Ingredience:
2 cibule
zázvor
česnek
600g kuřecích prsních řízků
1 plechovka krájených rajčar
250g bílého jogurtu
kurkuma – 1 čajová lžička
koriandr
skořice
chilli
Postup:
Zdroj: www.marksandspencer.cz
Blog
Bydlení v čistých liniích
Byt se nachází ve starším domě na pražském Járově, v klidné a od ruchu velkoměsta chráněné ulici. Nevelký bytový dům, ke kterému náleží společná zahrada, užívají čtyři rodiny.
Architekt Sladký se ženou Alicí a dět
mi bydlí ve zvýšeném přízemí. To jim umožnilo vybudovat terasu a několika schody propojit byt přímo se zahradou. „Navozuje nám to pocit bydlení skoro jako v rodinném domku,“ říkají majitelé. Terasa 12 m2 je přístupná z kuchyně a její velikost nabízí dostatečný prostor pro stolování v teplých měsících.
ARCHITEKT: ING. MARTIN SLADKÝ Před deseti lety založil s architektem Luďkem Podlipným architektonickou kancelář Podlipný Sladký architekti. Převážně se věnují návrhům bytových a rodinných domů a interiérů. V posledních letech se začali zaměřovat na návrhy nízkoenergetických a pasivních domů. |
BEZ VELKÝCH ZMĚN
Byt řešený jako 3 + kk zaujímá plochu 66 m2 a při zakoupení byl v nezrekonstruovaném stavu. Cílem bylo provést relativně levnou rekonstrukci. Proto se zásadně neměnila dispozice. Protože prostor pro spaní byl zbytečně velký, jen se posunula jedna příčka mezi obývacím pokojem a ložnicí. Rozšířený obytný prostor nabyl na vzdušnosti a vzniklo i místo na malý pracovní kout, který je sekundárně prosvětlen skleněnými panely po obou stranách dveří ložnice. Kuchyň je otevřená a navazuje na obývací pokoj z druhé strany.
V KOMBINACI
Majitelé se snažili nevydávat příliš financí na zařízení bytu. Postel, závěsy a vybavení dětského pokoje zakoupili v Ikee. Radost jim udělaly noční stolky, které ve výloze módního obchodu objevila designérka Petra Weissová. Tapety, i když navržené známým designérem Larsem Contzenem, jsou běžně k dostání ve velkých obchodech typu Bauhaus. Výraznější a jediná velká investice
do designu jsou křesílka Eames z Vitry v obývacím pokoji.
STŘÍDMÁ BAREVNOST
Interiér je laděný do zemitých tónů. Základní barvou je bílá, se kterou se dále kombinují odstíny slonové kosti, béžové, kávové, které plynule přecházejí až v tmavě hnědou. Doplňkovou barvou je tlumená červená, která je použitá na pohovce, kuchyňské lince a objevuje se i v ložnici v jemné lince tapety. Jednoduchá barevnost a tvarová střídmost interiéru je obohacena hravou křivkou křesílek, nočních stolků a dekory tapet a textilií.
Celoročně atraktivní zahrada
Vřesoviště by mělo na zahradě tvořit samostatnou partii, na které budete moci rostlinám zajistit specifické podmínky k růstu. Vřesovištní rostliny vyžadují lesní prostředí – tedy kyselou, dostatečně vzdušnou půdu, půdní vlhkost a polostín. Je-li podklad na vaší zahradě tvořen prahorním útvarem (žulou, rulou, čedičem apod.), máte situaci snazší, neboť tyto půdy jsou obvykle chudé na vápno a většinou je jen stačí vylepšit rašelinou, hrabankou a pískem a vřesovištní rostliny se tu budou cítit jako doma.
Naopak půdy, jejichž podloží je tvořeno vápencem, opukou nebo jílem, jsou alkalické a tady pouhé vylepšení humusem nestačí. Původní zeminu musíte odstranit alespoň do hloubky 40 cm a na místo navézt zcela nový materiál. Ten připravíte smícháním lesní hrabanky s rašelinou a listovkou a přidáním písku.
Správné místo
Pro vřesovištní záhon zvolte nejlépe místo, kam bude přes poledne a pokud možno i dopoledne dopadat stín. V jeho blízkosti by měla být také vodní plocha, aby zvlhčovala vzduch. Vřesoviště může navazovat třeba na skalku jako její pokračování v rovině, může být též samostatnou partií i v mírném svahu. Jemné zvlnění terénu je příhodné, krásně a přirozeně zde vyniknou skupiny vřesovištních rostlin, například mezi částečně zapuštěnými kameny nebo u starého vykotlaného pařezu.
Mnoho rostlin patřících do společenstva vřesovištní vegetace upřednostňuje vlhčí humózní půdu a polostín – především rododendrony a azalky, my se dnes ale zaměříme na ty, které dávají přednost sušším a slunečným partiím. K nim náleží především vřesy (Calluna) a vřesovce (Erica).
| Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Vřesy
Vřes u nás roste hojně na chudších půdách, v zahradě ho pěstujeme jen na uměle vytvořeném vřesovišti. Metlovitě větvené keříky jsou vysoké asi 30-40 cm a kvetou od července do září. Koupit je můžete v četných kultivarech, v bílé, červené, růžové a fialové barvě, v jednoduché či plnokvěté formě. Vřes miluje slunce a písčitou či kamenitou půdu, vyhovuje mu substrát popsaný výše. A pozor, na rozdíl od vřesovců zcela nesnáší vápno!
Vřesovce
Vřesovce bývají pro svou podobu často zaměňovány s vřesy, mají však jiné nároky. Na rozdíl od vřesu vyžadují chráněná stanoviště a propustnou půdu s přídavkem rašeliny a humusu, mají rády i přídavek vápencové drti. Rostou na slunci, ale dobře prospívají i v polostínu. Na zimu je vhodné je přikrývat, protože poměrně snadno namrzají.
Vřesovce se pěstují ve dvou základních druzích – vřesovec pleťový (Erica carnea) je vysoký maximálně 25 cm, a vykvétá v březnu a dubnu v různých barvách. Vřesovec těkavý (Erica vagans) je vyšší, má delší tmavě zelené listy a kvete koncem léta. Má také více kultivarů v rozmanitých barvách.
Další rostliny pro slunná vřesoviště
Kromě vřesů a vřesovců se na vřesoviště svým charakterem hodí i další rostliny. Z jehličnanů především jalovce v sloupovitých i poléhavých formách, dále kleče a břízy. Jako pozadí jsou hezké také brsleny, čilimníky, dřišťál a rakytník. Z nízkých trvalek jmenujme alespoň hvozdíky, náprstníky, tužebníky a mateřídoušku. Působivé jsou rovněž divizny a okrasné traviny.
Steak s karamelovou Lotus tapenádou
Doba přípravy: 45 min
Ingredience:
150 g karamelové pomazánky Lotus Biscoff
120 g strouhanky
špetka mletého kmínu
špetka mletého zázvoru
15 g na jemně nasekané petrželky
1-2 šalotky
120 g másla
500 g fazolových lusků
malinový ocet
4 hovězí steaky
250 ml hovězího vývaru
Postup:
Troubu předehřejte na 180 °C.
Strouhanku, kmín, zázvor a petrželku smíchejte s pomazánkou Lotus Biscoff
a vytvořte tapenádu.
Nakrájejte najemno šalotku a smažte ji na pánvi na malém množství másla, až zesklovatí. Přidejte fazolové lusky a směs dále opékejte, dokud lusky nezačnou hnědnout. Zastříkněte malinovým octem, a pokud je třeba, přidejte trochu vody. Dochuťte solí a pepřem.
Zbytek másla rozpusťte na rozpálené pánvi a nechte ho lehce zhnědnout. Steaky osmažte zprudka po obou stranách dozlatova. Poté maso vyndejte z pánve a namažte ho tapenádou z pomazánky Lotus Biscoff.
Steaky vložte do předehřáté trouby a pečte je dle své chuti – máte-li raději propečenější nebo krvavější maso. Mezitím zredukujte hovězí vývar na třetinu původního objemu. Vytvoříte tak základ omáčky.
Oddělte asi třetinu šťávy, kterou maso při pečení pustilo a přidejte ji do vývaru, tj. základu omáčky, čímž zvýrazníte její chuť. Steaky nechte odpočinout pod alobalem.
Steaky podávejte s omáčkou a fazolovými lusky. Jako příloha se k tomuto pokrmu se skvěle hodí zapečené brambory.
Zdroj: www.lotusbakeries.cz
Lakýrníkem v domácí dílně
O většině výrobků opouštějících naši domácí dílnu lze říci, že jsou dokončené teprve poté, co dostaly nový kabátek, ať už v podobě nátěru či nástřiku. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že na natírání a lakování není nic těžkého, často nás praxe tvrdě poučí o opaku. Aby se nátěr povedl, musíme zvolit správný postup přípravy povrchu, správnou technologii nanášení barev a v neposlední řadě vybrat správný druh barvy i štětce.
| Více článků z rubriky BYDLENÍ na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Příprava povrchu
Základním předpokladem správné funkce nátěru je dobrá přilnavost k podkladu. Podkladová plocha musí být celistvá a rovná, zbavená všech nečistot i zbytků rzi. Při přípravě podkladu se obvykle nejprve postupuje mechanicky, potom chemicky, alespoň pokud nepoužijeme odstraňovač starých nátěrů (zde bude pořadí opačné). Ocelové drátěné kartáče při větších plochách nahradíme rotačními kartáči na vrtačce nebo na rozbrusu, velmi účinné je také použití smirkového kotouče nebo ploché brusky. Opatřete si proto do dílny výše uvedené kotouče do rozbrusu či na vrtačku, protože je využijete v dílně i k dalším účelům. K odstraňování starých nátěrů poslouží i elektrická horkovzdušná pistole nebo benzinová či plynová letlampa, doplněná o sadu špachtlí různých tvarů a velikostí.
Pevný stůl a zdravé prostředí
Nezbytným předpokladem pro úspěšné natírání je pevná a stabilní podnož – stůl, popřípadě lehké kozy, na které umístíme lakovaný či natíraný předmět. Okna, dveře či nábytek je dobré lakovat v dílně, protože venku hrozí, že se na povrch přilepí poletující „nepořádek“ a znehodnotí naši práci. V uzavřené místnosti by se ale zase mohly nahromadit výpary z barev, což může ohrožovat naše zdraví i požární bezpečnost. Ideální je, pokud má dílna odsávání, pokud ne, pak mějte vždy při práci s barvami otevřená okna. Dále je nezbytné zajistit i kvalitní osvětlení.
Stroje a nástroje
Elektrický kompresor na výrobu stlačeného vzduchu je zařízení, které s malou námahou vykoná v dílně mnoho práce. Zejména k čištění ploch, ofukování je kompresor jedinečný, ovšem oceníte ho hlavně při pohonu stříkací pistole nebo při pískování litiny či jiných kovových předmětů.
Mezi základní vybavení malíře i natěrače patří kulatá a plochá štětka a celá sada štětců různých tvarů, délek a velikostí, tedy rovných i tzv. zároháků, štětců kulatých či plochých, malých i velkých. Nemusíte mít v dílně celé skladiště štětců, postačí tři čtyři kusy, ovšem za podmínky, že se o ně budete dobře starat a po každém použití je umyjete a vyčistíte přesně podle návodu na plechovce barvy.
Mezi praktické pomůcky patří také míchadla barvy, například v podobě šneka či vrtulky, opět jako nástavec na vrtačku.
Pozor |
| U natírání a malování je třeba dodržovat maximální čistotu. K zakrytí plochy, kterou nechcete natírat či potřísnit barvou, se používají zakrývací fólie z igelitu – koupíte je v obchodních řetězcích – či polepovací pásky, kterými vymezíte a ochráníte okraje. Pásky jsou velmi praktické při použití více barevných kompozic na jedné ploše, například při vytváření tzv. zrcadel na dvířkách nábytku atd. |
Bezpečnost a skladování barev
Plechovky s barvami a lahve s ředidly a rozpouštědly skladujte v samostatné skříňce dostatečně vzdálené od zdroje tepla (aby se nevyvíjely výbušné a hořlavé páry). Skříňka by měla být zajištěna proti dětské zvědavosti, ale ne uzamčena, aby v případě požáru měl hasič možnost zásahu. Skříňka musí být proto viditelně označena.
Při čištění, obrušování a natírání nebo lakování povrchů si chraňte zrak ochrannými brýlemi a plíce respirační rouškou odpovídajícího typu. V dílně by neměl chybět ani sněhový hasicí přístroj.
Plná nebo prázdná, vždycky krásná
|
|
Džbán na vodu, objem 1 litr, 1 040 Kč; dezertní talíř, 442 Kč; hrnek, 390 Kč; miska, 179 Kč/ks, vše porcelán, plechová dóza, 332 Kč, výrobce Greengate, www.apropos-shop.cz |
 |
Váza z kolekce Orb (LSA International), sklo, průměr 15, 20 a 24 cm, cena od 594 Kč, www.lsa.cz |
 |
Set dvou kusů váz z kolekce Coro (LSA International), sklo, výška 17 cm, cena 402 Kč, www.vasdesign.eu |
 |
Keramická váza (By inspire), výška 35 cm, cena 399 Kč/ks, www.domacidoplnky.cz |
 |
Váza Florentine (Eva Solo), sklo, |
Jak vyřešit nájezd do svahu
| Úkol | Vyrovnat výškový rozdíl mezi nájezdem na pozemek a okolním terénem, doplnit dlažbu a eliminovat přitom nebezpečí, že se při přejezdu těžší technikou nebo vlivem přívalového lijáku práh nájezdu znovu obnaží. |
| Materiál | Žulové dlažební kostky, suchá malta, štěrk, plechová lemovací lišta, šrouby do betonu, podložky, hmoždinky |
| Nářadí | Bourací kladivo, gumová palice, kladivo, vrtačka, vrták do betonu, dřevěná lať, vodováha, nástrčkový klíč s ráčnou, úhlová bruska s diamantovým kotoučem |
Vjezd na prudce svažitý pozemek k rodinnému domu byl původně zakončen schodem ze ztraceného bednění. Stavebníci ovšem nedomysleli, že výškový rozdíl mezi nájezdem a okolním terénem nebude jednoduché překlenout. Majitelé domu tyto problémy řešili jednoduše tak, že ke schodu přihrnuli štěrk, ale ten po krátké době „odjel“ od schodu pryč, takže bylo třeba vymyslet nějaké trvalejší řešení.
Plechové řešení
Napadlo mě, že nejlepší bude přechod mezi nájezdem a okolím překlenout pomocí prolomené plechové lišty, dostatečně široké, aby zakryla potřebnou plochu, a dostatečně pevné, aby ji provoz v okolí domu po čase nezničil. Plech jsme spolu s majitelem domu nechali udělat na zakázku u zámečnické firmy. Jako materiál jsme zvolili ocel o tloušťce 3 mm v pozinkové antikorozní úpravě.
Zámečníci z firmy A-Z Centrum mne velice příjemně překvapili, protože plech po naohýbání a předvrtání znovu galvanicky pozinkovali (poznal jsem to podle toho, že předvrtané otvory byly zalité zinkem – musel jsem je protahovat). Čistě teoreticky by šlo místo oceli použít nerezový plech, ale to by bylo opravdu k nezaplacení.
Schod musel ustoupit
Aby plechový dílec pěkně kopíroval terén, bylo potřeba srovnat schod ze ztraceného bednění. K tomu jsem použil bourací kladivo a část schodu odsekal a odvrtal, takže zůstala jen zadní stěna ztraceného bednění.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.mujdum.cz nebo www.modernibvyt.cz. |
Připevnění plechu
Plechovou manžetu jsem usadil do jemného štěrkového podsypu a přivrtal pomocí vrutů o průměru 10 mm a hmoždinek do betonu, aby nedošlo časem k odtlačení a plech neměnil polohu. Vruty jsem nešetřil a použil jich rovnou desítku, přivrtal jsem i okrajové partie, aby se plech nezdeformoval v rozích.
Dlažba z kostek
Pak zbývalo „vybraný“ prostor dosypat jemným štěrkovým prachem a pustit se do dlažby vystavěné z žulových kostek. Plechový dílec byl vymyšlen a ohnut tak, aby zde vznikl prostor pro dlažební kostky, které se budou opírat o jeho vystouplou hranu. Vzhledem k tomu, že kostky byly vpředu příliš vysoké a plechový výstupek byl vysoký 5 cm, musel jsem upravit výšku kostek a rozříznout je na půlky. Rozpůlené kostky jsem pak pokládal do podsypu ze suchého betonu smíchaného s jemným štěrkem. Betonová směs ve spárách si sama natáhne vzdušnou vlhkost a ta se postará o vyzrání dlažby.
Svěží salát s jahodami
Ingredience:
200g
směsi listových salátů (rukola, polníček, čekanka)
100g baby špenátu Chef menu
100 g jahod
100 g měkkého kozího sýra Naše bio
Zálivka:
3 lžíce olivového oleje
1 lžička medu
1 lžička francouzské hořčice
Šťáva z poloviny pomeranče
Sůl a pepř podle chuti
Postup:
Listy salátů a baby špenátu propláchněte a nechte důkladně okapat. Jahody omyjte a nakrájejte na plátky. Na zálivku zahřejte v kastrůlku všechny přísady a nechte na mírném ohni propojit. Směs listových salátů, špenát a plátky jahod rozdělte na talíře, přidejte kozí sýr a pokapejte vlažnou zálivkou. Ozdobte jarními květy (macešky, sedmikrásky, měsíček lékařský).
Tip:
Pokud nejsou jahody vyzrálé, můžete je před přípravou půl hodiny macerovat. Jahody nakrájejte na kousky, zasypte třtinovým cukrem, zalijte portským vínem a přidejte kapku balsamikového octa. Jahody pustí šťávu a získají specifickou chuť. Vzniklý sirup můžete přidat do zálivky.
Zdroj: www.billa.cz
Kvalitní skleník se určitě vyplatí
Nabídka na trhu je více než dostatečná, ale stále v mnoha případech podle průzkumů podléháme reklamě a málo hledíme na skutečnou kvalitu. Současné trendy se za posledních dvacet let rozštěpily na dva protichůdné směry. Informovaní zákazníci vyžadují kvalitní sklo, odolnou povrchovou úpravu konstrukce, garantovanou životnost a profesionální montáž. Velkou roli hraje také design a barevnost. Prodejci jsou ovšem připraveni i na druhou skupinu zákazníků, kteří vystačí s nižší kvalitou, preferují nízké ceny a při montáži spoléhají na vlastní síly.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.mujdum.cz nebo www.modernibvyt.cz. |
S profesionály ušetříte
Tak jako u mnoha jiných činností, také u montáže skleníků se vyplatí konzultace s profesionální firmou. Neškodí ani přímé zadání na stavbu skleníku. Pokud byste se do stavby chtěli pustit sami, museli byste mít především kvalitní vybavení a potřebné znalosti. Profesionálové obyčejně začínají rozborem zákaznických preferencí a poté vybírají vhodný skleník pro dané podmínky a styl zahrady.
Důležité jsou například klimatické podmínky, předpokládaná zátěž sněhu, nárazy větru, umístění skleníku a jeho základy. Většina lidí preferuje nádoby se zálivkovou vodou umístěné uvnitř skleníku, jiní se zajímají o moderní centrální systémy zalévaní, rozvod elektřiny a vytápění s termostatem.
Hlavně nepodléhat agresivní reklamě |
|
RADÍ: Aleš Vondrák (Skleníky V&P, www.skleniky-vp.cz) |
|
1) Velmi levné skleníky z hobbymarketů, které mají lehkou konstrukci z hliníkových profilů a polykarbonátovou výplň. Často se uvádí, že pocházejí z Německa nebo Velké Británie, ale jde o čínské výrobky. Nízké ceně odpovídá i nízká kvalita. Pevnost konstrukce je na úrovni domečku z karet: podřadný polykarbonát a mizerné dílenské zpracování. Čekat, že takovýto skleník odolá náporu větru nebo přívalu sněhu, by bylo jistě bláhové. Ne nadarmo prodejci v návodu uvádějí, že se skleník nemá stavět na místech, kde fouká vítr! 2) Druhou skupinou jsou skleníky, které mají konstrukci z ohýbaných plechů. Výhodou jsou minimální náklady na výrobu. Mohou konkurovat cenou, ale plechová konstrukce má bohužel celou řadu nevýhod, které je třeba brát v potaz. Je to hlavně malá pevnost konstrukce, což může být navíc umocněno tím, že se výrobce rozhodne šetřit a použije tenký plech. Důsledkem mohou být prohnuté střechy či dokonce popraskaná skla. Výrobci proto velmi často doporučují v zimě střechu podpírat, aby se nepropadla pod tíhou sněhu. Má-li konstrukce z tenkého plechu unést celou váhu skla, musejí být plechové profily dostatečně široké. Značný je také počet dílů, ze kterých se konstrukce skládá. To vše dohromady navíc znamená, že konstrukce zabírá značnou plochu na úkor skla a nepříjemně stíní rostlinám. Další nevýhodou plechových skleníků je i jejich složitá montáž. Konstrukce se skládá z velkého množství dílů, které se navzájem spojují ještě větším množstvím šroubů a matek. Některé díly se dokonce musejí navzájem provrtávat. 3) Poslední skupinou jsou skleníky se železnou konstrukcí, kterou tvoří válcované, případně ohýbané ocelové profily. Hlavní výhodou ocelových konstrukcí je jejich pevnost, odolnost a dlouhá životnost. K dosažení maximální pevnosti a odolnosti ocelové konstrukce je vhodné, aby se u ní použilo co nejvíce svařovaných spojů, které jsou o mnoho pevnější než šroubované spoje. Na výrobu se převážně používají úzké válcované profily o tloušťce 3 až 4 mm a konstrukce tak minimálně stíní pěstovaným rostlinám. Přitom zůstává zachována velká nosnost konstrukce. Ani u dlouhých skleníků nehrozí, že by se v zimě střecha prohýbala pod tíhou sněhu. Pevnost konstrukce dále umožňuje použití bodových základů – není třeba stavět podezdívku po celém obvodu skleníku. Dlouhou životnost ocelových konstrukcí lze dále prodloužit žárovým zinkováním, čímž na celém povrchu konstrukce vznikne silná vrstva, která chrání povrch konstrukce před korozí. Zinkovanou konstrukci není nutné dále natírat. Životnost zinkové vrstvy je podle údajů z norem 20 až 30 let, ale v praxi bývá mnohem delší. Výhodou žárového zinkování je také to, že zinek se doslova navaří na povrch železa, takže se neodlupuje jako barva. Uživatelé často uvádějí, že pevnost spojení je tak velká, že do konstrukce můžete bušit kladivem, aniž by hrozilo poškození zinkové vrstvy. |
Pokud se rozhlédnete na internetu nebo v obchodech, bude se vám zdát, že nabídka skleníků je skutečně nepřeberná. Po delším zkoumání však zjistíte, že máte na výběr v podstatě pouze tři typy skleníků:Stavba skleníku
Profesionálové doporučují vybudovat rovné základy, přestože to mnozí prodejci popírají a tvrdí, že to není třeba. Konstrukce se obyčejně staví bez konečného dotahování spojů a šrouby se pak dotáhnou po dokončení montáže kostry a po přesném zaúhlování konstrukce.
Skleník vždy šroubujte k základům pomocí kvalitních hmoždinek a vrutů, případně jakýmkoli jiným vhodným způsobem, který zajišťuje pevnost. Pečlivost zasluhuje také zasklení. Pod střešní skla je vhodné vložit gumové těsnění, které zajistí pružné uložení skel a mnohem vyšší odolnost proti kroupám či jiným nárazům.
Orientace skleníku
Důležitou otázku představuje situování skleníku. Odborná literatura se přiklání k názoru, že osa by měla být umístěna ve směru sever–jih, v našich klimatických podmínkách se hovoří častěji o ose východ–západ. Rovná stěna pak podle slov odborníků odráží část slunečních paprsků zpět do prostoru a skleník se skloněnými svislými stěnami využívá sluneční svit podstatně lépe. Ale pro skleník je důležité vybrat i takové stanoviště, které zajistí, aby byl co nejméně stíněn okolními stromy, aby na něj nepadaly veškeré plody naší zahrady a zároveň byl běžně dostupný pro všechny členy rodiny.
Ukládáme nádobí a potraviny
POMOCNÍCI A NÁDOBÍ
Zóna přípravy jídla by měla být umístěna mezi mycím a varným centrem (dřezem a varnou deskou). Sem patří přehledně uložené nože, prkénka a nejběžněji používané nádobí. 
Poblíž varné zóny zase pánve, hrnce, pokličky, vařečky a podobné praktické potřeby.
Výsuvné zásuvky jsou ceněny především pro přehlednost, není nutné se do nich tolik ohýbat. V porovnání s policovou skříňkou jsou i skladnější.
Praktickým pomocníkem je protiskluzová fólie, která zabraňuje nežádoucímu posunu předmětů v zásuvkách. Využijete ji na dnech skříněk a zásuvek, snadno se čistí a v případě poškození ji jednoduše vyměníte za novou.
POTRAVINY
Zóna potravin se skládá z chladničky a potravinové skříně (spíže). Vždy bychom měli mít po ruce odkládací plochu. Tato zóna by neměla být příliš daleko od přípravné plochy.
Chytrým řešením pro ukládání potravin jsou tzv. anglické zásuvky. Jde o samostatné plnovýsuvné police, které mají kování jako spodní kontejnery (a tedy i velkou nosnost).
