|
|
Základem pro rozvržení místností v rodinném domě je jejich vhodná orientace ke světovým stranám. Obecně platí, že nejčastěji obývané prostory by měl architekt pokud možno umístit k jihu. Východním směrem mohou být situovány ložnice nebo kuchyně, západním pak místa k odpočinku, mezi něž patří například relaxační prostory či knihovny. Na sever mají být obráceny koupelny a záchody. Stavbu by autor měl „usadit“ podobně, jako když si při procházce sednete na volnou louku. Vaše záda, která tvoří oporu, jsou většinou otočena do svahu. Čelem směřujete do údolí a sledujete aktivitu v krajině před sebou. Ve městě tomuto významu odpovídá třeba směr cesty před pozemkem. Klidnou stranu vytváří například zahrada se stromy. V současné době má stále více lidí zájem o zdravý životní styl. S tím úzce souvisí také vzrůstající poptávka po úpravách v bytě i po nových domech. Čím více přírodních materiálů použijete, tím zdravější klima budoucího domova se vám podaří vytvořit.
Energetické úspory Fyzický pohled na vnitřní dispozice zahrnuje také vlastnosti vyplývající z tvaru domu. Pro dobrý pocit z prostoru je důležitý vhodný poměr mezi plnými stěnami s menším počtem oken k severu a zdmi s většími otvory k jihu. Tím vzniká základní předpoklad pro dobré formování hmoty stavby. Takové uspořádání je účelné především pro koncepci nízkoenergetických úsporných domů. U nich projektanti počítají i s energetickými zisky ze slunečních paprsků, jejichž teplo se akumuluje ve stěnách a podlahách. Mezi hlavní charakteristiky energeticky šetrných domů patří výborná tepelná izolace stěn, střech a oken. Spolu s tím je nutné řešit nízkoteplotní topení v podlahách nebo stěnách. Kvůli zamezení vzniku plísní myslete rovněž na řízené větrání. Materiály na bázi hlíny zase přiměřeně vyrovnávají vnitřní vlhkost. Na našem trhu jsou již dostupné hliněné omítky. Z nepálených cihel mohou být také vnitřní nenosné příčky.
Význam vstupních prostor V mých návrzích hraje významnou roli velikost a tvar vstupního prostoru. Hala, předsíň, zádveří, foyer, ambit – to vše jsou prostory mající stejnou funkci: vhodně přeladit vnímání člověka mezi vnějším a vnitřním prostorem. Vstup by měl být prostorný, volný, čistý, prosvětlený a umístěný tak, abyste z něj svobodně procházeli do dalších obytných prostor. Dalšími důležitými prvky správně vyvážené stavby jsou její symetrické tvary a volný nezastavěný střed dispozice. Osově vyvážený půdorys totiž přináší pocit stability. Tyto charakteristiky vycházejí z principů, jakými sama příroda formuje náš svět. Pro názorný příklad si stačí představit ptačí hnízdo, zvířecí noru nebo archetypální tvary prapůvodních lidských obydlí, jako jsou iglú, týpí, zemnice nebo jurty. Při plánování vnitřních dispozic domu byste si měli dát pozor na geopatogenní zóny, které se nacházejí nad styky a zlomy různých geologických vrstev a nad podzemními vodními toky. Zlomy jsou zakresleny plnými čarami na geologických mapách, které jsou běžně k dostání. Za nejdůležitější opatření pokládám umístění lůžek a pracovních míst zcela mimo linie škodlivého vyzařování, a to již v návrhu dispozice stavby. Pokud senzitivní člověk předem určí pomocí virgule riziková místa, jsou následná měření přístroji o to jednodušší.
Atmosféra a nálada Náš pocit z prostoru ovlivňuje rovněž intenzita proudění vitálních sil. Jsou to éterické přírodní všudypřítomné energie, které u člověka procházejí takzvanými energetickými meridiány. Stejně tak naplňují prostor okolo nás. Třetí pohled je duchovním hodnocením kvality stavby. Náš život zahrnuje aktivní činnosti i chvíle odpočinku, a tomu by měly odpovídat i dispozice našeho domu. Každá stavba proto nesmí postrádat i taková místa, kde se můžeme v klidu věnovat sami sobě. Takovým prostorem může být třeba knihovna, relaxační místnost u sauny nebo malé zákoutí pro klidné vypití šálku čaje.
Přízemí Zakreslení směrů pohybu životních sil v jednotlivých místnostech. Tuto kvalitu lze přirovnat k lidské psychice při pohybu v prostoru. Oranžové linie vyznačují místa aktivního pohybu u vstupů do jednotlivých prostor. Zelené linie vyplňují ty části místností, kde je člověk spíše v klidu. Obě doplňující se polarity potřebují dostatek místa na to, aby se mohly harmonicky projevit
Patro Vyznačení směrů linií vyzařování spodní vody. Postele v ložnicích a pracovní místa jsou umístěny mimo jejich průběh
text: Oldřich Hozman foto a kresby: archiv autora Kontakt:Studio ARC |
Blog
Šťavnatě zelené Slovensko
|
|
Venku je jaro v plném rozpuku a vás to táhne do zeleně. Máte to ale do přírody daleko? Přineste si jarní barvy do interiéru. V tomto případě jsme si pro ně zajeli na Slovensko.
Jako první na jaře vykvetou sněženky. Zelená a bílá – to jsou pravé jarní barvy. Těch jsme se drželi při dalším zařizování jednoho interiéru v sluncem zalitém podkrovním bytě.
Zelená — jako barva přírody – představuje nejklidnější barvu spektra. Symbolizuje hojnost, růst, nový začátek. Lidské oko v ní nachází klid a utišit může i naši neklidnou mysl.
Je také označována za barvu vyrovnanosti, harmonie, naděje, a tím představuje mnohostrannou velmi důležitou barevnou energii.
Bílá barva odráží nejintenzivněji světlo, proto bílý prostor vypadá vždy světle a velkoryse. Může však unavovat oči, je proto vhodné doplnit ji jinými barevnými tóny, které upoutávají pozornost. Jejími vyznavači jsou otevřené, živé osobnosti, které plánují svůj život chladně a cílevědomě, perspektivně a jsou si jisty úspěchem.
Při volbě barev v prostoru bychom vždy měli vzít v úvahu, že světlé studené tóny mají zvětšující účinek, tmavé teplé barvy ho naopak činí menším.
Výhradním designérem česko-slovenské firmy Brik je Ivan Čobej, který vtiskl nábytku tohoto výrobce jak podobu klasickou, tak vytvořil řadu moderních solitérů. Jeho designy jsou často oceňovány na našich výstavách, naposledy v Nitře, kde získal cenu novinářů za kuchyňskou sestavu Brik
Kontakty: A. M. O. S. DESIGN, Beethovenova 9, Brno, tel.: 542 212 898, fax: 542 214 439; Jezuitská 11, Brno, tel.: 542 216 618; Libínská 3127/1, Praha 5, tel.: 242 216 618, www.amosdesign.cz; BRIK – INTERIÉR STUDIO, Senovážné nám. 23, Praha 1, tel.: 224 142 666, fax: 224 142 667, e-mail: brik.praha@volny.cz, www.brik.sk; FILIP NÍZKÝ, Trnkovo náměstí 1112/2, Praha 5, tel.: 724 062 119, e-mail: filipnizky@hotmail.com; JIŘÍ ŠORM, Veletržní 31, Praha 7, tel.: 603 211 104, 233 375 964
text: redakce foto: Filip Šlapal, Jan J. Dvořák a archiv zdroj: Moderní byt 6/2003 |
Architektka se smyslem pro humor
|
|
Zlínská rodačka Eva Jiřičná již odmalička snila o tom, že se stane chemičkou. Pak se ale na gymnáziu nepohodla se svým profesorem chemie a to ji odradilo. Nakonec studovala architekturu na ČVUT a poté postgraduál u Jaroslava Fragnera na AVU.
Svůj typický křehký rukopis začala architektka rozvíjet po odchodu do Anglie v roce 1968. Mezi poznávací znamení jejích realizací patří točitá skleněná schodiště s průhlednými stupátky, která jako šperky zdobí interiéry luxusních butiků či hotelů. Schody jsou přitom zavěšeny na kovových táhlech. Tímto decentně elegantním, avšak novátorským přístupem se Eva Jiřičná zařadila mezi představitele high-tech stylu.
Raketový start Ve svých tvůrčích počátcích architektka pracovala v ateliéru Louis de Soissons a pak u Richarda Rogerse. V té době vytvořila vnitřní design administrativní budovy Lloyds Headquarters. Se svým tehdejším životním i pracovním partnerem Janem Kaplickým poté v osmdesátých letech navrhla celkový koncept butiku Way-In v Londýně.
Dalo by se říci, že hvězdnou kariéru Jiřičné odstartoval právě Way-In. Není divu – vždyť se jednalo o doslova novátorský projekt. Interiér vynikal užitím chromových konstrukcí věšáků a poliček nezvyklých tvarů a barev. Designu autoři přizpůsobili i takové zdánlivé drobnosti jako například ramínka, nákupní tašky, balicí papíry či plnicí pera. Realizace si získala renomé i díky netradičně řešené grafice loga. Nápis „Way-In“ totiž tvořila pouze jediná křivka, která v sobě skrývala všech pět písmen. Butiky se staly jednou z oblíbených domén Jiřičné. V Londýně navrhla interiéry obchodů Huga Bosse, v New Yorku a Paříži zase svým designem podpořila značku Joseph, Joan & David.
Hra lehkosti a transparence Časem si Jiřičná vybrousila mimimalistický a čistý styl, který jen obtížně nalézá ve svém oboru konkurenci. Není proto divu, že její schody ze skla a oceli odborná veřejnost uznává podobně, jako by byly kryty ochrannou známkou. Staly se centrální částí interiérů butiků, bank, administrativních budov i hotelů, které autorka navrhla. Jiřičná sice tvrdí, že nemá žádné tvůrčí krédo, v její tvorbě však lze najít několik společných jmenovatelů: lehkost, transparence a úcta k materiálu. Například s průsvitným sklem pracuje velmi rafinovaně. Využívá jeho minimalistickou strukturu i dekorativnost. Díky své neutrálnosti totiž sklo umožňuje vyniknout barvám a výraznějším prvkům. Jeho funkčnost zase spočívá v tom, že skrze něj proniká dostatek slunečního světla. Není tedy divu, že vzdušnost sálá ze všech interiérů, které Jiřičná navrhla. Dalším materiálem, se kterým architektka ráda pracuje, je ocel. Používá ji u detailů, jakými jsou kliky u dveří, okenní kličky či kohoutky u umývadel. Ty jsou pečlivě propracované tak, aby vynikla struktura materiálu, z něhož jsou vyrobeny. Kombinace s průsvitným sklem je proto nejlepším řešením. Sklo a ocel přitom představují příjemnou protiváhu ke kamenné podlaze, jejíž skladba dobře vynikne právě v kombinaci s odlehčeností skla.
Věrnost rodné zemi Přestože začala tvořit v zahraničí, na svoji rodnou zem Jiřičná nikdy nezapomněla a ráda se do ní vrací. Působí totiž i jako profesorka architektury na pražské VŠUP a na své studenty nedá dopustit. V České republice navrhla například interiéry dvou pater pražského „Tančícího domu“ nebo půdní byt Karla Schwarzenberga ve Voršilské ulici. Exteriér Pražského hradu zase obohatila o elegantní oranžérii z kombinace oceli a skla.
Zřejmě nejvýraznější pražskou realizací Evy Jiřičné je hotel Josef v Rybné ulici, který autorka navrhla až do posledního detailu. Jako první hotel v České republice se stal součástí celosvětové sítě takzvaných design hotelů (později k němu přibyl hotel Andel‘s na pražském Smíchově z autorské dílny britského ateliéru Jestico + Whiles). Mimochodem – aby se hotel stal „design hotelem“, musí splňovat přísná architektonická i návrhářská kritéria. K řešení hotelu Josef přistoupila Jiřičná se stejnou lehkostí a ženskou intuicí jako ke svým ostatním projektům. Nechybí tu pověstné schodiště, interiér je laděn do chladivých barev s minimálními dekoracemi. Proto může vyniknout barevné polstrování polštářů či kontrasty pestrých lahví na barových sádrových policích. Ani výběr doplňků neponechala autorka náhodě: například židle v lobby a pokojích nesou jméno slavného designéra Philippa Starcka.
Drsná škola komunismu Jistě je sympatické, že architektka při svých pražských realizacích spolupracuje výhradně s českými firmami, které si nemůže vynachválit. „Mám štěstí, že jsem se setkala se skupinou řemeslníků, kteří jsou schopni tvořit a pracovat stejně kvalitně jako jejich konkurenti ve Velké Británii. Lidi tu už zajímá kvalita, není možné práci odbývat jako dřív.“ Jiřičná je životní optimistkou, která si nestěžuje. Nelituje ani toho, že prožila léta v komunismu. „Mám pocit, že oproti svým britským kolegům nejsem tolik rozmazlená. Jsem schopná víc vydržet a nemám přehnané nároky. Dokážu se přizpůsobit drsnějším podmínkám i ve smyslu finančního ohodnocení.“ Inspiraci Jiřičná nachází v přírodě, obdivuje její dokonalost a zastává názor, že architektura a příroda jsou ve vzájemném propojení. A jak se Eva Jiřičná dívá na svoji profesi? „Jde o neustálý boj,“ směje se, „je nutné mít smysl pro humor, aby se z toho člověk nezbláznil.“
Kontakty Eva Jiricna Architects Ltd., Third Floor, 38 Warren Street, United Kingdom, London W1T 6AE, tel: 004420 75542400, e-mail: mail@ejal.com, www.ejal.com
text: Klára Bobková foto: Pavel Štěcha, Ivan Němec |
Podlahy v podmínce
|
|
Největší radost z rozšiřování plovoucích podlah až do kuchyně mají (mimo prodejců) zřejmě lékaři, kteří soustavně upozorňují na nevhodnost dnes nejpoužívanější tvrdé dlažby ve vztahu k zátěži kloubů. Příprava komplikovanějšího nedělního oběda může trvat dvě i tři hodiny, během kterých jsou kuchař či kuchařka stále v pohotovosti a z kuchyně neuniknou.
Měkký došlap Plovoucí podlaha, ať už laminátová či dražší dřevěná, se pokládá na takzvanou kročejovou fólii, která mění tvrdý povrch v jakousi houpačku. To člověk kráčející po povrchu nevnímá, zato to dobře poznají spodní končetiny a hlavně páteř. Fólie navíc působí i jako tepelný izolant, takže je možné po podlaze chodit i naboso.
Kritické hlasy Bylo by však naivní domnívat se, že můžete s plovoucí podlahou zacházet jako třeba s dlažbou. Hlavní zásadou, kterou zdůrazní každý prodejce, je nutnost vytírat hodně vyždímaným, téměř suchým hadrem nebo mopem. To platí tím víc, čím byla podlaha levnější. Podlahy z akcí a výprodejů nemusí mít takovou přesnost spojů, takže spáry mezi dvěma sousedními lamelami jsou větší než u značkových modelů. Pokud se rozlitá voda ihned nevysuší, může časem nosná deska začít bobtnat.
Lepit, či skládat? Prakticky všichni renomovaní výrobci už nabízejí plovoucí podlahy nejen v klasickém provedení, kdy se jednotlivé lamely k sobě lepí, ale i v zaklapovací verzi, ať už se jmenuje Click, Uniclic, Automatic-click či jinak podobně. Přestože se samozřejmě výrobci zaklínají kvalitou zaklapovacích podlah, zřejmě i zde bude platit – čím levnější materiál, tím větší pravděpodobnost nepřesnosti spár a větší citlivosti k zatečení. Ve srovnání s lepenou podlahou o to větší, že spáry nevyplňuje žádné lepidlo. Pokud tedy uvažujete do kuchyně o plovoucí podlaze, měli byste dodržet několik zásad. Nelitujte peněz a kupujte jen značkové podlahy. To, co vám projde v ložnici nebo dětském pokoji, v kuchyni může znamenat po několika letech výměnu celé podlahy. Ptejte se, zda je materiál podlahy (a zvláště spáry) ošetřen proti vlhkosti. Někteří výrobci také nabízejí impregnaci, která se aplikuje hned po položení podlahy. Po samotném lepidle tak působí jako další pojistka proti vodě. Nanáší se ihned po slepení jednotlivých lamel.
Hodí se do kuchyně? – Rozmyslete si, zda raději doma chodíte v obuvi či bosi, podle toho volte teplou či studenou krytinu. – Pokud máte problémy s páteří nebo klouby, dejte přednost plovoucí podlaze. – Při koupi se přesvědčte, zda jsou hrany lamel ošetřeny proti vlhkosti. – Pro kuchyňský provoz dejte přednost lepené podlaze. – Ač jsou dřevěné plovoucí podlahy příjemnější a teplejší na došlap, v porovnání s laminátovými jsou ještě citlivější na promáčknutí při pádu těžkých předmětů. Je možné je ale několikrát přebrousit. – Jakoukoliv vylitou tekutinu ihned odstraňte.
Kontakty: EVANS (PARADOR), Baška, areál cihelny, Baška u Frýdku, tel.: 558 649 046, www.evans.cz; BANIMPEX, Průběžná 48, Praha 10, tel.: 274 814 679, www.banimpex.cz; RENOVA PARKET (PARLA), Seifertova 93, Praha 3, tel.: 222 783 000, www.renovaparket.cz; LERCH PODLAHY (PAR-KY), Chelčického 3, Praha 3, tel.: 222 781 643; SOUKUP INTERIER (SKEMA), Dlouhá 96/II, Hrádek u Rokycan, tel.: 604 551 200
text: Marek Burza foto: archiv zdroj: Svět Kuchyní 2/2003 |
Daniela Franková aneb čerstvý vítr ze Zlína
|
|
Tomu do detailu vtipně a čistě řešenému koupelnovému nábytku se skutečně nedalo jen tak odolat. Nejdříve jsme dokonce s kolegou – který se bydlení a designu věnuje už přes třicet let – nepochybovali, že jde o zahraniční provedení. Veškerý nábytek totiž svým designem a čistotou zpracování vyčníval i mezi expozicemi renomovaných zahraničních firem. Kolega se dokonce u hostesky zajímal, jestli se „to“ u nás dá koupit, jestli má ona firma u nás zastoupení. Dostalo se mu milého úsměvu a odpovědi: „Myslíte v Praze? V Praze bohužel prodejnu nemáme, my jsme ze Zlína.“ Nebylo co řešit. Už tehdy jsem si s Danielou domluvila rozhovor. Ladění termínů nám vzhledem k její pracovní vytíženosti trvalo několik týdnů. Co pro vás osobně znamená koupelna? Můj projekt nábytku pro koupelny by měl vyzařovat a dávat do souvislosti symboly, jako je voda, světlo, odpočinek, hygiena, čistota, klid, relaxace. Což zjednodušeně znamená, že pro mě je koupelna místem, kde můžete poznat sami sebe. Měl by to být jakýsi koncert relaxace za přítomnosti různých přírodních materiálů. Jako architektka koupelnu považuju za úžasný prostor pro ekvilibristiku mezi formou a funkcí.
Raději navrhujete bez omezení, nebo je zajímavější navrhovat pro konkrétní prostor či konkrétního klienta? Koupelny většinou navrhuji v rámci celkového řešení interiéru konkrétního bytu nebo domu pro konkrétního klienta. Jejich základní podoba, styl a charakter jsou tedy dány představou klienta a až v druhém plánu mým zpracováním daného prostoru. Pro architekta je ale samozřejmě lepší mít ne-omezený prostor, protože koupelna je specifickou záležitostí a nábytek určený do ní má velmi široký záběr možných podob. Navíc miluji práci s konkrétním materiálem, který považuji za naprosto úžasný – s třívrstvou masivní deskou.
Jaký klient je z vašeho úhlu pohledu nejideálnější? Každý člověk je pro mě osobnost, která má vlastní názor na požadovaný styl bydlení, přičemž každý styl je výrazem pohledu na život. Dobrý klient má rád určitý styl, má vlastní názor a dobře ví, v čem se cítí dobře, co pro něj znamená bezpečí a teplo domova.
Z čeho především ve svých návrzích vycházíte? V každém návrhu koupelnového nábytku musím vycházet ze zadání, z celkového návrhu konkrétní koupelny a hlavně z požadavků a nároků klienta. Ten je v průběhu vzniku návrhu jakýmsi mým pracovním partnerem, který přichází s vlastními pohledy a připomínkami.
Co je pro vás zdrojem inspirace? Inspirují mě lidé, s kterými spolupracuji a kteří mě přivádějí k myšlenkám souvisejícím s tvorbou. Inspiruje mě zpracovávaný materiál, příroda i život sám, zážitky a pocity…
Jaké materiály jsou pro vás v koupelně přijatelné, jaké používáte ráda a které raději ne a proč? Koupelna je prostor, kde se soustřeďují všechny náročné vlivy prostředí — vlhko, teplo i přímý kontakt s vodou. Materiály tedy vyžadují vyšší odolnost a trvanlivost než v ostatních prostorech bytu. A nové materiály vhodné pro zakomponování do koupelny se neustále objevují a nabízejí ke zpracování. V mých kolekcích koupelnového nábytku například velmi ráda zpracovávám masivní třívrstvou lepenou desku, tedy materiál, který je objemově a tvarově stálý a v kombinaci s dokonalou povrchovou úpravou snáší zatížení prostředí. Vnést do koupelny prvek dřeva, to je teplo, přírodní materiál, krása, klasika a život současně… Navíc se dřevo výborně kombinuje s keramickou dlažbou a obklady, daný prostor citlivě dotvoří a zateplí. Vybírat se dá z mnoha různých odstínů a dřevin. Dřevo dodá ten správný výraz nábytku, který dotváří koupelnu.
A co nové materiály? Snažíme se o zpracování i netypických materiálů, ale stále mě přitahují více ty přírodní, klasické. V novém pojetí zpracováváme lepenou desku z bambusu – bambus jako materiál, kterému je vlhko, teplota a změny velmi blízké.
Jak by tedy podle vás vypadala ideální koupelna? Každý člověk má jiné představy o ideálním bydlení. K základním parametrům patří uspokojení potřeby tepla, jistoty a bezpečí, ale i výraz, charakter, barvy, materiály, nábytek. A koupelna a bydlení? Namítá-li někdo, že nebydlí v koupelně, jak to že ne? Vždyť je to součást bydlení. Já i moji klienti v koupelně bydlíme. Proto do ní patří nábytek z přírodních materiálů, doplňky, zrcadla, lampy, rošty a další prvky. A ideální koupelna? To je přece ta, ve které se cítíte dobře.
Kontakty: INTERNO DESIGN (ing. arch. Daniela Franková), Zlín, tel./fax: 557 221 630; LOVECKÝ (výrobce nábytku), Bzenec, tel./fax: 518 384 159,
text: Lea Černá foto: Tomáš Vrána |
Česká variace na žlutou
|
|
Světové trendy v designu konferenčních stolků preferují nízkou výšku, avšak český design hledá možnosti jak vyhovět lidem, kteří by rádi u tohoto stolku povečeřeli. Stolek, který jsme použili do bytu, je kombinací konferenčního a jídelního stolu. Jednoduchá manipulace usnadňuje uživatelům zvedat dělenou horní desku různými směry. Stolek má úložné prostory na časopisy nebo televizní ovladače. Dalším zajímavým solitérem je komoda a vitrínová skříňka z exotické dýhy zebrano. Přestože prostor je díky střešním oknům a velké terase světlý, zvolili jsme žlutou pohovku, ke které ladí žluté květy a bílé doplňky z kolekce Asa. Zdá se, že klasická kůže z módy nikdy nevyjde a ladí ke všem přírodním materiálům.
Celkový dojem umocňuje i cihlová zeď s obrazem.
Fast – Interiér & Design je ryze českou výrobní firmou s vlastním designem. Za deset let si vytvořila jednotný rukopis a její výrobky dosahují kvality zahraničních produktů. Manželé Lexovi získali za své nápady ocenění na tuzemských i zahraničních výstavách.
Kontakt: FAST – INTERIÉR & DESIGN, Sázavská 32, Praha 2, tel.: 224 250 528, 224 250 538, fax: 224 251 357
text: redakce foto: Filip Šlapal, Jan J. Dvořák a archiv
|
|
|
Kompozici bytu navrženého českými architekty dotváří obraz Unavený anděl od přední ilustrátorky akad. mal. Renáty Fučíkové, která obdržela řadu ocenění a hlavní cenu na Bienále dětských ilustrací v Teheránu. Obraz smutný anděl, olejomalba, cena 30 612 Kč. Komoda Fly se skrytým otvíráním (nemá úchyty, ale funguje po mechanickém stisku desky), materiál dýha zebrano, rozměry 194,5 x 42 x 92 cm, cena 51 615 Kč, FAST – INTERIÉR & DESIGN |
Jarní antidepresiva
|
|
Duben má jednu velkou výhodu: Můžete nakoupit a vysadit keře, které vidíte kvést. Musejí být pěstovány v kontejneru, ale to není v současnosti nic neobvyklého. Takže můžete vyrazit do botanických zahrad, parků, zahradnických center, okrasných školek a na výstavy, abyste načerpali inspiraci. Keře, které se vám budou líbit, mají díky příznivému dubnovému počasí velkou šanci, že se dobře ujmou. Stačí jen najít správné stanoviště (zahradníci vám pomohou, horší to bývá v hobby centrech), dobře připravit půdu a o keř pak láskyplně pečovat.
V dubnu kvete řada běžných keřů, které dobře znáte. Když jich vysázíte na své zahradě hodně, zbavíte se zimní deprese a jarní únavy. Kromě dobře známých druhů však existuje řada takových, které nejsou obvyklé, přestože nemají žádné zvláštní nároky. Nechte se inspirovat naší nabídkou.
ČAROVNÁ SEISMONASTIE Rostliny z čeledi dřišťálovitých (Berberidaceae) mají zajímavou vlastnost zvanou seismonastie: tyčinky jejich květů reagují na dotek hmyzu – přimknou se k němu, aby poslaly svůj pyl a s ním genetickou informaci do světa. Můžete to snadno vyzkoušet, když se špičkou špendlíku lehce dotknete báze tyčinky v kvítku dřišťálu nebo mahonie. Tyčinky se okamžitě přikloní k blizně.
Kontakty: Marigreen, s. r. o., Žampionová 2, Praha 10-Pitkovice, tel.: 267 711 805, e-mail: martina@ marigreen.cz Botanické zahradnictví – Čestmír Böhm, Práčská 106, Praha 10, tel./ fax: 272 658 872, e-mail: cbohm@ volny.cz
text: Jana Pyšková foto: autorka, Zdeněk Prchlík |
Švédsko v tónu pomeranče
|
|
Švédskou novou situaci v tvorbě moderního nábytku předznamenala již stockholmská výstava v roce 1930. Ve čtyřicátých letech a v dobách poválečných se začal nábytek vyrábět ve světlých jilmových a březových dýhách.
Současně přicházel do obliby lehký nábytek z borovicového dřeva. Švédové si brzy uvědomili, že obchod nábytkem hraje jednu z klíčových rolí v celém komplexu toho, čemu se říká „kultura bytového interiéru“. V tisku, rozhlase nebo obrázkových časopisech prosazovali švédští designéři „krásu všedního dne“. Na počátku úspěchu švédského designu však stál zejména Ingvar Kamprad, který v roce 1943 založil obchod dodávající zboží poštou (IKEA).
Skandinávci původně volili tradiční překližku a v potahových látkách modrou barvu, která odpovídala tamnímu naturelu. V šedesátých letech mnozí tvůrci zdvihli rukavici původně hozenou plastovou érou a zvolili oranžovou. Pomerančová barva má u Skandinávců rozhodně málo společného s pomeranči, nicméně již několik desetiletí se nosí a v době, kdy zejména zažívá svůj boom, se seveřané rozhodli nestát stranou.
Ingvar Kamprad (zakladatel IKEA) Narodil se narodil roku 1926. Společnost IKEA nazval podle počátečních písmen svého jména a příjmení, dále názvu farmy Elmtaryd, kde žil, a blízké vesnice Agunaryd. V roce 1951 vydala společnost první katalog a roku 1956 začala balit nábytek do plochých krabic.
Kontakty: IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110; Shopping Park Brno, Skandinávská 4, Dolní Heršpice, Brno, tel.: 543 539 111; Shopping Park Ostrava, Rudná 110, Ostrava-Zábřeh, tel.: 596 783 462;
text: redakce foto: Filip Šlapal, Jan J. Dvořák a archiv |
Míti pod čepicí
|
|
Bez povšimnutí nelze kolem stavby projít. Není zcela obvyklá. Není však ani okázalá. Při příchodu z centra obce upoutá chodcovu pozornost vysoký štít bez oken. A čím? Souvislou, ničím nerušenou dřevěnou plochou v sytém červenohnědém tónu. Plášť domu z mořené borovice hřejivě vyniká na pozadí světlých omítek okolní zástavby. Jako by sálal teplem.
Hledání tvaru Budově nedala podobu nějaká prvoplánová výtvarná koncepce. Nic podobného. Její vzhled je výsledkem mnoha vzájemně působících faktorů. Architekt David Kraus formu nenastolil, ale poctivě a citlivě ji hledal. A tak jako nalezená není vlastně výmyslem, ale odpovědí. Stavba vychází z přání, ale i z finančních možností investora. Tím byl při práci limitován také architekt. Rok a půl oba diskutovali o svých představách a vysedávali nad náčrty. Kraus musel vytěžit maximum z řady omezení. K nim patřily pochopitelně poloha a tvar parcely, její orientace ke světovým stranám i terén. Tyto konstanty však vyvažoval další určující prvek, jímž byla materiálová kategorie budovy – dřevostavba. Investor ji chtěl proto, že si takové bydlení oblíbil při dvouletém pobytu v zámoří. Architektovi zas tato technologie dává vcelku neomezené možnosti, neboť je velmi variabilní. V tomto konkrétním případě se skutečně ukázala jako nejvhodnější. Dům stojí u severního okraje rohového pozemku. V podélné ose svého půdorysu je zalomen do tupého úhlu. Otevírá se k jihu a nastavuje slunci francouzská okna hlavního obytného prostoru a terasu. Oběma štíty se obrací kolmo k linii dvou ulic, které ostrým úhlem svírají parcelu. Sedlová střecha, jejíž hřeben se svažuje od štítu s krbovým komínem, nemá takřka žádné přesahy. Její okraje jsou staženy až k okrajům oken. „Jako když si vezmete čepici a hodně si ji narazíte na hlavu,“ nalézá přirovnání David Kraus. To proto, aby dům nepůsobil robustně. Opticky ho zmenšuje i barva fasády.
Stavba na pokračování „Měl to být levný dům. A měl ukázat, že zajímavě se dá stavět z materiálů, které jsou zcela běžně dostupné,“ říká architekt Kraus. Finance ovšem nakonec zasáhly do projektu i jeho realizace víc, než se čekalo. Se zadavatelem počítali desetitisíce i pětitisíce. Stavba je proto ze strany nižšího průčelí oproti původnímu záměru o něco kratší.
Nastalé obtíže ale jen o to důkladněji prověřily základní princip architektovy koncepce dostupného rodinného domu. Konkrétně se projevily v tom, že zatím investor realizoval jen první fázi výstavby, takže dokončené je pouze přízemí. Dostavbu podkroví, které autor dimenzoval pro ložnici, koupelnu a toaletu, plánuje majitel na dobu, až se domácnost rozroste o další členy. V tom případě se v hale u kuchyňského koutu, která slouží jako jídelna, otevře strop na galerii. Na ni povedou schody v místě současné spíže, jež se pak zmenší a ukryje pod schody. Mimochodem – vzhled interiérů je prací majitele. Vážnou ránu pro rozpočet stavby znamenaly požadavky statiků na základy. Ty jsou podle Davida Krause poněkud předimenzovány. Těžké nákladní vozy totiž najížděly přes pozemek k ostatním parcelám, a tak se svah sesedl. Statici se pak obávali, že terén bude nestabilní a dům neunese.
Rodinný dům budoucnosti Vzhledem k tomu, že hrubá stavba stála do týdne, jeví se dva roky trvající boj s obecními úředníky jako příliš dlouhý. Podle názoru Davida Krause i jeho klienta byl zřejmě problém v kvalifikaci lidí na stavebním úřadě. Někdy prý dostatečně nerozumějí věcem, o kterých rozhodují. Údajně se děsili toho, že by v obci měl vyrůst atypický dům. Příčina tkví možná také ve skutečnosti, že dřevostavby nemají v naší zemi tradici jako ve Spojených státech, v Kanadě nebo na severu Evropy. Přitom se jedná o technologii budoucnosti, která si rychle získává oblibu. Dokazuje to i dům v Říčanech. Má zajímavé vzezření a jeho provoz je ekonomicky nenáročný. Přízemí s inteligentně řešenými dispozicemi vyhřívá jediný radiátor a temperované dlažby. Smysl projektu se architektovi podařilo naplnit. Za obnos, který si běžně účtují výrobci typizovaných montovaných staveb, lze získat individuálně řešený dům, střižený investorovi i danému prostředí přesně na míru.
Od roku 2002 je majitelem společnosti ARCHITEKTURA, s. r. o. se sídlem v Praze. Kromě realizací a účastí v soutěžích také publikuje a přednáší.
Technické údaje: dispozice: 3 + 1 (původní návrh 5 + 1) zastavěná plocha: 120 m2 složení sendvičové stěny: obklad z mořené borovice, desky OSB, zateplení minerální vatou, dřevěná rámová konstrukce, sádrokarton dodavatel: Sortim Praha, s. r. o. náklady: 1,39 mil. Kč
Kontakty Architektura, s. r. o., Ing. arch. David Kraus, Osadní 12/311, 170 00 Praha 7, tel.: 220 805 545, fax: 220 879 702, e-mail: kraus@archi.cz, www.archi.cz; Sortim, s. r. o., Holešovice – přístav č. p. 19, 170 00 Praha 7, tel: 266 797 132, 266 712 176, 266 712 183, fax: 220 877 643, e-mail: sortim@applet.cz, www.sortim.cz;
text: Ondřej Vaněček foto: Lubomír Fuxa, Filip Šlapal zdroj: Můj dům 5/2003 |
S barvou i vůní vanilky
|
|
Možná právě vy máte v oblibě světlé tóny a poohlížíte se po prostorné kuchyni, která by vás uspokojila jak svým vzhledem, tak i funkčním vybavením. Představujeme vám model Artémis 190 ve vanilkové barvě. Na výběr ovšem máte ještě z dalších čtyř odstínů, to v případě, že vás kuchyň zaujme provedením nábytku, ale barvu byste raději zvolili jinou.
Hra písmenek Sestava obsahuje poměrně značné množství prvků, takže pokud do ní zahrnujeme i jídelnu, těžko lze říct, v jakém tvaru je uspořádaná. Samotná kuchyňská linka je navržena do tvaru písmene L, samostatně stojící modul (potravinová skříň) pak uzavírá kuchyň do U. Za vyzděnou polopříčkou, která opticky odděluje jídelnu a slouží jako polička pro drobné předměty, je umístěna jídelna.
Materiály Dvířka kuchyně jsou vyrobená z MDF desky potažené polymerovou fólií. Kov je materiál, který je v této kuchyni poměrně hojně zastoupen. Z matného chromu jsou úchytky Geometrica, připevněné na dvířkách a zásuvkách, moderní vzhled dodávají kuchyni hliníkové roletky, z matné nerezové oceli je odsavač par, trouba a drobné spotřebiče. Jídelní stůl kombinuje melamin v designu ořechového dřeva s hliníkem, z něhož jsou nohy stolu. Design ořechového dřeva najdete i na pracovní desce, jejíž povrch je z vysokotlakého laminátu v provedení ořech lamely. Sestavu celkově provzdušňuje strukturované bezpečnostní sklo, které tvoří výplň rámečků horních skříněk a plnovýsuvných spodních zásuvek.
Drží krok s módou V kuchyni najdete i prvky, které patří k současným kuchyňským trendům. Jsou to například hliníkové roletky, které nahrazují dvířka skříněk a k jejichž přednostem patří snadná manipulace s nimi. Skříňky, které uzavírají, jsou vybavené prostornými policemi, v nichž můžete mít uloženy i některé drobné spotřebiče. K dřezu patří baterie s vysunovací sprchovou hlavicí, která umožňuje snadné čištění ovoce, zeleniny i jiných potravin, lze s ní sprchovat i nádobí odložené ve dřezu a vy tak nemusíte jednotlivé kusy samostatně oplachovat pod kohoutkem.
Nad varnou keramickou deskou je umístěn nerezový odsavač par, který svým vzhledem i výkonem rovněž splňuje všechna kritéria moderní kuchyně. V blízkosti dřezu je umístěn dnes už nezbytný pomocník – myčka nádobí. Vnitřky skříněk jsou vybaveny drátěným programem, tzn. chromovými košíky, ve kterých můžete mít pohodlně uložené potraviny i nádobí. Zásuvky se díky stále dokonalejším plno-výsuvným mechanismům dají celé vysunout, takže máte dokonalý přehled o uložených předmětech.
Čísla pro přehled – Od kuchyně, jejíž cena nábytku přesahuje částku 100 000 Kč, můžete očekávat vyšší standard. – Cena se navyšuje s vnitřním vybavením skříněk, zásuvek a použitím moderních prvků. – Spotřebiče, doplňky, osvětlení, dřez a baterie tvoří samostatnou finanční částku, která se do námi uváděné ceny kuchyně nezapočítává (jedná se pouze o cenu nábytku). V kuchyňských studiích by měl být u vystavované sestavy podrobný finanční rozpis jak nábytku, tak veškerého ostatního vybavení.
Kontakt: ALEXA STUDIO, Myslbek, 1. patro, Na Příkopě 19–21, Praha 1, tel.: 222 244 041,
text: Lucie Brzoňová foto: archiv |
