 |
MICHAELA:Věk: 28 let Vzdělání: střední všeobecné Povolání: zatím žádné (na mateřské dovolené) Zájmy, koníčky: dům a zahrada Současné bydlení: Smiřice (u Hradce Králové), byt 2+1 v osobním vlastnictví |
|
|
NÁŠ TIPZÍSKEJTE ČASOPIS RODINNÝ DŮM ZDARMA NA CELÝ ROK! Pokud právě stavíte dům a chtěli byste se také zúčastnit Reality show, napište nám do redakce (KONTAKT ). Podělíte se o své zkušenosti s ostatními čtenáři a získáte od nás dárek. |
|
Na stavbě je jasně patrné, který architektonický směr ovlivnil Luďka Rýznera nejvíce: je to funkcionalismus, jehož pravidla a zásady autor přizpůsobuje podmínkám 21. století. První pohled však může leckoho téměř zmrazit. Je to díky cortenovému „rezavému“ plechu, který je použit na obklad rodinného domu. Tento neobvyklý materiál, známý spíše z průmyslových budov, má přitom několik zajímavých vlastností. Překvapivě působí velmi dobře, není nutné se o něj starat a disponuje zvýšenou odolností vůči nečistotám v ovzduší.
|
|
|
Reakce na okolíDům je zasazen v blízkosti centra Humpolce na úzké, podlouhlé parcele v mírném svahu o rozloze 430 m². „Proto je objekt vyšší, než by bylo nutné na jiném pozemku,“ říká Luděk Rýzner. Stavba respektuje stávající uliční čáru a reaguje na výškovou úroveň okolní zástavby. Objekt je koncipován jako čtyřpodlažní s posledním podlažím ustupujícím. Dispozičně se jedná o dům 4 + 1 se zázemím, zahradou s venkovním nerezovým bazénem (5 x 2,5 x 1,5 m) a přístřeškem pro dvě auta.
Kostru objektu tvoří ocelový, žárově zinkovaný skelet v rastru 6 x 6 x 3 m. Stavbu nechal autor obložit zmíněným cortenovým plechem o tloušťce 4 mm a v polosuterénu kopility – tabulemi z lisovaného skla. V interiéru si všimnete, že veškeré nosné konstrukce Luděk Rýzner přiznal – ať už jde o ocelové nosníky, trapézové plechy či betonové tvárnice. Osobitý charakter pak podtrhují betonové a teakové podlahy. Výrazný prvek představuje vnitřní jednoramenné dřevěné schodiště vyvěšené na ocelových lankách.
Celý interiér je doplněn atypickým nábytkem vyrobeným z dřevěných MDF desek opatřených bílou polomatnou barvou a typovým sedacím mobiliářem od renomovaných firem. Právě příjemné sedačky, atypický jídelní stůl a všudypřítomná zeleň vyvažují určitou chladnost až sterilnost celého prostoru.
|
Nadčasový důmObjekt je založen na patkách, přičemž konstrukčně se jedná o skeletový systém. Ploché střechy nechal Luděk Rýzner pokrýt dřevěným roštem a zčásti ozelenit. Obvodový plášť z takzvaných pur-panelů obložili řemeslníci z vnitřní části sádrokartonem s betonovou stěrkou a z venkovní části cortenovým plechem. Vytápění objektu je elektrické přímotopné, interiér navíc pomáhá temperovat teplovzdušný krb na dřevo. Celý objekt je klimatizován a nadstandardně zabezpečen.
Hliníkové výplně otvíravých okenních a dveřních otvorů ladí s atypicky kovovými pevnými okny. Všechna tepelněizolační skla jsou plněna těžkým plynem.
Po celé výšce stavby je založeno technické venkovní „jádro“. Dům Luďka Rýznera totiž není přímo „nalepen“ na sousední objekt, ale je od něj oddělen šedesáticentimetrovou mezerou, která je zakryta cetrisovými deskami. „Bral jsem ohled na sousední objekt, pokud by jeho majitelé chtěli zateplovat štít,“ říká Luděk Rýzner. Jeho dům by navíc neměl nikdy technicky zestárnout, protože rozvody nových technologií lze do domu přivádět zmíněnou mezerou.
|
|
   |
 |
ARCHITEKTLuděk Rýzner (1969) |
Manifest individuálního, moderního, udržitelného bydlení Luďka Rýznera(Autor objektu nám sepsal zásady, kterými se řídil při stavbě svého domu)
• Pozemek je v zastavěné části města – zahušťuje, využívá a doplňuje stávající zástavbu.
• Na domě jsou v maximální možné míře použity snadno recyklovatelné a rozebíratelné materiály – šroubovaná ocelová konstrukce, trapézový a cortenový plech, SDK desky, dřevo a sklo.
• Použité materiály a konstrukce jsou přiznané, patrná je přehlednost a jednoduchost nosného systému.
• Maximální propojení interiéru a exteriéru jak optické – formou prosklení, tak fyzické – formou výstupů v jednotlivých obytných místnostech na venkovní terasy. Maximální možné využití a ozelenění venkovních ploch.
• Otevřená flexibilní dispozice s velkým důrazem na funkčnost a využitelnost všech ploch, minimalizace chodeb a „hluchých“ míst.
|
|
PŮDORYSY DOMU
|
|
|
TECHNICKÉ ÚDAJE:Spolupráce: Dispozice: 5 + 1 Rozměry půdorysu: 6 x 12 m Zastavěná plocha: 72 m² Obestavěný prostor: 760 m³ Parcela: 430 m² Počet podlaží: 4 Autorský dozor: |
Kontakty: OK PLAN architekt, s. r. o.
Na Závodí 631, Humpolec
tel.: 565 533 656
fax: 565 532 268
e-mail: l.ryzner@okplan.cz
Hlavní dodavatel:
Status stavební, a. s.
Nádražní 988, Humpolec
tel.: 565 532 305,
fax: 565 533 216 e-mail: status@status.cz
|
|
Odvážně mixované a plnokrevné barvy, jednoduchost, vzdušnost a světlo – tak by šlo stručně charakterizovat domov jedné mladé dámy a černého kocoura. Sedmdesát osm metrů čtverečních tu spolu obývají již přes deset let a za tu dobu se majitelce bytu podařilo i s omezenými finančními prostředky vytvořit velmi originální obytný prostor. A nejenom pro sebe – také kocour tu má z nepoužívané miniaturní komory svůj vlastní „pokojík“ s rozlohou půl metru na metr.
|
 |
Postupně vpředJak už je snad pravidlem, původní stav bytu v činžovním domě z třicátých let byl v roce 1994, kdy jej mladá žena koupila, velmi špatný. Předcházející obyvatelé si v něm totiž počínali spíš jako dobyvatelé. Parkety na podlaze byly zdevastované, prakticky všechny radiátory tekly, stěny zdobily divoké malůvky a podlahu zašlé okoralé linoleum.
První investice tedy směřovaly do samotného základu interiéru – do parket, stěn a topení. Teprve pak se mohla majitelka vůbec nastěhovat a začít postupně s dalšími úpravami, které už lze provádět s trochou odvahy i za plného provozu bytu. Doslova za pochodu tak proběhla důkladná renovace koupelny a přebudování kuchyně, která se dřív v podobě velmi skromného kuchyňského koutu choulila v předsíni. |
Hlavně nápadyMít k dispozici dostatek finančních zdrojů, času, zkušeností se stavbou a v zádech muže, který sám ledasco kutilsky zvládne a ještě je schopen dostatečně důrazně dozorovat řemeslníky, je ideální stav. K tomu se však majitelka bytu rozhodně neblížila a musela spoléhat především na své vlastní síly a schopnost improvizace za málo peněz. Neobrátila se o radu ani na žádného architekta a čerpala jen z vlastních nápadů. Z toho důvodu nenajdete v bytě žádné přebourávané příčky ani experimenty se změnami původní dispozice.
|
  |
|
Jediným razantním stavebním zásahem bylo rozdělení jednoho z pokojů sádrokartonovou stěnou na dva menší prostory. Ve stěně jsou vsazena dvě čtvercová okénka s mléčným sklem, které propouští do rozděleného prostoru dostatek světla a zároveň pocitově neruší intimitu obou malých místností. V jedné je umístěna kuchyňka a ve druhé pracovna, nazývaná „pánský pokoj“.
|
 |
Co takhle černá koupelna?V naleštěných křídových magazínech to vypadá úžasně – černé dlaždice v koupelně, proti kterým doslova září bílá koupelnová keramika. V praxi ale jen málokdo sebere odvahu něco takového ve svém domově vyzkoušet. Majitelka bytu však neměla nejmenší pochybnost a nechala obložit celou koupelnu od podlahy až po stěny černými čtvercovými dlaždicemi s matným povrchem. Předem však počítala s tím, že bude nutné prostor výrazně rozsvítit kontrastní a veselou barvou. Zvolila proto sytě fialkový tón ostružinové zmrzliny a k vaně pověsila koupelnový závěs se vzorem pastelových terčíků. Koupelna proto ve výsledku ani zdaleka nepřipomíná krematorium. Naopak má velmi svěží a mladistvou atmosféru, která doslova srší energií. Pro majitelku bytu má zvolená fialková barva na stěnách koupelny ještě jeden důležitý význam – jedná se o její nejmilejší, osobní barvu s velkým duchovním potenciálem. Kde jinde by proto měla tuto barvu aplikovat než právě v koupelně, v níž člověk očišťuje své tělo a regeneruje duševní síly.
|
Barvy, barvy a zase barvyStejně radikálně a přitom s jasnou koncepcí volila majitelka barvy i všech ostatních místností. Předsíň je vymalovaná sytě šedou barvou, protože je to neutrální barva a měla by z každého příchozího podvědomě „smýt“ všechno, s čím přišel z vnějšího světa – zejména to negativní. Doslova zenově čistou a poklidnou atmosféru předsíně ještě umocňují obrazy s kaligrafickými znaky a další drobné dekorace připomínající Japonsko a Čínu.
Jarní svěžest vane kuchyní, jejíž stěny svítí hráškovou barvou. Tento tón má probouzet energii a chuť k jídlu i k vaření. Barvu stěn příjemně doplňuje kuchyňská sestava ve světlém tónu buku s nerezovými prvky. Takzvaná záda kuchyňské sestavy tvoří technické sklo používané například jako výplň výtahových dveří. Opět další skvělý nápad za pár korun, ale s velkým efektem.
|
 |
|
Pro pracovnu majitelka zvolila zemitou barvu okru povzbuzující pocit klidu a koncentrace. Obdobný, ale světlejší pískový tón je na stěnách obývacího pokoje. Zvláštní zmínku si rozhodně zaslouží i nábytek, kterým je pokoj zařízen. Majitelka bytu má totiž slabost pro třicátá léta. V bytě zůstala po původních nájemnících dvě torza prvorepublikového, černého nábytku, takže se rozhodla doplnit je dalšími odpovídajícími kousky. Na inzerát sehnala stylovou pohovku a dvě křesla, pak i konferenční stolek, komodu a jídelní sestavu. Vše v černé barvě, kterou rozveselují barevné potahy a polštářky.
|
 |
Sen o zrcadle a OrientuJako v pohádkovém světě Orientu se cítíte při vstupu do ložnice, na které si dala majitelka bytu zvlášť záležet. S neomylnou intuicí se rozhodla vymalovat všechny stěny tlumenou fuchsiovou barvou, která připomíná prvotní barvu našeho života – barvu absolutní intimity, zrození a bezpečí, barvu mateřského lůna. Prostoru jednoznačně dominuje široké lůžko jak ze sultánského harému, nad nímž se vznáší lehounký baldachýn a závěsy z jemného voálu.
|
|
Baldachýn je upevněn na jednoduchém systému garnýžových kolejniček, které umožňují látku jednoduše sejmout a vyprat, případně nahradit podle momentální nálady. Na kolejničkách jsou zavěšeny rovněž dekorativní skleněné lampičky na čajové svíčky, které ještě umocňují orientální atmosféru prostoru.
Zvláštní příběh má biedermeierovské oválné zrcadlo v masivním zlatém rámu. Majitelce se kdysi zdálo, že dostala od své kamarádky krásné zrcadlo, které si pak zavěsila do ložnice. Druhý den jí kamarádka skutečně sama nabídla a vybrala ze svých zrcadel starožitný skvost, ze který by se nemusela stydět ani kněžna Kateřina Zaháňská.
Příjemné místo k žitíPřísní materialisté se asi pousmějí, ale v tomto bytě skutečně hmatatelně proudí pozitivní energie čchi. Možná je to veselou hrou svěžích barev, možná ametystovými geodami čistícími prostor podle pravidel feng-šuej, možná zvonkohrami zahánějícími „zlé duchy“. Každopádně směs Orientu a třicátých let, kterou majitelka bytu velkoryse namíchala, na každého návštěvníka působí jako příjemná oáza, do které se rád vrátí.
|
 |
 |
MARKÉTA:Věk: 31 Vzdělání: Vysoká škola ekonomická Povolání: Cash Flow Manager |
|
Ptejte se Markéty!Zaujalo vás Markétino rozhodnutí |
|
Využiješ služeb bytového a zahradního architekta? (pokračování příště) |
NÁŠ TIPZÍSKEJTE ČASOPIS RODINNÝ DŮM ZDARMA NA CELÝ ROK! |
 |
Nově zařízená, dorůžova laděná koupelna vznikla při úpravách rozlehlého rodinného domu. Jakkoli byl objekt dostavěn poměrně nedávno, dispoziční řešení novým majitelům nevyhovovalo. Do částečné rekonstrukce, při které vznikl v přízemí otevřený prostor, zahrnuli i dvě koupelny v patře. Do jejich neprakticky řešených prostor se totiž kromě umyvadla, vany a klozetu už nic jiného nevešlo. Představy majitelů ale byly náročnější. Do koupelny určené pro rodiče chtěli vedle základního vybavení umístit i zrcadlovou skříňku na prádlo, bidet a sprchový kout.
|
|
Do místnosti lze vstoupit buď z ložnice manželů, nebo z chodby přes šatnu. Řešení je tak značně limitováno dvojími dveřmi umístěnými na protilehlých stranách a také velkým oknem na čelní stěně. Umístit všechny předměty proto nebylo snadné. Optimální návrh budoucího prostoru hledali manželé nejprve v několika koupelnových studiích. Sladit jejich představy s daným prostorem se však žádnému z oslovených nepodařilo, a tak nakonec k řešení přizvali odborníka – architektku ing. Danu Szaboovou. Ta navrhla rozmístění jednotlivých zařizovacích předmětů, barevnost i vzorování obkladů a dlažeb. Pražské koupelnové studio IL BAGNO vyhovělo představám o konkrétních typech předmětů a podle požadavků majitelů zajistilo i realizaci.
|
Kout v prostoruMísto klasického rohového sprchového koutu zvolila architektka kruhový sprchový box. I když je tento typ předurčen spíše k instalaci do prostoru, v nové koupelně mu vymezili místo u stěny vedle vany. K protilehlé stěně se tak pohodlně vešla skříňka s umyvadlem, za kterou je v mělčím výklenku částečně opticky oddělen prostor s klozetem a bidetem. Zbývající volný prostor na čelní stěně vedle okna posloužil k umístění vysoké zrcadlové skříňky.
|
 |
|
Jakkoli bylo v koupelně každé volné místo u stěny využito, nepůsobí interiér přeplněně a stísněně. Vzdušnost mu dodává příčka ze skleněných tvárnic, která odděluje naproti čelní stěně s oknem koupelnu rodičů od koupelny dětí. Skleněnými luxfery se podařilo dostat do dětské koupelny alespoň trochu denního světla, jejich modré zabarvení osvěžilo růžové odstíny obkladů a dlažby. Místnost opticky zvětšuje kromě zrcadel i dobře rozmístěné umělé osvětlení. Po obvodu stropu u stěn jsou zabudované bodové reflektory, uprostřed je centrální svítidlo, prostor u umyvadla je nasvícen zrcadlem. |
ZA KOLIK(Ceny jsou bez DPH) |
|
|
Sprcha, pára, perlička…S výběrem konkrétních zařizovacích předmětů pomohli ve studiu IL BAGNO, kde se svou nabídkou strefili do požadavků i vkusu majitelů. Jejich představě o spojení pravidelné hygieny s relaxací vyhovuje sprchový parní box i vana se systémem Sanjet s funkcí perličkové lázně a hydromasáže.
Dojem vzdušnosti umocněné obklady v odstínech růžové napomáhají i závěsný klozet s bidetem a také nezapuštěné umyvadlo — vše značky Flaminia. Nad zavěšeným klozetem a bidetem vznikla praktická odkládací plocha, která stěnu opticky člení, slouží k odkládání drobných předmětů a je tu i vodorovně instalované splachovátko systému Geberit. Stylově je interiér „dotažen“ i bateriemi, věšáky i dalšími doplňky ze stejné kolekce značky Gessi.
Kontakty:IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5,
tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243;
Ing. arch. Dana Szaboová,
tel.: 257 940 321
|
|
Jistě mi dáte za pravdu, že voda není zrovna levný špás. Obzvláště vlastníte–li zahradu a početnou rodinu. Anebo jste koupili rekreační chatu nebo stavební parcelu a zavedení vodovodu by stálo řádově statisíce. Tento problém za jistých příznivých okolností může vyřešit vaše vlastní studna.
|
 |
Voda pod zemíMezi lidmi panuje pověra, že pod zemí proudí potoky spodní vody a nachází se tam podzemní jezera. Ty však naleznete pouze výjimečně v krasových oblastech. Voda totiž proudí pod povrchem Země v pórech a puklinách.
Lidé se také mylně domnívají, že voda proudí ze zdola, přitom opak je pravdou. Každá podzemní voda pochází ze srážek, které spadly někde na kopci, vsákly do země a nyní se snaží jejími póry a skalními puklinami dostat k nejbližšímu potoku. Rychlost, jakou se přitom pod zemí pohybuje, je jen několik decimetrů za den. Teprve začneme-li vodu čerpat a snížíme její hladinu, zvýší se její rychlost a teče tam, kam ji žene podtlak, tedy ke studni. |
|
Dalším omylem rozšířeným hlavně mezi proutkaři je představa, že pokud moje vykopaná studna sebrala sousedovi vodu, tak stačí studnu posunout o tři metry doleva a vše bude v pořádku. Jako by studna přerušila nějaký podzemní proud, který tekl k sousedovi, a že stačí studnu jenom posunout a připojit ji k vedle ležícímu podzemnímu „potrubí“. Ve skutečnosti je podzemní voda rozmístěna v patrech, jejichž dno tvoří nepropustné horniny. Většinu problémů, které vznikly kvůli nové studni, zavinilo buď to, že novou studnou utekla voda z horního patra dolů, anebo to, že území, ze kterého ke studním přitéká podzemní voda, je příliš malé, a obě studny spotřebují dohromady více vody, než kolik jí k nim může přitéct. Mělká podzemní vodaRozeznáváme dva druhy podzemní vody, vodu mělkou a vodu hlubokou. Mělká podzemní voda je vsáklá dešťová voda, která stéká po nepropustném skalním podloží v malých hloubkách pod povrchem. Hladina podzemní vody se v těchto případech nachází většinou v hloubce 2 až 4 metry, takže se tam studny na mělkou podzemní vodu dají zřídit za minimální náklady.
Velmi vydatné bývají studny vyhloubené v náplavu řek a potoků, ale tam jejich hloubení musí provádět dobře vybavená zkušená firma a ani ta se nedostane do větší hloubky, než ve které začne vodní tlak zvedat písek ve dně studny. Většinou to bývá mělce pod hladinou, a protože by klasická studna mohla v létě vyschnout, tak se dnes v takových místech doporučují spíše vrty. Dokáží je dobře udělat jenom speciální vrtné soupravy, které mají velmi pomalý postup, a proto každý metr takové vrtané studny stojí kolem šesti tisíc korun. Naštěstí ale nebývají příliš hluboké. |
VÝHODY STUDNY1. Voda ze studny není chemicky upravovaná jako voda z vodovodu 2. Cena stočného v ČR vzrostla za deset let skoro trojnásobně, proto se i přes vysoké počáteční náklady vlastní studna vyplatí 3. Vybudováním studny zhodnotíte i svůj pozemek |
|
Nevýhodou mělké podzemní vody je její silná závislost na srážkách a nejistá jakost vody, protože do ní snadno pronikají všechny znečišťující látky vylité anebo vysypané na povrch země. Tyto studny se budovaly nejvíce v minulosti a svému účelu sloužily dobře. Příroda tehdy byla čistá a bez chemie. Spotřeba vody byla ale mnohem menší než dnes. S nástupem elektrických čerpadel se situace změnila. Většina studní zkrátka byla dimenzována pro vědro, a ne pro elektrické čerpání do domácího vodovodu.
|
|
POZOR!Nikdy nebudujte studnu načerno! Ke stavbě studny potřebujete příslušná povolení, která vám vydá stavební a vodoprávní úřad na základě žádosti doložené všemi potřebnými náležitostmi. Při jejím zjištění je podle stavebního zákona stavební úřad povinen uložit stavebníkovi pokutu od 25 do 50 tisíc Kč a zahájit řízení o odstranění nepovolené stavby. Od jejího odstranění může upustit jenom v případě, že nebude v rozporu s územním plánem a že dodatečně předložíte všechny dokumenty potřebné k územnímu a vodoprávnímu řízení. Navíc kdyby načerno zbudovaná studna poškodila studny sousedů, byli byste povinni jim podle vodního zákona zřídit náhradní vodní zdroj. |
Voda z hlubinPokud tedy chcete vlastnit studnu s dostatkem kvalitní vody, nezbývá nic jiného než se za vodou vypravit dál do nitra matky Země. Zde narazíme na řídkou síť skalních puklin, kterou dělí od mělké podzemní vody téměř nepropustná vrstva hornin, přirozený filtr, který mělkou vodu prosakující shora do skalních puklin neustále čistí. Jediná cesta, jak se k hluboké podzemní vodě dostat, je vrtání. Odtud pochází lidové pojmenování takové studny – vrt.
Studny se dají vrtat různým způsobem, závisí to na charakteru hornin. Nejsnadněji se vrtá do pevné skály, protože se vrt nezavaluje. Strojový park vrtařských firem je velmi rozdílný. Nejvíce z nich používá lomařské vrtačky, určené k vrtání otvorů pro odstřely v kamenolomech. Ta je v porovnání se speciální vrtnou soupravou pro vrtání trubních studní malá, a proto se někdy dostane i na hůře přístupná místa. Hodí se ale jenom pro studny v čistém prostředí, kde navíc nejsou žádné klasické studny, které by takový vrt mohl připravit o vodu. V úzkém vrtu totiž není možné utěsnit prostor mezi stěnou vrtu a pažnicí (rourou spuštěnou do vrtu), a tím může dojít k propojení různých pater vody. Jinými slovy váš vrt umožní mělké znečištěné podzemní vodě kontaminovat vodu ve velkých hloubkách a může osušit mělké studny v okolí. Takový proces probíhá někdy i po několik let a pak se obtížně prokazuje, ale jindy je naopak až neuvěřitelně rychlý a viník musí podle vodního zákona zřídit všem poškozeným náhradní vodní zdroj.
Zeměvrtných souprav je mnoho. Vrtají průměrem od 120 mm do 750 mm, některé rotačně příklepným, jiné rotačním nebo nárazovotočivým způsobem, některé vzduchovým, jiné kapalným výplachem či nasucho, některé jen do pevné skály, jiné do nesoudržných zvodnělých hornin. Jejich použitelnost v konkrétním prostředí musí podle hydrogeologických a geotechnických podmínek, hloubky vrtu a možnosti přístupu na pozemek posoudit hydrogeolog. Aby vrt neohrožoval okolní studny a aby byla jeho životnost srovnatelná se životností objektu, který má zásobovat, je lepší nechat volbu vrtné firmy na něm. Mnohé firmy totiž mají jenom jednu vrtnou soupravu, se kterou se pokouší vrtat všude.
První krokyNejdříve musíte určit požadavky, které od studny očekáváte. Chcete vodou zásobit rekreační chatu, nebo rodinný dům? V potaz musíme vzít, kolik obyvatel v domě žije, jak máme velkou zahradu a jakým způsobem ji chceme zavlažovat. Do výpočtu zahrneme i domácí zvířectvo a mytí automobilu. Zohledníme počet WC v domě i bojler či průtokový ohřívač. Takto získáme konkrétní hodnotu relativní vydatnosti studny.
|
Kopat, nebo vrtat?Pokud jste si zjistili, kolik vody od své budoucí studny požadujete, čeká vás další krok. Musíte zjistit, jaký druh studny je pro konkrétní místo možný, jakou technologii pro její stavbu použít a jak musí být studna hluboká, abyste měli dostatek kvalitní vody. Tyto otázky vám zodpoví hydrogeolog. V praxi to vypadá tak, že hydrogeolog ještě před návštěvou pozemku vyhledá v Geofondu České geologické služby, zda se v okolí neprováděly nějaké vrty či jiné geologické práce, zjistí, v jakých hydrogeologických podmínkách se místo nachází, a udělá si o věci předběžnou představu. Tu při své návštěvě porovná se skutečností. V ojedinělých případech může napsat hydrogeologický posudek, na jehož základě autorizovaný inženýr vodohospodářských staveb vyprojektuje studnu.
|
| Většinou to ale tak jednoduché nebývá. Pod zem totiž není vidět a hydrogeolog ručí za to, že jím navržená studna neovlivní studny sousedů. Proto změří hladiny okolních studní, určí na pozemku vhodné místo pro průzkumný vrt a vypracuje projekt. V projektu určí takový způsob provedení vrtu, aby nemohl způsobit změnu vodních poměrů v okolí a odebíral jenom tu podzemní vodu, kterou okolní studny nemohou využít. Dále určí firmu, která má odpovídající technologii a je schopna zajistit bezpečný, funkční a kvalitní vrt. |  |
|
Teprve podle výsledků získaných při hloubení vrtu navrhne jeho definitivní konstrukci a po čerpací zkoušce a laboratorním rozboru podzemní vody doporučí v Souhrnné závěrečné zprávě způsob jeho využití. Bez tohoto jeho vyjádření vám nemůže vodoprávní úřad povolit odběr podzemní vody a vydat stavební povolení ke stavbě studny – v tomto případě z již provedeného vrtu. Proutkař vám takové vyjádření vydat nemůže, nemá k tomu osvědčení o odborné způsobilosti. |
|
|
VÝPOČET SPOTŘEBY VODYOrientační odhad spotřeby vody vašeho domu či chaty se vypočte na základě přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. Ministerstva zemědělství ČR ze dne 16. 11. 2001, která stanovuje směrná čísla pro spotřebu vody z veřejných vodovodů, anebo podle starší Směrnice č. 9/73 Ústř. Věst. ČSSR, kde je nutné odečíst od vypočtené spotřeby 20% rezervu na ztráty ve vodovodním řadu. Výpočet předpokládané spotřeby vody obvykle provede hydrogeolog, bez jehož odborného vyjádření by vám odběr podzemní vody a stavbu studny úřady nepovolily. |
Úřednický maratonK legalizaci vaší studny vedou dvě cesty. Studna totiž z hlediska práva musí vyhovovat stavebním, báňským, vodohospodářským a geologickým předpisům.
Studnu tedy můžete hloubit buď pod dohledem hydrogeologa jako řádně vyprojektované, evidované a ohlášené geologické průzkumné dílo, které pak úřad po územním a vodoprávním řízením převede na studnu. Nebo, a to je druhá možnost, jako vodohospodářskou stavbu, předem povolenou na základě projektu vypracovaného autorizovaným projektantem v oboru vodohospodářských staveb podle připojeného hydrogeologického posudku.
Vyřízení všech zákonných náležitostí k povolení studny není procházka růžovým sadem. Značnou část této práce za vás ale může vykonat hydrogeolog, bez jehož služeb se v obou variantách stejně neobejdete. Kdo to je? Hydrogeolog – odpovědný řešitel musí mít zkoušky u Ministerstva životního prostředí, vysokoškolské vzdělání v oboru hydrogeologie a nejméně tři roky praxe. Splní-li tyto podmínky, obdrží kulaté razítko se státním znakem. Pouze tato osoba smí vypracovat hydrogeologický posudek. Zodpovídá za to, že práce, které se pod jeho vedením projektují, provádějí a vyhodnocují, budou provedeny správně a v souladu se zákonem.
|
 |
RADEK BAJGARNar. 1962, ženatý |
| Chová je totiž hned pod oknem svého pokoje, v rybníku, který sám založil. Ostatně jako celou zahradu, díky níž proměnil kdysi fádní plochu stavební parcely o rozloze 2 000 m² doslova k nepoznání. „Jako svou archetypální krajinu mám v hlavě zafixovanou Vysočinu, takže tíhnu ke kamenům, vodě, břízám a borovicím,“ říká k tomu. |
|
„Dva tisíce metrů – to už má člověk skoro odpovědnost za kus krajiny, ne? A protože základem zahrady nejsou kytky, ale terén, pozval jsem si takového kreativního bagristu a spolu jsme tam popojížděli a rýpali, až to bylo. Vznikly tak dva rybníky – větší z nich má asi dvacet pět metrů na délku a je tři metry hluboký. Zeminou, která v rybnících chybí, jsme vyrovnali svah a vyrobili pár kopců. V zimě jsem pak četl o stromech a ty, které mi odborník pan Řehoř nerozmluvil, jsme vysadili. A další rok jsem zase četl o keřích. Nakonec jsem zjistil, že existují i byliny a skalničky. Už se těším do důchodu, až všechno vyroste a zahrada bude mít úplně přírodní ráz.“
|
 |
Dostředivost není na škoduPrávě kvůli zahradě šel stranou i dům, ve kterém bydlí se svou ženou, profesí psycholožkou, a dětmi, třináctiletým Ondrou a o dva roky mladší Bárou. Původně bydleli jen o kousek dál – v malém zahradním domku – se stejně krásným výhledem na údolí Berounky a Brdské vrchy, jako mají nyní. „V dané době šlo o ideální bydlení, protože jsme měli jen dvě místnosti, takže jsme byli s dětmi opravdu pohromadě, obklopeni zahradou.“ Jak tvrdí, i jejich novostavba mohla být v tomto duchu možná trochu dostředivější: „Dnes už bych asi stavěl menší dům a s větším důrazem na společné sdílení prostoru. Určitě se to týká pracovny. Pokud zrovna nesedím třeba nad dialogy, k nimž potřebuji klid, připadá mi škoda, že jsme třeba se synem oba na počítači, ale každý v jiné části domu.“
|
|
|
Raumplan pro kondiciDům má neobvyklé uspořádání, které každému, kdo zná slavnou pražskou vilu od Adolfa Loose, jistě připomene raumplan věhlasného architekta. Nic tu není ve stejné rovině, každý vymezený prostor je alespoň o třetinu nebo i o polovinu výš nebo naopak níž než ostatní. Jak k tomu s úsměvem dodává Radek Bajgar: „Dokud můžeme chodit, jsou všechny ty schody dobré i pro udržení kondice. Na vozíku to pak bude horší.“ Dům nakreslil architekt Peter Sticzay-Gromski a kvůli jeho konečné podobě se scházeli víc než rok. „Je to můj přítel, člověk čistých a zřetelných konceptů. I když jsme se opravdu o všem hodně dohadovali, až hádali, architektonická podoba domu je čistě jeho práce. Já jsem jenom dělal oponenta…“
|
Zevnitř ven a zpětPůdorys dvojpodlažního domu se zúženým a hodně proskleným podkrovím, kde je pracovna a ložnice, tvoří tři stejně velké čtverce, které se částečně protínají a zejména v prvním patře vytvářejí skvělý multifunkční prostor.
„Chtěl jsem, aby byl vnitřní prostor funkčně i opticky propojen se zahradou, vodou, okolní krajinou. Vidíte, že například obývací prostor s krbem je docela úzký – protože jeho druhou půlku tvoří kus zahrady,“ tvrdí majitel. Nejvíc frekventovanou místností je obývací kuchyň s obrovským starým stolem z teaku. Kuchyň je propojena s dřevěným molem u rybníku – v létě se v něm plave, v zimě se na něm bruslí. |
 |
Nábytek nejen na míruZmíněný jídelní stůl, několik židlí a jednoduchá křesla z IKEA jsou také téměř jediným kupovaným nábytkem, který je v domě k vidění. Další vybavení interiéru je už na míru. „Něco bylo dáno projektem – třeba sedačku v obývacím pokoji nechal architekt prostě vyzdít. Kuchyňskou linku a skříně ve zdi udělal truhlář. Zbytek jsem ale musel vymyslet tak, aby to nebylo za moc peněz. Velká pohovka do L v pokoji nestála určitě víc než deset tisíc. Truhlář dal na režné cihly prkna a u pana čalouníka jsme si nechali udělat polštáře podle mého náčrtu,“ dodává.
Protože si toho hodně vyráběl sám, patří mezi hlavní materiály bambus – je na všech podlahách a parapetech – a dále překližkové desky multiplex. „Neumím lepit takové ty hrany – multiplex stačí zabrousit. Neumím ani kreslit, takže jsem své náčrty musel řemeslníkům někdy i dost vysvětlovat, aby pochopili, co vlastně chci.“ Z pláště domu do interiéru pak na mnoha místech prostupuje režná cihla. Lícová cihla, sklo a atypické střechy z titanzinkového plechu dominují celé stavbě.
|
  |
Shovívavost na místěDům je prý zatím velmi nehotový. „Napřed bylo potřeba zasadit stromy. Teď budou padesát let růst a my můžeme v klidu dokončovat barák,“ plánuje si majitel. A co na to architekt? „Mé snažení sleduje se shovívavým úsměvem. Stejně si všechno nakonec udělám po svém. Ale doufám, že se zahradou je spokojen alespoň tak jako já s jeho návrhem,“ dodává.
|
Jejich přátelství přežilo i zatěžkávací zkoušku nelehké stavby, která měla mnoho menších subdodavatelů. „Architekt nejprve v projektu trochu nedodržel domluvený rozpočet. Chtěl však, aby jeho dílo spatřilo světlo světa, proto pomohl najít cenově dostupné dodavatele. Tím, že všechno neustále kontroloval, jsme to nakonec zvládli.“ Možná i díky tomu se Radek Bajgar nesetkal s ničím, co by volalo po reportáži do pořadu Na vlastní oči, který v televizi Nova kdysi sám uváděl v život. „Myslím, že vznik domu a zahrady patří k základním životním zážitkům a kdo může, měl by si ho dopřát,“ doporučuje.
TIPVyberte si dům svých snů v našem |
 |
|
|
Firma MS Haus umístila dům na pětiúhelníkovou parcelu, ležící na rozhraní panelové zástavby a zahradní domkařské čtvrti, a to s grácií a zároveň tak, aby vyhověla všem potřebám pohodlného života v domě. Přístupová strana domu má jen nezbytný počet oken, a tvoří tak clonu vůči výškovým budovám. Dům pak plně otevírá své interiéry do zahrady rozprostřené příhodně na jih.
Majitel firmy a zároveň obyvatel navštíveného montovaného rodinného domu se během služebních cest do sousedního Německa nechal inspirovat tamějším rozšířeným typem staveb z materiálů na bázi dřeva. Poučil se od německých kolegů o technologiích výstavby a postupně se tak dostal k původnímu tématu lehké prefabrikace, z něhož před lety diplomoval na pražské ČVUT.
|
Volný prostor, klid a pohodlíNa pozvání pana inženýra vstupujeme do bílého rodinného domku a hned nás překvapí velký prostor, který se před námi otevírá. Předsíň je totiž oddělena od obývacího pokoje skleněnou přepážkou s posuvnými dveřmi. Stejně je vyřešeno i propojení hlavní obytné místnosti s menší kuchyní, útulnou a velmi šikovně uspořádanou. Optický dojem z celého prostoru zvětšují i francouzská okna, osazená v protilehlé straně obývacího pokoje. Dům se jimi otevírá na dlážděnou terasu a dál do upravené zahrádky.
Večerní grilování a pohled do zeleně zahradní čtvrti dávají zapomenout, že dům je postaven téměř uprostřed velkého města. Paní domu si dává záležet i na barevné kombinaci modrých a bílých květů. Toto ladění barev se objevuje i v celém interiéru a navozuje poklidnou atmosféru vyvažovanou teplejšími odstíny dřeva. Stoly se skleněnými deskami a kovové doplňky pak dodávají prostoru jistou dávku lehkosti a provzdušnění. |
|
Všechna podlaží domu jsou vertikálně propojena dřevěným schodištěm ve tvaru U. V prvním patře vstupujeme přímo do pracovny paní domu a z malého balkonu můžeme opět nahlédnout do rozkvetlé zahrady. Další, tentokrát pánská pracovna byla dokonce rozměrově upravena podle nábytku, který majitelé chtěli zachovat z předchozího domova.
V prvním patře ještě nahlížíme do ložnice s příhodně umístěnou šatnou a do bílé zářící koupelny, vybavené rohovou vanou i sprchovým koutem.
|
 |
| Sestupujeme ještě do suterénu, kde kromě technického zázemí nacházíme i „sportovní a relaxační centrum“ domu. Je tam zřízena sauna, nezbytná součást života manželů, a také malé fitness s rotopedem a posilovacím strojem. Odtud se vychází přímo na zahradu, jejíž terén musel být trochu vyhlouben, aby se dalo ze sauny vyběhnout přímo do sněhu. |
 |
Stavba na míruNavštívený dům od firmy MS Haus patří do typové řady Standard. Základem konstrukce je kombinace lehkých obvodových a vnitřních stěn, které jsou z výroby osazeny okny a vchodovými i vnitřními dveřmi. Sendvičové stěny jsou založeny na dřevěném rámu, obvykle 160 mm širokém. V jeho plné tloušťce je tepelněizolační výplň z minerální vlny. Na přání zákazníka může být použito i jiných materiálů, např. ovčí vlny. Dřevěný rám je oboustranně opláštěn deskami DTD V 100 E1 o tloušťce 16 mm. Na takto připravenou stěnu přijde z vnitřní strany parozábrana z PE fólie a sádrokarton. Z vnější strany je pak použit polystyren (či desky z minerální plsti) s tenkovrstvou základní a vrchní omítkou na plastové síti. Fasáda však může být opatřena i dřevěným obložením různé barvy.
|
|
Dodávka na klíč zahrnuje také vybavení domu zdravotně technickými zařízeními, zavedení elektroinstalace a suché podlahy s nášlapnými vrstvami z PVC. V koupelně a na WC je pak položena keramická dlažba.
Přestože v běžném provedení firma počítá s elektrickými přímotopy, majitelé zvolili plynový kotel s podlahovým topením ve všech podlažích domu. Jediný radiátor má za úkol vytápět prostor schodiště. Roční náklady na otop a ohřev vody činí 12 000 korun. V obývacím pokoji také dobře slouží krbová kamna využívaná jak pro rychlé zateplení po návratu z delších pobytů na horách, tak jako příjemná uklidňující kulisa k večernímu posezení.
|
 |
| Projekt i vnitřní vybavení lze upravovat podle přání klienta, což výmluvně dokládá i příběh z doby povodní. Jedna nešťastná rodina zachránila jen nábytek – dům musela zbourat. Firma MS Haus jí vyšla vstříc a dodala stavbu, která odpovídala rozměrům původního zařízení zničeného domku. |
PŮDORYSY
|
TECHNICKÉ ÚDAJEDispozice: 4 + 1 Kontakt:MS HAUS, s. r. o.
Jednatel: ing. Milan Schmiedt
Marie Majerové 606/39a, 500 11 Hradec Králové 11
tel.: 495 272 415, fax: 495 260 273, mobil: 603 158 582
e-mail: ms.haus@tiscali.cz
|
 |
Orchideje patří k nejmladší skupině kvetoucích rostlin na zemi, ale to nezabránilo tomu, aby se staly nejpočetnější čeledí (orchideje patří do čeledi vstavačovitých). v minulosti se na našem trhu nejčastěji vyskytovaly katleje (rod Cattleya a jeho hybridy), případně ještě střevíčník (Paphiopedilum). dnes lze běžně zakoupit hybridní kultivary rodů Phalaenopsis, Cymbidium, oblíbené Dendrobium či Oncidium. VÍTE, ŽE……orchideje pocházejí z tropických deštných lesů Asie, Střední a Jižní Ameriky
|
|
|
SvětloMísto pro orchidej by mělo být celoročně světlé, avšak bez přímého slunce (s výjimkou Dendrobia, Cattlexa a několika dalších, které snesou i silné oslunění). Dostatek světla je potřeba zejména v zimním období – rostlina ho potřebuje pro zdravé kvetení. |
|
TeplotaV místnosti, kde orchideje pěstujeme, by mělo být minimálně 16°C, raději však více, maximálně 35 °C. Ideálních teplot není problém dosáhnout ve vytápěných zimních zahradách nebo sklenících. Krátkodobě orchideje snesou pokles teploty až na 13°C, avšak mělo by to být spíše výjimečně a zálivka by se měla za takových podmínek omezit na minimum, popř. rostliny pouze rosit. |
VlhkostOptimálním prostředím pro orchideje je místo s vysokou relativní vlhkostí vzduchu (50 – 90 %). Zejména při poklesu vlhkosti se doporučuje rostliny často rosit. Z důvodu nedostatku vzdušné vlhkosti je problamatické pěstování orchidejí v panelových bytech – zde je vhodnější zvolit pěstování ve sklenících, kde je třeba rostlině vytvořit příznivé klima. |
|
HnojeníJednou za čas je třeba rostliny přihnojit hnojivem pro orchideje. Některým pěstitelům se osvědčil např. přípravek Kristalon plod a květ, zapomnětlivci naopak ocení hnojivo s dlouhodobým účinkem (např. Floria Multicote 6M), které jediným přidáním zajistí dostatečný přísun živin po dobu šesti měsíců. Některé přípravky se aplikují na list, jiné zálivkou do substrátu. |
|
 |
JAK PŘESAZOVATOrchideje přesazujeme po několika letech po odkvětu. Používáme vždy vhodný substrát a květináč jen o málo větší, než byl ten původní. Některé rostliny potřebují oporu, proto k nim dejte kolík. Polámané a odumřelé kořeny je třeba odstranit, dlouhé zkrátit. Na dno nádoby při přesazování nezapomeňte položit drenážní vrstvu. JAK MNOŽIT Rostliny lze namnožit výsevem do výsevného substrátu nebo dělením při přesazování. |
SubstrátSpeciální substrát, který je vhodný pro pěstování orchidejí, zakoupíte v každém větším květinářství. Měl by být dostatečně nsákavý, vzdušný a propustný. Typ substrátu vybírejte s ohledem na druh orchideje. Některé substrátové směsi se skládají ze stromové kůry, kokosových vláken, mladé lehké rašeliny, drceného polystyrenu apod., jiné jsou naopak těžší a obsahují hlinité částice a běžnou rašelinu. |
|
ZálivkaOd března do září udržujte stejnoměrnou vlhkost substrátu pravidelnou zálivkou. Při vyšších teplotách zalévejte cca každý druhý den měkkou vodou a listy zvlhčujte rosením. Četnost zálivky přizpůsobte vzdušné vlhkosti. Voda by měla být dostatečně odstátá dešťová nebo destilovaná. Vyvarujte se používání tvrdé vody. Je možné klasické zalévání nahradit ponořením rostliny do nádoby s vodou (cca jednou týdně). V období vegetačního klidu zálivku omezte na minimum. |
|
 |
4 DOBRÉ RADY1. Když rostlina poprvé vykvete, nenechte ji, aby čerpala živiny ze zásobních orgánů, a hned jak jsou květy dostatečně vyvinuté, stvol odstřihněte. Nelitujte krásného květu – rostlina se vám příště za tuto péči odvděčí a navíc můžete kvetoucí krásu dát do vázy, kde vydrží i několik týdnů. 2. Vyšší vzdušné vlhkosti docílíte pěstováním ve větších skupinách. Stálé mikroklima lze vytvořit také použitím okenních a stolních skleněných vitrín. 3. Okolí rostliny udržujte vždy dokonale čisté a odumřelé listy odstraňujte pomocí sterilního nástroje. Zabráníte tak šíření houbových chorob a plísní. 4. Orchideje si potrpí na čerstvý vzduch, proto často větrejte. |
|
Údaje v procentech vyjadřují, jaká je výše úvěru ve vztahu k hodnotě zastavované nemovitosti. Máme-li nemovitost, jejíž odhadní cena obvyklá (tržní) je 1 milion korun, pak hypotéka 70% bude taková, kdy výše úvěru nepřesáhne 70 % této odhadní ceny – tj. výše úvěru bude buď 700 tisíc korun, nebo třeba i méně. |
| Dříve byly hypotéky poskytovány pouze do 70 % hodnoty nemovitosti a jen účelově (tedy pouze do nemovitostí), dnes těmto hypotékám říkáme „klasické“. V současnosti je většina bank schopna úvěrovat plných 100 % odhadní ceny nemovitosti (nikoli však u všech typů hypoték), některé banky ale stále poskytují úvěry např. pouze do 90 %, 85 % nebo 70 %. |
|
|
Nejlepší podmínky úvěrů jsou obecně u klasických hypoték do výše 70 %. Lze říci, že čím více se hypotéka blíží ke 100 % ceny, tím se zvyšují různé požadavky bank a hypotéky mohou být méně výhodné. Jedná se nejen o vyšší úrokové sazby, ale třeba také o zvýšené nároky na bonitu žadatele a různé další omezující podmínky.
Doba splatnosti hypoték se pohybuje od 5 do 30 let, přičemž za ideální se považuje délka okolo 20 let (popř. 15 až 20 let). Při krátké době splatnosti (do deseti let) jsou splátky poměrně vysoké a málokdo si může takovou hypotéku dovolit. U příliš dlouhých úvěrů zase roste celkový objem zaplacených úroků a hypotéka se prodražuje.
|
 |
Přibližné měsíční splátky standardní hypotéky ve výši 1 milionu korun s úrokovou sazbou 4,6 % (fixace na 5 let) |
SLOVNÍČEK100% hypotéka – hypotéka ve výši 100 % zástavní hodnoty nemovitosti. Vyznačuje se vyššími úrokovými sazbami a různými omezujícími podmínkami. Bonita – schopnost klienta splácet úvěr (dostát svým závazkům) |
Z tabulky (doba splatnosti hypotéky) je patrné, jak s prodlužující se dobou splatnosti splátky klesají. Proto při volbě vhodné délky hypotéky hrají často hlavní roli finanční možnosti klienta a jeho bonita. Důležitý je i věk žadatele, neboť hypotéky musí být většinou splaceny nejpozději do 70 roků věku žadatele. Žadatel, kterému je padesát, může tedy volit pouze dobu splatnosti 20 let nebo kratší.
Při rozhodování o výši hypotéky je nejrozumnější a nejvýhodnější držet se hypoték do 70 %, což ale samozřejmě znamená financovat 30 % záměru z vlastních prostředků. Pokud žadatel dostatek vlastních prostředků nemá, lze si k 70% hypotéce pomoci navíc také zastavením další nebo jiné nemovitosti. Také je možné financovat část záměru pomocí úvěru (popřípadě překlenovacího úvěru) ze stavebního spoření. |
