Kuchyně pro nevidomé

Jeden z nejdůležitějších úkolů, které musí slepotou postižení lidé zvládnout, je příprava jídla, protože jíst se musí a neustále spoléhat na pomoc druhého člověka je nejen nemožné, ale i nepříjemné. Proto už téměř dvacet let se mohou naši nevidomí spoluobčané obracet na některé ze středisek občansko-prospěšné společnosti TYFLOSERVIS, která poskytuje profesionální rehabilitační služby pro osoby s postižením zraku. TYFLOSERVIS má ve svých dnes už třinácti výcvikových střediscích mimo jiné zařízené kuchyně, kde se nevidomí učí postarat se o své jídlo sami.

Kuchyň na míru nevidoucích

Ve středisku TYFLOSERVIS v Karlových Varech zahájila nedávno výcvikovou činnost nová kuchyň, která může sloužit jako vzor a inspirace pro zařízení kuchyňského pracoviště všude tam, kde žije nevidomý člověk. Její ideová autorka Veronika Loušová ji navrhla s velkým citem, poučeně a promyšleně právě pro potřeby nevidomých. Dobré nápady a tipy zde však nalezne každý, kdo se v kuchyni rád pohybuje a vaří.

V řešení celé kuchyně uplatnila designérka několik hlavních principů. Především je to maximální důraz na výrazný barevný kontrast, který pomáhá lidem s oslabeným zrakem lépe se orientovat v prostoru, uchopovat i ukládat věci, používat různé pomůcky. Veronika Loušová soudí, že tento princip by se měl využívat i všude tam, kde jde o bezpečný pohyb vidoucích, ale nějakým způsobem znevýhodněných lidí – starších občanů, maminek s dětmi a dětí vůbec. Dalším důležitým předpokladem v kuchyni pro nevidomé je bezpečnost, tedy absence ostrých rohů, dvířek otvíraných proti tělu a nebezpečných madel. I tyto principy jsou ale vhodné v každé ergonomicky správně řešené kuchyni. K pocitu bezpečnosti je rovněž bezpodmínečně nutné dobré a barevně vhodné osvětlení, v němž se kombinuje celkové nasvícení prostoru s účelově zaměřeným světlem na pracovní desku, varné a mycí centrum. Na druhé straně však nesmí v této kuchyni docházet z jakýchkoli důvodů k oslnění, protože může člověka s oslabeným zrakem až na pět minut zcela zneschopnit. Proto by se v ní nemělo vyskytovat příliš lesklé nádobí, nerezový dřez a jiné blýskavé předměty.

LEVNĚ A ÚČELNĚ

Podlaha a dolní skříňky by se měly barevně výrazně lišit. Podlahu měnit je obtížné, ale přetřít starší skříňky jinou barvou není takový problém. U nové sestavy můžete tuto zásadu uplatnit už při nákupu

Na vhodné stěně lze vytvořit nad pracovní deskou tři různě barevné pruhy, na nichž se budou kontrastně odrážet různé pomůcky
K jejich označení braillovým písmem můžete použít samolepicí proužek s plasticky vyraženými znaky. Stejně lze označit obsah zásuvek, například na zadní straně dlouhých madel, která lze navíc zvýraznit polepením barevnou izolepou.

Dvířka horních skříněk by se neměla otvírat do stran, tedy proti člověku,  aby se nevidomý nezranil. Rovněž dveře v jeho bytě by měly být posuvné, nikoli křídlové. Riziková místa – například hrany nebo konec plochy je dobré vyznačit barevným pruhem (na zadní stěně malbou) nebo barevnou izolepou.

Každému zrakovému postižení vyhovuje jiný typ osvětlení – studené, teplé, případně kombinované. V každém případě je ale namístě porada s odborníkem, který může navrhnout i typ svítidla.

Zpět do života

Karlovarská cvičná kuchyňka není sice velká, ale díky úsilí vedoucí zdejšího střediska TYFLOSERVISU Ladislavy Šporové a nemalé podpoře řady sponzorů (zejména SIEMENS FOND POMOCI a NADACE MĚSTA KARLOVY VARY) vzniklo vzorové pracoviště, kde se během roku naučí bezpečně se pohybovat kolem 3 000 lidí. Většinu zařízení dodaly rovněž výhodně různé firmy např. ELECTROLUX. Lidé s postižením zraku zde navíc najdou inspiraci k tomu, jak upravit a vybavit si kuchyň doma, i když to zdaleka nemusí být nákladné. A protože bohužel výroba zatím na zvláštní potřeby nevidoucích občanů dosud nereaguje příliš pružně, je třeba řešit řadu věcí svépomocí. Nabízíme několik tipů.