Život bez kompromisů

Nachází se v typickém činžovním domě z počátku 20. století. V době, kdy ho dnešní majitel koupil, byl v dezolátním stavu podobně jako rozvody vody, elektřiny, plynu apod. Než se tedy započalo se stavbou půdního bytu, musel dům projít kompletní rekonstrukcí.

Preferuji městský život

„Po důkladném zvážení všech pro i proti jsme se s manželkou dohodli, že nebudeme stavět rodinný dům za Prahou, ani se stěhovat do satelitního městečka. Život ve městě vyhovuje mému pracovnímu vytížení a s výhledem do budoucna, kdy děti začnou chodit do školy, do zájmových kroužků nebo za kulturou, je výhodnější bydlet v blízkosti centra,“ vysvětluje muž a dodává, že půdu k uskutečnění svých velkorysých plánů hledal poměrně dlouho. Jakmile ji našel, požádal několik architektů, aby navrhli dispoziční řešení. „Architektku Helenu Fišárkovou a architekta Vlastimila Jirkala jsem si vybral pro jejich otevřené jednání a především zralý úsudek,“ vysvětluje majitel. Jako jediní mu totiž nad plány sdělili, že jeho představa o budoucím bytu neodpovídá velikosti půdního prostoru. Majitel proto dokoupil dva spodní byty, a teprve pak se mohlo začít s rekonstrukcí.

Byt se dvěma vchody

„Z půdy jsme snadněji mohli vytvořit jeden velký prostor, který bychom mohli koncipovat jako společenskou místnost se zajímavými průhledy a s krásným výhledem do okolí. Také jsme tu díky rekonstrukci mohli navrhnout terasy. Z těchto důvodů v horním patře vzniklo srdce domácnosti, kde je propojená kuchyň s obývacím pokojem, tady se přijímají návštěvy. Spodní patro je privátní a slouží výhradně rodině,“ říká architektka Fišárková a dodává,  že obě podlaží mají vlastní vchod.

Během stavebních prací, které trvaly přibližně rok, se dispozice mírně upravila a tak v půdním bytě s vysokým krovem přibylo vložené mezipatro – lávka, z níž se vchází do nově vybudované místnosti s velkými okny umožňujícími překrásný pohled na okolní krajinu. „Prozatím jí říkáme velírna, je nejvýš a poskytuje naprosté soukromí. Slouží proto jako relaxační místnost.“

Souhra architektů

Když byla stavební dispozice mezonetového půdního bytu připravená, vstoupil na scénu architekt Folprecht, jehož úkolem bylo vytvořit koncepci interiéru. „Navazoval jsem na hotovou dispozici a pracoval s funkčním rozvržením bytu v několika úrovních,“ vysvětluje architekt a ukazuje na schodišťovou stěnu mezi horním a spodním patrem, kterou sem vložil jako optickou a zároveň zvukovou bariéru dělící podlaží „Veškeré použité materiály a barevné provedení stěn jsem navrhoval jednotně spolu s designem pevných prvků, jako jsou dveře, vestavěné skříně, schody, lávka a další. Velice důležitou složkou bytu je světlo – jak přirozené denní, tak umělé osvětlení, které jsem řešil od celkového přes nepřímé po lokální nasvícení jednotlivých míst,“ dodává. Současně s dokončováním základních interiérových prvků se majitelé začali věnovat výběru nábytku. V té době přizvali ke spolupráci ještě architekta, Martina Sladkého, jehož úkolem bylo navrhnout nábytek na míru prostoru.

Nábytek z dílny českého designéra

Aby interiér působil vzdušně a nestísněně, navrhla architektka Fišárková samostatnou šatnu a v chodbách maximální množství vestavěných skříní, ostatní nábytek pak pochází z dílny talentovaného designéra. „Majitelé si přáli moderní nábytek s jednoduchými tvary, odpovídajícími současnému trendu. Kvůli atypickým prostorám je i tady téměř všechno zařízení na míru, přičemž při jeho návrzích jsem bral v potaz praktickou, funkční i humornou stránku,“ říká architekt Sladký. Nezůstalo však jen u nejnutnějších prvků, nový nábytek navrhl do všech místností včetně dětských pokojů. „Vymyslel jsem pro ně postel připomínající létající talíř. Má velkou matraci, úložné prostory na hračky i tajné skrýše. Díky tomu, že je lehací plocha zvýšená, zabudoval jsem pod ní šatní skříň a našlo se i místo na hraní, kde je dětská sedací souprava, jejíž sedák lze rozložit. Na velké matraci si děti mohou hrát nebo může sloužit pro příležitostné přespání,“ vysvětluje architekt Sladký.

Na své si přišel i majitel, jehož záliba v technických vymoženostech je patrná na první pohled. Kromě několika domácích počítačů, televizorů a domácího kina tu nechybí klimatizace, centrální vysavač ad. „Skrýt veškerou kabeláž nebylo jednoduché, tato domácnost se totiž podobá administrativní budově,“ říká s úsměvem Martin Sladký a prozrazuje, že kabely jsou schované nejen ve stěnách, ale i pod podlahou vedou důmyslné systémy pro jejich ukrytí.

Člověk chce, co nemá

Společným úsilím tří architektů a majitele, který naslouchal jejich připomínkám a v mnoha věcech se nechal ovlivnit, vznikl mezonetový byt s rozlohou 400 m2, kde nachází pevné zázemí rodina se dvěma dětmi. Nad konstatováním majitele bytu, že člověk chce to, co nemá, jsem se při odchodu mohla jen pousmát. Pro ty, kteří si myslí, že jim chybí například alespoň malý bazének, mám překvapení – sprcha s masážním bazénkem pro dvě osoby je totiž na jedné z prostorných teras.

Kontakty:

A. A. ARCHA, – ARCHITEKTONICKÝ ATELIÉR (stavebně dispoziční řešení),

ak. arch. Helena Fišárková, ing. arch. Vlastimil Jirkal,

Terronská 23, Praha 6,

tel.: 224 314 257, 315 695 079;

COTTO (truhlářské práce), nám. Osvobození 51, Lysice,

tel.: 516 472 213, fax: 516 472 371;

DE.FAKTO (doplňky, zařízení interiéru),

arch. Martin Sladký, Vejvodova 3, Praha 1,

tel./fax: 224 228 515, 603 154 158;

ELIOS LIGHTING (osvětlení interiéru), Vlastislavova 11, Praha 4,

tel.: 241 740 306, 241 740 308;

FOLPRECHT DESIGN (koncepce řešení interiéru),

Mgr. A. Martin Folprecht, Krakovany 206,

tel./fax: 321 782 123, 602 367 087;

INEXKOV (zámečnické práce), Voctářova 18, Praha 8,

tel.: 266 007 250;

PIGMAY STUDIO (zařízení kuchyně),

Italská 27 (vchod z Mánesovy ulice), Praha 2,

tel.: 222 251 272;

PRECIZ STAVEBNÍ PODNIK (stavební firma),

Kozácká 18, Praha 10,

tel./fax: 271 740 340, tel.: 257 218 851

text: Lenka Haklová

foto: Iveta Kopicová
zdroj: Moderní byt 8/2003