Blog

Bramboračka

Zajímavým rysem české bramboračky je schopnost být zítra podstatně lepší než dnes. Tuto následováníhodnou vlastnost je dobré mít na paměti a polévku uvařit den před plánovanou konzumací. K povaze bramboračky patří i to, že na sebe dokáže vzít nekonečně mnoho podob – někdy její chuť vylepšuje slanina, jindy rozklepnuté vejce, ale také strouhaný sýr anebo kapusta. Neboj se toho využít a přizpůsob svou bramboračku obrazu svému.

Pro 4 osoby budeš potřebovat:

20 g sušených hub

3 velké brambory

1 mrkev

1 petržel (mám na mysli kořenovou zeleninu, nikoliv petrželku)

kousek celeru (velký asi jako výše uvedená mrkev nebo petržel)

1 cibuli

1 lžíci másla

1,5 l studené vody

70 g středně velkých krupek (v obchodě bývají k nalezení v blízkosti rýže a luštěnin)

3 lžičky sušené majoránky

1 lžičku kmínu

1 stroužek česneku

1 lžíci čerstvé petrželky, nadrobno nasekané

sůl a čerstvě mletý pepř

Postup:

1. Ze všeho nejdříve si namoč sušené houby, aby měly dostatek času k nabobtnání. Nasyp je tedy do misky, zalij vroucí vodou a odsuň někam stranou, kde ti nebudou překážet.

2. Následně se pusť do přípravy zeleniny – z brambor pomocí škrabky sloupni slupku, omyj je pod tekoucí vodou a nakrájej na asi dvoucentimetrové kostky. Mrkev, stejně jako petržel a celer, oloupej škrabkou na brambory a pak ji nastrouhej na struhadle na silnější nudličky. Cibuli vybal ze slupky a ostrým nožem ji nakrájej na drobné kostičky. Také stroužek česneku vybal ze slupky a prožeň jej lisem na česnek.

3. Nyní si vezmi k ruce velký hrnec, vhoď do něj máslo a postav na mírný oheň. Jakmile se máslo beze zbytku rozpustí, přidej k němu cibulku, mrkev, petržel i celer a za občasného pošťuchování vařečkou je nech mírně osmahnout, jen tak, aby se z hrnce začala linout příjemná vůně.

4. K osmahlé zelenině nyní přidej nakrájené brambory, přilij 1,5 l studené vody, všechno to dobře promíchej a doposud mírný plamen zvedni na vysoký. Ještě do hrnce přihoď kroupy, kmín, sušenou majoránku, přiměřeně soli a pepře, a také houby, které však nejdříve rukou lehce vyždímej. Ještě jednou polévku promíchej vařečkou a pak ji přiklop pokličkou.

5. Ve chvíli, kdy polévka začne klokotat varem, uber pod ní polínko a nech ji vařit ještě dobrých 20 minut. Po uplynutí této čtvrthodinky by měly být brambory měkké, raději však jednu zkušební ochutnej.

6. V této chvíli je tvá bramboračka prakticky hotova, chybí v ní už jen prolisovaný stroužek česneku a nasekaná petrželka. Obé přidej do hrnce právě teď a polévku už nevař, aby česnek neztrácel na své aromatické síle.

7. Bramboračku nes na stůl až zítra, poté co ji na středním plameni pozvolna ohřeješ, spolu s dobrým a čerstvým chlebem.

Recept pochází z Kuchařky pro mého muže, Veronika Zemanová, vydal Smart Press, www.smartpress.cz

Hovězí steak

Tím největším úskalím při přípravě dobrého steaku je koupě kvalitního vyzrálého masa. Z čerstvého masa totiž dobrý steak nepřipraví ani ten nejvynalézavější kuchař. Bohudík se vyzrálé maso na steaky začíná pomalu uvelebovat i v chladicích pultech českých řezníků, i když jich je zatím jen jako šafránu. O řádku níže ti přináším pár tipů, kde na ně natrefíš…

Na 1 chlapskou porci budeš potřebovat:

1 steak z vyzrálého vysokého či nízkého roštěnce, případně ze svíčkové, vysoký asi 2,5 cm (koupíš třeba ve Sklizeno, v Našem gruntu, v řeznictví Pavlis, …)

1 lžíci extra panenského olivového oleje

sůl a čerstvě mletý pepř

kvalitní pánev – teflonovou nebo grilovací

kuchyňské kleště na obracení steaku

kus alobalu

Postup:

1. Příprava steaku je

sama o sobě poměrně jednoduchá, je s ní však spojeno několik pravidel, která se vyplatí následovat. To první velí vyndat maso dobrou čtvrthodinku před přípravou z lednice, aby nebylo studené jako psí čumák a na pánvi nezažilo tepelný šok. Pravidlo druhé říká, že maso by mělo být soleno a pepřeno až v tom nejposlednějším okamžiku před tepelnou úpravou. A pravidlo třetí radí – nikdy do steaku nepíchej ani ho neukrajuj, utekla by z něj šťáva a zbyla by ti jen suchá podešev.

2. Ale teď už se do toho pusťme – vezmi si k ruce tu nejlepší pánev, jakou doma najdeš, potři ji olivovým olejem a postav na rozfajrovanou plotýnku. Jakmile bude pánev pořádně rozpálená, polož na ni steak a nech jej z jedné strany a hned poté i z druhé strany dozlatova osmahnout, stačí vždy 1 minutu

3. Následně oheň stáhni na střední stupeň a steak opět, už ale jen zvolna, opékej z jedné strany 4–5 minut. Poté maso za pomoci kleští obrať a opékej stejně dlouho i z druhé strany. Tak získáš středně propečený steak. Chceš-li však steak krvavý, zkrať délku opékání na 2–3 minuty z každé strany, naopak propečenější steak bude vyžadovat dobrých 6–7 minut z každé strany.

4. A i když steak už voní celou kuchyní, nejsi ještě u konce. Maso potřebuje ještě trochu odpočinku, jehož délka je závislá na délce tepelné úpravy, čímž se dostáváme k dalšímu pravidlu, jež zní následovně – čím kratší byla doba tepelné úpravy, tím delší bude doba odpočinku. Středně propečený steak bude odpočívat nějakých 6 minut, krvavý dobrých 8 minut a dobře propečený pouhé 4 minuty. Ke správnému odpočinku steak potřebuje teplé místo a speciální zábal, proto jej zaviň do alobalu a polož na předehřátý talíř nebo vlož do mírně teplé trouby (50 °C).

5. Ve chvíli, kdy čas vymezený k odpočinku uplynul, už nic nebrání tomu, aby ses do steaku směle pustil. Jako příloha se k němu bude skvěle hodit salát z čerstvé zeleniny a/nebo hranolky.

Recept pochází z Kuchařky pro mého muže, Veronika Zemanová, vydal Smart Press, www.smartpress.cz

Domácí bramborové hranolky

Nezlomným důkazem toho, že mezi ženou a mužem existuje minimálně jeden podstatný rozdíl, jsou domácí bramborové hranolky. Zatímco žena se jejich přípravy málokdy ujme dobrovolně, muži k ní zpravidla přistupují s nepředstíraným nadšením. Proč tomu tak je, to vážně netuším. Snad mi to jednou povíš, …, ty…

Na 4 porce budeš potřebovat:

2 kg brambor

kvalitní slunečnicový olej

hrubou mořskou sůl

velkou mísu se studenou vodou

Postup:

1. Ze všeho nejdříve si připrav brambory. Škrabkou z nich sloupni slupku, pak si najdi malý nožík a odkroj jím všechna případná zelená či jinak barevná místa, klíčky a další vady na kráse. Následně brambory omyj pod studenou vodou.

2. Nyní můžeš směle začít s tvorbou hranolků – brambory ostrým nožem rozkrájej na přibližně centimetrové plátky a ty pak dále krájej na přibližně centimetr široké hranolky. Při této hravé práci nezapomeň, že u domácích hranolků se cení, že co hranolek, to originál. Vůbec tu nejde o to, přiblížit se okázalé dokonalosti hranolků kupovaných.

3. Úspěšně zhotovené hranolky nasyp do velké mísy plné studené vody a nech je tam chvilku odpočívat. Sám si taky odpočiň, zasloužíš si to – otevři si třeba pivko, hoď nohy na stůl a relaxuj. Hranolky počkají, ve studené vodě je jim dobře, zbaví se tam škrobu a rozhodně odtamtud neutečou.

4. Po oboustranném odpočinku vylov hranolky z vody, nech je dobře okapat a osuš v látkové utěrce (papírovou utěrkou mokré hranolky nesuš, přilepí se na ně a už ji z nich nedostaneš).

5. V této chvíli si už můžeš vzít k ruce hlubokou pánev na smažení. Nalij do ní tolik slunečnicového oleje, aby v pánvi byla přibližně třícentimetrová hloubka. Pánev s olejem postav na středně silný plamen a nech dobře rozehřát.

6. To, že má teplota oleje ty správné grády, si ověříš vhozením jednoho zkušebního hranolku – začnou-li kolem něj poskakovat malé bublinky, můžeš se směle pustit do smažení, pokud tam jen tak nečinně leží, ještě chvilku počkej.

7. Olej v pánvi je tedy dostatečně rozpálen, a tak do něj vhoď tolik hranolků, kolik se do pánve pohodlně vejde, aniž by se musely nepříjemně tlačit. Smaž je jen 5 minut, dokud nezískají decentní světle žlutý odstín. Poté je vylov, odlož na talíř a do pánve vhoď další várku. Takto postupuj až do vyčerpání nikoliv tvého, …, nýbrž všech hranolků.

8. V této chvíli však ještě nemáš vyhráno, hranolky totiž čeká druhé smažení. To není blbý vtip ani můj rozmar, tak to prostě hranolky mají nastavené. Zatímco při prvním smažení přestanou být syrové, při tom druhém získají svou krásu a křupavost.

9. A tak si pod pánví ještě víc přitop, na ten nejvyšší stupeň, případně dolij olej, ubyl-li. Chvilku počkej, až se olej pořádně rozpálí, a předsmažené hranolky v něm, opět po přiměřeně velkých dávkách, krátce dosmaž. Takový dobře usmažený hranolek je lehce nafouklý, uvnitř dutý, vybarvený ve škále zlatavých odstínů a při skousnutí vydává tiché „křup“.

10. Své skvělé domácí hranolky na závěr osol, protřepej a odnes se zaslouženou hrdostí na stůl.

Recept pochází z Kuchařky pro mého muže, Veronika Zemanová, vydal Smart Press, www.smartpress.cz

Domácí smažený řízek

Nenechám si vymluvit, že řízky jsou nejlepší smažené na sádle. Žádný olej, žádný friťák, jenž uvízl v českých domácnostech a pod příslibem rychlého smažení do zlatavých odstínů vytrvale kazí chuť mnoha jídel a otravuje vzduch třikrát přepáleným olejem. Řízek smažený v obyčejné hluboké pánvi a na rozpáleném domácím vepřovém sádle není hotový za pět minut, zato ale voní tak, až to jednoho vede k zamyšlení. Barva jeho kůrky by mohla zaskakovat při západu slunce a jeho chuť je jedním slovem poctivá. Co víc si od domácího řízku přát?

Na pěknou rodinnou porci, ze které možná zbude i k večeři, budeš potřebovat:

¾ kg vepřové kýty nebo kotlety bez kosti, od řezníka nakrájené na plátky

200 g hladké mouky

2 vejce

150 ml mléka

6 tvrdých rohlíků umletých na strouhanku (viz kapitola „Jak připravit čerstvou domácí strouhanku“)

sůl a čerstvě mletý pepř

domácí vepřové sádlo

teflonová nebo těžká litinová pánev

Postup:

1. Ze všeho nejdříve si naklepej maso. Já osobně jsem vášnivou obhájkyní tenkých a křehkých řízků, takových, jaké dělají v Rakousku, a proto občas do masa klepu jako divá ve snaze učinit je co nejtenčími. To samozřejmě není nutné, přesto však, pomocí paličky na maso, řízky svižně rozklepej z obou stran, dokud nezeštíhlí na půl až jeden centimetr.

2. Každý z rozklepaných řízků pak po obvodu na třech až čtyřech místech nakroj do hloubky necelého jednoho centimetru, maso se díky tomu nebude při smažení kroutit. Nakonec řízky po každé straně přiměřeně osol a opepři.

3. A nyní jdeme na obalování – vezmi si k ruce tři talíře, dva mělké a jeden hluboký. Na první mělký talíř nasyp hladkou mouku, na druhý dej čerstvou domácí strouhanku. Do hlubokého talíře rozklepni obě vejce, osol je a opepři, přilij k nim mléko a všechno to vidličkou nebo kovovou metlou rozkvedlej.

4. V této chvíli vezmi do ruky první plátek masa, polož jej do hladké mouky a jemně přitiskni, aby k němu mouka pěkně přilnula. Poté řízek otoč a opět jej polož do mouky tak, aby k němu přilnula i z druhé strany. Pomoučený řízek nyní přesuň do vajec s mlékem a pěkně ho tam z obou stran vyráchej. Následně řízek z vaječné koupele vytáhni (jde to snadno, když ho napíchneš na vidličku) a polož jej do strouhanky. Ležící řízek hojně zasyp strouhankou i seshora a pak ji k němu dlaněmi pevně přimáčkni. Takto krásně obalený řízek odlož stranou a s ostatními, doposud nahými řízky proveď na chlup to samé.

5. Nakonec ti zbývá řízky už jen dozlatova osmažit. Vezmi si k ruce hlubokou teflonovou nebo litinovou pánev a nech do ní vklouznout tři vrchovaté lžíce sádla. Pak pod pánví pořádně zatop a počkej, až se sádlo pěkně rozpálí. Správný okamžik, kdy se sluší ponořit první řízky do rozpáleného sádla, spolehlivě poznáš tak, že do pánve vhodíš malý kousek strouhanky, a jakmile začne vesele poskakovat, obklopen malými bublinkami, mohou jej následovat i řízky.

6. Nyní ještě přispěchám s jednou, vlastně dvěma dobře míněnými radami. Ať se děje cokoliv, nikdy nedávej řízky do málo rozpáleného sádla, nasákly by všechnu mastnotu a ztratily tak dobrou polovinu ze svého chuťového potenciálu. A rada druhá zní, je-li v pánvi málo sádla a je třeba přidat další, udělej to v okamžiku, kdy pánev neobývá žádný řízek. Poté nech nově příchozí sádlo pořádně rozpálit a teprve pak přidej další řízky.

7. V této chvíli tedy do pánve naskládej tolik řízků, kolik se jich tam pohodlně vejde, a nech je smažit při teplotě o něco vyšší než střední (ideální je stupeň 2). Po 8–10 minutách se podívej, jak řízky vypadají zespodu, a jsou-li dozlatova osmažené, obrať je a pokračuj ve smažení z druhé strany. Za 5–10 minut zkontroluj, jak to vypadá ze smažící se strany, a je-li i ona dozlatova osmažená, je řízek hotov.

8. Usmažený řízek ze všeho nejdříve polož na papírový ubrousek, jenž z něj vysaje všechnu přebytečnou mastnotu. Řízek pak přendej do pekáče a ten schovej do trouby roztopené na pohodových 50 °C. Nejde o to, aby řízky nikdo neviděl, ale aby zůstaly teplé a křehké. Řízky podávej s kouskem citronu a domácí bramborovou kaší nebo s bramborovým salátem či čerstvým chlebem.

Recept pochází z Kuchařky pro mého muže, Veronika Zemanová, vydal Smart Press, www.smartpress.cz

Salát Caesar

Slavný salát Caesar se nejčastěji schovává pod grilovaná kuřecí prsíčka, ale i pod grilovaného lososa či krevety, jindy ho maskují plátky restované slaniny, vejce, kapary nebo dokonce rajčata. Jen málokdo ho umí přijmout takový, jaký ve skutečnosti je – nekomplikovaný a téměř geniálně jednoduchý. Jsem si jistá, …, že ty s tím problém mít nebudeš.

Na 4 štíhlé porce budeš potřebovat:

3 římské saláty (zelený salát s dlouhými listy, bývá běžně k mání třeba v Tescu)

1 vejce

půlku francouzské bagety

8 lžic extra panenského olivového oleje

2 stroužky česneku

4 lžíce šťávy vymačkané z citrónu

2 lžičky ančovičkové (sardelové) pasty

1 lžíci kvalitní worcesterské omáčky

1 lžíci bílého vinného octa

sůl a čerstvě mletý pepř

6 lžic strouhaného parmezánu

Postup:

1. Ze všeho nejdříve si nachystej vejce. Přestože ho čeká velmi krátká úprava, bude podstatnou složkou tvé zálivky. Vezmi si tedy k ruce nevelký rendlík, naplň ho ze tří čtvrtin vodou, postav na silný plamen, přiklop padnoucí pokličkou a počkej, až se voda roztančí varem. Poté sejmi pokličku a vejce (nerozklepnuté) ponoř do vroucí vody, kde ho nech klokotat rovných 45 vteřin. Následně sundej rendlík z ohně, vejce z vody vylov a při pokojové teplotě nech vychladnout.

2. Zatímco vejce chladne, připrav si římský salát – rozeber ho na jednotlivé listy, opláchni je pod studenou vodou a pak z nich tu vodu zase vytřepej. Větší listy roztrhej na dva nebo čtyři kusy, ty menší nech tak, jak jsou. Pak si vezmi k ruce salátovou mísu, v níž se chystáš salát podávat, a listy do ní naházej.

3. Nyní nastává ta správná chvíle k přípravě krutonů, jak se v kuchařské hantýrce říká osmahlým chlebovým kostičkám. Francouzskou bagetu tedy nejprve nakrájej na přibližně centimetrové kostičky. Poté si vezmi k ruce pánev, nalij do ní 2 lžíce olivového oleje a postav na střední plamen. Jakmile se olej rozehřeje, nasyp k němu bagetové kostičky a za neúnavného potřásání pánvi je nech dozlatova osmahnout ze všech stran. Hotové krutony nech prozatím někde stranou.

4. V této chvíli už můžeš přistoupit k přípravě samotné zálivky. Oba stroužky česneku svlékni ze slupek, prožeň je lisem na česnek a vhoď do středně velké misky. Poté k nim přidej citrónovou šťávu, ančovičkovou pastu a worcesterskou omáčku, dále lžíci vinného octa a také přiměřeně soli a pepře. Nakonec k celé sešlosti rozklepni krátce vařené, nyní již vychladlé, vejce.

5. Nyní se postav k míse čelem, do jedné ruky vezmi kovovou metlu a do té druhé extra panenský olivový olej. Zatímco jedna ruka svižně míchá zálivku metlou, druhá paže se věnuje pozvolnému přilévání olivového oleje (v celkovém množství šesti lžic) do rodící se zálivky. Zálivku proháněj metlou tak dlouho, dokud nebude hladká, voňavá a celistvá (nebude to trvat dlouho, maximálně 5 minut).

6. V této chvíli je tvůj salát prakticky hotov. Zálivku přidej k římskému salátu vyčkávajícímu v míse a důkladně je spolu promíchej tak, aby zálivka přilnula ke každému z listů. Přihoď osmahlé krutony, hojně posyp strouhaným parmezánem a bez váhání servíruj.

Recept pochází z Kuchařky pro mého muže, Veronika Zemanová, vydal Smart Press, www.smartpress.cz

Velmi jednoduchý knedlík

Vyrobila jsem tucet knedlíků tvrdých jako kámen, pár nechutně slizkých exemplářů, které se ani nepokusily si zachovat svůj původní tvar, i několik vzácných kousků, po kterých se nadobro slehla zem hned poté, co jsem je vhodila do hrnce. Mé trápení nakonec ukončila až moje maminka, která mi názorně (třikrát) předvedla výrobu toho nejjednoduššího knedlíku, který kdy svět spatřil, a předala mi svůj osvědčený recept. A já ho teď s láskou předávám tobě.

Na 1 pěkný buclatý knedlík budeš potřebovat:

3 včerejší, mírné okoralé housky nebo rohlíky bez máku, kmínu či soli (stáří a okoralost pečiva jsou zásadním klíčem k úspěchu)

2 vejce

½ pytlíku prášku do pečiva

350 g hrubé mouky

200 ml studeného mléka

sůl

Postup:

1. Ze všeho nejdříve si nakrájej rohlíky nebo housky na přibližně centimetrové kostky a naházej je do velké mísy.

2. Následně si vezmi k ruce hodně velký hrnec, naplň jej ze ¾ vodou, přidej pár špetek soli, přiklop dobře padnoucí pokličkou a postav na silný plamen.

3. Zatímco se voda v hrnci ubírá svou jistou cestou k varu, pusť se do těsta na knedlík. K nakrájenému pečivu nasyp všechnu mouku, přisyp ½ pytlíku prášku do pečiva, přidej lžičku soli a všechno to promíchej vařečkou.

4. Poté do mísy rozklepni obě vejce a přilij všechno mléko. Vykasej si rukávy, své holé ruce ponoř do surovin v míse a tak dlouho je míchej a hněť, až se ti pod rukama zrodí tuhé těsto. Jednou z jeho vlastností je mírná nevyzpytatelnost, a tak se snadno může stát, že se ti bude až příliš lepit na ruce. Jakmile ho však zasypeš další dávkou mouky, lepit se rázem přestane. Bude-li těsto naopak nesoudržné, vyřeší problém malé množství mléka.

5. Z úspěšně uhněteného těsta pak vytvaruj pěknou šišku plnoštíhlého tvaru, ovšem ne větší, než je tvůj hrnec. Pokud voda v hrnci ještě nevře, počkej, až se naplno rozklokotá.

6. Nyní odklop pokličku, knedlík vezmi do obou rukou a nech ho vklouznout do vařící se vody. Hrnec hned zase přiklop, chvilku počkej, až se voda opět rozbublá, a teprve poté ztlum plamen na středně silný (voda se musí bez ustání vařit, jinak bude tvůj knedlík oslizlý).

7. Vařícímu se knedlíku odpočítej rovných 20 minut. Po jejich uplynutí odsuň pokličku a pomocí kuchyňského naběráku knedlík obrať břichem nahoru. Pak ho zase přiklop a nech vařit další čtvrthodinku.

8. V této chvíli by měl být tvůj knedlík uvařený, a tak se můžeš pustit do jeho výlovu. Vezmi si k ruce nějaký velký kuchyňský naběrák a vidličku a s jejich pomocí knedlík vylov z vody a polož na prkénko. Pro jistotu knedlík vertikálně překroj v jeho nejobjemnějších partiích a dloubni do jeho nitra – není-li tam ještě úplně uvařený, vypusť ho zpátky do vroucí vody a nech ještě 5 až 10 minut dovařit.

9. Hotový horký knedlík nakrájej ostrým nožem na plátky a nes hrdě na stůl.

Recept pochází z Kuchařky pro mého muže, Veronika Zemanová, vydal Smart Press, www.smartpress.cz

Postavte si zdravý dům, který dýchá

Optimální vlhkost a teplota

Optimální vlhkost a teplota jsou hlavními předpoklady, aby se netvořila plíseň, která patří k velkým zdravotním hrozbám, protože způsobuje alergie a je jednou z příčin vzniku astmatu.

Tvárnice Ytong jsou vyrobeny z bílého pórobetonu, který obsahuje miliony vzduchových pórů – vzduch působí jako izolace, ale vlhkost zde nekondenzuje, protože je odváděna ven. Pokud je v domě naopak přesušený vzduch, slouží podobně jako funkční oblečení a dokáže tyto podmínky skvěle regulovat.

Stavební systém Ytong, díky tomu, že má různé typy tvárnic, umožňuje budovat homogenní konstrukce – nevznikají tak tepelné mosty (místa, která mají různou teplotu − například kolem oken, v rozích a všude tam, kde se stýkají dva materiály), a tím pádem ani podmínky pro vznik plísní. Navíc díky svým vynikajícím tepelněizolačním vlastnostem udržuje optimální teplotu a jeho zásadité složení růstu plísní zamezuje.

Postavte dům snadno z čistě přírodního materiálu

Škodlivé látky v bílém pórobetonu nejsou – jedná se o přírodní materiál, který se používá už téměř sto let. Nevyžaduje žádné napouštění dodatečnými konzervačními látkami, jak tomu často bývá u dřevostaveb, ani neobsahuje polystyrenové a další výplně, jejichž účelem je zlepšit tepelněizolační vlastnosti.

Dům se s použitím systému Ytong stává stavebnicí, z níž si vybíráte jednotlivé díly, například schodišť, příčkovek, obloukových segmentů i střech a stropů. Umožňuje jednovrstvé zdění bez zateplení, a to u všech energetických standardů domů, včetně pasivních. Ušetří prostředky za energie a vytápění, ale i čas při stavbě a náklady na zateplování.

„Zásadní výhodou Ytongu je, že s ním dovede pracovat i laik, což potvrzuje jeho obliba u staveb svépomocí. Redukuje ale také potíže, které s sebou nese kvalita řemeslné úrovně stavebních firem. Navíc s výběrem můžeme pomoci, máme certifikované stavební společnosti, jejichž práce je na vysoké úrovni. Zkrátka s lehkými tvárnicemi lze snadno postavit to, na čem ve výsledné spokojenosti s užitnými vlastnostmi domu záleží nejvíce – hrubou stavbu,“ uvedl ing. Petr Mareček, technik společnosti Xella CZ, s.r.o., výrobce Ytongu.

Polévková mísa hlásí návrat

Polévka se podává zprava stejně jako nápoje.

	Polévková mísa včetně naběračky
	Polévková mísa Vlna z kolekce Black
	Polévková mísa z kolekce Twist Alea
	Polévková mísa oválná s víkem se vzorem cibuláku
	Polévková mísa oválná se vzorem barevného cibuláku

Zdroj: časopis Bydlení

Jak vybrat světlo do ložnice?

STOLNÍ LAMPY

Sympatické na nich je, že mají široké využití. Můžete je postavit na noční stolek a zajistit si lokální světlo na své straně postele. Praktické je také to, že když zhasnete centrální osvětlení, nemusíte potmě narážet do rohu postele.

Více článků z rubriky LOŽNICE najdete na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz.

Stolní lampa Eloise Umístěné na komodě vytvoří intimní atmosféru v ložnici, která je mnohem příjemnější pro chvilky ve dvou. Ženám, které dodržují večerní odličovací rituál v ložnici u toaletního stolku, poskytne stolní lampa dobrou službu. Obzvláště v měkkém světle vypadá ošetřená pleť nádherně.

I ve světě stolních lamp najdete mnoho poddruhů a určitě minimálně dvacet, které by se hodily do vašeho interiéru.

REDAKTORKA MARTINA DOPORUČUJE:
Hlavní a důležitou výhodou osvětlení LED je nízká spotřeba elektrické energie spolu s vysokou životností – až 100 000 hodin. Je výborné například ke snadné orientaci v prostoru na schodištích a chodbách, kde může svítit celou noc jen za minimální náklady.

LAMPOU PROTI SPLÍNU

Rozsviťte si lampu, když se proti vám spiknul celý svět. Rozjasní i vaše nejčernější myšlenky a vrátí vás do reality.

Posviťte si na vstávání. Je prokázáno, že světlo je důležité pro fyzickou a psychickou pohodu a může ovlivňovat i zdraví 49% dětí do 15 let trpí refrakční vadou. Zajistěte dítěti alespoň dostatečné osvětlení, ať si oči zbytečně neunavuje

Nezateplujte dům, pokud nemusíte

Kdy je vhodné zateplovat a kdy ne

Pokud se nejedná o pasivní dům, kde je nutné docílit velmi těsné obálky budovy při co nejmenší tloušťce zdiva, má dodatečné zateplení smysl, i když se již jedná o tloušťku izolantu mnohdy překračující 220 mm. Zateplovací systémy však mají omezenou životnost − náklady na jejich pořízení prodražují náklady na celou hrubou stavbu a nejpozději za 25 let vás tato investice čeká znovu. Bohužel se tak často stane mnohem dříve.

V případě nízkoenergetické novostavby je zateplení přisuzována zbytečně důležitá role. U novostavby z moderních materiálů totiž uniká skrz zdivo nanejvýš 1/5 veškerého tepla. Podstatně kritičtějšími místy jsou nekvalitní okna a dveře, slabá izolace v podlaze/na střeše a nepromyšlené větrání. Zateplením se také velmi často dohání nedořešené tepelné mosty v místech překladů, věnců a podobně.

TIP: U novostaveb je podstatně výhodnější zvolit pro stavbu obvodových stěn plné a jednovrstvé tepelněizolační zdivo bez zbytečných dutin a dodatečného kontaktního zateplování. Ideálním řešením jsou tepelněizolační tvárnice Ytong řady +.

Radši nezateplujte vůbec, pokud si nejste jistí správným postupem

Správnou tloušťku zateplení volí projektant na základě svých výpočtů a uvádí ji v projektové dokumentaci. Pokud se tedy stavebník pustí do zateplení pouze na základě doporučení ze strany přátel či stavební firmy, může to mít v budoucnosti nepříjemné následky. Může dojít například k vytvoření rosného bodu, a tím k zadržování vlhkosti – nejen že se pak nedostaví pocit příjemného mikroklimatu uvnitř budovy, ale navíc se mohou objevit i plísně. Zkuste si představit navrstvené zimní oblečení − pokud na sebe v mrazu navléknete triko, huňatý svetr a péřovou bundu, ihned se dostaví pocit tepla. Zároveň se vám však začnou potit záda, protože pokožka nedýchá. A přesně tak tomu může být i u nesprávně navrženého a postaveného zateplení.

TIP: Bílý pórobeton Ytong funguje jako funkční oblečení – zahřeje, zároveň však dýchá a s vlhkostí umí aktivně pracovat.

Není tvárnice jako tvárnice

Tepelněizolační tvárnice Ytong Theta+ a Lambda+ jsou pórovité, a tím i lehčí než běžné tvárnice Ytong. Zadržují tak drahocenné teplo daleko více než konkurenční stavební systémy. Pórobetonové systémové doplňky, jako jsou nosné překlady nad otvory a věncové tvárnice v místě stropních konstrukcí, skvělé vlastnosti jen podtrhnou.

Tip: Chcete při realizaci ušetřit za práci i materiál? Vyzkoušejte střešní konstrukci Ytong Komfort bez nadbetonávky a kari sítí. Jedná se o masivní střešní systém, který vám zajistí příjemné klima, a přehřáté podkrovní místnosti se tak stanou minulostí. Zajisté velmi oceníte i odhlučnění.

Optimální vlhkost a teplota

Postavte dům snadno z čistě přírodního materiálu

Kdy je vhodné zateplovat a kdy ne

Není tvárnice jako tvárnice

PARTNEŘI WEBU