Blog

Při rozhodování, jakou podlahu pořídíme nové nebo rekonstruované koupelně, vítězí s velkým náskokem před ostatními podlahovými krytinami keramická dlažba. Body získává především za snadnou údržbu, snášenlivost s vodou a vlhkostí, množství tvarů, velikostí, barev a dekorů dlaždic, které výrobci chrlí zároveň s vhodnými obklady stěn. Přesto však není jedinou podlahovou krytinou vhodnou do koupelny.

Koupelna je „mokrý provoz“

Při volbě podlahové krytiny musíme v prvé řadě vzít v úvahu charakter prostředí, do kterého ji pořizujeme. Konkrétně koupelna nepředstavuje část interiéru, v němž by docházelo k nadměrnému zatížení podlahoviny. Nehrozí ani její mechanické poškození. Pokud ovšem do ní nevstupujeme přímo ze zahrady anebo v ní neomýváme tlapky domácím miláčkům, a tak si do ní nenosíme nečistotu v podobě písku či drobných kamínků. Na rozdíl od kuchyně nemusíme v domácí oáze pamatovat na těžko odstranitelné mastné skvrny. Pouze chemické přípravky, jako jsou například barvy na vlasy, mohou některé podlahy poškodit. Vzhledem k tomu, že zde nepracujeme vstoje, nemusí nás zajímat ani tvrdost podlahoviny. Koupelna však má jiný handicap. Jelikož jde o takzvaný mokrý provoz, musíme počítat s tím, že podlaha zde bude vystavena vysoké vlhkosti a přijde často do styku s vodou. Z tohoto důvodu bychom měli předem z vhodných podlahovin vyloučit koberce, klasické parkety a plovoucí podlahy. To se týká i laminátových. Je jen otázka času, kdy se na nich, pokud je položíme v koupelně, objeví spáry nežádoucí velikosti.

Nezatracujte PVC 

Přestože se PVC vinou nízké kvality a nezajímavých dekorů, v jakých se vyrábělo v minulosti, v současnosti nevyhřívá na výsluní přízně zákazníků, představuje podlahovou krytinu vhodnou i do koupelny. Má stejně snadnou údržbu jako dlažba, je však měkčí a lépe udržuje teplotu, což je zvláště v koupelně důležité. Zajděte se podívat do některé z prodejen, která má v nabídce dostatečné množství druhů této podlahové krytiny. Při koupi pak dejte přednost druhům, které mají protiskluzovou úpravu. Vyrábí se například PVC, na jehož povrchu jsou kovové prvky, které při zatížení zůstanou v původní rovině, zatímco měkká složka materiálu klesne. Uklouznutí však mohou zabránit i plastické dekory a jiné speciální úpravy povrchu. Pokud se rozhodneme v koupelně pro PVC, hrozí pouze jedno nebezpečí: Tato krytina musí být položena tak, aby pod ni neměla šanci vniknout voda. Pokud se tam dostane, časem se objeví plísně. Cena protiskluzových PVC vhodných do koupelny se pohybuje již od 300 Kč/m2.

Korek si teprve hledá cestu

Stále oblíbenější podlahovou krytinu využívanou především v komunikačních prostorech interiéru představuje korek. Do našich koupelen si však cestu dosud nenalezl, přestože i zde může najít uplatnění. Odborníci však doporučují volit do koupelny výhradně přírodní korek, který se položí, zabrousí a přelakuje, čímž jsou dobře chráněny spáry. Jestliže pokládáme již lakovaný korek, spáry zůstávají nechráněny. V „mokrých“ provozech, jako je koupelna, pak hrozí, že pod materiál pronikne voda, a tak dojde k poškození krytiny, případně i výskytu plísní. Co se týče užitných vlastností, korek nám má co nabídnout. Lakovaný povrch zaručuje snadnou údržbu, je příjemný na dotek, má přibližně stejné vlastnosti jako dřevo, můžeme pod něj položit podlahové topení. Metr čtvereční korkové podlahy stojí od 800 Kč výše.

Proč ne linoleum?

Další krytinou vhodnou do koupelny, přitom však zřídkakdy používanou, představují nejrůznější druhy ryze přírodního materiálu – linolea. Tato podlahová krytina vyžaduje dokonale rovné povrchy, neboť je tvrdá, a tím pádem křehká. Jakmile se však položí na rovnou plochu, je prakticky nezničitelná. Linoleum ošetřujeme výrobcem doporučenými pastami, které mu zaručí dostatečnou ochranu proti vodě a vlhkosti. Voda je pro linoleum nebezpečná pouze ve spárech, spojujících jednotlivé kusy této podlahové krytiny, anebo ve spojích s okolím. Nejde však o neřešitelný problém. Stačí, když se veškeré spáry a okrajové lišty, které by podle odborníků měly být ze stejného materiálu, řádně utěsní silikonem. Co se týče vlastností – linoleum je sice poměrně tvrdá podlahovina, ale měkčí než dlažba. Její předností je snadná údržba a schopnost zadržovat teplo. Dekory všech druhů linolea nám pak umožňují zateplit vzhled koupelny a sladit ji s okolními místnostmi. Jeden metr čtvereční linolea pořídíme od 600 Kč.

Kandidátem je také dřevo

Samostatnou kapitolu mezi podlahovými krytinami vhodnými do koupelny představuje dřevo. Těžko budeme moci z již zmíněných důvodů v koupelně použít dřevěné parkety, jaké jsme si nechali položit v obývacím pokoji. Kdo však oceňuje u dřeva jeho barvu, kresbu suků, nemusí si je odepřít ani v koupelně. Coby nejvhodnější se osvědčilo v podobě palubkové podlahy položené na roštech zajišťujících maximální přístup vzduchu. Vlhkost, kterou v koupelně při koupání či sprchování vyprodukujeme, nebo malé množství vody na podlaze dřevu neublíží. K jeho ohrožení by došlo pouze v případě, pokud by se pod prkna dostalo větší množství vody, která by nebyla v krátké době vysušena – při kalamitách, jako je přetečení vany, vytečení automatické pračky. Ale pokud bychom chtěli takto katastroficky uvažovat, museli bychom dřevo vyloučit například i z kuchyně. Dřevěná podlaha se nám v koupelně odmění svým nezaměnitelným dotekem. Lakované dřevo se navíc velmi snadno udržuje. Cena palubkové podlahy záleží především na kvalitě použitého dřeva a jeho povrchové úpravě. V průměru se pohybuje okolo 800 Kč/m2.

Nechte si poradit

– Do koupelny v žádném případě coby podlahovou krytinu nevolíme koberce, parkety a plovoucí podlahy.

– Pokud se rozhodnete pořídit si do koupelny podlahu v podobě dlažby, PVC či linolea, dejte přednost krytině s protiskluzovou úpravou.

– Do koupelny volíme výhradně přírodní korek, který se teprve po položení přebrušuje a lakuje.

– Podlahovou krytinou vhodnou do koupelny je i linoleum, jehož spáry musíme však dokonale ochránit před vodou.

– Dřevěné podlahy klademe v koupelně na rošty, abychom dřevu zabezpečili maximální přívod vzduchu.

– Pod všechny uvedené druhy podlahovin lze položit, především v koupelně, stále využívanější podlahové topení.

text: Alena Vondráková

foto: ISIFA, archiv firem
zdroj: Můj dům 3/2003

Pokud si pořizujete nové sanitární vybavení, začněte umyvadlem. Při jeho výběru je především třeba věnovat pozornost velikosti, tvaru a materiálu, z něhož je vyrobeno. Samozřejmě, že neopomíjíme ani celkový design umyvadla, který může koupelně jak ublížit, tak výrazně přispět k jejímu vzhledu.

Jedno nestačí

Většina dospělých z vlastní zkušenosti nejspíše ví, že jedno umyvadlo standardní čtyřčlenné rodině nestačí. Především ráno u něho vznikají nežádoucí fronty vyvolávající přinejmenším nervozitu. Ta nepředstavuje zrovna nejlepší vykročení do nového dne. V rodinných domech, kde o dvou koupelnách nelze ani uvažovat, popsanou situaci alespoň částečně řeší umývátko na toaletě.

Na umyvadlech nešetřete centimetry

Umyvadla se vyrábějí v různých rozměrech – to znamená v určitých šířkách a hloubkách (vzdálenost od zadní hrany umyvadla k jeho přednímu okraji). Většina standardních umyvadel má šířku v rozmezí 50 až 65 cm a hloubku 42 až 50 cm. V nejstísněnějších prostorech se využívají umyvadla o šířce 50 až 55 cm. Pokud však od umyvadla očekáváte, že si u něho pohodlně umyjete ruce, vyčistíte zuby, nalíčíte se či oholíte…, neměli byste si pořizovat užší typ než 50 cm. Do koupelny, která má více než 6 m2, se doporučuje instalovat umyvadlo o šířce 70 a více centimetrů, u něhož se i v ranních špičkách mohou pohodlně mýt dva lidé vedle sebe. Pro početnější rodiny, jejichž členové provádějí ranní hygienu ve stejnou dobu, však ideální řešení představují dvě umyvadla vedle sebe nebo dvojumyvadlo. Ať už se rozhodnete pro jedno nebo více umyvadel, případně dvojumyvadlo, nesmíte zapomenout na potřebný volný prostor v jejich nejbližším okolí. Abychom se u umyvadla nemuseli tísnit, potřebujeme minimálně 60 až 70 cm. Z obou stran umyvadla je pak třeba ponechat prostor 10 až 20 cm, v případě použití postranního držáku na ručníky ještě o deset centimetrů více.

Nejsou všechna stejná

Z hlediska instalace umyvadla se nám nabízí několik možností. Nejběžnější je umyvadlo zavěšené na zdi. Lze je instalovat s polosloupem, sloupem nebo se spodní skříňkou, zakrývající viditelný odpadní sifon a přívod vody. Za nejvhodnější řešení z hlediska hygieny a snadné údržby lze jednoznačně označit závěsné provedení s polosloupem nebo spodní skříňkou. Sloupy se sice také ještě používají, ale méně často než skříňky a polosloupy. Pokud se nerozhodnete ani pro jednu z uvedených možností a odpad se sifonem zůstanou odkryty, z estetického hlediska je vhodné volit jejich chromované provedení.

Obvykle se umyvadlo instaluje tak, aby jeho přední okraj byl 85 cm nad podlahou. „Dlouháni“, aby se u umyvadla nemuseli hrbit, si je však mohou namontovat do výšky 90 cm. Osobám menšího vzrůstu naopak vyhovuje výška 80 cm nad zemí. Pokud byste však chtěli umyvadlo doplnit sloupem, musíte dodržet výšku doporučenou výrobci, což je většinou 85 cm. Na umyvadlo, pokud se nechceme smířit s kompromisy, je vhodné pamatovat již při stavební přípravě koupelny. Zvýšenou pozornost musíme věnovat rozměrům pro přívod a odpad vody. Ty stanovují výrobci s ohledem na jednotlivé druhy umyvadel v příslušných technických nákresech.

S metry čtverečními stoupají nároky

Opuštění miniaturních panelákových koupelen nás však nevede pouze k volbě většího umyvadla. Stoupající oblibě se těší typy, jejichž součástí je odkládací plocha na hygienické potřeby či kosmetické přípravky. Pokud se rozhodneme pro tento typ umyvadla, trh nám opět nabízí několik možností. Můžeme si například koupit umyvadlo s odkládací plochou z jedné či obou stran. Předností typů s odkládacími plochami vyrobených z jednoho kusu keramiky anebo různých minerálních hmot je, že nemají žádné spoje. Nečistota se tím pádem nemá kde usazovat. Umyvadla však mohou být rovněž posazena na desce, anebo do ní zasazena svrchu, či přisazena zespodu. S ohledem na již zmíněné spáry odborníci upřednostňují třetí možnost. Vzhledem k tomu, že v koupelnách je vysoká vlhkost, lépe se osvědčují desky z plastu či kamene, případně z odolného ekologického materiálu MDF.

Když nemusíme šetřit místem

V rodinných domech, kde je k dispozici jedna prostorná koupelna, odborníci doporučují vybavit ji dvěma umyvadly či dvojumyvadlem. Ta mohou opět mít nejrůznější podobu. Pokud chcete ušetřit, kupte si dvě samostatná zápustná umyvadla, která zabudujete do desky. Umyvadla seženete již za 2 500 Kč, za metr čtvereční nejlevnější desky nezaplatíte více než 1 000 Kč. Toto řešení sice je, jak se říká, „za hubičku“, ale má své již zmiňované nedostatky. V místech, kde je umyvadlo osazené do desky, vznikají nežádoucí spáry a s nimi nebezpečí výskytu plísní. Šetřit na tomto místě se skutečně moc nevyplácí. Raději si připlaťte, přibližně jde o dvojnásobnou investici, a umyvadlo přisaďte k desce zespodu.

Podívejme se však, co dvojumyvadlům přinesl vývoj. Novější typy nemají osu kolmou na čelní stěnu, ale mírně vyosenou do stran. Dva lidé se tím pádem u nich nemačkají, ale jsou k sobě mírně natočeni. Trh nabízí i dvojumyvadla, která mají jednotlivá kulatá umyvadla vysunuta mírně do prostoru. Uživatelé u nich oceňují především dostatečně velkou odkládací plochou. Ale pozor – pokud se rozhodnete pořídit si dvojumyvadlo, přesvědčte se, že na ně v koupelně skutečně máte dostatek místa, to znamená minimálně 130 cm. 

Umývátka jsou již samozřejmostí

Jak bylo zmíněno, frekventovanému koupelnovému provozu mohou značně ulevit umývátka, která dnes již představují samozřejmou součást výbavy toalet. V rodinných domech kromě své hygienické funkce střeží též soukromí. Návštěva nemusí zacházet do koupelny, která má někdy značně intimní charakter. Také v případě umývátek si můžeme zvolit nejvhodnější velikost. Tam, kde musíme šetřit každým centimetrem, jsou nejvhodnější malé typy o šířce od 35 cm a hloubce od 26 cm, nebo rohová umývátka s délkou strany od 35 cm. Avšak vzhledem k tomu, že v případě toalet v nových rodinných domech se nešetří místem, můžeme si zde většinou dopřát i umývátko jak se studenou, tak i teplou vodou a dokonce s odkládací plochou například na toaletní papír nebo denní tisk. Pokud však hodláme na toaletě používat teplou vodu, pak bychom měli pečlivě změřit, zda se nám do ní vejde nejen samotné umývátko, ale i baterie s teplou vodou. U moderních designových sérií se k umývátkům dodává také polosloup.

Volíme materiál

Při rozhodování, z jakého materiálu si pořídíme umyvadlo, se nám dnes nabízí celá řada možností. Nejlevnější a prakticky nezničitelná jsou umyvadla z keramiky či glazované oceli. Ke klasice se již v koupelnách začíná řadit i akrylát, vysoce tvrdý termoplast. Jeho výhodou především je, že jde velmi dobře tvarovat. V posledních letech však stále vehementněji proniká do koupelen i sklo, nerez, chrom, dřevo a kámen. Jak sklo, tak i kov, zvláště nerezová ocel, jsou vzhledově velmi efektní materiály, které však mají i své slabší stránky: snadněji se poškodí a jsou značně náročné na údržbu. Další atypické materiály, jako je dřevo či žula, přestože jejich porézní povrch je ošetřen speciálními přípravky, jsou rovněž náchylné k poškození, a to především chemikáliemi. Stále častěji se v koupelnách objevují umyvadla z minerálních hmot. Ta vzhledem k širokému spektru barev a tvárnosti výrobního materiálu mají většinou velmi zajímavý design. Navíc jsou tím, že nemají spáry, maximálně hygienická a odolná proti různým agresivním látkám.

Koupelny šité na míru

S materiálem, jeho barvou a strukturou úzce souvisí celkový design umyvadla. Jeho tvar je rozhodující pro výběr všech zbývajících komponentů koupelny – klozetu, bidetu, baterie, vany a koupelnového nábytku. Je třeba říct, že móda se v koupelnách chová celkem demokraticky. Designéři dnes přivádějí na svět jak umyvadla atypických kulatých tvarů, tak i umyvadla s půdorysem čtverce či obdélníku. Speciální nabídku představují umyvadla v hi-tech stylu. Co se týče barev, v koupelnách kraluje bílá v kombinaci se stříbrnou. Pokud však můžeme radit, nenechte si od módy v koupelně, stejně jako v žádné jiné místnosti, příliš diktovat. Její rozmary jsou totiž podstatně pomíjivější než váš vkus.

Nechte si poradit:

– Ani do malých koupelen byste neměli volit umyvadla užší než 50 cm. 

– O dvojumyvadle můžete uvažovat v případě, že máte koupelnu o velikosti minimálně 6 m2. 

– Pokud si pořizujete umyvadlo s odkládací plochou, snažte se minimalizovat počet spár. Vzhledem k tomu, že se v nich usazují nečistoty a přetrvává vlhkost, vytváří se nebezpečí vzniku plísní.

– Závěsná umyvadla můžeme doplnit sloupem, polosloupem či skříňkou. Druhá a třetí možnost usnadňuje úklid a nechává nám šanci zvolit si výšku umyvadla. Pro osoby středního vzrůstu se doporučuje výška 85 cm. 

– V koupelnách nepoužívejte klasické pracovní kuchyňské desky. Především hranami se do nich snadno dostane vlhkost a deska začne bobtnat a kroutit se. 

– Při výběru umyvadla je třeba myslet zároveň na armaturu. Ta by měla zdůraznit jeho tvar, nikoliv mu vzhledově ublížit.

– Umyvadla neudržujeme v pořádku pouze pomocí čisticích prostředků, ale i speciální povrchové úpravy, za kterou se však většinou doplácí 500–1 000 Kč.

Kontakty:

EUROBATH CZ, s. r. o., Havlíčkova 678, 664 42 Modřice,

tel.: 547 216 622, fax: 547 216 623,

e-mail: info@eurobath.cz ; 

IDEAL STANDARD, a. s., Zemská 623, 415 74 Teplice,

tel.: 417 592 111, fax: 417 560 772,

www.idealstandard.cz ; 

TIZZIO, Jana Želivského 25, 130 00 Praha 3, 

tel.: 222 580 921, tel./fax: 271 775 761-2,

e-mail: tizzio@seznam.cz , www.koupelny-tizzio.cz ; 

VILLEROY & BOCH, Biskupcova 36, 130 00 Praha 3, 

tel./fax: 271 773 532, mobil: 602 362 195;

KERAMAG, Sanitec, s. r. o., Komenského 2501, 390 02 Tábor,

tel.: 381 254 907, fax: 381 254 908,

e-mail: info@sanitec.cz ; 

LAUFEN CZ, s. r. o., V Tůních 3, 120 00 Praha 2, 

tel.: 296 337 711, fax: 296 337 712,

e-mail: marketing.cz@cz.laufen.com ; 

DuPont, s. r. o., Pekařská 14/628, 155 00 Praha 5-Jinonice,

tel. 257 414 203, fax: 257 414 150, 257 414 151;

LS NYOX, Vyšehradská 12, 120 00 Praha 2, 

tel./fax: 224 922 999, 224 919 378,

e-mail: lsnyox@email.cz

text: Alena Vondráková

foto: archiv firem
zdroj: Můj dům 3/2003