|
|
Sníh zmizí a to je ta pravá chvíle zkontrolovat, jaký je stav horizontálních ploch okolo domu. U novostaveb buďme bedliví, neboť terén stále pracuje. Jednak vahou domu, jednak nasáknutím vodou či sněhem a vzápětí zmrznutím, rozmrzáváním. „Propadne-li terén o tři centimetry, jde již o docela vážnou situaci,“ říká Luboš Bílkovský, majitel liberecké stavební firmy. „Půjde patrně o špatně provedenou základní podkladovou vrstvu,“ pokračuje. Soudní znalec ing. Miroslav Havel dodává: „V takovém případě je nutné žádat stavebníka, který stavbu realizoval, o nápravu. Sedáním terénu může být porušena kanalizace nebo vodovodní řad. Proud vody vymele podzemní kapsu, nad níž se terén nebezpečně propadá. Řešení? Odkopat svrchní vrstvu, zhutnit podklad nejlépe štěrkem.“ Zámková dlažba se vymstí Zimní měsíce si mnohdy pohrají s chodníčky a výsledkem je jejich vzdutí či propadání.Vyjmeme je a upravíme podklad dosypáním štěrku. Vrátíme je na místo a gumovou palicí je donutíme, aby si sedly. „Dneska je móda obložit rodinný dům ve městě betonovými tvarovkami, zámkovou dlažbou. Chtěl bych upozornit, že ti, co je vyměnili za původní žulovou dlažbu a mají dům podsklepený, špatně na jaře pochodili,“ varuje Havel. „Setkal jsem se s mnoha případy, kdy spárami v zámkové dlažbě prosákla voda do obvodového suterénního zdiva a zatekla do sklepních prostor.“ Pokud se odlepí dlažba třeba na terase, uvolněný kus vyndáme pomocí šroubováku. U masivní dlažby použijeme k vyjmutí poškozených kusů háky z ploché oceli. Dlátem opatrně odstraníme stávající maltový nebo cementový podklad. Pro nový podklad je třeba malta či mrazuvzdorný tmel. Dlažbu přilepíme a zaspárujeme. Vlhké zdivo je pro profesionály „Menší povrchové trhliny na fasádě není dobré podceňovat, mohou být začátkem větších problémů,“ připomíná dále stavitel Bílkovský. „Každopádně je nezbytné zkontrolovat celou fasádu, jež je tváří domu, jak se říká, registrovat eventuální výkvěty a praskliny, plísně a hlavně je nutné zjistit, co je příčinou, že se pod fasádu případně dostala voda. Pokud zjistíme, že zdroj vlhkosti jde od základů, je nutné provést hydroizolaci, nejradikálnějším řešením je u starších domů podříznutí celého objektu. Jde sice o pracné opatření, ale toho se zhostí odborná firma…“ V této souvislosti Havel radí, že v případě novostaveb s vlhkým zdivem je u velkého rozsahu škod žádoucí požádat o posudek odborníka v oboru sanací vlhkých staveb, což je prakticky soudní znalec. Podle jeho znaleckého posudku, v němž jsou uvedeny všechny vady a jejich příčiny, pak soud rozhodne, kolik za opravu zaplatí projektant nebo stavební firma. „Většinou jsou vinny firmy,“ říká Havel, „lidé se často obracejí na takové, o nichž mají mlhavé reference, někdy to je jen parta zedníků nebo nějaký průmyslovák, co dříve montoval panely a dnes se snaží dělat všechno.“ Soudní znalci mají vždy kontakty na odborné firmy, které jsou skutečně profesionální. Omítku nikdy neopravujte v zimě! Poklepem na omítku na fasádě podle dutého zvuku zjistíme, ve kterých místech je odchlíplá. Napadenou omítku je nutné kladívkem sejmout do pevné omítky. Pokud je odchlíplá svrchní štuková vrstva, není nutné omítku otloukat až na zdivo. „Také lze pevnou omítku přestěrkovat lepidlem na venkovní fasády a použít fasádní barvu. Ty opravy jsou ale na fasádě znát,“ upozorňuje Bílkovský. „Pokud se ve fasádní omítce objevila dokonce trhlina, je důležité vědět, zda je původu statického, nebo vznikla například příliš mastnou omítkou, či fasáda byla provedena na smíšeném zdivu kámen-cihla, což je případ starších rodinných domů,“ připomíná soudní znalec. „Omítka se neopravuje v zimě, protože nám malta zmrzne a zase opadá,“ nabádá Bílkovský. Obnažené místo očistíme drátěným kartáčem, smetáčkem od prachu a mastnoty, zeď postříkáme vodou, aby se řídká cementová malta dobře chytla. Necháme ji zatvrdnout, pak použijeme jádrovou omítku (cca 60 kg cementu na kubík malty, vápno a písek v poměru 1:3–5). Když jádro vyschne, natáhneme vrchní štukovou vrstvu (cca 180–210 kg vápna na kubík písku). Nejste-li dost šikovní, svěřte omítku zedníkovi. Bude rychlý, když si přinese hotové maltové směsi. Střecha pod lupou Solidní střecha není levnou záležitostí, proto i u „bytelné“ střechy detailně zkontrolujte, zda nedošlo k jejímu poškození větrem, mrazem, vyšší vrstvou sněhu a jeho sesunem. „Zvláště u starších domků nebo chalup může být poničená krytina.U novostaveb se pálené tašky někdy po mrazech odlupují nebo praskají, pokud byly nekvalitně vypáleny,“ míní Havel. „I v mírnějších klimatických podmínkách nejde stav střechy podceňovat. Prohlídněte hřeben střechy, napojení krytiny na oplechování, eventuálně odstraňte vzduté lepenky rozřezáním a přelepením. A také se věnujte půdnímu prostoru, zda nedošlo k zatékání na střešní konstrukci, pokud ano a bude-li intenzivnější, nevyhnete se opravě střešního pláště pomocí odborníků,“ radí pro změnu stavební firma Betostav z Olomouce. Někdy se může zima podepsat i na podstřešní fólii, která je na střechu položena kvůli ochraně, neboť pod ní je umístěna tepelná izolace. Ta plní svůj účel jen v suchém stavu.Mírné poškození fólie zacelí speciální lepicí páska ze stejného materiálu, větší „malér“ vyřeší nová fólie. Žlaby a svody musejí těsnit Po zimě zkontrolujeme, zda těsní spoje (pokud nikoliv, jsou-li třeba prasklé mrazem, pomůže lepidlo nebo tmel), zda jsou průchodné (k vyčištění stačí smeták nebo proud vody). Pozinkovaný okap si po roce oxidace rozhodně zaslouží ochranný nátěr, aby nedošlo k jeho korozi (např. Formexem extra), ovšem opět počkejme na jaro. (Před nátěrem vše dobře odmastit a zbavit nečistot a rzi.) Na komín cihly odolné vodě Těsní kouřové cesty? Oplechování kolem komína? Nepotřebují vyspárovat lícové cihly, které dovedou odolávat vodě několik let? Pak štěstí nepřináší jen kominík, ale i komín samotný… Okno chce lak „Nic proti plastům, jenže plastová okna jsou vzduchotěsná, a pokud se osadí a nevětrá se, v ostění dochází k rosení, srážení vodní páry a následně k černým plísním. Už jsem byl volán k takovým případům…,“ vzpomíná Havel. Jak tomu zamezit a zbytečně nevolat soudního znalce do novostaveb? Pravidelně větrat. U běžných domů se okna i dveře podle jejich stavu ošetří kvalitními lazurovými a krycími nátěry. Předtím však zjistíme „diagnózu“ kování (panty promažeme olejem), těsnění (event. výměna), zasklení (oprava porušeného zvětralého tmelu). Vyčistíme otvory pro odvodnění rámů. A když z takového opraveného okna pak romanticky vyhlédneme do rašící přírody, podívejme se, zda se neopíráme třeba o lehce nahnilý parapet… NOVOSTAVBA:
(Zdroj: Stavební firma Bílkovský a spol.)
STARŠÍ DŮM:
(Zdroj: Stavební firma Bílkovský a spol.) Text: Alexander Lukeš foto: profimedia.cz, Jan Kalous zdroj: Rodinný dům 2/2005 |
Blog
Rychlý posel dobré chuti
|
|
V našich zeměpisných šířkách si pod pojmem turecká káva představíme nápoj připravený jednoduchým zalitím mleté kávy horkou vodou. Pravý turek se však vaří s cukrem ve speciální džezvě, kde má být opakovaně přiveden k bodu varu. Českého „turka“ začaly nejprve nahrazovat různé typy instantních přípravků, později se i v domácnostech usídlily kávovary, překapávače a espressa, která dokážou nabídnout tento voňavý nápoj na všechny osvědčené způsoby.
ABY KÁVA CHUTNALA… 1. Káva má být čerstvě umletá. 2. Šálky mají být předehřáté. 3. Je přípustné podávat kávu i jen do poloviny šálku. 4. Ke kávě patří sklenka s 1 dl neperlivé vody. 5. Káva se podává čerstvá, zásadně ji neohříváme. Piccolo i lungo Staré přísloví praví, že káva má být černá jako noc, sladká jako láska a horká jako peklo. To však dnes už nemusí platit. Záleží na chuti každého z nás. Někdo má rád kávu slabší, jiný dává přednost chuti cappuccina, hodně lidí kávu ani nesladí. Každá dobrá káva by však měla mít příjemné aroma. Toho se docílí nejen druhem kávy, jejím pražením a mletím, ale také přípravou. Na nových typech kávovarů lze připravit všechny oblíbené druhy — od překapávané kávy až po „přetlačené“ espresso či napěněné cappuccino. Na své si tak přijde vyznavač pravého italského espressa piccolo, evropského lungo, ale i ten, který má raději americký typ slabé kávy americano. Inteligentní elektronika kávovarů se postará o celý proces přípravy — od mletí zrn až po dávkování nápoje žádoucího množství, síly i druhu do předehřátých šálků. Automatické programy zajistí také čistění a odstraňování vodního kamene.
VARIACE Espresso – 7 g kávy, 20 – 30 ml vody Ristretto – 7 g kávy, max. 20 ml vody Lungo – 14 g kávy, 80 ml vody Doppio – 7 g kávy, 50 ml vody Americano – 40 – 80 ml espressa dolít 20 – 60 ml vody Pro silný nápoj připravený protlačením horké vody přes mletou kávu se ujal italský výraz espresso, který mimo jiné znamená: rychlý, spěšný, posel či druh rychlého vlaku. Těžko soudit, zda se rychlost váže k přípravě nápoje či jeho povzbuzujícímu účinku. Ať tak či onak bychom si však měli vychutnat šálek dobré kávy vždy v klidu. VÍTE, ŽE… 1. Čím víc je káva upražená, tím víc zaniká její charakter a kvalita. 2. Jedním z největších konzumentů kávy byl Honoré de Balzac, který údajně ve dnech intenzivní literární činnosti vypil i 60 šálků denně. 3. Sakka je sladký kávový likér připravovaný z dužin kávových bobulí.
Kontakty: BLOMUS, Křižíkova 51, Praha 8, tel.: 222 316 990; Masarykovo nám. 397, Hradec Králové, tel.: 495 510 598, fax: 495 510 599, GROUPE SEB ČR, Truhlářská 1104/13, Praha 1, tel.: 222 317 127; značková prodejna Burzovní palác, Rybná 14, Praha 1, tel.: 221 844 180, e-mail: prodejna@rjsb.cz, internetový obchod: www.rjsb.cz/shop; LORENZI GROUP CZ, Strojírenská 259, Praha 5, tel.: 257 952 161, e-mail: lorenzi@volny.cz; NIPPON CEC, Sudoměřská 26, Praha 3, tel.: 222 719 488, fax: 222 717 995; PHILIPS ČR, Šafránkova 1, Praha 5, tel.: 233 099 111,
text: Iveta Nová foto: archiv zdroj: Moderní byt 1/2005 |
Abyste doma nemrzli
|
|
Místnost proteplí koberec Topná sezona ještě neskončila, takže v bytě máme příjemných 22 °C. Uchovat si teplo není otázkou jen dobře těsnících oken. Vhodným izolantem je také správně zvolená podlahová krytina. Je známo, že pro podlahové vytápění je nejvhodnější dlažba, kterou teplo snadno prostupuje do místnosti a příjemně pak hřeje od nohou. Máme-li v bytě klasické radiátory, pak je ideální podlaha ze dřeva, laminátu nebo korku. Ty můžeme doplnit dalším vkusným izolantem – kobercem. Některé místnosti proteplí koberec položený ode zdi ke zdi, jiné zase můžeme zútulnit koberci kusovými. Vyrábějí se ručně i strojově, nejčastěji z přírodních materiálů, buď z čisté vlny, nebo s příměsí bavlny či hedvábí. To sice předurčuje jejich méně snadnou údržbu oproti kobercům z umělého materiálu, nicméně správnou volbou barvy a vzoru vytvoříme v interiéru pohodovou atmosféru. Obecně platí, že tmavé barvy s velkým vzorem prostor zmenšují, naopak světlé s drobným vzorem místnost opticky zvětšují a rozjasňují. Při výběru koberce hraje důležitou úlohu i jeho umístění. Do středu místnosti jsou vhodné koberce s výraznými dekory, pod nábytkem (například pod jídelní nebo konferenční stůl) se hodí koberec vzorovaný po obvodu. Čím se přikryjete? Kde jinde by nám mělo být tepleji než v posteli? A to i přesto, že mnozí z nás rádi spí při otevřeném okně nebo v málo vytopené místnosti. Svůj účel pak splní teplá přikrývka. Její výběr je individuální a závisí na uživatelových zvycích. V nabídce jsou jak přikrývky s výplní z přírodních materiálů (vlna, peří), tak i ze syntetických (polyester, viskóza a polyamid). Nejčastěji se můžeme setkat s polyesterovými dutými nebo plnými vlákny. Deky s touto výplní mají optimální tepelné i izolační vlastnosti, díky odolnosti proti mikroorganismům jsou vhodné pro alergiky, zachovávají si svůj původní objem a je možné je prát v pračce. Rozlišují se podle vrchního materiálu, typu a množství výplňového vlákna, prošití pak předurčuje jejich použití. Novinkou na našem trhu je speciální tkanina, kterou tvoří kromě bavlny a polyesteru také menší množství uhlíkového vlákna. To zbavuje okolní prostředí elektrostatického náboje, což osobě pod takovou přikrývkou napomáhá vytvářet příjemný pocit při spánku. Čarování s barvami Navození pocitu tepla napomůže také správná barevnost interiéru. Vždyť účinek barev na lidskou psychiku je všeobecně známý. Například teplý odstín žluté barvy dokáže prokazatelně zvýšit subjektivně pociťované teplo v místnosti až o dva stupně, zelená tlumí vnímání okolního hluku, její teplé odstíny člověka uklidňují. Z toho logicky vyplývá, že kombinace těchto barev bude v interiéru působit příjemným zklidňujícím dojmem. Ale i ostatní odstíny teplých barev (získáme je přidáním červené do základní barevné škály) jsou vhodné do relaxačních místností (ložnice, obývacího pokoje apod.) a prospějí i pokojům, do kterých neproudí dostatek denního světla. Opačný efekt přisuzujeme sytě červené barvě, jejíž účinky stimulují a podněcující, nebo modré, která v interiéru vyvolává pocit chladu. Pořiďte si dodatkové teplo Pokud i nadále máte pocit chladu, pak si pořiďte některé z jednodušších zařízení pro přitápění. Hodláte-li si teplo dodávat dlouhodobě, pak jsou ideální olejové radiátory. Rozehřívají se sice pomaleji, ale vyzařují příjemnější teplo, které do místnosti proudí i dlouho po vypnutí. Rychle přitopit si doma můžete elektrickými konvektory. Začnou topit ihned po zapnutí, stejně rychle však přestanou hřát po vypnutí. Proto se hodí tam, kde chceme topit v krátkém čase. Topidla jsou vybavena termostatem, který umožňuje nastavení teploty. U většiny lze regulovat i takzvané provozní stupně. Jimi volíme požadovaný výkon. Komfort při používání je zefektivněn u některých modelů časovým spínačem, ochranou proti zamrznutí (topidlo se samo zapne při určité teplotě) a třeba i dálkovým ovladačem. Při výběru bychom se měli soustředit také na vzhled. Dodatkové topidlo by v místnosti nemělo překážet ani velikostí, ani designem. Jinou možností, jak do místnosti dodat více tepla, jsou teplovzdušné ventilátory. Jejich ovládání je velice jednoduché, pomocí termostatu nastavíme teplotu a přístroj začne do místnosti hnát teplý vzduch ihned po zapojení. Některé typy poslouží v letních měsících jako klasický ventilátor. Zahřeje uvnitř a povzbudí Pokud je vám stále zima, pak si uvařte šálek čaje. Nejenže vás zahřeje a pochutnáte si na něm, ale navíc vás povzbudí. Čaje totiž obsahují tein, látku podobnou kofeinu. Ten se do organismu dostává pomaleji, takže nepůsobí agresivně. Nezapomeňte na správnou přípravu: čaje se nezalévají vroucí vodou, ale vodou s nižší teplotou. Platí, že každá minuta, která uplyne po převaření, znamená 8 až 10 stupňů dolů. Abychom dodrželi rituál servírování, měli bychom čaj podávat v keramických nebo porcelánových šálcích. JAK UDRŽET TEPLO
Kontakty: ABITARE, Žitná 566/18, Praha 2, tel.: 224 919 140, fax: 224 918 127; DECOLAND, Vinohradská 190/2405, Praha 3, tel.: 234 095 234, fax: 234 095 222, ELKO VALENTA, Pernerova 780, Choceň, tel.: 465 471 400, fax: 465 473 304; HABITAT, V. Nezvala 977, Náměšť nad Oslavou, tel.: 568 620 541–2, fax: 568 620 547, HOME OFFICE, Průmyslový areál Svit, budova č. 42, Zlín, tel.: 775 648 481, INPRO CZ, Pražská 293/12, Hradec Králové, tel.: 495 532 810, fax: 495 532 833, NAOKO DESIGN, Revoluční 24, Praha 1, tel.: 222 312 567, NIPPON, Jaromírova 13, Praha 2, tel.: 224 936 881, LORENZI GROUP CZ, Strojírenská 259, Praha 5, tel.: 257 952 161; PRAGONOR, nám. Na Lužinách 157, Praha 5, tel.: 235 513 636, text: Lenka Haklová foto: archiv zdroj: Moderní byt 3/2005 |
Nepřítel v bytě
|
|
Jedovatost rostlin způsobují účinné látky v ní obsažené, které po vniknutí do těla způsobí otravu. Některé jedy působí na nervovou soustavu, jiné na dýchací, trávicí nebo vylučovací ústrojí, další na srdce nebo dráždí sliznice a pokožku. Jedy mohou vniknout do těla poraněním, požitím, někdy stačí rostliny jen se dotknout a trny, ostny či chloupky vykonají své. Zvláštní kapitolou jsou alergie neboli přecitlivělost na některé rostlinné látky, které mnohdy vyvolávají až bouřlivé reakce. POZOR SOUTĚŽ!!!Zúčastněte se soutěže „O nejkrásnější květinu vaší zahrady“ a vyhrajte některou z hodnotných cen. Jen málokdy bychom našli byt, v němž by nebyla ani jedna rostlina. Je proto velmi praktické znát aspoň nejčastěji pěstované jedovaté rostliny, se kterými se pravidelně setkáváme. Většina otrav se stane nešťastnou náhodou způsobenou záměnou, neznalostí, lehkomyslností a nerozumným jednáním. Vždyť stačí nechat chvíli bez dozoru malé nudící se dítě nebo domácí zvíře a neštěstí je hotovo. Nebezpečné je také lidové léčitelství, které často využívá v malých dávkách i jedovaté rostliny, v rukou laiků však mohou napáchat víc škody než užitku. Oproti minulosti se již jedovatých rostlin téměř neužívá k vraždám, zato výrazně vzrostl počet lidí, kteří si halucinogenními jedy ničí zdraví zcela dobrovolně. Nejčastější nebezpečí Asi nejběžněji pěstovanou jedovatou „kytkou“ je difenbachie. Pěstuje se snadno, patří mezi nejodolnější pokojové rostliny, takže ji najdeme v kdejaké kanceláři nebo hospodě. Jsou to velmi pěkné rostliny, některé vyšlechtěné kultivary mají krásně barevně mramorované nebo pruhované listy, jiné jsou téměř bělolisté. Obsahují toxické látky, z nichž několik ještě není ani přesně určených. Kromě jedů jsou ve šťávě rostlin přítomny jehlicovité krystaly šťavelanu vápenatého, které mohou těžce poškodit pokožku a především sliznice. Promnutí oka potřísněnou rukou je velmi bolestivé a olíznutí nebo sežvýkání má za následek slinění, otoky a křeče. Reakce nastává během 10—15 minut a stačí odradit od další konzumace, takže otravy většinou bývají mírné, možné jsou však i velmi vážné problémy. Nutné je vždy lékařské ošetření. Stejně často jako s difenbachií se setkáváme s ostatními áronovitými rostlinami. Monstery, filodendrony, syngonia, potosy, zmijovce, aglaonemy, kaládia, antúrie – kdo některou z nich neměl doma? Všechny tyto rostliny mají podobně vysoký obsah šťavelanu vápenatého jako difenbachie a navíc obsahují koktejl z různých alkaloidů, saponinů, glykosidů a některých aminokyselin. Při požití způsobují pálení v ústech a prudké zvracení s žaludečním a střevním katarem. Antúrie a kala (Zantedeschia aethiopica) se nejčastěji dostanou do bytu v kytici jako řezané rostliny. Takže na ten dáreček pozor, aby se nedostal do ruky příliš malým dětem nebo příliš opilým oslavencům. Nebezpečně krásné listí Sanseviera neboli tchynin jazyk je také jedovatý. Otrava po rozžvýkání a spolknutí listů se projeví zvracením, bolestmi hlavy a břicha. Ohroženy jsou především malé děti a domácí zvířata, hlavně psi. Tyto rostliny hrozí nejen otravou, ale i velmi špičatými tuhými listy, které se snadno mohou při neopatrném sehnutí zabodnout do oka. Pozor také na krotony, šeflery, africkou kopřivu a dracény. Obsahují jedovaté saponiny a polyfenoly. Otravy se projevují zvracením a průjmem, při těžších případech i křečemi. Zvlášť jedovaté jsou bobule a listy břečťanů. Již po sežvýkání dvou listů nastávají křeče, poruchy dýchání a při větším množství může být otrava i smrtelná. Sukulenty Skutečně nebezpečnými rostlinami jsou některé sukulenty. Rostliny, které patří mezi pryšcovité (Euphorbiaceae), po poranění roní bílé jedovaté mléko – latex. Snadno vystříkne při neopatrné manipulaci, třeba při přesazování, a pokud zasáhne oko, tak neváhejte, vypláchněte a k lékaři! Potřísnění pokožky někomu nevadí, u jiného vyvolá těžkou alergickou reakci a několikatýdenní problém. Rozhodně doporučujeme ihned se umýt! Asi nejčastější je pryšec „trnová koruna“ (Euphorbia millii), ale v domácnostech jsou běžné i další druhy, třeba E. tirucalli, E. tetragona a jiné. Ještě nebezpečnější, prudce jedovaté jsou klejichovité (Asclepiadaceae). Jejich květy mají tvar pěticípé hvězdy, některé druhy jsou velmi atraktivní a pěstují se často. Jsou to třeba smrdutky (Stapelia), svícníky (Ceropegia), karalumy (Caralluma), Duvalia, Huernia a další. Prodávají se na kdejaké zemědělské nebo zahradnické výstavě a ne vždy prodavač upozorní na nebezpečí. Stejně jedovaté jsou i rostliny toješťovité (Apocynaceae), ke kterým patří adénia a pachypodia. Také mezi kaktusy se najdou jedovaté druhy, pověstný je peyotl neboli Lophophora williamsii, jehož halucinogenní účinky popsal v knihách již Frič. Květy zla Z pokojových rostlin s ozdobným květem musíte dát pozor především na amarylkovité (Amaryllidaceae). Toxická je hlavně cibule, ale některé druhy obsahují jedovatou šťávu v celém těle. K nejoblíbenějším patří řemenatka neboli klívie. Požití většího množství působí toxicky na centrální nervovou soustavu a může způsobit kolaps. Je třeba dát pozor i na hvězdník (Hippeastrum), křín (Crinum) a krvokvět (Haemanthus). K již zmíněným klejichovitým patří populární voskovky nebo stefanotis (Stephanotis) – liány, které se namotávají na drát stočený do kruhu, takže tvoří za oknem hezký kvetoucí věneček. Na květech voskovek děti občas olizují sladké kapičky. Rázně a důkladně jim vysvětlete, že něco takového dělat nesmějí! Méně často se v bytech pěstují příbuzné dischídie nebo asklepias. Notoricky známá je jedovatost pryšce nádherného neboli vánoční hvězdy, ale málokdo ví, že k jedovatým rostlinám patří i bramboříky. Před Vánocemi se jich prodají desetitisíce. Otrávené děti, psi a kočky patří spolu se zapíchnutou rybí kostí, požárem stromečku a poraněním dělbuchem ke klasickým vánočním nehodám. Na jaře je vystřídají kvetoucí šťavely, na letních terasách brunfelsie, lantany, oleandry, olověnce a petúnie a s příchodem babího léta nádherné durmany. Lékaři rozhodně neznají okurkovou sezonu a stále mají co dělat. Jedovatou kytici můžete dostat třeba z nerine, eucharisů (ty se přidávají hlavně do svatebních kytic), gloriózy nebo indiánské lilie (Alstroemeria). Řezané jedovaté květiny jsou mnohem záludnější než rostliny pěstované v květináči. Jednak se to o nich často neví, jednak svádějí k mylné představě, že jsou méně nebezpečné. Vždyť koho napadne zamýšlet se nad jedovatostí, když dostává k narozeninám kytici. V zápalu oslav a alkoholovém veselí je pak možné ledacos…. Dejte si pozor hlavně na silně vonící květy, jako jsou konvalinky. Stačí se napít vody z vázy, a neštěstí je hotové! První pomoc je při všech otravách podobná, obecně lze poradit – vypláchnout ústa, vyvolat zvracení a upalovat na pohotovost! A rozhodně je dobré někdy si jen tak nalistovat v seznamu telefonní číslo na toxikologii a uložit si ho do mobilu – nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit. Na závěr něco alergií… Alergie vyvolává mnoho z výše jmenovaných rostlin. Někomu stačí jen se dotknout, například se jim přilepí lístek na ruku, když nesou kytici. Citlivým lidem zčervená pokožka, svědí kůže, vytvářejí se záněty… Alergické reakce vyvolávají např. prvosenky a pelargonie, u někoho i chryzantémy, africké fialky a řada dalších rostlin, které jsou hustě chlupaté. Které rostliny jsou tedy bezpečné? Z těch nejběžnějších třeba všechny begónie, ibišky, mučenky, voděnky… Neškodné jsou například i všechny zázvorovité rostliny, palmy a většina kapradin – kromě netíků a parožnatek. Dětem můžete nechat v pokoji banánovník nebo citrus. Zdraví prospěšné jsou pokojové jehličnany — cypřiše, araukárie a další, jejichž silice zlepšují kvalitu vzduchu v místnosti. Ještě lepší účinky mají eukalypty, ovšem ty jsou dost citlivé a ne každému se daří je pěstovat. Z dražších a náročnějších rostlin se nemusíme bát orchidejí, bromélií a třeba masožravých rostlin. TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO Na Bojišti 1, Praha 2, tel.: 224 919 293, 224 915 402 text a foto: Romana Rybková zdroj: Moderní byt 2/2005 |
„Náladové“ barvy
|
|
Vkus je individuální záležitost, kdy každý preferuje určitý styl a má své oblíbené barvy. Dekorační aktivity včetně volby barev jsou vůbec skvělým prostředkem k seberealizaci. Avšak uplatňování jen osobních představ při úpravě interiéru bez základních znalostí nemusí vést k žádanému cíli, může vás dokonce zcela zradit. Místnosti je třeba halit do barev nejen podle libosti, ale také s ohledem na jejich určení. Zatímco dětský pokoj si troufnete převléci do jásavých odstínů a živějších vzorů, jinde musíte být poněkud zdrženlivější. Malířova paleta Abyste dosáhli co nejlepšího výsledku, respektujte při volbě barev jisté zásady. S využitím vhodného barevného odstínu dosáhnete i nápravy optické nedokonalosti místnosti. Prostřednictvím barevných skříněk nábytku lze zajímavě dotvářet a členit velký prostor, ale i v menších koupelnách můžete jejich střídáním odlišit jednotlivé zóny. Měli byste vědět, že světlými studenými barvami dosáhnete efektu optického zvětšení a naopak prostor s tmavými teplými barvami bude vypadat menší. Víte, že bílá barva odráží světlo nejintenzivněji a může i oslňovat? Proto vyžaduje doplnění jinými barvami, s nimiž vytvoří příjemně harmonický celek. Bílou nábytkovou sestavu v koupelně můžete oživit barevně odlišným, výrazným pultem, zásuvkami nebo alespoň nápadně veselým ztvárněním jejich úchytů. Podobně neutrálně jako bílá barva působí i šedá. Modrá a zelená jsou barvy chladnější a uklidňující, vyvolávající dojem sterilního prostředí. Červená působí dráždivě a provokativně, žlutá i oranžová místnost prozáří, dodává radost, elán a dynamiku. Růžové odstíny jsou příjemné, vyvolávají něžnost a dobrou náladu. Hnědá barva se svým přírodním charakterem dobře hodí k rustikálnímu, pohodlnému a útulnému zařízení. Ovšem živějších efektů dosáhnete především kombinací teplých barev. Která je ta pravá? Nedá se říct, že by existovala vyloženě špatná barva nábytku do koupelny. Ostatně tomu odpovídá barevnost nabízeného nábytku určeného do koupelen. Každý barevný tón má své výhody. Například černá sice působí noblesně, ale více upozorní na usazený prach a na lesklém povrchu odrazí kdejaký otisk prstů. Spíš se hodí do velkých reprezentativních koupelen. Aby se vám ale koupelna brzy nezprotivila, je třeba si už dopředu ujasnit, co od ní očekáváte a zda vás časem například efektní červené skříňky nebudou obtěžovat. Pokud máte v oblibě výrazné barvy, zvolte nápadný prvek raději mobilní, abyste ho v případě potřeby mohli snadno odstranit. Pro barevný koupelnový nábytek totiž platí dvojnásob, že je třeba dobře vnímat dominantní barvu v místnosti, tedy například barevnost nákladné dlažby a obkladů. Co dokážou barvy – opticky klamat – ovlivňovat náladu – pomáhat léčit Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865, BATHMEN, obchodní centrum Carrefour-Stodůlky, Praha 5, tel.: 603 434 681; EUROBATH, Havlíčkova 678, Brno-Modřice, tel.: 547 216 622, fax: 547 216 623; IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243; ITALIA INTERIOR-DESIGN, Na Mlýnské stoce 9a, České Budějovice, tel.: 386 352 963 text: Lenka Pavlovská foto: archiv zdroj: Svět koupelen 1/2005 |
Laminát stále aktuální
|
|
Ještě v nedávné minulosti byl výběr materiálů používaných na pracovní desky značně omezený. Kdo se chtěl vymanit z šedi umakartových desek, musel si ji nechat vyrobit na zakázku ze dřeva nebo přírodního kamene. Současné možnosti jsou ale velmi široké. Standard v kvalitní podobě Vedle nejmodernějších materiálů zůstává stále v oblibě laminát, jehož ceny jsou oproti ostatním příznivější. Díky moderním technologiím zpracování lze dnes vyrobit desky, které splňují současné nároky na údržbu, hygienickou nezávadnost i odolnost. Vyrábějí se lepením dřevěných třísek syntetickými pryskyřicemi při vysokém tlaku a teplotě. Hladký povrch se upravuje takzvaným laminováním – nalepením papíru napuštěného pryskyřicí. Kvalitní desky mají postformingové zakončení spodních a předních hran, čímž se zabraňuje vniknutí vlhkosti do desky. Kvalitní ochrana hran ovlivňuje výrazně cenu desky. Levnější je fóliová (ABS), dále polypropylenová, kterou tvoří hmota připomínající měkčí plast nebo gumu, mezi dražší se řadí hrana z dřevěného nákližku a dále z hliníku a nerezu. I umakartové desky prošly kvalitativními změnami a vyrábějí se v mnoha barvách a designech. Jsou praktické a cenově dostupné. Na pracovní desky se dále používá: – přírodní kámen – umělý kámen – dřevo (ideální je dub, buk, teak) – keramické obkládačky s vyšším stupněm tvrdosti – nerezavějící ocel – sklo je poslední novinkou představovanou na veletrzích I pro náročné Nejkvalitnější z řady laminátových výrobků jsou desky v kvalitě HPL (vysokotlaký laminát). Technologie této výroby zaručuje odolnost proti vysokým teplotám, otěru, nárazu i vrypu. Jsou světlostálé, odolávají vodě a působení čisticích prostředků používaných v domácnosti. Oboustranný posforming zaručuje kvalitní zaoblení hran, takže lze tyto desky použít i na nábytek v prostoru, například na varné ostrůvky. Na co si dát u laminátu pozor Povrch se sice nepoškrábe, ale krájet se na něm nedoporučuje. Neumožňuje bezspárové spojení. Poškodit jej může rozpálené dno hrnce. Laminované desky se vyrábějí v různých tloušťkách i v rozmanité barevnosti a vzorování. Oblíbené jsou například imitace dřeva a kamene. Jako jednoduchý doplněk ke kterémukoli typu nábytku jsou ideální jednobarevné desky. Barevné provedení a struktura desky mohou zdůraznit nebo naopak potlačit celkový dojem kuchyně. Když má deska výraznější tón zabarvení, je lépe volit k ní světlejší obklad zadní stěny. Pokud je deska tmavá nebo má matný povrch, je dobré počítat s lepším osvětlením. Co nabízí laminát?
Kontakty: Ateliér Pedro, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 972; CESARE INTERIER, Vinohradská 167, Praha 10, tel.: 272 161 364, tel./fax: 272 161 365; KORYNA, komerční zóna Modletice, Praha-východ, tel.: 323 610 813, fax: 323 610 830; Masarykova 260, Koryčany, tel.: 573 376 111, fax: 573 376 244, 573 376 021, Truhlářská 11, Praha 1, tel.: 222 319 036; Zelný trh 20, Brno, tel.: 542 218 133, e-mail: koryna007@iol.cz; KUCHYŇSKÉ STUDIO INTERIÉR ČÁP, Budějovická 11, Praha 4, tel./fax: 241 732 285; KUCHYNĚ PLUS, Křižíkova 24, Praha 8-Karlín, tel.: 222 312 428, mobil: 604 754 068, fax: 222 312 432; LAMONT Rýmařov, Žižkova 13, Rýmařov, tel.: 554 212 156, e-mail: lamont@centrum.cz text: Libuše Lhotská foto: archiv zdroj: Svět kuchyní 1/2005 |
Rychlé proměny v bytě
|
|
Pokud jste při zařizování interiéru postupovali s rozmyslem a zvolili neutrální základ, pak pozdější změna jeho vzhledu bude snadná, zábavná, rychlá i finančně snáze zvládnutelná. OBÝVACÍ POKOJ Nejjednodušší a nejrychlejší proměnu v obývacím pokoji zrealizujeme pomocí textilií. Vyměňte závěsy, nebojte se pestrých barev ani velkých nápadných vzorů. Podle převládajícího odstínu můžete rovněž vymalovat část pokoje. Třeba jen jednu stěnu, která bude se vzory barevně ladit. Sedací nábytek můžete nechat nově očalounit, pokud jste si kdysi pořídili model se snímacím potahem, není nic lehčího než nechat ušít nový. Podobně snadné je proměnit podlahovou krytinu, a to třeba jen doplněním či výměnou kusového koberce. Změnu atmosféry přinesou nová svítidla. Máte-li volný kout, pak se v něm jistě bude vyjímat stojací lampa, tam, kde je méně místa, postačí stolní provedení. Posledním a velmi účinným prostředkem jsou doplňky. Pořiďte si jiné vázy, mísy ad., efektního dojmu dosáhnete prvky z barevné keramiky a skla. Máte-li pocit, že už je těchto doplňků hodně, pak stačí jiná dekorace, například ze sušených nebo umělých květin. KUCHYŇ Náročnou, ale ne nemožnou proměnu můžete provést v kuchyni. Dominantní sestavu doplňte novými textilními (chňapky, utěrky) a dekorativními (hodiny, kuchyňské nářadí) doplňky. I v této vysoce zatěžované místnosti se nemusíte bát barevných nátěrů, ideální jsou speciální odolné barvy, případně i omyvatelné tapety. Neodmyslitelnou součástí je jídelní stůl, případně snídaňové sezení či barový pult. Vyměňte židle, natřete stůl nebo si pořiďte jiný ubrus, eventuálně nápadnější prostírání. LOŽNICE Dominantním prvkem každé ložnice je postel, proto hraje podstatnou roli povlečení. Pořiďte si je v nové barvě a podle ní natřete stěnu, případně zvolte tón nástěnné police. I tady samozřejmě můžete vyměnit závěsy, a je-li pelest postele čalouněná, pak třeba i zvolit novou potahovou látku. Ve stolní lampě stačí vyměnit barvu žárovky nebo koupit nové stínítko. Podstatnou změnu zaznamenáte také volbou jiného koberce. KOUPELNA Výraznou proměnu získáte výměnou koupelnových doplňků. Vybírat můžete z finančně přijatelných plastových pomůcek, které jsou navíc v nejrůznějším barevném provedení, nebo z nerezových či keramických kolekcí, v nabídce jsou i dřevěné nebo kombinované série. Podle provedení, které může být moderní, romantické či stylové, zvolte novou sadu ručníků a osušek a nezapomeňte na koupelnovou předložku, případně jiný sprchový závěs. Snadno lze vyměnit i úložné kontejnery nebo boxy na kolečkách (původní mohou sloužit v jiné části bytu), případně i nástěnnou skříňku nad umyvadlem. Novější modely poskytují více místa a jsou i lépe vybaveny (elektrickou zásuvkou, speciálním světlem či zvětšovacím sklem). PŘEDSÍŇ Místnost, která jako první vypovídá o majitelích, zpravidla bývá malá a tmavá. Proto je vhodné použít světlé, výrazné a optimistické barvy (žlutá, oranžová), velmi praktické tu je i zrcadlo, které prostor mj. opticky zvětší. Dostatek světla tu zabezpečí kvalitní osvětlení, velmi praktické jsou tzv. lankové systémy. Proměnit předsíň není tak složité, zpravidla postačí nový úložný prvek, který navíc může být mnohem praktičtější než ten původní. Dobrý základ 1. Neutrální podlahové krytiny a provedení nábytku vás neomezují při pozdější změně vzhledu interiéru. 2. Sedací nábytek vybírejte se snímatelným potahem. 3. Pořiďte si nejrůznější odkládací, servírovací a hnízdové stolky. Můžete je používat podle potřeby v různých pokojích. Kontakty: 3DH INTERIER, Lucemburská 16, Praha 3, tel.: 224 210 391; AVANTREAL, Kroftova 10, Praha 5, tel.: 257 314 751; CASA ITALIANA, Vězeňská 4, Praha 1, tel.: 224 819 011, tel./fax: 224 819 094; EUROBATH, Běhounská 12, Brno, tel.: 542 210 513; tel.: 00 421 89 488 36; Havlíčkova 678, Brno-Modřice, tel.: 547 216 622; IKEA, Praha-Zličín, Avion Shopping Park, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110; Praha-Černý Most, Chlumecká ul., Praha 9-Černý Most, tel.: 251 610 110; Brno, Avion Shopping Park, Skandinávská 4, Brno-Dolní Heršpice, tel.: 543 539 111; Ostrava, Avion Shopping Park, Rudná 110, Ostrava-Zábřeh, tel.: 596 783 462; IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243; KONSEPTI, Komunardů 32, Praha 7, tel.: 222 326 928, fax: 222 321 358; KTC INTERIER, nákupní centrum Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, tel.: 251 512 485, fax: 251 512 486; nákupní centrum Zličín II, tel./fax: 226 082 259, 226 082 260; LIVING SPACE, Vinohradská 37, Praha 2, tel.: 222 254 444, fax: 222 251 056; LOCCO, Balbínova 28, Praha 2, tel.: 222 252 141–42, fax: 222 253 502; LUMINEX, Ječná 7, Praha 2, tel.: 224 921 563; Vídeňská 68, Brno, tel./fax: 543 330 413; ŠIBOR HÜLSTA STUDIO, Anny Letenské 7, Praha 2, tel./fax: 222 517 325; Moravské nám. 3, Brno, tel./fax: 542 519 193; U + B EUROSERVICE, Bezručova 15, Brno, tel.: 543 245 533 text: Lenka Haklová foto: archiv zdroj: Moderní byt 2/2005 |
Nevšedně romantický dům
|
|
„Je nezbytné dívat se na bydlení jako na věc individuální, soukromou a intimní. Proto mějme pochopení i pro jiný pohled, pro odlišný vkus jednotlivých stavebníků. Je to jejich svoboda.“ Těmito větami končil před dvěma lety na stránkách Mého domu svůj článek „Hledání ideálního architekta“ Ivan Kroupa. Stejně jako v jiných realizacích také v projektu domu pro klienta z Anglie dokázal, že svá slova myslí vážně. „Zákazník požadoval stavbu, která by byla lidská, obyčejná. Prostě žádný hi-tech,“ říká Ivan Kroupa. Nízkonákladová stavba se rozkládá na návsi malé obce na břehu rybníka. Klient může z hloubky svého domu v klidu sledovat vodní hladinu i skály, jak odpovídá jeho romantickému naturelu. V přízemí se žije ve „studené“, architektonicky syrové hale, oddělené jedním schodem od hlavního obytného prostoru, který je proteplený dřevěným obložením. Ve druhém patře najdete členěnou galerii se třemi ložnicemi. Úzké schodiště vás pak přivede do betonové věže se strohou pracovnou a výhledem do okolí. Ivan Kroupa (1960)
Očima architekta „Místo – urbanisticky jedinečné krajinářské uspořádání návsi malé obce – bylo východiskem pro koncepci rodinného domu. V půdorysné stopě původního zchátralého, dnes zbořeného domu, plní novostavba funkci opěrného těžišťového bodu urbanismu pro náves i celou vesnici. Zdědila ji po původním objektu. Je to jediný dům ve vnitřní krajině obce – na návsi definované dokola umístěnými objekty ostatní vesnické zástavby prosvítajícími zpoza zeleně. Jedinečnost místa a jeho význam se odrážejí v urbanistických vztazích objemu, hmoty, fasád, začlenění do terénu a zahradních úprav. Ve finále zůstala zahrada bez oplocení – to aby bylo možné se k domu přiblížit, dotknout se ho, házet do něj míčem (ne že by to tak muselo být, ale dům by měl takto působit). Vytvoření intimního obytného prostředí v duchu klientových potřeb a přitom doplnění vesnice o chybějící bod v nejcitlivějším místě je úkolem tohoto domu. Krajina uvnitř obce, členitý terén, zaseknutí do skály, vodní plocha a dům z masivních fošen, ponechaných přirozenému stárnutí, splynou časem na betonovém fundamentu v samozřejmost. Zevnitř domu, z velké betonové obytné haly s otevřeným ohněm, se z temna – z hloubky – rozevírá výhled do krajiny skrz masivní sloupy tvořící salu terrenu. Lze vnímat detaily skal, do kterých je dům zasazen, a pozorovat světelné odrazy běžící od hladiny rybníka po betonovém stropě hluboko do dispozice. Váha, solidnost a klientem požadovaná strohost jsou předpokladem užití si tradičních, až archaických hodnot bydlení, bezpečí, tepla, sounáležitosti…“
TECHNICKÉ ÚDAJE: Dispozice: 6 + 1 Obestavěný prostor: 1 184,3 m² Zastavěná plocha: 165 m² Užitná plocha: 302 m² Spolupráce: Radka Kurčíková text: Filip Hubička foto: Lubomír Fuxa zdroj: Můj dům 1/2005 |
Klenoty sněhové královny
|
|
Krásné stálezelené trvalky s latinským jménem Helleborus dostaly jméno z řečtiny. V přírodě se vyskytuje asi 20 druhů, nejčastěji ve východní Evropě a Malé Asii. Nejblíže od nás najdeme volně rostoucí Helleborus purpurascens na Slovensku, Ukrajině a v Polsku. Výška rostlin se pohybuje v rozmezí 25 až 60 cm. Květy, jejichž nápadnou část tvoří velké jemné kališní lístky, rostou jednotlivě nebo uspořádané ve vrcholících a bývají bílé, zelené nebo růžové až nachové. Některé hybridy pak mají nejrůznější barevnost nebo jsou vícebarevné. Listy, které jsou dlouze řapíkaté a znožené, jsou buď stálezelené, nebo opadávají na jaře. Rostliny mají krátké silné oddenky nebo přezimující listnaté lodyhy. Nároky na pěstování Přírodním stanovištěm, kde čemeřice rostou, bývají světlé lesy, křoviny a okraje hájů. Vesměs vyžadují propustné zásadité hlinité půdy, nejlépe mírně vlhké. Vyhovuje jim stín a polostín, ale pokud jim zajistíte dostatek vlhkosti, můžete je pěstovat i na slunci. V létě by ovšem půda měla být sušší, tak jako je to v původních oblastech výskytu – tím se podpoří zakládání květů. Rostliny jsou odolné vůči chladu a skutečně kvetou i pod sněhem. V létě mohou být napadeny mšicemi, kterých se snadno zbavíte pomocí běžných pesticidů (Pirimor apod.). Čemeřice nemají rády přesazování – trvá jim i několik let, než znovu začnou tvořit nové listy a kvést.
Rozmnožování V plodech (měchýřcích) se vytváří velké množství drobných semen. Ta musíte zasít hned po dozrání, protože brzy ztrácí klíčivost. Klíčí při tajícím sněhu. Mladé rostliny se vyvíjejí v běžných podmínkách dost pomalu. Rostlinu lze množit také dělením na jaře po odkvětu: jednotlivé oddělky by měly mít alespoň 4 pupeny. Vysaďte je na záhon do dobré půdy asi 30 cm od sebe. V laboratorních podmínkách se množí profesionálně pomocí tkáňových kultur. Kde květiny sázet Plocha pod vyššími keři nebo pod stromy, popředí skupiny jehličnanů a další podobná místa po osázení čemeřicemi přímo volají. Můžete je kombinovat s jinými druhy pro polostín a stín, anebo je uplatněte samotné. Zvláště dobře vyvinuté, starší trsy nebo skupina několika rostlin bude vypadat nádherně. Rozhodně ale vyberte místo, kde na čemeřice uvidíte ze svého oblíbeného křesla, v němž za zimních dnů sníte o jaru. Klidně to může být i terasa nebo vstup do domu – čemeřicí totiž můžete ozdobit i truhlík nebo velký květináč. Nebezpečná kráska Sněhové krasavice obsahují kardioglykosidy heleborein, heleborin a helebrin. Heleborein silně dráždí sliznice, a proto může způsobit rýmu nebo zánět spojivek, ve větší dávce pak potrápí trávicí ústrojí. Heleborin zase působí na nervovou soustavu. Nejnebezpečnější je helebrin, díky kterému je čemeřice jedovatá. Dojde-li k požití půl až tři čtvrtiny gramu kořene, dostaví se pálení a škrábání v krku, poté dávení, bolesti hlavy, závratě a hučení v uších. Otrávenému se chce spát, pociťuje závratě a někdy upadá do bezvědomí. Průběh otravy je zdlouhavý – dva dny jsou příznaky hodně intenzivní, úplně odezní až po jednom týdnu. Otravu čemeřicí nepodceňujte – zvláště u dětí, ale i u zvířat. Nedojde-li po požití ke spontánnímu zvracení a průjmu, je nutné je vyvolat a vyhledat lékařskou nebo veterinární pomoc. Rostliny se nemusíte bát – aby se s ní někdo otrávil, musel by sníst kus oddenku nebo semena a strávit je. Znamená to, že je třeba hlídat především úplně malé děti.
Lék proti šílenství V jedné ze starých řeckých bájí vyléčil věštec Melampos svou šílenou dceru právě pomocí čemeřice. Zachránil ji tak před trestem, který na ni seslali bohové za její rouhačství. Ještě ve středověku se výtažky z podzemních částí rostliny považovaly za účinný lék proti duševním chorobám. DOPORUČENÉ DRUHY ČEMEŘIC: Čemeřice černá (Helleborus niger) – někdy se nazývá vánoční nebo také sněžná růže. Je ceněná nejen pro svou houževnatost, ale i pro vynikající růstovou kapacitu, odolnost vůči houbovým chorobám a neobvyklou přizpůsobivost. Vykvétá od prosince do března. Jméno jí dal černý oddenek – květy jsou totiž překvapivě bílé. Její listy jsou stálezelené. Rostlina dosahuje výšky 25 cm. Nejčastěji se používá k řezu a rychlení. Helleborus atrorubens – plně mrazuvzdorná trvalka, vysoká 30–40 cm s nachovými květy a jemnější barvou uvnitř. Kvete od února do května. Hluboce dělené listy sytě zelené barvy jsou zubaté a lesklé. Helleborus cyclophyllus – má zvláštní žlutozelené mělké květy s výraznými tyčinkami, které se objevují až v dubnu. Hluboce dlanitě dělené, svěže zelené listy jsou při rašení stříbřité, ale nepřezimují. Plně mrazuvzdorná rostliny dosahuje výšky 60 cm. Helleborus foetidus – čemeřice smrdutá kvete od února do dubna menšími zvonkovitými květy zelenkavé barvy s červenými okraji. Vytrvalé tmavé listy jsou hluboce dělené, dorůstá 30–45 cm. Helleborus x hybridus – zahrnuje širokou skupinu kříženců s různě barevnými květy od bílé přes růžovou až po nachovou. Nenáročné odrůdy kvetou v březnu až dubnu a dorůstají 40 cm. Využívají se i k rychlení. Helleborus odoratus – čemeřice vonná má žlutozelené voňavé květy, které se objevují v únoru a březnu, a velké kožovité listy, které dobře přezimují. Helleborus orientalis – čemeřice východní je značně variabilní druh vysoký asi 50 cm, s krémově bílými květy (mohou být i růžové, nachové nebo s tečkami). Kvete v březnu a dubnu a její husté dělené listy přezimují. Helleborus purpurascens – čemeřice nachová je vysoká 30 cm, má tmavě purpurové nebo zelené květy s purpurově zabarvenou vnější stranou. Kvete v březnu až květnu. Listy svěží zelené barvy nepřezimují. Helleborus viridis – čemeřice zelená vysoká 40 cm má zajímavé zelené zvonkovité květy, na vnitřní straně sivě ojíněné. Kvete v březnu a dubnu, tmavě zelené listy nepřezimují.
Nejušlechtilejší ze všech Německá firma Heuger Blumen se šlechtěním čemeřic zabývá přes třicet let. Pýchou jejich šlechtitelské práce je Helleborus Gold Collection (Zlatá kolekce). Jsou v ní zastoupeny odrůdy Helleborus niger, H. x ericsmithii, H. x nigercors a H. orientalis. Odrůdy jsou výsledkem mravenčí práce vědeckého týmu a proto jsou chráněny ochrannou známkou; pěstitelé musejí získat povolení šlechtitelů. Aby se udržela genetická jednotnost rostlin (kvetou ve stejnou dobu, mají stejnou velikost, stejné květy a další vlastnosti) a rezistence vůči chorobám, množí se vegetativně (částí rostliny, nikoli semeny). Metoda se jmenuje in-vitro a označuje, že se rostlina vypěstuje z maličkého kousku rostlinné tkáně na sterilním pěstebním médiu (agaru). Odrůdy firmy Heuger jsou chráněny ochrannou známkou a pěstitelé musejí od šlechtitelů získat povolení. text: Jana Pyšková foto: Heuger Blumen, autorka zdroj: Můj dům 2/2005 |
Desatero ukládání
|
|
Když je místa málo, chce to nápad! Nápad, jak najít prostor na všechno oblečení, hračky, knihy, sportovní náčiní… Využijte proto i místo pod postelí, nade dveřmi, zádveří atd. V případě menších hraček a jiných drobností jsou vhodným řešením úložné krabice. Je možné je zakoupit v obchodě nebo si je můžete vyrobit sami. Stačí jedna vzhledná krabice, kterou jednoduše polepíte balicím papírem, barevnými stránkami z časopisu nebo např. katalogu s květinami. Pokud neradi pracujete s lepidlem, pořiďte si samolepicí tapetu. Není jí potřeba tolik, proto klidně nakupujte zbytkový materiál. Zároveň tak ušetříte. Pravidelně používané věci a sezonní Sestavte si řebříček priorit a rozdělte věci na ty často používané, které si zaslouží protekční místo, a na ty, které klidně mohou zůstat zastrčeny v zadní části skříně. Najděte svůj vlastní systém v ukládání, jehož dodržování nebude pro vás problém. Využijte každé místo, i to hůře dostupné (prostor u stropu, sokly, kouty, místo pod schody…). Věci, po kterých sáhnete jen párkrát do roka, nemusí být stále po ruce a hlavně by neměly překážet běžnému chodu domácnosti. NA CO SE ZAMĚŘIT
Nádobí Čtyřčlenná domácnost musí mít v kuchyni prostor pro uložení celkem 250 kg nádobí, příborů, potravin, nejrůznějšího nářadí a drobných spotřebičů, proto se vyplatí přemýšlet kam s nimi. Jedním z možných řešení jsou rohové zásuvky. Kolo Jestliže nevlastníte sklep ani prostornější komoru, musí se místo pro jízdní kolo a příslušenství najít jinde! Pokud máte vyšší místnosti, může kolo viset u stropu. Dalším praktickým řešením je závěsná tyč. Koření Závěsné police na kořenky vám usnadní vaření – všechno koření tak máte stále po ruce. Drátěné programy se vyrábějí v různých tvarech a velikostech, takže jistě najdete ideálního pomocníka i pro vaši kuchyň. Obuv Pro sezonní obuv využijte i méně dostupné úložné prostory (na rozdíl od právě nošených bot). Podle toho, kolik párů budete zároveň skladovat, zvolte velikost botníku. Boty ukládejte vždy dokonale vyčištěné a ošetřené. Zbytečně neskladujte starou obnošenou obuv. Hračky Obecně je známo, že děti po sobě nerady uklízejí. Jeden z motivů pro to, aby naše nejmenší uklízení bavilo, jsou nápadité úložné díly na hračky. Výhodou je, pokud se dítě naučí samo, co kam patří. Jednotlivé zásuvky nebo úložné krabice lze barevně odlišit nebo polepit obrázky. Lyže Pro uskladnění lyží mimo lyžařskou sezonu se často využívá místo u stropu v komoře a ve sklepních prostorách nebo nejrůznější závěsné systémy. Hůlky mohou nesněhové období přečkat spolu s lyžemi nebo klidně na háčku ve skříni. Židle Záložní židle určené pro početnou návštěvu nebo siestu na balkoně můžete složit a zavěsit na háčky. Nikde tak nebudou překážet, ale budete je mít stále po ruce. Alternativou mohou být stohovatelné židle. Šaty Při ukládání svršků pamatujte, že do výšky 180 cm patří pouze sezonní oblečení. Stejně tak do spodních částí skříní (nemusíte se příliš ohýbat). Ramínkovou tyč se doporučuje umístit mezi 160 a 180 cm ode dna skříně. Dbejte také na dobrou větratelnost. Knihy I malý byt by měl mít velkou knihovnu. V případě, že máte větší množství tenkých knih nebo časopisů, roztřiďte je do šanonů, teprve pak do knihovny. Budou lépe stát a také se budete v knihovně lépe orientovat. RADÍ ARCHITEKTKA Dana Hejbalová
text: Kamila Synková foto: archiv zdroj: Vítejte doma 1/2005 |
