|
|
Se vstupem České republiky do Evropské unie přestává udivovat, když se soused přestěhuje třeba na jih Francie a na jeho místě se usadí Holanďan, který má rád kopcovitou krajinu. Vzájemné ovlivňování jednotlivých kultur v sjednocené Evropě může přinášet pozoruhodné výsledky. Ukázkovým příkladem je rodinný dům na irském venkově. Příroda západního Irska je pro některé Středoevropany příliš drsná. Ulrika Fuhrer a Martin Beuster patří ale k těm romantickým ekologům, které okouzlila natolik, že se rozhodli usadit se v hrabství Galway natrvalo. Jejich úvaha byla jednoduchá: „Žádné tučné konto v bance nemáme, ale původní dům potřebám dnes už pětičlenné rodiny prostě nestačí. Můžeme zrušit kancelář ve městě a svou překladatelskou firmu řídit přímo z domova. Potřebujeme jednoduchý dům s levným provozem, ten starý využijeme k práci.“ Dlužno podotknout, že oba objekty jsou od sebe vzdálené vlastně jen pár kroků přes zahradu.
Dům jako puzzle Zadání investoři definovali poměrně přesně. Chtěli dům ekologický, postavený pouze z přírodních materiálů, zdravotně nezávadný a využívající solární energii. Žádný projekt však neodpovídal jejich představě a dlouho hledali někoho, kdo jim poradí. Jako správní intelektuálové neměli doma televizi, a proto neznali známého irského architekta Duncana Stewarta, který ve svých pořadech z obrazovky radí lidem jak správně bydlet. Na doporučení přátel jej nakonec oslovili. Duncan Stewart navrhl originální dřevěný dům s půdorysem ve tvaru písmene „Y“. Všechny požadavky investorů akceptoval a dokonce sám našel i dodavatele. Malá rodinná firma Holzbau Unterluggauer z rakouských Východních Tyrol vyrobila podle Stewartova projektu dřevěnou konstrukci i všechny ostatní dřevěné prvky. Ty pak zaměstnanci společnosti nařezali, očíslovali, přepravili přes moře a na místě přesně sestavili jako puzzle. Příprava projektu trvala tři roky, samotná stavba tři měsíce a tři dny.
Tuláci ve vlastním domě Uspořádání místností je velmi netradiční. Pokoje mají stejný tvar a stejnou velikost. Toto řešení dovoluje všem členům rodiny volný pohyb i soukromí, ale bez pevného vymezení „osobního“ prostoru. „Jsme jako tuláci. Schoulíme se a spíme kdekoli a kdykoli chceme,“ upřesňuje Ulrika. V domě skutečně nejsou žádné hranice nebo předem určené funkce – kromě kuchyně a koupelny. Pouze okna s odlišným světlem a různými výhledy usnadňují orientaci v členitém objektu. Materiál použitý při stavbě tohoto nezvyklého příbytku by prošel i nejpřísnějšími testy ekologické organizace Greenpeace. Konstrukci ze smrkových trámů doplňují modřínové podlahy, venkovní obložení je také z modřínu. Dřevo není lakované, ale voskované. Znamená to, že dům se obejde – i v drsném západoirském podnebí – bez jakékoli údržby. Důležitou roli hraje izolace stěn z vrstev hoblin s ovčí vlnou pranou v boraxu. Spolu s pískem tvoří ovčí vlna dokonalou zvukovou izolaci stropu. Ve zdech jsou také trubky rozvádějící energii ze solárních panelů na střeše. Přírodní hlinitopísčitou omítku na vnitřních zdech Ulrika s Martinem ponechali v původní barvě. Ostatně rustikálnímu charakteru vnitřního vybavení takové řešení docela sluší. Dominantou obývacího pokoje není televize, ale kamínka na dřevo. Tady občas děti Clara, Daniel a Emma pořádají pro své rodiče flétnový koncert. Ten první se uskutečnil, když tu přespali první hosté. Byli to architekt Duncan Stewart a dva východotyrolští truhláři.
Kontakt: Duncan Stewart, Earth Horizon Productions, 13 Windsor Place, Dublin 2, Ireland, tel.: 0035 31 662 7475, fax: 0035 31 662 0337, e-mail: info@earthhorizon.ie Dodavatel: Holzbau Unterluggauer GmbH, Aguntstrasse 15, A-990 Lienz, Austria, tel.: 0043 485 262 800, fax: 0043 485 262 800-8
text: Ljuba Mesteková foto: Ivan Bárta |
Evropa pod jednou střechou
Na nehostinných irských blatech se před časem usadil mladý německý pár. Martin s Ulrikou tady zpočátku bydleli v chalupě se slaměnou střechou. Dnes obývají nový dům smontovaný z tyrolského dřeva, navržený irským architektem.
