DOTAZ
Jsem vlastníkem jednoho ze sedmi stavebních pozemků, přístupných z parcely, kterou mají všichni potencionální stavebníci ve spoluvlastnictví. V současné době si vyřizujeme stavební povolení, vyskytl se ale problém. Objevil se totiž „soused“, užívající stávající příjezdovou komunikaci, s tím, že se tam žádné další domy stavět nebudou, jelikož pozemky „nemají příjezdovou komunikaci“. Obecní úřad přitom vydal potvrzení o tom, že komunikace je veřejně přístupná. Soused však tvrdí, že cesta je zčásti jeho (na jeho pozemku) a že nechce, aby po ní jezdila auta na stavbu, dokud nebude cesta rozšířena.
Tomu ovšem brání plot starousedlíka. Jde o to, že starousedlík si před více než třiceti lety posunul svůj plot do cesty a soused naproti (novostavba stará cca pět let) musel svým plotem ustoupit do svého tak, aby příjezdová komunikace k jeho domu i k dalším pozemkům, která je mezi jejich ploty, byla zajištěna. Cesta jako taková je zde však více než 20 let. Starousedlík se o posunutí plotu odmítá bavit s tím, že to nikdo 30 let neřešil, soused přes cestu zase namítá, že je cesta příliš úzká a je na jeho pozemku.
V nejužším místě je cesta široká 3,5 m. Bude probíhat nové zaměření. Nás v tuto chvíli však trápí a zajímá, zda tento soused, který sám cestu používá, může takto zdržovat vydání stavebního povolení, nebo jej dokonce zastavit. Jelikož je cesta vybudována již dlouhou dobu, neexistuje také promlčení nároku? Co když se při zaměření prokáže, že cesta je opravdu posunutá, ale i tak zde existuje více než dvacet let. Jak je možné toto vyřešit?
ODPOVĚĎ
Z vašeho dotazu plyne, že potíž s přístupovou pozemní komunikací k plánovaným novostavbám rodinných domů by nebyla, nebýt skutečnosti, že starousedlík si před třiceti lety připlotil část veřejné cesty (nepochybně tehdejšího MNV) a jeho soused naproti si v důsledku toho naopak musel posunout oplocení do svého pozemku, aby měl zajištěn přístup. Skutečnost je tedy taková, že starousedlík okupuje část přístupové cesty a jeho soused odnaproti naopak k cestě přičlenil část pozemku svého.
Jak z toho ven? Starousedlík nemůže být vlastníkem připlocené části cesty, neboť pouhým „připlocováním“ se vlastnictví k pozemkům nenabývá. A je zcela jedno a bez významu, že je předmětná část připlocena již přes 30 let, když se tak stalo bez právního důvodu (např. v souvislosti s kupní či darovací smlouvou, vypořádáním spoluvlastnictví apod.), pouze faktickým zabráním cizího majetku svémocí. V tom případě nepřichází v úvahu vydržení práva k uvedené části, neboť starousedlík nemohl být v době faktického připlocení v dobré víře, že mu připlocovaná část pozemku nebo právo k ní patří. Navíc byla cesta v té době nepochybně v majetku čs. státu. Vše tak nasvědčuje tomu, že starousedlík nemohl připlocenou část cesty ani vydržet. Nemohl být totiž vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu připlocená část cesty patří.
| Více článků z rubriky STAVBA na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Stavební úřad ve stavebním řízení
Svědčí o tom ostatně i jeho obrana spočívající v tom, že když to nikdo tak dlouho neřešil, tak že vlastně není ani o čem jednat. Takovéto tvrzení nemá žádný právní význam. Pokud jde o souseda odnaproti, tak ten bude mít zřejmě pravdu v tom, že se chystáte použít za přístupovou cestu část jeho pozemku. Nesouhlasí-li s tím, pak je na místě to respektovat a takovou skutečnost musí zohlednit i stavební úřad ve stavebním řízení.
Stavební pozemek totiž musí být dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci (viz § 20 odst. 3 a 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění) způsobem souladným se zákonem, tedy i respektujícím vlastnická práva třetích osob. Nejlepším a nejrychlejším řešením dané věci by byla samozřejmě dohoda všech zúčastněných subjektů. Nebude-li možná, pak mohou spoluvlastníci zabrané části pozemku (cesty) žalovat starousedlíka na vyklizení její zabrané části.
