Architektka navrhla interiér v tónech šedé a kávové, se střídmými, ale rezolutními akcenty červené, s použitím nábytku a doplňků špičkových italských výrobců. Doladila ho prvky z 20. a 30. let minulého století i předměty z vlastní autorské dílny. Celkové vyznění prostoru v tvarech, barvách i logice provozu nenechá nikoho na pochybách, že jej navrhl člověk, který dokonale rozumí svému řemeslu.
S úctou ke geniu loci Rekonstrukce je obvykle náročnější než stavět nový dům, ale architektce učarovalo kouzlo prostředí natolik, že se pro byt rozhodla i za cenu schvalovacích obtíží a vynaložení nemalých finančních nákladů. Prostor, který si vybrala, bylo nutné zbavit stávajících sítí a nefunkčních rozvodů a pak samozřejmě vše znovu vybudovat podle současných trendů v bydlení. Finance byly vynaloženy nejen na výrobu kopií oken a dveří, ale i na moderní infrastrukturu (například centrální vysavač, kvadrofonní rozvod pro reproduktory umístěné téměř po celém prostoru apod.). Osvětlení ve všech místnostech vytváří náladu podle potřeby a je součástí celkové koncepce interiéru.
Rukopis autorky je velmi čitelný, interiéry navrhuje s rozvahou, tak aby byly funkční a i po letech používání krásné. Vlastní byt navrhla pečlivě s ohledem na běžný chod domácnosti. Použila materiály kvalitní a nadčasové, jako jsou nerez, dřevo, exotický bambus či elegantní mramor. Vzájemnou kombinací vznikl interiér s přívětivou atmosférou, který má díky zvoleným materiálům i punc výjimečnosti a luxusu, jemuž patina času neuškodí. Kvalita nestárne, a pokud ano tak důstojně.
Logika prostoru Vstupní prostor je dlouhá chodba, která má jako na šňůře na sebe navěšeny další místnosti – dětský a hostinský pokoj, koupelnu i toaletu pro hosty – a končí hlavním obytným prostorem. Z něho se pak jedněmi dveřmi vchází do ložnice, druhými do prostorné kuchyně, za kterou je umístěno zázemí pro domácí práce zakončené terasou ve vnitřním dvoře. Z ložnice je možné přes pracovnu vejít do dětského pokoje. Všechny ložnice mají vlastní šatnu, takže eleganci místnosti nenarušují vestavěné skříně, prostory zůstávají vzdušné a plné světla, které sem proudí vysokými okny.
Obytnou místnost opticky rozděluje panel obložený masivními bambusovými vlysy, ten zároveň tvoří originální podklad pro velkoplošný televizor. Do jeho blízkosti umístila architektka pohodlnou pohovku širokou sto třicet centimetrů a dlouhou přes tři metry. V druhé části společenského prostoru je umístěn rozkládací jídelní stůl. Součástí vybavení jídelny jsou po stranách zavěšené barové skřínky i množství obrazů, prostor zdobí také rostliny v jednoduchých velkých geometrických nádobách. Nechybí zde ani klidné zákoutí pro čtení – křeslo u vstupu do společenského prostoru, s proutěnými lampami. Filozofie k zařízení této prostorné místnosti byla nalezena v jednoduchosti s použitím velkorysých měřítek odpovídajících výšce i proporcím prostoru. Kuchyň je umístěna v přímé návaznosti na stolování a její vybavení odpovídá i vysokým nárokům na moderní vaření. Kromě klasické rovné sestavy s ergonomicky umístěnými vestavnými spotřebiči je součástí kuchyně i středový pult s úložným prostorem. Jeho masivní dřevěná buková deska pluje v prostoru jako loď a vybízí nejen k vaření, ale i k zastavení a popovídání.
Nejen očista těla Velkou pozornost věnuje autorka vždy koupelnám. Zde vsadila na dokonalé tvary elegantního sanitárního porcelánu a subtilních chromovaných baterií a doplňků. Hydromasážní vana je z quarylu (moderního mramorového konglomerátu), masážní trysky nechybí ani v prostorném sprchovém koutě, který je podle současných měřítek zapuštěn do podlahy. Ta je z tmavého exotického dřeva wengé, kterému vlhké prostředí nevadí. Kromě kvalitních světel a vlastního vstupu na terasu je koupelna doplněna i sérií plakátů z třicátých let a sbírkou mušlí, evokujících pocit dálek. Vše je laděno v tónech béžové, bílé a čokoládové. Elegantní atmosféru koupelny spoluvytvářejí i zrcadla se zabudovaným osvětlením. Očista zde je opravdu příjemným zážitkem.
Vtaženi do světa designu Byt architektky Evy Heyworth působí na první pohled čistě a dokonale. Je důkazem toho, že život sám vnáší barvy a vůně do interiéru v podobě rozečtené knihy, vonící buchty od maminky a veselého štěbetání dcery. Stopy na bílém koberci se dají vyčistit – koberec je vysokozátěžový s povrchovou úpravou scotch guard. Ve více zatížené hale lze pak vyměnit i jednotlivé čtverce v případě poškození. Do detailu domyšlené a vybrané předměty, krásné i v jejich opotřebitelnosti, jsou důkazem toho, že je možné docílit originálního pojetí interiéru – postačí cit pro detail, umět kombinovat materiály, barvy i architektonické styly. Tento interiér nenechá nikoho na pochybách, že kvalitní bydlení je možné prožít nejen na stránkách časopisů – na pražském nábřeží existuje byt na úrovni, ve kterém jste už od vstupních dveří vtaženi do světa moderního designu a neokázalého pohodlí.
Kontakty: HEYWORTH STUDIO – ARCHITEKTI – PROJEKT, Prvního pluku 17, Praha 8, tel.: 224 816 288, fax: 224 816 289; CAPPA INTERIÉR (dodávka stavby a interiéru na klíč), Osadní 12a, Praha 7, tel.: 602 158 955; GRANITI FIANDRE (obklady), Senovážné nám. 8, Praha 1, tel.: 224 239 679, fax: 224 236 345, LINEA PURA (nábytek předních italských výrobců), Klimentská 48, Praha 1, tel.: 224 819 941, fax: 224 819 940, MODERNISTA (lampy 20. léta), Konviktská 5, Praha 1, tel.: 222 220 113, SIRIUS DESIGN (svítidla, záclony, rolety), Dlouhá 32, Praha 1, tel.: 222 319 536, fax: 222 319 555
text: Ivana Naegele foto: Aleš Jungman |
Byt jako vizitka aneb jak bydlí architektka
Byty v původní zástavbě pražského nábřeží mají své neopakovatelné kouzlo. Podlehla mu i architektka Eva Heyworth, která tu nedávno dokončila velkorysou rekonstrukci bytu o rozloze 230 m2. Výsledkem je noblesní prostor v těsné blízkosti řeky na jednom z nejpůvabnějších míst v Praze.