Blog

Via Appia Antica, jak už její název vypovídá, je komunikací vybudovanou v době starověkého Říma. V roce 312 př. n. l. se ujal vlády cenzor Appius Claudius Caecus a ten začal neprodleně, aniž by čekal na schválení Senátu, budovat.

Jedním z jeho počinů byla právě i Via Appia, strategická cesta vedoucí od městských hradeb Říma od brány Porta San Sebastiano až do města Capua v Kampánii. Po 195 km dlouhé silnici zásoboval Řím svou armádu, která díky této podpoře nakonec zvítězila nad Samnity, zahnala je do hor a oblast získala. Později byla cesta protažena až do přístavu Brindisi. Dnes je turistickou atrakcí, součástí chráněného území s mnoha památkami z období Římské republiky a císařství, nacházejí se zde například Caracallovy lázně, Aureliovy hradby, hrobka Gety, hrobka Priscilly, Maxentiův palác, mauzoleum Cecilie Metelly, bazilika sv. Šebestiána, Romulovo mauzoleum a několik katakomb. V jejich blízkosti, přímo na ulici Via Appia Pignatelli, která je s ulicí Via Appia Antica souběžná, vlastnil staré dílny otec dvou dětí a muž s jasnou a přesnou vizí.

Obrátil se na architektonické studio Angelo Luigi Tartaglia & Armando Tomasi a práce na projektu mohly začít. Pro studio byla zakázka samozřejmě velkou výzvou, protože proměna industriální budovy v rezidenční sídlo je obrovským podnětem. 

Architekti navíc s klientem spolupracují už 25 let, takže znají jeho očekávání i striktní požadavky, které uplatňoval také při transformaci tří velkých hal v budoucí domov své dcery. Ta sice neměla žádné rozhodovací právo, ale podle architekta Tartaglia byla velmi spokojená s výběrem a rozhodnutími svého otce. 

TŘI V JEDNOM 

Tři industriální budovy byly umístěny v různých úrovních a prvním úkolem bylo je vhodně propojit. Prvním krokem bylo odstranění centrálního pilíře a zesílení trámových konstrukcí podpírajících šikmou střechu. Takto vzniklý prostor se stal obývacím pokojem s velkou pohovkou a několika pufy, které se mohou volně rozmisťovat podle potřeb po celé místnosti. K obývací zóně je přilehlý tzv. hobby pokoj s koupelnou pro hosty. Schodiště z kovu a dřeva se nahoře zužuje a spojuje prostor s galerií, na níž jsou dva obdélníkové bloky a v nich umístěné koupelny. 

Dům si jeho majitel navrhoval sám: „Přiznám se, že víc než architektonické vyznění mě zajímají technologie, kterými dům disponuje,“ vysvětluje a z každého slova je zřejmé, že jako majitel stavební firmy, která má na kontě stovku realizovaných domů, je ve stavebnictví jako doma. Dokazuje to nakonec i pečlivé provedení každého detailu – soklem počínaje a střechou konče.

Hrátky s terénem

Na parcelu nový majitel čekal šest let, než byla k mání. Teprve pak mohl pozvat bagry a začít se zemními pracemi. Původně svažitý terén zvedl na jižní straně skoro o metr, což představuje přes 200 m3 zeminy. Terénní hrana, patrná při pohledu z terasy, je díky tomu nyní o metr výše, čímž vznikají na zahradě dvě rovné plochy. Jediné místo, kde se původní výška terénu zachovala, je oblý výřez, který dovoluje výhled z oken suterénu. Dispozice je řešena jako pětiúrovňový mezonet, ze dvou třetin podsklepený, z každé podesty schodiště se vchází do mezipatra. V suterénu se nachází kotelna, technické zázemí a kosmetický salon paní domu se saunou a samostatným vchodem pro zákaznice, v přízemí najdete kuchyni a jídelnu, v horních podlažích pokoje a pracovny. 

Dům byl postaven osvědčenou technologií z tvárnic Porotherm bez vnějšího kontaktního zateplení. Na základě dlouholetých profesních zkušeností majitele a stavebníka v jednom mají tyto tvárnice o tl. 44 cm dostatečné tepelněizolační schopnosti a dobře akumulují teplo, což ve spojení s moderními technologiemi vytápění přináší velké úspory. Stěny při tom zůstávají prodyšné, což je důležité pro vnitřní klima. 

Vytápění

Na domě je pozoruhodný kombinovaný způsob vytápění. Hlavním zdrojem tepla je zplynovací kotel na dřevo, který ohřívá vodu v akumulačních nádobách. K provozu domácnosti slouží tři nádoby – dvě tisícilitrové pro topnou vodu, třetí (400 litrů) je určena pro teplou užitkovou vodu. Nádoby jsou přes výměník napojeny na krb se sekundárním spalováním. Jinými slovy, většinu výkonu skutečně předávají přes výměník do akumulačních nádrží a do interiéru jde co nejméně tepla. Většina vložek funguje naprosto obráceně a dnešní zaizolované objekty mají místnost s krbem rychle přetopenou. Tato vložka má jen 8 kW, je kompletně zaizolovaná včetně dvojskla, a tak únik do místnosti nepřesáhne 2 kW.

Samozřejmostí je externí přívod vzduchu, bez kterého by musel dům nasávat ledový vzduch zvenčí do místnosti,“ líčí spokojeně majitel domu přednosti svého topidla. Navíc aby nedocházelo v zimě k přílišnému ochlazování prostoru topeniště venkovním vzduchem, bere si vložka vzduch z prostoru garáže, takže se vzduch k hoření předehřeje. Výsledkem je i to, že za celou zimu není potřeba sklo ani jednou omýt, neboť za vysokých teplot při pyrolýze dojde k úplnému vyčištění celého ohniště včetně skel.