Dětský pokoj může mít mnoho podob: Od pokojíčku na zakázku, až po dětský kout, zařízený systémem „co dům dal“. Zda bude výsledkem všeho snažení místo, kde se děti budou cítit dobře, ovšem nezáleží jen na penězích.

Mít svůj koutek, kam nikdo kromě mne nesmí… mít tak malý domeček, kam se můžu schovat… najít svou tajnou skrýš nebo místo, kam je dospělým „vstup zakázán“…to si přeje snad každé dítě…

Vývoj, který je od útlého věku harmonický, vede ke správnému formování a vytváření osobnosti. Spolutvůrcem při tomto procesu je i odpovídající prostor, jeho osvětlení a barvy. Každá barva jinak pohlcuje či odráží světlo a vibruje jinou frekvencí. Barvy vnímáme nejen zrakem, ale také naše pokožka reaguje na jejich energetické vyzařování. Barvy ovlivňují emoce, velký vliv mají na člověka zejména v dětství a dospívání. Proto je žádoucí zamyslet se nad barevností dětského pokoje a podle potřeby dítěte ji třeba i změnit.

Vytvoříte-li dětem místečko, kde mohou být samy sebou a dělat si „relativně“, co chtějí, tak vás zaručeně nezklamou a budou mít i více chuti do učení. Nic se ovšem nesmí přehánět, a tak do království dětského pokoje vstupujte s autoritou vám vlastní.

Rodičovství je jistě náročná a zodpovědná fáze lidského života, ale zahrnuje v sobě cosi krásného a zároveň neopakovatelného. Pokud vás tato náročná disciplína teprve čeká, pak se nenechte zaskočit a přijměte naše rady jako návod k tomu, jak svým budoucím ratolestem prakticky a vesele zařídit pokojíčky. Abychom uspokojili téměř všechny rodiče, kapitoly o dětském světě jsme rozdělili podle věku – představujeme vám zařízení pro batolata, předškoláky, školáky a studenty.

Když se v rodině mého bratra narodilo první dítě, stále jsem k němu chodila a nakláněla se na nad postýlkou, abych se přesvědčila, že dýchá. Dodnes si pamatuji, jak jsem se strachovala, že se tomu bezbrannému nemluvněti něco stane. Nedivím se proto, že dnešní maminky si kupují technické pomůcky, které jim pomohou dítě ohlídat a tak jim zajistit klid v duši.

Představa ostrova ztraceného uprostřed oceánu, kde osamělý trosečník bojuje statečně a úspěšně o přežití a zažívá přitom dobrodružství, která ho zocelují, je dnešním dětem nejspíš dost vzdálená. Robinsona a jeho pozdější následovníky, které tak poutavě popsal mj. Jules Verne v příběhu Dva roky prázdnin, nahradili pokemoni.

Nedávno jsem užasle sledovala televizní obrazovku: právě se tam odehrával americký film Malé životní zápasy a hlavními hrdiny byli rodiče, kteří s úsměvem a vzájemnou láskou zvládali péči o svých šest čerstvě narozených miminek. Příběh končil v době, kdy se dětičky začínaly smát. Otázky spojené s bydlením se tedy ještě nikoho příliš nedotýkaly.

Přestože se teprve blíží prázdniny, mnozí rodiče už myslí na září, kdy jejich ratolest poprvé usedne do školní lavice. Plánují proto radikální změny dětského pokoje. Prozatím mělo dítě celý prostor jen ke svým hrám – teď je čeká i práce. Psaní písmenek, zvládnutí slabikáře a sčítání nebo odčítání je pro malé děti stejně namáhavá duševní práce jako pro nás dospělé chodit do zaměstnání. Dítě se navíc doma musí připravovat, učit, psát úkoly. Aby se na ně dokázalo plně soustředit, potřebuje klid a vhodné prostředí. Školákovo pracoviště může vzniknout v dosavadním dětském pokoji, stačí jen trošku omezit prostor na hraní a stůl, určený dříve jen na kreslení, nahradit opravdu kvalitní pracovní plochou.

Pro pohodlí dětí je důležité, aby ve všech částech svého pokoje dobře viděly. Pro rodiče je zase dobré, když dobře vidí na své děti. To je už dost důvodů, proč ze všech zařizovacích prvků věnovat nyní pozornost právě osvětlení. Pro dobré osvětlení každé obytné místnosti je ideální vystřídat alespoň pět typů svítidel, která dostatečně pokryjí potřebu světla v místnosti.

Při pohledu do dětského pokoje se může stát, že spatříme své dítě, které při psaní domácích úkolů připomíná dokonalou zmenšeninu státního úředníka. Není divu, když zdědilo pracovní stůl po tatínkovi a židli jste koupili rovnou tu největší, aby mu vydržela až do důchodu. Nijak dobrý nápad to však nebyl. V nabídce obchodů s nábytkem běžně najdeme i vybavení určené do dětských pokojů. Tady také můžete pořídit stůl a židli, která bude dítě provázet celým životem, ale od té vaší se podstatně liší – ona s ním totiž poroste.

Na prázdniny odjížděli ještě jako děti, na konci srpna se vrátily chlapecké a dívčí osobnosti, které rodiče i byt změřily kritickým až pohrdlivým pohledem s otázkou v očích – a sem já patřím? Kdo? Naši potomci! Naše robátka vyrostla, dospívají. Změní hlas, hladinu hormonů, nároky, názory, žebříček doposud uznávaných hodnot i pohled na svět. Změní také školu, učitele, kamarády i partu. Čeká je složité životní období, s nímž se budou muset vypořádat.

Komenský kdysi napsal o hrajících si dětech: „Nechť jsou mravenečkové, vždycky se okolo něčeho čmýrající, nosící, vláčící, skládající, překládající… a my musíme jim pomáhati a ukazovati všeho mustr.“ Nepřímo tak naznačil, že dětství je rozlehlou krajinou her a dospělí by měli respektovat, že předměty, včetně koberců, jsou pro dítě její samozřejmou součástí.

Vytvoříte-li doma svému dospívajícímu dítěti ideální prostředí ke studiu, není tím nijak zaručeno, že se z něj vyklube další Einstein. Nepříznivé podmínky někdy naopak zocelují tělo i ducha k nejvyšším výkonům. To ovšem nejvíc platí pro skutečného génia – kolik se jich ale narodí. Učení je tvrdá dřina, která vyžaduje klid a soustředění, samotu a určité pohodlí. Můžeme-li tyto předpoklady našemu studentovi či studentce dopřát, udělali jsme nemálo pro to, aby se učili dobře a třeba i rádi.

„,Matinko, chci být námořníkem!‘“ radostně zvolá každý chlapec před výlohami Richterova hračkářství, když spatří novou stavebnici pirátských lodí za pouhé 4 K.“ Právě to tvrdil v roce 1905 jeden z inzerátů v denním tisku. Už tehdy byla tematika dálných moří a příslib dobrodružství zaručeným receptem, jak malého kluka zaujmout.

Pojďte s námi na návštěvu. Domácí páni nám tentokrát sahají sotva po bradu, ale to nevadí. Jsou ještě děti, a právě proto jsme za nimi přišli. Šestiletá Markéta a osmiletý Štěpán mají většinu variant sourozeneckých vztahů teprve před sebou. Rodiče jim však dopředu připravili dobré zázemí, které dnes i v budoucnu dokáže obrousit hrany možných konfliktů, ale večerním chvilkám svěřování nic bránit nebude.

Proměnlivo v dětském pokoji může být ze dne na den, dokonce z hodiny na hodinu. Kvalitní nábytkové sestavy určené pro dětské interiéry jsou často variabilní, umožňují více způsobů použití a tak svým obyvatelům zaručují, že se doma nebudou nudit. Nuda je totiž strašná!

Kdo z nás by svým dětem nepřál to nejlepší? Dáváme jim všechno, co považujeme za dobré my, někdy dokonce i to, co považují za dobré ony. Ale když (většinou po sourozenecké hádce) přijde dítě s prosbou o vlastní pokojíček, zůstáváme bezbranní. Takový dar je často nad naše síly i možnosti, a tak je stále ještě běžné, že k prvnímu samostatnému pokoji se člověk propracuje až ve vlastním bytě. Přesto se dá zařídit, aby se mladí lidé do „svého“ nestěhovali s nevyléčitelnou frustrací z dětství. I v pokoji se sourozenci je možné prožít krásné dětství.