|
|
Trocha etymologie nikoho nezabije Pivoňky v Evropě Slunce, vláha, živiny Krása, která léčí
Jan Stanzel (redakčně doplněno textem Ivana Dvořáka), Foto: autor a Zdeněk Prchlík Zdroj: Můj dům 7/01
|
Blog
Zelený fráček (nejen pro vodníka)
|
|
Popínavky ve službách domu Takto stabilizovaná stavba nepodléhá tolik stárnutí. Popínavky v našich službách A co můžeme udělat my pro rostliny?
|
Plastu vstup nejen povole
V životě to však často vypadá jinak. Zatímco při rozhodování o sedací soupravě do obývacího pokoje dá hlavy dohromady celá rodina, zběhá se řada obchodů a prolistují se stohy časopisů, na zahradě se často dlouhá léta sedává na tom, co dům či kůlna dá. Přitom chvíle strávené v místech, kterým od jara do podzimu mnozí z nás věnují značnou část svého volného času, patří k těm nejkrásnějším. Celkovou pohodu pak umocňuje právě pohodlný zahradní nábytek, jenž se nemalou měrou podepisuje i na celkovém vzhledu zahrady.
Rodinnému domu, zahradě plast neubližuje
Kdo se rozhodl, že si pořídí zahradní nábytek, čeká ho, ostatně jako v případě mnohého jiného sortimentu, nesnadné rozhodování. Jaký nábytek si vybrat? Dřevěný, kovový, plastový…? Nabídka trhu je v tomto směru skutečně bohatá.
Vzhledem k tomu, že předchozí léta patřila v našem časopise především dřevu, podívejme se tentokrát na poněkud diskutabilní plast. Tento materiál se po letech přehlížení navrací, samozřejmě v kultivovanější podobě, nejen do našich kuchyní, koupelen i obytných místností, ale proniká i do našich zahrad. Vůbec mu nevadí, že mnozí lidé tvrdí, že plast na opravdový trávník, pod živé stromy, mezi kvetoucí květiny nepatří, že narušuje přírodní krásu a harmonii.
Plastový nábytek si lze jen velmi obtížně představit např. u roubené chaty na kraji lesa, jejíž majitelé se snaží okolí rekreačního objektu uchovat původní ráz. V tomto prostředí plast skutečně nemá místo, představoval by rušivý element. V jiné pozici se však ocitá na terase nebo přímo v okrasné zahradě rodinného domu, kterou si člověk přizpůsobil svým představám, v zahradě, kde louku nahradil anglický trávník, původní zeleň okrasné keře, stromy a nejrůznější druhy květin.
Také standardní rodinný dům snese jiné „doplňky“ než zmíněná dřevěná chata. Plastový nábytek v jeho blízkosti vůbec nepůsobí jako cizorodý prvek. Proč tedy mít zábrany při jeho použití a proč naopak nevyužít jeho předností?
Nebojme se barev
A které vlastnosti plastového nábytku především oceníme? Je jich hned několik. Kromě přijatelné ceny je to nízká hmotnost, která nám umožňuje jeho snadné přemísťování, útěk před sluníčkem nebo stěhování za ním. Plast nás nenutí ke spěchu ani při nenadálém dešti – voda mu totiž neubližuje. Pod střechu jej uklidíme pouze na zimu, na období, kdy nám počasí stejně neumožňuje vysedávání venku.
Vzhledem k tomu, že jde o snadno formovatelnou hmotu, některá křesla a sedačky skutečně nabízejí velice pohodlné posezení, a tak jsou s nimi spokojeni i ergonomové. Za přednost lze označit i pestrou paletu barev, ve kterých se jednotlivé kusy zahradního nábytku vyrábějí. Tato přednost však u nás stále zůstává nedoceněna. Největší zájem je v obchodech o nábytek hnědé barvy, který vzhledu zahrady sice neublíží, ale také ji na rozdíl od pastelových barev nikterak zvlášť neprojasní. Ale proč si do zahrady nepořídit třeba jasně červenou, bordó, modrou či tmavě zelenou sedací soupravu? Při pozornějším pohledu byste v zahradě, na domě s největší pravděpodobností objevili prvek téže barvy. Sedačka může ladit se střešní krytinou, barvou okenních rámů, ale i s barvou květů na vaší zahradě.
Ale ani když k synchronizaci barev náhodou nedojde, není třeba se vzdávat živějších barev. Mají totiž moc značně oživit např. zastíněnou, na pohled poněkud smutnou zahradu apod.
Kam se ubírá vývoj
Sortiment zahradního plastového nábytku se rok od roku rozšiřuje. Kromě židlí a stolů dnes zahrnuje nejrůznější lehátka, servírovací stolky, houpačky, stany pro garden party…
Nabídka zahradního plastového nábytku se však soustavně nejen rozšiřuje, ale i vyvíjí vstříc zákazníkovým potřebám. Kromě stohovacích židlí vám dnes nabízí židle, křesla či lehátka, které se velice snadno rozkládají a skládají a značně tím slevují ze svých nároků na úložný prostor. Většina skládacích lehátek a mnohé židle jsou zároveň polohovací. Mobilitu, především u lehátek, usnadňují kolečka.
V souvislosti se stále stoupajícími požadavky na pohodlí, můžeme na většinu lehátek, židlí, křesel a lavic zakoupit polstry, vyrobené převážně z molitanu potaženého bavlněnou tkaninou rozmanitých dekorů. Ty nám opět umožní synchronizovat a zároveň oživit prostor okolo nás. Výrobci nezapomněli ani na to, že polstry je třeba občas vyprat.
Při výběru plastového nábytku bychom si měli vždy vyzkoušet, jak se nám v něm sedí či leží. Jinak plast je moderní výrobní materiál, který si své místo v podobě vkusného zahradního nábytku zaslouží. Z toho důvodu by neměl skrývat svoji identitu, tvářit se třeba jako dřevo, někdy navíc vyřezávané, a krčit se jako ošklivé kačátko někde u zdi.
Alena Vondráková, Foto Antonín Vodák, archiv redakce
Zdroj: Můj dům 7/01
V životě to však často vypadá jinak. Zatímco při rozhodování o sedací soupravě do obývacího pokoje dá hlavy dohromady celá rodina, zběhá se řada obchodů a prolistují se stohy časopisů, na zahradě se často dlouhá léta sedává na tom, co dům či kůlna dá. Přitom chvíle strávené v místech, kterým od jara do podzimu mnozí z nás věnují značnou část svého volného času, patří k těm nejkrásnějším. Celkovou pohodu pak umocňuje právě pohodlný zahradní nábytek, jenž se nemalou měrou podepisuje i na celkovém vzhledu zahrady.
Rodinnému domu, zahradě plast neubližuje
Kdo se rozhodl, že si pořídí zahradní nábytek, čeká ho, ostatně jako v případě mnohého jiného sortimentu, nesnadné rozhodování. Jaký nábytek si vybrat? Dřevěný, kovový, plastový…? Nabídka trhu je v tomto směru skutečně bohatá.
Vzhledem k tomu, že předchozí léta patřila v našem časopise především dřevu, podívejme se tentokrát na poněkud diskutabilní plast. Tento materiál se po letech přehlížení navrací, samozřejmě v kultivovanější podobě, nejen do našich kuchyní, koupelen i obytných místností, ale proniká i do našich zahrad. Vůbec mu nevadí, že mnozí lidé tvrdí, že plast na opravdový trávník, pod živé stromy, mezi kvetoucí květiny nepatří, že narušuje přírodní krásu a harmonii.
Plastový nábytek si lze jen velmi obtížně představit např. u roubené chaty na kraji lesa, jejíž majitelé se snaží okolí rekreačního objektu uchovat původní ráz. V tomto prostředí plast skutečně nemá místo, představoval by rušivý element. V jiné pozici se však ocitá na terase nebo přímo v okrasné zahradě rodinného domu, kterou si člověk přizpůsobil svým představám, v zahradě, kde louku nahradil anglický trávník, původní zeleň okrasné keře, stromy a nejrůznější druhy květin.
Také standardní rodinný dům snese jiné „doplňky“ než zmíněná dřevěná chata. Plastový nábytek v jeho blízkosti vůbec nepůsobí jako cizorodý prvek. Proč tedy mít zábrany při jeho použití a proč naopak nevyužít jeho předností?
Nebojme se barev
A které vlastnosti plastového nábytku především oceníme? Je jich hned několik. Kromě přijatelné ceny je to nízká hmotnost, která nám umožňuje jeho snadné přemísťování, útěk před sluníčkem nebo stěhování za ním. Plast nás nenutí ke spěchu ani při nenadálém dešti – voda mu totiž neubližuje. Pod střechu jej uklidíme pouze na zimu, na období, kdy nám počasí stejně neumožňuje vysedávání venku.
Vzhledem k tomu, že jde o snadno formovatelnou hmotu, některá křesla a sedačky skutečně nabízejí velice pohodlné posezení, a tak jsou s nimi spokojeni i ergonomové. Za přednost lze označit i pestrou paletu barev, ve kterých se jednotlivé kusy zahradního nábytku vyrábějí. Tato přednost však u nás stále zůstává nedoceněna. Největší zájem je v obchodech o nábytek hnědé barvy, který vzhledu zahrady sice neublíží, ale také ji na rozdíl od pastelových barev nikterak zvlášť neprojasní. Ale proč si do zahrady nepořídit třeba jasně červenou, bordó, modrou či tmavě zelenou sedací soupravu? Při pozornějším pohledu byste v zahradě, na domě s největší pravděpodobností objevili prvek téže barvy. Sedačka může ladit se střešní krytinou, barvou okenních rámů, ale i s barvou květů na vaší zahradě.
Ale ani když k synchronizaci barev náhodou nedojde, není třeba se vzdávat živějších barev. Mají totiž moc značně oživit např. zastíněnou, na pohled poněkud smutnou zahradu apod.
Kam se ubírá vývoj
Sortiment zahradního plastového nábytku se rok od roku rozšiřuje. Kromě židlí a stolů dnes zahrnuje nejrůznější lehátka, servírovací stolky, houpačky, stany pro garden party…
Nabídka zahradního plastového nábytku se však soustavně nejen rozšiřuje, ale i vyvíjí vstříc zákazníkovým potřebám. Kromě stohovacích židlí vám dnes nabízí židle, křesla či lehátka, které se velice snadno rozkládají a skládají a značně tím slevují ze svých nároků na úložný prostor. Většina skládacích lehátek a mnohé židle jsou zároveň polohovací. Mobilitu, především u lehátek, usnadňují kolečka.
V souvislosti se stále stoupajícími požadavky na pohodlí, můžeme na většinu lehátek, židlí, křesel a lavic zakoupit polstry, vyrobené převážně z molitanu potaženého bavlněnou tkaninou rozmanitých dekorů. Ty nám opět umožní synchronizovat a zároveň oživit prostor okolo nás. Výrobci nezapomněli ani na to, že polstry je třeba občas vyprat.
Při výběru plastového nábytku bychom si měli vždy vyzkoušet, jak se nám v něm sedí či leží. Jinak plast je moderní výrobní materiál, který si své místo v podobě vkusného zahradního nábytku zaslouží. Z toho důvodu by neměl skrývat svoji identitu, tvářit se třeba jako dřevo, někdy navíc vyřezávané, a krčit se jako ošklivé kačátko někde u zdi.
Alena Vondráková, Foto Antonín Vodák, archiv redakce
Zdroj: Můj dům 7/01
Život s uměním
|
|
Je málo lidí, kteří si do volného prostoru bytu postaví moderní sochu, kteří knihám věnují několik stěn a obrazům svěří jednu z hlavních estetických rolí. Naši hostitelé jsou ovšem právě takoví. Rodinný životPřízemí domu je určeno především rodinnému životu, tak bohatému, jak může mít rodina se třemi syny ve školním věku od sedmi do jedenácti let. Téměř celé přízemí tvoří průchozí, maximálně otevřený prostor s kuchyní, jídelnou a obytnou halou-knihovnou. Podlahy jsou zde keramické a dlažba prochází ze zahrady až do kuchyně. Rodiče malých kluků z toho měli zpočátku trochu strach, ale po čase si uvědomili především dobré vlastnosti tohoto materiálu. Oceňují snadnou údržbu, sjednocující efekt a ve srovnání s patrem, kde jsou položeny celoplošné koberce, také fakt, že ani po delší době nevadí přemístění nábytku a bytových doplňků (což na kobercích vždy zanechá nějakou stopu). Byt totiž chápou jako živý organismus vyvíjející a měnící se spolu s nimi. V domě je podlahové topení a dlaždice jsou v tomto případě ideální krytinou — v zimě příjemně hřejí, v létě působí chladivě. Jejich představě rodinné pospolitosti vyhovuje také ostrůvkové řešení kuchyně, kdy je i při vaření vidět do otevřeného prostoru a především k jídelnímu stolu, centrálnímu bodu, v němž se nejčastěji scházejí všichni. Stůl podle návrhu ing. arch. Mikoláše Vavřína, který spolunavrhoval řešení interiéru, má masivní lipovou desku, nohy a luby z ořechu. „Máme ho již pár roků, ale lípa pořád krásně voní,“ říká otec rodiny, „a proti ostatnímu nábytku, který jsme si pořídili většinou v prodejně Ikea, je to neuvěřitelný rozdíl.“ Dům nebyl pro tuto rodinu nijak levný a tak jeho vybavování nábytkem probíhá již několik let a postupně. Nábytek z Ikey zvolili pro jeho nadčasovost, jednoduchost, možnost přestavování a dokupování a rovněž pro cenovou dostupnost. Několik nábytkových prvků je však atypických a dělaných na míru tomuto interiéru. Vedle jídelního stolu je to především knihovna v obytné hale a „technická skříň“ ve stejné místnosti, v níž se za dřevěnými žaluziovými dvířky skrývá televizor a další audio-video technika. Knihy, obrazy, sochy Když dům koupili, působila rozlehlá spodní místnost s osmi dveřmi a schodištěm jako nádražní hala. K jejímu polidštění přispěla knihovna, otevřené regály, které kopírují dveřní otvory a jakoby prorůstají domem, i když na ochozu se mění v policový systém Billy (Ikea). Knihovny dodaly hale na útulnosti, proteplily ji, odizolovaly ji i zvukově. Ovšem to první, do čeho se nový interiér „oblékl“, byly obrazy. „Když jsme rozvěsili několik obrazů do nového domu, hned začal vypadat zabydleně. Gauč si můžeme koupit kdykoli, řekli jsme si, ale obraz? Třeba bychom se k tomu už nikdy nedostali. A tak jsme začali několika obrazy a sochami,“ líčí náš hostitel zcela atypický přístup k zařizování domu. Soustředil se na dva své oblíbené autory — Vladimíra Komárka (obrazy) a Vladimíra Preclíka (sochy a drobné plastiky). „Tyto autory jsem měl moc rád už dlouho, ale teprve po osmdesátém devátém jsem se seznámil s Vladimírem Komárkem. Tehdy jsem zjistil, že ti, které jsem si postavil na piedestal téměř posvátné úcty, jsou přátelští a milí lidé. V roce 1993 jsem se seznámil po jedné výstavě i s profesorem Preclíkem. Zbavil jsem se trémy a požádal ho o pomoc při zabydlování domu. Byl pro a od té doby se naše spolupráce prohlubuje. Stalo se totiž, že jsme koupili jeho sochu, umístili ji v interiéru, on pak přišel na návštěvu a byl hodně posmutnělý. Ukázalo se, že je smutný právě z toho umístění. Tak jsem ho požádal, aby svá díla dal tam, kde se mu to zdá nejlepší. Dnes musím říct, že správné místo a podstavec dělají jednu třetinu z celkového dojmu,“ líčí muž své zkušenosti. „Nikdy jsem nemyslel, že — kromě spousty problémů — může zařizování bytu člověku něco dát. Mě a mou rodinu ovšem skutečně obohatilo, seznámil jsem se se vzácnými osobnostmi, nejen s architektem, sochařem a malířem, ale třeba také s Jakubem Pávkem, truhlářem. Jeho práce s dřevem nadchla moje kluky tak, že ten nejmladší momentálně touží jít k panu Pávkovi do učení.“ TEXT: EVA POLÁČKOVÁ FOTO: PETR ZHOŘ |
Bílý obraz domova
|
|
Bílá dominuje celému interiéru, v přízemí ji doplňuje několik odstínů hnědé, mezi nimiž na sebe nejvíce upoutává pozornost barva mědi, v patře bílou najdeme v kombinaci s modrou a s nábytkem převážně v barvě přírodního dřeva. (Pro obrazovou dokumentaci byly vybrány pouze charakteristické záběry.) Hledání příměstské pohody Majitelka se svěřila, že obraz nového domova se v její hlavě rodil několik let. „Chtěla jsem se nastěhovat do prostředí, které bude odpovídat mým představám.“ Za sjednocující prvek zvolila několik barev, z nichž bílé přiřkla dvojjedinou úlohu — vzbuzovat pocit čistoty a jemné romantiky. Díky volbě velmi praktické podlahové krytiny, keramické dlažby v barvě usychajícího listí, získal interiér zvláštní atmosféru, v níž bílá nepůsobí sterilně. Dlažba také vyhraňuje tento byt jako vesnický, v němž není zbytečných bariér mezi zahradou, terasou a interiérem, ale naopak, příroda se v keramické podobě dere dovnitř a rozkládá se po celém přízemí. Rozlehlá hlavní místnost má tvar písmene L, kde jednu část tvoří obývací kout s protilehlou jídelnou a druhou prostorná světlá kuchyň. Obě zóny jsou barevně odlišeny, doplňující barvou odpočinkové je tmavě hnědá, která se objevuje hlavně na celočalouněné kožené sedací soupravě, konferenčním stolku a jednoduché skříňce na televizi a další audiotechniku. Ladění dohněda v tuto chvíli končí a hnědá se objevuje už jenom v kuchyni v měděných tónech. Střed místnosti naznačuje krb a hned za ním začíná jídelní část. Ta je bílá stejně jako kuchyň. U jídelního stolu může pohodlně zasednout osm osob. Piano, umístěné ve společenské části bytu, pak v této rodině umocňuje pocit pospolitosti. Kuchyň řešená do tvaru písmene U je od jídelního prostoru oddělena barovým pultem. Zaujmou v ní měděné doplňky, s nimiž se dobře snáší i zlatavé kování na kuchyňském nábytku. Měděné nejsou jen nádoby, ale i hodiny, vázy na květiny, stejně tak miska na ovoce, čajník či cukřenka. Jak se svěřila naše hostitelka, kupuje si tyto kousky už řadu let, ale teprve v novém domě našly náležité uplatnění. Bílé obklady mezi spodní a svrchní částí kuchyňské sestavy jsou kladeny diagonálně a byla zvolena větší velikost, než bývá v kuchyních obvyklé. Vedle hlavní místnosti je v přízemí ještě pracovna, koupelna se saunou a hala se schodištěm do patra. Počínaje schodištěm, mění se charakter interiéru ze společenského na intimní, což je avizováno především změnou podlahové krytiny. Dlažbu nahrazuje modrý koberec, který napovídá, že po něm se dostaneme do soukromé zóny bytu. Koberec není jen v koupelně, kde jsou dlaždice s jemným vzorem laděné domodra. Pocit příjemné relaxace byl navozen i výběrem lehkého rattanového nábytku umístěného tak, aby byl co nejčastěji zalit lázní denního světla. Velkou šatní skříň opodál zjemňuje bílá barva, prostor zvětšují velkoplošná zrcadla na jejích dveřích. Zatímco hala v přízemí je jakousi křižovatkou cest, o patro výše lze najít klidné místo pro rozjímání nebo četbu. Nábytek v pokojích je povětšinou z prodejny Ikea a byl ponechán v barvě přírodního dřeva, lazurovaný světlým nátěrem. Výsledek přísnějšího barevného a materiálového výběru dokládá, že bílá dokáže být ve spojení s výraznými pastelovými barvami a s jemnými přírodními tóny prvkem, který dodá bytu punc zklidnění a pohody. Ukazuje se, že v cestě za hledáním odpovídajícího výrazu interiéru příměstského stavení je volba přírodních materiálů a barev ve spojení s bílou sympatickým řešením. TEXT: JIŘÍ ROTH, FOTO: MARIE BONAVENTUROVÁ |
Modrý horizont
|
|
Zdánlivý chladModrá stejně jako zelená podporuje koncentraci, ale působí subjektivně chladněji. Z toho důvodu bývá ideální volbou pro ložnice, kde je vítaná nižší teplota. V jídelnách účinkuje zajímavým způsobem: snižuje chuť k jídlu. Většina potravin totiž nemá modrou barvu a lidé si vývojově podvědomě zafixovali, že modrý pokrm nebude nejspíš žádná delikatesa. V přírodě mají takovou barvu dokonce zejména plody jedovatých rostlin. Pokud však modrou užijeme jen na ojedinělých solitérech, její možná trochu kuriózní vlastnosti se utlumí a vystoupí nesporná kvalita — elegance. Faktem je, že s modrými doplňky přežije interiér bouřlivé změny obliby barev s menšími šrámy než třeba s červenou, žlutou nebo oranžovou. Symbolika Je symbolem věrnosti. V malířství patřila vždy vedle červené k barvám nejvyššího významu. Vyjadřuje nebe, nekonečnost, nedosažitelnost, hlubokou víru a smíření Užití v interiéru Světlejší tóny rozšiřují prostor a navozují dojem čistoty. Subjektivně snižuje teplotu místnosti a objektivně lidský tep. Tmavší modré solitéry jsou spíše opticky potlačeny. Na stěnách se nejlépe hodí do ložnic a koupelen, u nábytku kamkoliv, kde nechceme ztratit šanci pro umístění drobných zařizovacích předmětů ve světlých a teplých barvách Text: Petr Tschakert, Foto:archiv |
Zelené ticho
|
|
SoustředěníRůzné druhy zelené poskytují široké spektrum barevných efektů. Žlutozelená je barva přívětivá a mladistvá. Přidáním bílé vznikne již mnohem vážnější trávová, a přidáme-li ještě modrou s černou, dosáhneme smrkového, výrazně slavnostního odstínu. Zelená se doporučuje do interiéru s potřebou navodit subjektivní dojem klidu nebo podpořit soustředění. K jejím oblíbeným místnostem patří zejména ložnice, ale mohou to být i jídelny, pracovny nebo vstupní prostory. Světlo a detailyZelená člověka uklidňuje. Lidské oko navíc rozeznává největší počet jejích odstínů, a dokonce pod zeleným světlem vidí detaily, které jiná barva spolehlivě zatají. Ve společnosti zelené se zkrátka cítíme poměrně jistí. Nezanedbatelná a v interiéru využitelná je i její schopnost subjektivně snížit hladinu hluku. SymbolikaJe barvou naděje, klidu a rašícího jara. Navozuje pocit bezpečí a ticha. Má schopnost snižovat psychické napětí. Názor na symboliku zelené podléhal v průběhu historie mnohým změnám. Například v době renesance se stala typickou barvou ženských svatebních šatů Užití v interiéruIdeální barva pro ložnice nebo pracovny a obecně pro všechny místnosti, v nichž si chceme odpočinout nebo se soustředit. Doporučuje se do hlučného prostředí. Ve světlých odstínech na stěnách rozšiřuje prostor, v tmavých ho naopak zužuje Text: Petr Tschakert, Foto:archiv Zdroj: Moderní byt 7/01 |
Deset za všechny
|
|
Samota je pojem velmi relativní a v kuchyni zvlášť. V tom je právě háček. Člověk sice žije sám, navíc často v bytě, kam se opravdu už nikdo další nevejde, ale v útrobách kuchyňské sestavy stejně ukrývá hrnky, talíře a příbory pro návštěvy, k tomu několik větších hrnců. A to přesto, že si při zařizování bytu sliboval, že bude mít věci jen skutečně nezbytné. Každý ovšem považuje za nezbytné něco jiného. StudentkaV kuchyni potřebuje především mikrovlnnou troubu a rychlovarnou konvici. Docela snadno se smíří s tím, že zatím nemá myčku, ale důsledně dbá na to, aby přítel a nejlepší kamarádka měli vždy připravený svůj oblíbený šálek na čaj. BabičkaBabiččina kuchyň by nebyla celá bez prostorné lednice a velkého jídelního stolu. I v miniaturní garsonce se dá vyčarovat skvělá hostina. Přestože dnešní babičky už dávno vyrostly ze zástěr s ukrytým kapsářem, zásoby sladkostí pro vnoučata jsou stále bezedné. Mladý inženýrBez rychlovarné konvice si už neumí snídani představit. Určitě mu nechybí trouba, ale kdyby si mohl do varné desky zabudovat plotýnku na steak, určitě by se nezlobil. Přestože má na zdi místo obrazu pověšený snowboard, vyzná se skvěle ve speciálním kuchyňském nářadí a s kleštičkami na šneky nebo s čínskými hůlkami zachází naprosto přirozeně. Kuchyňská sestava jeho snů je malá, dokonale vybavená a případný nepořádek ukrývá například za elegantní stahovací roletku. PodnikatelkaPřestože je pracovně velmi vytížená, má kuchyňskou sestavu právě tak velkou, jak jen to prostory bytu dovolují. Občas se ráda odreaguje vařením a kromě toho předpokládá, že věčně žít sama nebude. Ve standardním kuchyňském vybavení automaticky počítá s myčkou nádobí, mikrovlnnou a horkovzdušnou troubou, krásnou, dokonale fungující digestoří a samozřejmě — s rychlovarnou konvicí. Znovu a po čtyřicítceŽivot s člověkem někdy zatočí. Stojí opět na začátku, i když už ne zdaleka tak mladý, svěží a naivní jako před dvaceti lety. Pro sebe vaří jen výjimečně, ale stejně u plotny tráví víc času, než by chtěl. Přicházejí děti, přátelé. Naštěstí je poblíž několik výborných restaurací s velikou výhodou: na špinavé nádobí po malé oslavě mají své lidi. Text: Pavlína Blahotová, FOTO: ARCHIV Zdroj: Moderní byt 7/01 Kontakty: AMBER INTERIÉR, Vinohradská 48, Praha 2, tel.: 02/24 25 34 87; AMEK, Korunní 56, Praha 2, tel.: 02/22 51 83 71; CASA TOSCANA, Svobodova 11, Praha 2, tel.: 02/24 92 08 26, fax: 02/24 92 10 88; IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 02/51 61 01 10; INTERIÉR FLORIDA, Újezd 19, Praha 1, tel.: 02/57 31 74 10; KLOU DESIGN, Holečkova 34, Praha 5, tel.: 02/57 31 79 64; PIGMAY, Italská 27, Praha 2, tel.: 02/22 25 12 72 |
Červená odvaha
|
|
KořenyKde jsou kořeny červené? Z moderního designu ji prosazovalo například art deco, často v ostré kombinaci s černou. Ve svých návrzích ji neopomněla ani Ellen Grayová už ve třicátých letech dvacátého století. Milovala ji i šedesátá léta a sedmdesátá se do ní doslova zbláznila. S červenou je však nutné zacházet opatrně a dávkovat ji s mírou. SymbolikaZtělesňuje živost, čilost, dynamiku a tvořivé úsilí. Je symbolem ohně a radikality. Ve středověku symbolizovala zákon. Na obrazech patřila vždy rouchu Panny Marie nebo oděvům králů jako vyjádření barvy nejvyššího významu Užití v interiéruJe praktické s ní šetřit. Výrazný rudý solitér dá najevo osobitost a názorovou vyhraněnost majitele, ale na jednu místnost stačí. Na stěnách by měla být užita jen v prostorných pokojích. Podporuje chuť k jídlu, proto ji lze doporučit do jídelny Text: Petr Tschakert, Foto:archiv |
Sám sobě sousedem
Na konci ulice s výhledem na řeku stojí tři domy. Ten nejstarší stavěl náš energický hostitel ještě jako malý kluk společně se svými rodiči. Prostřední dům postavil pro svou rodinu. Brzy si uvědomil, jak rád by zachoval určitou intimitu bydlení na konci ulice a také to, že vedlejší parcela při současném tempu rozvoje města určitě dlouho nezůstane prázdná. Přišel nápad, který je vlastně docela logický: než si zvykat na nové sousedy, bude si radši sousedem sám.
Původně měl v plánu vybudovat na pozemku jen značkovou prodejnu motocyklů, které jsou jeho celoživotní vášní. Konečný výsledek je však jiný: na konci ulice stojí osobitý dům, který splňuje všechny představy o bydlení zralého muže žijícího náročným zaměstnáním, bohatým společenským životem a aktivním sportem.
Protože je dobře viditelný i z ulice za řekou, architekt Jiří Kobera (Ateliér Kobera) jej navrhl tak, aby nijak nenarušoval dosavadní ráz zástavby se sedlovými střechami. Stavbu provedly Českobudějovické pozemní stavby v kvalitě, která majiteli vyhovuje ve všech parametrech. O tom, jak náročným investorem byl, vypovídá například autorský design nerezového zábradlí a vstupního zastřešení, které vzniklo podle návrhu Jiřího Bláhy.
Pohled ze soukromí zahrady za domem je od pohledu z ulice naprosto odlišný. Ve svažitém terénu se zahrada nachází na úrovni prvního patra a tvoří velkou přírodní terasu s dokonalým kobercovým trávníkem a venkovním bazénem. Nad ním je další vybudovaný val, který brzy poroste zelení a bude chránit soukromí i při pohledu z horní ulice.
Koupání v bazénu tu nemusí vůbec být nudné — dům totiž ze zahrady vypadá jako velká ponorka. Oblá linie střechy pobité mědí a kulatá okna, z jedné strany bazén, z druhé blízkost řeky. Ponorka pro radost muži, který zůstává klukem. On sám sice tvrdí, že dům má tolik oblouků proto, že jeho architekt nemá pravítko, ale my víme své.
Charakter domu zvenku i zevnitř odpovídá zaměření muže, který má velmi blízko ke kovu v jeho mnoha podobách. V té skromné, na milimetry přesné, jako je výroba miniaturních součástek, i v té efektní, rychlé, jako jsou naleštěné kapoty motocyklů. Střídmě zařízenými místnostmi prolínají různé formy kovových předmětů a zábradlí, z přízemí do patra vede na míru vytvořené páteřové schodiště s masivními dubovými schodnicemi.
Očividně nejužívanější místností je profesionálně zařízená posilovna s malou galerií. Dokonale vybavená kuchyň s žulovou pracovní deskou zatím příliš zabydleně nepůsobí. „Divíte se? Já umím uvařit vejce na čtyři způsoby, a to je všechno.
Ale aspoň se nemusím bát rozklepávat je o desku. Vždycky se to povede napoprvé.“
FOTO: ROBERT VIRT
Kontakty:
ATELIÉR KOBERA, Puchmayerova 378,
Týn n. Vltavou, tel.: 0334/73 24 36;
BOOM LIVING, Masarykova 976,
Hluboká nad Vltavou, tel.: 038/796 51 15;
GRANIT HOLEC, Chelčického 2292,
Kroměříž, tel./fax: 0634/250 17;
KORYNA, Truhlářská 11, Praha 1,
tel.: 02/231 90 36;
TRUHLÁŘSTVÍ PFEFFER, Chlumec 23,
p. Hluboká n. Vltavou, tel.: 0344/76 51 42;
VESKOM, Průmyslová 5, Praha 10,
tel.: 02/72 70 34 24;
VÝTVARNÉ DÍLNY JIŘÍ BLÁHA,
(General Compact) Chlum u Třeboně 90,
tel.: 0333/79 72 11
