Slunce v bytě

Změna je život. Vyzkoušet si, jak působí světlé dřevo v interiéru, je neodolatelnou výzvou jak pro designéry, tak pro výrobce. A navíc přírodní barvy jsou i dokladem ekologického uvažování.

Ponechte dřevu přirozený půvab

Poměrně dlouhou dobu jsme na prestižních výstavách byli svědky produkce nábytku v tmavých odstínech. Přirozeně tedy nastal okamžik, kdy tento trend musel být změněn – nastoupily barvy světlé. Nepřehlédnutelnou úlohu sehrály i skandinávské země, jejichž produkce nemalou měrou přispěla k této proměně. To se samozřejmě odrazilo i v českém interiéru, který velmi pohotově reaguje na všechny pozitivní změny.

Nevýrazné zbarvení světlých dřevin působí v interiéru čistě a nenásilně. Jemná kresba  podtrhuje celkový přirozený vzhled dřevin a tím akcentuje jejich přírodní krásu. Na pohled hedvábný povrch je ochráněn pouze vosky či bezbarvými laky, což vyhovuje ekologickým požadavkům současné doby. Také z praktické stránky jsou světlé dřeviny lepší. Většina hospodyněk ví, jak špatně se z tmavého nábytku odstraňuje prach a další nečistoty.

Vytvořte kontrast

Světlý nábytek je ideální do menších místností a rozhodně by neměl chybět tam, kde je málo denního světla. Aby však místnosti nepůsobily sterilním dojmem, doporučuje se vytvořit barevný kontrast, nejlépe pestrými stěnami, dále textiliemi, např. vhodně vyvzorovanými závěsy, koberci či výraznější potahovou látkou na sedacím nábytku. O správnou atmosféru se rovněž postarají svítidla s barevnými filtry či stínítky.

Barevné proměny

Dřevo se povrchově upravuje laky, vosky nebo se moří. Zatímco laky světlá dřeva chrání, mořením zpravidla docilujeme jiného odstínu, ne vždy je to však odstín tmavší. Potřebujeme-li dřevo naopak zesvětlit nebo vybělit, musíme použít roztok peroxidu vodíku nebo jeho směs s amoniakem. Roztok se nanáší houbou nebo štětcem na očištěné a obroušené dřevo. Účinnost bělení je závislá na koncentraci roztoku, a je proto nutné si ji předem na kousku dřeva vyzkoušet. K zesvětlení dřeva lze použít  i takzvané bělicí nebo lazurovací laky obsahující bílý pigment. Na rozdíl od chemického bělení dřeva, kdy se dřevu původní zbarvení odebírá, bělicími laky se přidává. I v tomto případě je nutná zkouška vybarvení.

Nejvýznamnější světlé dřeviny

Borovice – roste ve střední, severní a východní Evropě, v horách i rovinách, zejména na kyprých písčitohlinitých půdách, nevadí jí skály, je přizpůsobivá. Bělové dřevo má nažloutlé nebo načervenale bílé. Pryskyřice těžená  z živých stromů je potřebná pro výrobu terpentýnu, terpentýnového oleje, kalafuny.

Buk – je rozšířen zejména v Evropě, kde zaujímá asi 10 % celkové lesní plochy, což je přibližně 17 milionů hektarů lesů. Má načervenale žluté až načervenale hnědé dřevo. Dožívá se úctyhodných 250 až 300 let. Byl vyhlášen stromem roku 1990.

Dub bílý (americký) – nejčastěji se s ním setkáte na východě USA a v Kanadě, zejména na hlubokých provlhčených stanovištích, v rovinách a nižších polohách vysočin. Běl je 2 až 8 cm široká, bělavá až okrová, jádrové dřevo žlutohnědé. Tímto názvem je označováno asi 7 druhů.

Jasan – uvidíte nejčastěji v Evropě, ve středním Rusku a v Přední Asii. Daří se mu v čerstvých až vlhkých půdách a suchých vápnitých půdách. Jeho bělové dřevo má bělavou barvu, kdežto jádrové dřevo je nažloutlé až načervenalé. Vlivem rozdílně barevných vrstev často nepravidelně pruhované. Těží se od stáří 70 do 80 let, dýhárenské dřevo musí být chráněno proti vzniku trhlin.

Javor klen – vyskytuje se od severního Španělska po Irsko, ve Velké Británii, Dánsku, jižním Švédsku i Polsku, na Balkánském poloostrově. Dává přednost hlubokým, na minerály bohatým, kyprým a čerstvým půdám. Dřevo je nažloutlé až bílé, ohýbatelné.

Jedle – roste především ve střední, jihozápadní a jižní Evropě, dřevo je nažloutlé až načervenale bílé s našedlým odstínem. Strom má světlejší jádrové dřevo, ve skandinávských zemích je proto nazývají bílé dřevo. Jedlové porosty jsou silně ohroženy průmyslovými emisemi, tuhými zimami a také zvěří.

Jedle (americká) – se vyskytuje v severozápadní Americe, v Evropě je kultivovaná. Dřevo má bělavé až světle nažloutlé, lehké, měkké, nevýrazné a obtížně impregnovatelné.

Lípa – je rozšířená zejména v Evropě, dává přednost kyprým, hlubokým, neutrálním a čerstvým půdám. Je bělavá, nažloutlá a také načervenale tónovaná. Lípa se může dožít stáří přes 1 000 let, výškový přírůst končí po 120 až 180 letech.

Smrk – roste ve střední, jihovýchodní a severovýchodní Evropě, má široké umělé rozšíření. Snáší dobře teplo i zimu, je citlivý na pozdní mrazy a suché roky, trpí polomy větru a napadením kůrovci. Je nažloutle bílý až načervenale bílý. Používá se pro výrobu nábytku z masivu, oken, dveří apod.

Topol – uvidíte především v jižní Evropě, rozšířené je i jeho umělé pěstování. Vyžaduje kypré, hluboké, na minerály bohaté, hlinité a vlhké půdy. Bělové dřevo je bělavé až nažloutle bílé. Po pokácení má vysoký obsah vody v jádru.

Kontakty:

DAK INTERIÉRY, Bayerova 6, Brno,

tel./fax: 549 216 051;

EUROLUX LIGHTING, Francouzská 76, Praha 10,

tel.: 271 742 241, fax: 271 742 242;

M-Palác, Heršpická 5a, Brno,

tel.: 543 107 125, fax: 543 107 126;

Hanychovská 33, Liberec,

tel.: 485 150 024, fax: 485 150 076;

Jeremiášova 947, Praha 5,

tel.: 296 376 233, fax: 296 376 200;

INPRO CZ, Pražská 293/12, Hradec Králové,

tel.: 495 532 810, fax: 495 532 833;

LIGNE ROSET, Ječná 15, Praha 2,

tel.: 224 918 558, tel./fax: 224 919 599;

LINEA PURA, Klimentská 48, Praha 1,

tel.: 224 819 941-2, fax: 224 819 940;

NÁBYTEK ŘÍHA, Sokolovská 175, Praha 9-Balabenka,

tel./fax: 266 310 147, 284 824 279, mobil: 602 24 58 58;

Zenklova 210, Praha 8,

tel.: 284 689 780, tel./fax: 284 689 779, mobil: 724 030 506;

ŠIBOR HÜLSTA STUDIO, Anny Letenské 7, Praha 2,

tel./fax: 222 517 325,

Heršpická 5a, Brno,

tel./fax: 543 107 220

text: Lenka Haklová

foto: archiv
zdroj: Moderní byt 9/2003