitocal 200-S AWB 201.C10	4,48	3,48
Stiebel Eltron WPL 25 A	4,31	3,64
Stiebel Eltron WPL 15 ACS	4,27	3,41
NIBE F2040-16	4,13	3,56
NIBE F2040-8	4,08	3,02
NIBE F2040-12	4,05	3,27
Vaillant VWL 171/3 S	4,05	3,32

*Sezónní topný faktor (SCOP) je nejprůkaznějším měřítkem účinnosti tepelného čerpadla. Jeho hodnoty udávají poměr mezi vyprodukovaným teplem a spotřebovanou energií v průběhu celého roku. (Na rozdíl od topného faktoru COP, který nezohledňuje průběh topné sezóny a udává poměr za předem daných neměnných podmínek.)

**V přehledu jsou vybrána tepelná čerpadla vzduch-voda, která se nejčastěji objevují v nabídkách výrobců a prodejců.

Zdroj: Přehled tepelných čerpadel na webových stránkách patřících pod nezávislou Dánskou energetickou agenturu: http://sparenergi.dk/forbruger/vaerktoejer/varmepumpelisten

(tepelná čerpadla NIBE se v Dánsku prodávají pod značkami Vølund a Metro Therm – v přehledu jsou proto k nalezení tyto značky)

Úsporná plastová okna a dveře Schüco LivIng s unikátním těsněním

(Komerční prezentace)

Výrobce u tohoto profilu jako první na trhu použil v rozích svařitelné EPDM těsnění, které je vysoce odolné a oproti ostatním typům těsnění má vynikající tvarovou paměť. V kombinaci s vhodně zvoleným zasklením lze s profilem Schüco LivIng vyrobit okna i pro pasivní domy.

A barva rozhodně nemusí být pouze bílá! Velmi atraktivní povrch přináší technologie Automotive Finish s metalickými odstíny, letos rozšířenými o tři další, u kterých na první pohled v podstatě nepoznáte, že se nejedná o okna z hliníku. Tradiční variantou jsou fólie v několika desítkách odstínů včetně imitace dřevin, případně aluminiové krycí lišty. Tyto v Německu vyráběné profily mají odolnost proti poničení a vloupání do třídy RC 2.

Nový plastový systém Schüco LivIng přináší široké možnosti využití u nových i rekonstruovaných rodinných domů a apartmánového bydlení. Využitelný je nejen pro klasická okna a vchodové dveře, balkonové dveře, paralelně odstavené posuvné a sklopné dveře, ale i všechny další atypické tvary oken včetně obloukových, doplněné o okenní příčky a další designové prvky.

I v pasivním standardu

7komorový profil stavební hloubky 82 mm je k dispozici ve dvou variantách, Schüco nabízí jak provedení s dorazovým těsněním a dvěma těsnicími rovinami, tak alternativu s přídavným středovým těsněním a třemi těsnicími rovinami.

Oba typy profilů lze kombinovat, což zpracovatelům přináší zejména úspory při skladování, koncovým zákazníkům pak komfortnější užívání – bez průvanu, vlhkosti a hluku.

U varianty s dorazovým těsněním profil dosahuje hodnoty Uf 1,0 W/(m2K), při provedení se středovým těsněním pak 0,96 W/(m2K). S vhodně zvoleným zasklením se dají vyrobit okna i pro pasivní domy. Volba závisí čistě na preferencích zákazníka. Konstrukci je možné osadit zasklením až do tloušťky 52 mm, stejně tak lze volit typ kování až v třídě bezpečnosti RC 2.

Prvenství ve vývoji těsnění

Výrobce u profilu Schüco LivIng jako první na trhu použil v rozích svařitelné EPDM těsnění. Toto vůči klimatickým vlivům vysoce odolné těsnění má oproti standardním typům (např. TPV, TPE) těsnění vynikající tvarovou paměť. Inovovaná v rozích svařitelná varianta EPDM těsnění byla exkluzivně vyvinuta ve spolupráci se společností Semperit. Kromě dokonalého těsnicího účinku, bez přerušení po celém obvodě, je jeho obrovskou výhodou odolnost vůči UV záření i stabilita v extrémních klimatických podmínkách, pružnost si zachovává při teplotách od – 40 do + 120 °C.

Design s možností volby jednobarevných odstínů, textury dřeva i kovového povrchu

U oken a dveří z profilu Schüco LivIng oceníte nejen dlouhodobě vynikající těsnicí vlastnosti bez průvanu, vlhkosti a hluku, ale i neomezený výběr barev.

Dokonalý metalický povrch, inspirovaný metodami používanými v automobilovém průmyslu, přináší technologie AutomotiveFinish, jejíž základní vzorník byl letos rozšířen o další 3 odstíny (Light Silver, Deep Bronze a Metallic Black).

Dále jsou k dispozici klasické fólie s více než 160 jednobarevnými odstíny i texturou dřeva anebo aluminiové krycí lišty (v prodeji pravděpodobně od konce třetího kvartálu 2016), které pokrývají všechny RAL a eloxované odstíny. S ohledem na trend fasád v různorodých tónech šedé nechybí tato barva ani v nabídce Schüco LivIng.

Více na www.schueco.cz.

Pestré květy rododendronů

Rododendrony, někdy česky nazývané i nepříliš vžitým jménem pěnišníky, jsou zajímavé vřesovcovité keře (Ericaceae) rozsáhlého rodu s více než tisícovkou druhů. Jsou rozšířené po celé severní polokouli, vývojové centrum leží v Himálaji, kde roste největší počet druhů. K dalším oblastem velmi bohatým na rododendrony překvapivě patří Nová Guinea a Borneo, kde je známo přes 200 druhů.

S rododendrony se setkáme i na jižní polokouli – na severu Austrálie. Poměrně málo druhů nalezneme v Evropě a v Severní Americe. V Africe ani v Jižní Americe nerostou.

Bohatá paleta druhů

Jednotlivé druhy se od sebe poměrně výrazně liší, najdeme mezi nimi přes 20 m vysoké stromy i sotva 20 cm dorůstající keříky, druhy stálezelené i opadavé, jimž nepřesně říkáme azalky, v tropech dokonce i epifyty (sekce Vireya). Listy mohou být dlouhé necelých 10 mm (rododendron obtížený – R. impeditum) nebo dorůstají délky až 90 cm (R. sinogrande).

Stejné rozdíly najdeme u květů: korunka rododendronu drobnokvětého (R. micranthum) měří kolem 1 cm, zatímco u druhu R. griffithianum ze severní Indie (Sikkim) a Bhútánu dosahuje květ průměru až 16 cm a navíc nádherně voní.

Tenké kmínky rododendronů se větví nízko nad zemí. Kořenová soustava je mělká, velmi hustá, složená převážně z bohatého vlášení. Většina druhů i kultivarů má listy silné, tuhé a kožovité, bývají střídavé, většinou krátce řapíkaté, celokrajné, u některých druhů vroubkované nebo pilovité. Tvar mají různě podlouhlý, bývají zelené, vzácně našedlé, někdy z rubu rezavě nebo světle plstnaté. U opadavých azalek se na podzim hezky barví do oranžova.

Květy jsou souměrné, kalich pětičetný, koruna může být nálevkovitá, zvonkovitá nebo kulovitá, pěti až deseticípá v odstínech od bílé, nažloutlé, růžové, oranžové, červené, fialové, purpurové, modré až po nahnědlou. Plodem je dřevitá, podélně pukající tobolka s velkým množstvím drobných semen.

U většiny stálezelených zahradních kultivarů i u některých původních druhů je olistění poměrně husté, někdy až jednolité a „těžké“. Většina původních stálezelených druhů má texturu řidší, neuspořádané chomáče listů na koncích větví a kmínky ve spodní části holé. Opadavé druhy působí mnohem lehčím a vzdušnějším dojmem. Z těchto vlastností a (samozřejmě) bohatého kvetení vycházejte při výběru rostlin do své zahrady.

Hledání vhodných podmínek

Rododendrony se nehodí do každé zahrady – a také v každé nenajdou vhodné podmínky pro správný růst. Základní podmínkou je vlhké klima, nezáleží tolik, zda v podhůří nebo v nížině. Mírné přistínění vyššími stromy není bezpodmínečně nutné, ale pomáhá chránit před zimním a předjarním sluncem, které může spálit listy.

Obecně lze říci, že čím větší má rostlina list, tím vyšší je potřeba zastínění, velký list znamená i nižší mrazuvzdornost. Všechny opadavé druhy snášejí umístění částečně na slunci, stálezeleným se lépe daří ve stínu. Pokud však přikrývkou z chvojí přitlumíme účinek zimního a předjarního sluníčka, na jaře a v létě ho obvykle snášejí.

Z toho vyplývá, že ideální místo nacházejí rododendrony v severní nebo západní poloze v lehkém zástinu, kde jsou navíc chráněné před prudšími větry.

Zálivka a půda

Během sušších zim někdy rododendrony zkroutí listy a odumírají. Pěstitelé se domnívají, že keře zmrzly. Bývá to však jinak, rostliny doplatily na nedostatek vody v půdě a uschly. Fakt, že vždyzelené druhy a odrůdy mívají svěšené listy, ještě neznamená, že i v zimním období netranspirují, takže se musí, i když ne často, zalévat.

Dostatek vláhy v půdě i vyšší vzdušná vlhkost bývají podmínkou dobrého růstu rododendronů, proto jim prospívá časté postřikování. Vhodné je i mulčování rašelinou či borkou.

S výjimkou rododendronu chlupatého (R. hirsutum) a rododendronu raného (R. x praecox) rododendrony nesnášejí vápník, půda má být kyselá a humózní, nejlépe s vysokým podílem rašeliny nebo lesní borové hrabanky.

Mladé rostliny se vysazují v předjaří, vždy s kořenovým balem. Pokud koupíte rostliny a ihned je nezasadíte, je třeba je vlhčit. Oschlé kořenové baly před výsadbou postavte na půl hodiny do nádoby s vodou, aby důkladně nasákly. Přihnojujte pouze od dubna do června, ne později, aby letorosty stihly do zimy vyzrát.

Rododendrony se zásadně neokopávají do hloubky, protože koření i těsně pod povrchem půdy.

Co české zahrady

Mnohem častěji než botanické druhy se pěstují velkokvěté hybridy. Kvůli množství kultivarů bylo nutno sortiment rozdělit na několik skupin podle zahradnického hlediska podle původu na opadavé azalky a stálezelené rododendrony, které se dále člení na skupiny: japonské azalky (rozdělené do 20 podskupin podle použitých výchozích druhů) a na velkokvěté rododendrony (vyšší a nižší).

Z obrovského množství pěstovaných druhů a kultivarů se těžko doporučuje, záleží na prostorových možnostech konkrétní zahrady, klimatu i osobním vkusu. Vhodné je přitom sledovat dobu kvetení, správná volba znamená prodloužení radosti z kvetoucích keřů. Nejdříve kvete rododendron špičkolistý (R. mucronulatum) – již koncem ledna, naopak až koncem srpna zazáří purpurově červený rododendron slívolistý (R. prunifolium).

Důležité je také povšimnout si, odkud který kultivar pochází. V našich podmínkách se mnohem lépe osvědčují odrůdy vyšlechtěné v kontinentálních podmínkách (např. v Německu), které jsou mnohem mrazuvzdornější. Anglické a holandské odrůdy bývají sice efektnější, ale také výrazně choulostivější na nízké zimní teploty a u nás vymrzají.

Mlýn: Splněný sen

Ještě před pár lety přitom nebylo co obdivovat. Z mlýna zůstaly jen obvodové stěny, střechou teklo tak, až se propadly stropy. V zahradě se dařilo jen náletové zeleni.

Dezolátní stav odpovídal opuštěné stavbě, která se po pokusu o záchranu v 90. letech minulého století propadla do stavu ruina. Výrazně tomu napomohli zloději. Přilákal je stavební materiál i zbytky vybavení po zahraničních majitelích, kteří se mlýnu pokoušeli vrátit bývalou slávu, ale svou snahu rychle vzdali.

Další majitel pouze mlýn koupil, ale nechal jej 17 let dál chátrat. Prodej a záchrana tak přišly na poslední chvíli.

Mlýn zachránily romantické vzpomínky

Manželé Paulišinovi na Okoř jezdili na výlety už od svých devatenácti let. Chátrající mlýn v podhradí jim učaroval už tehdy. V roce 2011 objekt koupili a během čtrnácti měsíců (!) jej i s okolím proměnili k nepoznání.

Začínali se společníkem, který zde rok bydlel, a později jeho podíl odkoupili. „Díky tomu rekonstrukce proběhla rychle a brzy budeme moci objekt otevřít veřejnosti. Postavíme zde luxusní hotel s devíti pokoji a malým spa, který bude zaměřeny hlavně na pořádání svateb a společenských akcí,“ vysvětluje majitelka.

Shoda s památkáři

Historie mlýna sahá až do 15. století. Vždy byla silně provázaná i s osudem hradu, postaveného kolem roku 1359 pro bohatého měšťana ze Starého Města pražského, Františka Rokycanského, a to na místě hradu z 2. poloviny 13. století.

Zásadní přestavbou prošla stavba mlýna v období kolem roku 1873. Tehdy získal typické výrazné štítové stěny, jaké jsou třeba i na Sovových mlýnech v Praze, ale především se přizpůsobil moderní výrobě: zmizelo typické mlýnské kolo, přišla turbína, objekt se výrazně zvětšil a zmodernizoval. Sloužil také jako pekárna a pivovar.

A právě pro podobu z 19. století se investoři rozhodli, alespoň pokud jde o vnější vzhled. Také vstupní brána po rekonstrukci vypadá stejně jako původní z druhé poloviny 19. století. I proto našli rychle společnou řeč i s památkáři, získali podporu také místního starosty a úřadů.

Při rekonstrukci bylo nutné odstranit zbytky nekvalitních materiálů, které se předchozím majitelům „odměnily“ rychlou destrukcí, ale také nahradit poničené trámy a celou střechu, metrové obvodové zdivo vydrželo. Vlhkost zespodu ani záplavy naštěstí dům nikdy neponičily. Pod stavbou totiž fungovalo široké potrubí určené pro vodu pohánějící turbínu.

Ke konverzi industriální stavby na individuální bydlení přistoupili investoři velmi citlivě, zachovali všechny cenné prvky, které pouze doplnili materiály odpovídajícími současným technologiím. Ponechali přiznané kamenné zdivo v interiéru, zvenčí je však budova zateplena (fasádním systémem Baumit open). Ten však působí zcela přirozeně, i díky použití vyhlazovacích omítek či replik ozdobných říms a plných cihel pro šambrány špaletových oken. Stavba tak získala dokonce ocenění v soutěži Fasáda roku. Celý dům má plynové vytápění.

Interiér plný světla

Majitelé obývají druhé nadzemní podlaží, kam lze vyjet z přízemí výtahem (přízemí a první patro se po odstěhování druhého společníka postupně upravuje). Dominantu celého bytu s plochou přibližně 400 m2 představuje hlavní obývací část v místech bývalé mlýnice.

Velký prostor otevřený až do krovu dává vyniknout originálním sochám i obrazům. „Mlýn má stejně jako celé údolí bohatou historii, v 19. století tu pobývala a tvořila řada slavných malířů, včetně Slavíčka, který se tu, jak se traduje, dokonce i oženil. Mařákovci na Okoř jezdili velmi rádi, vznikla tady celá řada vynikajících obrazů,“ prozrazuje Simona Paulišinová.

Právě odkaz zdejší historie ji přivedl k pořádání „salonů 19. století“, jak jim sama s úsměvem říká. Přijíždějí sem zájemci o výtvarné umění, literaturu (své autorské čtení tu měla například Kateřina Tučková, autorka proslavených Žítkovských bohyní) i hudbu. Velký prostor mlýnice tak žije bohatým společenským životem.

Soukromá zóna (ložnice rodičů, pokoj šestnáctiletého syna, koupelna a šatna) byla umístěna na galerii. Hojné použití skleněných příček v lehce industriálním stylu odlehčuje hmotu vloženou na galerii, jejich kvalitní zpracování však zaručuje dostatečnou zvukovou izolaci, možnost použití textilních závěsů zase soukromí.

Kuchyň je samostatná, lze z ní vyjít přímo na velkou terasu před domem, kde se skvěle snídá i odpočívá, jen je třeba se smířit se zvědavými pohledy návštěvníků hradu, ti mají z jeho vyhlídky terasu „jako na talíři“.

Zahrada na valech

„Náletová zeleň a stromy poškodily kamenné zídky zahradních kaskád, které tu zřídili už v 19. století. Val, na němž jsou, patrně sloužil jako hráz vodního příkopu. Vše se muselo opravit,“ popisuje Simona Paulišinová, která se sama s chutí stará o zeleninovou zahrádku v horní části, kde nechybí ani bylinky či záhony jahod.

Na opačném konci valu se našel i prostor pro grilování, zatímco velký zahradní altán slouží pro příjemné venkovní posezení. Je však možné, že se jednou promění v místo, kde si dvojice řeknou své „ano“. Romantická cesta pod loubím obrostlým růžemi by určitě byla hezkým začátkem společného života. Majitelé by totiž chtěli dokončit i rekonstrukci starých stájí, kde by mohl vzniknout malý hotel se sedmi pokoji, další zázemí pro hotel by mohlo poskytnout přízemí v bývalém mlýně.