|
|
Když už si pořídíte bazén, samozřejmě si chcete užít koupání co nejvíce. K tomu přispěje i jeho zastřešení, díky němuž si prodloužíte letní sezonu a obecně jste méně závislí na počasí venku, protože nedochází k únikům tepla. Přitom nikterak nepřicházíte o požitek z plavání pod otevřeným nebem, neboť výrobci se zaměřují na typy střech, které lze složit, a bazén tak odkrýt.
Zastřešení si můžete objednat na bazén jakýchkoli rozměrů a tvarů včetně kruhového. Nabídka bývá velmi flexibilní a vychází z individuálního projektu podle přání zákazníka.
Další výhodou zastřešení je snazší údržba – zatažená střecha chrání vodu před padajícím listím, větvemi a dalšími nečistotami. Dále zejména pro rodiny s malými dětmi není zanedbatelné bezpečnostní hledisko: v případě krytého bazénu nemusíte žít ve věčných obavách, že do něj může dítě kdykoli spadnout.
Záleží na vkusu Jako materiál se pro zastřešení používá polykarbonát. Na výběr jsou přitom dva typy. Jednak komůrkový, který je neprůhledný, takže nemáte možnost se kochat výhledem ven. Na druhé straně má ovšem i svoji výhodu, a to z hlediska údržby. Není na něm totiž vidět špína, takže si ušetříte práci s čištěním. Druhou variantou je polykarbonát čirý, tedy průhledný jako sklo. Stojí za zmínku, že ten je v okolních státech podstatně oblíbenější, naopak u nás vítězí zmíněný komůrkový.
Barevné varianty Specializované firmy nabízejí polykarbonátové zastřešení v široké škále barevných variant – od zcela čirého až po ty nejrozmanitější odstíny. V této souvislosti se opět dostáváme k tomu, že Češi jsou o poznání konzervativnější než zákazníci v západních státech. Hlavním kritériem pro ně je, aby barva materiálu ladila se samotným bazénem a evokovala vodní plochu, takže volí nejčastěji modrou, zelenou či tyrkysovou.
Střechu lze snadno složit Střecha se skládá z jednotlivých oken, která mají rozměr kolem dvou metrů. Ke stažení střechy, respektive odkrytí bazénu, se používají takzvané pojezdy, tedy kolejnice, po nichž se okna pohybují, aby se zasunula pod sebe. I v tomto případě jsou dvě možnosti. Buďto mají kolejnice stejnou délku jako bazén, což znamená, že lze bazén odkrýt jen částečně – přibližně dva metry na obou stranách zůstanou zakryté. Nebo se kolejnice protáhnou zhruba o délku jednoho okna (cca dva metry) za bazén. To umožní složit střechu tak, aby byl bazén zcela otevřený. Výjimku tvoří kulaté bazény, u nichž je obtížnější zachovat stabilitu střechy. Proto je možné je otevřít pouze z jedné třetiny, zbývající dvě musejí být stále zakryté. Dlužno dodat, že jsou v současné době na trhu k dostání i modernější systémy, které ke shrnutí střechy žádné pojezdy nepotřebují – jako podklad zcela postačuje dlažba.
Náklady rozhodují Je vcelku logické, že každý volí typ zastřešení i podle svých finančních možností. To nejlevnější přijde na částku kolem 70 tisíc korun, kdo si může dovolit nejvyšší kvalitu a komfort, zaplatí statisíce. U zastřešení oválných zapuštěných bazénů nejsou výjimkou náklady kolem čtvrt milionu korun.
Záleží také na tom, kde je bazén umístěn. Je-li „nalepen“ na dům, takže část jeho střechy tvoří zeď, pochopitelně výrazně ušetříte za materiál.
Jakou výšku zvolit Další faktor, který určuje celkové náklady, je výška bazénu. Zvolíte-li z úsporných důvodů co nejnižší zastřešení, nemáte možnost vedle bazénu ani sedět, natož chodit. Pokud se o tuto možnost nechcete připravit a chcete ji využívat z obou stran, musí být výška střechy v nejvyšším bodě přes dva metry. Existují ale rozmanité kompromisy: zastřešení může mít různé úhly zkosení, díky nimž můžete pohodlně využívat bezprostřední okolí bazénu z jedné části, přičemž v další je zastřešení nižší.
Vstup do bazénu libovolný Také podobu vstupních dveří do bazénu lze přizpůsobit konkrétní představě zákazníka, přitom se samozřejmě do značné míry odvíjí od typu zastřešení. Umístěny mohou být jak v čele bazénu, tak vzadu, časté jsou i boční vstupy. Co se týče mechanismu otevírání, jsou na výběr buďto dveře výsuvné, nebo upevněné na závěsy.
Nezbývá než shrnout a zopakovat, že rozhodnete-li se pro zastřešení bazénu, máte k dispozici bohatý výběr z hlediska cen, variant materiálu, tvarů, mechanismů zacházení i doplňků. Můžete-li si tento krok dovolit, výsledek se vám vyplatí.
Kontakty: JAR-ING., spol. s r. o., Tyrsova 31, 664 34 Kuřim u Brna tel./fax: 541 231 150, Ispra – JV, s. r. o., Za Hládkovem 10, 169 00 Praha 6, tel.: 233 356 262, tel./fax: 220 516 457, e-mail: zastreseni@isprajv.cz, www.isprajv.cz Albion group, s. r. o., Mečislavova 11/414, 140 00 Praha 4, tel.: 261 099 100, fax: 261 099 107, e-mail: albion@albion-cz.cz, www.albiongroup.cz Tring, spol. s r. o., Bystrcká 38 (OBI), 624 00 Brno, tel: 546 422 328, fax: 546 422 368, e-mail: tring@volny.cz, www.tring.cz Alukov HZ, s. r. o., Orel 18, 518 21 Slatiňany, tel.: 469 681 488, tel./fax: 469 681 321 e-mail: info@alukov.cz, www.alukov.cz
text: Ivana Vajnerová, Magdaléna Krajmerová foto: archiv firem |
Blog
Jak zařizují slavní
|
|
Při psaní článku jsme vycházeli z materiálů našeho mateřského měsíčníku Moderní byt, který jako propagátor top designu v bydlení pravidelně oslovuje zajímavé osobnosti našeho veřejného života.
Jen kousek podkroví Jen malý kousek podkrovního rohu zabrala Juraji Kukurovi jeho kuchyňka. Prešovský rodák po dlouhá léta žijící v Bratislavě a po emigraci v Hamburku si nakonec splnil přání a pořídil si bydlení i v Praze. Ve svém malostranském bytě sice nepobývá tak často jako v hamburském domově, ale miluje ho pro nenapodobitelné kouzlo. „Když ráno v Praze vstanu, venku je slabý poprašek sněhu a mé stopy jsou první v tomto milionovém městě,“ popisuje, co si představuje pod pojmem luxus v bydlení.
|
|
Mistr omáček Fenomenální světový desetibojař Tomáš Dvořák si v kuchyni dokáže popovídat nejen o sportu, ale i o zahušťování omáček a o přípravě bramborových knedlíků. Podle jeho slov se o výběru kuchyně demokraticky dohodli s manželkou. Při návštěvě kuchyňských studií vycházeli z předpokladu, že člověk má klást otázky, na které sám zná odpovědi. Pak snadno odhadne, zda personál obchodu rozumí své práci, ví, co prodává, a dokáže se vcítit do potřeb kupujícího. Nakonec vsadili na nabídku studia EUROHOF, které se specializuje na prodej německých kuchyní LEICHT.
|
|
|
|
Kuchyň miluje nejvíce Bára Nesvadbová ráda vaří. Tvrdí, že zatímco její manžel připálí i čaj, pro ni je kuchyň snad nejdůležitějším místem v bytě. „Jsem společenský tvor. Rádi zveme návštěvy, proto je jídelní stůl a vše, co symbolizuje, pro mě velmi důležité.“ |
|
|
Kam chodí princezny Dva roky stavěla společně s architektem Massimem Iosou Ghinim Blanka Matragi svůj nový byt na hlavní bejrútské třídě. Její klienti – králové, ropní magnáti, státníci, podnikatelé či architekti (anebo spíše jejich manželky) – znají cestu do jejího módního salonu a ona tak získala místo pro bydlení vzdálené od jejího pracoviště slabých pět minut chůze. A protože nejen výtvarnem je člověk živ, zvláštní péči věnovala návrhu kuchyně. Ta byla vyrobena v Itálii a je vybavena veškerými vymoženostmi techniky – vždyť ji navrhoval sám automobilistický bůh – velký Ferrari. Ani ten však nepřinutil slavnou návrhářku zabývat se vařením. Sama se totiž na otázku, zda u vaření relaxuje, přiznala: „U vaření? Já nevařím. Ještě jsem ani jednou nezapnula sporák, dokonce ani nevím, jak se pouští.“ |
|
|
Kuchyň v hudebním domě Funkcionalistický dům v Praze-Tróji koupil Michael Kocáb vlastně omylem. Nastěhoval se s rodinou do domu vzdáleného jen pár kilometrů, a protože byl s bydlením naprosto spokojen, ze začátku ho ani nenapadlo kupovat další nemovitost. Až na podruhé, kdy byl v podstatě přinucen jít se do nabízeného domu alespoň podívat, se do něj zamiloval. Protože však nechtěl opustit současné bydlení, rozhodl se zasvětit ho hudbě. Vzniklo tak hudební studio působící na aktéry hudebních seancí i estetickým prostředím. |
|
|
Domácí pohoda Extravagantní operní diva Dagmar Pecková překvapila veřejnost svým „útěkem“ z Prahy do německého Freiburgu. Zbořila mýty tvrdící, že žena provozující umění v 1. operní lize nemůže být schopná věnovat se rodině, vychovávat děti, natož dělat něco tak obyčejného, jako je příprava jídla pro děti a manžela. A jak se zdá, vše je možné, Dagmar Pecková působí nadmíru vyrovnaně a spokojeně. Jako by se přestěhováním do nového domu přinutila zpomalit předchozí ďábelské tempo a víc si užívat života samotného.
text: Marek Burza foto: Moderní byt |
Malá, ale naše
|
|
Jestliže v touze po lepším prostředí domova obyvatelé instinktivně krášlí nejprve obývací pokoje, kde rodina tráví nejvíce času, pak jako druhá přichází na řadu většinou kuchyň, protože standardní sektorová linka po dvaceti letech opravdu dosluhuje. Potom ale určitě dojde na koupelnu, neboť lidé si uvědomují důležitost tohoto prostoru pro fyzickou i psychickou relaxaci. Mnoho uživatelů panelového bytu už kdysi zaměnilo umakartové jádro za nějaké lepší řešení, avšak nabídka možností je stále lepší a v malé koupelně lze dnes vytvořit zázraky účelnosti i elegance.
WC: začlenit, či oddělit? Zodpovědět tuto kardinální otázku není zas tak složité. Užívají-li byt rodiče a dvě děti, přičemž všichni ráno někam odcházejí, není sloučení koupelny a WC ani trochu praktické. Takové řešení se dá doporučit pouze v tzv. dvougeneračních bytech, kde jsou záchody dva. Osamělým párům ale může spojení obou prostor vyhovovat, protože zrušením příčky a jedněch dveří se získá prostor téměř pět čtverečních metrů, kam už lze umístit prakticky všechny zařizovací předměty. I v malém odděleném WC je velmi žádoucí umyvátko rukou. Musí být co nejmenší a bude pravděpodobně nutné poněkud posunout záchodovou mísu. Máme-li na WC umyvátko, není žádný problém mít zde i bidet, jehož užívání se stává stále oblíbenější. Nahradí ho totiž speciální sprchová hlavice s delším nebo vysouvacím přívodem připojená k umyvátku.
Vana, nebo sprchový kout? Záleží na tom, který způsob očisty je v domácnosti oblíbený, ale nejlepší řešení je mít vanu i sprchový kout. Není to neproveditelné ani v té nejmenší koupelně, protože existuje řešení pomocí sprchového panelu a zástěny na vaně. Toto uspořádání může sice používat pouze jeden člověk, ale je to pořád lepší, než když se vana z koupelny zcela odstraní. Je prokázáno, že vanu začnou postrádat i ti největší milovníci sprchování a většinou pak litují, že se jí zbavili. V případě, že máme k dispozici cca pět čtverečních metrů (přičleněním WC), lze do nich umístit buď malou rohovou vanu, nebo speciálně tvarovanou vanu, která se začleněním sprchového koutu přímo počítá. Pak mohou koupelnu používat najednou i dva lidé. Nebo do takto zvětšené koupelny můžeme instalovat vedle WC i samostatný bidet. Vzhledem k tomu, že malých koupelen, které čekají na renovaci, je stále ještě hodně, mnozí naši i zahraniční výrobci pro ně vyvinuli speciální zařizovací předměty, které maximálně šetří místem. Nabízejí i situační plánky, jak je v malé koupelně rozmístit. Je tedy jen otázkou investičních možností, jak svou panelákovou koupelnu přetvoříte. Nabídli jsme vám několik typů.
Vhodné zařizovací předměty – rohová vana nejmenších rozměrů (např. 130 x 130 x 180 cm) – asymetrická vana (například 160 x 100 cm) – umyvadlo s menším vyložením (např. 55 x 43 cm) nebo rohové umyvadlo s úložným prostorem pod umyvadlem – rohové zrcadlo, pod nímž jsou úložné prostory – závěsné skříňky, pod nimiž lze ještě něco umístit – kratší klozety (každý centimetr hraje roli) s pohodlným sedátkem
Kontakty: IDEAL STANDARD, Zemská 623, Teplice, tel.: 417 592 191, RAVAK, Obecnická 285, Příbram I, tel.: 318 427 111; SANITEC (KERAMAG), Komenského 2501, Tábor, tel.: 381 254 907, fax: 381 254 908,
text: Romana Hložánková foto: archiv |
Iluze bez kouzel
|
|
Kdykoli chceme vytvořit pohodovou, relaxační či intimní atmosféru, právě stolní svítidlo je ideálním pomocníkem. V nabídce firem jsou nejrůznější modely, nejčastěji bývají součástí ucelené kolekce, která pak osvětluje celou místnost, najdete však i mnoho samostatných variant zastávajících v interiéru rovněž funkci solitéru.
Stolní, nikoli pracovní Stolní lampa patří mezi doplňková svítidla, neosvětluje tedy celou místnost, ale pouze její část. Je jen na vás, které místo pro ni zvolíte. Oproti nástěnným světlům, s nimiž musíte počítat při stavbě nebo rekonstrukci a pečlivě naplánovat jejich rozmístění, ji můžete přemisťovat podle aktuální potřeby. V úvahu není nutné brát ani umístění zásuvky, vypomoct si můžeme prodlužovacím kabelem, a některé typy stolních lamp fungují také na baterie.
Velkou oblibu si tato malá světélka získala zejména mezi architekty, kteří jich navrhují do místnosti hned několik. Jejich snadným rozmístěním a kombinacemi mohou totiž rychle a účinně opticky proměňovat prostor. Odborníci je doporučují rovněž používat jako doplňkovou lampu při sledování televizoru. Zamezují totiž ostrým přechodům mezi světlem obrazovky a okolní tmou. Vytvářejí pro oči světelný mezistupeň a zabezpečují tím zrakovou pohodu. Na jejich konstrukci nejsou kladeny vysoké nároky. Zatímco stolní pracovní lampa musí být vybavena klouby, aby uživatel mohl nastavit směr a výšku světla, u klasických stolních modelů je důležitý zejména tvar, pak materiál i použité barvy. Návrháři s oblibou používají plasty, jejichž neomezená barevná škála je pro tento typ svítidel ideální, pozadu nezůstává ani sklo, kov či dřevo.
Nejen světlo Letos na výstavě svítidel Euroluce v italském Miláně určili návrháři stolním lampám nové poslání. Obohatili je o další funkce, se kterými běžně pracujeme v každodenním životě. Například ve stínítku je umístěný displej znázorňující aktuální čas, do jiné stolní lampy zabudovali reproduktory. Zaujme nejen svým tvarem, posvítí, ale zároveň zastane i jiné zajímavé funkce. Směle tedy můžeme konstatovat, že na začátku nového tisíciletí se lampa přeměňuje v polyfunkční produkt. Nezapomínejte však, že i nadále tvoří jeden z hlavních estetických prvků našich domovů.
– Používejte klasické zdroje osvětlení, max. 100 W, ideální je 40 W. – Vyhledávejte modely se stmívačem, umožňujícím plynulé nastavení intenzity světla. – Některé typy jsou vybaveny přepínačem na snížení intenzity světla (zpravidla se světlo ztlumí o 50 %).
Kontakty: ARTEMIDE, Sázavská 32, Praha 2, tel.: 222 521 345; CASA ITALIANA, Vězeňská 4, Praha 1, tel.: 224 819 011, tel./fax: 224 819 094; ESAGONO, Korunní 65, Praha 2, tel.: 222 521 122, fax: 224 257 465; EUROLUX LIGHTING, Francouzská 76, Praha 10, tel.: 271 742 241, fax: 271 742 242; M-Palác, Heršpická 5a, Brno, tel.: 543 107 125, fax: 543 107 126; Hanychovská 33, Liberec, tel.: 485 150 024, fax: 485 150 076; RENDL, Masarykovo nábř. 10, Praha 2, tel.: 224 911 876, fax: 224 917 860; SIRIUS DESIGN, Dlouhá 32, Praha 1, tel.: 222 319 536, 222 319 548; Masarykovo nábř. 20, Praha 1, tel.: 224 931 405; UNI LIGHT, Heřmanova 2, Praha 7, tel.: 266 712 152, 266 712 709; Tallerova 2, Bratislava, tel.: 00421/2/52 73 33 05–07, fax: 00421/2/52 73 33 08
text: Lenka Haklová foto: archiv |
Půvab dřevostaveb
|
|
Zejména v Americe, Kanadě a v severských zemích jsou dřevostavby tradičním bydlením a nedílnou součástí celkového koloritu. U nás je známe především v podobě starých horských roubenek, u nových objektů však bylo v uplynulých desetiletích dřevo jako základní materiál využíváno jen vzácně. Nyní se situace rychle mění, zejména díky vzmáhajícímu se zájmu o ekologické bydlení. Nabídka tuzemského trhu zahrnuje širokou škálu dřevostaveb od relativně honosných rodinných domů po chaty a zahradní domky. Ceny se pohybují v řádech statisíců až milionů, využívají se různé druhy dřeva, nosných konstrukcí a odlišné způsoby samotné stavby.
Neopodstatněné výhrady U nás, kde byla tradice dřevostaveb na poměrně dlouhé období přerušena, vznikla vůči nim jistá nedůvěra, plynoucí hlavně z nedostatku informací. Kritici poukazují na jejich hořlavost, špatné akustické vlastnosti, nedostatečnou tepelnou akumulaci… Zasvěcení odborníci takové argumenty rezolutně vyvracejí. Například se odvolávají na skutečnost, že tento typ domů je nejrozšířenější v zemích s chladnějším podnebím, kde by si bydlení se špatnou tepelnou akumulací nikdo nevybral. Odolnost dřevěných objektů pak prokázaly i loňské povodně. Jak uvádí autor knihy Dřevostavby Martin Růžička, ve většině případů stačilo sundat část vnitřních sádrokartonů, vyndat izolaci a nechat konstrukci na několik dnů, nejvýše týdnů proschnout. Celkový výčet všech dalších výhod moderních dřevostaveb ve srovnání se zděnými domy je pozoruhodně rozsáhlý, takže uvádíme jen ty nejpodstatnější (viz následující tabulka).
Rozmanitost nabídky Jak již bylo řečeno, nabídka dřevostaveb zahrnuje nepřeberné množství variant, technologií, cenových relací… Pro základní orientaci jsme použili podklady společnosti Belis, přičemž většinu ze zmíněných variant právě tato firma poskytuje. Mezi nejjednodušší dřevostavby patří zahradní domky. Mají zpravidla rozměry do 2 x 2 m, jsou opatřené jednoduchými dveřmi a střechou s asfaltovou lepenkou. Slouží na uschování zahradního nářadí a pomůcek. Zahradní chaty jsou určeny pro rekreační účely. Mají již kvalitní dveře, střechy s klasickou krytinou – například asfaltový šindel nebo vlnité desky. Mohou být jak přízemní, tak patrové a je většinou možné jejich zateplení a celoroční používání. Rodinné domy jsou vyrobeny tak, aby splňovaly veškeré nároky na celoroční bydlení. Na jejich vnější plášť je často použit některý ze zateplovacích systémů. Jako střešní krytinu lze použít i klasické střešní krytiny – betonové nebo pálené tašky. Z hlediska materiálu je dřevostavby možno rozdělit na stavby z palubkových desek, stavby z hoblovaných profilů, srubové stavby klasického typu, stavby se sendvičových panelů a srubové domy z masivních kulatin. Společným znakem dřevostaveb z palubek, hoblovaných profilů a srubových chat je dodávka v přírodním stavu – bez povrchové úpravy. Součástí standardní dodávky též nebývá tepelná izolace a obklady vnitřních stěn. Většina chat je stavěna na základě typových projektů, ale většinou jsou možné úpravy podle přání zákazníka.
Rozdílné ceny Cenové relace zahradních chat a domků jsou velmi rozdílné. Společnost Belis uvádí následující údaje, které přibližně odpovídají i nabídce ostatních firem: U zahradních domků 180 cm x 190 cm se ceny pohybují podle provedení a dodavatele od 15 000 Kč výše (včetně montáže). Jednoduché palubkové chatky 300 cm x 220 cm + terasa se prodávají v cenách od 29 000 Kč (včetně montáže) a chaty z hoblovaných profilů o síle 24 mm, 280 x 180 cm + terasa v ceně od 35 000 Kč (bez montáže). Srubové chaty z kulatin o průměru 120 cm, 400 x 400 cm stojí od 116 000 Kč bez montáže a sendvičová chata (dřevo–izolace –dřevo) stejného rozměru od 120 000 Kč bez montáže. U srubové chaty z masivních kulatin s podkrovím o půdorysném rozměru 700 x 1 000 cm a užitné ploše 70 + 55 m2 je cena hrubé stavby od 800 000 Kč.
Veškerý komfort zaručen Ředitel společnosti OK Pyrus inženýr Otakar Koudelka úspěšně dokazuje svým klientům, že v tomto typu objektů lze trvale žít s veškerým nejmodernějším komfortem včetně například podlahového vytápění. Zároveň vyzdvihuje vlastnosti dřeva a nutnost principů, podle nichž je třeba s tímto materiálem zacházet. „Jakmile se například kostra něčím obloží, stavba tím přichází o to nejcennější, což je masiv dřeva na rozhraní interiéru a exteriéru. V této podobě dřevo totiž mnohem lépe dýchá, má delší životnost a působí jako přirozená klimatizace: dovnitř pouští kyslík, ven odvádí kysličník uhličitý a bakterie, popasuje se i se statickou elektřinou, odbourává prach a upravuje vlhkostní poměry v místnostech,“ zdůrazňuje ředitel Koudelka. Tyto skutečnosti mají velký význam hlavně pro osoby trpící různými alergiemi. Kromě toho je dřevo výborným tepelným i zvukovým izolantem. „Pro zajímavost: dvaadvacet centimetrů masivního dřeva se z tohoto pohledu vyrovná metr a půl tlusté stěně z plných cihel,“ konstatuje. „A v neposlední řadě má bydlení ve srubu i rozměr psychologický – vyjadřuje životní styl rodiny, která v něm bydlí. A té dřevo předává svou nahromaděnou energii a harmonizuje její rodinný život,“ dodává.
Nenahraditelná ruční práce Stavba dřevěného srubu ve firmě OK Pyrus i dalších s obdobným zaměřením se vyznačuje vysokým podílem ruční práce. Spočívá to zejména v tom, že se kmen ručně odkorňuje, takže se nenaruší povrchové vrstvy a dřevo získá delší životnost. Sruby se nejdříve sestaví, potom se očíslují, rozloží a posléze putují na místo určení.
„Zpracováváme výhradně zimní těžbu, a to proto, že míza je v kořenech, pod kůrou není nová měkká vrstva a dřevo je vyzrálé, takže nevábí dřevokazný hmyz,“ vysvětluje ředitel Koudelka.
OK Pyrus přistupuje ke každé stavbě individuálně. To znamená, že nad rámec typových staveb si každý klient může na základě konzultací s architektem říci, co přesně by si přál.
Jak dlouho se staví Firma OK Pyrus preferuje časový horizont výstavby na rok a půl. Doporučuje zimní technologickou přestávku ve fázi hrubé stavby. Teprve druhý rok se dodělají vnitřní instalace a interiéry. Pak je možné se nastěhovat. Pokud by měl někdo strach, že se dřevo sesedne a bude dovnitř foukat, může být klidný: moderní technologie se obejde bez mechu nebo ovčí vlny. Stavba obvodových stěn spočívá v obkreslení nerovností spodní klády na horní. V té se ručně vyřízne dvojité véčko, obrátí se a položí na kládu spodní, kam přesně na milimetr dosedne. Zatížením se pak do ní ještě více zařezává.
Šetrnost vůči úpravě Klády použité na stavbu se nenatírají lakem, nepoužívá se žádná silnovrstvá lazura, protože dřevo potom nemůže dobře dýchat. Vnitřní prostor se napouští včelím voskem. I obavy ze škůdců nebo z požáru ředitel Koudelka vyvrací: „V ceně srubu je základní impregnace vodou ředitelnými ekologickými prostředky, na kterou dáváme záruku sedm let.“ Ceny dřevostaveb od firmy OK Pyrus se pohybují od 700 tisíc do 1,5 milionu korun za hrubou stavbu.
Valašská tradice Stavební společnost RENO Valašské Meziříčí navázala na bohatou tradici tesařského řemesla na Valašsku a staví roubené domy z masivních smrkových trámů. RENO začala zpracovávat svůj program roubených obytných dřevěných domů v roce 1998, kdy při rekonstrukcích dřevěných objektů bylo účelnější roubenou konstrukci asanovat a zhotovit konstrukci novou. Vychází přitom z filozofie, která připisuje dřevu vlastnosti skvělého tepelného a zvukového izolátoru, který navíc reguluje vnitřní vzdušnou vlhkost, zároveň vzduch filtruje a očisťuje. Hlavním úkolem zpracování architektonické podoby bylo spojení staré tesařské technologie pro nosnou konstrukci a použití nových postupů a výrobků k zajištění komfortu bydlení s maximálním využitím přírodních materiálů. To vše v rámci co nejsnazší cenové dostupnosti. „Dnes můžeme říci, že jme v úrovni kompletního splnění zadaného úkolu s výjimkou používání nepřírodního materiálu na tepelnou a kročejovou izolaci včetně fólií a stabilizační vrstvy z betonu na dřevěném stropu přízemí. Důvodem jejich použití je mimo jiné vysoká cena přírodních tepelných izolací.
Na našich dřevostavbách provádíme tepelnou izolaci minerálními vlnami systému Orsil nebo Isover s difúzní fólií Tyvek či parozábranou Jutafol,“ konstatuje šéf firmy Reno.
Jak dlouhé je čekání? Doba provedení montáže hrubé stavby je 2,5 až 3 měsíce. Dalším časovým dílem výstavby je technologická přestávka, kdy přirozeným a přírodním způsobem probíhá proces sesychání a stlačování dřeva. V této době provádí firma takové tesařské úkony, aby zabezpečila rovnoměrné rovinné sedání domu a možnost minimálního dotvarování dřevěných trámů a kontrolu všech tesařských spojů. Maximální pozornost se věnuje dotvarování roubené části, kde se při montáži nepoužívají žádné kovové spojovací prostředky. Poslední etapou výstavby domu je část dokončovacích prací (cca 3–3,5 měsíce). Rozsah je v možnostech použitých materiálů opravdu velký, vždyť jen interiérové stěny mohou být v různých typech dřevěných obkladů vyzděny a omítnuty stejně jako deska OSB se stěrkovou štukovou omítkou. Zdivo může být režné, kamenné, obkládat se dá režnými pásky i kamenem. Obdobně je to s podlahami – od dřevěných palubkových přes plovoucí dřevěné či laminátové až po keramickou nebo kameninovou dlažbu. Takhle můžeme pokračovat v každém oddílu stavební činnosti. Druhou používanou technologií firmy Reno je výstavba objektů s rámovou konstrukcí. Tato konstrukce je užívána u staveb vedlejších nebo doplňkových k roubenému domu, ale samozřejmě též u rodinných domů, kde důležitým kritériem je co nejkratší doba výstavby (zhruba do pěti měsíců, snížení nákladů o cca 15 %). Mimo jiné to umožňuje výroba nosné konstrukce z předsušených hranolů, čímž je umožněno provedení stavby bez nucené přestávky.
Nenaleťte nezkušeným firmám Jak rekreační, tak rodinné srubové domy nabízí rovněž firma Srubové domy Haniš. Obdobně jako v předchozích případech je pro ni samozřejmostí ruční odkornění kulatiny a možnost kombinace dřeva s jinými materiály. Díky cenové dostupnosti svých produktů oslovuje i mladé rodiny, které chtějí žít ekologicky a mají blízko k přírodě. Například rodinný srubový domek o celkové užitné ploše 98 m2 lze pořídit (bez inženýrských sítí a základové desky) již od 1 300 000 Kč. Šéf společnosti Pavel Haniš upozorňuje v souvislosti s rostoucím množstvím firem zaměřených na dřevostavby na nutnost vybrat si takovou, která již osvědčila své zkušenosti. „Dochází totiž k postupnému vysychání kulatiny, a tím ke klesání srubových stěn. Všechny navazující práce se musí speciálně osazovat tak, aby nedocházelo k znehodnocení všech materiálů. To se týká funkcí oken a dveří, těsnosti spojů srubových stěn a mnoha dalších věcí,“ konstatuje Pavel Haniš. „Pokud si klient u naší firmy objedná pouze hrubou stavbu, tedy srubovou konstrukci a vazbu střechy, a domek si bude dokončovat svépomocí, bezplatně mu předáme kompletní návod a doporučení k dokončení stavby tak, aby se vyvaroval zmíněných úskalí,“ dodává.
V pravém finském stylu Věhlasná finská společnost Honka, která staví své domy zejména v USA, Kanadě a Japonsku, se úspěšně prosadila například i v Rusku a západoevropských zemích, jako je Francie a Německo. Nyní získává čím dál větší oblibu a prestiž také u nás a v dalších postkomunistických státech. V České republice je výhradním dovozcem a prodejcem firma Finny, v jejímž čele stojí Martin Kovář, z něhož se díky této práci stal zanícený obdivovatel Finů a jejich životního stylu.
„Objednané sruby k nám přicházejí v podobě jakéhosi lega, které pak pro klienta sestavíme. Samozřejmě že předem si zákazník může vybrat některý z typových srubů nebo ve spolupráci s architektem uzpůsobíme celý projekt jeho konkrétním požadavkům,“ říká Martin Kovář. Také nedá dopustit na kvalitu finského dřeva. „Má extrémně krátké vegetační období, což mu dodává masivnost a odolnost,“ vysvětluje. Při spojování dřeva se používají takzvané čepované dřevěné kolíky. Produkty firmy Honka jsou určeny pro ty, kteří si je mohou dovolit a oplátkou jsou schopni ocenit jejich kvalitu. Metr čtvereční přijde zhruba na 25 000 Kč. Účinnou propagaci zajišťují honosné dřevostavby, které si pochvalují klienti z řad známých osobností, jako je Tomáš Töpfer, Marek Eben, Petr Rychlý či František Ringo Čech. Zároveň však nyní Honka začíná nabízet i o poznání levnější domy či chaty, které předpokládají svépomocné dodělávky a osvědčily se zejména v Německu.
Přednosti dřevostaveb – Dřevo je čistě přírodní ekologický produkt a plně obnovitelný materiál – Rychlá a jednoduchá výstavba neomezená ročním obdobím – Suchý proces výstavby montážním způsobem – Nízkoenergetické domy – Protipožární vlastnosti obvodových plášťů – Vysoká pevnost konstrukce – Statická bezpečnost proti zemětřesení – Nízká váha stavby – Vysoká životnost
Stavby z palubkových desek Jsou založeny na stavebnicovém systému stěn, pro který se zpravidla používají palubky o síle 19 nebo 22 mm. Z palubek jsou vyrobeny stěnové panely – rám z latí a podélně připevněné palubky – a tyto panely jsou navzájem spojeny do jednotlivých stěn. Zvláštním druhem panelů jsou panely s oknem a dveřní panely. Podlaha je buď z jednotlivých palubek, nebo z předpřipravených podlahových dílců. Střešní konstrukce je též předpřipravená – konstrukce štítu spočívá na principu sbíjených vazníků. Je-li jako střešní krytina použita asfaltová šindel, je na štítovou konstrukci položena OSB deska, nebo jsou opět použity palubky. V případě použití vlnitých asfaltových desek není třeba budovat plnou střechu, neboť tyto desky lze připevnit na rošt z latí. Chatky se staví nejčastěji na betonovou desku, ale je možná i jejich stavba na štěrk, betonové desky nebo rošt z hranolů. Pro zvýšení odolnosti stavby je možno použité hranoly a spodní stranu podlahových desek impregnovat proti hnilobě. Zahradní chaty jsou dodávány bez tepelné izolace, ale díky konstrukci z laťových rámů je možné použít izolaci z minerální vaty, která se vloží mezi rámy a z vnitřní strany se oploští sádrokartonem, dřevěnými deskami, palubkami nebo jiným materiálem. Tyto chaty patří do nižší cenové kategorie, jsou dodávány v rozloženém stavu a je možná jejich snadná svépomocná montáž.
Stavby z hoblovaných profilů Stavby z hoblovaných profilů o síle zpravidla 24–40 mm se staví z jednotlivých „fošniček“, které mají vyřezané a vyfrézované speciální drážky, jimiž do sebe zapadají jako dětská stavebnice. Součástí sestavy jsou okna, dveře, podlaha a předpřipravená stropní konstrukce. Možnosti střešní krytiny a podkladu pro stavbu jsou obdobné jako u předcházející varianty. Tento typ chat je celkově robustnější a i bez tepelné izolace vykazuje lepší teplotní charakteristiky.
Srubové stavby Srubové stavby klasického typu jsou z frézovaných vysušených kulatin o průměru 120–160 mm nebo z hoblovaných profilů o síle cca 60 mm. Působí velmi masivním dojmem a mají daleko příznivější teplotní parametry než předcházející typy. Stavby z kulatin lze již používat k celoročnímu obývání. Pro tento typ chat je zapotřebí klasická základová deska. Zpravidla se již nejedná o „stavebnici“ a ke stavbě je nutná znalost práce se dřevem, neboť střešní konstrukce bývá zhotovena na místě klasickou tesařskou metodou.
Sendvičové panely Sendvičové panely se používají především pro celoročně obývané domy. Panely jsou buď z obou stran dřevěné a mezi stěnami je instalována tepelná izolace, nebo je jedna nebo obě strany opláštěny například dřevocementovými či jinými panely (v tomto případě se ale naskýtá otázka, zda se ještě jedná o dřevostavbu). Síla sendvičových panelů se pohybuje od 10 do 15 cm v závislosti na typu použité izolace. Tento typ staveb již není určen pro svépomocnou výstavbu, neboť vzájemné spojování panelů vyžaduje odborné znalosti a zkušenost.
Srubové domy z masivních kulatin Na výrobu je používána smrková kulatina se středovým průměrem 230–340 mm. Kulatina je zbavena kůry ručně, takže si zachovává naprosto přirozený vzhled. Technologie montáže a síla materiálu umožňují u těchto staveb celoroční používání.
Kontakty: BELIS GROUP, s. r. o., Libušská 313/104, 142 00 Praha 4 tel./fax: 317 779 602, mobil: 608 060 664 e-mail: info@belis.cz, www.belis.cz RENO, s. r. o., Hranická 93, Valašské Meziříčí, tel.: 571 679 111, e-mail: info@reno.cz, www.reno.cz OK Pyrus, spol. s r. o., Veveří 31, Brno, tel.: 549 244 506, e-mail: okpyrus@cmail.cz, www.okpyrus.cz FINNY, výhradní dovozce a prodejce společnosti Honka, Nad Jenerálkou 554/8, Praha 6, tel.: 235 361 452, e-mail: finny@honka.cz, www.honka.cz Srubové domy Haniš, Třebízského 842, Hradec Králové, mobil: 776 008 489, e-mail: info@srubovedomy.cz, www.srubovedomy.cz Koželuha, s. r. o., V Lesíčku 656, Praha 5, tel./fax: 257 326 995, mobil: 602 668 089, e-mail: info@kozeluha.cz, www.kozeluha.cz
text: Ivana Vajnerová foto: archiv firem |
Antonio Citterio: NEPODLÉHÁM TRHU
|
|
Jiní čtenáři si zase mohou pamatovat, že jsme o tomto italském desingnérovi už jednou psali. Od té doby se ale setkáváme s jeho jménem stále častěji u široké škály výrobků, mezi nimiž jsou vedle nejrůznějšího sedacího nábytku, stolů a jiných bytových doplňků také celé ložnice, kuchyňské linky a samozřejmě i nádobí, svítidla a v poslední době přibylo několik nových koupelen. Měli jsme možnost je vidět na mezinárodním veletrhu sanitární keramiky ISH v Frankfurtu n. M., kde je prezentovala firma Hans Grohe a Citterio osobně komentoval své pojetí. Protože právě s koupelnou je svázán jeho nevšední projekt, usoudili jsme, že tento sympatický tvůrce, nepochybně jeden z těch, kteří vytvářejí styl bydlení ve třetím tisíciletí, má právo být znovu citován.
Pro úplnost připomeneme jen krátce jeho životní cestu. Antonio Citterio se narodil roku 1950 ve městě Meda a vystudoval architekturu na milánské Polytechnice, která je proslulou líhní italského designu. O jeho cílevědomosti a víře ve vlastní schopnosti svědčí fakt, že si prakticky ihned po absolvování školy otevřel vlastní studio. Postupně se stal trvalým spolupracovníkem řady vynikajících firem — navrhuje už téměř třicet let pro B & B, patnáct let pro Kartell a Vitru a kromě toho vytváří designové série nejrůznějších produktů pro další firmy. Stále však tíhne také k architektuře a navrhuje soukromé domy pro zákazníky po celém světě. Jeho studio se zabývá i řešením takových úkolů, jako je například přeorganizování jedné linky milánského metra či vytvoření celkového konceptu prezentace společnosti. Za více než třicet let působení v oblasti designu získal dvakrát prestižní Zlatý kompas (v roce 1987 a 1995) a jeho systém Mobil (ve spolupráci s Oliverem Löwem) a rozkládací stůl Battista (obojí pro Kartell) jsou zařazeny do stálé expozice Muzea moderního umění v New Yorku. Stal se rovněž vyhledávaným lektorem odborných seminářů a postupně externím učitelem na několika vysokých školách nejen v Evropě, ale i na severoamerickém kontinentu. Antonio Citterio žije a pracuje v Miláně, kde nedávno zrenovoval impozantním způsobem starší objekt pro společnost Citterio & Partners. Při příležitosti milánských I Saloni poskytl rozhovor, v němž mj. odhalil jeden svůj zajímavý projekt, který souvisí s využíváním internetu: „Během pěti šesti let chci navrhnout 50 až 100 různých koupelen včetně všech detailů a umístit je na internet. Každý, kdo bude chtít svou koupelnu renovovat, si bude moci stáhnout z internetu výkresy nakreslené v měřítku 1:1 spolu s různými adresami, kde si může vybrané zařízení koupit. Věřím, že to má smysl.“ Opravdu sympatická myšlenka a její autor potvrzuje svými dalšími názory, že nepovažuje design za něco výjimečného, před čím by se měl normální člověk sklánět… Obléká se bez okázalosti, vyhýbá se všemu výstřednímu, k práci potřebuje klid, ale vyhovuje mu i spolupráce s týmem lidí. Říká, že dělá věci pro sebe, neřídí se tlakem trhu. Touží navrhovat budovy, které nejsou zatíženy komerčními aspekty, například kostely nebo muzea, protože jejich obsah vyzařuje ven. O svém stylu říká: „Když mám vytvořit něco nového, polévá mě zpočátku chladný pot. Vím, co bych chtěl udělat, vím, co se mi líbí, a vím, co se mi nelíbí. Jestli to chce někdo nazvat stylem, prosím.“
Citterio podle Prousta Několik charakteristických odpovědí Antonia Citteria na otázky, které si v 19. století položil čtrnáctiletý Marcel Proust a od té doby na ně odpovídalo mnoho známých osobností: Hlavní rys mého charakteru: Nikdy se nevzdávat Čeho si nejvíce vážím u mužů: Nepoddajné mysli Čeho si nejvíce vážím u žen: Smyslu pro vyváženost Dary, které bych chtěl získat od přírody: Vyšší inteligenci, výšku a vyrovnanost Současný stav mé mysli: Klid Moje heslo: Zvídavost
Kontakty: AKIT, Žitná 30, Praha 2, tel.: 224 941 687, fax: 224 941 401; Polní 6, Brno, tel./fax: 543 211 013; CAST INTERIORS, Žitná 42, Praha 2, tel.: 222 212 420–3, fax: 111 210 223; HANSGROHE, Moravanská 85, Brno, tel.: 547 212 334, fax: 547 212 521; KTC INTERIER, Vinohradská 8, Praha 2, tel./fax: 222 032 547; obchodní centrum Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, tel.: 251 512 485, fax: 251 512 486; UNI LIGHT, Heřmanova 2, Praha 7, tel.: 266 712 152, 266 712 709; Tallerova 2, Bratislava, tel.: 00421/2/52 73 33 05–07, fax: 00421/2/52 73 33 08; VITRA KONCEPT, Komunardů 32, Praha 7, tel.: 226 712 755
text: Bea Fleissigová foto: archiv |
Táhneme na jih
|
|
Řadu mediteránních krásek můžeme pěstovat, ale na zimu se jim musíme postarat o bezmrazé útočiště. Jsou ale druhy, které obdivujete na dovolené v Řecku nebo Itálii, a přitom mohou snadno krášlit vaši zahradu celý rok. Jenže není to jen v rostlinách…
Jeďme pro inspiraci Procházky po křivolakých uličkách, které umožní nahlížet do dvorků a obdivovat ozdobené balkony a schodiště, vám napovědí nejlépe. Posezení v hospůdce, kde se z květináčů sypou bazalky, máty, oleandry a spousta dalších rostlin, je další zdroj.
Středozemní styl Ve středozemním stylu se snáz upraví menší prostor. Nesmějí chybět stříbřité nebo kožovité listy rostlin, vůně bylinek a květy. Bujnost, rozevlátost popínavých rostlin a keřů kontrastuje se stříhanými tvary dřevin, které vnesou atmosféru italské palácové zahrady. Pokud to půjde, měla by tady zurčet voda – stačí fontánka, třeba vytvořená z velkého květináče. Nehodí se nábytek z plastu, i kdyby byl od skvělých designérů.
Do stinných koutů sázejte bobkovišně, bambusy, zimostráz, tis – stálezelenou kulisu. K tomu kapradiny, traviny… Na stěny břečťan a podražec. Na slunce růže, révu, vistárie, v teplých oblastech pravého vyslance jihu – trubače. Levanduli, svantolínu, yzop, smilek, juku, paznehtník, šalvěj, pelyněk, kručinku, ořechokřídlec, janovec, mateřídoušku a další voňavé rostliny. Místo kůry použijte na mulčování drcený kačírek, štěrk a na menších plochách třeba i mušle. Nemá cenu se venku pokoušet o bugenvileu, ale zkrášlí vám světlou chladnou místnost.
Záhony nestačí Správný jižní vzhled umocní nádoby. Všimněte si, že jižané si nelámou hlavu tím, do čeho vysází květiny – použijí plechovky, kýbly, barely… Při množství květin, kterými zdobí své příbytky a dvorky, by kvalitní květináče stály moc peněz a bylo by s tím moc starostí – což není zrovna jižanům po chuti. Musím říct, že je mi to docela milé. Vzhledem k naší konzervativnosti začneme raději s terakotou. Vhodný je patinovaný povrch, na kterém nejsou vidět skvrny od solí uvolněných z půdy. Můžete si koupit barevné glazované květníky, dřevěné štoudve, exoticky vyhlížející kov (bronz, zinek, měď). Jen výjimečně, tam, kde musíte brát v úvahu zatížení, je „povoleno“ použít plast. Některé napodobeniny terakoty jsou celkem zdařilé, navíc dvouplášťové (vyrovnávají teplotní rozdíly). V každém případě se u všech matriálů dobře informujte o mrazuvzdornosti a propustnosti vody. Květináč nemá být úplně nepropustný – v zimě by jej roztrhal mráz.
Milovníci tepla Kromě vyjmenovaných druhů rostlin je řada takových, které se musejí na zimu uklízet: oleandry, durmany, lilky, lantany. Těm věnujeme zvláštní stránky. Pokud je nemáte kam na zimu schovat, netrapte se, středozemní zahradu si můžete udělat i bez nich. Nebo si kupte menší rostliny, které vždy obměníte.
Třešnička na dortu Pravé kouzlo středozemní zahrady se objeví, když mezi rostliny postavíte zdobnou vázu nebo sochu, odpovídající proporcemi zákoutí. Nemusíte se bát, že to bude kýč: neměl by to ale být sádrový výlisek nebo umělá hmota.
text: Jana Pyšková foto: Jana a Petr Pyškovi, ISIFA |
Chtěla něco jiného
|
|
Nás samozřejmě nejvíc zajímala nová kuchyň. Když se majitelka bytu přistěhovala, o tom, kde bude kuchyň, mohla rozhodovat jen částečně. Musela vycházet z toho, že jsou v kuchyni již připravené rozvody vody a odpady. Umístění dřezu a již zabudovaného kotle na teplou vodu byly tedy jedinými omezujícími faktory při plánování nové kuchyně, jinak si mohla kuchyň dispozičně uspořádat podle svého. Měla jasno v tom, že by kuchyň měla vyplňovat pravý roh místnosti a od jídelní části být nějak oddělená. Na ostrůvek však nebylo místo a bar se majitelce příliš nezdál. Také nechtěla kuchyň klasicky uspořádanou, tedy řadu skříněk nahoře a řadu dole. S těmito požadavky se vydala na obchůzku kuchyňských studií. Nechala si předložit několik návrhů, ale stále to nebylo ono. S originálním nápadem přišel až její kamarád, architekt Adam Slabý, který se přesně trefil do jejího vkusu.
Podle přání Kuchyň se nachází v místnosti, jejíž celou jednu stranu vyplňují okna, takže do ní dopadá dostatek denního světla. Proto si žena mohla zvolit pro kuchyňský nábytek tmavou dýhu dřeva wenge. Aby kuchyň nevypadala ponuře, horní část vyplňují dvě police a jedna prosklená skříňka. Dolní část slouží především jako úložná, najdete v ní prostorné skříňky, zásuvky, zásobník na lahve a vestavné spotřebiče (myčku a troubu). K větším tmavým plochám se dobře hodily tyčové matné nerezové úchytky, které majitelka objevila v IKEA v několika rozměrech. Až po podrobnějším prozkoumání jsme odhalili další úložné prostory, ukryté v soklech spodních skříněk. V pracovní desce je zabudovaný rohový nerezový dřez a sklokeramická varná deska. Dominantní část kuchyně tvoří prostorný pracovní pult ve tvaru písmene L, který kuchyň uzavírá téměř po celém obvodu, k průchodu je nechán volný prostor široký 79 cm. Z vnitřní kuchyňské části je modul vyplněný zásuvkami, z jídelní části má po celé délce dvě mohutné police. Jediná vada, ani ne tak na kráse kuchyně, ale na praktičnosti, je velká vzdálenost k chladničce. Ta není umístěná, jak by se dalo předpokládat, ve vysoké skříni, nýbrž o kousek dál v chodbě. Skříň totiž ukrývá poměrně objemný kotel na teplou vodu, se kterým se majitelka neodvažovala hýbat.
Nechte si poradit – Pokud si necháváte kuchyň vyrábět na zakázku od neznámé firmy, nechte si předvést některé její předchozí realizace (většina firem si zakázky archivuje). – Má-li být konečný výsledek uspokojivý, rozhodně se poraďte s bytovým architektem a naslouchejte mu. – Jděte cestou kompromisů, ne všechny laikem vymyšlené prvky jsou vždy funkční. – Důsledně si hlídejte celý průběh prací, jen tak se dá zabránit drobným chybám , které se mohou objevit během výroby nebo montáže.
Kontakty: ELECTROLUX, Budějovická 5, Praha 4, tel.: 261 122 337; FRANKE, Kolbenova 17, Praha 9, tel.: 281 090 411; IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110; IMARMITALIANI, Rybalkova 14, Praha 2, tel.: 222 519 619; TRUHLÁŘSTVÍ KAREL GEMPERLE, Ruská 192, Dobřichovice, tel.: 603 462 373
text: Lucie Brzoňová foto: Milan Martínek |
Kouzelná moc hydromasážních van
|
|
Stejně jako dnes ty hydromasážní, vyrobené uměle. Když Římané rozšířili svá dominia tak, že pokrývala polovinu pro ně známého světa, stali se nejpřesvědčenějšími stoupenci vodní lázně. Jejich veřejné lázně a velkolepé vodovody přivádějící vodu do jejich měst stále nesou svědectví římské oddanosti koupelím. Lázeň se stala takovou nutností, že se termální lázně, vybavené pro horké, vlažné a studené koupele, s prostory pro masáže a odpočinek staly místy veřejných setkání. Hosté usedali společně s hostiteli do lázně namísto přijetí místa u stolu.
Princip hydromasáže Přivřete oči a představujte si proudy a bublinky, které jemně masírují, čistí a prokrvují vaši pokožku, podporují látkovou výměnu a uklidňují. Tento zážitek si v dnešní době můžete dopřát doma v koupelně ve vaně, pěkně v teple a pohodlí a nemusíte hledat žádné čisté venkovní prameny.
Hydromasáž se zrodila ve druhé polovině dvacátého století, když nám moderní technologie umožnily kombinovat vodní lázeň s masáží. Princip hydromasáže spočívá v prudkém proudění vody, která je do systému nasávána čerpadlem z prostoru vany, obohacena vzduchem a přes trysky vháněna s optimální intenzitou zpět do vany. Hydromasážní vana představuje uzavřený systém – napuštěná voda obíhá stále dokola, neodtéká z vany, a neztrácí se tudíž jednou provždy v kanalizaci. Silný proud teplé a okysličené vody lokálně masíruje požadované partie od povrchu směrem ke středu těla. Vzniká jedinečný pocit masáže prováděné nikoli rukama, ale dvěma prvky, které jsou základem života – vodou a vzduchem.
Kam s ní Hydromasážní systémy se instalují do různých typů van. V každém případě hraje velkou roli tvar vany, daný dispozičním řešením koupelny, funkčností a estetickým cítěním uživatele. Vany jsou vyráběny z různých materiálů, nejčastěji z oceli s odolným smaltem nebo z akrylátu, zřídka z umělého mramoru, litiny či laminátu. Většinou se však budoucí majitel rozhoduje mezi vanou ocelovou smaltovanou či akrylátovou.
Ocelové smaltované vany se vyrábějí lisováním hlubokotažného ocelového plechu různé tloušťky. Zárukou tvarové stálosti a stability je síla oceli 3,5 mm. Kvalitní ocelová vana je z druhé strany také smaltovaná, nikoli barvená. Nové druhy smaltů jsou odolné proti kyselinám, alkáliím, otěru a nárazu. Polystyrenový nosič, do kterého se ocelová vana může zapustit, zabraňuje rychlému ochlazování vody a odstraňuje hlučnost při napouštění. Akrylátové vany mají velkou tvarovou a barevnou možnost provedení. Vany jsou teplé a příjemné na dotek a odolávají běžným chemikáliím používaným v domácnostech. Nízká pórovitost akrylátu zajišťuje dobrý hygienický provoz. Údržba po koupeli se může omezit na stírání mokrou houbou při použití některého tekutého čisticího prostředku. V žádném případě výrobci nedoporučují používat na čištění abrazivní čisticí prostředky, alkohol a koncentrované kyseliny. Malá poškození se snadno odstraní pomocí prostředků k čištění kovu, např. čističem na měď. Kvalitní akrylátové vany dosahují díky nejnovějším technologiím výroby srovnatelných vlastností jako vany z klasických materiálů. Každý z materiálů má své příznivce i odpůrce. Ať už se uživatel rozhodne pro svého „favorita“ z jakéhokoli důvodu, neměl by rozhodně zapomenout na funkčnost a bezpečnost, pozor například na ostré hrany.
Druhy masážních systémů U hydromasážních van jsou využívány následující 3 druhy masážních systémů: vířivý, perličkový a kombinace těchto dvou systémů. Zákazníci se mohou setkat s různými názvy pro tyto systémy, každý výrobce používá totiž odlišné názvosloví. Podstata ale zůstává stejná.
Vířivý systém Klasický vířivý systém představuje původní techniku vodní masáže. S tímto systémem je možné se běžně setkat pod pojmem hydromasáž nebo whirlpool, dále také jako aqua-whirl, hydropool. Voda napuštěná ve vaně je nasávána čerpadlem do okruhu a nuceně vracena do vany přes speciální boční trysky, které jsou umístěny proti důležitým masážním bodům na těle. Paprsky vody smíšené se vzduchem jsou v pevné pozici, ale jejich směr může být individuálně měněn ručním seřizováním výstupních trysek. Na poněkud odlišném principu je založen systém turbo-whirl. Nemá kolem vany žádné trubky. Na bocích vany je umístěno 4 až 6 samostatných turbín. Každá turbína má vlastní motor a s nebývalou silou vhání vodu do prostoru vany.
Perličkový systém Moderní perličkový systém nazývaný výrobci též airpool, airmasáž, vita-whirl nebo aeropool, využívá efektu proudícího vzduchu (studeného nebo ohřívaného) podobně jako u přírodních gejzírů. Proudy samotného vzduchu nebo vzduchu smíšeného s ozónem jsou do vany vháněny přes řadu trysek (jednocestných ventilů), umístěných na dně vany. Tohoto efektu je dosahováno pomocí dmychadla, které generuje horký vzduch a pomáhá udržovat stálou teplotu vody ve vaně. Výsledkem je jemná masáž povrchových nervových tkání celého těla.
Kombinace Třetí systém je kombinací předchozích. Aktivní vířivá masáž je doprovázena jemným účinkem perličkového systému, a proto má masáž dvojnásobný účinek.
Kam se hodí hydromasáž – Systémy masážních trysek se nejčastěji umisťují do ocelových či akrylátových van. – Zárukou tvarové stálosti je ocel o tloušťce alespoň 3,5 mm. – Vanu čistěte jen mokrou houbou napuštěnou tekutým čisticím prostředkem. – Polystyrenový nosič vany zamezuje rychlému ochlazování vody.
Jak fungují – Vířivá masáž – čerpadlo vhání pomocí trysek vodu obohacenou vzduchem zpět do vany. – Perličková masáž – studený nebo ohřátý vzduch se tryskami vhání do vody napuštěné do vany. – Kombinace – oba systémy se mohou kombinovat, masáž pak má dvojí účinek.
Kontakty: AQUAPLUS, Okružní 1467, Beroun, tel.: 311 624 764; EUROBATH, Havlíčkova 678, Modřice, tel.: 547 216 622, KERAMAG (SANITEC), Komenského 2501, Tábor, tel.: 381 254 907,
text: Barbora Smrčková foto: archiv |
V muzeu se žít nedá
|
|
Catarina Olsson pochází z jižní oblasti Švédska, z míst, kde se dodnes rodí výrobky slavného podniku Ikea a kde byl v 50. letech otevřen vůbec první obchodní dům této firmy.
Není proto divu, že se již v mládí zaměřila na studium interiérového designu a letos uplynulo 15 let od počátku její spolupráce se společností Ikea. Jako designérka se zaměřením na interiéry obchodních domů pracovala nejdříve ve švédském Almhultu, potom dva roky v Rakousku a od počátku devadesátých let působí v Praze.
Spolu s manželem (Čechošvédem, který rovněž pracuje pro Ikeu) obývají pronajatý řadový domek v Praze-Řeporyjích. Tento způsob bydlení je pro ně optimální – oba mají blízko do práce, ale zároveň zatouží-li po kulturním vyžití nebo po nákupech, dostanou se do centra za dvacet minut. Jsou velmi společenský pár, takže si život jinde než ve městě nedokážou představit. Přitom jim vyhovuje venkovská atmosféra a čistější vzduch okrajové části města.
Vnitřní interiéry domu odpovídají představám majitelů a jsou typickou ukázkou aktuálního způsobu severského bydlení. Jaké vlastně je? „Švédové na rozdíl od Čechů jsou velmi rádi doma. Myslím, že je to dáno především podnebím, ale částečně také ekonomickou situací, protože vyrazit si u nás s přáteli na večeři nebo jenom na pivo je velice drahé. Proto milujeme návštěvy a nevynecháme jedinou příležitost k setkání.
Švédské byty jsou zařízeny pro příjemné žití – nikdy vás nepřekvapí drahým designovým nábytkem, ale zařízení je velmi praktické, čisté, světlé, každý kousek nábytku splňuje svou funkci. Nemusíte se bát na cokoli sáhnout, pustit do domu děti, chovat zvířata, zouvat se. Domov je útulné místo, kde se musíte cítit co možná nejpohodlněji, a zařízení bytu by vám k tomu mělo dopomoci.“
Paní Catarina si uvědomuje, že při jejich současném způsobu života není jednoduché investovat do bydlení, protože se vždy jedná o pronajaté nemovitosti. Ale ví, že až jednou bude mít svůj vytoužený dům, rozhodne se pro maximálně funkční a praktickou dispozici, díky níž se nebude muset běhat s prádlem přes kuchyň a jídelnu do koupelny.
„Zkuste něco nového,“ radí paní Catarina. „Žijeme v době, kdy většinou oba partneři pracují a domov slouží hlavně k odpočinku. Proto musí být praktický, užitečný a lehce udržovatelný. Nebojte se ale experimentovat, kombinovat materiály, nový nábytek se starožitnostmi.
Vyhněte se sterilitě, zkuste něco nového – vyhoďte koberec, otevřete dveře dětem… A nemějte strach z barev, protože ty dělají lidi šťastnými.“
text: Lucie Martínková foto: Studio Fotograf |
