Blog
Soutěž o formičky na čokoládu od Tescomy
S webem www.dumabyt.cz můžete vyhrát 5 formiček na čokoládu DELÍCIA CHOCO, čokomix, které do soutěže poskytla společnost Tescoma.
Soutěž potrvá od 3. 2. do 28. 2. 2016.
5 vybraných výherců získá formičky na čokoládu DELÍCIA CHOCO.
Vynikající pro přípravu originálních čokoládových bonbonů a řady dalších pochoutek v domácnosti i profesionální gastronomii. Vyrobeno z prvotřídního pružného a žáruvzdorného silikonu, hotová čokoláda se nelepí a lze ji snadno vyklopit. Dodáváno s praktickým stohovatelným stojánkem pro úsporu místa při použití.
Co udělat, abyste byli zařazeni do soutěže?
1. Odpovězte správně na soutěžní otázku:
Anketa:
Kolik roků je záruka na Formičky na čokoládu DELÍCIA CHOCO, čokomix?
Nápovědu naleznete ZDE.
Abyste mohli být zařazeni do soutěže, musíte být ovšem v okamžiku hlasování přihlášeni!
2. Staňte se fanouškem stránek Dům a byt na Facebooku (tlačítko „To se mi líbí“).
|
TESCOMA TESCOMA je česká společnost se sídlem ve Zlíně, která potřeby do kuchyně nejen prodává, ale ve vlastním Design centru také sama vyvíjí a testuje. Řada výrobků nese označení světový patent a mnoho z nich získalo prestižní ocenění za design. Za 20 let od založení společnosti se TESCOMA stala jedničkou na českém a slovenském trhu. Přední pozici si vybudovala dokonce i ve světě. Obchodní pobočky tak naleznete v 7 evropských zemích a z exportní centrály v Itálii se vyváží do více než 100 zemí světa. |
Účastí v soutěži dáváte souhlas s využitím své e-mailové adresy pro marketingové účely webu www.dumabyt.cz (společnosti Business Media).
Neznámé příběhy palet
Ať už je důvodem toho, proč jste se rozhodli oživit interiér bytu nábytkem z dřevěných palet, jeho nízká cena nebo vás jednoduše láká možnost vyrobit originální kousek vlastníma rukama, pusťte se do toho.
Sympatické na dřevěných paletách je mimo jiné to, že nábytek z nich je ekologicky přínosný, efektivní z hlediska nákladů a každý kus je jedinečný. Těžko byste našli někoho, kdo by měl úplně stejný stolek nebo poličku jako vy.
Z dobře připravených a ošetřených palet můžete vyrobit téměř cokoliv – od věšáku do předsíně přes postel až po zahradní domek nebo houpačku pro děti. Chce to jen dobrý nápad a šikovné ruce.
Kde koupit a za kolik?
Palety lze koupit nové nebo použité, tuzemské nebo zahraniční výroby. Nejčastější rozměry prodávaných palet jsou 120 x 80 cm a 120 x 100 cm.
Použité palety
• Dostanete je ve stavebninách, skladech nebo třeba supermarketech, kde se rádi poškozených palet zbaví. Případně zkuste zajít do výkupen palet.
• Kvalita použitých palet není příliš dobrá, počítejte s tím, že budou potřebovat minimálně zbrousit a nalakovat, případně natřít krycí barvou.
• Ceny obyčejných palet se pohybují kolem 100 Kč za jednu paletu, europalety od 140 Kč.
Nové palety
• Jsou často vyráběny právě pro použití v interiéru a objednat je můžete třeba na internetu, kde prodejci nabízejí nejen různé stupně kvality, ale i různé rozměry (i na přání).
• Vyznačují se vysokou kvalitou a jejich výhodou je, že s nimi můžete hned začít pracovat.
• Ceny se pohybují od cca 200 Kč za paletu v závislosti na velikosti.
Jak začít? Zkuste věšák nebo poličku.
Tento věšák lze zakoupit na www.paletky.eu, ale stejně dobře si podobný věšák a třeba i s poličkou v jednom zvládnete vyrobit sami.
Co budete potřebovat: paletu, silnější smirkový papír na zabroušení třísek, porcelánové úchytky, které se běžně používají k nábytku, šroubovák, metr, pilku a případně i lak nebo barvu k ošetření dřeva nebo k patinování, skoby na přidělání věšáku na stěnu. Bude se vám hodit i heslo: dvakrát měř, jednou řež!
Struktura a patina
Chybí vám inspirace? Zkuste internet, např. na Pinterestu najdete několik stovek fotografií, co všechno lze z palet vyrobit. Stačí do vyhledavače zadat slovní spojení – z palet.
Paletové workshopy |
|
Studio Paletky pořádá víkendové mini workshopy pro veřejnost, které probíhají ve čtyřčlenných skupinách. Seznámíte se s vizí záchrany palet a vytvoříte si svůj vlastní originální kousek nábytku. Pro pokročilé jsou pak určeny kurzy individuální. |
|
Na www.nabytekzpalet.eu si můžete zakoupit voucher na víkendový workshop podle přání nebo tematický na výrobu konkrétního kusu nábytku. K dispozici budete mít palety, plánky výrobků, vysušené přířezy a hranoly, elektrické ruční nářadí a především rady zkušených pracovníků. |
Více článků o tom, jak si vlastnoručně zařídit či vyzdobit domácnost, a případnou inspiraci najdete v rubrice Stavba – Svépomocí a na našem sesterském webu www.modernibyt.cz.
Okno vyžaduje péči a údržbu
Odborníci „oknaři“ tvrdí, že nejvíce problémů vzniká v důsledku nedostatečné izolace rámu okna, vinou neodborné manipulace a mechanického opotřebení, kvůli nadměrné tvorbě kondenzátu s postupnou degradací materiálu. Problémy jsou průvodním jevem levných a nekvalitních imitací a funkčnost okna ovlivňuje i neodborná montáž rukama neumětelů.
Bolesti a léky na ně
Zjištěné nedostatky lze relativně snadno řešit ve stadiu vývoje produktových novinek a následně je vychytat při laboratorních zkouškách. Nejlépe však okna prověří až praktické užívání.
Kupříkladu u novostaveb i rekonstrukcí představuje potenciální nebezpečí instalace střešních oken na krov zhotovený z nevyzrálého dřeva. Při vysychání konstrukčních prvků krovu (krokví) totiž dochází k jejich pohybu, což citelně „zacvičí“ s okenním rámem i křídlem. Někteří výrobci tedy své produkty standardně vybavují kováním s rektifikací.
Povrchová i hloubková degradace materiálu se týká především oken dřevěných (zcela imunní však nejsou ani plast či kov). Údržba spočívá v ošetřování a obnově laku dřevěných částí a v promazání kování.
Po letech užívání budete pravděpodobně nuceni vyměnit také pryžové těsnění a důkladně zkontrolovat připevnění všech doplňkových komponentů okna. U starších typů oken s jednoduchým tmelením izolačních dvojskel pak přibližně po 10–15 letech (průměrná deklarovaná životnost) počítejte s jejich výměnou.
Kování, těsnění, sklo…
Velmi namáhanou částí je kování oken, zejména závěsy. Dochází zde ke tření kovu o kov, kovu o plast atd., proto je nutné styčná místa v intervalu zhruba pěti let promazávat. Modernější typy oken jsou vybaveny samomazným materiálem, zajišťujícím funkčnost i snadné ovládání. Pryžové těsnění postupně ztrácí pružnost, což v důsledku vede ke zvyšování infiltrace, respektive spárové průvzdušnosti okna (životnost těsnění je ve standardních podmínkách asi 10 let).
Výměnu těsnění mezi křídlem a rámem zvládne i zručnější kutil, přesto ji raději svěřte odborníkům, nejlépe přímo servisnímu technikovi výrobce. Ten zároveň zkontroluje a případně vymění i těsnění ventilačních klapek i filtrů a seřídí mechanické komponenty a ovládací prvky.
Také skleněná výplň má svoji garantovanou a především reálnou životnost. Výměnu izolačních dvoj- či trojskel rozhodně svěřte specializované firmě, u výrobce si však předem zjistěte, zda lze právě u vašeho okna vyměnit stávající prosklení za sklo s lepšími hodnotami – nižším koeficientem prostupu tepla, s lepšími zvukověizolačními, bezpečnostními a dalšími parametry.
Ošetřování povrchu a obnova laku |
|
Většina střešních oken, resp. jejich dřevěných částí je opatřena vrstvou laku nebo barvy už z výroby. Trpí však nejen jejich vnější, povětrnostním vlivům přímo vystavená část, negativně na ně působí i vlhkost vzduchu ze strany interiéru. Obnovu nátěru nebo kompletní přelakování dřevěných částí proto odborníci doporučují v intervalu 5–7 let. K opravám prasklin a hlubších oděrek se používají speciální tmely na dřevo v odpovídajících odstínech, opravená místa se přebrousí a na čistý, odmaštěný povrch se nanesou dva nátěry vodou ředitelného akrylátového laku (pozor na těsnění, sklo a kovové části). |
Výherci soutěže o tyčinky FlapJack
3 výherci, kteří splnili podmínky soutěže, si brzy přibalí sebou na svačinu tuto sladkou a přitom zdravou dobrotu.
Dominika Tesaříková, Křižanovice
Antonín Šimek, Liberec
Miluše Smetanová, Vranovice
Gratulujeme!
Soutěžit jste mohli od 14. 1. do 31. 1. 2016.
1. Správnána soutěžní otázku: Která obilovina je hlavní složkou tyčinky FlapJack?
OVES
Nápovědu naleznete ZDE.
2. Staňte se fanouškem stránek Dům a byt na Facebooku (tlačítko „To se mi líbí“) a registrovaným čtenářem webu Dům a byt.
Její veličenstvo zahrada
Windsor v hrabství Berkshire, přibližně 30 km západně od Londýna, patří mezi nejvyhledávanější místa Anglie. Dominantu tvoří proslulý hrad Windsor (Windsor Castle), k němuž patří i rozsáhlý zámecký park. Hrad má za sebou více než 900 let starou historii a je bezkonkurenčně nejstarší nepřetržitě obývanou královskou rezidencí. Původním záměrem bylo, aby rozlehlý park tvořil přirozený přírodní celek.
Na jeho území vznikla ve 30. letech 20. století zahrada, později pojmenovaná po svém zakladateli Ericu Savillovi, tehdejším správci parku. Ten, za podpory krále Jiřího V., vybudoval v té době velice populární „lesní zahradu“. Tento druh zahrady byl v první polovině 20. století, kdy vrcholil příliv nových rostlin z celého světa, mezi bohatými Brity velice oblíbený.
Nadšení sběratelé budovali rozlehlé zahrady bohatě osázené rododendrony, magnoliemi, kaméliemi, javory, jeřáby a brsleny s podsadbou primulí, lilií a mákovníků. Lesní zahrady nejen dokládaly postavení a bohatství svého majitele, ale byly také známkou jeho vážného zájmu o rostliny, který se ve společnosti velice cenil.
Literatura uvádí, že zahradu rozkládající se na čtrnácti hektarech okomentovala po dokončení královna slovy: „Je to velice pěkné, pane Saville, ale není to trochu malé?“
Pod královským dohledem
Původní lesní zahrada byla nejzajímavější na jaře, kdy ji zdobily květy keřů, cibulovin a podrostových trvalek. Získala si od počátku takovou oblibu, že se brzy začala tematicky dále rozšiřovat a pod královským dohledem se vyvíjela až do dnešních dnů.
V současné době nabízí velice zajímavou podívanou v průběhu celého roku. Nádherné, vzrostlé duby, buky, kaštanovníky a borovice doplňují staré rododendrony a kamélie, hortenzie, koberce trvalek, výsadby stromů se zajímavou kůrou, malebná zákoutí a průhledy, jezírka i potoky. Takzvaná suchá zahrada je osázena středozemními druhy rostlin; najdeme tady okrasné česneky, sápy, janovce, topolovky, okrasné trávy a divizny. Rostliny se ve štěrku různě přesévají a výsadby působí náhodným a naprosto divokým dojmem.
Naopak růžová zahrada, která byla zcela přepracovaná v roce 2010, má pevně daný řád, ale přesto nepůsobí staticky. Růžové záhony doplněné okrasnými travinami a bloky stříhaného tisu se roztáčejí jako ve víru a vyvýšený chodník tento pocit ještě umocňuje. Osmadvacet variet růží bylo vybráno speciálně s ohledem na jejich vůni.
Golden Jubelee Garden, moderně pojatá venkovská zahrada, byla otevřená v roce 2002 u příležitosti 50. výročí korunovace královny Alžběty II. V roce 2007 byla část zahrady vyčleněna pro pěstování rostlin z Nového Zélandu.
Za zmínku stojí i moderní budova návštěvnického centra, kterým se do zahrady vchází. Impozantní zvlněná střecha, připomínající list, byla vybudována z dubového a modřínového dřeva z královských lesů.
Zahrada v průběhu celého roku poskytuje velice příjemnou procházku a posezení. Na návštěvníky čekají nesčetná romantická zákoutí, zajímavé a inspirativní stromy a rostliny. Zaručeně tady příjemně strávíte volný čas.
Praktické informace |
|
Zahrada The Savill Garden se nachází asi 30 km západně od Londýna. Cesta autem nebo vlakem trvá přibližně půl hodiny. Nejbližší vlakové zastávky jsou Egham, Windsor a Virginia Water. Parkoviště pro osobní auta jsou placená. Více o zahradě: http://www.theroyallandscape.co.uk/gardens-and-landscape/the-savill-garden/ |
-66358b9644063.jpeg)
-6690158a111d9.jpg)
Tonička: Rekonstrukce začala bouráním
První díl seriálu najdete zde.
Nemáme koupelny!
Rekonstrukci jsme zahájili bouracími pracemi a dispozičními úpravami, především chodeb a koupelen. Současně jsme se pustili do budování nové kanalizace a sanitárních rozvodů.
Největším problémem při plánování rekonstrukce byla absence jakékoliv koupelny v domě, a to nejen z pohledu stavebnětechnického, ale i funkčního. Za žádných okolností jsme však tento nedostatek nechtěli řešit jakoukoliv přístavbou či dostavbou domu, neboť by to zcela jistě negativně ovlivnilo celkový vzhled vilky.
Zbývalo tedy pouze jediné řešení, a sice využít prostory stávajících komor nacházejících se v uliční části domu, které byly v 50. letech vybudovány z původní chodby. To bohužel znamenalo, že obě dvoukřídlá okna, která směřovala do ulice, budou muset být zazděna. Zvolené řešení se nám za daných okolností zdálo nejšetrnější.
Krátce po zahájení rekonstrukčních prací se objevila další komplikace. Původně jsme plánovali, že pouze odstraníme starou malbu a bude hotovo. Hned po prvním dnu rekonstrukce na nás však čekala dvě nemilá překvapení – omítka byla natolik nesoudržná, že musela být kompletně odstraněna až na zdivo. Tak jsme zjistili, že téměř všechny příčky v domě nejsou z cihel, ale z heraklitových desek.
Po krátkém váhání jsme se rozhodli nechat heraklit odstranit a namísto něj vyzdít všechny vnitřní zdi z pórobetonu. Když z domu zmizely poslední zbytky heraklitu, naskytl se nám impozantní pohled na betonový monolit schodiště vedoucího ze sklepa až do 2. patra.
Co se starou dlažbou?
Se zahájením rekonstrukce ještě úzce souvisela další dvě zásadní rozhodnutí, která jsme hned na začátku museli učinit. První z nich se týkalo původní betonové dlažby, kterou jsme, k naší velké radosti, objevili pod linoleem a kterou jsme se rozhodli vyčistit a zachovat. To, že to nebylo zrovna jednoduché, je patrno z fotodokumentace.
I druhé rozhodnutí směřovalo k betonové dlažbě, a sice v tom smyslu, že ji v prostorách domu, ve kterých nemůže být zachována, šetrně vybouráme, vyčistíme a znovu repasujeme na místech, kde je stávající dlažba poškozená nebo neúplná (na chodbách), anebo ji položíme zcela nově (např. v zádveří).
Základy kanalizace
Paralelně s bouracími pracemi jsme se vzhledem k hezkému počasí pustili do budování dešťové kanalizace. Doposud totiž byla dešťová voda svedena do zahrady, což nebylo příliš šťastné řešení. V podstatě bylo nutno zcela nově vybudovat napojení na svody ze tří okapů a dvou anglických dvorků před okny do sklepa.
Jedním z dalších nemilých překvapení, které nám Tonička přichystala, bylo to, že podlaha ve sklepě byla asi 20 cm pod úrovní vnější kanalizace. Vzhledem k tomu, že jsme chtěli v prádelně kromě pračky umístit i sprchový kout, který bude mimo jiné sloužit i k příležitostné očistě našeho psa, jednalo se o důležitý problém.
Řešení však bylo, bohudík, celkem jednoduché: do technické místnosti, která ve sklepě sousedí s prádelnou, jsme nechali nainstalovat tzv. automatickou přečerpávací stanici, která je schopna veškerou odpadní vodu vyčerpat až do výšky 6,5 m. Do této stanice bude kromě zmíněného sprchového koutu a pračky sveden i kondenzát z plynového kotle.
Nové rozvody
V domě nebyly koupelny a chyběl dokonce i přívod vody do kuchyně. To nám ušetřilo práci s odstraňováním starých trubek. Nové rozvody vody (a odpady) jsme budovali do suterénu (pro pračku a sprchový kout), do kuchyně ke dřezu, k myčce a k lednici s výrobníkem ledu a do malé koupelny v přízemí.
V prvním patře bylo potřeba vybudovat vedení odpadu a vody pro samostatné WC s malým umyvadlem a do koupelny, ve které bude sprchový kout a poněkud velkorysejší umyvadlo. To, že jsme z původních komor, tedy budoucích koupelen, postupně vybourali betonovou dlažbu, nám umožnilo vést veškeré instalace v těchto prostorách v podlaze, což nám též ušetřilo práci a čas. Vzhledem k tomu, že je dům postaven z dutých tvárnic, mohli jsme nádržku vestavěného WC zcela zabudovat do obvodové zdi, čímž se tato miniaturní koupelna nezmenšila ani o centimetr; obdobné řešení jsme pak zvolili i v případě samostatného WC v prvním patře.
Nevyužitá komínová šachta nám posloužila k tomu, abychom tudy vedli přívod vody a odpad až do druhého patra na terasu, kde jsme naplánovali zimní zahradu.
| AUTOR |
|
Architekturu má jako koníčka. Vila Tonička je jeho v pořadí již čtvrtým projektem. e-mail: re.k@centrum.cz |
René Kuchař,
Jehličnany v interiéru
Blahočet ztepilý (Araucaria heterophylla)
Tento jehličnan je často označován jako pokojová jedle. Dá se snadno pěstovat buď jako malý stromek v teráriu, nebo jako velký samostatně stojící strom v hale. Araucarii objevil kapitán Cook a sir Joseph Banks na Norfolkských ostrovech. Existuje skoro dvacet známých druhů, ale pouze blahočet ztepilý lze pěstovat v interiéru. Jde o pomalu rostoucí strom, jehož větve jsou uspořádány přeslenovitě v patrech, jehličky jsou krátké a poměrně měkké, mladé mají světlezelenou barvu, starší jsou tmavě zelené.
| Světlo | Vyžaduje světlé stanoviště bez přímého slunce. Pro svůj růst potřebuje dostatečné množství volného prostoru. |
| Voda | Od jara do podzimu potřebuje pravidelnou zálivku a prospěje mu i rosení, v zimě vodu omezte. |
| Teplota | Dobře se mu daří v místnosti s pokojovou teplotou, ale vyhovovat mu bude místo, kde teplota neklesá pod 10°C. |
| Vzduch | Má rád vlhčí vzduch. Nezapomeňte příležitostně rosit. |
| POZOR! | Špatné je, když ztrácí spodní větve nebo mu opadává jehličí. Příčinou může být to, že rostlina je na příliš suchém a teplém stanovišti nebo trpí nedostatkem vody. |
Pokojový cypřiš (Cupressus macrocarpa)
Toužíte-li po jehličnanu v podobě cypřiše, ale nemáte zahradu, pořiďte si pokojový cypřiš, který klasické venkovní cypřiše připomíná, ale s tím rozdílem, že roste velmi pomalu. Tento teplomilný jehličnan pochází z Kalifornie. Díky obsahu vonných silic příjemně provoní vzduch v místnosti, což je i jeden z důvodů, proč je tak oblíbený. Krásně se bude vyjímat ve válcovité skleněné nádobě. Má kompaktní tvar a lze ho dobře tvarovat, proto se s oblibou používá pro bonsaje.
| Světlo | Potřebuje světlé stanoviště bez přímého slunce nejlépe na místě, kde na něj dopadá slunce z více stran. |
| Voda | Vyžaduje pravidelnou zálivku odstátou vodou. Mladé cypřiše jsou citlivé na přelití, ale i přeschnutí. |
| Teplota | Bude se mu dařit v zimních zahradách nebo pod střešním oknem při teplotě kolem 15 °C a nižší. Přezimuje při teplotě okolo 7 °C. |
| Vzduch | Vyšší vzdušná vlhkost mu vyloženě prospívá, protože zároveň působí preventivně proti výskytu škůdců. |
| Hnojení | Hnojit můžete jednou měsíčně hnojivem pro azalky. |
| POZOR! | Špatné je, když ztrácí spodní větve nebo začne opadávat. Příčinou často bývá jeho umístění na příliš teplém a suchém místě nebo nedostatečná zálivka. |
Více článků o pokojových rostlinách najdete na našem sesterském webu www.modernibyt.cz.
Sladko-slané makronky hlásí příchod
Pekařství a cukrářství Petite France Boulangerie & Patisserie přichází s novinkou. Jde o sladko-slané makronky dochucené slaným karamelem a lupínky pravé mořské soli. Ty doplňují oblíbenou chuť bílé či tmavé čokolády, banánového a kaštanového pyré, arašídového krému nebo kávy. „Sladké opojení podtržené špetkou mořské soli je opravdu luxusní kombinací a stojí zato je vyzkoušet,“ říká Jan Ivanco, majitel pekařství a cukrářství.
Od 14. února budete mít možnost tak ochutnat sladko-slané makronky, které se zde budou nabízet poprvé v České republice.
„Sladko-slané makronky se na jazyku rozplynou současně hned ve dvě ze čtyř základních chutí, které naše chuťové buňky rozeznávají: sladkou i slanou. Právě proto se tahle nevšední kombinace stala ve světě hitem,“ dodává majitel Jan Ivanco.
Kromě Evropy a Spojených Států si Makronky svou popularitu získaly hlavně v Japonsku a Jižní Koreji, kde se rafinované chutě s minimalistickým pařížským designem stávají gastronomickou módní vlnou. K oblíbeným příchutím zde patří třeba zelený čaj. Slepované makronky vznikly počátkem 20. století v pařížském cukrářství Ladurée, kde každý rok přicházejí s originálními příchutěmi, barvami a dekoracemi. Jejich pravlastí je však Itálie, odkud je už v 16. století přivezla francouzská královna a manželka Jindřicha II., Kateřina Medicejská.
Kam na makronky?
Petite France Boulangerie & Patisserie, Myslíkova 22, Praha 2, otevřeno denně 8-20 hodin, www.petite-france.cz
Zajímá vás stavění a umění ze dřeva? Vyrazte na veletrh.
Své práce a nabídky budou na ploše prezentovat stovky tradičních i netradičních vystavovatelů, od výrobců přes stavební firmy a developery až po organizace, odborné svazy a školy. Potkat můžete architekty, dodavatele dřeva ve všech podobách, dodavatele izolací, oken, dveří, podlah, schodů, dřevozpracujících strojů, softwaru a veškerého potřebného nářadí.
Od pátku do neděle poběží pásmo přednášek na nejrůznější témata. Hlavním heslem bude „pasivní“, ale nebude samozřejmě jediné. V pátek se například také dozvíte, jak nachystat dům na energetický audit nebo jak postavit dřevěný dům, aby co nejlépe odolal požáru. Na sobotu se chystá vyhlášení vítězů anktey Dřevostavba roku 2015 a přednášky například o akustice v dřevostavbách nebo o bydlení v nízkoenergetickém domě v praxi. A v neděli se můžete přijít podívat, jak se vyrábějí sruby a roubenky.
Souběžně s Dřevostavbami se koná také veletrh Moderní vytápění 2016. Zakoupíte-li si vstupenku, můžete vyhrát kromě jiného i krbová kamna.
V rámci veletrhu proběhne zajímavá výstava s názvem UMĚNÍ DŘEVA, jejímž patronem je výtvarník a spisovatel věnující se dřevu, Martin Patřičný. Představí se na ní tradiční přírodní materiál – dřevo – v uměleckém, mytologickém, historickém a řemeslném pojetí. Na výstavě nebudou chybět předměty zajímavé svou historií, zpracováním i využitím.
Mezi zajímavosti patří umělecká díla českých umělců, obrazy, sochy, dále kola loukoťová i jízdní, historické drezíny, řemeslné výrobky. Také budou zastoupeny hudební nástroje známé a méně známé a exotické, historický i moderní nábytek, historické stolní hry.
V neposlední řadě budou představeny designové předměty mladých designérů a výtvarníků, originální šperky, historické vějíře a další doplňky z různých druhů dřeva. Vše bude doplněno o zajímavé příběhy exponátů a ukázky práce řezbářů, výrobců hudebních nástrojů (např. výroba houslí) a dalších řemesel.
Raritou mezi exponáty bude celosvětová premiéra slavnostního odhalení nově nalezeného předmětu (spolu s legendou), který vyrobil nejslavnější český génius Jára Cimrman. Během trvání výstavy je připraven i doprovodný program (degustace rumů z dřevěného sudu, hudební vystoupení, přednášky a komentované prohlídky, herní koutek).
Zajímají-li vás podrobnější informace, najdete je na stránkách veletrhu.
