|
|
Pohodově působí barevný nábytek v kombinaci se dřevem, k hi-tech stylu se přibližuje v kombinaci s kovem. Ať už zvolíte jakýkoliv styl, vždy je nejdůležitější barvu nábytku sladit s celým interiérem, a to s malbou, obklady, dlažbou, sanitárním zařízením a koupelnovými doplňky. Myslete na to, že někdy méně znamená více. Pro každou barvu totiž existuje jen několik vhodných kombinací, které jsou oku příjemné a vzájemně spolu ladí. Proto je dobré znát předem jejich působení. Při koupi koupelnového nábytku se ptejte na jeho odolnost ve vlhkém prostředí a preferujte takový, který se snadno udržuje. Koupelna je místo s častým provozem, a tudíž i náročnější na udržování čistoty. Pořídíte-li si na oko efektní nábytek, na jehož povrchu je vidět každá skvrnka a kapka vody, příliš radosti vám nepřinese. Budete muset buď stále leštit, nebo koupelnu vůbec nepoužívat. Aby byl váš výběr uspokojivý, je dobré poradit se s bytovým architektem, nebo alespoň s odborníkem v koupelnovém studiu.
Co prozrazují barvy Hnědá barva místnost proteplí, ale potřebuje oživit jiným tónem, vhodná je kombinace s oranžovou, červenou, fialovou, prosvětlí ji bleděmodrá a béžová. Béžová působí přirozeně, vyvolává pocity volnosti, pohody, ale také i nudy. Vynikne v kombinaci s červenou, hnědou i černou. Hodí se k růžové, světle modré, fialové, světle zelené, tyrkysové. Žlutá je nejintenzivnější barvou spektra. Povzbuzuje k aktivitě, navozuje pocit optimismu. Místnost opticky prosvětlí, zvětší a zahřeje. Klid a rovnováhu vám zajistí relaxace v koupelně, kde převládá zelená barva, a to ve všech odstínech. Vhodné jsou kombinace jak s teplým přírodním dřevem, tak i s chladným kovem. Ideální barvou do koupelny je modrá – snižuje tepovou frekvenci, takže přímo vybízí k odpočinku a relaxaci. Ve všech odstínech vyvolává pocit volného prostoru a vzdušnosti. Naopak červená se bude hodit do té koupelny, v níž jsou umístěny posilovací stroje a místnost slouží zejména k aktivnímu odpočinku. Červená barva zvyšuje tepovou frekvenci, dráždí a povzbuzuje k aktivitě. Spolu s lososovou, meruňkovou a červenou přecházející do oranžova patří mezi nejteplejší barvy spektra. Také bílá je vhodná barva, takže vsadíte-li na bílý nábytek, nabízí se vám množství kombinací s barevnými doplňky a jiným zařízením koupelny. Bílá je barva neutrální, působí čistě, vzdušně, jednoduše, dobře odráží světlo. V kombinaci s přírodním dřevem dosáhnete hřejivého efektu, se studenými barvami bude působit chladně. Efektní jsou kombinace s černou, červenou, růžovou, fialovou a tyrkysovou.
Jak naložit s barvami – Bez ohledu na to, která barva je právě moderní, dejte přednost té, která je vám příjemná. – Myslete hlavně na to, že barevný nábytek bude třeba sladit s obkládačkami, dlažbou a ostatními doplňky. – Při kombinaci tří a více barev se raději poraďte s odborníkem.
Kontakty: ALEXA STUDIO, nákupní galerie Myslbek, 1. patro, Na Příkopě 19–21, Praha 1, tel.: 222 244 041, EDEN KOUPELNY, Sevastopolská 16, Praha 10, tel.: 271 741 616; EUROBATH CZ, Havlíčkova 678, Modřice, tel.: 547 216 622, IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, JANOUŠEK, Hrusická 3151, Praha 4, tel.: 272 769 270; LE BON, Dornych 47, Brno, tel.: 545 535 413-14,
text: Lucie Martínková foto: archiv |
Blog
Skandinávie v Praze
|
|
Přes celkově velkou plochu bytu není prostor koncipován pro rodinu s více dětmi, ale tak, aby působil vzdušně a reprezentativně. Skládá se z kuchyně, obývacího pokoje spojeného s jídelnou a tří malých ložnic. Architektonické řešení a navržené zařízení učinily interiér bytu velmi zajímavým a přitom praktickým. Již ve vstupní hale je zřejmé, že se architekt snažil, aby prostor nebyl zastavěn nábytkem a úložné prvky byly vždy součástí stavby. Proto je v hale vestavěná malá šatna a spíše jako ozdobný prvek slouží odkládací stěna a malý botník. Kromě obývacího prostoru je všude plovoucí bambusová podlaha, která snese velké zatížení. Jednotné řešení podlah umocňuje pocit vzdušnosti a otevřeného prostoru.
Kuchyň z říše snů Pro ženu je určitě nejzajímavější pohled do kuchyně. Přestože pro skandinávský styl je typické použití přírodních materiálů, zde se objevují i kovové prvky. Majitelé bytu si totiž přáli nerezové spotřebiče. Aby byla celá místnost v jednotném stylu, byl kov použit i na jídelním stole a židlích. Na kuchyň navazuje jídelna, která je součástí obývacího prostoru. Celou stěnu má prosklenou a prostor je maximálně otevřen ven. Okna jsou od podlahy ke stropu bez parapetu, místnost má samozřejmě podlahové vytápění. Protože bylo důležité, aby prostor zůstal volný, volil architekt židle sice vysoké, ale průhledové, aby pohled směrem ven byl nerušený. V pokoji na rozdíl od zbytku bytu je použita podlaha z třešňového dřeva. Stejný odstín dřeva se objevuje i na stole a židlích. Obývacímu prostoru dominuje velké odpočivné křeslo se zaoblenými tvary tak typickými pro Skandinávii. Vedle něj stojící lampa na dřevěné trojnožce dotváří atmosféru klidu a pohody. V pokoji samozřejmě najdeme i trojpohovku a dvě dvoupohovky zhotovené z přírodní kůže a opět ohýbaného dřeva. Netradiční je volba tří konferenčních stolků, které jsou mnohem variabilnější a hlavně mobilnější než klasický velký stolek.
Dokonalá ložnice Součástí bytu jsou tři poměrně malé ložnice, které opět mají jednu až dvě stěny zcela prosklené. Proto bylo možné zařídit je jen minimem nábytku. V ložnici majitelů je pouze letiště z bukové dýhy a ve stejném stylu vyrobené noční stolky. Druhá ložnice s velkou šatnou a vlastním sociálním zařízením je koncipována jako hostinský pokoj. Mezi oběma ložnicemi je místnost, která je prozatím využívána jako pracovna. Opět s použitím bukové dýhy, kde do sebe dokonale zapadají organické tvary pracovních desek a kontejneru. Původní volbu, kdy prostřední místnost měla být využita jako ložnice s vestavěnou skříní, nahradilo řešení, které nyní poskytuje oběma ložnicím větší intimitu díky oddělení pracovnou.
Koupelna, nebo bazén? Koupelna je v kombinaci černých obkladů a bílé sanity. Je zde velký sprchový kout s masážním panelem a na stěnách je spousta zrcadel, která zvětšují prostor. Je velmi příjemné, že zde vybyla samostatná komůrka na pračku, kde se dá i žehlit a věšet prádlo. Je se střešním oknem, které je dálkově ovládané. Součástí bytu je i obrovská terasa o rozloze 80 m2 s vířivou vanou pro osm lidí, která se dá využívat celoročně a na kterou je přístup z obývacího pokoje. Posuvná skla se dají zcela odsunout, takže v podstatě bydlíte na terase. Trochu problém nastal v létě, kdy bylo v bytě velké teplo a bylo zapotřebí okna zakrýt. Nakonec architekt zvolil zastínění vnitřními roletami na dálkové ovládání. Rolety jsou zabudovány tak, že naprosto neruší celkový dojem otevřeného prostoru, každý přibližně 1,2 metru široký skleněný panel má své vlastní zastínění.
Pro skandinávský styl je typické ohýbané dřevo a přírodní materiály. Tento design je nadčasový, ani za deset let se za něj nebudete muset stydět. Je velmi odlišný například od designu italského, který je špičkový, moderní, ovšem je třeba ho pravidelně obměňovat, aby nezastaral.
Skandinávci s oblibou ve svých interiérech používají potahové materiály, polštářky a závěsy v odvážné, pro nás neobvyklé kombinaci kostky, pruhů a puntíků.
Kontakty: PRAGONOR, Mánesova 53, Praha 2, tel.: 222 250 131; nám. Na Lužinách 157, Praha 5, tel.: 235 513 636, 235 513 641
text: Iva Floriánová foto: Martin Faltus |
Gentlemanská architektura
|
|
Na prvních projektech začal Filip Ziegler pracovat před dvanácti lety. Šlo o multifunkční audiovizuální sál chrámového komplexu v indickém městě Askhadram a kovové sloupy s informačními tabulemi usnadňujícími orientaci v prostorách Stoleté výstavy 1891–1991 na pražském Výstavišti. Od té doby má se svými spolupracovníky za sebou realizace několika půdních bytů, bytových domů, rodinných domů i vil a také rekonstrukcí. Nechybí ani interiéry butiků a barů. Ze všech realizací je přitom cítit kvalita a solidnost nefalšovaného gentlemanství. Z tvorby architekta Zieglera je prostě na první pohled znát charakter jeho vlastní osobnosti.
Práce jako hobby Filip Ziegler se věnuje naplno tomu, co ho baví. Svým rukopisem sjednotil tvář butiků Beltissimo v Praze, jejichž se stal dvorním architektem. Dalšími zákazníky byli například luxusní butik Baldinini či obchod s oblečením Replay, u kterého navrhoval vstupní portál.
Pro butiky Beltissimo je charakteristická čistota linií, jednoduchost a jemné podsvícení skleněných regálů. Interiér svou lehkostí a vzdušností nechává vyniknout vystaveným objektům. Bodová světla umístěná ve stropě vhodně doplňují tlumené osvětlení butiku. Ten je laděn do jemných pastelových odstínů béžové barvy. Výraznějšími prvky v interiéru jsou pouze tmavě modré polstrované sedačky, umístěné v centrální části místnosti.
Únik k barovému pultu Architekt Ziegler navrhl i vnitřky několika restaurací a barů. Za zmínku určitě stojí interiér italské restaurace Amici Miei či bar Escape (Únik) v Dušní ulici.
Bar Escape je situován do sklepních prostor domu v Dušní ulici. Z jeho zařízení opět čiší všudypřítomná nenucenost. Šedomodrý strop příjemně kontrastuje s neopracovanými pálenými cihlami, které architekt přiznává na stěnách i klenbě v pravidelných odstupech. Dlouhý barový pult je decentně podsvícen chladivě modrým světlem. Doplňují ho speciálně navržené tmavě modré kožené barové židle s chromovanými nožkami. Architekt si navíc pohrál se zajímavými detaily. Podíváme-li se například blíže na nízké barové stolky, nemůže ujít naší pozornosti netradiční řešení jejich nohou. Jedná se o ocelovou konstrukci s nerezovými detaily ve tvaru kornoutu, který se zužuje směrem k zemi, kde je pevně zakotvena. Stolky se syenitovými deskami pak působí opticky odlehčeně. Ze stejných materiálů jako nohy stolku je zhotoveno i zábradlí u schodů. Celý interiér tedy autor opticky sjednotil. Schodiště je laděno do tmavšího odstínu šedé, stejně jako podlaha a desky stolků.
Rozum i cit Se stejnou nenuceností jako k novým realizacím přistupuje Filip Ziegler i k rekonstrukcím. Oko laika by určitě nepoznalo, že například vilový areál a dostavba v Hodkovičkách byly před několika lety smutnou neobyvatelnou ruinou.
K rekonstrukci vily v Hodkovičkách, na kterou byla vypsána soutěž, přistoupil ateliér Filipa Zieglera s citem i s rozumem. Architekt se snažil, aby vila neztratila svou původní tvář. Zároveň ji však doplnil o dvě dvoupodlažní novostavby, které v jejím těsném sousedství fungují jako samostatné domovní jednotky. V prostorné staré vile, kterou architekt opatřil výtahem, nyní mohou bydlet nezávisle na sobě dvě rodiny. V suterénu nechybí bazén, který Ziegler navrhl exkluzivně pro obyvatele vily. Stavba je situována do strmého svahu, což samo o sobě situaci dost ztěžovalo. Ziegler se snažil, aby svah s několika vzrostlými smrky zůstal zachován. Chtěl se za každou cenu vyhnout tomu, aby se stráň změnila v asfaltovou příjezdovou cestu. Architekt musel navíc brát ohled i na vzácný prastarý javor, který roste v těsné blízkosti rekonstruované vily. Všechny tyto záměry se mu podařilo splnit, díky čemuž si obyvatelé všech tří domů nemohou stěžovat na nedostatek zeleně.
Vila je laděna do jemného vanilkového odstínu, s respektem k originální štukatuře. Dvě nové vily jsou zase omítnuty jemným odstínem béžové. Díky decentnímu a neokázalému přístupu domy působí, jako by tu v těsné symbióze stály odjakživa.
Pohodoví klienti Filip Zielger zkrátka sází na solidnost a jistotu. V průběhu dvanácti let si vytvořil osobitý elegantní styl, který nepostrádá gentlemanskou noblesu a kvalitu. Jeho vkusná tvorba je pohlazením na duši. Je příjemné vědět, že existují i takoví architekti, kteří nemají zapotřebí na sebe okázale upozorňovat.
A co mu dělá při jeho práci největší radost? „Když je klient normální a dá se s ním v pohodě jednat,“ odpovídá architekt s úsměvem.
Kontakt: Ing. arch. Filip Ziegler, Dušní 8, 110 00 Praha 1, tel.: 224 813 881, mobil: 602 354 306, e-mail: hanspaul@volny.cz
text: Klára Bobková foto: archiv Filipa Zieglera |
Pro příjemné posezení
|
|
Nepokažte si tyto lákavé představy tím, že byste na poslední chvíli koupili první gril, který objevíte v obchodě. Pečlivě si rozmyslete, jak často a jakým způsobem budete maso připravovat.
Co umí Lucifer V hobbymarketech je velký výběr litinových grilů, které se prodávají pod značkou Lucifer. Můžete zvolit různé velikosti – nejmenší připomíná miniaturní bubínková kamínka a je celolitinový, největší má délku kolem jednoho metru a má pochromovaný rošt. Ceny se pohybují od 300 do 1 200 Kč. Nevýhodou těchto grilů ve tvaru žlabu je fakt, že se poněkud obtížněji zapalují, protože dřevěné uhlí nebo brikety neleží na provětrávaném roštu, takže ohniště nemá tak dobrý tah. Kdo se však naučí zapalovat uhlí pomocí pevných či tekutých podpalovačů, může počítat s tím, že za půl hodiny bude mít ohniště připravené ke grilování. Velmi nízké ceně odpovídá taky konstrukce grilů – nahrubo do litiny vyřezané závity drží tenké nožky z poplastovaných trubek. Grilu proto nesvědčí časté rozebírání a opětné skládání. Podobné grily se prodávají i s plechovým ohništěm, jsou však určené ke grilování jen několikrát za rok. Plech totiž hůře snáší teplotu dřevěného uhlí v porovnání s litinou nemá takovou životnost.
Co umí „mercedesy“ Pokud vám mimo praktický užitek půjde i o design, můžete zvolit například z řady grilů BARBECOOK. Elegantnímu válcovému tělu z nerezové oceli zajišťuje stabilitu kruhový podstavec, horní část tvoří násypka na dřevěné uhlí a kvalitní rošt. Na válcové noze, která zároveň tvoří jakýsi komín, najdete uzavíratelné otvory, pomocí kterých se reguluje tah pod vrstvou rozžhaveného uhlí. Díky tomu by měl gril zajistit pracovní teplotu do 15 minut po zapálení. Na výběr jsou modely stojací, ale i pojízdné s kolečky, případně s odkládacím stolkem. Samostatnou kapitolu tvoří kulové grily značky WEBER. Tyto kulové přístroje se vyrábějí v několika velikostech a provedeních. Uhlí se sype na palivový rošt, uhořelé části z něho propadávají dolů a prach se jednoduše vymetá do hliníkového popelníku. A co plyn Podle odborníků se grilování na dřevěném uhlí hodí spíše pro toho, kdo chce samotný proces považovat za jakýsi obřad spojený s roztápěním uhlí (kolik zaručených historek a zaručených návodů o tomto procesu koluje)! Kdo si grilovaná jídla během sezony připravuje několikrát týdně, případně si nechce dělat starosti s věčným uklízením popele, měl by se poohlédnout po plynovém grilu.
Ten pracuje tak, že plynový hořák rozpálí lávové kameny, od nichž se ohřívá jídlo na roštu. Výhodou je to, že rozpálení je velmi rychlé – za čtvrt hodiny je gril připravený. Většina grilů má navíc dva na sobě nezávislé hořáky. Pokud pořádáte grilovací odpoledne, nemusíte pracně po dobu několika hodin udržovat oheň, abyste postupně uctili příchozí, ale rošt rozpálíte vždy jen v okamžiku, kdy uslyšíte vrznout branku u domu. Po ukončení grilování kameny vyčistíte tak, že necháte na 15 minut běžet gril na plný výkon, a tím je celá údržba hotová. Nevýhodou je nutnost za jeden až dva roky koupit nové kameny, také plechový hořák obvykle nevydrží o mnoho déle než dvě sezony.
Venkovní kuchyň Existují nadšenci, kteří si chtějí postavit celou zahradní kuchyň s krbem včetně místa pro grilování. Pro tento účel se prodávají zahradní krby s komínem, který dokonce může obsahovat i prostor pro uzení. Drtivá většina z nich bývá z lisovaného betonu, ceny během různých akcí klesají až k pětitisícové hranici. Nejlevnější modely však mívají betonové ohniště, kam nemá přístup vzduch. Trvanlivější a kvalitnější mají ohniště ze šamotových ohnivzdorných cihel s litinovou mřížkou, pomocí které dostává ohniště pořádný tah.
Rozhodněte se! – Litinové grily jsou nejlevnější, nemívají však přívod vzduchu do ohniště. – Dřevěné lisované brikety ve srovnání s klasickým dřevěným uhlím déle udrží teplo.
Kontakty: CAMPINGAZ, Dopraváků 3, Praha 8, tel.: 284 686 711; EDILKAMIN CZ, B. Smetany 43, České Budějovice, tel.: 387 311 158, KÜPPERSBUSCH, Bělohorská 45/257, Praha 6, tel.: 233 357 060; LA VECCHIA BOTTEGA (BARBECOOK), Na Perštýně 10, Praha 1, tel.: 224 234 629, 224 238 202; obchodní centrum Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, tel./fax: 257 320 204, LORENZI GROUP CZ (DeLONGHI), Strojírenská 259, Praha 5-Zličín, tel.: 257 952 161; NORMAN, Hlavní ul. 201, Veleň, tel.: 283 933 408, POTTEN & PANNEN (KASPER KOVO), Horáčkova 5, Praha 4, tel.: 261 227 373; Václavské nám. 57, Praha 1, tel.: 224 214 936, fax: 224 216 794; Vodičkova 2, Praha 1, tel.: 224 912 173; obchodní centrum Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, tel.: 257 324 413; RÖSLER PRAHA (WEBER), Záběhlická 127/28, Praha 10, tel.: 272 650 909, fax: 272 651 046,
text: Marek Burza foto: archiv |
Ruku v ruce s přírodou
|
|
Každý dům je neopakovatelný originál. Nedá se zopakovat, protože je určen pro konkrétním uživatele v dané lokalitě. Především touto zásadou se řídí architekti David Cais a Jiří Pajkrt ze studia Orange Machine. Asi i proto majitelé rodinného domu v Mnichovicích u Prahy přiznávají, že právě oni je vlastně před několika lety dovedli k tomu, aby se doopravdy zamysleli nad tím, jak chtějí bydlet. Na druhou schůzku s sebou manželé přinesli katalog a ukazovali tvůrcům, které stavby se jim líbí, a které ne. „Víte, mně ale vůbec není jasné, jak se vlastně od sebe liší,“ zareagoval tehdy David Cais.
Pro pochopení této zdánlivě drsné odpovědi se musíme vrátit do roku 1997, kdy budoucí spoluzakladatel ateliéru Orange Machine studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění. Temperamentní profesorka Nasrine Seraji si prohlížela studii jednoho ze svých posluchačů, které z formálního hlediska nešlo nic vytknout. Jen autorský přístup trochu scházel… „Proberte se, začněte myslet vlastní hlavou a hledejte vlastní formy odpovídající vaší osobní zkušenosti!“ doporučila přednášející. David Cais, přestože nebyl onou příslovečnou „potrefenou husou“, vzpomíná na tento okamžik dodnes.
Odlehčovací kúra Celých pět měsíců krystalizovaly při diskusích s tvůrci představy investorů o budoucím domově. „Postupně pak vznikly tři papírové modely. Ten poslední – to už bylo ono,“ říká majitel. A konečný výsledek? Prostorný dům autoři situovali na jižní svah do těsné blízkosti lesa. Spojením a vzájemným prolínáním vnitřních prostorů tří jednoduchých hranolů vzniká tvarově bohatá kompozice. Ze severní a jižní strany tvůrci stavbu uzavřeli do pevných kamenných stěn, v nichž jsou zapuštěná poměrně velká okna. Použité opukové balvany pocházejí z rozbořeného cukrovaru u Mělníka. Mají svoji vlastní historii a patinu. Architekti přiznávají, že se trochu obávali, aby celek nepůsobil příliš rustikálně. Proto fasádu zjemnili smrkovými překližkami Kerto a olšovými lamelami. „Dům se tak postupně odlehčuje, a stává se transparentním,“ vysvětluje David Cais.
Místo pro soukromí i zábavu Do objektu vstupují uživatelé přes halu. Celou levou část přízemí architekti vyhradili pro rodiče paní domu, kteří mají k dispozici veškerý komfort včetně vlastní koupelny.
V pravé části objektu naleznete kuchyň s jídelnou, z níž lze vstoupit do zřejmě „nejspolečenštější“ místnosti – klubu. Právě tam majitelé přijímají návštěvy. Jeho atmosféru podtrhuje krbová vložka obložená andezitem a akátová průmyslová mozaika na podlaze. „Když přijedou kamarádi a uděláme si večírek, mohou si zatím děti hrát ve vedlejším pokoji pro hosty,“ dodává majitel. Pokud je společnost větší, může se díky vnitřnímu otevřenému schodišti zábava rozproudit i v obývacím pokoji v patře.
Do patra se však lze dostat i točitým „tajným“ schodištěm ze šatny za předsíní, které případného návštěvníka přivede do „nejsoukromější“ části domu. Zde se nacházejí zrcadlově symetrické dětské pokoje, ložnice rodičů a koupelna. I tuto část objektu ovšem tvůrci chodbou propojili s „veřejným“ obývacím pokojem.
Klid a harmonie Architektům se při navrhování vnitřního uspořádání domu podařilo splnit hlavní přání investorů. Jednotlivým členům rodiny zajistili dostatek klidu a soukromí na práci i odpočinek. Zároveň jim však umožnili, aby zůstávali ve vzájemném kontaktu. Vnitřní prostory jsou totiž otevřené. Pouze posuvné dveře je rozdělují na menší celky. V mnichovické vile se určitě nikdy nebudete cítit zcela uzavřeni. Vždyť například z předsíně je jídelnou vidět až do klubu.
Prakticky všechny obytné místnosti jsou navíc francouzskými okny spojeny s okolím domu. V případě koupelny v patře už jde o skutečný komfort – jistě má co do sebe, když si za parného léta odskočíte přímo ze zahrady pod osvěžující sprchu… Blízkost lesa navíc zaručuje dostatek čerstvého vzduchu i dobrý pocit ze všeobjímající zeleně. „Náš dům mi dává klid a harmonii. Je příjemný uvnitř a zároveň je spojený s přírodou. Vždyť já jsem napůl v zahradě už v okamžiku, kdy se dívám z okna,“ říká majitel.
Komunikace s okolím Moderní stavba architektů Davida Caise a Jiřího Pajkrta vypadá, jako by k nedalekému lesu patřila odjakživa. „Už asi třikrát se nám stalo, že si ji lidé chtěli prohlédnout. Jeden starousedlík dokonce řekl, že takových domů by tu mělo být víc,“ vzpomíná paní domu. Pro studio Orange Machine snad lepší vizitka existovat nemůže.
Technické údaje: Zastavěná plocha domu včetně teras: 296 m2 Zastavěná plocha garáže: 35 m2 Obestavěný prostor domu: 1 326 m3 Obestavěný prostor garáže: 140 m3 Užitná plocha domu: 276,2 m2
Architekti: Ing. arch. David Cais (1967) studoval do roku 1990 matematiku na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, o šest let později absolvoval Fakultu architektury ČVUT. Poté získal roční stipendium Herderovy ceny na vídeňské Akademii výtvarných umění u profesorky Nasrine Seraji. Oceněn Stříbrnou cenou Porothermu v soutěži o nejlepší cihlový dům pro příští tisíciletí za realizaci ve Varnsdorfu. S Jiřím Pajkrtem zakládá v roce 2000 ateliér Orange Machine. Ing. arch. Jiří Pajkrt (1971) ukončil v roce 1998 studium na FA ČVUT. Je spoluzakladatelem Orange Machine.
Kontakty: Orange Machine, Kostelní 4, Praha 7, tel./fax: 233 372 777, Dodavatelé: HOSS a. s., Vnoučkova 654, 256 01 Benešov, tel.: 317 726 455, tel./fax: 317 722 326, e-mail: hoss@hoss.cz Truhlářství CORTEX, s. r. o., Libín, 373 73 Štěpánovice, tel.: 387 984 888, fax: 387 984 884, e-mail: cortex@iol.cz, www.cortex-cb.cz České Budějovice
text: Filip Hubička foto: Robert Virt |
Než začnete obkládat
|
|
Rozhodli jsme se proto tentokrát věnovat výběru obkladů větší prostor než obvykle. Pokud vám bude dnešní průvodce užitečný, budeme jen rádi. Ostatně, napište nám sami, co vám v dnešním článku chybělo a o čem byste si rádi přečetli příště.
Kam pro nákup Prodejců je v každém městě mnoho, záleží spíše na tom, co kde mohou nabídnout. Atraktivní cenu možná poskytne „garážový“ prodejce s minimem vlastních nákladů, skutečného servisu se ale spíš dočkáte u většího obchodníka. Ten nejenže nabídne vizualizaci budoucí koupelny na počítači, ale v převážné většině příkladů se v jeho prodejních prostorách můžete skutečně inspirovat.
Aby nebyly stejné Pokud jste však přístupní experimentu, určitě se vyplatí investovat několik tisíc korun za návrh od interiérového architekta. A možná vám je architekt ušetří výběrem levnějšího a přitom stejně kvalitního materiálu. A výsledný dojem originality? Ten penězi nezměříte.
Na českém dvorku Ačkoliv se navenek tváří tři tuzemské keramičky jako samostatné firmy, mají společného vlastníka, společnost LASSELSBERGER. Chlumčanské keramické závody produkují značku Bohemia Gres, Keramika Horní Bříza označuje své výrobky Keramika HOB, obklady z Rakovníka se prodávají pod značkou RAKO. Všichni tři výrobci se v posledních letech mohou pochlubit velkými inovacemi. Zatímco dříve každý obkladač potvrdil kvalitu a přesnost zpracování českých obkladů, ale mírně pokrčil nos nad vyprodukovanými vzory, dnes je situace zcela jiná. Každý z těchto výrobců přináší každoročně několik nových modelových řad, které hbitě reagují na módní trendy v okolním světě. Najdete tu série, které vyhoví milovníkům rustikálního designu, ale i odlehčené obrázkové motivy, které reagují na humor a nadhled výrobků vyráběných na jih a západ od našich hranic a inspirovaných často díly předních světových výtvarníků. Naši výrobci také reagují na současný zvýšený nárůst obliby mozaiky. Například BOHEMIA GRES ji nabízí v sérii Vega, příklon k drobnějším prvků najdete například i v sériích Pierot, Fantasia či Champagne od RAKO.
Nástup mozaiky Skleněná mozaika se před lety vyráběla i v Jablonci na Nisou. Tehdy se jednotlivé dílky o straně 2 cm kladly přímo do cementu a obložit precizně koupelnu tímto způsobem byl téměř nadlidský úkol. Dnes se mozaika prodává už od výrobce nalepená na skelná vlákna či textil ve čtvercích o rozměru běžného obkladu, což velmi usnadňuje pokládku.
Jaké jsou Skleněné mozaiky mohou být z čirého skla, pak je nutné po-užít k pokládce bílé lepidlo, aby byl efekt průhlednosti zachován a nezměnilo se podání barev.
Podstatně dražší jsou (vzhledem k výběru materiálu) mozaiky z mramoru. Mramor se velmi nesnadno opracovává a před použitím je nutné ho povrchově ošetřit. Tím se prodlouží jeho životnost. Podobně jako běžné formáty keramických obkladů se vyrábí i keramická mozaika. I strukturu povrchu je možné vyrobit rozmanitou – může být hladký, lesklý, matný či drsný. Specialitou, kterou nenajdete v každém obchodě, jsou například mozaiky Stone či River vyskládané z plochých kamínků od firmy BUTTERFLY (viz internetové tipy).
Jaké barvy Jedno z kouzel mozaiky spočívá v možnosti míchat barvy jednotlivých dílků do plochy tak, že lze ovlivnit výsledný vjem, jakým plochy působí. To dává takřka neomezené možnosti a množství barevných kombinací z mozaiky. Nejčastěji se však tento tak-zvaný osobní mix používá pro kombinaci různých odstínů jedné barvy, ideální je pro vytvoření postupných barevných přechodů.
Mozaika jen napůl? Obliby mozaiky jsou si vědomi i výrobci klasických keramických obkladů, a nabízejí proto její napodobeniny. Povrch běžného obkladu je vytvarovaný tak, aby napodobil drobnou strukturu a barevnost mozaiky. Tyto výrobky jsou podstatně levnější a cenová hladina se drží v rovině klasického obkladu. Nevýhodou této technologie je však fakt, že při jen trochu pečlivějším pohledu vidíte rozdíl mezi skutečnou a falešnou spárou. Matné spáry pak opticky vytvářejí čtverce, které tento „podvod“ odhalí.
Inspirace na dosah Při pokládání mozaiky nemusíte vždy spoléhat jen na tovární výrobu, nádherných efektů dosáhnete sami skládáním keramických střepů. Kdo se však pustí do této odvážné hry, dobrovolně se posune od prostého pokládání do oblasti umění.
Hry s barvami a prostorem Ačkoliv každý z nás vnímá působení barev podvědomě a každý z nás dává přednost trochu jiné kombinaci, přece jen neuškodí podívat se na několik jednoduchých pravidel, kterými se práce s barvami řídí.
Co nabízejí roční doby Každé z ročních období má charakteristické nejvýraznější barvy. Například na jaře je to výrazná zářící žlutá, v létě jako by se spektrum barev celé překrylo bílým povlakem. Je to dáno sklonem a ostrou září letního slunce. Pro podzim jsou typické zemité barvy, teplá červeň, v zimě barvy jakoby umírají, nejvýraznější jsou černobílé kombinace.
Jakou máte povahu? Jsou lidé, kteří se neradi řídí pouhým instinktem. Nechtějí se nechat volně vést svými pocity. Pro ně odborníci servírují vhodné kombinace barev v závislosti na typu jejich povahy. Tak například melancholik často inklinuje k neprůbojnosti, miluje pocit bezpečí. Jeho nejbližší barvou je modrá, která působí uklidňujícím, zdrženlivým dojmem, dává pocit harmonie. Nejbližší by mu měla být letní paleta barev, svoji modrou by doplnil odstíny červené, žluté a oranžové. Flegmatik miluje klid a stálost. Jeho barvou je zelená, ročním obdobím podzim, případně léto. Jako doplňkové by zvolil teplé a povzbudivé tóny červené a žlutočervené. Opačným typem je sangvinik. Je veselý a otevřený, někdy náladový, inklinuje spíše k optimismu. Líbí se mu odstíny žluti, miluje jaro. Jeho harmonizující barvou je fialová, která mu dodává někdy chybějící rovnováhu, obecně temnější tóny mu pomáhají krotit jeho temperament. Poslední zmiňovanou povahou je cholerik. Bývá extrovertní, společenský, temperamentní. Jeho barvou by měla být červená v těch nejdivočejších odstínech. Naopak doplňková modročervená zmírňuje jeho hyperaktivitu, jako další doplňkovou barvu by si vybral sytě zelenou.
Pomůže i kruh Prakticky málokdo se splete, když se při výběru barev bude řídit kombinací barev ze základního barevného kruhu. Vrcholy jeho vnitřního trojúhelníku směřují ke třem základním barvám — k modré, purpurové, žluté. V protějším poli každé vybrané barvy pak stojí barva doplňková. Například k základní modré ji tvoří oranžovočervená, ke žluté fialová atd., přičemž základní barvy leží ve středním pásmu „terče“. Směrem ke středu jim světlejší odstín zajišťuje příměs bílé, opačným směrem se přidává černá. Pokud budete vybírat dvojice doplňkových barev, vybírejte vždy barvu o stejné jasnosti – nemíchejte intenzity. Toto pravidlo lze podle odborníků také výhodně použít pro výběr listel. Pokud už někdo jednotlivé barvy nechce kombinovat, měl by použít různé odstíny téže barvy.
Jak nakupovat – Větší koupelnové studio nabídne více inspirace. – Projekty s jednotnými obklady, dlažbami i listelami navržené už od výrobce se často prodávají ve velkém, přinuťte proto prodejce k samostatné tvůrčí práci. – Nebojte se služby bytového architekta, zvláště v komplikovaněji řešeném prostoru je jeho invence nedocenitelná.
Inspirujte se internetem Vyhledejte internetovou adresu www.lasselsberger.cz, kde najdete vpravo dole na stránce aktivní loga jednotlivých keramiček. Po kliknutí se dostanete do katalogů jednotlivých výrobců, kde si můžete nechat zobrazit vyráběné série včetně ukázek jednotlivých tvarových prvků, které série obsahuje. V případě RAKO se dostanete na samostatné stránky www.rkz.cz .
Pro inspiraci – http://www.bazeny-mozaiky.com
Nezapomeňte – Výrazná listela ve výšce očí dokáže odvést pozornost od rušivých prvků pod stropem koupelny. – Nic nepokazíte, když pro obklady zvolíte doplňkové barvy podle barevného kruhu. – Nebojte se menších formátů – zvláště v menších koupelnách se uplatní i mozaika. – Tmavá podlaha zmenšuje prostor, proto se hodí spíše pro větší koupelny. – Zrcadla zvětšují prostor.
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865, 220 517 802, fax: 220 511 909, CERAM OBJEKT, Černomořská 10, Praha 10, tel.: 271 741 741-44, fax: 271 741 745; C+C CIMBÁL, Orlí 137/1, Liberec, tel.: 737 248 778; CHLUMČANSKÉ KERAMICKÉ ZÁVODY, 334 42 Chlumčany, tel.: 377 811 111, 377 973 617; IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243; IMARMITALIANI, Rybalkova 14, Praha 2, tel.: 222 519 619, fax: 222 516 880, e-mail: imarm@mbox.cz ; KERAMIKA HORNÍ BŘÍZA, Horní Bříza, tel.: 378 071 111, fax: 377 955 700; LASSELSBERGER, Adélova 1, Plzeň, tel.: 377 811 811, fax: 377 973 617; OP INVEST, Budějovická 303, Jesenice u Prahy, tel.: 241 932 956, tel./fax: 241 932 049; RAKO, Šamotka 246, Rakovník, tel.: 313 537 709, 313 523 555; fax: 313 537 732; REMAX, Vídeňská 4, Praha 4, tel.: 244 912 376; SATURCERAMIC, Na Dolinách 50, Praha 4, tel.: 261 215 241; SPANIMEX, Vinohradská 165, Praha 10, tel.: 274 782 655
text: Marek Burza foto: archiv |
Subtilní pevnost
|
|
Morrison sice příliš nevěří na národní specifika. Dívá-li se však na současný skandinávský design, nachází prvky, které výrazně spojují tak odlišná odvětví, jako jsou grafika, produkt běžného života nebo módní design. Jejich krása nespočívá jenom ve formě a materiálu, ale i v konceptu, atmosféře a efektu. Je to v barvě, aniž by šlo o pouhou dekoraci. Je to v poezii každodenních možností.
Hledání cest Je to určitě teplo a lidský faktor, který skandinávský design odlišuje od mnoha excentrických, často dysfunkčních modelů. Po období pozdních 60. a 70. let se etabluje nová generace designérů, která myslí více kosmopolitně a dívá se kriticky na svou glorifikovanou minulost. Není pochyb o tom, že geografické a klimatizační podmínky mají vliv na obyvatele, a tím i na formu jejich produktu. Skandinávci milují přírodu a milují jednoduché věci v životě. Domov v jejich životě hraje důležitou roli. Musí být prakticky uspořádán a člověku poskytovat pohodlí. Plýtvání materiálem, to je luxus, který se vymyká skandinávské filozofii. Moderní technologie a umění se potkávají u nábytku z ohýbaných dýh a překližky. Tvarování překližky má ve Skandinávii velkou tradici. Tento nadčasový způsob výroby přejali prakticky všichni výrobci. Nábytek, který působí tak lehce, je přitom velmi pevný. A moderní nepřestal nikdy být.
Spojování několika tenkých vrstev dřeva dohromady se sice poprvé objevilo už ve starém Egyptě kolem roku 3500 př. n. l., ale až když byla vynalezena technologie výroby dýhy, mohla vzniknout překližka. Dýhování mělo původně snížit spotřebu dražších druhů dřeva – princip spočíval (a dodnes tomu tak je) v tom, že se korpus vyrobený z levného dřeva polepí tenkou vrstvou drahého dřeva (dýhou). Na tento postup však není třeba nahlížet svrchu. Když se něčeho chopí chytré hlavy a šikovné ruce, mohou vzniknout dokonalé výrobky, z nichž je jasně patrné, že tvůrci pochopili a využili možnosti materiálu až do krajnosti.
Jedna cesta v tomto případě vedla k výrobě dokonalých skládaných a vykládaných povrchů v biedermeieru, druhá paradoxně k výrobě překližky. Zajímavé je, že u nábytku z překližky se historie opakovala. To, co mělo původně sloužit jako náhražka, se stalo díky dokonalému zpracování nosným prvkem.
Konec diktátu pravého úhlu Třicátá léta minulého století dala vzniknout celým sériím nábytku z ohýbané překližky, jejichž výroba trvá do současnosti. Dodnes jsou také v povědomí dvě slavná jména význačných designérů spojovaných s těmito výrobky: Marcel Breuer a Alvar Aalto. První z nich, jeden z nejlepších žáků a později učitel Bauhausu, vytvořil sérii nábytku z tvarované překližky, materiálu, který se po ohýbaných ocelových trubkách stal v té době předmětem jeho zájmu. Tím druhým byl Fin Alvar Aalto. Vzepřel se funkcionalismu a porušil diktát pravého úhlu. Jeho křesla 41 a Palmio vstoupila do historie designu neobvyklými proudnicovými tvary odhalené nosné konstrukce a bočnic stejně jako jemně tvarovanou ohýbanou překližkou tvořící zádovou i sedací část.
Svou inspiraci hledal Aalto, stejně jako všechny generace tvůrců, designérů i umělců před ním i po něm, v přírodě: ohýbání svazků větviček, stonků trav či obilí ho přivedlo na myšlenku, jak spojit nohy se sedáky a stolními deskami. Po něm začali i další designéři experimentovat s netradičními tvary.
Není bříza jako bříza Charakteristickými rysy židlí vyrobených ve Skandinávii touto technologií jsou čisté, až puristické tvary, lehkost a přitom překvapivý komfort sezení. Těchto zajímavých vlastností je možné dosáhnout díky použitému materiálu a jeho vyspělému technologickému zpracování. Jemné pláty březové dýhy se za vysokých teplot a tlaku lepí a tvarují. Jsou pak velmi pružné a odolávají vysokému zatížení. Přitom nábytek působí lehkým dojmem. Další výhodou skandinávského ohýbaného nábytku je skutečnost, že se vyrábí z břízy, která vyrůstá v drsných severských podmínkách a je mnohem tvrdší a odolnější než třeba dřevo z našich lesů. Zatímco dříve byl takto vyrobený nábytek pouze dřevěný, nyní se často kombinuje s kovem, např. u židlí. Nedůvěřivci, kteří mají dojem, že nábytek tímto způsobem vytvořený vypadá poněkud subtilně (a tedy nebude mít dlouhou životnost), by se měli podívat do skandinávských domácností, kde mnohé kusy slouží již celá léta a není důvod je měnit: stále je funkční, pohodlný a moderní. A při relativní nízké hmotnosti má mimořádnou pevnost. Dlouhověkost je dána právě technologií lamel a způsobem, jakým jsou sestavovány dohromady. A proč právě z ateliérů severských designérů vycházejí tak kvalitní kusy nábytku? Často totiž byli vyučenými tesaři nebo truhláři, a dokázali proto přesně odhadnout, co lze a nelze vyrobit. Nabídka nábytku vyráběného touto metodou je opravdu široká. Vybrat si můžete židle, čalouněná křesla, stoly, lůžka, knihovničky, poličky, barové stoličky, držáky na deštníky a mnoho dalších součástí interiéru.
Spojené dýhy Překližka je dřevěná deska složená ze tří i více vrstev dýh. Přiklížené jsou na sebe tak, aby se vlákna (léta) jednotlivých dýh křížila. To má za následek, že překližka tzv. nepracuje – nepraská a nekroutí se v důsledku tepla či vlhka. Její povrch bývá oboustranně broušený a může být také dýhovaný.
Z čeho se překližka vyrábí Na její výrobu lze použít dřevo jehličnanů (smrk, borovice), břízy nebo topolu. Vyhledávané jsou rovněž africké (ceiba, gagon) nebo asijské dřeviny. Dýhy z různých stromů se mohou mezi sebou střídat.
Kontakty: A. I. T. – DESIGN DUROŇ, Ječná 36, Praha 2, tel.: 224 941 439; AKIT, Žitná 30, Praha 2, tel.: 224 941 687, fax: 224 941 401; Polní 6, Brno, tel./fax: 543 211 013; LOCCO, Balbínova 28, Praha 2, tel.: 222 252 141–42, fax: 222 253 502; SCANDIUM, Pod Radnicí 1235/2, Praha 5-Košíře, tel.: 257 225 966;
text: Lenka Kopecká a Hana Profousová foto: Martin Faltus a archiv |
Léto v zahradě
|
|
Co potřebujete, abyste se cítili podobně i na své zahrádce? Dřevěný nábytek – zapomeňte na plastové židle, raději prozkoumejte bazary a půdy a očistěte staré židle. Látkový ubrus. Podle nálady bílý, modrý, azurový jako moře, anebo třeba šedý jako voda před setměním… A talíře, bílé nebo barevné – zase je to na vás. Nebuďte úzkoprsí a vytáhněte třeba servis po babičce, vyleštěte rodinné stříbro a nejhezčí skleničky, vždyť si to zasloužíte. Anebo si udělejte radost a kupte si nové, nechutně drahé! Jen dvě – pro vás a pro partnera, na návštěvy nemyslete… Komáři se začnou velmi rychle šikovat, aby vám zkazili večer… Zapalte voňavé svíčky, do pochodní a lampiček nalijte citronový repelentní olej – trochu to pomůže a atmosféra bude hezčí.
Láska prochází žaludkem Vyzdobte stůl podle Kateřiny: použila vpravdě italské přírodní motivy – dubové listí (co na tom, že jiného druhu), jihoevropské květiny a středozemní dobroty! Olivy tří druhů a fíky. Vše hnízdí v dřevěné bedničce, z níž jsme před chvílí vybalili víno… A vůně jsou zase z jihu: olivovou doplní česneková – květina příbuzná česnekům má hnědozelené, bíle skvrnité květy a jmenuje se Nectaroscordum siculum. Doplní ho bílý snědek (Ornithogalum). Myslím, že při dostatku času a trpělivosti dokážete její aranžmá napodobit. Jen oliv si kupte dost, protože jich asi dost sníte… Ale to nevadí – aranžmá je stejně určené k tomu, abyste je nejdříve obdivovali, a pak z něj dobroty vyjedli. S italským pečivem a lahví dobrého vína povečeříte luxusně, stylově a nesmírně zdravě. V jižní Evropě se lidé dožívají velmi vysokého věku – právě díky olivám, česneku a vínu. Tak tedy: „Na zdraví!“
Kontakty: IKEA Shopping Park Zličín, Skandinávská 1, 150 00 Praha 5, tel.: 251 610 110 SIA – IDEA DEKOR, OC Nový Smíchov, Plzeňská 965/8, 150 00 Praha 5 tel.: 257 327 466 Annie’s Tulip, Břehová 8, Praha 1 tel.: 221 665 141, fax: 221 665 012 Le PATIO, Národní 22, Pařížská 20, Praha 1 tel.: 224 934 402, DONATE, s. r .o., pasáž Černá růže, 2. patro, Na Příkopě 12, 110 00 Praha 1, tel.: 221 014 447
text: Jana Pyšková foto: Lubomír Fuxa styling: Katherine Drbal |
Splněný sen
|
|
Je také známo, že se podílel na úpravách několika exteriérů i interiérů. Jak vlastně žije a bydlí umělec, který prostředí kolem sebe ovlivňuje výtvarnou prací? Cesta nás vedla do míst, které jsou jakoby na okraji města, ale přitom v centru. Nenápadný domek, který je charakteristický spíše svým předměstským venkovským vzhledem, určitě po vstupu dovnitř každého překvapí. A protože víme, že bydlel původně na Malé Straně, patřila první otázka právě oné změně atraktivního místa za klid „venkova“.
Jaký impulz vás vedl k této změně? Bydlel jsem třicet let na Malé Straně, vlastně jsem tam vždy toužil bydlet. Je to prostředí inspirativní již svým charakterem, atmosférou, značně stimulovalo i mou osobní práci. Intimní, protože promlouvá minulostí měřítkem historických staveb, osudy, lidmi. Je to takové bohaté podhoubí setkávání minulosti s přítomným životem, to, co každého uchvátí a zároveň ovlivňuje. Rodina se mi ale rozrostla a já zatoužil po větším klidu. Navíc se prostředí na Malé Straně velmi změnilo. Dnes je zde komplex budov parlamentu, senátu a to vše tento prostor umrtvilo. Kde se dříve bydlelo a pulzoval normální život, je v podstatě pusto. Je to vlastně tragédie. Podobně byl například „zklidněn“ i střed Stockholmu, ale týká se to i mnoha jiných měst. Navíc tady zasáhl silně i turismus, který mění dříve komorní charakter Malé Strany. Na druhou stranu jsem ale také toužil po prostornějším ateliéru, kde bych mohl malovat větší formáty obrazů.
Jak jste toto místo našli? Tři roky jsme sháněli vhodný domek. Věděl jsem již dopředu, co chci, a tak jsme hledali nejen na inzeráty, ale objížděli jsme i okolí Prahy. Stále jsme nic vhodného nemohli najít. Už jsem byl vlastně rozhodnut, že přestavíme část půdy na Malé Straně. A pak najednou přišla ona nečekaná náhoda, kdy jsme našli tento objekt. Byly to vlastně dva malé domky v dezolátním stavu. I přesto mi má žena řekla, že to je místo, kde bychom měli žít. Pak následovalo jen zdlouhavé jednání, které nakonec dopadlo velmi dobře. Musím říct, že jsem byl mile překvapen vstřícností místního obecního úřadu.
A jak to pokračovalo dál? Pak už to byla otázka stavební firmy. Začali jsme budovat a za dva roky jsme bydleli. Velmi se mi líbila dispozice dvou domů, z nichž jeden je v terénu o něco výš než druhý. Právě toto nám umožnilo řadu neobvyklých řešení. Jeden domek je pracovní, kde vznikl velký ateliér s malou galerií, depozitem a pracovnou, ve druhém žijeme. Příjemné je i to, že přestavba umožnila vznik malého atria.
Jak se vám podařilo spojit původní prvky s moderní úpravou? Při spolupráci s architektem jsme si ujasnili některé přednosti původní stavby, které jsem chtěl zachovat, především staré trámy a venkovní charakter stavby. V ateliéru byla jedna stěna nahrazena celoplošnými okny a vzhledem k velkému prostoru je vytápění umístěno v podlaze. Určitě neobvyklým prvkem je otvor v podlaze na spouštění obrazů do spodního depozitu. V obytné části máme příjemné intimní prostředí s krbem a nezapomněli jsme si zpříjemnit život bazénem, který je ve spodním domku.
Říkal jste, že většinu věcí jste si navrhoval sám. Ano, a velmi mě to baví. Studoval jsem architekturu-scénografii a tak zkušenosti mám. Právě na škole jsme pracovali s různými materiály – dřevem, kovem, sklem, ale i umělými hmotami. Především vzpomínám na architekta J. A. Šálka, od kterého jsem získal i touhu vyjádřit se v každém materiálu. Také nás naučil citu pro prostor. Právě při rekonstrukci jsem opět pochopil, že každé prostředí dýchá svou atmosférou, které je třeba se přizpůsobit. Na Malé Straně, kde jsme žili v historickém renesančním domě, byl jakousi samozřejmostí starožitný nábytek. Zde naopak cítím jednoduchost a prostotu prostoru a tomu také přizpůsobuji vybavení a design věcí.
Je o vás známo, že se vyjadřujete nejen v obrazech a grafice, ale i v jiných materiálech. To je pravda. V sedmdesátých letech jsem na Moravě s příbuznými pracoval v malé keramické dílně a tak vznikla řada mých keramických prací. Také jsem dělal dřevěné malované objekty, ale i porcelán, sklo, smalt. Realizoval jsem též velkoformátové malby a keramické stěny.
Je ale jedna velmi prestižní realizace… Máte asi na mysli pracovnu pro prezidenta Havla na Pražském hradě. Znám ho od osmdesátých let, kdy u mne kupoval grafiky. Při jeho příchodu na Hrad chtěl architekt Masák původní procovské prostředí oživit. A tak jsem dostal možnost k realizaci svých maleb na zdi kolem vstupních dveří do pracovny Václava Havla. Byl to určitý technický problém, který se nakonec podařilo vyřešit. Možná stojí za zmínku, že v mé malbě si Václav Havel udělal jeden obláček sám. Později jsem i v jeho dejvické vile dělal na přání výzdobu stropu v hale a malbu u bazénu a keramický objekt v zahradě.
Co pro vás nové bydlení tedy znamená? Fakticky tím nastala nová etapa mého života, jakýsi předěl. Cítím se volnější a jakoby ve větším prostoru. Naplnil se mi můj sen.
Než vám poděkuji za rozhovor, rád bych se zeptal na vaše čtyřnohé přátele, kteří nás po celou dobu bedlivě sledují. Psa máme již řadu let, přišel s námi z Malé Strany a vlastně jsme to tu budovali i trochu pro něj. K venkovské idyle nám chyběla kočka, tak jsem si ji přivezl z keramické dílny v Litovli. Dalmatin Endy a Sára k sobě „výtvarně pasují“ říká s úsměvem na rozloučenou náš hostitel.
– Čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku – Keramický reliéf v Březové u Karlových Varů – Realizace prostředí v Divadle Na provázku v Brně, 1986 – Nástěnná malba v sekretariátu prezidenta na Pražském hradě, 1991 – Grafika roku 1996 – Realizace obrazů křížové cesty na Starou horu, 1999–2002
text: Zdeněk Freisleben foto: Petr Zhoř |
Oáza uprostřed velkoměsta
|
|
Neobvyklou a v architektonických kruzích velmi oceňovanou stavbu poblíž pražského centra jsem navštívila už před sedmi lety, když byla čerstvě zabydlená. Domácí pán, počítačový odborník, mě tehdy přivítal velmi netradičně v kraťasech a v pantoflích: „Nemám chuť ztrácet čas v koloně aut přesunem do kanceláře. Nahoře ve věži mám internet, před domem bazén a nikam nemusím jezdit. Je tu i dost místa, abych si pozval kamarády na večírek.“ Přiznávám, že mi to znělo trochu jako science fiction, vždyť na vizitkách měl v té době málokdo www stránky jako on. Majitel s vážnou tváří dodal, že manželku si také hledá na internetu. Byla jsem docela zvědavá, jestli ji tam skutečně najde. Při naší nedávné návštěvě nás už přivítala nejen manželka, ale i malý chlapeček a holčička. Vynikající počítačový expert stále pracuje ve své věži, ale provoz v domě si vyžádal několik zásadních doplňků, které zcela změnily charakter stavby. Vše vyřešil autor původního projektu akademický architekt Tomáš Turek ve spolupráci s projektantem Jiřím Starým.
Celoroční relaxace Po sedmi letech zkušeností s otevřeným bazénem usoudil majitel, že je škoda koupat se jen dva měsíce v roce. Tvrdí, že když sedí celý den u počítače, je pro něj plavání ta nejlepší sportovní relaxace. Rozhodl se proto nahradit klasickou modrou kapku před domem promyšlenou dostavbou. Spolu s architektem Turkem a projektantem Starým nakonec přistavěli nejen krytý bazén, ale také saunu, fitcentrum, kulečník, místnost s krbem, bar a hudební salon. Když se tu sejde větší společnost na hudební párty, neruší muzika chod domácnosti.
Rozsáhlá dostavba navazující na původní dům využila svažitého terénu pozemku. Její podstatná část je zapuštěná do země, nekonkuruje proto původnímu domu svou hmotou, spíš ho doplňuje a vytváří harmonický komplex zakomponovaný do půvabné vzrostlé zahrady.
Dostatečně velký pozemek obehnaný vysokou starou zdí patřil kdysi majiteli továrny na mýdlo. Stopy staré zahradní architektury, jako jsou zbytky altánků a staré kamenné schody, se uplatnily právě při dostavbě. Aby se sem dostaly stavební stroje, bylo třeba část unikátní původní zdi zbourat a na závěr poskládat vše do původní podoby.
Nejcennější jsou ale vzrostlé stromy. Kolem novostavby zapustily kořeny i dřeviny nové, hlavně borovice a smrky. Najdete zde i další ostrůvky stále zelených mladých keřů. Vznikla tím takzvaná „bezúdržbová“ zahrada, na níž místo rozkvetlých záhonů připoutají pozornost velké kameny vybagrované při hloubení základů pro dostavbu.
Řídící věž Dostavba je co do rozlohy srovnatelná s domem, v němž se bydlelo již dříve. Výhodou bylo to, že investor si sám vše řídil a kontroloval ze své věže. S dozorem mu v tomto případě pomáhal projektant. Zadání určovalo, že provoz původního domu nebude rekonstrukcí vůbec zasažen. V některých místech se ale Metrostav – dodavatel hrubé stavby – riskantně „podhrabával“ pod původní základy. „Právě proto jsme na tyto práce vybrali zkušenou firmu a myslím, že se to vyplatilo,“ říká Tomáš Turek a dodává: „Moje spolupráce s investorem vypadala tak, že on mi řekl, jak by to mělo fungovat, a já jemu, jak by to mělo vypadat.“ Tento způsob uplatnili už před sedmi lety. Tehdy se pustili do neobvyklého experimentu s tvarem a materiály. Původní vila byla navržena jako válec o průměru osmnácti metrů s dvěma hranoly a věží. Zimní zahrada, otevřená k jihu, tvořila jakoby dílek ukrojeného dortu. Z ní se stal prostor spojující původní objekt s novým. Ten tvoří železobetonová konstrukce s cihlovými vyzdívkami. I tady okna z bukového dřeva doplňuje nezvyklá, ale působivá kombinace klasické omítky, hliníku, mědi a režného zdiva. Bazén je ze dvou třetin prosklený, aby z něj bylo vidět do zahrady. V létě se dá odkrýt, ale jenom z boku.
Se společenskou částí spojuje bazén terasa z broušených betonových dlaždic. Zde najdete i místo pro grilování. To bude ještě zajímavější, až z travertinové stěny začne téct malý vodopád… Vznikne tak opravdová oáza uprostřed velkoměsta.
Místo pro plastiky Dnes už není tak neobvyklé pracovat doma a prostřednictvím internetu se kamkoli podívat, cokoli si přečíst. Generaci dnešních teenagerů to už nepřekvapuje, ale jejich rodiče se tak nezařizovali. V tomto domě není dokonce ani knihovna, zato tu najdeme skříň plnou CD disků, protože pan domácí je mimo jiné i aktivní muzikant. Veškeré zařízení je velmi jednoduché. Splňuje požadavek bydlet moderně, pohodlně, dopřát si hodně světla a velký prostor. Nenajdete zde žádný okázalý luxus ani zbytečnosti, které je třeba oprašovat.
Největší místnost v původní vilce je předělená zvlněnou stěnou z tmavého dřeva, která je prolomena výplněmi z mléčného skla. Interiér tedy koresponduje s vnější podobou stavby. Na schodišti do horního patra tvoří dominantu velké kulaté okno. V pracovně domácího pána máme pocit jako na kolotoči s vyhlídkou na všechny světové strany.
Majitel je oprávněně spokojen s funkčností celého komplexu i s podobou, kterou mu autoři vtiskli. Na otázku, čeho si na této stavbě cení nejvíc, odpovídá architekt Tomáš Turek bez váhání: „No přece toho, že i přes druhou zkušenost se stavbou jsme zůstali přátelé.“
Kontakty: Turek-architekt, Eliášova 8, 160 00 Praha 6, tel./fax: 224 318 859, mobil: 604 205 592, e-mail: turek.tomas@volny.cz Ing. Jiří Starý, U Družstva Život 4, 140 00 Praha 4, tel.: 261 226 926, e-mail: stary-projekce@volny.cz Metrostav a. s., Koželužská 2246, 180 00 Praha 8, tel.: 266 709 179, fax: 266 709 183, www.metrostav.cz, e-mail: info@metrostav.cz
text: Ljuba Mesteková foto: Iveta Kopicová |
