|
|
Není třeba zdlouhavě popisovat výhody manipulace s vjezdovými branami pomocí elektrických zámků a motorů ovládaných bez dotyku rukou dálkovým ovladačem. Který automobilista by velmi dobře neznal, jak nepohodlná a zdlouhavá je vlastnoruční manipulace s garážovými vraty. Toto nepohodlí se ještě zvýší, když mrzne, prší, nebo je noc, kdy – zvláště pak ženy řidičky – nechtějí riskovat a vylézat z drahého vozu do tmy a lopotit se s odemykáním a otevíráním těžkých garážových vrat. Dálkovou obsluhu z pohodlí vozidla pomocí jednoduchého ovladače jistě ocení i ti členové domácnosti, pro které je ruční manipulace příliš fyzicky náročná – těhotné ženy, senioři nebo tělesně postižení. Výběr správného pohonu Pro výběr vhodného typu motoru je rozhodující konstrukční typ garážových vrat i jejich hmotnost, která určí výkon motoru. Jiné řešení vyžadují roletová vrata s vodorovnými lamelami, jiné zase ty se svislými lamelami. Jinak se budou otevírat sekční garážová vrata, jinak křídlová. Každý typ vrat vyžaduje jiné funkční řešení. Elektrické trubkové pohony pro rolovací vrata jsou umístěny v kazetách, do nichž se roleta navíjí. Je tu tedy velmi nízká náročnost na prostor u stropu garáže. Navíc schránka může být umístěna i v překladu nad dveřním otvorem. Pro instalování pohonu pro sekční garážová vrata je dostatek místa pod stropem podmínkou, protože právě tam se vrata totiž musejí zasunout po vodicích kolejnicích. Dnes si můžete koupit motorový pohon včetně dálkového ovládání nejenom ve specializovaných firmách, ale i v obřích samoobsluhách maloobchodních řetězců. Pokud si nejste jisti, jaký motor vybrat a zda byste vůbec zvládli dodatečnou instalaci svépomocně, raději se do takové akce nepouštějte. Rozhodně je rozumnější spolehnout se na odbornou firmu, která se výrobou či prodejem garážových vrat a jejich příslušenstvím přímo zabývá jako svou hlavní činností. Zkušení pracovníci dokážou zvolit správný pohon i jeho montáž. Jinak všichni dodavatelé garážových vrat nabízejí zároveň i jejich vybavení vhodnými pohony a příslušnou ovládací technikou. Typy motorových pohonů Existuje několik rozdílných technologií motorových pohonů. Nejčastěji se pro garáže v rámci individuální výstavby používá agregátů, které jsou určeny k instalaci na strop. Obvykle bývají řešeny jako řetězové, řemenové či vřetenové. Méně se pro malé domovní garáže používají motory pro montáž na stěnu (ty jsou obvyklejší spíš pro tzv. průmyslová garážová vrata), nebo ty, které se osazují přímo na křídlo výklopných vrat. Nejoblíbenější jsou motory, které pracují s pomocí řemenu nebo řetězu, a to pro jejich univerzální použití. Lze je totiž použít pro téměř všechny druhy garážových vrat. Obyčejně jsou na napětí 12 nebo 24 voltů. Nemají sice takový výkon jako motory vřetenové (příkon 220 V), ale poradí si i s křídly až o pětimetrové šířce. Navíc vřetenové motory nemívají tak měkký rozjezd a dojezd. Právě pro řetězové a řemenové motory je charakteristické měkké a pomalé zahájení a ukončení chodu, který je ovšem ve svém průběhu rychlý jak při zavírání, tak i při otevírání. Tyto vlastnosti jsou potřebné především pro ovládání sekčních garážových vrat. Řemenové a řetězové motory jsou zhruba o třetinu levnější než vřetenové, ale jejich značnou sílu budete potřebovat, máte-li u garáže velká a těžká vrata. Objevuje se názor, že vřetenové motory jsou oproti řemenovým a řetězovým mnohem trvanlivější. Motorové pohony pro stropní montáž jsou tzv. samosvorné – v případě výpadku dodávky elektrického proudu nebo poruchy zabrání případnému samovolnému pádu vrat. Boční pohony tuto vymoženost nemají, a tak je třeba vybavit je brzdami proti pádu vrat. Ovladače pohonů Podmínkou nezbytnou pro opravdu pohodlné využití pohonů garážových vrat jsou ovládací prvky, zvlášť ty, které umožňují otevírat a zavírat útulek vašeho vozidla na dálku. Základem je ruční vysílač, jímž lze při příjezdu či odjezdu ovládat přímo z automobilu zavírání a otevírání vrat. Obvykle se jedná o vícekanálový vysílač, jímž můžete ovládat i vjezdovou bránu a osvětlení příjezdové cesty na pozemek. Tyto přístroje nemívají velké rozměry, jsou menší než mobilní telefon, což je velice praktické, neboť jsou velmi skladné, vejdou se do kapsy či do kabelky. K ovládání motorové jednotky pohonu garážových vrat patří také vnitřní spínač chodu, jímž se ovládají vrata z interiéru garáže. Může mít podobu klíčového spínače, který lze zapnout jen s pomocí bezpečnostního klíče. Dalším řešením zvyšujícím bezpečnost může být použití kódovací klávesnice. Existují i vysílače pro ovládání garážových vrat nebo vjezdové brány, které jsou určeny pro instalaci do automobilu. Elektronický příkaz vydáte stiskem tlačítka, umístěného na palubní desce svého vozidla. K příslušenství garážových vrat, a to jak sekčních, tak i rolovacích, která se pohybují pomocí motorového pohonu, patří také tzv. vypínací lišta. Bývá namontována na spodním okraji vrat. Její úlohou je vyšší bezpečnost provozu garážových vrat. Narazí-li totiž spodní okraj vrat osazený lištou na překážku, motor se vypne a pohyb vrat se zastaví, takže nedojde k případnému úrazu nebo k poškození vrat. text: Ondřej Vaněček foto: archiv firem zdroj: Můj dům 3/2005 |
Blog
Jedna ku jedné
|
|
Jak vyplynulo z našeho soukromého průzkumu mezi prodejci, o klasické kuchyně má široká veřejnost stále zájem. Pravda ovšem je, že jejich preference rostou v menších městech a na venkově, kdežto ve větších městech si lidé více pořizují kuchyně v moderním stylu. Rozdíl je také v lokalitách. Obliba rustikálních kuchyní je větší na Moravě než v Čechách. Jak ji poznáte Těmto kuchyním bývá vytýkáno, že jsou kýčovité, přezdobené a nemoderní. Ale dá se na ně nahlížet i jinak. Dovedou totiž vytvořit neopakovatelnou hřejivou atmosféru, která dokáže v okamžiku navodit pocit zabydleného domova. Záleží už jen na majitelích, kolik ozdobných prvků a doplňků si do kuchyně vyberou a zda kuchyň nepřemění v místnost plnou nepotřebných a prach lapajících drobností. Někdo by mohl argumentovat, že právě tyto věcičky zútulňují kuchyň a dávají jí ten správný nádech, což je sice pravda, ale nic se nesmí přehánět. Je důležité citlivě zkombinovat jednotlivé prvky, charakteristické právě pro rustikál. Jsou to třeba vitráže do rámečků dvířek horních skříněk, ozdobné kovové nebo porcelánové úchytky, soustružená zábradlíčka poliček, frézované či jinak zdobené hrany nábytku atd. Právě stylová kuchyň nejen dovoluje, ale přímo vyzývá k vystavení hrnečků, talířků, kořenek a jiného nádobí, k zavěšení sušených bylinek… Typickým prvkem rustikální kuchyně je i středový ostrůvek, který v tomto případě slouží jako plocha pro přípravu pokrmů. Za předchůdce ostrůvku můžeme považovat velký stůl, který kdysi stával v každé kuchyni a sloužil nejen jako jídelní, ale i k přípravě pokrmů. Na pracovní desku můžeme zvolit prakticky stejné materiály, používané u jiných typů kuchyní – tedy lamino, masiv, přírodní nebo umělý kámen. Pěkně vypadá i deska obložená drobnými obkládačkami, ovšem z praktického i hygienického hlediska ji raději nedoporučujeme. Ve spárách se totiž budou držet nečistoty a křehké obkládačky jsou náchylné na mechanické poškození, které je u zatěžované pracovní desky dost pravděpodobné. Drží krok s dobou I když kuchyň na první pohled vypadá, že pamatuje léta a pokrok tak trošku zaspala, po hlubším průzkumu budete mile překvapeni, stačí nahlédnout do jediné skříně či otevřít zásuvku. I ty na první pohled nejstarší kuchyně si totiž můžete nechat vybavit špičkovými pojezdovými mechanismy, značkovým kováním, které snese zatížení až několika desítek kilogramů, zásuvky opatřit přehlednými pořadači a v neposlední řadě pořídit si kvalitní spotřebiče. A to nejen v rustikálním vzhledu. Vedle stylového nábytku totiž velmi dobře vypadají i nerezové spotřebiče s moderním designem. Budete-li však věrni klasice, máte na výběr z velkého množství barev a typů retrospotřebičů. Materiály Základním prostředkem používaným k výrobě klasických kuchyní je dřevo, a to v podobě masivu nebo dýhy. Z masivního dřeva bývá většinou rámeček dvířek a výplň je dýhovaná. Protože kuchyň je frekventované místo a na nábytek jsou kladeny vysoké nároky, jsou vhodnější tvrdší a kvalitnější dřeva, jako je dub, buk, jilm, třešeň, bříza, ořech. Ani barva daného dřeva nemusí být konečná. Většina výrobců nabízí barevnou úpravu v mnoha odstínech dřev či plnobarevné lakování. Moderní jsou úpravy povrchů, které dřevo zvrásní či mu dodají zvláštní patinu. Kontakty: BERLONI, 28. října 277, Ostrava, tel.: 596 624 870, Korunní 65, Praha 2, tel.: 222 510 112; fax: 222 521 172; CESARE INTERIER, Vinohradská 167, Praha 10, tel.: 272 161 364, tel./fax: 272 161 365, DESIGN INTERIOR, Za Školou 137, Praha 9, tel.: 266 107 107, 777 257 925, HANSGROHE, Moravanská 85, Brno, tel.: 547 212 334, ITALIA INTERIOR—DESIGN, Na Mlýnské stoce 9a, České Budějovice, tel.: 386 352 963, MINÁR KUCHYNĚ, Štefánikova 2532, Zlín, el.: 577 434 424, SCAVILINI, Vinohradská 35, Praha 2, tel.: 224 826 645, fax: 224 826 812; VASA INTERIÉR, Na Dolinách/Brabcova 1159/2, Praha 4, tel./fax: 241 434 073, tel.: 241 434 076 text: Lucie Martínková foto: archiv zdroj: Svět kuchyní 1/2005 |
Stromeček pro váš dvoreček
|
|
„Koupíme si na jaře strom, co největší, zasadíme ho – třeba sem anebo radši tam, však on už nějak poroste.“ Podobně se rozhoduje spousta majitelů zahrad i zahrádek. V dnešní době se dá opravdu pořídit skoro všechno hned, ale s rostlinným materiálem tohoto typu je to přece jen trochu složitější. Nekupujete totiž nábytek, který stojí a ani se nehne, nýbrž živý organismus se stálým vývinem, a to s sebou nese i určitá úskalí.
O nákupu stromu je třeba dobře přemýšlet – nekupujete totiž nábytek, ale živý organismus, který se stále vyvíjí. Velikost stromu Na menší dvoreček menší stromeček, ale ne takový, který je v zahradnictví nejlevnější a měří pouze metr. Měla by to být taková dřevina, o které víte, že doroste jen do určité výšky a šířky, případně ji budete moci ovlivnit řezem. Teprve pak můžete stromu určit jeho místo. Budete vědět, že vás ze zahrady nevytlačí, nebude se vám chtít za pár let nastěhovat oknem do domečku a při větru na vás nebude v noci větvemi ťukat, a připomínat vám tak vaše špatné rozhodnutí. Neříkejte si ani: „Uříznu ho, až doroste.“ Věřte, že to už bude pozdě a strom poškodí omítku či střechu. Raději ho rovnou zasaďte dál od domu. Koruna a kmen jsou nejvíc vidět, ale kromě koruny je tu i kořenový systém. Kořeny můžete limitovat nově používanými kořenovými bariérami (fólie zamezující prorůstání kořenů, ale propouštějící vodu a vzduch). Správným umístěním zamezíme osobnímu setkání s kořeny ve sklepě nebo narušení základů, kanalizace či jiného vedení. Do malé zahrady se hodí… Okrasné jabloně (Malus), hlohy (Crataegus), okrasné třešně nebo višně – především sakury (Prunus) nebo třeba některé jeřáby (Sorbus) nedorůstají závratných velikostí, a proto jsou do menších zahrad ideální. Kromě základních druhů stromů je na výběr řada kultivarů s vyšlechtěným „úsporným“ tvarem koruny: sloupovitých (například habr Carpinus betulus ‘Fastigiata’), vejčitých (javor Acer platanoides ‘Columnare’), kulovitých (javor Acer platanoides ‘Globosum) a převislých (třešeň Prunus subhirtella ‘Pendula’). Další velice širokou skupinu tvoří vzrůstné keře, které mohou mít tvar malého stromu (jejich koruna je rozkladitá a také mohou mít více kmenů). Jmenujme alespoň škumpu (Rhus typhina), japonské javory (Acer palmatum a A. japonicum) nebo třeba muchovník (Amelanchier). Nezapomeňte ani na klasické ovocné stromy, které vás zjara potěší krásnými květy, na podzim barevnými listy a také chutnými plody. Vybírejte zákrsky, čtvrtkmeny nebo polokmeny, které se vejdou i do malé zahrádky. Odrůdy jsou navíc naroubované na méně vzrůstné podnože, takže se během let nemůže stát, že by vás vytěsnily z vaší zahrady. Vztah mezi korunou a kořeny Zjednodušeně se dá říci, že „co je nad zemí, to je i pod zemí“. Znamená to, že kořeny stromu s korunou o průměru 3 metry budou rozprostřeny do podobné plochy. text: Hana Pollertová foto: Jana Pyšková zdroj: Můj dům 1/2005 |
50. léta podle Marilyn Monroe
|
|
Prsatý vzhled se do povědomí dostal díky reklamní kampani, která ve Francii právě pod tímto sloganem propagovala špičaté kostěné podprsenky. Zpopularizovala je však zejména kinematografie v čele s hvězdami, jako byla Jane Russellová nebo právě Marilyn Monroeová. Reklama a média začaly v poválečných letech ovlivňovat životní styl víc než kdykoliv předtím. Do módy přišly tkaniny a koberce spojující téměř nekombinovatelné barvy a někteří výrobci tapet dokonce uváděli, že nabízejí dekory, které spolu „harmonicky“ kontrastují. Období reklamy Reklama stála také u zrodu budoucí hvězdy Marilyn Monroeové. Jako členka hereckého sboru studia Twentieth Century Fox měla zpočátku víc reklamních aktivit než natáčecích dnů. Propagační agent studia John Campbel k tomu řekl: „Patřila k těm děvčatům, která byla vždy ochotna přestřihnout pásku při otvírání obchodního domu. V tomto směru byla nesmírně užitečná.“ Výrazněji na sebe upozornila jednoho březnového dne roku 1950, když pózovala pro propagační oddělení v tělovém negližé. Pak měla projít do šaten kolem administrativní budovy studia, když vtom se zvedl prudký vítr. „Lidé se vykláněli z oken,“ vzpomínal jeden z členů představenstva, „a dole stála Marilyn v Evině rouše. Jí to ale vůbec nevyvedlo z míry, roztomile se usmívala a mávala všem známým i neznámým…“ Vše o Evě Skutečným startem však pro ni byl až snímek Vše o Evě (All about Eve, 1950), kde zazářila. Měla sice jen malou roli, ale nedala se v ní přehlédnout. Film byl vyhlášen nejlepším filmem roku 1950 a získal několik Oscarů. Podle pamětníků neměla hvězdné manýry a nikdy nepřišla pozdě. Až úzkostně se bála, že by zdržela práci mnohých hvězd, s nimiž tehdy ještě jako začátečnice na filmu pracovala a před nimiž měla respekt. To jí však nevydrželo dlouho. Mnohem později k tomu herec Peter Lawford dodal: „Marilyn přišla pozdě i tehdy, když ji poprvé fotografovali na obálku časopisu Life. O dvě hodiny!“ Byt princezny V té době bydlela Marilyn Monroeová v malém bytě v Beverly Hills. Měla ho zařízený luxusně jako princezna z pohádky, přesně tak, jak si představovala kdysi chudá dívka blahobyt. „V soukromí se ani nelíčila, ani přehnaně draze neoblékala,“ napsal její maskér Whitey Snyder. „Jednou dokonce z nějakých důvodů nebyl k dispozici automobil a Marilyn se musela dopravit do studia. Bůhvíproč se rozhodla stopovat a nenalíčená vyrazila z domu — nikdo jí nezastavil.“ Metamorfóza V profesionálním životě byl její vzhled pravým opakem jednoduchosti a střídmosti. Módní redaktor Earl Leaf popisoval „armádu kadeřníků, maskérů, návrhářů, kostymérek a ostatních, kteří těžce pracovali, aby stvořili toto vrcholné dílo ženského šarmu“. Snyder tvrdil, že líčení — proces přeměny nejisté perfekcionistky na okouzlující symbol ženství — trval celé hodiny a byl velmi těžký. Ještě po letech dokázal celý proces převyprávět do detailu včetně způsobu vedení horní oční linky do trojúhelníku, jehož vrchol byl přesně nad panenkou ve výšce 1,2 milimetru. Lov na milionáře Po několika méně významných filmech Monroeová zaujala zejména v roce 1953 rolí v hudební komedii Muži mají raději blondýnky (Gentlemen prefer blonds). Film natolik okouzlil diváky, že se stal nejziskovějším muzikálem své doby. Další úspěch zažila v témž roce ve filmu Jak si vzít milionáře (How to marry a millionaire), v němž si tři ženy pronajmou podkrovní byt, aby upoutaly pozornost bohatých mužů. Marilyn hrála krátkozrakou dívku, která je přesvědčena, že v brýlích nemá šanci se seznámit, a tak je ochotna raději narážet do lidí a zdravit věšáky, než by přiznala, že špatně vidí. Někdo to rád horké V roce 1955 natáčela Monroeová slavnou scénu z filmu Slaměný vdovec (The Seven Years Itch) se sukní zvednutou průvanem. Točilo se na Lexington Avenue. O natáčení se však dozvěděl tisk a té noci se tam sešel celý New York. Práci téměř nebylo možné dokončit, protože ulici oslepovaly blesky fotoaparátů. Do historie kinematografie se také zapsal film Někdo to rád horké (Some Like It Hot, 1959), to už však Marilyn Monroeové mnoho let života nezbývalo. Také díky nešťastnému vztahu s J. F. K. začala pít jedno šampaňské za druhým a brát hypnotika ve velkých dávkách. Poslední spánek „Vždycky se bála, že nebude moci usnout,“ uvedl maskér Whitey Snyder, „a tak chodila spát velmi brzy, jenže to se při prášcích na spaní nesmí. Přišla domů a šla spát kolem půl osmé. Za hodinu se vzbudila, vzala si tabletu, o půlnoci další, takže ráno v šest už byla nadopovaná. Odjakživa jsem jí říkal: Marilyn, přestaň s tím, nebo na to jednou doplatíš…,“ Doplatila na to 5. srpna 1962.
MARILYN MONROEOVÁ
NEJZNÁMĚJŠÍ FILMY M. M.
text: Petr Tschakert foto: Oto Pajer, Twentieth century fox, Profimedia a archiv zdroj: Moderní byt 2/2005 |
Pořizujeme vodovodní baterii
|
|
Pákové baterie Patří k nejvyhledávanějším typům vodovodních baterií. U umyvadla se používají stojánkové nebo nástěnné modely, obě varianty jsou k dostání i k vaně, kde můžeme použít také takzvané okrajové systémy. Kvalita pákové baterie je závislá na kartuši.
Princip spočívá ve dvou keramických destičkách umístěných proti sobě. Pomocí páky se jimi posouvá, otvory protéká voda a podle toho, jak pákou otáčíme a zdviháme ji, regulujeme průtok vody. Při výběru bychom zvýšenou pozornost měli věnovat povrchové úpravě, která by měla být vysoce odolná a umožňovat snadnou údržbu. Některé modely pákových baterií jsou vybaveny takzvanou vodní brzdou. Princip této mechanické zábrany spočívá v tom, že při nadzdvihnutí se páka automaticky dostane do polohy, v níž voda teče slabším proudem, který postačí například k umytí rukou. Podobnou funkci zastává ekopojistka, která zároveň zabraňuje opaření. Kohoutkové baterie Patří ke klasice. O jejich praktickém využití se příliš hovořit nedá, nicméně své místo mají v koupelně zařízené ve venkovském stylu nebo v pojetí minulých let. Výrobci kohoutkových baterií pracují s každým detailem a kromě tvaru upravují také povrch materiálu.
Kohoutkové baterie si můžeme pořídit i do moderně zařízené koupelny. Existují designové modely, z praktického hlediska ale nejsou tak komfortní jako jejich nástupci – pákové baterie. Kvalitu těchto baterií zajišťuje vnitřní ventil s keramickým sedlem, který umožňuje snadnější ovládání a naprostou těsnost. Termostatické baterie Jejich výhodou je možnost nastavení konkrétní teploty. Pokud ji změníme, zařízení reaguje takřka ihned. I když ve skutečnosti existují tři základní způsoby, nejrozšířenější a také nejrychleji reagujícím typem jsou baterie, kde se používá vysoce roztažný vosk. Ten se v závislosti na nastavené teplotě roztahuje nebo smršťuje. Termostatické baterie jsou řešené tak, aby se uživatel nemohl při mytí opařit. V základní poloze lze kohoutkem otáčet až do 38 °C, kdo chce teplotu vyšší, musí stisknout pojistku, teprve pak ho kohoutek pustí dál. Okamžitá regulace teploty a automatická rychlá reakce na změny parametrů v potrubí představuje i značnou úsporu vody. Okrajové systémy V případě, že výtok běžné vanové baterie nedosáhne dovnitř, musíme zvolit speciální vanový okrajový systém. Pracuje na stejném principu jako ostatní armatury, jen se integruje do těsné blízkosti vanového prostoru. Ke směšování vody se používá páka nebo klasické kohoutky, voda se napouští standardním způsobem nebo přepadem, pro sprchování slouží klasická ruční sprcha. K montáži se používají dva základní typy kompletů. Levnější variantou je možnost koupit jednotlivé části samostatně a instalovat je do přizdívky nebo předem připravených otvorů ve vaně. Druhou možností je už z výroby připravený kompletní vanový okrajový systém obsahující všechny komponenty. U obou variant nesmíme při instalaci zapomenout na zadní vrátka, tedy zajistit snadný přístup pro případné opravy. Podomítkové systémy Nejčastěji se používají ve sprchových koutech, v některých případech i u van se sprchovou zástěnou. Princip podomítkového systému spočívá v tom, že se kartuše, případně i spodní díly dalších těles zabudují do zdi a připojí k rozvodům vody. Teprve až po dokončení obložení zdi se na ně nasadí vrchní sada. Připojit můžeme nejrůznější tělesa. Ta se určují podle individuální potřeby. Výtok vody může zabezpečit ruční nebo hlavová sprcha (případně obě dohromady), přidat můžeme také boční masážní trysky a termostat udržující teplotu vody. Použití podomítkových systémů zajišťuje kompaktní vzhled koupelnového prostoru. SPRÁVNÁ VOLBA
Kontakty: AQUA TRADE, Slezanů 9, Praha 6, tel.: 235 301 203, fax: 235 316 458, e-mail: info@aquatrade.cz, www.aquatrade.cz; IDEAL STANDARD, Zemská 623, Teplice, tel.: 417 592 111, fax: 417 560 772, IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243; GROHE, areál SOU stavební, Učňovská 100/1, Praha 9; tel./fax: 266 106 262; HANSGROHE, Moravanská 85, Brno, tel.: 547 212 334, NOVASERVIS, Merhautova 208, Brno, tel.: 548 428 011, fax: 548 428 012; ORAS, Mikulovická 4, Praha 9-Vinoř, tel.: 286 854 892, text: Miloslava Dušková foto: archiv zdroj: Svět koupelen 1/2005 |
Vědět jak žít
|
|
Klid a krása švýcarské krajiny se jí v myšlenkách neustále vracely. „Když bydlíte dlouhý čas mimo domov, zmocní se vás touha po návratu, takže jsme se po třinácti letech společného života v Paříži vrátili domů — do Švýcarska. Oba jsme toužili po místě, kde by nás obklopovaly hory a jezera,“ říká Lilia. Vyrovnaný styl Manželé si koupili dům v blízkosti Zugského jezera, v tomto regionu trávili svůj čas i Thomas Mann, J. W. Goethe i Richard Wagner, a začali ho postupně rekonstruovat. Lilia Konrad se právem může pochlubit zajímavým interiérem. Její vskutku originální pojetí je vidět téměř všude, ať už procházíme halou, jídelnou či koupelnou. Přestože v designu se odrážejí prvky Východu i západní kultury, prostoru to vůbec neškodí. Lilia se netají kladným vztahem k umění, divadlu a hudbě. Miluje francouzskou architekturu 17. a 18. století, italské a švédské paláce, feng-šuej, zen-buddismus – všude tam hledá inspiraci pro nový interiér, který je pro ni i jejího manžela jakýmsi velkým jevištěm. Design a zařízení v domě prozrazuje, pro co mají manželé slabost: je to minimalismus asijských prvků a různorodost stylů evropské kultury. Odkud kam Zdi ve spodní části domu manželé zrušili, tím zvětšili obývací pokoj. Lilia miluje překvapení a experimenty, a tak vchod do vstupní haly pojala velmi originálně — vede knihovnou, dále pokračuje přes koridor lemovaný policemi až do obývacího pokoje. Dvojí funkce pokojů byla pro ni výzvou. Obývací pokoj je intimním místem i prostorem pro zábavu a společenská setkání. Velký prostor chytře rozděluje otevřenou kuchyň, jídelnu a obývací halu. Zde je zachována minimalistická „pevnost“ zvýrazněná moderním nábytkem, čistými liniemi — to vše je změkčeno orientálními motivy látek a dekorací (nejjemnější hedvábí je použito na záclony a polštáře). Vhodnou kombinací barev a látek je dosaženo nenásilného kontrastu. Lilia myslí i na změnu ročního období. V létě interiéru dominují závěsy v oranžové barvě a v zimě nastupuje studeně modrá. Rafinovanost Součástí velkého pokoje je odpočinková zóna, kterou zdobí pečlivě udržované rostliny ve velkých košících. Lilia navrhla každý kus nábytku sama, s výjimkou zahradního nábytku umístěného v přední části domu. Černý lak, bílá keramika a kov jsou harmonicky sladěné. Ložnice je zařízena v obdobném duchu — je to místo jak pro spánek a čtení, tak i pro meditaci. Lůžko zdobí polštáře v různobarevných kombinacích — jsou dílem designérky. Dveře ložnice tvoří jakési otevřené pasáže: uličky, které vedou přímo po obou stranách do koupelny. Do té můžete vejít i z druhé strany — z kanceláře. Kolem vany a toaletního stolku jsou police a zásuvky na uskladnění kosmetických i jiných hygienických věcí. Dům, jak říká sama majitelka, je pro ni a manžela velkým jevištěm s jednou velkou myšlenkou — spojit život s uměním. text:Lenka Kopecká foto: Profimedia zdroj: Moderní byt 3/2005 |
Exotické hubnutí
|
|
Pěstuje se nejen pro svou vynikající chuť a vitaminy, ale také k získávání proteolytického enzymu bromelinu, který je příbuzný pepsinu a papainu. Látka rozkládá bílkoviny a tuky, proto je součástí řady přípravků ke snižování nadváhy. A pokud je zrovna neužíváte, pak si po obědě nebo večeři místo dezertu nakrájejte čerstvý ananas. Je také sladký a vašemu tělu určitě prospěje víc. Ananasy se jedí nejen v čerstvém stavu, ale především se konzervují ve sladkém nálevu, kandují se, suší a zmrazují. Dále se zpracovávají na sirupy, šťávy, želé, marmelády, tonizující vody, ananasové plátky nebo dřeň v sirupu, na čatní apod. Ananasová šťáva se může zkvašovat také na alkoholické nápoje, především víno a různé pálenky. Exotický původ Ananas pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Například v Mexiku a Brazílii dosud roste planě na mořském písčitém pobřeží. Z Ameriky se ananas rozšířil i do dalších oblastí tropů, hlavně do jižní Asie. Nyní se nejvíce pěstuje na Havaji, v Brazílii, Číně, Malajsii a v dalších státech. Patří mezi nejvýznamnější tropické ovoce. Kromě obvyklé žluté, bronzové a nazlátlé barvy slupky se můžeme setkat i s ananasy zbarvenými červeně, červenofialově až černě. Dužnina je bílá nebo nažloutlá, šťavnatá, příjemné chuti i vůně. V ananasu je hlavně vitamin C, B a provitamin A. Zralé plody mají výbornou chuť a aroma. Ananas jako dekorace Ananas vyžaduje teplo a vlhký vzduch, patří totiž k rostlinám rovníkového monzunového nebo tropického přímořského klimatu. Tuto exotickou rostlinu můžeme zkusit vypěstovat i sami: rozmnožuje se listovými růžicemi, tzv. rozetami, které se tvoří na různých částech mateřské rostliny. Pro nás však připadají v úvahu jen růžice vytvářející se na plodenství. U některých odrůd je můžeme objevit na zbytku květní lodyhy na spodní části plodenství, jindy se objevují malé rozety i u báze chocholu zelených listů na vrcholu. Opatrně je odřízneme hladkým řezem tak vysoko, aby na řezu již nebyly patrné zbytky dužiny. Nejčastěji však máme k dispozici pouze chochol z vrcholu zakoupeného plodenství. Tímto způsobem si můžeme pořídit nejen zajímavé ovoce, ale také velmi dekorativní rostlinu. V květinářských prodejnách se občas objevují ananasy s různě zbarvenými listy nebo atraktivními květy, které jsou vhodné do bytových podmínek, verand a zimních zahrad. VÍTE, ŽE… Listy ananasu obsahují asi 8 % vlákniny, známé jako „ananasové hedvábí“, používané k výrobě jemné příze pro různé tkaniny.
RECEPTY:
Koktejl Fitness (připravil Petr Vojíř z Bugsy’s baru)
3 cl vodky 3 cl ginu 3 cl bílého rumu 2 cl čerstvé citronové šťávy 2 cl likéru z černého rybízu 7 cl džusu z růžového grapefruitu 1 plátek čerstvého ananasu
Všechny přísady kromě likéru z černého rybízu promixujeme s menším množstvím drceného ledu a nalijeme do sklenky. Poté přidáme připravený likér, který lijeme opatrně po stěně sklenky. Tak vytvoří na dně samostatnou barevnou vrstvu.
Koktejl Miami (připravil Petr Vojíř z Bugsy’s baru)
2 cl grenadiny 3 cl čerstvé citronové šťávy 10 cl pomerančového džusu 5 cl ananasového džusu 3 cl maracujového džusu
Velmi lahdný sladkokyselý nealkoholický drink. Všechny ingredience stačí promíchat v šejkru a nalít do sklenky na drcený led.
Ananasový sorbet (4 porce) (připravil šéfkuchař Petr Hajný z restaurace U Závoje)
1 menší ananas 1/2 litru ananasového džusu 2 bílky 40 g krupicového cukru šťáva z jedné limetky snítka máty
Nakrájený ananas uvaříme v ananasovém džusu, dochutíme cukrem a šťávou z limetky. Necháme vystydnout, zašleháme bílek a dáme zmrznout. Servírujeme mátou nazdobené porce.
Kuře s ananasem (připravil šéfkuchař Petr Hajný z restaurace U Závoje)
4 ks kuřecích řízků 1 menší ananas (i sterilizovaný) sladkokyselá chilli omáčka 30 g krupicového cukru olivový olej, sůl, pepř, máta
Osolené a opepřené kuřecí řízky opečeme po obou stranách, k nim připravíme omáčku, jejímž základem je karamel vyrobený z cukru, ananasu (možno zalít trochou vody a lehce podusit) a chilli omáčky. Krátce povaříme, výsledek dozdobíme snítkou máty. Kontakty: ARCADA, Zlatý Anděl, Plzeňská 344, Praha 5, tel.: 257 310 022; Rumunská 47/16, Liberec, tel.: 485 103 433; www.arcada.cz BUGSY’S BAR, Pařížská 10, Praha 1, tel.: 224 810 287, fax: 222 250 620, CASA BELLA, Štěpánská 4, Praha 1, tel.: 224 941 431, tel./fax: 224 941 532; Husova 1, Praha 1, tel.: 222 220 191; LA VECCHIA BOTTEGA, Na Perštýně 10, Praha 1, tel.: 224 234 629, 224 238 202; nákupní centrum Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, tel./fax: 257 320 204; Luděk Procházka, www.ludek-prochazka.cz U ZÁVOJE, Havelská 25, Praha 1, tel.: 226 006 120, text: Pavel Valíček, Lenka Haklová foto: Pavel Vítek a archiv zdroj: Moderní byt 3/2005 |
Barevný soulad
|
|
Pomůckou může být několik základních pravidel a také samozřejmě vlastní cit a smysl pro krásu. Pro nevšední kombinace je však zapotřebí trochu odvahy. Světlé stěny Stěny obývacího pokoje mohou být tak světlounké a mít tak jemný barevný nádech, že je spíš vnímáme jako bílé. Přesto jejich barevný tón v atmosféře obývacího pokoje hraje roli, ať už je krémový, nažloutlý, našedivělý či namodralý. Hodí se k nim pohovky téměř ve všech barvách a s jakýmkoli dekorem. Můžete použít kombinaci barev teplá – teplá, stejně tak studná – studená. Při barevném mixu studená – teplá ovlivní studený barevný nádech zdi teplou barvu pohovky tak, že ji trochu ztlumí. A naopak. Například jemně krémová stěna zjemní tmavě šedý potah sofa. Atraktivně působí kombinace bílé a syté barvy – oranžové, modré, fialové, zelené, hnědé i černé ad. Naopak bílá stěna v kombinaci s bílým nebo světlým potahem může vyznít poněkud fádně. Světlé pohovky by neměly stát před stejně barevnou stěnou. To znamená, že například světle modrá pohovka by neměla být před namodralou zdí, béžová před krémovou, šedivá před holubičí šedí. Stěny v sytých odstínech Purpurové, žluté, oranžové, růžové, broskvové, modré, fialové, zelené, šedivé, hnědé i černé – takováto barevná škála signalizuje, že majitel bytu má barvy rád a nebojí se ani atypických řešení. Takže pohovky se budou před těmito stěnami skvět patrně spíše v barevných kontrastech než ve stejném barevném tónu. Je pravda, že možnost barevných experimentů je v těchto případech opravdu veliká. Například můžeme spojit dvě podobné barevné nuance – cihlově červenou zeď s tmavě červenou pohovkou. Nebo můžeme dát dohromady různé syté barvy, například žlutou a modrou, zelenou a červenou, oranžovou a fialovou, a tak bychom mohli pokračovat dál. Každá barva má nepřeberné množství odstínů, a to je třeba mít na zřeteli při výběru kontrastních barev. Například studená citronově žlutá nebude ladit s teplým odstínem rudé barvy. V tomto případě je lépe spojovat dohromady teplé odstíny, stejně jako odstíny studené – byť to není závazným pravidlem. Měli bychom si uvědomit, že barevné extravagance dělají z pohovky solitér a vybavení obývacího pokoje by se jim mělo barevně přizpůsobit. DOKONALÉ SOUZNĚNÍ
Kontakty: 3DH INTERIER, Lucemburská 16, Praha 3, tel.: 224 210 391, fax: 224 210 392, A. M. O. S. DESIGN, Beethovenova 9, Brno, tel.: 542 212 898, fax: 542 214 439; Libínská 3127/1, Praha 5, tel.: 242 216 618, CAST INTERIORS, Žitná 41, Praha 1, tel.: 222 212 420, FAST – INTERIÉR & DESIGN, Sázavská 32, Praha 2, tel.: 224 250 528, 224 250 538, fax: 224 251 357; INDESIGN, K. Tomana 46, Hradec Králové, tel.: 495 512 159, showroom: 495 512 161, fax: 495 512 793, ITALIA INTERIOR–DESIGN, Na Mlýnské stoce 9a, České Budějovice, tel.: 386 352 963, KONSEPTI, Komunardů 32, Praha 7, tel.: 222 326 928, POLSTRIN DESIGN, Jiřího nám. 42, Poděbrady, tel./fax: 325 616 355, mobil: 724 139 083, Pražská 685, Hradec Králové, tel./fax: 495 535 817, mobil: 602 124 440, text: Romana Hložánková a Lenka Haklová foto: archiv zdroj: Moderní byt 3/2005 |
Pohled do údolí
|
|
Základem každé pěkné zahrady je stromové patro. Mám rád kombinaci vzrostlých jehličnatých a listnatých stromů. V přední části zaujme převislý červenolistý buk (Fagus silvatica ‘Atropurpurea’), korejská jedle (Abies koreana) a menší bíle kvetoucí muchovník (Amelanchier lamarckii).
V zadní části zahrady jsem navrhl stálezelenou kulisu z jehličnatých stromů: borovice černé (Pinus nigra ‘Austriaca’), borovice rumelské (Pinus peuce) a smrků Pančičových (Picea omorica). Doplní je méně vzrůstné dřeviny – například převislý kultivar hrušně vrbolisté (Pyrus salicifolia ‘Pendula’) nebo okrasné jabloně.
Vysazením několika vzrostlých stromů, doplněných vhodnými rychle rostoucími keři, získají majitelé časový náskok. Tak se dá i u novostavby vybudovat zahrada, která vypadá, jako by existovala již léta.
POZOR SOUTĚŽ!!!Zúčastněte se soutěže „O nejkrásnější květinu vaší zahrady“ a vyhrajte některou z hodnotných cen. Cesta domů V přední části zahrady je kolem vjezdu do garáže a přístupového chodníku svah, který je ideální pro malé vřesoviště. Dominantou vpravo je málo vzrůstná borovice Pinus sylvestris ‘Watereri’ a muchovník, vlevo korejská jedle a převislý červenolistý buk. Zajímavou skupinu lomového kamene podpoří seskupení zajímavých dřevin netradičních tvarů („hadí“ smrk Picea abies ‘Inversa’, drobná kulovitá borovice Pinus strobus ‘Radiata’, červený japonský javor Acer palmatum ‘Dissectum Garnet’). Při promýšlení této partie jsem kladl důraz na celoroční efekt. Na jaře se v plné kráse předvede bíle kvetoucí muchovník a pestré květy nízkých rododendronů a japonských azalek. Začátkem léta nastupuje elegantní bílá kalina – Viburnum plicatum ‘Mariesii’ a od srpna do pozdního podzimu pokvetou hortenzie. Pak přebírají vládu vřesy a následně vřesovce, které kvetou od zimy až do jara. Pohled do krajiny i k domu Příjemné chvíle odpočinku na terase budou cenné díky výhledu do údolí. Pozorovatele zaujme svída sporná (Cornus controversa ‘Variegata’) s elegantními vodorovně uspořádanými větvemi a panašovanými listy. Její půvab podtrhne bohyška – trvalka okrasná především velkými zelenými listy. Nežádoucímu pohledu zvenčí na dům a do přední části zahrady brání volně rostoucí živý plot ze stálezelených i opadavých kvetoucích keřů, který je ukončený solitérním červenolistým bukem. V zadní části zahrady jsou vysazeny volně rostoucí různě vysoké jehličnaté a listnaté stromy a keře, které slouží i jako přirozená clona sousedících zahrad. Habrový živý plot (stříhaný do výšky 1,8 m), který uzavírá zahradu na straně u pole, poskytuje majitelům pocit soukromí, a přitom nebrání pohledu na zalesněný kopec. V každém ročním období zaujme svými květy některý druh vybraných keřů a trvalek. Kout se zahradním domkem Zahradní domek pro uskladnění nářadí je umístěn v levé části zahrady pod vysázenými břízami. Kryje ho růžově kvetoucí okrasná jabloň Malus ‘Profusion’, která je zajímavá během roku vínově červenými listy a v zimě spoustou drobných červených jablíček. Jabloň bude podsázena bohyškami, které existují v mnoha kultivarech (Hosta sieboldiana). Travnatou plochu za domem rozčlení menší záhon. Jeho základem bude borovice drobnokvětá (Pinus parviflora ‘Glauca’), zopakuje se javor dlanitolistý (Acer palmatum ‘Atropurpureum’). Pro zajímavost zde bude osazen jeden velký solitérní lomový kámen. Podrost záhonu tvoří půdopokryvná růže, panašovaný brslen Euonymus fortunei ‘Emerald’n Gold’ a okrasná slivoň (Prunus tenella ‘Fire Hill’), která kvete časně na jaře. Několik praktických rad Výsadba je navržena tak, aby zamulčované plochy záhonů zarostly v průběhu 2 až 3 let. Následná péče o zahradu by měla být po zapojení porostu minimální. Doporučuji svěřit ji zahradníkům. Bude se jednat hlavně o hnojení rostlin, stříhání živého plotu, výchovný řez dřevin a speciální ošetřování trávníku. Aby vše dobře dopadlo, je nutné si už na samém začátku pečlivě vybrat zahradnickou firmu. Ta by měla být schopna nejen zahradu odborně založit, ale později také poskytnout jakousi „generální“ odbornou údržbu, a to nejméně dvakrát do roka. Majitelům také doporučuji, aby si raději dohodli osobní výběr stromů a vzrostlých keřů ve školce a nespoléhali pouze na výběr dodavatele.
ZAHRADNÍ ARCHITEKT Ing. Martin Keblovský (1974)
text a návrhy úprav: Martin Keblovský (STARKL) zdroj: Můj dům 3/2005 |
Vzpomínky na Afriku
|
|
Mezi hlavní zájmy manželů, kteří nově rekonstruovaný objekt obývají, patří cestování. Místa, kam se nejčastěji vracejí, jsou hlavně na africkém kontinentě. Odtud si přivážejí kromě vzpomínek i různé dekorativní předměty. Africká kultura se promítla i do celkového stylu zařízení domu. Přestože se oba věnují navrhování nábytku, rozhodli se svěřit návrh rekonstrukce i zařízení architektovi. Zvolili ovšem takového, o němž věděli, že dokáže do svých nápadů promítnout jejich představy. Poté co upřesnili zadání, už ale do konečného řešení architektovi nezasahovali. Jedině tak totiž mohl vzniknout interiér jednotného stylu, který splňuje nároky majitelů, a přitom nese rukopis svého tvůrce. To vše se odráží i v netypicky zařízené koupelně. Cement a zebrano V koupelně byste marně hledali klasické obkládačky či dlažbu. Stěny jsou podle jednoho ze současných trendů z pálené cementové omítky, která posloužila jako zajímavý kontrast k luxusnímu nábytku a podlaze. Strohost šedé barvy narušuje proužek červené mozaiky, který rozděluje úroveň stěny a v širší podobě lemuje spodní části stěn a rohovou vanu. Dalším prvkem, který oživuje, ale i citlivě doplňuje jednotvárnou šeď, je drobná mozaika v nerezovém provedení. Je položena na podlaze místo klasické dlažby. O optické zateplení se zase postará nábytek, který je zhotoven z dýhy exotického dřeva zebrano. I když by velikost koupelny umožnila umístění dvou umyvadel, rozhodli se majitelé jen pro jedno, které je široké jeden metr. Umyvadlo je usazeno na skříňce se zásuvkami a na ploše desky zůstal i dostatečně velký odkládací prostor. Skříňka z dýhy zebrano má zapuštěné kovové úchyty a desku z nerezového plechu. Pračka a kotel Kromě drobných dekorativních předmětů připomíná manželům oblíbenou Afriku i vysoký paraván, jehož hlavní funkcí je zakrýt plynový kotel. Původní konstrukce z nerezového materiálu a zebrana však kotel dostatečně neutajila, a tak ji majitelé dodatečně „zahustili“. Použili k tomu materiál z bambusových zahradních rohoží, jež vpletli do konstrukce a připevnili lýkovým provazem. Místnost je vytápěna žebříkovým radiátorem. Ten společně s paravánem vytváří zajímavý kout, který koupelnu zútulňuje. Stejně jako kotel nenarušuje vzhled interiéru ani další „bílá technika“. Pračka je společně s objemnými koši na prádlo ukryta ve velké vestavěné skříni, umístěné v částečně oddělené přední části koupelny. Stejně jako výplet paravánu i výrazný dekor exotického zebrana po celé ploše úložných prostor a dveří místnost příjemně zatepluje. V přední části u vestavné skříně je oddělená toaleta. Tato malá místnůstka je dostatečně velká na to, aby se sem vešel závěsný klozet a praktický stojan s hygienickými pomůckami. Jednoduše, až stroze řešený interiér koupelny zdobí pouze jemná mozaiková linka a drobné předměty, které majitelům připomínají cesty po africkém kontinentu. I když tu převládá šedivá barva kombinovaná s nerezovými prvky, nepůsobí koupelna díky dekoru zebrana a bambusovému výpletu chladně. Není tu nic navíc, ale také tu nic nechybí. Údržbě pořádku v koupelně pomáhá: – vysoká a dostatečně hluboká vestavěná skříň – široká skříňka pod umyvadlo se zásuvkami – paravánem oddělené technické zázemí – žebříkový radiátor suplující věšák na ručníky Co je zebrano V současnosti moderní dýha zebrano není v historii nábytkářství žádnou novinkou. Tento luxusní materiál najdeme i u zdobného historického nábytku. Vyznačuje se výraznou kresbou střídajících se tmavých a světlých pruhů. Dřevo pochází z několika druhů jihoafrických palisandrů. Podobnou kresbu má také dřevo z afrického dubu. Ze zebrana se dělají i interiéry luxusních automobilů. Kontakt: LE BON (realizace), Dornych 47, Brno-Komárov, tel.: 545 535 413–4, fax: 545 535 412; Ateliér štěpán (návrh), Konečného nám. 3, Brno, tel.: 541 245 109 text: Libuše Lhotská foto: Kamila Břízová zdroj: Svět koupelen 1/2005 |
