Stavby bez stavebního povolení nebo ohlášeníJsou vymezeny v § 103 odst. 1 SZ, přičemž některé z nich nevyžadují ani rozhodnutí umístění stavby, ani územní souhlas (viz § 79 odst. 3 a § 81 odst. 3 SZ), tedy lze je realizovat bez rozhodnutí o jejich umístění. Ostatní z uvedeného výčtu § 103 odst. 1 SZ ovšem nelze bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu provést (viz dále § 79 odst. 4 a § 80 odst. 2 SZ). Hluboce by se tedy mýlil ten, kdo by z pouhého faktu, že k realizaci stavby není nutné stavební povolení ani ohlášení dovozoval, že již nemá ani žádné další povinnosti, že prostě může bez dalšího stavbu uskutečnit. Naopak, jeho povinnosti spočívají nejen v nutnosti projednat umístění té které stavby, ale má i povinnosti další, o nichž bude pojednáno vzhledem k jejich obecnosti níže.
|
 |
Stavby na ohlášeníJsou vymezeny v § 104 odst. 2 písm. a) až p) SZ, přičemž při splnění zákonných předpokladů je lze realizovat bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Týká se to například staveb vymezených pod písmeny a) až d) citovaného ustanovení při naplnění požadavků § 104 odst. 1 SZ. Potřebu územního rozhodnutí nebo územního souhlasu je třeba vždy zkoumat u každé stavby zvlášť. Samotné ohlášení však postačí u stavebních úprav a udržovacích prací staveb, neboť nejsou spojeny s nároky na území (viz § 81 odst. 3 SZ).
|
Povinnosti stavebníkaStavebník je ústřední postavou jakékoliv stavební činnosti, neboť je to on, kdo o jejím uskutečnění a podobě rozhoduje. Vždyť stavební zákon jej v § 2 odstavec 2 písmeno b) vymezuje jako osobu, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, včetně jejího právního nástupce, a dále jako osobu, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. Právě proto věnuje stavební zákon jeho povinnostem v procesu výstavby značnou pozornost v celé řadě ustanovení.
|
POVINNOSTI STAVEBNÍKA DLE § 152 SZNejkompaktnějším způsobem jsou povinnosti stavebníka stanoveny v § 152 SZ, a to následovně: |
Povinnosti vlastníka stavbyZde jde o povinnosti, jež existují po dobu stavby souběžně s povinnostmi stavebníka, a to od okamžiku, kdy lze pohlížet na rozestavěnou stavbu jako na samostatnou věc. SZ vymezuje povinnosti vlastníka stavby v § 154 odst. 1 takto:
Vlastník stavby je povinen
a) udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence,
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat,
c) umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
d) uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje,
e) uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby.
|
Provádění stavby svépomocíDalší povinnosti stavebníka souvisejí s ochranou veřejných zájmů při provádění staveb. Jejich cílem je zabezpečit, aby v případě, není-li stavba prováděna specializovanou firmou, nýbrž svépomocí, bylo nad její realizací zajištěno odborné vedení a dohled, a to i u těch nejjednodušších staveb. Proto SZ v § 160 odst. 3 jednak vymezuje stavby, které stavebník vůbec může provádět sám pro sebe (jsou to stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 SZ a stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104 SZ), a dále v následujícím odstavci 4 stanoví, že je stavebník může provádět svépomocí pouze tehdy, pokud zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Takovým stavebním dozorem (§ 2 odst. 2 písm. d) SZ) je osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.
V praktickém životě to znamená, že i při realizaci staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, si musí stavebník před zahájením stavebních prací zajistit stavební dozor ve smyslu shora uvedeného. Oprávněná osoba prokazuje svoji kvalifikaci k odbornému dozoru nad prováděním stavby svépomocí stavebnímu úřadu příslušnými doklady, jakými jsou osvědčení o autorizaci, vysokoškolský diplom, maturitní vysvědčení a potvrzení o délce praxe ve stavebnictví. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (viz § 160 odst. 4 SZ).
Ochrana podzemních sítíK dalším závazkům stavebníka před zahájením stavby patří jeho povinnost stanovená v § 79 odstavec 5 SZ, podle něhož si musí zajistit informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury, jakými jsou např. vodovody, kanalizace, energetické vedení, veřejné komunikační sítě, produktovody atd. a zajistit jejich ochranu v případech, kdy stavby uvedené v odstavci 3 citovaného ustanovení vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav.
Ochrana cenných nálezůKonečně dojde-li při postupu podle SZ nebo v souvislosti s tím k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo k archeologickým nálezům, je stavebník povinen neprodleně oznámit nález stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče nebo orgánu ochrany přírody a zároveň učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, a práce v místě nálezu přerušit. Tuto povinnost může stavebník přenést smlouvou na stavebního podnikatele nebo na osobu zabezpečující přípravu stavby či provádějící jiné práce podle tohoto zákona (viz § 176 odst. 1 a násl. SZ). V této souvislosti třeba poznamenat, že za porušení uvedené povinnosti lze stavebníkovi uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč (viz § 178 odst. 3 písm. f) a § 179 písm. c) SZ).
|
