Author Archives: JUDr. Pavel Kumprecht, ilustrace: Pavel Dufek

Ve spolupráci s autorem této rubriky hledáme odpovědi na vaše otázky, které vás trápí v souvislosti s bydlením: ať již se získáváním pozemků či staveb, jejích užíváním, koupí či prodejem.
 

Každá změna je k horšímu, zní oblíbený bonmot pesimisty. Změna je život, kontruje optimista. Každopádně pokud jde o změny v zákonech, miluje je málokdo, už jen proto, že není v silách smrtelníka bez právnického titulu všechny inovace ohlídat. A právě proto jsme se rozhodli požádat autora této rubriky o shrnutí, co nového přinese nový rok v oblasti, která zajímá každého stavebníka i majitele nemovitosti, tedy v oblasti stavebního zákona.
 

I tentokrát hledáme ve spolupráci s autorem tohoto seriálu odpovědi na vaše otázky a řešení konkrétních problémů, které vás mouhou trápit v souvislosti s výkladem stavebního práva.
 

V případě, kdy vzhledem k okolnostem konkrétního případu nebude možné postavit rodinný dům „pouze“ na základě ohlášení stavebnímu úřadu, bude třeba žádat stavební úřad o vydání stavebního povolení. Zde se dozvíte, co to pro vás znamená a kde se dozvíte další potřebné informace.
 

V tomto díle seriálu o stavebním zákonu dokončíme problematiku umísťování staveb. Pro ty ze čtenářů, kteří náš seriál nesledují průběžně, mohou být některé pojmy v tomto díle ne zcela srozumitelné, odpovědi na ně je však možno dohledat v předchozích číslech Mého domu nebo na těchto stránkách.

V době, kdy se v našem seriálu věnujeme umísťování staveb, přišel do redakce dotaz, který s danou problematikou přímo souvisí. Konkrétně s procesem pořizování územních plánů. Z dotazu vyjímáme následující:
 

V předchozích dílech seriálu jsme vysvětlili, že umísťování staveb není živelný proces, nýbrž že má svoje přísné zásady a pravidla, zakotvená zejména v platné územně plánovací dokumentaci toho kterého územního celku. Tedy v územním plánu, jenž řeší celé správní území obce, a v regulačním plánu, který stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků včetně umístění a prostorového uspořádání staveb.
 

V minulém roce jsme spolu se sousedy přišli o vodu v našich studnách, a to v souvislosti se záměrem jednoho podnikatele v našem sousedství provozovat živnost chovu a prodeje vodní drůbeže. Dosavadní studna mu nestačí, a tak se rozhodl provést si novou vrtanou studnu s vydatným zdrojem vody. Po jejím zhotovení a zahájení čerpání vody (zatím nepovoleného) došlo v našich studnách u rodinných domů k úplné ztrátě vody. Na základě našich stížností sice provedl zdejší úřad ústní jednání spojené s místním šetřením, mnoho se však nezměnilo. Přítomný hydrogeolog tvrdil, že je studna ve fázi „zkušebního vrtu“, ačkoliv ve skutečnosti je provedena podle projektu pro konečné provedení studny. Máme pocit, že místní orgány jdou uvedenému podnikateli tzv. „na ruku“. Jak se při provádění zkušebních vrtů postupuje, co je potřebné provést a doložit před provedením zkušebního vrtu a čerpání vody z něj, jak se můžeme bránit? Manželé Š.

Není v zásadě stavby (s výjimkami dále uvedenými a za předpokladu, že se postupuje v souladu se zákonem), která by nevyžadovala před svojí vlastní realizací územní souhlas, rozhodnutí o umístění stavby či alespoň své posouzení stavebním úřadem z hlediska cílů a úkolů územního plánování, respektive některý z těchto instrumentů osvědčujících skutečnost, že ji lze do území vůbec vpustit.

Do redakce přišel dotaz následujícího znění: „Rodinný dům máme odkanalizován do jímky na vybírání a jako zdroj pitné vody používáme vlastní nevyhovující studnu. V současné době jsou v komunikaci podél našeho domu budovány nové inženýrské sítě, na něž bychom se chtěli napojit novou vodovodní a kanalizační přípojkou. Co pro to musíme z hlediska povolovacího procesu udělat? S jakými problémy se při tom můžeme setkat?“ Domníváme se, že tato problematika může zajímat i další čtenáře…