Jasná sluníčková sluší spoustě květin. Poznáte je někdy podle českého názvu (slunečnice, sluncovka) nebo podle odborného latinského názvu. Objevuje se v nich řecké slovo helios (slunce), chrysos (zlato), nebo latinské aureus (zlatý), případně flavus (žlutý). Příkladem je Chrysanthemum, Heliopsis, Helianthemum, Helianthus, Helenium, Helichrysum.
Vliv světla Jaro i léto, slunce, oheň… Většina lidí má ráda žlutou právě pro symboliku zrození života a v zahradě je téměř nepostradatelná. Je nejviditelnější z celého spektra. Člověk, který ztrácí zrak, ji prý vidí jako poslední. Nejhezčí je za odpoledního slunce, které ji změkčí a dává jí teplý meruňkový nádech. V takovém světle navíc ztmavne zelená a světlé barvy vedle ní vypadají sytější a výraznější. Jarní světlo sluší jemným tónům narcisů a prvosenek. Za podzimního rána a odpoledne jsou třapatky, aksamitníky nebo chryzantémy zlatavé jako na obrazech starých mistrů. Velké skupiny žlutých květin ale nesázejte do míst, na něž se často díváte v letním poledni: jsou sluncem „vybledlé“ do unavených tónů a mohou vás i nepříjemně oslňovat.
Kombinace s jinými barvami Některé odstíny jsou příjemné a snesou se téměř se všemi ostatními barvami, ale třeba na sírově žlutozelenou musíme dávat pozor. S modrou vás úplně bije do očí – takový efekt lze použít jen cíleně jako překvapení, ale nemůže být na místě, kam s díváte pořád.
Obecně platí, že se pestré, výrazné plochy mají kombinovat s méně nápadnými – žlutou výborně zklidní zelená, její sousedka v barevném kruhu. Ta se naopak zdá vedle žluté mnohem teplejší než vedle modré. Ideální partnerkou žluté je komplementární (doplňková) barva fialová (modrofialová). Spolu jsou nejhezčí, navzájem se zklidní a zvýrazní.
Ale pozor! Pokud vytvoříte dvě stejně velké skupiny fialové a žluté, budou se „prát“. Je-li ale jedna z nich pouhým akcentem, bude váš záhon krásný. Když do modrofialové nebo fialové přidáte krémovou nebo bílou (nejlépe drobné květy), vznikne snášenlivá jemně pastelová. Zajímavé je promíchat sazenice rostlin na hranici skupin – obě barvy do sebe plynule a nenásilně přejdou.
Malé denní, velké odpolední Velké plochy žlutých květin nebo žlutě olistěných keřů se hodí do prostornějších zahrad. Moře narcisů v ovocném sadu je jako jarní probuzení, vysoké slunečnice, zápleváky nebo třapatky na pozadí jehličnanů, keřů nebo tmavého dřevěného plotu přitáhnou váš pohled i do vzdálených koutů.
K terase u domu, do spár ve schodišti nebo do květináčů sázejte malé skupiny drobnějších žlutých květin – devaterníky, tařice, dymnivky. Jarními druhy nemusíte tolik šetřit, letní míchejte s jinými barvami.
Osvědčené triky Jedna ostře zbarvená rostlina (nebo malá skupina) bude efektním akcentem v jednobarevné ploše pastelových květin harmonické barvy. Třeba jediná monarda (Monarda didyma) ve žlutém řebříčku (Achillea taygetea ‘Moonshine’) nebo jediný žlutý aksamitník mezi oranžovými.
Míchejte spolu různé druhy žlutě kvetoucích nebo olistěných rostlin – ve velké skupině krásnoočka (Heliopsis scabra ‘Karat’) se jako sen vznášejí liliovité květy denivky (Hemerocalis flava). Nápadné květiny podpoří příměs jemné citronové nebo máslové.
Jako akcent se do žluté hodí čistá modrá (třeba stračka, šalvěj), případně modrofialová (rozrazil, zvonky), opačně poslouží žlutá v modré a modrofialové. Žluté „body“ osvěží studenou paletu romantického záhonu, ale nepřežeňte to – stačí jeden nebo dva.
Voňavé asociace Žlutě olistěná vajgélie (Weigela ‘Looymansii Aurea’) voní po limetkách, žlutě kvetoucí smil (Helichrysum italicum) zase prosycuje vzduch vůní kari; anglicky se mu říká „curry plant“.
Žádný květ není jednobarevný Na květních plátcích najdeme odlišné odstíny nebo barvy žilek, v bázi pastelově žlutých tulipánů je krémová, u špiček skoro oranžová, uvnitř jsou tmavé tyčinky. Na malbu květu denivky budete potřebovat zlatavou pro ústí trubky, něžně lososovou a oranžovou pro petaly.
Příklady rostlin se žlutými květy nebo listy dřeviny – žluté olistění javor (Acer japonicum a palmatum – žluté formy), dřišťál (Berberis thunbergii ‘Aurea’), brslen (Euonymus fortunei ‘Emerald and Gold’), buk (Fagus sylvatica ‘Dawyck Gold’), dřezovec (Gleditsia triacanthos ‘Sunburst’), trnovník akát (Robinia pseudoacacia ‘Frisia’), jilm (Ulmus ‘Wredei’)
dřeviny – žluté květy žanovec (Colutea arborescens), čilimník (Cytisus), zlatice (Forsythia), kručinka (Genista), vilín (Hamamelis), třezalka (Hypericum), jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), zákula japonská (Kerria japonica), štědřenec (Laburnum), mahónie (Mahonia), mochna (Potentilla fruticosa – žluté odrůdy), růže (Rosa foetida, R. hugonis, R. banksiae, Rosa ‘Graham Thomas’), plamének (Clematis tangutica), zimolez (Lonicera periclymenum)
Trvalky – žluté květy Řebříček (Achillea filipendulina), rmen (Anthemis tinctoria), blatouch (Caltha palustris), krásnoočko (Coreopsis), dymnivka (Corydalis lutea), kamzičník (Doronicum), záplevák (Helenium), devaterník (Helianthemum nummularium), smil (Helichrysum), janeba (Heliopsis), slunečnice (Helianthus), denivka (Hemerocalis), oman (Inula), kosatec (Iris pseudoacorus), len (Linum flavum), vrbina (Lysimachia), pupalka (Oenothera), prvosenka (Primula), třapatka (Rudbeckia), rozchodník (Sedum), celík (Solidago), upolín (Trollius), divizna (Verbascum) Letničky Měsíček (Calendula), Limnanthes, aksamitník (Tagetes), slunečnice (Helianthus annus), krásnoočko (Coreopsis), sluncovka (Eschscholzia californica), vitálka (Sanvitalia), dmuloret (Calceolaria ‘Sunshine’), Nemesia strumosa Cibuloviny Česnek (Allium), montbrécie (Crocosmia), šafrán (Crocus), jiřina (Dahlia), talovín (Eranthis hyemalis), kandík (Erythronium), mečík (Gladiolus), lilie (Lilium), narcis (Narcissus), tulipán (Tulipa)
text: Jana Pyšková foto: Jana a Petr Pyškovi |
Je barvou jara a spolu se zelenou symbolizuje návrat života do spící přírody. Žlutá jsou kuřátka. Žluté jsou nejranější květiny – vilín kvete již v lednu, v únoru se objeví pod sněhem talovíny, brzy následují první krokusy, petrklíče, u potoka blatouchy.