Už jen samotný název obsahující slovo Grand, které lze volně přeložit jako impozantní, vzbuzuje pocit výjimečnosti. Zpočátku se tento likér nazýval Curaçao Marnier, a až zakladatel světoznámého hotelového řetězce Ritz, pan César Ritz,-55f183faa7d03_150x301.jpg "Grand Marnier: esence francouzského luxusu")
navrhl svému příteli Louisi-Alexandrovi, aby jej přejmenoval na Grand Marnier, jelikož takto impozantní likér si žádá impozantní jméno.
Dle receptu předávaného z otce na syna se opatrně míchá prvotřídní francouzský koňak s esencí divokých tropických pomerančů z Karibiku, odrůdy Citrus Bigaradia, spolu s dalšími tajnými přísadami. Poté se ukládá ke zrání do dubových sudů. V jeho vůni se mísí pomerančové květy, kandovaná kůra a karamel a v chuti převládá tón hořkých pomerančů s náznaky lískových oříšků. Dnes je tak populární, že se každé dvě vteřiny někde ve světě prodá lahev. Likér Grand Marnier jasně symbolizuje francouzský luxus a tak zvaný Art de Vivre.
Likér Grand Marnier nezbytnou ingrediencí řady koktejlů i součástí klasických receptů francouzské kuchyně.
Vnitřní omítky bývají obvykle dvouvrstvé (s výjimkou omítek sanačních) a nanášejí se ve skladbě hrubá (jádrová) omítka a jemná omítka (štuk). Existuje také celá řada stěrek jednovrstvých – omítek akrylátových, silikonových a silikátových, určených k finálnímu, dekorativnímu povrchu. Nabízí se i varianta povrchových struktur, kde dekorativní efekt umocňuje nanesení barev (batika, benátský štuk).
Jednovrstvé hmoty plní funkci vyrovnávací i funkci konečné vrstvy. Nanášejí se nejdříve dva měsíce po vyzdění stavby (z cihelného zdiva), jakmile malta dostatečně vyzraje a vlhkost zdiva nepřekračuje normu (3,5 % vápenopísková cihla, 4 % pálená cihla, 6 % lehké betonové tvárnice, 8 % pórobeton). Teplota okolí a omítaného povrchu by během práce a zrání neměla klesnout pod +5 °C. Pokud jsou odchylky od rovinnosti stěn větší než 5 mm na lati dlouhé 2 m nebo jsou vodorovné spáry hlubší než 5 mm či svislé širší než 5 mm, je nutný vícevrstvý systém omítání. Větší „defekty“ upravíte zdicí maltou nebo aplikovanou omítkou. Po jednotýdenní technologické přestávce nanesete cementovou maltu (spotřeba asi 4 kg/m2). Na dokonale rovné zdivo lze použít omítky se zrnitostí do 1,0 mm v tl. do 15 mm (tloušťka vnitřních omítek by vždy měla být min. 10 mm). Pro méně rovné zdivo se používají omítky se zrnitostí do 2,5 mm, v tloušťce od 10 do 20 mm.
Pro konečnou vrstvu tvořící podklad pro malbu se používá štuková vápenná nebo vápenocementová omítka s velmi jemnou zrnitostí do cca 0,4 mm nebo jen jemnou zrnitostí do cca 0,7 mm, která se upravuje filcováním. Jemné omítky se nanášejí prakticky stejně jako hrubé, pomocí ocelových, plstěných nebo molitanových hladítek. Podklad musí být vyzrálý (asi dva týdny schnutí). Vrstvu v tloušťce 1 až 2 mm nechte zavadnout, poté hladítkem upravte a rozfilcujte. Pokud si na precizní provedení netroufáte, raději pozvěte řemeslníka.
Na betonové konstrukce podlah můžete použít materiály na bázi cementu. Volte hmoty, obsahující speciální přísady pro urychlení tuhnutí a tvrdnutí, nebo aplikujte směsi, které zmíněnými vlastnostmi přirozeně disponují. Alternativou mohou být např. plastmalty (plastbetony), tj. epoxidové kompozice plněné kamenivem. Vždy je třeba dodržet předepsané technologické postupy.
Výrobci stavebních systémů neustále zdokonalují zdicí komponenty, které se o energetické úspory umí postarat „samy od sebe“. Trendem jsou aplikace jednovrstvých konstrukcí, zdiva bez nutnosti zateplování. Patří sem např. cihly Porotherm, Heluz, ale i tvárnice Liapor a Ytong (Xella) nebo kvádry KMB Sendwix či Thermoblock, ztracené bednění systému Velox aj. Přesto je třeba domovní nahotu nějakým způsobem umně skrýt. Finální úprava musí splňovat řadu speciálních vlastností. Výběr omítky by například měl složením korespondovat s podkladem, musí být pevný, soudržný, bez prachu a nečistot. Je vhodnější přizvat odbornou firmu, ačkoli mnoho kutilů si s touto fází dokáže poradit. Opět za předpokladu výběru vhodného materiálu, dodržení předepsaných postupů, se speciálním nářadím a bezpečnými pomůckami. Například lešení.
Pro vnější omítky obecně platí, že by se měly provádět s dostatečným odstupem po vnitřních omítkách, aby zdivo dostatečně vyschlo (vzhledem k obkladům, podlahám a dalším interiérovým úpravám je v seriálu opačné pořadí). Omítání se zpravidla provádí ve třech vrstvách ručním nebo strojním způsobem. Vrchní omítky se provádějí jako tenkovrstvé, mohou být minerální, akrylátové, silikátové nebo silikonové. Před nanášením je nutno provést penetrační nátěr, který sjednocuje nasákavost podkladu a prodlužuje zpracovatelnost hmoty na stěně. Minimální tloušťka je 15 mm.
Do této skupiny patří minerální (šlechtěné), silikátové, silikonové a akrylátové (disperzní) omítkoviny, přičemž tři poslední typy se používají zejména k finální úpravě zateplovacích fasádních systémů. „Natahované“ omítky jsou vhodné zejména na pórobetonové a cihlové povrchy. Stavební trh ovšem nabízí i akrylátové pastovité omítky, které jsou vesměs barevně stálé, paropropustné i omyvatelné. Silikátové omítky jsou vysoce propustné pro vodní páry, prakticky se nešpiní a s výjimkou podkladů na bázi sádry je lze použít na všechny běžné minerální povrchy. A konečně zde figurují silikonové pastovité omítky. Paropropustné, velmi odolné, mikroporézní, s hydrofobními fungicidními vlastnostmi.
Každá stavba se realizuje na základě projektové, nebo jinak řečeno stavební dokumentace, jejíž součástí je i technická zpráva jednotlivých částí (stavební část, topení, plyn, zdravotně technické instalace, kanalizace, voda a samozřejmě elektro…) a projekt všech uvedených částí včetně přípojek (rovněž elektro). Pokud jde o elektřinu, stavební zákon a spousta předpisů i norem jsou nekompromisní. A kromě toho „rána proudem vždycky bolí“. Důvodem, proč si pořídit kvalitní projektovou dokumentaci, je především dodržení všech zmíněných požadavků, ale také specifikace individuálních přání vůči realizační firmě a z toho vyplývající cenová nabídka. Projekt kromě toho slouží jako závazný podklad pro realizaci vašich záměrů, a čím je detailnější, tím lépe. Zde je však nutné říci, že ideální projekt prakticky neexistuje a vždy se najde „něco“, co je třeba předělat, přidělat nebo nač přijdete až při práci elektrikáře. Kvalitní a pokud možno co nejreálnější projekt elektroinstalací ovšem vyžaduje podklady.
Tři projekty ovšem představují tři platby. I proto, ale nejen proto se častěji uplatňuje jednostupňový projekt – realizační se zanesenými případnými změnami. Ohlídat je třeba hlavně harmonogram prací, položkový rozpočet na materiál a dílčí práce, přesnost a pravidelnost záznamů do stavebního deníku (s kopiemi) s písemným odsouhlasením všech změn, připomínek a víceprací (vždy konzultujte s autorem projektu elektroinstalací) a konečně pečlivě kontrolujte, jaké materiály jsou uvedeny v rozpočtu a jaké firma nebo řemeslník skutečně používá.
Na pití a vaření spotřebuje člověk v průměru asi jen 3,5 l pitné vody denně. To činí zhruba 4 % celkové spotřeby, dalších 4 až 8 % spadá na drobnou hygienu. Na ostatní činnosti (sprchování, koupání, splachování toalety, praní, mytí nádobí, úklid, zálivku zeleně atd.) už není nezbytně nutná voda pitná, stačí čistá voda užitková nebo kvalitní „dešťovka“. S rostoucí cenou vody se postupně učíme nepřistupovat k vodě tradičně zažitým jednosměrným způsobem, kde na jedné straně je zdroj čisté vody, na straně druhé odtok vody znečištěné, nýbrž jako k médiu, které je možné použít opakovaně. V takovém případě však musí být cesty obou druhů vod (pitné i recyklované) striktně oddělené. Totéž platí i pro vodu z veřejného vodovodu a z vlastní studně. Ale ať už je to s vodou tak či onak, v novostavbě je nutné vybudovat rozvodnou síť především v souladu s projektem. Vodovodní instalace (týká se to i topného systému) by měla vždy zhotovovat odborná firma s oprávněním k provedení tlakové zkoušky s vystavením příslušného protokolu.
Ve všech místech s odběrem vody musí být instalována i funkční kanalizace. Z nejfrekventovanějších místností, tedy z WC, z koupelny a kuchyně (sprcha, vana, umyvadlo, ale i pračka, případně odvod kondenzátu sušičky a dřez, nejsou-li napojeny jinak), vede připojovací potrubí do sběrného potrubí mokrého prostoru. Odtud odpadní vody putují do kanalizační přípojky a do veřejné sítě. Případně k vlastní ČOV apod. Světlost potrubí se volí podle množství a druhu připojených zařizovacích předmětů, jejich průtoku a spotřeby vody.
Kanalizační přípojkou je myšlena samostatná stavba, tvořená úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace z domu (nebo odvodnění pozemku) k zaústění do stoky. Každý dům má mít pouze jednu kanalizační přípojku, u oddílné kanalizace pak jednu přípojku splaškovou a jednu dešťovou. Kanalizace jako taková se dále obecně dělí na venkovní a vnitřní (je v majetku vlastníka nemovitosti). Odpadní vodu z domácnosti lze v některých případech shromažďovat také v jímce a následně ji vyvážet, nebo čistit v septiku či v domácí čistírně. Platí, že potrubí je nutné dimenzovat vždy na konkrétní podmínky. Musí se dbát na sklon, minimálně 3%, garantující bezproblémové odtékání splašků. Projektant se při tvorbě návrhu nevyhne řešení odvětrání (vyvádí se nad střechu) a rozmístění zápachových uzávěrek (sifonů).
Vlastní zdroj vody
-tomas-maly-mg-5232a_200x303.jpg "Jenom kvalitní okno nestačí, stejně tak důležitá je i jeho správná montáž.")
Při výběru vhodné otvorové výplně je rozhodně nutné začít u stavební konstrukce, do níž se okna vsadí (zděná, monolitická, dřevěná). Připomeňme, že při rekonstrukci často dochází k rozšíření okna či spojení více oken do velké prosklené plochy. Na to je třeba myslet již ve stavebním projektu, samozřejmě se neobejdete bez statika, který navrhne konstrukci stavebního otvoru (nové překlady). Kromě rozměrů a umístění oken musí projekt brát v úvahu i orientaci stavby vůči světovým stranám, energetické zatřídění objektu, lokalizaci budovy vzhledem k okolí, místní povětrnostní podmínky, dopravní infrastrukturu atd. Opomenout však nelze ani požadavky na zabezpečení objektu a požární odolnost.
Pídit byste se měli také po odolnosti proti zatížení větrem, vodotěsnosti, zvuko- izolačních parametrech a průvzdušnosti. Pozitivní energetickou bilanci, a tedy i vyšší solární zisky mají okna s jihovýchodní orientací. Což je teorie, proto je zapotřebí navrhovat okna a dveře pro každou stěnu zvlášť, v kontextu s orientací budovy a lokálními podmínkami stavby (některá fasáda může být zastíněna sousedními domy či stromem, jiná vystavena silným větrům, osluněná okna musejí snášet vyšší výkyvy teplot než okna ve stínu…).-tomas-maly-mg-5232a.jpg)
A
Hranatá novostavba rodinného domu leží poblíž Tour du Mont-Blanc v okrese Entremont. Je to oblast v srdci čisté alpské přírody zastavěná velkým množstvím historických budov. Rozhodování týmu architektů z Darbellay Meilland ohledně návrhu proto rozhodně nebylo snadné. Výsledek dlouhého zvažování, jakou cestou se vydat, byl ale nakonec jednoznačný. Převládla snaha novostavbu koncipovat spíše s ohledem na její soulad s okolní přírodou než se stavebním stylem nedalekých budov. „Novostavbu jsme se rozhodli zapustit do svahu, aby podtrhovala ráz okolní krajiny a nepůsobila jako rušivý element,“ vysvětluje architekt.
Je možné stavebně skloubit požadavek na volný výhled a současně zachovat soukromí obyvatel domu? Architektům svazovaly ruce i další faktory, jako byla například malá plocha parcely a také neustále se zpřísňující stavební nařízení.
Na plášť domu byl nakonec použit mnohokrát osvědčený kosočtverečný tvar fasádních šindelů vyrobených z high-tech materiálu – hliníku. „Forma, kterou jsme zvolili,“ tvrdí Darbellay, „reaguje na okolní prostředí a dokonale s ním ladí.“
Rigips neustálým vylepšováním vlastností sádrokartonových desek reaguje na zvyšující se nároky na stavební materiály a tím i na kvalitu bydlení. Modrá akustická deska, která velmi účinně snižuje vzduchovou neprůzvučnost konstrukcí, je již delší dobu vyhledávaným materiálem pro realizaci příček, podhledů či předstěn v interiérech. Nyní Rigips tuto desku ještě vylepšil o revoluční složku Activ´Air, která trvale odstraňuje až 70% formaldehydu z ovzduší a vytváří tak čistý vzduch v interiérech. Formaldehyd je nejčastěji se vyskytující těkavá organická látka obsažená např. v nábytku, kobercích, textiliích a jiném bytovém zařízení nebo také v čisticích prostředcích a cigaretovém kouři. Složka Activ´Air tuto nebezpečnou látku, která ve vyšších koncentracích může způsobit nemalé zdravotní potíže, odstraňuje, a to po dobu minimálně padesáti let.
Modrá akustická deska Activ´Air v sobě nyní spojuje nejvyspělejší technologie v oblasti sádrokartonu. Kromě významného zlepšení akustiky a vnitřního ovzduší propůjčuje konstrukcím i požární odolnost. To ji předurčuje k tomu, aby se stala ještě vyhledávanější alternativou ke zděným příčkám, neboť sádrokartonové konstrukce se realizují rychlejší suchou cestou, nezatěžují nosnou konstrukci budovy a díky své malé tloušťce navíc ušetří více místa a tím zvětší cennou podlahovou plochu. Dobrou zprávou pro zákazníky je také fakt, že její cena se přidáním složky Activ´Air nijak nezvýší. Zájemci ji budou moci pořídit za stejnou cenu jako původní Modrou akustickou desku a přitom získají sádrokarton s podstatně vylepšenou recepturou a tím i lepšími vlastnostmi.
Kontakt
Původně bydleli v paneláku, ale protože neměli štěstí na dobré sousedy a také si přáli žít v klidnějším a hezčím prostředí, rozhodli se, že si postaví nový domov podle svých představ. „Pozemek jsme hledat nemuseli. Máme už několik let zahradu na hezkém místě v okrajové části Plzně, kterou jsme využívali k rekreaci. Protože se jednalo o stavební pozemek, navíc zasíťovaný, odpadla nám řada starostí,“ přibližuje nám chvíle, které předcházely stavbě domu, majitelka.
Městským autobusem se sem dá dojet z centra Plzně za deset minut. „To je opravdu velká výhoda. Autobus sice jezdí jen jednou za hodinu, ale to nám nevadí, máme v okolí vše potřebné. Dobře zásobené obchodní centrum je od nás 5 minut cesty, takže ani nemáme důvod jezdit do centra. Teď se konečně v klidu vyspíme. Z jedné strany domu máme park, z té druhé je už volná příroda,“ pochvaluje si mladá paní. Na důkaz jejích slov právě přijíždí na kolech další členové rodiny – majitel domu se sedmiletou dcerkou. Vracejí se z pekárny, kam si jezdí po ránu pro čerstvé a křupavé rohlíky k snídani. Je pondělí dopoledne, ticho ruší jen zpěv ptáků. V dálce se rýsují siluety Plzně a já si uvědomuji, že jsem tam ještě před chvílí stála uprostřed rušné křižovatky… Město teď majitelé domu vnímají už jen jako působivou kulisu, na kterou se dívají z oken a balkonu svého nového domu.
„Od první chvíle jsme věděli, že chceme dřevostavbu. A to ze dvou důvodů – je rychle postavená a má výborné vlastnosti. Navíc máme rádi přírodní materiály. Dodnes nás těší, když si nově příchozí pochvalují, jak náš dům krásně voní dřevem.“
Dům vznikl jako individuální stavba, nejde tedy o některý z prototypů, které společnost Haas Fertigbau nabízí. „Když jsme firmu oslovili s naším projektem, neviděli v jeho realizaci žádný problém. Sami jsme ale ještě na začátku projekt trochu upravili, aby co nejlépe vyhovoval chodu naší rodiny.“ Například v obývacím pokoji měla být původně dvě francouzská okna, ale manželé se rozhodli pouze pro jedno, aby tu zbylo více prostoru pro vhodné umístění nábytku. V kuchyni naopak jedno okno přidali.
V patře jsou umístěny čtyři pokoje po 16 m², koupelna s WC, samostatná toaleta a prádelna se sušárnou. Každý z pokojů je laděný do jiné barvy podle přání jednotlivých členů rodiny. „Myslím, že se panu architektovi Ing. Václavu Kuchynkovi, který náš domek navrhoval na doporučení firmy, povedlo skloubit všechny naše požadavky do mimořádně vydařeného výsledku,“ říká majitel, když obdivuji velkoryse pojatou a atypicky řešenou koupelnu, z níž se dá stejně jako z ložnice vyjít rovnou na balkon s krásnou vyhlídkou na historické centrum Plzně.
Architekt investorům poradil i s věcmi, s nimiž dosud neměli žádné zkušenosti – například, kam dát na pozemku jímku dešťových vod, jak umístit světlovod tak, aby měl tu správnou intenzitu, a také jim pomohl vybrat vhodné vytápění. „S plynovým kondenzačním kotlem jsme velmi spokojeni. Jeho obsluha je snadná, vše se ovládá jednoduchou „krabičkou“. Volili jsme klasické radiátory a v koupelnách máme podlahové topení. Tahle kombinace dobře plní svůj účel – v zimě je tu teplo, v létě příjemný chládek. To ostatně pokládám za další velkou výhodu dřevostavby oproti zděné budově – vytápění tu má okamžitý efekt,“ líčí mi své dosavadní zkušenosti majitel a popisuje, jak různé fáze stavby probíhaly. „Když se dům staví, přijede kamion, na kterém je už celá stěna i se zabudovanými dveřmi a okny připravená z výroby. Všechno je velmi přesné, přesto firma před zimou přijede doladit – utěsnit dveře i okna.“
-6680892a0ac05.jpg)
-66358b9644063.jpeg)
