|
|
Naším cílem je kanadská dřevostavba rodinného domu Catalina od společnosti Holiday-Pacific Homes – Bohemia. Kdo by čekal nějaký „Dallas“, bude naštěstí zklamán. Dům totiž ctí především svůj účel – pohodlné bydlení. Jeho kabát proto vystačí se střízlivým střihem. Ačkoli stavba zabírá poměrně velkou plochu pozemku, nepůsobí zdaleka tak hmotně. Toho je docíleno bohatým členěním exteriéru domu. Jako by k hlavní budově přirostly další objekty ve sjednocujícím rytmu prostých sedlových střech. Otevírají se dveře a přívětivá paní domu nás zve i se zástupci firmy dál. Prohlédneme si domov pětičlenné rodiny zevnitř.
Praktické uspořádání Částí domu předsunutou vstříc ulici je dvougaráž, která bývá frekventovaným vstupem do objektu. Avšak do obytných prostor lze vejít jen zádveřím. Garáž je s ním proto propojena servisní místností. Ta slouží i jako prádelna. Je z ní přístup do kotelny a na toaletu. Zádveří s vestavěnými skříněmi odděluje hernu dětí od zbytku domu, takže jejich dovádění neruší. Vkročili jsme do srdce domácnosti, kde se schází rodina a přijímají návštěvy. Jídelna má hned vlevo volný vstup do kuchyně, vpravo místnosti dominuje oboustranný průhledový krb. Tvoří předěl mezi oběma propojenými polovinami přízemí, ale zároveň je obě sjednocuje. Ráz obývacímu pokoji dává několik výrazných prvků. Katedrálový strop je jakoby podepřen komínovým tělesem krbu. Dynamický oblouk schodiště směřuje na otevřenou galerii, z níž se vchází do dvou podkrovních ložnic. Každá má své hygienické zázemí a šatnu. Východní část domu za společenskými místnostmi je zasvěcena odpočinku. Z krátké chodby vedou dveře na toaletu, do koupelny dětí, do jejich pokoje a také do nejodlehlejšího oddílu objektu. Skrývá ložnici rodičů s komfortní koupelnou. Z pokoje se vine točité dřevěné schodiště do velké mansardové šatny, přístupné i z galerie. Téměř do všech obytných místností v přízemí, ale i do kuchyně přivádějí světlo rozměrná francouzská okna. Otevřeny v teplých dnech dokonale propojují interiér domu s travnatou zahradou.
Dům pro každé přání Je třeba mít na paměti, že dispozice domu nejsou předem skálopevně dány. Technologie umožňuje obdivuhodnou variabilitu, a tak je vlastně téměř každá realizovaná stavba řešena individuálně. Samozřejmým minimem jsou změny dispozic podle orientace parcely vůči světovým stranám. Vnitřní uspořádání se občas ještě dodatečně upravuje, když už je hotova hrubá konstrukce. To dá stavebníkovi lepší představu. Zejména speciální dřevěné průvlaky umožňují vytvářet velké prostory. Naši investoři však věděli už od začátku, co chtějí. Majiteli domu byla po pětadvacet let domovem Kanada, a tak si na tamní styl bydlení zvykl. Dům od Holliday-Pacific Homes – Bohemia tak zmírnil ráznou změnu prostředí při přesídlení do staré vlasti.
Take it easy „Dřevostavba nám připadala z energetického hlediska a možností stavby výhodnější,“ říká majitelka. Na mysli má však právě tradiční severoamerický způsob budování takových domů, které se nesestavují z předem připravených panelů. Nejprve se na základech vztyčí konstrukce ze smrkových a borových trámů a fošen, která se zastřeší. Na hotovou kostru se pak postupně upevňují jednotlivé vrstvy sendvičových stěn. Veškerý stavební materiál na zakázku putoval do Česka přes Atlantik. Týká se to nosné konstrukce stěn a střechy, izolací, parotěsných fólií, krytiny a fasády. Instalace, sanitu, okna a dveře, kuchyň nebo topení obstarali na přání investora tuzemští subdodavatelé. Vnitřní zařízení mívá totiž v našich zeměpisných šířkách naopak vyšší standard než za mořem. „Ale dovézt kvalitnější kanadské dřevo je levnější než ho kupovat tady,“ podotýká zástupce společnosti. Trámy jsou z jader horských stromů. Jejich husté dřevo se ještě tepelně zpracovává, aby jeho trvanlivost byla co nejvyšší. Výslednou cenu stavby značně ovlivňují různé povrchové úpravy. Majitelé této Cataliny zvolili plášť bezúdržbový. „Nechceme domu otročit, ale žít v něm,“ projevuje paní domu osvobozující přístup rodiny k bydlení.
Technické údaje Dispozice: 7 + 1 Užitná plocha: 290 m2 Složení sendvičové stěny: (zevnitř ven) sádrokarton, parotěsná fólie, nosná konstrukce z hoblovaných a tepelně stabilizovaných dřevěných hranolů 14 x 4 cm vyplněná minerální plstí 14 cm, nehořlavý extrudovaný polystyren, jednosměrná protivětrná fólie, 2,5 cm mezera na odvětrání vlhkosti, fasáda z plastového obložení a umělého kamene Střecha: asfaltová šindel Chateau, hliníkové žlaby a plechy Podlahy: betonová mazanina, dlažba, laminátová imitace, celoplošné koberce Vytápění: teplovodní plynový kondenzační kotel a ohřívač TUV, 1NP – deskové radiátory, P – podlahové topení Cena: 24 000 Kč/m2 užitné plochy (nejlevnější možná stavba na klíč 90 m2 za 1,5 mil. Kč) Dodavatel: Holiday-Pacific Homes – Bohemia, spol. s r. o. Způsob dodávky: na klíč
Kontakty Holiday-Pacific Homes – Bohemia, spol. s r. o. Komenského 27, 544 01 Dvůr Králové; tel./fax: 499 624 414, tel.: 499 620 008; e-mail: info@holidaypacific.cz, www.holidaypacific.cz
text: Ondřej Vaněček foto: Robert Virt |
Blog
Račte si vybrat
|
|
Za kuchyněmi k Vltavě Nedávno otevřené kuchyňské studio KATEŘINA najdete na jednom z nejrušnějších míst v Praze. Na smíchovské straně Jiráskova mostu, ve Zborovské ulici, v zóně s ďábelským provozem. Po vstupu do prodejny se ocitnete ve velkoryse navrženém prostoru, který vybízí k podrobnému prozkoumání. Najdete tu totiž hlavně kuchyně značky LUBE, které nabízejí široký výběr modelů a stylů. Mimo to však studio dodává i modely na míru vyráběné pod vlastní značkou. Svého favorita tu tak najde ten, kdo dává přednost retru, ale i ten, kdo miluje strohou čistotu moderny. Zázemí tu najdou i milovníci značky elektrospotřebičů BAUKNECHT.
Kontakt: KUCHYNĚ KATEŘINA, Zborovská 18, Praha 5, tel.: 257 327 715,
|
|
|
Červená se nepřehlédne Je-li v některém kuchyňském studiu vystavena červená kuchyň, první kroky zákazníků zaručeně směřují k ní. A to i v tom případě, že zákazníci preferují raději dřevěné kuchyně. Červená se prostě nedá přehlédnout. Takže se s vámi o tuto lesklou lakovanou sestavu Lucrezia rádi podělíme.
Kromě ní ovšem ve studiu najdete ještě několik dalších kuchyní italské firmy CEZAR. Nezaujme-li vás žádná z vystavených, možná si vyberete v katalogu.
Kontakty : CESAR, Ruská 1343, Praha 10, tel./fax: 272 731 647, |
|
|
Pro široké vrstvy V obřím obchodním domě, který pamětníci znají jako Dům bytové kultury a dnešní teenageři jednoduše jako Prior, najdete expozici kuchyní zabírající celé poschodí. Najdete tu kuchyně několika značek – mezi nejznámější z nich patří například Cemelot od výrobce SYKORA nebo KORYNA. Výběr modelů se nesnaží atakovat top třídu pro horních deset tisíc, na své si přijdou spíše milovníci klasiky. Jako všude i tady ale platí: pokud máte zájem i o něco, co není vystaveno, není problém to doobjednat.
Kontakty : SPECTRUM UNITED MARKETS (DBK), Budějovická 1667/64, Praha 4, tel.: 296 825 214 |
|
|
Příznivcům klasiky Těm bychom mohli doporučit nepřehlédnutelnou prodejnu A JE TO, kterou najdete na předměstí Jihlavy. Prodejna nabízí sektorové kuchyně nižších cenových kategoriích, většinou pojatých v rustikálním stylu.
Kontakty : A JE TO CZ, Znojemská 117, Jihlava, tel./fax: 567 331 091 |
 |
O krok blíž Několik nově instalovaných kuchyňských sestav najdete v rozlehlé prodejně nábytku firmy JITONA v Praze-Průhonicích. Kvalitním vybavováním vnitřků skříněk drátěným programem, zásuvek kvalitními pojezdy a celkovým oživením designu se firma JITONA dostává zase o krok blíž k náročnému zákazníkovi. Vybrali jsme pro vás model Sindy, který by mohl zaujmout zejména svou jednoduchostí.
Kontakty : JITONA, Uhříněveská 734, Praha-Průhonice, tel.: 267 751 566,
|
|
|
Pro kuchyň na smíchov Pamatujete si na Pedro? Tentokrát se ovšem nejedná o oblíbenou totalitní žvýkačku Pedro, ale o nové kuchyňské studio ATELIÉR PEDRO. Najdete zde jak kuchyně moderní, tak i klasické, všechny mají ovšem jedno společné — značku Camelot, což je zvláštní kategorie cenově dostupnějších kuchyní firmy SYKORA. V prostorném studiu najdete klid k výběru i odbornou radu.
Kontakty : ATELIÉR PEDRO, Ostrovského 36/3167, Praha 5, tel.: 251 562 639
|
|
|
Za italským designem Hledáte-li něco opravdu moderního, kuchyně Berloni budou pro vás tou pravou adresou. Nás zaujala kuchyň Cromatica, která se svým až chladným vzhledem může směle hlásit k hi-tech designu. Prvkem, který zaujme na první pohled, je netradičně uchycený odsavač tvořící jakoby střed kuchyně. Zajímavé je, že díky tomuto způsobu uchycení může být odsavač použit i v prostorách s nad-měrně vysokým stropem.
Dvířka a ostatní pohledové části nábytku kuchyně Cromatica jsou vyráběny speciálním technologickým postupem, při němž je nanášena vysoce odolná vrstva, která se následně leští až do vysokého lesku. Model se vyrábí v mnoha barvách laku, rovněž v nerezu. Prosklené plochy jsou z leptaného skla v duralovém rámu.
Kontakty : BERLONI, Korunní 65, Praha 2, tel.: 222 510 112
text: Lucie Brzoňová a Marek Burza foto: Ivana Jelínková, Milan Martínek a archiv |
Nová a čistější
|
|
I ten, který si s výběrem umyvadla nechce příliš lámat hlavu, bude nejspíš překvapen, kolik typů „obyčejných“ keramických umyvadel je na trhu. Ty zdánlivě nejjednodušší tvary se začínají měnit v drobných detailech. Standardní tvary umyvadel se zvětšují o praktickou odkládací plochu po levé nebo pravé straně, pokud to prostor dovolí pak po obou stranách. Přizpůsobují se rohům a miniaturním prostorám. Pomalu se opouští od sloupů a polosloupů, které se nahrazují nejrůznějšími kovovými konstrukcemi. Umyvadla se zapouštějí do nábytkové desky nebo staví přímo na desku koupelnového nábytku. Moderní jsou spíše oblé křivky, nejlépe ve tvaru škopíku či vajíčka.
Materiály Kromě běžné bílé glazury keramických umyvadel máte na výběr rovněž několik barev glazury. Na pohled k nerozeznání od keramiky jsou umyvadla smaltovaná. V koupelnových showroomech se objevují krásná skleněná umyvadla – z čirého skla, pískovaného i barevného skla, kombinovaného s kovem. Vždy se jedná o spe-ciálně tvrzené bezpečnostní sklo. Do koupelny v hi-tech stylu si můžete opatřit umyvadlo nerezové. Ti, co tíhnou k přírodě a neváhají připlatit za luxus, mohou zvolit umyvadlo z přírodního kamene. Cenově náročnější variantou bude umyvadlo z umělého kamene (corianu, varicoru, onixu…). A konečně ani dřevo nezůstává stranou, po speciální voděodolné úpravě může sloužit stejně jako běžné keramické umyvadlo. S akryláty se na našem trhu teprve začíná, takže se máme stále na co těšit. Akrylátovým průkopníkem je firmy LUCITE INTERNATIONAL, která dodává výrobcům akrylát lucite o síle 1 cm, z něhož se vyrábějí průsvitná umyvadla o průměru 32 a 43 cm v odstínech – bílá, mátová, azurová a fialová.
O krok blíž k hygieně Aby výrobci usnadnili zákazníkům údržbu keramických umyvadel a omezili výskyt bakterií na jejich povrchu, opatřují je nejrůznějšími antibakteriálními úpravami. Každá firma má také pro svůj patent zvláštní označení – firma KERAMAG vám nabídne úpravu KeraClean, VILLEROY & BOCH CeramicPlus, LAUFEN má svůj Wondergliss. V principu se jedná o jedno a totéž – mikroskopické nerovnosti glazury se srovnají nanesením speciálního povrchu a kapky vody pak neulpívají na povrchu umyvadla a rychleji stékají do odpadu. U takto upravených povrchů (příplatek cca 1 500 Kč) musíte postupovat šetrněji při údržbě umyvadla, tedy žádné písky a drátěnky! Na poněkud jiném principu funguje úprava KeraTect (KERAMAG). Místo dodatečné úpravy se vyschlá keramika rovnou pokrývá speciální hladkou glazurou. Tato úprava je trvalá a ani časem se nesmyje. Počítejte s příplatkem cca 2 300 Kč (bez DPH). Uvažujete-li v budoucnu o akrylátovém umyvadle, firma LUCITE INTERNATIONAL zavádí pro svůj akrylát lucite speciální úpravu Microbane. Tentokrát se nejedná o povrchovou úpravu, ale o molekuly microbanu, které jsou již obsažené ve struktuře akrylátu a postupně po celou životnost umyvadla se uvolňují na povrch a chrání ho tak před usazováním bakterií.
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865; IDEAL STANDARD, Zemská 623, Teplice, tel.: 417 592 310; JANOUŠEK, Hrusická 3151, Praha 4, tel.: 272 769 270; LUCITE INTERNATIONAL, Jánský vršek 13, Praha 1, tel.: 257 112 221; SANIBLOK, Branka 20, Brno-Komín, tel.: 541 223 080; SANITEC, Komenského 2501, Tábor, tel.: 381 254 907; SAPHO, Líbeznice, tel.: 283 090 750; SEBOLD CENTRON, Českomoravská 18/142, Praha 9, tel.: 266 039 201
text: Lucie Brzoňová foto: Milan Martínek a archiv |
Na čem si sedíte?
|
|
I tak univerzální sedací nábytek, jako je židle, podléhá módě. Týká se to hlavně jejího materiálu, protože účel zůstává stále stejný – pohodlné sezení. Ale na tom záleží, zda nám předložený pokrm bude chutnat.
Snídat hned po ránu, kdy člověk mívá sklon k nevrlosti, na nepohodlné židli, může nám pokazit náladu na celý den. Tento fakt si uvědomují i designéři světového jména a sedacímu nábytku věnovali a stále věnují velkou pozornost. Židle se stala přímo základním námětem pro moderní umění. Nejeden model ostatně stojí v muzeu jako důkaz, že i na tomto poli se dá stvořit opravdový skvost.
Co od nich chceme Jejich nabídka je opravdu široká. Židle mohou být pevné nebo sklápěcí, otočné (moderní židle jsou vybaveny zpátečním mechanismem, který sedák vrátí do počáteční polohy), pojízdné atd. O tom, jaké si pořídíme, rozhoduje více faktorů: velikost prostoru, přítomnost dětí, množství stolujících, jaké společenské funkce má jídelna plnit. Podle toho volíme židle plastové (zatím posledním hitem je polypropylen), omyvatelné nebo s vyměnitelnými povlaky.
Tam, kde je počet členů domácnosti variabilní, vyplatí se mít v úložném prostoru připraveny židle stohovatelné nebo sklápěcí, které nezabírají místo a dají se ke stolu operativně přistavit.
Pohodlí především Nemusíme se bát odvážně sáhnout po barvách. I při experimentování v jídelně však mějme na paměti, že každá židle musí být především pohodlná, abychom se u stolu dobře cítili. Závisí to také na dostatečném prostoru kolem. Vycházíme z toho, že osoba sedící na židli u jídelního stolu potřebuje k pohodlnému pohybu minimálně 1,2 m2. Volnější prostor je nutný také při usedání, odsedání od stolu, pro odsouvání židle – musíme myslet i na to, aby se nepoškodila stěna za ní. Patřičné místo vyžaduje rovněž vstávání od stolu či procházení jiné osoby. Stojí-li židle těsně při stěně nebo před nábytkem, přičítáme ještě alespoň 5 centimetrů.
Dobře propočtené sezení Osoba sedící na židli u jídelního stolu potřebuje k pohodlnému pohybu minimálně plochu 1,2 m2. Při usedání, odsedání a odsouvání židle, případně pro procházení jiné osoby potřebujeme volnější prostor. Stojí-li židle těsně při stěně nebo před nábytkem, přičítáme k ní ještě alespoň 5 cm.
Kontakty: BLOMUS, Masarykovo nám. 397, Hradec Králové, tel.: 495 510 598, fax: 495 510 599; Rámová 3, Praha 1, tel.: 222 313 151, fax: 222 313 155; DESIGN DISTRICT PETŘÍN, Újezd 19, Praha 1, tel.: 257 317 410, 732 652 077; FORME ITALIA, Táboritů 1, Olomouc, tel.: 585 119 228, fax: 585 119 230; NAUTILUS bytové doplňky, Vinohradská 190/2405, Praha 3, tel./fax: 234 095 234, fax: 234 095 22; PRAGONOR, Mánesova 53, 120 00 Praha 2, tel.: 222 250 131; nám. Na Lužinách 157, Praha 5, tel.: 235 513 636, 235 513 641; REINA, Heršpická 1, Brno, tel.: 541 174 243, fax: 541 174 249, Křídlovická 65a, Brno, tel.: 541 174 243, fax: 541 174 249
text: Hana Profousová foto: archiv |
Keře na zdi
|
|
Chcete zkrášlit zeď domu a nestačí vám sortiment popínavých rostlin? Nebo máte kolem domu úzký pruh země – třeba i na ulici či podél zahradní cestičky – a toužíte po hezkém keři? Nabízím řešení: vypěstujte si vybraný keř tak, aby napodobil popínavé rostliny.
Vhodné druhy Ke zdi se hodí keře, které vytvářejí měkčí, převislé větve (Forsythia suspensa, Cotoneaster), případně druhy se zajímavou architekturou větví, kterým svědčí plné oslunění. Odmění se pak nejen bohatým kvetením, ale také krásnými plody v zimě (Pyracantha, Cotoneaster, Chaenomeles). Stálezelené druhy budou zdobit zeď i v zimě (Euonymus, Cotoneaster, Pyracantha). Chráněné závětrné místo třeba v nekrytém atriu umožní pěstovat choulostivější druhy, které jinak namrzají (v teplých oblastech Ceanothus).
Výsadba a péče Na zeď nejprve upevníme konstrukci – může to být dřevěná mřížka, kovová konstrukce anebo systém ocelových, dobře vypnutých drátů. Keř vysaďte minimálně 20 cm od zdi do jamky naplněné kvalitním substrátem, můžete přidat i zásobní hnojení (Osmocote nebo tablety). Nutná je častá zálivka, protože keř bude ve srážkovém stínu (pomůže automatická závlaha). Keře je nutné stříhat již od počátku, aby vypadaly upraveně, kompaktně a bohatě kvetly. Hnojení se provádí na jaře, nikdy na podzim (měkké mladé dřevo by mohlo zmrznout), řez končí uprostřed léta.
text: Jana Pyšková foto: autorka |
„Mexické vlnobití“ pod pražskou střechou
|
|
Pro onen už zmiňovaný výsledek jsou samozřejmě vždycky důležité i finance. A stavební spoření na tak velkou akci tehdy osmadvacetiletému vychovateli rozhodně nemohlo stačit. Naštěstí i v tomhle směru výrazně pomohla rodina (ostatně jako po dobu celé stavby), navíc bylo možné se napojit na stávající rozvody v domě, a výtah, který by byl nezbytně třeba, už vystavěla někdejší domovní správa jakoby splátku za neoprávněný „pronájem“. Jenže i tak se zdálo, že na komfort půdního bydlení si jeho majitel bude muset nechat zajít chuť přinejmenším do doby, než se mu z pronájmu vrátí investované prostředky. Všechno se vyřešilo ve chvíli, kdy brněnský architekt Petr Skrušný přišel s návrhem zvednout do dvora střechu objektu a vtěsnat do vzniklého prostoru byty dva, mezonetové. Menší z nich (80 m2) pro investora, větší (145 m2) jako zdroj příjmu. Zatím. V budoucnu se totiž klidně může situace obrátit, oba byty se také dají spojit v jeden velký s třemi koupelnami…
Atmosféra rozhodující Představy o tom, jak by chtěl jednou bydlet, nosil pan Ondřej v hlavě už dlouho. Přiživovány listováním v časopisech o bydlení vykrystalizovaly v jasnou hlavní ideu: pořídit si prostory, z nichž bude atmosféra dýchat už díky stavebním úpravám, ještě než je uživatel zaplní zařizovacími předměty – a těch je tu třeba minimum. Půdu v dědečkově činžáku mu seslalo samo nebe, jenže jak do ní dostat onu zemitost a hřejivost hliněných staveb, v nichž se mladý muž zhlédl?
„Chtěl jsem se cítit co nejvíc jako v přírodě, mít ji pod nohama, nad hlavou, kolem sebe… Konkrétní podoba a tvary všeho, co mě obklopuje, pak vznikaly vlastně až za pochodu. Moc jsem se bál, aby výsledek nebyl kýč, v době stavby jsem se často budíval brzy ráno s neodbytnými myšlenkami na rozhodnutí učiněná předchozí den, znovu a znovu jsem zvažoval, jestli byla správná a jestli by nebylo lepší zvolit něco jiného…“
Obliny místo rovin Prostorové vlnobití, které je nakonec pro oba byty charakteristické, je také dílem dlouhých diskusí nad architektonickými plány. Například v pů- vodních návrzích počítal architekt Skrušný s klasickým geometrickým členěním plným rovin a úhlů. Jenže zákazník toužil po oblinách, po tvarech a barvách příjemných na pocit, pohled i dotek, po liniích, které maximálně usnadní proud energie i pohyb člověka v prostoru. Takže například původně rovné schodiště do podkroví v menším z bytů se nakonec ne tak strmě a navíc i ladně ovinulo kolem nezvykle tvarovaného kulatého krbu. V rozlehlejším bytě vlastně po vlnách kloužete hned za vstupními dveřmi, „doplujete“ po nich až do působivé koupelny… Zaoblení se nevyhnula například ani dvířka lednice. Aby zapadla do potřebné linie stěny, v níž je zabudována, dostala odpovídající dřevěný „nástavec“ z javorové dýhy. Vzhledem k poněkud atypickému charakteru obytného prostoru a také požadované barevnosti, která odpovídá přiznanému trámoví, bylo ostatně nutné dát u stejné firmy na zakázku vyrobit kuchyňskou linku, dveře i některá střešní okna (ostatní nesou značku Velux).
Sám sobě dozorem V bytech není jediný detail, na němž by se jejich majitel nepodílel myšlenkou. Na dobu vestavby (přes rok) dal dokonce vale svému zaměstnání a věnoval se dozorování stavby. V těsné spolupráci se stavbyvedoucím realizační brněnské firmy Architektonika 3000 Janem Karbašem čelili všem situacím, eventuálním problémům a někdy i nepříjemným překvapením, o něž při adaptaci půdních prostor nebývá nouze. Průběžných změn bylo hodně, dotkly se na poslední chvíli například i dispozic v horních patrech, kde namísto původně chystaných oddělených místností vznikla jedna velká klidová zóna – se zřetelem na to, aby se v budoucnu v případě potřeby velmi jednoduše a s použitím několika sádrokartonových příček dala přebudovat do architektem plánované podoby. Na všechno se investor navíc díval očima nadšeného ekologa, odtud například důraz na dokonalou tepelnou izolaci, která šetří stále dražší energie, na přírodní materiály, jejichž součástí je třeba i poctivá dřevěná prkenná podlaha. Záležet si dal také na odhlučnění, náhodného návštěvníka ani nenapadne, že pod jedněmi okny pulzuje živý automobilový provoz a na straně druhé železnice.
Klidné a zdravé bydlení je pro pana Ondřeje velmi důležité, proto také trochu začíná pošilhávat po venkově. Zatím si ale ve svém půdním království chce nejdřív „odbydlet“ veškerou vydanou energii, odpočinout si od stresů, kterým se při vestavbě nevyhnul. Pak možná najde dost sil na další zabydlovací akci…
Kontakty: Architektonika 3000, Pod Kaštany 22, Brno, tel.: 549 25 63 96; Antre 3000, Bohunická cesta 330/3, Moravany u Brna, tel.: 547 21 26 10; D-Fortel, Petrovice 33, okres Znojmo, tel.: 515 32 31 01
text: Alena Müllerová foto: Iveta Kopicová |
Emmentálská zahrádka
|
|
Pro inspiraci jsme zajeli do Švýcarska. Většina z nás si představí čokoládu, hory, sníh, hodinky, luxus, moderní svět. Vše dokonalé, upravené… Ve městech opravdu najdete čisté a pečlivě udržované parky, kolem rodinných domků půvabné zahrádky. Klade se důraz na návrat k přírodě, často se používají domácí druhy rostlin.
Co příroda dovolí Švýcarsko nikdy nebylo typicky zahradnickou zemí. Ledové zimy, poměrně horká léta a konfigurace terénu nedovolovaly založení rozsáhlých zahrad ani u šlechtických sídel. Pod vlivem francouzského baroka sice vzniklo několik formálních zahrad, ale ty v devatenáctém století zmizely pod diktátem módy anglického přírodně krajinářského stylu. Podle mého názoru se tenhle styl do horské krajiny s řekami a jezery hodí daleko lépe. Pokud zahradník ve Švýcarsku hledá něco typického, najde odvážná moderní díla (mimo jiné i plochy pro loňské EXPO), sbírkové botanické zahrady a jednu lokální záležitost: okrasné zeleninové zahrádky v okolí Bernu.
Emmental je přece sýr… Slavný sýr je pověstný svými dírami: čím větší – tím lepší! Vyrábí se v údolí řeky Emme, údolí je německy „tal“, tak proto Emmental. V této oblasti najdete kromě nádherné přírody a čisťounkých krav také dřevěné chalupy s typickými předzahrádkami. Jejich původ sahá ke středověkým klášterním zahrádkám, vliv měla sousední Itálie (giardino segreto) a francouzské baroko. Dodnes je majitelky udržují postaru. Mohou vás přitom inspirovat k vytvoření takového zeleninového koutu, který vám budou všichni závidět. Samozřejmě že vyžaduje víc práce než obyčejný záhon, ale vyřeší vaše dilema – rádi byste měli vlastní zeleninu, ale nevíte, jak na to, aby malá plantáž v zahradě nerušila.
Pravidelné rysy Typická emmentálská okrasná užitková zahrádka má pravoúhlý půdorys a nízký dřevěný nebo kovaný plůtek, někdy kamennou zídku, jako ochranu před spasením zvířaty. Původně byla zahrádka členěna do čtyř menších záhonů lemovaných zimostrázem (Buxus), osázených jen zeleninou a bylinkami. Později se její půdorys stával složitějším, přibyly kytičky. Půlkruhová linie štítu domu se odráží v kruhovém květinovém záhonu uprostřed. V posledních desetiletích je v záhonech víc květin, pěstují se nové odrůdy venkovských druhů letniček a pestrolistá zelenina.
Výhody a nevýhody Hlavními přednostmi okrasné užitkové zahrádky jsou neobvyklost a vzhled. Ohraničené záhony se také lépe udržují, zpevněné cestičky se nerozbahňují. Nevýhodou je sázení a ošetřování zimostrázu. Konzervativně založeným zahradníkům může neměnnost půdorysu připadat jako výhoda, ale zimostrázový lem záhonu nedoporučuji temperamentním lidem milujícím změnu. Ti se však mohou inspirovat rozvržením, oplocením, sortimentem. Na obrázcích vidíte, že švýcarský pořádek umí být podnětný a pěstovat zeleninu můžete s hrdostí.
Kam pro inspiraci? Údolí Emmental leží východně od Bernu, dálnice A1, A6. Nejhezčí zahrádky najdete mezi Bugdorfem a Langnau (vesnice Heimiswill, Buswill, Lützelflüh, Rüderswill, Ranflüh, Zollbrück, Singau, Trub)
Giardino segreto Uzavřená soukromá zahrádka u ložnice nebo soukromých pokojů v paláci, typická pro italské renesanční zahrady. Jindy byla taková zahrádka umístěna na vzdáleném, málo navštěvovaném místě v zahradě. Vždy ji oddělovala zeď nebo vysoký živý plot.
text: Jana Pyšková foto: autorka |
Vzkazy psané na zdi
|
|
Kompletní rekonstrukce Plán rekonstrukce navrhla firma STAKO. Majitel říká: „Při náčrtu přestavby jsme byli pochopitelně limitováni rozměry panelového bytu, kde jsou místnosti malé a blízko u sebe. A také časem. Čekali jsme přírůstek do rodiny.“ Rekonstrukce bytu začala chodbou, kde z komory na kompoty vznikla praktická šatní místnost i s odkládacím prostorem. Na řadu přišla ložnice, dětský pokoj, koupelna a nakonec obývací místnost spojená s kuchyní i jídelnou. Za nejtěžší etapu při rekonstrukci bytu považuje majitel přestavbu balkonových dveří a položení dlažby. „V celém bytě je strašně křivá podlaha, takže k jejímu vyrovnání jsem musel použít vrstvu lepidla. Teprve potom jsem mohl položit dlažbu.“ Přáním majitelů bylo mít vytápěnou podlahu. A protože měnili podlahové krytiny, jejich představa se stala skutečností. Navíc ještě do podlahy skryli různé kabely. I s tím ve svém návrhu počítali dopředu. „Nemáme rádi,“ říká manželka, „když ze zdi vyčnívají dráty nebo se podél zdi line kabel od telefonu. Tak jsme si s manželem dopředu řekli, kde co budeme mít. Psali jsme si to na zeď.“ S výsledkem jsou spokojeni.
Mít prostor Kuchyňskou linku na míru si majitelé navrhli sami a vyrobila ji firma DŘEVOSPRINT v Řeporyjích. Skříňky jsou z olšové biodesky, korpus a pracovní deska z laminátu. Šlo o to získat co největší pracovní plochu, také úložný prostor na nádobí a sklo, včetně místa pro barový pult. Do nové kuchyně se vešla mikrovlnná trouba, elektrospotřebič na pečení a také myčka na nádobí. Na pracovní plochu dopadá denní světlo, přesto je ještě nasvícená umělým osvětlením. V tomto směru se nezapomnělo ani na bar, nad kterým jsou zabudovaná bodová světla. Z digestoře v kombinaci s kovovými doplňky je dominantní prvek, který se neutápí mezi policemi.
Byla to náhoda Náhodně získané luxfery daly směr bytovému designu. Jsou usazené do probourané zdi, která dělí kuchyň od obývací míst- nosti. Zelené luxfery rozhodly o barevném sladění bytu. K nim se přizpůsobila malba, pracovní deska v kuchyni, zelené osvětlení nad jídelním stolem a některé doplňky. A nedávno k nim ještě přibyl zelený rohový gauč.
Kontakty: DŘEVOSPRINT, Řeporyjské náměstí 1, Praha 6, tel.: 602 311 972; STAKO, Plzeňská 163, Praha 5, tel.: 257 212 414
text: Kateřina Kaločová foto: Robert Virt |
Sprcha jako nejrychlejší osvěžení
|
|
Aby se srcha – nebo lépe řečeno sprchový kout – stala vítaným pomocníkem a ne pánem, který nás přinutí věnovat údržbě nadměrné množství času, je třeba při koupi dobře si všímat několika detailů. Kout, nebo nika? Jaký tvar a rozměr? Vskutku elegantním řešením prostým výrazných hran je oblý čtvrtkruh. Dveře bývají často posuvné, větší komfort poskytují otočné dveře. Kompromis mezi elegancí a prostorem nabízejí pětiúhelníkové kouty. Všechna zmíněná provedení počítají s umístěním do rohu. Pokud ve vaší koupelně nemáte ani jeden roh volný, zkuste zvolit půlkruhový kout, který je konstruován k usazení „zády ke zdi“. Akrylát nebo smalt Obecně nelze akrylát považovat (jak mnozí naznačují) za náhražkový materiál. Na rozdíl od ocelové vaničky nabízí příjemný teplý dotyk a jen s minimem péče bude sloužit stejně. Podstatnou podmínkou pro dlouhodobé užívání akrylátových vaniček je správné zabudování. Nenechte se přesvědčit od svého instalatéra, že je zbytečné kupovat originální příslušenství a nožičky k vaničce. Pokud by se mu totiž podařilo vaničku zapustit tak „úspěšně“, že po několikerém použití praskne, budete mít velké problémy s uznáním záruky. Někteří výrobci jdou tak daleko, že se snaží vyrobit ji takzvaně instalatérovzdorně. V praxi to znamená, že konstrukce je samonosná, vypěněná polyuretanem, takže se jen přilepí k podlaze a připojí se odpady. Pro snadnou údržbu: Kontakty: text: Marek Burza a Lucie Brzoňová |
Splněný sen Geri Halliwell
|
|
Venkovské sídlo Geri Halliwell se nachází v anglickém Buckinghamshire. Zpěvačka si ho koupila v roce 1998, když byla ještě členkou proslulých „spajsek“. Stavbu však během loňského roku kompletně zrenovovala a nechala nastylizovat do podoby vily známé z jejího oblíbeného filmu Jih proti Severu. Podle svých vlastních slov po tom od malička toužila. Dům, původně klášter, stojí na sedmnáctiakrovém pozemku, obklopen šťavnatou zelení a dokonale zastřiženým rozlehlým trávníkem. Do dáli září bělostnými rámy oken, kontrastujícími se starorůžovou barvou omítky. Jako na každé anglické usedlosti ani zde nechybí masivní bílé komíny, které ční ze střechy do výše coby špice pomyslné královské koruny. Cena za dům s pozemkem se díky úpravám vyšplhala na neuvěřitelných pět milionů liber. Velkolepá usedlost Vnitřní zařízení však napovídá, že jde o sídlo ve velkém stylu. Ve vstupní části nás uvítá velkolepé schodiště potažené vzorovaným kobercem. To pak ve své horní části plynule přechází v galerii, kterou nesou repliky klasicistních sloupů. Ložnice a jídelna jsou zařízeny v podobně koloniálním stylu a je z nich patrná zpěvaččina záliba v tmavě červené barvě. V této barvě je zhotoven rám postele s nebesy v ložnici, stejně jako závěsy a zdi v jídelně. Ložnici zdobí pouze pár stylových židlí s pestrým čalouněním, dřevěný noční stolek ladící s barvou pokoje a stojací lampa se zlaceným podstavcem. Jídelna je rovněž celkově laděna do červena a těžkými závěsy sem pronikne nanejvýš pár slunečních paprsků. Místnosti, kterou zdobí nenápadný obraz ve zlatém rámu, dominuje dlouhý jídelní stůl z tmavého lakovaného dřeva. U toho se pohodlně nají až šestnáct hostů včetně paní domu. Nad stolem visí masivní křišťálový lustr, který odlehčuje exkluzivní, avšak poměrně hmotný charakter jídelny. Příjemným kontrastem k „těžkým“ pokojům je kuchyň. Její vybavení i výzdoba se totiž nese v přírodních béžových tónech. Veškeré pracovní plochy jsou pokryty světlým dřevem, které svým odstínem vyvažuje nahnědlou keramickou dlažbu. Dostatek světla do prostorné místnosti proniká díky půlkruhovému čelnímu oknu. Dívčí ráj Stěny jsou polepené pestrými plakáty a fotografiemi zachycujícími Geri v různých momentech její kariéry. Na poličkách stojí všemožné předměty, které popovou hvězdu pomyslně spojují s její rodinou, fanoušky a s důležitými chvílemi vrcholu její slávy. Najdeme zde jak rodinná fota a talismany od obdivovatelů, tak i zarámovanou fotografii zpěvačky s princem Charlesem, zlatou sošku coby vzpomínku na udílení hudebních cen British Awards. Nechybí zde certifikát o absolvování kurzu jógy, němý důkaz toho, že si Geri i ve své náročné kariéře dokáže najít čas na své koníčky. Oproti „dospělácky“ zařízené ložnici a jídelně a celkově konzervativnímu rázu domu jsou tyto pokoje jakýmsi soukromým hájemstvím, reminiscencí na teenagerská léta. Na zelenkavém sezení má své místo i zpěvaččin růžový polštářek pro štěstí, na kterém je napsáno: „Už jsem se přestala pídit po pravdě, začala jsem si ji raději představovat.“ Magická zahrada Kromě zmíněné travnaté plochy, na které se může prohánět Geriin mazlíček – skotský teriér – zde najdeme i kouzelná zákoutí k zadumání. Jedním z nich je například malý kamenný altánek s lavičkami, jehož horní část tvoří pergola. Na jaře se kolem ní vinou větve popínavých růží, v létě je chladivým místem k odpočinku. Zahrada je navíc situována tak, že na ni dopadá dostatek slunečních paprsků. Za dlouhých letních odpolední se zde tedy může paní domu na trávě opalovat. Na rozdíl od bouřlivých skandálů své bývalé kolegyně Victorie Beckham by tedy mohla Geri Halliwell žít docela poklidně a spokojeně. Její hvězda září i po rozpadu skupiny, která ji na popové nebe vynesla, splnila si i svůj dětský sen v podobě „filmového“ sídla. V současné době se však léčí na nejmenované britské klinice z mentální anorexie. Přejme Geri, aby její vysněný dům nezůstal jen zhmotnělým snem, který nemá kdo obývat. text: Klára Bobková |
