|
|
„Nechtěla jsem tu mít tvrdé přechody a ostré tvary, žádné schody,“ říká paní domu o své vizi zahrady, jejíž vzhled se rozhodla řešit sama. Proto nakonec upustila i od původně uvažovaných zídek, které měly plochu pozemku rozčlenit. Jako majitelka atraktivního domu a interiérového studia zvolila pro vlastní kus zeleně minimalistickou eleganci. Hlavním konstrukčním principem domu, na jehož plášti se střídají velké plochy bílé omítky a skla, je totiž hranol. Zahrada tuto řeč respektuje a odpovídá architektuře stejně výstižně. Její tvary vytvářejí k „přísnému“ domu kontrapunkt.
Stromy zdobí i slouží Zásadu, že v jednoduchosti je krása, dokazuje třeba i višeň křovitá v přední části zahrady – její koruna na tenkém pni je sestříhána do koule. Tento živý objekt něžně dotváří chladné hrany západní fasády. Její akcent má své přesné místo tam, kde cesta z žulových kostek ústí několika stupni na prostranství před garáží. Podobně je tomu s ostatními stromy. Na pozemku bylo původně několik přestárlých ovocných dřevin, ale ty byly odstraněny. Navíc rodina nehodlala nic pěstovat, chtěla zahradu ke hrám, k odpočinku a k okrase. Proto zachovali jen pěknou vzrostlou břízu a mladý vlašský ořech. Objevily se však i nové dřeviny. Třímetrové zeravy na východní straně pozemku cloní pohled na socialistické bytovky v sousedství. Dnes třímetrové jehličnany, které představují asi největší investici do zahrady, byly vysazeny teprve před dvěma roky. Jejich řada zakrývá také ostrý cíp parcely, který tak zmizel za zelenou stěnou. Výstavný zděný plot s titanzinkovými prvky, který odděluje pozemek od ulice, doplňují pro změnu mladé habry. Spleť jejich větví v budoucnu ochrání soukromí zahrady před pohledy kolemjdoucích.
Zpěv ptáků a vody Souvislou plochu trávníku lemuje z jedné strany pískovcová zídka, z druhé široký pás oblázků po obvodu domu. O to víc vynikne úsporný ornament stromu nebo jednoduchý drobný šperk květů. Avšak tím nejvýraznějším klenotem zahrady je voda. Zcela opanovala intimnější část pozemku na otevřené jihovýchodní straně domu. A je zajímavé jak. Žádnou sestavu jezírek a potůčků s vodopády tu totiž nenalezneme. Je tu umělý pramen – jakási kašna inspirovaná východními zahradami. Z bambusové troubele ve stráňce, na které vystavuje svůj půvab urostlá bříza, prýští proud a naplňuje ohromnou kamennou nádobu, která přetéká. Jak lépe vyjádřit hojnost vody? Její studené a veselé zurčení naplňuje prostor zahrady a vniká i do útrob domu zotvíranými prosklenými stěnami. Svým osvěžujícím zpěvem je tak živel všudypřítomný. Ale dost poezie, dejme prostor technice. Voda z přetékající nádoby mizí mezi valouny, které kryjí rošt podzemní laminátové jímky. Silné čerpadlo potom žene vodu trubkou do bambusové troubele. Chod zařízení je kromě přirozeného zvuku vody zcela tichý. Proto se také klokotající ozdoba zahrady stala oblíbeným napajedlem ptáků z širokého okolí. Rodina si pozorováním opeřenců často zpříjemňuje volné chvíle. V zimě pak nahradí pramen krmítkem.
Zeleň dostupná všude Zadní, jihovýchodní část zahrady je vlastně pokračováním hlavního pobytového prostoru domu v přízemí – stačí otevřít prosklené stěny. Nepovolané oči sem nemají odnikud přístup. Jídelní kout přechází ve venkovní posezení kryté přesahem patra – zde je možné vyhledat stín nebo v suchu pozorovat déšť. Propojení zahrady s domem nalezneme také v patře domu, což nebývá dosud tak obvyklé. Má podobu zatravněné terasy na střeše obývacího pokoje. Z pracovny je to sem pár kroků. Stačí natáhnout sezením znavené tělo na hustý trávník, ponořit oči alespoň na chvíli do modré oblohy a zaposlouchat se do ptačích trylků a zurčení vody…
text: Ondřej Vaněček foto: Robert Virt |
Blog
Ráj pro lidi i pro zvířata
|
|
Nynější vlastníci mají ke zděděnému statku silný osobní vztah, který se prohluboval tím, jak postupovala jejich snaha přizpůsobit původně hospodářská stavení dnešnímu standardu bydlení, zachránit cenné barokní stavby a vrátit celému prostoru někdejší postavení hospodářského i společenského centra zdejšího kraje. Původně to měla být rekreační usedlost pro mnoho lidí, ale zdejší krásné okolí a úžasně čistý vzduch, který vyléčil dcerku majitelky z chronické bronchitidy, vedly nakonec k tomu, že se zde někteří z nich usídlili natrvalo. Majitelé jsou lidé s osvíceným vztahem k hodnotám minulosti a mají bohudíky dost prostředků na to, aby postupně odstranili škody, které zde napáchali dřívější bezohlední hospodáři. Chlévy zdevastované nedůstojným způsobem chovu dobytka se dnes skvějí čistotou a poskytují pohodlí koním, cenná stavba sýpky se mění na romantickou ubytovnu pro hosty. Zmizely hromady hnoje uprostřed pozemku a v malém rybníčku stíněném staletými stromy se při krmení dají zahlédnout kapři.
Neuvěřitelnou proměnou prošla stavení, která vznikla v období státního statku a odpovídala architekturou tehdejším primitivním zásadám výstavby hospodářských budov — na kráse nezáleží, hlavně ať to nespadne. Protože základy jsou opravdu solidní, bylo možné interiéry zcela přestavět a díky paní domu jim vtisknout nevšední charakter. Také některé bývalé chlévy s klenbami byly přeměněny na půvabné obytné prostory. A nejen to. Atypické interiéry si žádaly nábytek na míru, přizpůsobený také charakteru zdejšího prostředí. Celý komplex nezapírá, že se stále jedná o venkovský statek, který však nemá jednotný historický ráz. Tak začal vznikat ve vlastní dílně vlastní nábytek, který se dobře kombinuje s jinými, třeba i starožitnými kusy. Dnes je zdejší výroba nábytku známá po celém okolí a statek opět žije mnoha aktivitami. Dobře se tu daří všem jeho obyvatelům.
Kontakty: A-COLORMAL (malířské a lakýrnické práce), Vrchlického 98, Praha 5, tel.: 257 214 040, 777 347 617; AMIKY RAKO, Kotkova 1741, Rakovník, tel.: 313 513 486; NÁBYTEK BRAVO (zakázková výroba), Nezabudice 13, Křivoklát, tel.: 313 558 205, 603 827 734; VÁCLAV ZOUBEK, akademický malíř, U Koupaliště 2450, Rakovník, tel.: 313 512 488
text: Bea Fleissigová foto: Jiří Bursík a Antonín Braný |
Prospero Rasulo – Objekty s duší
|
|
Prospero Rasulo, narozený v Itálii v roce 1953, vystudoval střední školu vizuálních umění a posléze Akademii krásných umění v Miláně (Brera). Od počátku 80. let se jako umělec a designér zabýval malbou, tvorbou plastik, designem soukromých i veřejných prostor a také návrhy a rea-lizací divadelních scén. Současně začal spolupracovat se studiem Alchimia a Alessandrem Mendinim v rámci výzkumu „Redesign“ a „Banální objekt“ a s časopisy zaměřenými na výstavnictví, fotografie a video. Od roku 1982 pracoval již jako průmyslový designér, ale horlivě také podporoval kulturní počiny jako vydávání almanachů Sexy design, Living with art, v devadesátých letech pak Trash Furniture a Eco Mimetico.
Umění žít Postupně však převážila nad jeho iniciativou podporovatele kultury vlastní umělecká vize, a jako designér začal jak v Itálii, tak i v zahraničí vystavovat své vlastní projekty. V roce 1987 založil galerii Oxido, zaměřenou na design, umění, architekturu a sloužící jako prostor k prezentaci účelu a inovací v umění a designu, jež mají být tvořivě spojeny s vitalitou výroby. Její název se stal zároveň i obchodní značkou pro kolekci nábytku a uměleckých objektů pojmenovanou Oxido ZOO a zaměřenou na umění žít. Rasulo věnuje mnoho času výzkumu senzorických vlastností povrchů, což ústí v tvořivé kombinace různých typů materiálů. Dekorace je podle něj natolik svázána s povrchem objektů, že ji můžeme definovat jako strukturální (konstrukční) povrch.
V současné době se vedle tvorby soch a obrazů zabývá navrhováním šperků pro Argentovivo, kde plně uplatňuje svůj cit pro ornamenty. Jako designér v oblasti masové produkce spolupracuje s mnoha předními firmami, jako jsou Zanotta, Fabbian, b.r.f., WMF, Artflex a dalšími.
„Přesnost, všímavost, intenzivní pozorování a jasný úmysl jsou podmínkou pro navrhování objektů s viditelnou duší.“ Prospero Rasulo
Kontakty: 3DH INTERIER, Bredovský dvůr, Olivova 4, Praha 1, tel.: 224 210 391-92; HAGOS, Darwinova 1470/14, Praha 4-Modřany, tel./fax: 244 401 784, 244 402 459; IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243; LINEA PURA, Klimentská 48, Praha 1, tel.: 224 819 941-42, fax: 224 819 940;
text: Lucie Martínková foto: archiv |
Design do 5 000 Kč
|
|
Říká se, že člověk by měl jít s dobou, ale ne každý má toto tvrzení rád. Mladý člověk podléhá módním vlnám a výstřednostem spontánně, a tak není divu, že extravagantní nápady se většinou promítají do interiéru. Rady starších se neberou vážně a těkají do prázdna. Pohovka po tetičce pak neladí s prostorem, anebo naopak dobře kontrastuje s módními výstřelky. Free style nevybouřeného mládí je zkrátka patrný na každém kroku.
Hledání Když se hledá, tak se zpravidla najde to pravé, ať je to za jakoukoliv cenu. Člověk věkem začíná toužit po tom, co se mu v mládí nedostávalo, a vytoužené sny se stávají skutečností. Levné víno, boty či pohovka se časem vymění za prestižnější značky, ale to neznamená, že by se staré osvědčené věci zavrhly. Někdy stačí věc, která vám zevšedněla, obléknout do nového. Vše se dá přece skloubit. Mladí designéři většinou nejsou svázáni konvencí, a proto svým nápadům dávají zelenou. Nikde ovšem není psáno, že s věkem mizí mladé myšlenky, i starší generace si ráda dopřeje změnu.
Jak to vidí přední světový designér Karim Rashid? „Je to moje poslání jako designéra směřovat práci k levnějším, zato však lepším alternativám. I já musím nepřetržitě připojovat další důvody k finanční šetrnosti masové produkce, protože já v tuhle zásadu věřím. Opravdu!“ Rashid říká, že jeho požadavek na nízké ceny a dobrý design je přirozený. Když byl Karim v pubertě, všechno mu připadalo drahé. Pamatuje si, že dostal oranžové rádio firmy Braun. Měl ho moc rád a tehdy si slíbil, že jednoho dne bude on sám vytvářet věci, které si lidé budou moci koupit.
„Stojí to mnoho úsilí, mnoho strkání, mnoho práce donutit společnosti, aby se rozhodly investovat do laciného, ale kvalitního zboží. Společnosti nechtějí být zařazeny do povědomí jako levné. Obvykle mají trh striktně vymezen. Tak proč to prý všechno měnit?“
Proč kupovat levnější nábytek – díky příznivým cenám se dá často obměňovat – ne vždy platí, že nízká cena = nízká kvalita – levnější nábytek nevyžaduje tolik ohledů při užívání
Proč kupovat drahý nábytek – často se jedná o nadčasový design – nábytek bývá vyroben z těch nejkvalitnějších materiálů – solitérní typy nábytku se vždy budou vyjímat v daném interiéru – bývají zárukou jisté prestiže
Kontakty: A. M. O. S. DESIGN, Beethovenova 9, Brno, tel.: 542 212 898, fax: 542 214 439; Jezuitská 11, Brno, tel.: 542 216 618; Libínská 3127/1, Praha 5, tel.: 242 216 618; ARTEFAKT, Na Poříčí 30, Praha 1, tel.: 221 732 767, fax: 221 732 667; DAK INTERIÉRY, Bayerova 6, Brno, tel./fax: 549 216 051; DESIGN DISTRICT PETŘÍN, Újezd 19, Praha 1, tel.: 257 317 410, 732 652 077; IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110; Shopping Park Brno, Skandinávská 4, Dolní Heršpice, Brno, tel.: 543 539 111; Shopping Park Ostrava, Rudná 110, Ostrava-Zábřeh, tel.: 596 783 462; KONSEPTI, Komunardů 32, Praha 7, tel.: 222 326 928, fax: 222 321 358; LOCCO, Balbínova 28, Praha 2, tel.: 222 252 141-42, fax: 222 253 502; NAUTILUS, bytové doplňky, Vinohradská 190/2405, Praha 3, tel./fax: 234 095 234, fax: 234 095 225
text: Lenka Kopecká foto: archiv |
Francouzská zahradní siesta u Vily Noilles
|
|
Pouť do zahrad francouzského Azurového pobřeží mě přivedla i do slavného města Grasse, proslulého výrobou květinových parfémů. Zdejší klima je v zimě mírné, v létě horké – dovoluje pěstovat nejrůznější exotické rostliny a vonné byliny. Na okolních stráních jsou zahrady, které jsou cizím zapovězeny, ale jedna z nich se na písemnou žádost otevírá. Leží na jižních svazích na západ od města.
Osvícený vikomt Zahrada byla založena vikomtem de Noilles v roce 1947. Již dříve založil modernistickou zahradu v Hye‘ res. Zdejší zahrada je úplně jiná: mísí se v ní úcta k místní přírodě a obdiv k zahradnímu umění. Vikomt využil vše, co místo nabízelo: jižní strmou stráň s neskutečným světlem, místy zpevněnou kamennými zdmi. Olivový sad, bukolický prvek spojující podle antických vzorů příjemné a krásné s užitečným. A spoustu pramenů čisté vody, která pocit snu umocňuje: v tomto letním žáru by chladné potůčky nikdo nečekal.
Dokonalý plán Přírodní podmínky a dědictví minulosti byly pro zakladatele určující; vikomt také zúročil své bohaté zkušenosti z cest po Evropě, při nichž navštívil renesanční a barokní zahrady v Itálii nebo přírodní zahrady Anglie. Z darů přírody vybudoval zahradu vskutku neobyčejnou.
Základní půdorys vychází z původních olivovníkových teras, které se táhly na západ od vily. Osou zahrady je dlouhé kamenné schodiště protínající střed teras.
Výhledy i zákoutí Za vstupní bránou se otevře pohled do olivových sadů. Napravo stojí vila. Kolem ní je zahrada rozdělena živými ploty na řadu tematických zahrádek, spojených cestami a schodišti. Některé jsou tajemnými útočišti, jiné naopak nabízejí výhled do krajiny – někdy i oknem vystříhaným v živém plotě. Zahrádka obehnaná zvlněnými zimostrázovými ploty chrání dřevité pivoňky, podsázené růžovým šťavelem; dominantou je kamenný sloup inspirovaný italskými renesančními zahradami. Jinde zimostráz rámuje bílé antické sochy. Na nejvyšší terase najdeme pergolu bohatě obrostlou růžovou a bílou zmarlikou. Travnatá terasa o stupeň níž je „anglická“: schodiště a bílá lavička pod ohromným dubem podle architekta Lutyense, trvalkové záhony a růže jako od Gertrudy Jekyll. Vikomt se inspiroval také proslulou zahradou Hidcote v Anglii.
Živá voda Bohatý zdroj vody umožnil vybudovat řadu vodních prvků a pomáhá pěstovat i náročné rostliny. Již ve vstupním nádvoří nás vítá zurčení fontán ve zdech, připomínající Alej tisíce fontán ve Ville d’Este v italském Tivoli, a pak nás zvuk vody provází kaskádami dolů ke kamennému bazénu. Podél opěrných zdí skáče voda v kamenných korýtkách, přepadá přes umělé překážky, schovává se pod kamenné můstky a oživuje fontánky.
V horku je opravdovým osvěžením, můžete si sednout na kamenné schody a ruce ponořit do čisté vody, omýt si obličej a chvíli odpočívat. Snadno naberete sílu na cestu zpátky do prudkého kopce.
Přísnost i volnost Osové formální řešení je umocněno architekturou zdí a schodišť, zdůrazněno vonným a stříbřitým olistěním úctyhodných olivovníků. V bočních partiích a na dně údolí ale čeká překvapení: bujné výsadby po stranách, které jako by se vymkly zahradníkům z rukou, a dole u potoka louka, která vám připomíná popis krajiny od Ovidia. Potok se ztrácí ve vysoké trávě, kde je roztroušeno osmnáct magnolií, davídie, kamélie a další zajímavé dřeviny, kterým svědčí půda vlhká a svěží. Zdá se vám, že jste objevili ztracený ráj. Kolem je naprosté ticho, tedy téměř – až na ohlušující cvrkot cikád. A tak se osvěžte ledovou vodou ze strouhy a ulehněte do stínu stromů. Je čas siesty, můžete spát a snít. Z vůně levandule, tymiánu, rozmarýnu, pelyňku a růží hlava nebolí.
text: Jana Pyšková foto: ISIFA, autorka |
Skříňkové opojení Marie Retkové
|
|
Komoda u babičky stávala hned naproti posteli, moje babička se vyznačovala tím, že měla ÚPLNĚ všechno, každou zbytečnost – uloženou právě v ní. A že toho dokázala za svůj dlouhý život nashromáždit, nevyhodila nic, to se v její době nenosilo, narodila se totiž v roce 1884. Zajímavé je – a to je jedna z úžasných vlastností komod –, že i když máte v zásuvkách ono „všecko“ stejně jako moje babička, nikdy nedosáhnete toho zmatku a té změti, že byste hledanou konkrétní věc neobjevili.
Ty šuplíky jsou totiž tak geniálně „akorát“ hluboké, že při hledání to nechce ani moc velké úsilí. A tak babička vytáhla tu vlnu na zaštupování ponožky, ondy starou francouzskou gramatiku, kterou si i po devadesátce pravidelně listovala, mě ale spíš zajímaly staré fotografie. Nebylo jich moc, každá však měla svůj příběh. Na jedné byl můj pradědeček – velký fešák s úpravně zastřiženými vousy. Ten obrázek byl udělán v atelié-ru v Hamburku, když se právě chystal nastoupit zámořskou plavbu. Tenkrát na ni pozval spoustu svých známých, aby si na lodi užili zábavu. Mohl si to dovolit, byl opravdu zámožný, a to až do té doby, než jeho přátelé veškeré jmění roztočili a jeho syn – můj dědeček – pak začínal od nuly. Tenhle velkorysý pradědeček mne okouzlil, a dokonce si myslím, že mám malinko povahu po něm. Když je legrace, ani mi moc nezáleží na tom, za koho zaplatím.
Od komody jsem se ale dostala pěkně daleko. I když je zvláštní, že při vyřknutí tohoto slova se mi vůbec nevybaví moje komoda v ložnici, kde mám prozaicky v horní zásuvce prádlo a ponožky a ve spodních pak ještě prozaičtěji účty a daňové záležitosti, ale vždycky je to nějaká historická veteš. Ještě vám musím vyprávět o mé druhé babičce. Ta měla ve své skříňce, která sloužila i trochu jako toaletní stolek, dopisy od dědečka. Mám je všechny schované a čas od času se jimi probírám. Zvlášť mě oslovuje ten, kde dědeček je celý pryč z „vážené slečny, která vždycky, když on už se domnívá, že jí očima pohlédl až na dno duše, se jen záhadně usměje a oči schová pod okraj svého širokého klobouku“. I po téhle babičce něco mám – sluší mi každá hučka, kterou si posadím na hlavu. A po všech předcích dohromady jsem zdědila příchylnost k těmto krásným solitérům. I když se tváří jako že nic, jsou rodu ženského a mají duši.
Kontakty: FAST – INTERIÉR & DESIGN, Sázavská 32, Praha 2, tel.: 224 250 528, 224 250 538, fax: 224 251 357; INPRO CZ, Pražská 293/12, Hradec Králové, tel.: 495 532 810, fax: 495 532 833; LIVING SPACE, Vinohradská 37, Praha 2, tel.: 222 254 444, fax: 222 251 056; LOCCO, Balbínova 28, Praha 2, tel.: 222 252 141–42, fax: 222 253 502; MOBAX ČR, U Nového Suchdola 24/191, Praha 6, tel.: 233 920 408–09;
text: Marie Retková foto: Studio RVV a archiv |
Sexy bydlení podle Lennyho Krawitze
|
|
Oč všedněji působí strohá pevnost zvenčí, tím překvapivější je interiér. Při jeho navrhování se designér Michael Czysz nechal inspirovat sny, nápady, ale i konkrétními požadavky pána domu. Milovník retro. stylů Lenny Krawitz je znám svým vyhraněným názorem na design a módu, a tak není divu, že i hudebníkovo sídlo koresponduje s jeho pečlivě budovaným image. Proto zde najdeme výrazné detaily v exkluzivním glamour stylu sedmdesátých let jako například syntetické tkaniny sytých odstínů a rozmanitých struktur, huňaté koberce, polstrování z lakované kůže, ale i nevšední kontrasty umělých a přírodních materiálů evokujících „léto lásky“. Kdykoli se umělečtí kritici pozastavují nad zdánlivou nesourodostí interiéru Krawitzova sídla, Czysz se stoickým klidem opáčí: „Dům vyzařuje smyslnost, je sexy a přesně odpovídá Lennyho představám.“
V jeskynním labyrintu Avantgardní názor na řešení obytného prostoru je patrný hned u vchodu. Do „bunkru“ vede úzký tunel, v jehož stěnách jsou v pravidelných odstupech nainstalována drobná světýlka. Syntetická kožešina, jíž je chodba obložena, koresponduje s Krawitzovou zálibou v dekadentně smyslném funky. Na konci koridoru se jako velkolepé entrée do bizarního světa zpěvákova soukromí blyští lesklé červené dveře.
Spletitými chodbami připomínajícími tajemné jeskynní labyrinty je dům doslova protkán. Některé průchody dokonce Lenny nazývá konkrétními jmény. Do obývacího pokoje například ústí mírně zatočená chodba s lechtivým názvem The Foreplay Cave (Jeskyně milostné předehry).
Podlaha v pokoji je ode zdi ke zdi pokryta křiklavě rudým kobercem s dlouhým vlasem. Kdesi ve stěně jsou umístěny důmyslně maskované dveře střežící tajemství zpěvákovy ložnice.
Jediná místnost, která stylově vybočuje z celkově organického pojetí interiérů, je kuchyň. Ta je laděna do chladivého odstínu tyrkysové modři. Její vybavení je záměrně vybráno a uspořádáno tak, aby i na malém prostoru poskytovalo dostatek místa jak pro kulinářské radovánky, tak pro posezení s přáteli. Uměřenou strohostí a uvážlivým výběrem doplňků je však místnost příjemnou protiváhou k surreálnému designu ostatních pokojů.
Čtvrtý rozměr op-artu Při koncepci interiéru Krawitzova sídla vsadil Czysz především na vizuální tradici umění pop i op-artu. Díky vhodné kombinaci s nejmodernějšími materiály se architektovi podařilo „archivní“ estetiku přelomu šedesátých a sedmdesátých let přetlumočit do jazyka třetího tisíciletí. Interiér nechce působit jako sentimentální pomník třicet let starému designu.
Zdi jsou obloženy chromovými či skleněnými deskami kombinovanými se syntetickými materiály. Na pečlivě vybraných místech jsou ve stěnách zabudovány miniaturní žárovičky, jejichž odraz vytváří na lesklém povrchu obkladů zajímavé optické efekty. Výrazné obložení zdobí všechny pokoje a každému z nich dodává individuální ráz. Vtipně využitá op-artová klišé s konkávními a konvexními kruhovými vzory nemohou našinci nepřipomínat charakteristický design nejstarších stanic pražského metra, vzniklých v sedmdesátých letech. Světelné a barevné efekty spolu s excentrickým interiérem evokují atmosféru hudebních klubů a diskoték. Kaleidoskopický rozklad odrazů interiéru a světla na obložení stěn navozuje dojem, že Lennyho dům slouží jako brána do čtvrtého rozměru.
Prostor jako optický klam Přesný tvar místností lze skrze všudypřítomný karneval barev a rafinovaného iluzivního osvětlení určit jen velmi přibližně. Když se v noci rozsvítí žárovky ve stěnách, odhalí útroby domu další skrytá tajemství: Jedna místnost připomíná svým zařízením vizuální styl sci-fi Star Trek, další, s hlubokými křesly před prosvícenými rudými závěsy, v sobě nezapře inspiraci mystikou snímků Davida Lynche.
Vnitřní prostor je ale zajímavý i z ryze architektonického hlediska, které chytře spojuje funkčnost s dekorativním efektem interiérů. V konkurenci všech překvapivých zákoutí, která střídají atypické otvory nahrazující dveře, by například klasická obrazová výzdoba zcela jistě zanikla. Je zřejmé, že obrazy by tu byly nadbytečné – výseky pestrého zařízení vedlejších pokojů prosvítající bizarně tvarovanými průhledy si nezadají s abstraktními plátny těch nejavantgardnějších umělců. Výhled na malebnou zátoku s přístavem přes otvory suplující klasická okna zase připomíná velkolepé olejomalby francouzského romantismu.
K luxusnímu bydlení samozřejmě patří i místa určená k vodním radovánkám. Hladina vnitřního bazénu fosforeskuje na stříbřitě obložené zdi. Sveden touto optickou iluzí má návštěvník pocit, že se voda rozpíná do nekonečna. Další, venkovní, bazén je obklopen rozsáhlou terasou zakrytou palmami a tropickými křovinami. „Rozbita“ stíny zkroucených kmenů nepůsobí jednolitá hmota hladkých betonových stěn v paprscích floridského slunce tak stroze a fádně, jak by se mohlo zdát.
Život je jeden velký mejdan Jak vyplývá z titulních stran společenských periodik, je hlavní životní náplní rockových hudebníků nekonečná zábava, jejíž intenzita je přímo úměrná úspěchu dotyčné „star“. Hvězda Lennyho Krawitze nepřestává oslňovat ani po letech pobytu na výšinách hudebních žebříčků a jeho „večírky“ proto zákonitě patří mezi ty nejdivočejší. Nedávno si však zpěvák uvědomil, že ho sice stále baví „užívat si“, ale už se kvůli tomu nechce trmácet po klubech. Zřídil si proto ve svém domě takzvanou hudební místnost vybavenou barem, studiem a zkušebnou. V té buď posedává s větší společností u vlastnoručně namíchaných drinků, nebo jamuje se svou kapelou.
Vybavení této „klubovny“ se drží minimalistického stylu, je však dobře promyšlené co do uspořádání v prostoru. Místností se vine dvanáct metrů dlouhá zaoblená pohovka ve stylu sedmdesátých let. Skleněný konferenční stolek kontrastuje s křiklavě červeným lakovaným pianem avantgardních tvarů. Dlouhý barový pult rámují dva flipperové automaty a obří kulečníkový stůl na kovových nohách.
Samotný barový pult je potažen bílou leštěnou kůží. Zařízení doplňují jednoduché, avšak elegantní barové stoličky, eliptickými tvary zakotvené v designu šedesátých let. Příjemné posezení slibují ledabyle rozestavěné stolky a polstrovaná křesílka oblých tvarů z plexiskla, kůže, umělé hmoty či kovu.
Díky neotřelé koncepci nabízí dům Lennyho Krawitze zároveň intimitu i společenskost, podle toho, co je právě zapotřebí. Když do svého čerstvě zařízeného sídla Lenny poprvé vkročil, prý nadšeně zvolal: „To jsem přesně já, celý já!“
text: Klára Bobková foto: GAMMA |
Není deska jako deska
|
|
Varné desky plynové Vyrábějí se v šířkách 30, 60 až 90 cm. Deska s šířkou 60 cm, která je na našem trhu zastoupena nejčastěji, má zpravidla čtyři místa pro ohřev, přičemž většinou bývá jedno s malým výkonem, dvě středního výkonu a jedno s vysokým výkonem. To je určeno především pro velké nádoby. U desek větší šířky je základní vybavení rozšířeno o další místa pro ohřev, o více-účelovou zónu pro užití oválného nádobí, různé druhy ohřevů, případně i o grilovací ploténku. Svým uspořádáním bude zcela vyhovovat požadavkům běžné rodiny. V domácnosti obývané jednou nebo dvěma osobami se uplatní desky o šířce 30 cm, které lze volně sestavovat (tzv. Domino systém). Ve stejném provedení se totiž vyrábějí i grily, vestavné fritézy nebo speciální desky pro pánve wok. Díky tomuto systému je možné si sestavit varné centrum téměř přesně podle přání.
Vzhled desky Při koupi je třeba věnovat pozornost provedení základní desky. Ta může být smaltovaná, nerezová, případně sklokeramická. Každá má své pro i proti. Smaltovaná patří k těm nejlevnějším, nutno ale zvážit skutečnost, že nevýhodou je nesnadné čištění. Stejně náročná na údržbu je i deska nerezová. Ovšem tento problém je plně vyvážen moderním nápaditým designem. Opravdu snadné čištění a moderní přitažlivý design nabízí deska sklokeramická, která také bývá nejlépe uživatelsky vybavena. Nesmíme však zapomenout, že se jedná o materiál opravdu křehký, který se navíc snadno poškrábe a pád těžšího předmětu ho nenapravitelně poškodí.
Plynové varné desky jsou většinou vybaveny elektronickým, případně automatickým zapalováním a pojistkou proti zhasnutí. Pozornost bychom měli věnovat i uspořádání jednotlivých mřížek. Zvláště kde jsou v rodině malé děti. Tato domácnost jistě ocení tvar mřížek, který je dostatečnou zárukou jejich stability.
Elektrické varné desky Jejich stále se zlepšující vlastnosti jako by chtěly dát za pravdu všem vyznavačům elektrické energie. Výrobci je postupně vybavují funkcemi, které mají eliminovat nevýhody ve srovnání s plynovými. Funkce hi-light zaručuje rychlost ohřevu a plynulou regulaci. A díky po-užité elektronice jsou elektrické varné desky obohaceny o funkce, které u plynových desek nenajdeme.
Z čeho vybírat Trh je dostatečně zásoben výrobky v různých cenových relacích, které samozřejmě odpovídají vybavenosti.
Co to je, když se řekne… – Ukazatel zbytkového tepla Červené světlo bude svítit tak dlouho, dokud teplota daného pole neklesne pod 60 °C. Nahromaděné teplo lze využít pro ohřev potravin, i když je varné pole už vypnuto. – Termoelektronické zapalování Otočíme-li knoflíkem u plynové varné desky, plyn se sám zapálí. – Indukční ohřev Energie se přenáší přímo do feromagnetického dna varné nádoby (indukuje se). Teplo vzniká jenom tam – varná deska zůstává chladná. Přívod tepla může být regulován tak, že se nepřipálí ani ty nejjemnější pokrmy. – Funkce Stop + Go Pomocí tohoto tlačítka přepnete příslušnou plotýnku z nastaveného výkonu na „udržování tepla“. (Tento knoflík nejčastěji užíváte, zazvoní-li telefon.) Opakovaným dotykem se plotýnka opět vrátí na výchozí stupeň. – Touch-control Dotykovým tlačítkem lze pro každou plotýnku volitelně nastavit dobu vaření. Je-li dosaženo konce doby vaření, plotýnka se automaticky vypne a zazní akustický signál.
Kontakty: BAUMATIC ČR, 468 31 Malá Skála 211, Jablonec nad Nisou, tel.: 483 332 111, BSH – Domácí spotřebiče, Pod Višňovkou 25/1661, Praha 4, tel.: 234 034 600; MIELE CENTER STOPKA, Klimentská 46, 110 02 Praha 1, tel.: 221 851 045, fax: 221 851 046, MIELE, Hněvkovského 81b, 617 00 Brno, tel.: 543 553 111, fax: 543 553 119, www.miele.cz, servis-tel.: 543 217 430; TEKA — CZ, Košinova 66, Brno, tel.: 549 210 478, fax: 549 210 479, mobil: 603 293 727, ZANUSSI, Budějovická 1, Praha 4, tel.: 261 122 256, 261 122 257, 261 122 261
text: Květuše Sajnerová foto: archiv |
Netradičně, exkluzivně
|
|
Podle posledních trendů se totiž z koupelny stává místnost, která vám poskytne nejen očistu, ale osvěží i ducha a tělu dopřeje relaxaci. Proto by měla být vybavena pohodlným a funkčním zařízením, jež vám zajistí veškerý komfort. Než si ale do koupelny pořídíte luxusní zařízení, popřemýšlejte, jak to bude s jeho údržbou a zda tu či onu věc budete dostatečně využívat. Nemá smysl si pořizovat například masážní box, když se raději koupete, než sprchujete. V takovém případě dejte přednost masážní vaně.
Držte krok s módou Dominantním prvkem v koupelně je mnohdy umyvadlo, proto jeho výběru věnujte zvláštní péči. Zhlédnete-li se v pěkném skleněném či nerezovém umyvadle, zvažte, zda budete mít čas věnovat se jeho údržbě, která je náročnější než u běžného keramického umyvadla. Na skleněném a kovovém povrchu se častěji tvoří mapy po zasychající mýdlové vodě.
Pokud jste na to předem připraveni, můžete si gratulovat k výběru – takové umyvadlo koupelnu ozdobí a dodá jí exkluzivní nádech. Značný zájem je o umyvadla nejrůznějších tvarů, která vyniknou, jsou-li usazena na desce koupelnové skříňky nebo na polici. Co se týká materiálů, dovoleno je vše – jak klasická keramika, tak i sklo, kov, dřevo, kámen, plast…
Interiér koupelny jistě ozvláštní vana umístěná v prostoru nebo opatřená zajímavým obkladem (nemusí se jednat o klasické obkládačky). Pro ty odvážnější by tu byla průsvitná vana, vana pomalovaná, dřevěná a dokonce i svítící. Je moderní sprchovat se pod obřím talířem hlavové sprchy, která je ukrytá za jednoduchou sprchovou zástěnou nebo je vystavená na obdiv a nekryje ji žádná zástěna. Sprchové kouty a panely se vybavují masážními tryskami, v boxu si můžete dopřát masáž i parní lázeň s vůní esenciálních olejů a za zvuků hudby.
V popředí zájmu stojí spořivé termostatické baterie, nejlépe když mají netradiční tvar. Za jejich pořízení sice musíte připlatit, částka se vám ale mnohokrát vrátí na úspoře energie a vody.
Koupelny se jménem Na trhu se najde několik kolekcí, pod nimiž jsou podepsáni světově uznávaní designéři. Mít koupelnu se zařízením od známého designéra je lákavé, ale samozřejmě finančně náročnější. Dá se však říct, že s těmito výrobky nemůžete šlápnout vedle. Designéři totiž spolupracují se značkovými výrobci, jejichž zboží musí být nejen pěkné na pohled, ale hlavně kvalitní.
Světoví koupelnoví designéři – Philippe Starck (DURAVIT) – kolekce Philippe Starck Edition 2 – Ruben Toledo, Piero Fornasetti (CERAMICA BARDELLI) – Norman Foster (HOESCH, DURAVIT) – Bathroom Foster – Massimo losa Ghini (LAUFEN CZ) – kolekce Giorno – Antonio Citterio (HANSGROHE) – kolekce Axor Citterio – Stefano Giovannoni (LAUFEN CZ) – set Il bagno Alessi
Do moderní koupelny – V koupelně by neměl chybět bidet umístěný vedle toalety. – Sanitární keramika se zaobluje do příjemných vejčitých tvarů. – Pořiďte si alespoň jedno masážní zařízení. – Zapomeňte na konvence a poohlédněte se po zajímavém umyvadle. – Moderní jsou návraty v čase – vyberte si mozaiku. – Pokud to prostor dovolí, umístěte do koupelny vanu i sprchový kout. – Nebojte se experimentovat s barvami.
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865 AQUA TRADE, Slezanů 9/2296, Praha 6, tel.: 235 316 454, www.aquatrade.cz ; BATHMEN, obchodní centrum CARREFOUR Stodůlky, tel.: 603 434 681, fax: 251 626 783, COLOMBO TRADE, Svatoplukova 646/4, Liberec, tel.: 608 828 413, 485 110 591, fax: 485 110 590; EUROBATH CZ, Havlíčkova 678, Brno-Modřice, tel.: 547 216 622, fax: 547 216 623; HANSGROHE, Moravanská 85, Brno, tel.: 547 212 334; IDEAL STANDARD, Zemská 623, 415 74 Teplice, tel.: 417 592 111, fax: 417 560 772, IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, www.ilbagno.cz ; SANITEC, Komenského 2501, Tábor, tel.: 381 254 907, www.sanitec.cz ; SEBOLD CENTRON, Českomoravská 18/142, Praha 9, tel.: 266 039 212, www.sebold.cz ; SEDLÁK, tel.: 608 505 065
text: Lucie Martínková foto: archiv |
Malá koupelna – žádný problém
|
|
Na začátku příprav je nutné zajistit co nejlepší dispozici. V některých bytech lze toaletu spojit s koupelnovým prostorem, čímž získáte důležité centimetry navíc. Takové pojetí je však vhodné pro méně početné rodiny, navíc se povoluje pouze v bytech se dvěma a méně obytnými místnostmi. Předem byste měli také zvážit výběr zařízení. Ne do všech koupelen se vejde vana i sprchový kout, velikost umyvadla je podřízena jeho umístění apod.
Zařizovací předměty Právě ony tvoří v malém koupelnovém prostoru dominantní prvek, protože na jiné dekorace zkrátka není místo. Jejich vzhled je tedy nanejvýš důležitý, vyplatí se proto sáhnout hlouběji do kapsy a vybrat takové, které na první pohled demonstrují jasný záměr designéra a jejichž tvar má originální nápad. Základem každé koupelny je umyvadlo. Patří k nejpoužívanějšímu zařízení, proto pro něj musíme najít snadno přístupné místo a vybrat model s maximálně velkým mycím prostorem. Řídíme se rozměry. Ideální jsou umyvadla široká 50–55 cm s menší prostorovou hloubkou 42–45 cm. Do ultra malých místností pak existují typy s hloubkou 37–40 cm, u kterých díky promyšlenému řešení tvarů nedochází k omezení pohodlí při mytí. Tvar umyvadla by měl být co nejjednodušší, aby jeho údržba byla snadná, každá, byť i malá odkládací plocha je k nezaplacení. V mnoha případech je užitečná také rohová varianta, zabírající minimálně prostoru a využívající obě stěny. Úložný prostor pak rozhodně rozšiřte o skříňku pod umyvadlo. Potřebné centimetry můžete ušetřit rovněž u toalety. Ideální je závěsné provedení, jehož hloubka se zkrátila až na 475 mm, přičemž komfort při užívání se nezměnil. A pokud máte ještě místo na bidet, pak ke zkráceným verzím toalet přibyly nedávno rovněž kratší typy tohoto dnes už standardního vybavení koupelny.
Vana versus sprchový kout Sprchování je sice hygieničtější, rychlejší a spoří vodu, nicméně kdo by alespoň jednou za čas neodolal relaxační koupeli? Rozhodujete-li se mezi sprchovým koutem a vanou, pak vana poskytuje obě možnosti – buď rychlou sprchu, nebo pohodlnou koupel. Některé modely navíc mají k tomuto účelu přizpůsobené dno. To je rovnější (napodobuje tvar sprchové vaničky) a opatřené protiskluzovým povrchem. Do malých koupelen často architekti navrhují typy se zúženou šíří, které šetří prostor a při používání nesnižují komfort. Uživatel sedí ve standardně široké části, zúžená je určena pro nohy. Sprchové kouty jsou vhodné do bezdětných domácností nebo pro pohybově handicapované občany, protože usnadňují vstup i výstup.
Existují ovšem také sestavy vany a sprchového koutu s důmyslně promyšleným tvarem. Zkosení a rozměry stran na sebe navazují, takže lze obě zařízení uspořádat do požadované konfigurace tak, aby se vešly do místnosti (za sebe, do pravého úhlu apod.).
Obklady a dlažba Do malého prostoru je velmi důležité zvolit správný typ obkladů a dlažeb. Vybírejte především světlé barvy, a to zejména u obkladů, dlažba pak může být tmavší, což usnadňuje i údržbu. Velkoformátové obklady se nedoporučují. Rozčleňují totiž stěny velkým rastrem a to ještě víc podtrhuje pocit stísněného prostoru. Stejně negativně působí množství prořezů, jimž se u velkého formátu obkladu na malé ploše neubráníme. Nikdy nesáhneme vedle, když zvolíme běžné rozměry, tj. 15 x 15 cm, v krajním případě 20 x 20 cm. Ideálním řešením je mozaika, a to nejen pro své drobné čtverečky, ale také pro bohatou škálu barev. Zejména kvůli celkovému vzhledu volíme na podlahu vždy dlažbu z jiné kolekce. Odlišný formát, barva i vzor vytvářejí zajímavější vzhled a opticky prostor nesplývá v jeden celek, takže nepůsobí menším dojmem.
Rychlá toaleta Součástí velkých bytů nebo domů bývá u vchodových dveří takzvaná rychlá toaleta. Po užívá se při odchodu, příchodu či pro návštěvy. Tato místnost patří k nejmenším, avšak v rámci zachování určitého standardu, bychom ji kromě toalety měly vybavit alespoň malým umývátkem. Jeho šíře je 37 až 53 cm, hloubka 25–33 cm, poslední modely mají nově dokonce už zcela malou odkládací plochu (na hodinky, prstýnky), některé typy jsou navíc opatřeny poličkou nebo dokonce malou skříňkou.
– Do malých místností volte malé formáty obkladů. – Vhodné jsou světlé odstíny. Nikdy nepokládejte obklady až ke stropu. – Obklad i dlažbu můžete výrazně oddělit např. pásem kontrastních obkladů. – Obklad by se měl od dlažby odlišovat formátem, vzorem i barvou. – Obklad by měl mít vůči dlažbě zhruba poloviční rozměry.
Materiály – Používejte co nejvíce skla – např. na police, dělicí příčku apod. – Sklo působí vzdušně a nevytváří dojem těžké hmoty, takže místnost opticky nezmenšuje. – Sklo potlačuje rozměr předmětů, tedy i velikost sprchového koutu. – Sjednoťte detaily – zvolte stejný materiál a ten v malém prostoru používejte jednotně.
Nezapomeňte: – I malé umyvadlo může mít odkládací plochu a spodní úložný prostor. – Malé rozměry vany nevypovídají o jejím skutečném vnitřním prostoru. Při výběru se neostýchejte a vstupte dovnitř, vyzkoušejte si model nanečisto. – Klasickou hydromasáž ve vaně můžete nahradit ve sprchovém koutě masážními tryskami – podomítkovým provedením, speciálním nástěnným panelem, případně jsou trysky jeho pevnou součástí.
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865, 220 517 802, fax: 220 511 909; DURAVIT AG, Jungmannova 2, Znojmo, tel.: 515 220 155, fax: 515 220 154; IDEAL STANDARD, Zemská 623, 415 74 Teplice, tel.: 417 592 111, fax: 417 560 772; KERAMAG, Komenského 2501, Tábor, tel.: 381 254 907, fax: 381 254 908; LAUFEN, V Tůních 3, Praha 2, tel.: 224 943 039, tel./fax: 224 942 732; RAVAK, Obecnická 285, Příbram I, tel.: 318 427 111, fax: 306 623 495; SANITOP, Sokolovská 968/185, Praha 9, tel.: 284 829 079, fax: 284 829 062;
text: Lenka Haklová foto: archiv |
