Vždy na začátku března se pozornost odborníků a všech příznivců efektivního využívání energií a jejich obnovitelných zdrojů obrací k Welsu, nikoli však britskému, ale k hornorakouskému městu, kde se pořádá významný evropský veletrh Energiesparmesse, patřící k největším akcím svého druhu ve světě.

Rubriku, která plynule navazuje na dosavadní „Od pramene“, otvíráme tam, kde se křehká poetika zahrady stýká s tuhnoucí realitou: u bednění betonových konstrukcí. Každý vlastník domku nebo zahrady se jednou rozhodne vlastními silami si postavit betonovou zídku, vybetonovat cestičku nebo základ pod plot, zkušený třeba i složitější betonové konstrukce. Nezbytnou součástí těchto prací je bednění, neboť betonová směs je beztvará a teprve bedněním dosáhne žádaného tvaru konstrukce.

Každá zeď, ať u nového rodinného domku, klasické chalupy či garáže by měla být postavena z materiálů, které chrání před chladem a dalšími povětrnostními vlivy, brání pronikání vlhkosti a také nejsou zdraví škodlivé.

Budeme-li dřevo charakterizovat jako přírodní surovinu, dostane tyto přívlastky: obnovitelná, plně recyklo-vatelná a při rozumném hospodaření v podstatě nevyčerpatelná. Hospodaříme-li se dřevem tak, aby roční přírůstky dřevní hmoty byly vyšší, než kolik vytěžíme, získáváme tak díky slunci a procesu fotosyntézy nevyčerpatelnou zásobu kvalitního stavebního materiálu. Záleží pak už jen na nás, abychom se dřevem správně hospodařili a využívali jeho dobrých vlastností.

Hovoříme-li v souvislosti s rodinným domem o dřevostavbě, myslíme buď srub ve finském stylu, nebo montovanou stavbu z prefabrikovaných celostěnových panelů. Zcela přitom opomíjíme starou českou roubenku – ale také ve světě nejvíce používaný systém dřevostaveb Two by Four.

Cílem každé kopie je být k nerozeznání od originálu. Čím lepší a kvalitnější, tím je žádanější. Protože se dřevěné podlahy řadí mezi elitu, za niž se platí, kdosi vymyslel jejich laminátové sestry — dokonalé kopie za příznivou cenu. Během šesti let existence na našem trhu si laminátové podlahy našly své příznivce i odpůrce. Do jisté míry je to dáno užitnými vlastnostmi. Uměle vytvořené přednosti, jakými jsou stálobarevnost, odolnost proti otěru i vysokému zatížení, jsou pozitivními prioritami, které však na druhou stranu mohou odrazovat ty, kteří hledají přírodní materiál.

Ještě před nějakým rokem příliš nezáleželo na tom, zda budeme k vytápění svých domů a ohřevu vody využívat elektrický proud, plyn nebo pevná paliva. O energii získávanou z alternativních zdrojů se zajímal málokdo. Jenže časy se mění… Ceny všech druhů energií rostou rychleji než naše příjmy, a tak položka, kterou vynakládáme na teplo a teplou vodu, začíná z našeho rozpočtu ukrajovat stále silnější krajíc.

Když se Homér v 7. st. př. n. l. zmiňuje o kalení železa na ocel, má tento materiál za sebou tisíciletou historii. Starořecké hostiny na bronzových stolech a lehátka Římanů zdobená bohatým kováním už nebyla ničím výjimečným. Není divu, z historie dobře víme, že největším nositelem pokroku jsou války, a těch bylo v antice požehnaně. Kovové výrobky se velice rychle dostaly z privilegovaných vrstev až k těm nejchudším.

Kavárny a restaurace byly vždy přirozeným zdrojem nových podnětů nejen pro básníky. Mnohé z toho, co tu člověk vidí, zažije a ochutná, může nějak využít třeba ve svém domově. V poslední době se objevila spousta takových netradičně řešených „občerstvovacích míst“, o nichž můžeme bez nadsázky říct, že mají styl, jsou šik nebo že jsou prostě inspirativní.

Prvotní úvahy o typu střechy vznikají již nad projekčním návrhem, kdy se rozhoduje o použití ploché nebo šikmé střechy. Volba by měla respektovat charakter domu, charakter okolní zástavby, požadavky místního stavebního úřadu a naše představy o funkci střechy.

V dřívější době patřil přírodní kámen k běžným hojně používaným materiálům, a to jak v exteriéru, tak interiéru. Jeho volba závisela na možnostech, které nabízela krajina. V Čechách to byla opuka, v Itálii mramor. V Anglii, kde bylo tohoto přírodního produktu nedostatek, ho nahradily cihly.

Nemohli jsme chybět u toho, když se ve Chvaleticích začaly montovat na dřevěnou konstrukci novostavby rodinného domku první desky ze slámy, odborně ekopanely. Lisovaná sláma, polepená papírem, je v tomto případě použita jako výplňový prvek. Jeden panel je tedy vnější – obvodový, dva vnitřní panely jsou z ekopanelů. Co se týká povrchové úpravy těchto desek, je stejná jako u sádrokartonu. Jaký bude „dům ze slámy“ a jak se v něm bude bydlet, to prozradí naše sonda. Až bude dům dokončen, náš časopis bude opět při tom.

Dnes navazujeme na minulé pokračování našeho seriálu, v němž jsme se věnovali vytápění rodinného domu a nákladům na teplou užitkovou vodu. Jde o velmi závažné téma, které dnes rozšíříme o další poznatky a doporučení.

Po stopách historie překližkového nábytku jsme se vydali v minulém čísle díky ojedinělé výstavě „Krása překližky“; ta v prostorách Veletržního paláce Národní galerie v Praze představila kolem devadesáti nábytkových kusů – od těch nejstarších až po ryze současné.

Měli jste někdy možnost prohlédnout si dveře ve starých honosných bytech? Na první pohled nesou stopy dokonalého řemeslného zpracování, kdy spolu s interiérem vytvářejí lahodný celek. Pak se na dlouhou dobu dveře jakoby vytratily z našeho zájmu a degradovány na pouhý funkční prvek přežívaly v ústraní. Dnes vystupují z anonymity a staví své přednosti na odiv.

Krb dokáže zútulnit interiér a navodit příjemnou atmosféru. Proto se nejčastěji staví ve společenských místnostech, ale ve starších zástavbách bývá umístěn i jinde, neboť může být i alternativním zdrojem tepla. Krb s uzavřeným ohništěm dokáže rychle vytopit prostor, a pokud je navíc opatřen speciálními rozvody teplého vzduchu, i celý dům.

V kontextu tohoto seriálu se budeme věnovat ochraně domu proti spodní vodě a zemní vlhkosti, a to trochu později, než je tomu v běhu výstavby domu, neboť tento problém je potřeba řešit zpravidla již při koupi stavební parcely. Zaměříme se také na ochranu proti radonu, nezapomeneme ani na tepelné a kročejové izolace.