KURZ DOMÁCÍHO ZDĚNÍ: Druhy malty

V minulém díle jsme se naučili, jak správně nahazovat zdi. Potěšilo nás, že jste na oba dva předchozí díly hojně reagovali, ale zároveň mnoho z vás čtenářů si přálo důkladnější vysvětlení, jaké pytlované malty je možné ve stavebninách koupit a čím se jednotlivé směsi liší.

Čtěte pytle!

Na každém pytli je dost podrobně popsáno, k čemu se konkrétní suchá směs používá. Můžete si tak pořídit správkovou maltu, sloupkovou maltu, jádrovou omítku… Nabídka je obrovská. Pro laika je určitě vhodnější univerzální malta použitelná pro více účelů.

„U některých výrobců se mi zdá malta příliš mastná, tzn. je v ní moc vápna a cementu a obtížněji se mi s ní pracuje. Já osobně mám osvědčené a vyzkoušené směsi od Knaufu MV1 a MV2,“ říká Milan Lavický. Mnoho napoví i cena, podezřele levné směsi nemusí být to pravé ořechové. To platí pro malty i pro lepidla.

Domácí práce

Na drobné zednické práce v bytě nebo v domě jsou pytlové směsi ideální. Bylo by nepohodlné a nepraktické míchat si maltu sám klasickým způsobem, a navíc si můžete vybrat speciální pytlovanou směs do interiéru, například maltu se sníženou prašností. Ale pro větší práce je lepší namíchat si směs ručně z písku, vápna a cementu.

Karbidové vápno

Jde o odpad z výroby acetylenu a v maltě funguje skvěle. Nevýhodou je, že jej nekoupíte běžně v obchodě, ale musíte si pro něj zajet do Technoplynu či jiné výrobny acetylenu nebo si ho od nich nechat cisternou přivézt. Toto vápno je mnohem levnější než vápno klasické (cca o dvě třetiny) a skvěle drží na zdech i na stropech. Musíte ale mít k dispozici nádrž nebo jámu, kam vápno umístíte.

Hydraulické vápno

Tento druh se používá pro výrobu vápenné malty. Dodává se napytlované v suché formě, proto je potřeba řídit se návodem na pytlích. Hydraulické vápno má schopnost tvrdnout pod vodou, proto se používá, když je potřeba rychlejší počáteční tvrdnutí, než umožňuje běžné vápno, a také v náročnějších podmínkách (i pod vodou) a pro obnovu památek.

Vápenná malta

Malta z bílého vzdušného vápna se většinou připravuje pro vnitřní omítky v poměru 1 : 3 (1 díl vápna, 3 díly písku, bez cementu). Neměla by se používat ve vlhkém prostředí. Vápno má být nejméně dva měsíce odležené. Čím čistší a ostřejší je písek, tím bude omítka tvrdší. Vápenná kaše se rozmíchá ve vodě na vápenné mléko, pak se přidá písek a směs se důkladně promíchá. Příliš mnoho vápna způsobuje trhliny vznikající smršťováním, málo vápna má za následek vydrolování zrn z povrchu omítky. Nehašené mleté pálené vápno musíte nejprve vyhasit na vápennou kaši.

Při použití suchého vápenného hydrátu je třeba vápno a písek napřed smíchat nasucho a potom přidávat vodu. Pokud bude písek vlhký, je třeba napřed rozmíchat vápno s vodou.