|
|
Půdorys tohoto bytu je tak ojedinělý, že v něm člověk musí chvíli pobýt, aby si dokázal uvědomit všechna jeho kouzla a tajemství, celé to bohatství vjemů, které život v něm nabízí. Prostor dvoupodlažního bytu se rozkládá na ploše půlkruhu, kde vnější stranu kružnice tvoří v obou patrech stěny sestavené z celoplošných skel. Přes den tak nabízí výhled na polovinu Prahy, v noci fantastickou atmosféru lákavých světel velkoměsta. Původní dispozice sice počítala s tím, že jednotlivá patra budou oddělená klasickým schodištěm a stropem, ale budoucí majitelé využili možnosti zasáhnout do příští podoby svého bytu a zvolili jiné řešení. Podél obloukové stěny nechali prostor do patra otevřený a obě části bytu propojili interiérovým točitým schodištěm, které se stalo dominantou celého interiéru, zdobným i funkčním prvkem zároveň. Z horní podesty (nebo chcete-li galerie) se vchází do soukromé zóny: dětského pokoje, šatny, koupelny a ložnice rodičů.
Ve spodní části zůstalo centrum rodinného života. Netočí se však, jak často bývá zvykem, kolem kuchyně. Ta je trochu stranou, vizuálně oddělená varným ostrůvkem se zvýšeným barovým pultem. Blíž do středu polokruhu stojí jídelní stůl a pod schodištěm, umístěným přímo na středové ose, se k odpočinku nabízí rozměrná sedací souprava v modrobílé kombinaci kožených potahů. Zákoutí protilehlé ke kuchyni bude časem vybaveno jako malá domácí pracovna. Byt na první pohled působí velmi přirozeně, bez snahy po exkluzivních výstřelcích. Není však možné přehlédnout pečlivě provedené stavební detaily, nábytek vybíraný s jasnou představou o jeho uspořádání i funkci, racionální zařízení interiérů jen těmi nejdůležitějšími prvky.
Majitel, který břímě závěrečných úprav a stěhování vzal jako svůj manažerský úkol číslo jedna, totiž nenechal nic náhodě. Přivedl jiné zedníky, aby po těch původních dohladili omítky, navrhl schodiště, vybral svítidla. Výrobu atypické kuchyně a vestavného nábytku svěřil renomované firmě, jejíž jméno je zároveň značkou kvality. Stejně tak i zařízení ložnice, dětského pokoje a sedací soupravu nakoupil u odborníků. Každý ústup na úkor kvality by v takto přehledně uspořádaném a vzdušném prostoru mohl uškodit, a tak se prostě neustupovalo. Jak se nám s úsměvem svěřila energická paní tohoto bytu, dobrým společníkem a rádcem byl jí i jejímu muži právě Moderní byt.
Nejdříve jim náš časopis otvíral dveře do bytů, které by sami nemohli navštívit, a ukázal nábytek. Později se stal domácím přítelem a nakonec důležitým zdrojem informací a kontaktů na osvědčené firmy. Dnes se všichni snaží, aby ve svém novém krásném bytě mohli být co nejčastěji. A zítra třeba právě jejich byt pomůže některému čtenáři našeho časopisu zformulovat představu o ideálním bytě, jeho zařízení a vybavení. A jestli bude nad hvězdami nebo pod hvězdami, v té chvíli už určitě nebude důležité.
Kontakty: ESAGONO, Korunní 65, Praha 2, tel.: 02/24 23 93 00, fax: 02/24 25 74 65; JOFO, Strančická 45/3422, Praha 10, tel.: 02/74 81 79 90; KAREL KOVÁČ CENTRUM, Přerovská 54a, Olomouc, tel.: 068/531 20 25, fax: 068/531 12 88; SANITOP PRAHA, Sokolovská 968/185, Praha 9, tel.: 02/84 82 90 79; ŠIBOR HŰLSTA STUDIO, Na Příkopě 24, Praha 1, tel./fax: 02/24 23 85 7
text: Pavlína Blahotová foto: Antonín Braný, Jiří Bursík |
Blog
Jak těžké je začít znovu
|
|
Bydlení s lesem za zády a kotlinou velkoměsta před sebou ocení někdo úplně jiný. Například mladý muž, který už jako kluk pravidelně – ale vždycky spolehlivě – překvapoval maminku tím, že k nepoznání přestěhoval svůj dětský pokoj. „Každých čtrnáct dní jsem musel hýbat s nábytkem, nerad se totiž dívám dlouho na stejné věci,“ říká majitel bytu, kde je vše uspořádáno s velkým rozmyslem a do posledního detailu, takže si dost dobře neumím představit, jak by se takový interiér dal ještě někdy jednoduše změnit.
„To je právě průšvih tohoto bytu,“ čte zřejmě moje myšlenky. „Tady se s věcmi hýbat nedá, maximálně bych je mohl obměňovat, ale to by byla dost nákladná záležitost. Proto jsem se hned od začátku snažil spolu s architektem Luďkem Jasiokem (ATELIER VPŘED) projektovat byt tak, aby byl za všech okolností praktický a zároveň zajímavý. Chtěli jsme mu vtisknout osobitou tvář. Zatím jsem docela překvapený, jak rychle mi přišlo přirozené bydlet právě tady, jak snadno si člověk zvykne. Dřívější, typicky studentský byt měl úplně jinou atmosféru. Po celé jedné barevné stěně visely moje autorské fotografie a obrazy. Bylo mi jasné, že tady bude všechno jinak. Měl jsem přesnou představu o velkém bytě plném světla, s dalekým výhledem, a s tím souvisí i minimum nábytku a ostatních věcí. Dopadlo to tak, že většina obrazů a fotek je v krabicích a jen velmi pomalu a s rozmyslem jim hledám to správné místo. Občas je mi také líto nevyužít všech těch drobností a možná zbytečností, které jsem za několik posledních let nashromáždil a k nimž mám osobní vztah. Typickým důkazem mé nerozhodnosti je černá knihovna u vstupu. Myslel jsem, že ji dám do pracovny, ale bylo složité ji stěhovat po schodech nahoru. Zůstala tady a zdá se, že si tak díky rozměrům vydobyla své pevné místo. Vedle stojící červená vitrína původem také z předešlého bytu společně s čerstvě pořízenou atypickou červenou lampou zapadá do mých představ o začlenění starších prvků do interiéru nového bytu.“
Vnitřní boje a nejistoty majitele tohoto zajímavého bytu by mohly inspirovat každého, kdo se s podobnými problémy také vypořádává a s výsledkem ještě není spokojený. Málokdo z nás dokáže ze dne na den opustit všechny věrné průvodce životem, rozdat nebo rozprodat nábytek a nádobí a začít znovu, na nepopsaném listu papíru. Kdy jindy se ale k radikální změně životního stylu odhodlat než při stěhování do nového? Spolupráce K. O. STUDIA, které patří majiteli tohoto bytu, a architekta Jasioka se projevila především při návrhu podoby atypického schodiště se skleněnými prvky a dalších výtvarných prvků v interiéru. Po dlouhých a z obou stran vyčerpávajících jednáních o změnách v dispozici bytu odstoupil Metrostav jako původní dodavatel stavby od požadavku na úplné dokončení nadstandardních prvků vlastní firmou a muž mohl oslovit Tunnel, jehož realizace dobře znal a byl přesvědčený o jeho solidním přístupu k práci. Tak vznikla realizace stavebně náročného interiérového schodiště se skleněnými tabulemi namísto zábradlí a prosklené lávky před vstupem do ložnice, podtrhující intimitu a soukromí této části bytu. Podle majitelova návrhu vyrobil Tunnel i jídelní stůl, osvětlení barového pultu v kuchyni, niku se zabudovaným světlem v ložnici a osvětlení schodiště imitující střešní světlík. Příjemným počinem byla například i práce pokojových malířů, které firma přivedla mimo smlouvu. Muž, který měl za sebou kompletní přestavbu nevyhovujících dispozic, stavební dozor, vyčerpávající investice a občas suploval i dodavatele, se konečně přibližoval k cíli. Častá jednání s ředitelem firmy TUNNEL Petrem Strejčkem ho přivedla k nábytku z produkce firmy Vitra, a tak se interiér začal zaplňovat nadčasovými a ověřenými kvalitními sedacími prvky. „Ještě tu bude jiná sedací souprava, ale definitivní verzi teprve hledám. Nedokážu vybírat během jednoho dne, chodím kolem určitého kusu celé měsíce, myšlenka dlouho zraje, přemýšlím o tom a přitom ignoruji spoustu jiných věcí. Naštěstí mám velkou oporu ve své přítelkyni, s níž máme na věc podobný názor, a tak celá tíha odpovědnosti neleží jen na mně.“
Kontakty: INTERIÉRY, Žitná 2, Praha 2, tel.: 0603 48 37 27; INTERIÉRY SEDLÁK, Vinohradská 10, Paha 2, tel.: 02/24 21 78 17; KERAMIKA–KÁMEN, Voršilská 6, Praha 1, tel.: 02/24 91 10 59; K. O. STUDIO, Karlovo nám. 28, Praha 2, tel.: 0777 25 24 26; SANITOP PRAHA, Sokolovská 968/185, Praha 9, tel.: 02/84 82 90 79; TUNNEL, Komunardů 32, Praha 7, tel.: 02/66 71 27 53; VITRA koncept, Komunardů 32, Praha 7, tel.: 02/66 71 27 55, www.vitra.cz VPŘED, Tehovská 9, Praha 10, tel.: 0603 28 85 54
text: Pavlína Blahotová foto: Filip Šlapal zdroj: Moderní byt 7/2002 |
Když mají svátek vázy
|
|
Není snad květina, kterou by nebylo možné zakomponovat do řezané kytice. I když některé si s sebou nesou přímo označení „vhodné k řezu“, neměli byste ty ostatní zatratit. Poslední floristické trendy, kterými se můžete inspirovat, dokonce využívají i kombinací s barevnou zeleninou…
Ovšem ve skutečné letní kytici by neměla chybět žlutá barva, která je odrazem slunce a vnáší do bytu pravou letní náladu. Nebojte se odvážných kombinací květů velkých a drobných, přidávejte trávy nebo rozmanité větvičky. A rozhodně se neomezujte jen na jídelní stůl. Řezané květiny by měly být rozmístěny po celém bytě. Víte přece, že vázy mají svátek…
– Za horkých dnů přenášejte koupenou kytici domů zabalenou v papíru, nejlépe pokropeném vodou. – Správný florista by vám měl přidat zároveň i výživu pro řezané květiny, která prodlužuje životnost rostlin a zároveň omezuje množení bakterií ve vodě. Doma odstraňte všechny listy, které by mohly zůstat namočené ve vodě a ostrým nožem šikmo seřízněte stonky. Váza i voda by měly být stále čisté.
text: Pavlína Blahotová foto: Holandská květinářská kancelář |
Zelené zajímavosti
|
|
Chcete mít doma dvorek se slepicemi, které pod sebe nic netrousí? Pak si pořiďte hejno vystříhané ze stálezeleného zimostrázu, jaké bylo k vidění na zahradnické výstavě Floriade. Rychlost růstu těchto brojlerů je pak závislá především na tom, jak hluboko se do nich při pravidelném zastřihování pustíte. V Holandsku a Anglii má toto umění dlouholetou tradici, která je stále živá.
O tom, že jednoduchou a nezvyklou dekoraci lze vytvořit i z odkvetlých pampelišek, nás přesvědčila naše čtenářka paní ing. Vladimíra Baroušová, která ji nazvala „Do třetice všeho dobrého, nebo snad na zdraví?“
Rajčata z vlastní zahrádky nemusí být jen velká a červená. Existuje velké množství nejrůznějších typů, které jsou pěkné jako ozdoba stolu a zároveň i příjemná chuťová variace v našem jídelníčku.
Komule (Buddleia davidii) je krásným a mohutným keřem, který jako jeden z mála kvete v létě. Velká a vonící květenství jsou neodolatelným lákadlem pro motýly. Každým rokem sice výhony částečně zmrznou, ale to není na závadu: do června je zakrátíme na požadovanou délku a počkáme, až se zahalí do pestrých barev. Na trhu jsou kultivary od bílé přes fialovou až do modré.
[pro] foto: autor |
Jak na dřevo?
|
|
Nejprve se podívejme, jak vypadá kmen stromu uvnitř. Ten, kdo se seznámil s anatomií stromu, snáze pochopí, proč má dřevo tolik skvělých vlastností.
Stavba kmenu Na povrchu stromového kmenu je vnější kůra (borka), která strom chrání před vnějším nebezpečím. Neustále dorůstá, zadržuje dešťovou vodu a zabraňuje nadměrnému odpařování vody za slunečných dnů. Borka strom rovněž chrání před teplotními extrémy, před dřevokaznými houbami a hmyzem. Vnitřní kůra (lýko) má funkci zásobovacího vedení stromu: rozvádí živiny do všech jeho částí. Lýko pracuje omezenou, poměrně krátkou dobu. Poté se mění v korek a nakonec se stává součástí ochranné vnější kůry (borky). Buněčné pletivo (kambium) je ta část kmene, která roste. Růst buněčného pletiva vyvolávají tzv. aluxiny – hormony, které přicházejí lýkem s živinami z listů nebo jehličí. Na jaře a v létě tvoří pletivo velké buňky (z jižní strany větší než ze severní), zatímco na podzim mnohem menší – díky tomu vzniká kresba dřeva (letokruhy). Bělové dřevo funguje v rámci celého stromu jako vodovod a navíc zajišťuje zásobování koruny. Bělové dřevo je mladé. Současně s vytvořením nových kruhů bělového dřeva ztrácejí jeho vnitřní buňky svoji životní sílu a mění se v jádrové dřevo. Jádrové dřevo (dřeň) je centrální výztuží a nosným sloupem stromu. Přestože jádrové dřevo není živé, nerozpadá se a ponechává si svoji plnou mechanickou pevnost tak dlouho, dokud jsou živé vnější vrstvy kmenu. V mnoha ohledech dosahuje pevnosti oceli: pouhých 30 cm dlouhý špalík jádrového dřeva o průřezu 2,5 x 5 cm unese váhu až 20 tun! Svou funkci nosného sloupu plní jádrové dřevo dokonce i v případě požáru – trámová konstrukce jako celek drží pohromadě a má, ač to zní neuvěřitelně, vyšší protipožární odolnost než železobeton…
Dřevo – náročná milenka Za své výjimečné vlastnosti ovšem dřevo vyžaduje výjimečnou péči. Venkovní nátěry dřeva patří z hlediska životnosti k těm nejproblematičtějším: při styku s vodou dřevo „pracuje“, je snadno napadnutelné mikroorganismy a vlivem vody a slunečního záření dochází k degradaci dřevní hmoty. Nátěr by měl těmto nežádoucím jevům zabránit, ale není to jednoduché. Zatímco kov zvětšuje svůj objem v závislosti na teplotě naprosto rovnoměrně, dřevo má sice menší tepelnou roztažnost, ale vlivem své stavební struktury (letokruhy různě silné v závislosti na světových stranách) má podstatně vyšší požadavky na pružnost nátěru. Působením povětrnostních vlivů totiž může dojít ke vzniku prasklin podél jednotlivých „let“ – zejména u špatně proschlého nebo neodborně opracovaného dřeva. V místě takové praskliny se zvětší délka až na několikanásobek a nepomůže ani barva s roztažností více než 100 procent! Včasným a kvalitním nátěrem přesto můžeme dřevo úspěšně chránit. Dříve se nejvíce používaly olejové (fermežové) barvy, později syntetické (alkydové) nátěry – a dnes nejvíce akrylátové nebo hybridní, vodou ředitelné barvy. Ty mají dvě velké přednosti: podstatně větší roztažnost a menší sklon ke „křídování“. Velmi důležitá je ovšem také životnost nátěru, což může být u tvrdého dřeva slabina vodou ředitelných barev (nedokážou se dobře vsáknout do hloubky a působením povětrnostních vlivů se začnou postupně odlupovat).
Příprava dřeva k nátěru Základem hezkého vzhledu dřeva a kvalitního podkladu pro vlastní nátěr je sušení, odstraňování pryskyřice, opravy nerovností povrchu, broušení a podle potřeby také bělení a napouštění. Vlhkost dřeva pro nátěry by měla být nejvýše 12 procent. Nadměrná vlhkost dřeva působí obtíže už při samotném nátěru, ale hlavně poté: dřevo dál bouřlivě „pracuje“ a vytváří živnou půdu pro růst plísní, dřevokazných hub i rzi.
Pryskyřice teplem nabývá na objemu, vytéká a také může pronikat nátěrem. Jak ji lze odstranit? Lze ji vyškrábat, vytavit horkým tělesem nebo vymýt ředidlem S 6005 či nitroředidlem C 6000. Pro pěkný vzhled, lepší přilnavost a delší životnost nátěru dřevo brousíme – dvakrát až třikrát, od hrubších k jemnějším brusným papírům, nejdříve napříč lety a potom po letech. Po prvním broušení je vhodné povrch mírně navlhčit vodou nebo pětiprocentním roztokem kostního klihu, aby se vlákna přimáčknutá broušením zvedla. Navlhčené plochy necháme zaschnout nejméně dvě hodiny; poté je snadno obrousíme do žádoucí hladkosti. U větších ploch (vrata či plot) se spokojíme s přebroušením brusným papírem č. 80-100. Jak se zbavit starých a poškozených, odlupujících se nátěrů? Ručním broušením, opalováním nebo použitím odstraňovačů starých nátěrů. K ručnímu broušení využijeme brusný papír různé zrnitosti (č. 80-320), drátěný kartáč, škrabku, ocelovou vlnu, na větších rovných plochách drobné nástroje účinně nahradíme vibrační nebo kotoučovou bruskou s nástavci, které dosáhnou i do koutů a rohů. Musíme se chránit proti prachu – vhodným oděvem a respirátorem. Při odstraňování silné vrstvy nátěru z hladkých ploch lze využít opalování benzinovou lampou, plynovým hořákem nebo horkovzdušným zařízením. Změklý nátěr pak odstraníte stěrkou či škrabkou, nakonec povrch obrousíte a oprášíte. Samozřejmostí by měly být rukavice, respirátor i ochrana proti žhavým zbytkům. Užitečným pomocníkem je odstraňovač starých nátěrů. Přípravek se rovnoměrně nanáší štětcem či stěrkou a po 15 až 30 minutách se narušená vrstva seškrábne stěrkou. U silné vrstvy laku proces opakujeme. Zbytky odstraňovače lze omýt vodou. Účinnost těchto přípravků snižují vyšší teploty. I zde jsou nutné rukavice a ochranné brýle. Počínající hnilobu je možné mechanicky účinně odstranit důkladným obroušením a přehoblováním. V pozdějším stadiu jsou už škody způsobené hnilobou neodstranitelné – stejně jako škody způsobené houbami. Dřevo napadené houbou je třeba zlikvidovat: tradičně se doporučuje spálení, spolehlivější však je dřevo zakopat do země, kde je mikroorganismy časem bez nejmenší škody rozloží.
Čím (a jak) dřevo chránit Aby nedošlo ke zmíněným smutným koncům, je třeba dřevo napustit ochranným prostředkem. Impregnace a penetrace se provádí nejčastěji natíráním nebo postřikem. U dřevěných staveb, jejichž spodní část je zapuštěna do země (palisády, plotové sloupky, špalíky ve schodových stupních) se impregnace dá provést i opálením, máčením v dehtu či v roztoku modré skalice. Také běžnou impregnaci lze provést máčením, při němž se hloubka průniku do dřeva mírně zvýší (průmyslově se provádí i hloubková tlaková impregnace, prostředky k ní však nejsou běžně v prodeji). Nakupujete-li prostředek na ochranu dřeva, máte od 1. 1. 2000 právo požadovat tzv. bezpečnostní list s úplnými informacemi o výrobku. Při použití barev ředitelných vodou je ideální použít některé vodné ochranné napouštědlo. Fermež i venkovní luxol obsahují mastnotu – proto je musíme z povrchu vytřít ředidlem (např. C 6000).
Čím dřevo krášlit Estetickou stránku dřeva můžeme podtrhnout mořením, bezbarvým či lazurovacím nátěrem, případně kresbu dřeva naopak skrýt krycím nátěrem. Moření rozšiřuje barevnou škálu, přitom zvýrazňuje kresbu dřeva a vyrovnává menší rozdíly. I tady je škála od vodových přes disperzní či lihové až po lazurovací prostředky. Při volbě je důležitá vazba na další úpravu bezbarvými laky. Tekuté mořidlo se nanáší štětcem nebo houbou nejprve ve směru vláken, pak napříč a nakonec znovu ve směru vláken. Působit má (podle druhu) od 2 až do 15 minut – přebytek se pak setře. Na příčném řezu přijímá dřevo více mořidla než podélně. Tyto plochy je vhodné před mořením navlhčit čistou vodou. Při nátěrech bezbarvými laky se nemění barevný odstín a nezakrývá kresba dřeva. I zde je k dispozici škála prostředků rozpouštědlových (olejových, syntetických, epoxidových a polyuretanových) a vodou ředitelných (akrylátových či polyuretanových). U venkovních nátěrů je důležitý obsah UV absorberu, který zajišťuje prevenci tmavnutí a degradace dřevní hmoty. Lazurovací laky plní současně funkci mořidla i laku. Mění barevný odstín, ale nezakrývají (často naopak zvýrazňují) kresbu dřeva. S jejich pomocí lze barevně sladit dřevěné součásti exteriéru. Také zde nabývají vrchu vodou ředitelné prostředky. Pro krycí nátěry se užívají barvy (základní, podkladové a vrchní matové nátěrové hmoty) a emaily (u nás vrchní lesklé či pololesklé hmoty s vyšším obsahem pojiva). Užívají se zejména tam, kde kresba dřeva není dokonalá nebo kde klademe důraz na vyšší odolnost nátěru. Ředěné je lze použít rovněž k penetraci dřeva.
Požadavky na povrchovou úpravu dřeva – estetické kvality (zachování, zvýraznění nebo potlačení kresby dřeva) – ochrana proti UV záření (jeho vlivem dřevo černá a ztrácí hmotu) – ochrana proti vodě (způsobuje rozklad dřevní hmoty, napomáhá biologickému napadení) – ochrana před biologickým napadením (dřevokazný hmyz, houby, plísně) – ochrana proti zašpinění (zvětralé dřevo je porézní, s vlhkostí přijímá zároveň nečistoty) – ochrana proti změnám vlhkosti a objemu (důraz na mikroventilační schopnosti a pružnost nátěru) – u dveří a oken antiblokační vlastnosti nátěru (aby se protilehlé nátěry nepřilepily)
Zásady pro natírání dřeva v exteriéru – Nové dřevo natíráme včas; jinak hrozí, že bude napadeno různými mikroorganismy. – V exteriéru vždy natíráme nejméně ve třech vrstvách. Platí, že tři tenké vrstvy jsou účinnější než dvě silné. – Důležitá je kvalitní penetrace.
Zašedlé degradované dřevo nenatíráme, ale odstraníme broušením nebo hoblíkem. – Vodorovné plochy, na nichž se drží voda, natíráme častěji a zvlášť pečlivě. Pokud je to možné, aspoň mírně je zkosíme. – Ploty, vrata i schody natřené vyjetým olejem natírejte pouze po odstranění napuštěné vrstvy.
Rozdíly práce s nátěry na bázi rozpouštědel a na vodní bázi
text: Vít Straňák foto: archiv |
I zloději jsou jenom líní lidé
|
|
Jak se shodují policisté i odborníci na zabezpečovací zařízení, budete-li mít doma originál Mony Lisy a zloději dostanou zakázku na její ukradení, do domu se většinou dostanou, ať děláte cokoliv a chrání vás ostnatý drát, vodní příkop i elektronické zabezpečení. Ale kolik lidí má doma Monu Lisu? Většina zlodějů hledá drobnou elektroniku, šaty, šperky, sportovní potřeby a další věci, které by mohli levně prodat v bazaru, nebo hotové peníze. A to jsou věci, jež dnes najdou prakticky v každém domě. Tak proč by se namáhali vytrháváním mříží nebo páčením rolet, když u sousedů jim stačí pouze rozbít okno?
Je z čeho vybírat Způsobů zabezpečení oken existuje několik – od bezpečnostních fólií přes mříže až po bezpečnostní rolety. Za metr čtvereční zaplatíte zhruba od tisícikoruny až po částku osminásobnou. Pro větší bezpečnost lze jednotlivé systémy kombinovat: např. mříže s fóliemi, fólie s roletami. Ale ani tak se nestanou vaše okna nedobytná.
Zabezpečení nedokáže nikdy před zloději zcela ochránit dům stojící na samotě u lesa, kde se mohou dovnitř dobývat několik hodin i dnů. Úkolem mechanického zabezpečení je pouze zloděje zbrzdit, než je někdo vyruší náhodou nebo proto, že bude upozorněn elektronickým bezpečnostním zařízením.
Fólie – neviditelná překážka Zatímco mříže nebo rolety zloděj vidí a může se proto na jejich překonání připravit, bezpečnostní fólie na první pohled nikdo nepozná. Tedy do té doby, než do okna uhodí třeba dlažební kostkou. Sklo se sice rozbije, ale zůstane nalepené na fólii, kterou rozbít nelze. Proto nikdo dovnitř neprostrčí ruku, aby okno, případně vedlejší balkonové dveře, otevřel dokořán kličkou. Fólie jsou standardně vyrobeny z 0,3 milimetru silného slaminovaného polyesterového filmu. Stejně jako v případě jakéholiv jiného zabezpečovacího zařízení byste měli kupovat pouze takové fólie, které mají certifikát o bezpečnostní úrovni. Metr čtvereční, včetně instalace, přijde zhruba na 1 100 korun a firmy na ně dávají záruku 5 až 10 let. Zároveň je pojišťovny uznávají jako jednu z možností mechanického zabezpečení objektu. Kdybyste si koupili fólie slabší a necertifikované a samozřejmě levnější, zloději z vás budou mít radost. Takové fólie pro ně není problém protrhnout, prokopnout či jinak zničit – a vstup do domu je volný. O účinnosti bezpečnostních fólií svědčí i to, že ty nejkvalitnější neporuší ani střelná zbraň, výbušnina a odolají i Molotovovu koktejlu, ohni nebo tlakové vlně. Stejně jako je na okně nepoznají zloději, žádnou změnu po jejich nalepení nezaznamenají ani majitelé domu. Fólie nijak nesnižují množství přicházejícího světla, na okně nejsou viditelné a skla přitom můžete mýt běžným způsobem. Lze je kombinovat i se stále oblíbenějšími protislunečními a tepelně-izolační fóliemi. Proto kvůli bezpečnosti nemusíte v létě v domě trpět v horku a v zimě zbytečně platit za úniky tepla. Mříží je na výběr dost Zhruba na stejné cenové úrovni jako bezpečnostní fólie se pohybují pevné mříže. Aby bylo možné mříž uznat (například pojišťovnami) jako mechanické zabezpečení, musí mít parametry stanovené normami. Ty říkají nejen z jakého materiálu musí být mříže vyrobeny, ale také je v nich stanovena vzdálenost mezi příčlemi (neboli špryclemi) či průměr, který příčle musejí mít – pro obytné domy to většinou bývá kolem jednoho centimetru čtverečního.
Ačkoliv si mnozí majitelé pořizují pevné mříže (hlavně kvůli ceně) do všech oken, doporučují se pouze ke komerčním objektům a samozřejmě svůj úkol stoprocentně splní například při ochraně sklepních okének. Pořídíte-li si je ale do všech oken domu, určitě se alespoň částečně budete moci vžít do pocitů vězňů z pankrácké věznice.
Proto chcete-li chránit svůj dům mřížemi, raději obětujte částku kolem tří tisíc korun za každý čtvereční metr a objednejte si mříže nůžkové. V době vaší nepřítomnosti ochrání dům stejně jako pevné. Ale přijdete-li domů, stačí je odemknout, shrnout ke kraji okna, případně ještě vyklopit ke špaletě a pocit, že žijete v cele, je pryč.
Zatím více u obchodů a komerčních objektů než u domů jsou k vidění mříže rolovací. Fungují podobně jako předokenní rolety. Při odchodu z domu nebo na noc je stáhnete odshora dolů a zamknete. Když svůj dům chránit nepotřebujete, stačí je srolovat k hornímu okraji okna. Jen box, do kterého se mříže navíjejí, je o něco větší než u hliníkových rolet. Ale to není jejich největší nevýhoda. Tou je cena – metr čtvereční přijde zhruba na pět tisíc korun.
Elegantní i bezpečné řešení Částečně na zloděje vyzrajou ti, co se rozhodli důkladně ochránit svůj dům před sluncem, a proto si pořídili na okna předokenní rolety (hliníkové, nikoliv plastové). Tyto rolety sice nemají bezpečnostní certifikát, ale hliník sám o sobě tvoří dostatečnou překážku, která dokáže zloděje zbrzdit. Třebaže se hovoří o roletách předokenních, správně se rozlišují dva typy – rolety před-okenní a nadokenní. Rozdíl mezi nimi ale není velký. Necháváte-li si rolety instalovat už při stavbě domu, většinou se box, do kterého se roleta navíjí, zazdí nad okenní překlad (dokonce už výrobci zdicích materiálů nabízejí speciální překlady, do kterých se boxy umisťují). Proto se jim říká rolety nadokenní. Když se rozhodnete roletami doplnit okna až dodatečně, samozřejmě kvůli tomu nebudete nic bourat a box na navíjení rolety se umístí před okno k jeho hornímu kraji – proto tedy rolety předokenní. Předokenní hliníkové rolety kromě toho, že ochrání byt před zloději, také včas zastaví sluneční paprsky a zamezí přehřívání domu. V zimě naopak zabraňují únikům tepla z domu a tím dokážou snížit jeho spotřebu o 30 až 40 procent. Za základní provedení s ručním ovládáním zaplatíte zhruba 2 500 až 3 000 Kč. Dražší jsou rolety doplněné o elektromotor, jež ovládáte buď spínačem, nebo dálkovým ovládáním. Na pět až osm tisíc korun přijdou bezpečnostní předokenní rolety s certifikátem. Mají lamely vyrobené z extrudovaného hliníku nebo z oceli a jsou doplněny dalšími bezpečnostními prvky, například rozvorovým zámkem. K částce za metr čtvereční je nutné ještě připočítat zámek a motor, které konečnou cenu navýší ještě o několik tisíc korun.
Co do oken kromě záclon? Zloděje zadrží nebo odradí: – bezpečnostní fólie – mříže – bezpečnostní rolety
Jedna zlodějská Zřejmě každý už asi slyšel historku o tom, jak si někdo nechal zabezpečit okna mřížemi. Přijeli zloději, přivázali mříž k autu, popojeli a měli vstup do domu volný. I když na to nakonec přistoupí je málokdo, mříže je prý lepší instalovat na vnitřní stranu okna, tedy do bytu (a tady je můžete zakrýt třeba hezkou záclonou). Zloději tak nemohou okouknout způsob připevnění, a než se k mříži dostanou, nejprve musí rozbít okno. A je velice pravděpodobné, že tříštění skla by přivolalo někoho dříve, než by zloději vylomili nebo přepilovali mříže.
text: Magdaléna Krajmerová foto: archiv |
Jak (se) pere Lucie Zedníčková
|
|
Představa zachování života, pokud nevlastníte pračku, ale máte malé děti, které se snažíte průběžně vychovávat, krmit, uspávat, oblékat, číst jim pohádky a dělat tisíc dalších věcí, je z mého pohledu prostě nemožná.
Rvát se o praní Český jazyk dost přesně rozeznává význam slov prát a prát se. To téměř titěrné zvratné zájmeno zcela mění nejen větu, ale i situaci. Do stavu dokonalé čistoty lze díky drobnému slůvku „se“ vybílit leda hospodu. Pračka je ale jediným předmětem v našem bytě, u něhož se paradoxně rodinná rvačka nikdy strhnout nemůže. Manžel totiž vlastně ani pořádně neví, jak pračka vypadá, kde stojí, natož jak se zapíná a co se do ní dává, aby prádlo vyprala a ne seprala. Na jeho obhajobu však musím přiznat, že pokud pračka vyvrhne vyždímané prádlo (a stalo se to již několikrát), pověsí je na sušák. Tím ovšem celý jeho zájem o podivuhodný proces praní končí.
Mužská první pomoc Podle mužů je praní zřejmě jen ženská záležitost. Manžel však naštěstí uznává, že být ženou není žádný med, a na oplátku se mi snaží mnohé strasti vynahradit. Například tím, že když se pračka porouchá, rychle zavolá opraváře a zaplatí mu nekřesťanské peníze za expresní opravu – za tu nejexpresnější ze všech expresních oprav. Přestože zná pračku jen z mého vyprávění, je přesvědčený, že s malým dítětem se bez bílé skříňky na čisté prádlo neobejdete ani půl dne. Co vám budu povídat… Možná jsem nemusela říkat vůbec nic, protože mám asi úplně stejné zkušenosti jako většina žen.
Deset poznámek redakce: 1. Praček plněných zpředu se na trhu prodá dvakrát víc než těch plněných shora 2. Autoři nakloněných praček se při jejich konstrukci inspirovali obyčejnou míchačkou na maltu 3. Účinnost praní udávají písmena A až G na energetickém štítku, kdy A označuje nejlepší a G nejhorší 4. Otáčky praček se pohybují od 800 do 1 800, přičemž poškození prádla při nejvyšších otáčkách je pouze pověrou 5. Nejúspornější pračky jsou ty, které mají senzory sledující spotřebu vody během praní 6. Ideální pračka má programy na praní vlny a hedvábí a sama se stará, aby toto prádlo neutrpělo tepelný šok 7. Pračky plněné shora mají mj. výhodu možnosti průběžného plnění prádla. Jsou tedy ideální pro zapomnětlivé pradlenky 8. Pračky umístěné v kuchyni by měly být označeny jako Super silent. Supertichá pračka totiž zlepšuje vztahy se sousedy 9. Nejšetrnější k prádlu jsou pračky s takzvaným voštinovým bubnem – dva roky starou novinkou 10. Odborníci nedoporučují pračky kombinované se sušičkami. Kupovat by si je měli jen zoufalci zápasící s prostorem
Kontakty: Výrobky firem AEG, ELECTROLUX a ZANUSSI zakoupíte v prodejnách s bílou technikou ANNA & A, nám. Míru 4, Praha 2, tel./fax: 02/22 52 14 75; IBC, Příkop 6, Brno, tel.: 05/45 17 50 37–36
text: Lucie Zedníčková foto: Pavel Vítek a archiv styling: Pavel Bauer |
Sladký premiant okrasné zahrady
|
|
Potřebuje-li tvůrce zahrady do určité kompozice okrasný, bohatě kvetoucí strom, zvolí zpravidla některou z japonských třešní, nejčastěji sakuru ozdobnou (Prunus serrulata) a vybere z bohaté nabídky odrůd. Případně se rozhodne pro některého křížence, japonskou meruňku, okrasnou jabloň s malými nejedlými plody či mandlovník.
Sotva se však někde k danému účelu setkáme s využitím užitkové odrůdy jabloně. Jako by se zahradník dopouštěl nějakého prohřešku proti daným pravidlům. A přesto je několik jabloňových odrůd, které se ve spojení s vhodnou podnoží (jež různě omezuje vzrůst) a po zapěstování pěkné korunky postarají o stejný okrasný účin, a to nejen v době květu, ale také při dozrávání plodů.
Krásné odolné odrůdy Dnes jsou díky našim šlechtitelům k dispozici rezistentní nebo tolerantní odrůdy jabloní, které nevyžadují systematickou ochranu vůči hlavním chorobám – strupovitosti a padlí. Dříve to byl jeden z vážných argumentů proti zařazování jabloní do okrasných partií. Navíc rodí nádherná jablka, jejichž výrazná, zářivá červeň se postará o velký barevný efekt. V tomto směru je nejkrásnější Karmína, která také nejlépe snáší řez a její koruna se dá dobře tvarovat. Plody jsou úchvatné, ale z konzumního hlediska jsou některé odrůdy lepší. Vhodné jsou také kultivary Vanda a Rajka. Nejlepší rezistentní odrůdy jako Topaz, Rubinola, Rosana rostou dosti silně, neuspořádaně a k okrasným účelům by vyžadovaly odborný řez.
Rubín bere všechno Chceme-li spojit jedinečný okrasný účin s mimořádným užitkem, zvolíme odrůdu Rubín nebo ještě lépe její mutaci Bohemia s výraznější rozmytou červení plodů. Rubín se stal podle komise našich předních ovocnářů odrůdou desetiletí. Mnoho pěstitelů však tvrdí, že je to vůbec nejlepší odrůda, jaká se v historii našeho sadařství objevila. Vyhrála mnohokrát degustační zkoušky jak odborníků, tak laické veřejnosti, vítězila v soutěži Jablko roku a dokázala tak, že kromě krásy vynikají plody i mimořádnou chutí. Předností Rubínu, potažmo Bohemie, je pro majitele zahrady to, že po pečlivém zapěstování korunky necháme stromek několik let bez zásahu nůžek či pilky. Nanejvýš při větším zahuštění koruny odřízneme některé kolmo vzhůru rostoucí výhony celé, tedy až na větevní kroužek, v místě, kde výhon vyrůstá ze silnější větve. Zpočátku Rubín méně plodí, později, po rozklesnutí větví, to vynahradí bohatými úrodami. Nevýhodou je, že musíme odrůdu chránit před strupovitostí několika postřiky v době velkého tlaku choroby, tedy při delších obdobích vlhka. Za tuto péči se bohatě odmění svou krásou a užitkem.
text: Pavel Chobotský foto: autor |
Drobné radosti
|
|
Materiály Z materiálů bývá téměř ve všech případech zastoupen kov často v kombinaci s dřevem a sklem. Z kovů můžete vybírat z nerezové oceli v matném nebo leštěném provedení. Elegantně vypadá též hliník. K rustikálním kuchyním se většinou hodí měď nebo mosaz. Kov se vyskytuje i v lakované podobě, nejčastěji v bílé nebo černé barvě. Kombinuje-li se kov se dřevem a kuchyň má působit kompaktně, je dobré zvolit odstín kuchyňských dvířek či jiného kuchyňského nábytku. Nejrůznější poličky bývají z čirého skla.
Na záda kuchyně Závěsný program v té nejjednodušší formě se zpravidla skládá z jedné tyče (upevněné na zádech kuchyně) a háčků, na které se dá zavěsit kuchyňské náčiní, chňapka, ale i dekorace – např. svazek cibule či česneku. Ale nejen to, vybrat si můžete i z množství nejrůznějších poliček a držáků na kořenky, nože, papírové utěrky, příbory. Zavěsit můžete i odkapávač, který se umisťuje pod horní skříňky, nebo se zavěšuje na lištu do prostoru nad odkapávací plochu dřezu. Po použití se dá jednoduše zaklapnout a nezabírá místo na kuchyňské lince.
Další možností je kovová kolejnička zabudovaná do zádové desky kuchyně, ve které mohou závěsy volně jezdit, nebo v nich mohou být umístěné i jednoduché poličky. Zvolíte-li zádovou desku kuchyně z masivu, je tu jedno zajímavé řešení závěsného programu. V desce jsou pravidelně rozmístěny kovové úchyty, které slouží k dekoraci, ale i k zavěšování předmětů nebo skleněných poliček.
Do prostoru Velmi efektně působí vertikální multifunkční tyče s dřevěnými, skleněnými nebo drátěnými poličkami či držáky na sklenice. Vyrábějí se v různých délkách, umisťují se volně do prostoru od stropu až k podlaze, mohou tvořit součást barového pultu či snídaňového stolku. V krátkém provedení mohou vyplnit prostor mezi horními skříňkami a pracovní deskou.
Na poličky Ti, kterým je líto schovat pěkné nádobí, dózy či jiné kuchyňské drobnosti do skříněk a chtějí mít kuchyň provzdušněnou, mohou zvolit jednoduché poličky a umístit je místo horních skříněk či jinam na stěnu.
Na pracovní desku Nezapomeňte na to, že doplňkem se může stát i kuchyňský elektrospotřebič (topinkovač, robot, mixér), váha, stojánek na nože – samozřejmě za předpokladu, že jeho vzhled, materiál či barva jsou něčím výjimečné a stojí za vystavení. O designové výrobky už není na našem trhu nouze, takže možnost výběru je bohatá. Vybírat můžete z atraktivních tvarů, materiálů i barev.
Kontakty: ALEXA STUDIO, nákupní galerie Myslbek, Na Příkopě 19 – 21, Praha 1, tel.: 02/22 24 40 41; ARCADA, Zlatý Anděl, Plzeňská 344, Praha 5, tel.: 02/57 31 00 22, EUROHOF, Žitná 52, Praha 2, tel.: 02/22 87 42 35–36; INTERIÉR FLORIDA, Újezd 19, Praha 1, tel.: 02/57 31 74 10; LINEA PURA, Na Ořechovce 41, Praha 6, tel.: 02/24 31 17 54; Klimentská 48, Praha 1, tel.: 02/24 81 99 41; MEGARON, Na Vrších 1490/3, Praha 10, tel.: 02/67 31 58 80; PIGMAY STUDIO, Italská 27, Praha 2, tel.: 02/22 25 12 72
text: Lucie Brzoňová foto: archiv |
Diktáty madam Floristiky
|
|
Konec ledabylého odložení nějakých květů do nějaké vázy! Floristika nás učí přemýšlet o netradičních aranžmá, o kombinacích více druhů, o ladění do určitých barev, o stylu kytice, který přesně odpovídá jejímu určení.
Trendy květinových vazeb logicky navazují na trendy, které světu vládnou v odívání i zařizování interiérů. Letos se proto určitě nespletete, když se trochu odvážete a vaše květiny budou druhově pestré. Pokud chcete být opravdu in, budete je mít v různých odstínech jedné barvy. Doporučit můžeme červenou, fialovou nebo žlutou, chladnou krásou vynikají kompozice v modré. A bílá? Je nevinná a prochází všemi trendy napříč. Zatímco Holandská květinářská kancelář doporučuje hledat inspiraci v byzantské barevnosti a zdobnosti, němečtí floristé objevují ušlechtilou eleganci v kombinaci stříbřitě zelených listů eukalyptu, bílých květin a kovových doplňků. Francouzský florista Christian Tortu při svých exibicích představuje úžasné kompozice, kdy do jedné roviny řadí vzácné druhy orchidejí, bambus, trávu i třeba šípky.
Královnami mezi květy jsou samozřejmě růže, ale na paty jim šlapou orchideje a strelície, jejichž atraktivní květy vyvolávají pocit výjimečnosti. Vzhledem k tomu, že darováním květiny můžeme velice často nahradit obyčejná slova, nemůžeme zapomenout na květomluvu. Zatímco například ve Francii jde o velmi zažitý způsob komunikace vycházející z romantických historických tradic, u nás si s řečí květin zatím příliš starostí neděláme. Není to škoda?
Květomluva Afrikán: Nepřestávám tě milovat Astra: Proč mě trápíš? Blatouch: Nebuď tak krutá Bledule: Moje láska je věčná Bodlák: Tvoje řeči mě urážejí Divizna: Bojím se o tebe Fialka: Věnuj mi své srdce Frézie: Neztrácej naději Gerbera: Jsem upřímný Heřmánek: Tvá láska byla falešná Hledík: Navzdory tvé nepřízni tě miluji Hloh: Opovrhuji tebou Hluchavka: Jsem hluchý Hořec: Díky Hyacint: Jsem celý tvůj Chrpa: Čisté srdce je největší poklad Chryzantéma: Na shledanou Chudobka: Hodně štěstí Iris: Jsem raději sám Jetel: Ženit, či neženit? Jiřinka: Pýcha zastiňuje tvou krásu Kaktus: Mé štěstí bylo krátké Kala: Proč jsi tak chladná? Bílý karafiát: Mé srdce touží jen po tobě Červený karafiát: Bolí mne tvoje otálení Konvalinka: Tvůj obraz nosím v srdci Kopretina: Budu na tebe čekat Kosatec: Tichá voda břehy mele Bílá lilie: Zdobí tě skromnost a nevinnost Maceška: Velmi mě trápíš Mečík: Žádného nebezpečí se nebojím Měsíček: Buď ty, nebo žádná jiná Modřenec: Pamatuješ se na své sliby? Bílý narcis: Tvoje hrdost je směšná Žlutý narcis: Závidím každému, na koho pohlédneš Orchidea: Je možné tě obměkčit? Orlíček: Drž se! Petrklíč: Budeme se milovat až do smrti Pivoňka: Jak jsi krásná Pomněnka: Nezapomeň na mě Bílá růže: Čisté svědomí je nade vše Červená růže: Patřím jen tobě Sasanka: Jsi moje ztracené nebe Sedmikráska: Přirozený půvab je nejkrásnější Slunečnice: Opravdu je tvá hrdost nepřekonatelná? Sněženka: Vzpomínám na tebe Šeřík: Nenech mne dlouho čekat Tulipán: Pýcha předchází pád Vlčí mák: Dej si pozor na zrádce Zvonek: Kdy tě opět uvidím?
Kontakty:
AKIT, Žitná 30, Praha 2,
tel.: 02/24 94 16 87; ARZENAL, Valentinská 11/56, Praha 1, tel.: 02/24 81 74 79, fax: 02/24 81 07 22; FANTAZIE, tř. Karla IV. č. 222, Hradec Králové, tel.: 049/61 85 27; HOLANDSKÁ KVĚTINÁŘSKÁ KANCELÁŘ, Týnský dvůr 10, Ungelt, Praha 1, tel.: 02/24 82 80 63; INTERIER 3000, Divišova 757, Hradec Králové 2, tel./fax: 049/61 46 60; RENEÉS INTERIOR, Korunní 73, Praha 3, tel.: 02/24 25 46 27;
text: Pavlína Blahotová foto: Iveta Kopicová. Ivan Ivánek, Zdeněk Prchlík, Petr Zhoř a archiv |
