Blog

Zpustošená stodola se proměnila v kouzelné místo, kde se zastavil čas

Návštěva této stodoly je opravdovým zážitkem pro každého, kdo má rád vkusný design, poctivé řemeslo a ctí odkaz historie. Odhalené kamenné a cihlové zdivo, přiznané dřevěné stropy a stěny u vestavby – to vše vytváří jedinečnou autentickou přírodní atmosféru, v níž se každý musí cítit dobře. Inspiraci pro zařízení a vylepšení vlastního domova tu najdete doslova na každém kroku, ať už se pohybujete v obývací části, kuchyni, jídelně, v některé z ložnicí či koupelně.

Z terasy se vchází do obývacího pokoje spojeného s jídelním prostorem a vybavenou kuchyní s kachlovým sporákem. Díky proskleným dveřím máte les stále jako na dlani, vedle je umístěna koupelna se sprchou a WC. Po schodišti, pod nímž se nachází malá šatna, se dostanete hned do trojice ložnic – Lesní, Dubové a Pomněnkové.

Malou brankou za stodolou zase snadno vklouznete do lesa, kde můžete do krmelce přihodit třeba mrkev – srnky si na ní jistě rády pochutnají, je to úžasná podívaná. Kdyby náhodou nepřišly, nakrmíte alespoň „domácího“ srnečka Koliho, kterého majitelé zachránili a už s nimi zůstal. Okolí vybízí rovněž k tomu vyrazit na houby, jahody či borůvky, vyjet si na kole nebo se projít k ohradě s koňmi.

Další krásná místa najdete na Amazing Places – vyhledávači kouzelných míst v Česku.

Jak správně připravit zahradu na zimu

1. Pokračujte v zalévání i na podzim

Že tráva během zimy přestává růst a nemusí se zalévat až do jara, je jeden z nejčastějších mýtů. I když se na zimu dostává do fáze odpočinku, kořeny nepřestávají pracovat. I nadále potřebují vláhu pro zajištění hydratace a růstu. „Pozor dávejte i na přelité trávníky, které jsou obvykle výsledkem automatického zavlažování. Trávník se může zapařit a začaly by se v něm tvořit houby a různé houbové choroby. Zahradu během podzimu zalévejte během dne, aby měla voda dostatečný čas na vsáknutí. Pokud trávník prolejete večer, voda nebude mít čas se vsáknout a zůstane na stéblech, což může vést ke vzniku nechtěných plísní. Trávník zalijte 1 či 2 dny před příchodem chladných dnů, aby se voda dostala ke kořenům,“ upozorňuje David Benda, odborník z oddělení zahrad v projektových marketech Hornbach.

2. Pravidelně odhrnujte spadané listí

I během chladnějších měsíců potřebuje trávník sluneční paprsky. Snažte se listy shrabovat pravidelně, aby se pod nimi nevytvořila plíseň. Ta by mohla trávník poškodit a na jaře byste našli trávu plnou lysých a plesnivých míst. Dostatečný přísun světla a vzduchu je účinnou prevencí proti vzniku takových plísní.

„Při sběru spadaného listí oceníte vysavače nebo fukary. Ty jsou ideálním pomocníkem, který listí rychle uklidí na jedno místo. Ušetříte tak čas, který byste trávili manuálním hrabáním listí. Doporučit mohu například fukar na listí for_q, který je vysoce výkonný a při čištění trávníku nebudete muset zápasit s otravnými kabely,“ radí David Benda z Hornbachu.

3. Správná délka trávníku na zimu

Trávu byste měli sekat tak dlouho, dokud se nezpomalí její růst. Správná délka trávy je nezbytná pro udržení její zdraví i během období klidu. Pokud je tráva příliš nízká, studený vítr či mráz může poškodit kořeny a způsobit odumřelé úseky. Na druhou stranu, pokud je příliš vysoká, hrozí vznik plísní. Závěrečné sekání trávníku doporučujeme zrealizovat koncem října nebo začátkem listopadu. Ideální výška trávy by měla být přibližně 6 cm.

4. Nezapomeňte na vertikutaci a provzdušnění

Pod pojmem vertikutace rozumíme nařezání travního drnu na trávníkové ploše za účelem odstranění starého řeziva, plevele a mechu. Vytvoří se tak prostor pro nové, zdravá a silná trávová stébla. Po provedení vertikutace se také zlepší přívod vody a přísun hnojiva. Mnohé vertikutátory se prodávají s funkcemi 3v1, kdy budete trávník vertikutovat a zároveň provzdušňovat. U menších travnatých ploch si vystačíte s provzdušňovacími vidlemi.

5. Hnojení pro svěží jarní trávník

Hnojit nezapomínejte ani na podzim. I když se růst nové trávy během studených měsíců zpomalí, růst kořenů pokračuje i nadále. Podzimní hnojení dodá potřebné živiny kořenům na to, aby mohl trávník zdravě růst následující jaro. Vždy použijte výhradně podzimní trávníkové hnojivo, které má vysoký obsah draslíku. Trávník hnojte pouze jednorázově, ideálně na konci září, aby měl měsíc před nástupem zimy dost času na regeneraci.

6. Ošetřete poškozená místa

Podzim je ideálním obdobím k ošetření holých míst trávníku. Nejrychlejším způsobem je použití speciálních semen na dosev, které jsou často obohaceny o rychlé „startovací“ hnojivo a mulčovací materiál. „Používejte výhradně travní směsi určené na dosévání trávy. Pokud budete z důvodu velkého poškození dosévat trávník až na jaře, použijte původní osivo. Zem rozhrabte kovovými hráběmi nebo vertikutátorem a sejte podle návodu na obalu. Při lokálním dosevu použijte méně semen, v opačném případě by trávy bylo příliš mnoho, zapařila by se a trpěla by houbovými chorobami. Semeno jednoduše zahrabte hráběmi a zaválcujte nebo přitlačte lopatou, aby se zem spojila se semínkem. Na dosev mohu doporučit travní směs FloraSelf Obnova, které je ve výhodném 3kilovém balení,“ doporučuje David Benda z Hornbachu.

Krátký zimní tip na závěr

„Pokud se probudíte do krásného zasněženého rána, nechte sníh na trávníku. Někteří lidé sníh odhrnují ve snaze trávník ochránit. Ve skutečnosti však sníh nabízí izolaci před ostrým zimním vzduchem a mrazem,“ dodává David Benda.

Více informací najdete na: www.hornbach.cz
Přidejte se k nám na Facebooku – www.facebook.com/HornbachCZ

Designérka Iva Bastlová: Ložnice není jen postel a skříň

Když se řekne „zdravé spaní“, co si pod tím představíte? Jde o víc než o stabilní postel a dobrou matraci?

Určitě ano, i když matrace patří mezi stěžejní. K dobrému spánku je potřeba i kvalitní prostor, tzn. dostatečně velká a větraná místnost, s hezkým výhledem, správné umístění lůžka i celkové zařízení pokoje. Jinak se bude usínat v příjemně a esteticky zařízeném interiéru a jinak ve „skladišti“ věcí, kde není možné ani pořádně utřít prach.

Jak velká by podle vás měla být pohodlná ložnice pro dvojici a jak velká pro jednu osobu, případně pro dítě?

Velikost ložnice pro manželský pár záleží na tom, zda se zde bude nacházet i vestavná skříň – skříně, tedy úložný prostor na ošacení, či je v bytě šatna, a totéž platí i pro jednu osobu. Pohodlná manželská ložnice bez skříní má rozměry 3 x 4 metry. I do ložnice pro jednu osobu se většinou používá dvoulůžko. U dětských pokojů je otázkou, pro kolik dětí je místnost určena, jak jsou věkově od sebe a opět, zda jde o dětskou ložnici a herna s šatnou jsou vedle, nebo o klasický pokoj, který musí splňovat všechny funkce, a tudíž je třeba mu vyhradit větší plochu.

Čtěte také: Jak zařídit ložnici pro klidný a vydatný spánek

Existuje nějaké vodítko, jak spolehlivě vybrat „tu pravou“ postel? A kam ji umístit? K oknu, ke dveřím, do kouta…

Kritéria výběru bych rozdělila na tři. Za prvé kvalita provedení, tedy aby postel vydržela, byla stabilní, z kvalitních materiálů atd. Za druhé ergonomie, tzn. aby neměla ostré výstupky, nesmyslnou výšku, nevhodnou konstrukci apod., a za třetí, aby po estetické stránce zapadala do stylu interiéru. Postel by měla mít takové místo, aby se v ní člověk cítil bezpečně, tedy viděl na dveře, na okno. Určitě nedoporučuji umístit dvoulůžko do rohu, zaslouží si důstojné místo, ze tří stran s průchozí komunikační zónou. Rozhodně není vhodné dávat jej k topení a také nepovažuji za ideální umístění volně v prostoru, vždy se snažím, aby byla za čelem pevná stěna.

Stačí pro pohodlné spaní postel standardní velikosti – dvojlůžko o rozměrech 160 × 200 cm?

Pokud na lůžku spí každodenně pár, domnívám se, že rozměr 160 × 200 cm nestačí. Za standard považuji 180 × 200 cm, a raději volím vždy širší postel. Je-li muž hodně vysoký, je na místě zvolit prodlouženou délku, tzn. 220 cm.

Vybrat správnou matraci je úplná věda. Na trhu najdeme škálu výrobků z různých materiálů, prosazují se sendvičové matrace, matrace s tzv. inteligentní nebo paměťovou pěnou atd. Co byste zákazníkům při výběru doporučila?

Vyhnout se experimentům a necertifikovaným výrobkům. Osobně nejsem nakloněna pružinám. Vždy je však třeba matraci vyzkoušet, bez toho bych ji nikdy nekoupila. A na matraci bych rozhodně nešetřila. Kvalitní výrobci vám poradí, půjčí vám ji na vyzkoušení i na delší dobu. Každý má jiné zdravotní problémy, jinou konstituci těla a bude mu vyhovovat něco jiného.

Nepřehlédněte: Zařizujeme ložnici: Na co všechno je třeba myslet?

Považujete za vhodnější pořídit si luxusní matraci (ta ale vzhledem k ceně musí vydržet spoustu let), nebo vybrat střední kvalitu a častěji matrace vyměňovat?

Domnívám se, že matrace v ceně 10 až 15 000 korun na jednu osobu je dostatečně kvalitní, pokud budete vybírat u certifikovaného výrobce. Ty, které stojí řádově desítky tisíc na jednu osobu, jsou často spíše marketingovým pozlátkem.

Postel, noční stolek, skříň, dřevo v kombinaci s šedou nebo béžovou, to je běžný obrázek dnešní ložnice. Nápady se tu příliš nehýří. Patří do ložnice také trocha barev a fantazie?

Je mi občas dost smutno z interiérů vybavených bez nápadu a jako „přes kopírák“. Originalita, osobitost a fantazie do našich domovů i našich ložnic podle mě patří. A to, že se v ložnici hlavně spí, neznamená, že musí být místnost nudná. Ale to je na další povídání.

Ing. Iva Bastlová, DiS

Vystudovala obor navrhování interiérů a nábytku a věnuje se mu více než 15 let. Navrhuje nejen interiéry, ale také produkty. Přednáší, organizuje semináře pro širokou veřejnost i odborníky a připravuje doprovodné programy pro veletrhy o bydlení.

Kontakt: Ivabastlova.cz

Vířivka je skvělou investicí

Jak vybrat venkovní vířivku

Vířivka je jeden z těch kousků do domácnosti, jehož výběr se rozhodně nevyplatí podcenit. Pokud zvolíte dobře, budete ji doma mít třeba dalších dvacet let. Proto je důležité sednout si s celou rodinou a určit, co všechno od své budoucí vířivky očekáváte.

Výběr podle velikosti vířivky

Kolik prostoru na umístění vířivky máte? Chcete ve vířivce relaxovat o samotě po náročném dni? Nebo v ní plánujete trávit chvíle odpočinku s rodinou a přáteli? To jsou základní otázky, které byste si měli při výběru velikosti položit.

Integrovaná vířivka

Spa integrované do země jsou oblíbenou variantou. Pokud máte zájem právě o tuto variantu, zajímejte se při výběru o to, zda je zvolený produkt k integraci určený. Velké množství výrobců neváhá do země zakopat vířivku v kabinetu, která je určená k povrchovému umístění, což může výrazně zkrátit její životnost.

Kvalitního výrobce poznáte mimo jiné i podle toho, že vám k integraci nabídne vířivku s konstrukcí přímo uzpůsobenou k integraci spa do země. Taková vířivka se dodává v rámu. Mimo jiné ji poznáte také podle toho, že jsou její součástí schůdky, které vám zajistí při používání integrované vířivky maximální pohodlí.

Nezapomeňte, že venkovní vířivku pořizujete skutečně na desítky let. Zapomeňte tak na kompromisy a nízkou cenu. Místo toho se soustřeďte na dobrý poměr ceny nejen ke kvalitě samotných spa, ale i všech služeb, které prodejce nabízí.

Na výběr nespěchejte a nebojte se žádat produkt na míru přesně podle vašich představ a potřeb. Při nákupu skladového produktu musíte chtě nechtě přistoupit na nejeden kompromis, protože takové kousky jsou určené pro každého – a tím pádem nedovedou pořádně uspokojit nikoho.

Jak poznat kvalitního výrobce venkovních vířivek?

Na trhu máme velké množství prodejců. Velká část z nich se však rozhodně nedá považovat za seriózní. Pokud chcete za své peníze skutečnou kvalitu, zaměřte se na to, od koho vířivku kupujete.

Koupě kvalitních spa je podobná nákupu auta. Rozhodně nepočítejte s tím, že si vystačíte s nákupem přes internet. U poctivého dodavatele si můžete vířivku nejen důkladně prohlédnout, ale také na vlastní kůži otestovat. Pokud možnost otestování prodejce v showroomu neumožňuje, měli byste zpozornět, většinou se jedná o špatné znamení.

Někteří dodavatelé vířivky pouze přeprodávají nebo montují z dovezených komponentů. Pokud hledáte skutečnou kvalitu, zaměřte se na prodejce, kteří spa vyrábějí od základů.

Jak poznat, že je vířivka vyrobená v ČR?

„Vyrobeno v ČR“ je oblíbené heslo, které však část výrobců užívá neprávem. Pokud chcete jistotu, že za své peníze pořizujete skutečně kvalitní vířivku vyrobenou v ČR, požádejte dodavatele o prohlídku samotné výroby. Pokud nemá co skrývat, rád vás po svém zázemí provede. Opravdu českou vířivku poznáte také podle certifikátu Czech Made.

Při nákupu si dejte pozor také na tzv. kanadské či švédské vířivky, jejichž původ je také velmi často v Číně.

Kvalitní dodavatelé poskytují kvalitní servis

Důležité jsou také zkušenosti v oboru i celková prezentace společnosti. Při nákupu vířivky volte pouze mezi značkami, které jsou na našem trhu dlouhodobě zavedené. Jen tak s vířivkou koupíte i záruku doživotního servisu. Kvalitní zavedený výrobce vám navíc poskytne i služby spojené s instalací a údržbou spa, včetně záručního i pozáručního servisu.

Reference

Jaké má vámi zvolený prodejce reference? Přestože internetové recenze nejsou pokaždé objektivní, mohou vám mnohé prozradit. Doporučení a zkušenosti s výrobci vířivek je nejlepší získat od známých, které již vířivku mají.

Test vířivek – pozor na objektivitu

Hledáte na internetu srovnání vířivek? Pozor na jejich objektivitu. Srovnávacích článků najdete poměrně velké množství, nikdo vám však nezaručí, že jsou skutečně objektivní. Často se naopak může jednat o pouhou reklamu, ve které je vítěz předem určený.

Srovnáním vířivek se můžete řídit v užším výběru, a to v článcích, které porovnávají parametry vířivek přímo od výrobce. Podle toho už se můžete v klidu rozhodnout, která vám vyhovují nejvíce. Podobná srovnání pak nezatěžuje ani osobní názor autora a s ním spojená neobjektivita.

Jakému materiálu věří sami stavaři? Majitel stavební firmy si postavil z Ytongu a Silky

Původní bydlení v bytě se rodina rozhodla vyměnit za dům. V menší obci na Opavsku koupili pozemek o velkorysé rozloze 3300 m2. Vybrali si typový bungalov u společnosti G servis, která jim poskytla také některé individuální úpravy. Dům je postaven v nejlepším možném energetickém standardu své doby (rok 2013) a v případě přidání rekuperace by splňoval podmínky pasivní výstavby. Obvodové zdivo je z tepelněizolačních tvárnic, náklady na topení snížilo také instalované tepelné čerpadlo.

„Důvodů pro Ytong bylo víc – původní profesí jsem truhlář a vím, že se do něj snadno instaluje veškerý nábytek, kuchyně a další věci. Také jsem chtěl sádrové omítky – protože jsme chtěli hladké stěny a vyhovují nám také z hygienického a zdravotního hlediska. Ty se na tento materiál provádějí výborně,“ doplňuje.

Dalším požadavkem byl maximální klid – jejich představy o akustickém útlumu zvenčí splnily obvodové tvárnice a výplně otvorů. Dovnitř použili nosnou stěnu z vápenopískových tvárnic Silka: „Silku jsme použili kvůli útlumu mezi denní, rušnou částí, a klidovou zónou s ložnicemi. Také tu byl důvod statický – překlady jsou svedeny na tuto nosnou stěnu a Silka zesílila její únosnost,“ vysvětluje majitel.

Ze systému Ytong je také strop Klasik, který si firma majitele u jeho vlastního domu vyzkoušela před lety poprvé: „Stejně jako u kterékoli jiné práce s Ytongem, i v případě stropu platí jednoduchost při montáži. I když naši zaměstnanci dělali u nás tento strop poprvé, šlo to bez potíží. Navíc si vložky snadno upravili na příslušnou délku. Při užívání jako velkou výhodu vnímám to, že nejsou v napojení stropu a zdiva ani po letech žádné praskliny – je to stejný materiál jako obvodové zdivo a tak nevzniká pnutí mezi dvěma různými materiály. Zpracovatelnost Ytongu je celkově perfektní a ocenili jsme také velkou přesnost, nemusíme ho dorovnávat velkou vrstvou omítky, stačilo nám nanést kolem 6 mm,“ doplňuje majitel.

Přestavba větrného mlýna ve středních Čechách aneb s větrákem v zádech

Obnova kulturních památek má velký význam nejenom pro samotné majitele objektů, ale i pro veřejnost. Větrné mlýny jsou součástí naší krajiny již od středověku a naši pozornost si určitě zaslouží. S nástupem moderních technologií se stále častěji vracíme ke starým lidovým řemeslům, obdivujeme zručnost našich předků i jejich znalosti. Noví majitelé chtějí vrátenskému větrnému mlýnu vrátit jeho bývalou slávu a vytvořit zde i komunitu podobně smýšlejících lidí, kteří mají zájem o umění, historii a řemesla.

Historia magistra vitae

K tomu, aby se při rekonstrukci plně ztotožnili s původním posláním mlýna, potřebovali znát jeho historii. Aleš Křemen věnoval hledání pramenů nemálo času. Zjistil, že byl postaven v roce 1870, jedná se o mlýn holandského typu s kuželovitou střechou s vikýři a nechal ho postavit statkář Václav Mareček. Použil kámen z pískovcového lomu, který si v místě pro tento účel otevřel, a stavbou pověřil zednického mistra Medonose ze Mšena. Postupem času přibyla k mlýnu další budova, kde se nacházely takzvané stoupy OE dnes již téměř zapomenuté technické zařízení na drcení kostí.

„Stoupy byly poháněny pomocí řemenů z hlavního hřídele ze mlýna a sloužily k drcení kostí, které statkář Václav Mareček kupoval od místních řezníků. Získanou kostní moučkou pak hnojil okolní pole,“ dodává zasvěceně Aleš Křemen.

Po válce větrný mlýn chátral a teprve až po roce 2000 prošel důkladnou rekonstrukcí, aby v následujících letech opět ztrácel na své kráse. „Osamělá stavba na cestě, která navazuje na křižovatku silnic mezi obcemi Vrátno, Boreč a Kluky, doslova prosila o záchranu,“ podotýká Aleš Křemen, který si mlýn prohlížel při svých letech dvouplošníkem a vnímal ho jako orientační bod. Netrvalo dlouho a koupil jej od německého majitele a začal společně s partnerkou Lucií Kozelskou opravovat.

Víte, že…

V České republice se podle statistik serveru PROPAMATKY nacházejí tři typy větrných mlýnů: německé, holandské a malé větrné mlýnky s turbínou. Nejstarší zmínka o větrném mlýnu je z roku 1277. V devatenáctém století se jich na našem území nacházelo téměř tisíc. Postupem času, s nástupem páry a elektrické energie, jich rychle ubývalo. V současné době stojí větrný mlýn nebo jeho pozůstatky v osmasedmdesáti lokalitách republiky. Stále více nadšenců má zájem o jejich záchranu.

Račte dále, jste zváni

Sochařka a výtvarnice Lucie Kozelská dává všem místnostem větrného mlýna ve Vrátně nebývalou energii a půvab. Svůj rukopis nezapře. Výtvarnou podobu navrhla už mnoha objektům. Asi nejvíce bývá spojována s Parkem Mirakulum, kde mistrně pracuje s akátovým dřevem, kameny a vodou. Část parku tak může evokovat proslulý park Güell z díla ctihodného Antoniho Gaudího. „Patří mezi mé oblíbence, ale srovnávat se s ním opravdu nemohu,“ říká skromně Lucie na prahu vrátenského větráku a zve nás na návštěvu.

Při našem rozhovoru zastřihává květiny a vkládá je do vázy. Poté nás provází všemi místnostmi a stihne i dílčí úpravy pro fotografy. „Inspirací je mi samotná příroda, tedy spíše detaily, jako například tato struktura stébla klasu, trav a rostlin,“ dodává a ukazuje na upravenou kytici a květy vložené v omítkách. Hliněné omítky a původní dlažbu najdeme ve většině místností čtyřpatrového 15 metrů vysokého kruhového objektu.

Tip: Noblesní vila z 20. let snese po rekonstrukci srovnání s prémiovým bydlením v dosahu Prahy

Hlína je tady plnohodnotnou alternativou konvenčních materiálů se všemi svými výhodami OE reguluje vlhkost, je prodyšná, vytváří tepelnou akumulaci objektu, vnitřní prostředí v místnostech je zdravé a přirozené. „Pokud umíte s hlínou pracovat, má široké uplatnění právě při rekonstrukci starých objektů, je skvělým doplňkem k přírodním materiálům, se kterými tak ráda pracuji,“ podotýká a vede nás do koupelny, kde se přidávaly do omítky květy levandule, které ji činí při pohlcování vlhkosti vysoce aromatickou.

Najdeme tady samozřejmě i další nádherné povrchové úpravy, včetně nátěrů vápenných stěrek. Za zmínku jistě stojí tmavý marocký štuk (Tadelakt), což je zajímavá alternativa obkladů beze spár. Objevuje se ve sprchovém koutě, kolem umyvadel, kuchyňské linky, ale i jako interiérový doplněk v dalších místnostech. Zdravé vnitřní klima je pro celý objekt velmi důležité, poskytují je pečlivě vybrané materiály, které jsou lidem po staletí blízké, proto se zde cítí přirozeně a svobodně, skoro jako ve volné přírodě.

Roztočte mlýnská kola

Jaký by to byl větrný mlýn, kdyby byl založený pouze na interiérovém designu dvanácti místností ve čtyřech patrech. Důležité je také jeho technické vybavení, které muselo rovněž projít komplexní rekonstrukcí. V tomto případě zejména v režii Aleše Křemene, který v rozhovoru mluví o „největší vrtuli svého života“. Má průměr úctyhodných dvacet metrů a vyrobil ji sám ve své dílně. Vrtulemi se již dlouho profesionálně zabývá a je majitelem historického dvouplošníku, který má své místo v přilehlém hangáru.

Další inspirativní rekonstrukce: Statek, kde zní jazz

Mlýnskou technologii u větrných mlýnů holandského typu popisuje jako poměrně složitou, podobnou té, kterou známe u vodních mlýnů. „Rozdíl v uspořádání je dán pouze tím, že energie k pohonu mlýna přichází shora,“ říká a ukazuje na lopatky ze smrku, perutě vyrobené z jedle a na hlavní hřídel z pevného dubu, jež vlastnoručně vyrobil. S namontováním a uložením mu pomáhali zkušení tesaři a řemeslníci.

Rekonstrukcí prošlo i paleční kolo, které přenáší pohyb pomocí takzvaného cévového kola na svislou hřídel. Pak už stačí jenom příznivý vítr a dobře vytvarované otáčející se lopatky. S plným provozem větrného mlýna ve Vrátně u Mšena však budou muset Lucie a Aleš ještě chvíli počkat. Technické vybavení musí projít přísnými zkouškami, okolí mlýna a přilehlé budovy se dočkají také změny.

Lucie Kozelská hovoří o kavárně a „hladovém oknu“ pro kolemjdoucí (či spíše kolemjedoucí, vede zde cyklostezka), o keramické dílně, kde se bude věnovat zvídavým dětem a motivovaným seniorům. V areálu se dokončuje také rybník s rákosím a přírodní zahradou, kde nebudou chybět ovocné stromy, keře s malinami a ostružinami a zelenina. „K umění, historii a řemeslům patří i potravinová soběstačnost,“ dodává na závěr naší návštěvy.

Hlavní aktéři rekonstrukce větrného mlýna

Aleš Křemen
Vystudoval uměleckou průmyslovku a oprava památek bylo jeho původní povolání. Věnuje se letectví a je zakladatelem a ředitelem firmy Woodcomp Propellers, která se zabývá vývojem, zkoušením, výrobou a prodejem leteckých vrtulí. Sídlí v Odoleně Vodě a expeduje do celého světa, od Indie až po Spojené státy americké.

Lucie Kozelská
Sochařka a výtvarnice, rodačka z Ostravy, vyrůstající v blízkém Brušperku, která se proslavila nezaměnitelným designem Parku Mirakulum v Milovicích. Na svém kontě má ale i celou řadu jiných, neméně významných projektů. Absolvovala uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, z Ostravské univerzity (výtvarná výchova a výtvarná tvorba) odešla studovat do Brna na VUT, FaVU obor sochařství u profesora Michaela Gabriela.

Psali jsme jinde: Rekonstrukce odhalila skrytá tajemství domu

Listopadky a nostalgie podzimu

Krásné barevné listopadky mají delší historii než leckterý královský rod a jejich původ je nutné hledat na Dálném východě – v Japonsku a v Číně. Vznikly před více než dvěma tisíci lety křížením několika planých druhů chryzantém (Chrysanthemum indicum, Ch. morifolium, Ch. erubescens) a dalších, které se dnes již nepěstují.

Tato květina postupně získala zcela zvláštní význam v tamní kultuře. Japonská pověst praví, že zlatá chryzantéma vznikla z božského náhrdelníku, a protože japonský císař byl za božského považován, staly se stylizované úbory chryzantém rodovým znakem japonské císařské rodiny. Po deset století byla císařským symbolem chryzantéma s šestnácti okvětními plátky a až do konce 2. světové války je dokonce nikdo jiný než císař nesměl ve svém znaku použít.

Japonsko je i šlechtitelským centrem, odkud pochází většina hybridů. Lze je počítat na tisíce. Kvetou ve všech barvách a odstínech kromě modré. Listopadka je velmi proměnlivá, najdeme skupiny s obřími úbory dokonale kulatého tvaru, jiné svinují okvětní lístky do elegantních jehlic, trubiček nebo lžiček, existují chryzantémy pomponkovité, kaskádovité, sasankovité, paprsčité, kučeravě kulovité, jednoduché a další – prostě každý si vybere podle svého vkusu.

Některé kultivary jsou z evropského hlediska až přešlechtěné, protože jejich dlouhé, nádherně formované okvětní lístky potřebují oporu ve formě drátěného kroužku. Samozřejmě je možné se rozhodnout i podle velikosti, nabízí se v květináčích pěstované trpasličí formy, stejně jako metrové stromkové kultivary, zaštipované do pravidelné korunky kulovitého tvaru.

Listopadky v našich zahradách

Chryzantémy se podle různých hledisek třídí do mnoha skupin. Pro pěstování na zahradě je důležitý výběr spolehlivě zimovzdorné odrůdy, která vydrží i tuzemské mrazy. I velmi odolné odrůdy se do plné krásy vyvíjejí především v teplejších vinorodých oblastech, mlhavý, mokrý a studený podzim jim nesvědčí. Půda by měla být ve „staré síle“, hlubší a výživnější, kyprá, stanoviště slunné a chráněné. Zatímco v létě vyžadují bohatou zálivku, v zimě ocení přísušek a lehký kryt z jehličnatých větví.

Trocha botaniky

Chryzantémy nebo také listopadky patří mezi rostliny hvězdnicovité (Asteraceae). Rod Chrysanthemum potrápil už hodně botaniků i zahradníků, protože učení pánové se dodnes nedokázali shodnout, zdali rod rozebrat na spoustu menších pod jmény řimbaba, kopretina, vratič, zlateň, nebo je rozdělit jen do různých sekcí v rámci rodu Chrysanthemum. Listopadka se nějaký čas řadila do rodu Dendranthema, nyní je však uváděna opět v původním rodu Chrysanthemum. Často se setkáte i s označením ozdobných kultivarů jako Dendranthema x hortorum.

Do zahrady, do skleníku i na balkon

Zdaleka ne všechny kultivary jsou mrazuvzdorné. Odrůdy ze skupiny „Multiflora“, dostupné v zahradnických centrech, se hodí jako nádobové rostliny pro podzimní dekoraci zahrady.

Skleníkové chryzantémy skupiny „Multiflora“ se dělí na dva typy odrůd. První se pěstují podle přirozené intenzity světla a kvetou od srpna do prosince. Druhé jsou ve velkovýrobě řízeny uměle, protože silně reagují na délku dne, intenzitu světla a teplotu – ty kvetou v různých termínech během roku, jak jsou naprogramovány. Obojí lze však pěstovat při normální intenzitě světla a pak kvetou na podzim, jak se na chryzantémy sluší.

Substrát potřebují těžší, humózní a dobře propustný, používá se směs kompostové země, rašeliny a může se přidat písek. Velmi důležité je světlo, vyžadují co nejsvětlejší umístění. Většina odrůd jsou rostliny krátkodenní, tzn. že květy zakládají a vyvíjejí jen při krátkých dnech, tedy od konce léta a během podzimu. Důležitá je i teplota, při zakládání a vyvíjení květů rostliny potřebují 16 až 23 °C, po vybarvení poupat se teplota snižuje na 12 až 14 °C.

Pokud není pěstování řízené, vyhovují obvykle venkovní podmínky pařeniště nebo balkonu až do října, poté je nutné rostliny přenést na chladné místo v interiéru. Většina odrůd snese pokles teplot pod nulu, ale naši zimu venku nepřežije. Chryzantémy lze zimovat v nevytápěném skleníku či v chladné místnosti, přes zimu potřebují alespoň tři týdny teploty pod 5 °C, aby rozkvetly i v dalším roce.

Velkokvěté chryzantémy se objevují zejména v nabídce řezaných rostlin, protože jejich pěstování je poměrně náročné. Jelikož vyžadují hodně světla, pěstují se ve sklenících. Jsou opravdovými stálicemi a společně s růžemi patří k jedněm z nejoblíbenějších řezaných květin.

Chryzantémy na talíři i v hrnku

Chryzantémy ocení dokonce i gourmet. Jeden druh (Ch. morifolium) se v jihovýchodní Asii pěstuje jako zelenina, jeho listy se vaří v polévkách nebo se obalené smaží. Jedlé jsou i okvětní plátky, používají se třeba do zeleninových salátů. Ale pozor – do jídla se dávají skutečně jen okvětní lístky, řapíky a středy jsou hořké a pokazily by celý pokrm. Čaj z květů se v Číně používá jako detoxikující, pomáhá proti bolestem hlavy a závratím, léčí nachlazení i nerovnováhu jater a prý i zlepšuje zrak.

Jak vyřešit dveře sprchového koutu

Do koupelen, kde zbývá málo místa, jsou nejvhodnější posuvné dveře. Nijak nezasahují do prostoru koupelny a voda po nich stéká do sprchovacího prostoru, nehrozí tedy odkapávání vody na zem ještě dlouho po ukončení sprchování. Při výběru tohoto typu dveří zkontrolujte kvalitu posuvného mechanismu, protože především na něm záleží, jak dlouho bude kout bezproblémově sloužit. Pohledem na horní vodicí lištu si můžete ověřit, jestli průměr koleček je větší než 2 cm a zda jsou opatřena kovovým ložiskem. U koleček menšího průměru hrozí, že se brzy zanesou nečistotami, začnou ve vodicí liště poskakovat, blokovat posuv a dveře se začnou křížit.

Zvláštním typem posuvu je systém AntiBlock patentovaný českým výrobcem RAVAK. Testuje jej na 1 milion otevření a zavření a poskytuje na něj 10 let záruku. Tento antiblokační mechanismus, použitý u koutů Supernova, funguje na principu nikoli koleček, ale pojezdu, který se posunuje v drážce opatřené prakticky nezničitelnou plastovou vložkou s vynikajícími kluznými vlastnostmi.

Zvláště pro niky, které nejsou příliš široké, mohou být výhodné tzv. zalamovací dveře. Jejich hlavní předností je, že zabírají nejméně místa ve vchodu do koutu, poskytují tak široký vstup v poměru k celkové šíři stavebního otvoru. Vzhledem k zalamování směrem do koutu nehrozí odkapávání zbytkové vody do prostoru koupelny.

Jednoduchost bez komplikací

Pro sprchové kouty ve vyšším standardu je typické otevírání otočné, a to buď na čepu (tzv. pivot) nebo na pantech. V obou případech se dveře otevírají ven do prostoru, s jejich velikostí je proto potřeba počítat při plánování koupelny. Hlavní výhodou pivotového otevírání je jeho naprostá spolehlivost. Jednoduchost tohoto systému nedává prostor komplikacím. Hlavní úlohu má kvalitní nerezový čep zasazený do pouzdra, ve kterém se otáčí a otáčí tak celé dveře. Otevírání na panty tvoří u sprchových koutů kromě praktické funkce i výrazný designový prvek. Estetika však nesmí převládnout. Krásné panty z levné slitiny nebo dokonce z plastu neudrží těžké skleněné dveře a nebudou dlouho fungovat.

Čtěte také: Jak účelně zařídit koupelnu se sprchou

Protože panty tvoří nejzásadnější součást tohoto typu sprchových koutů, není neobvyklé, že se prodávají i zvlášť. Nejdůležitější je ověřit u nich, zdali jsou vyrobeny z poctivého kovového materiálu a zdali mají zdvihový mechanismus, který zajišťuje aretaci dveří v základní zavřené poloze, jejich nadzdvihnutí nad prahovou lištu a automatické dovírání. Všechny tyto zdánlivé detaily při sprchování přirozeně zajišťují nerušený zážitek.

Račte projít

A největším trendem mezi sprchovými kouty jsou takové, které žádné otevírání ani nemají. Kouty typu walk-in mohou být naprosto bezbariérové a umožňují volný vstup z jedné či dvou stran.

Toto řešení, kdy dlažba přímo přechází do sprchového koutu, nabízí kromě pohodlí zcela bezbariérového vstupu také snadný úklid. Sprchový kout může mít i atypický tvar, takovéto řešení je výhodou zejména při rekonstrukcích starých domů nebo u atypických staveb, kde jsou někdy pravé úhly raritou. Voda je odváděna odtokovým žlábkem v podlaze, případně ve stěně – odtok vody je účinnější a lépe se čistí než klasický sifon, možnost instalace takovéhoto odpadu je však třeba předem ověřit.

Mohlo by vás zajímat:
Jak vyřešit uspořádání koupelny, aby byla praktická i příjemná?

Slaměný dům: inspirace i návrat ke starým řemeslům

Chtěli mít rodinný dům co nejšetrnější k přírodě. „Tento způsob stavění nás zaujal a nadchnul. Už při samotné výstavbě vzniklo pouze minimum odpadu, protože jsme používali převážně přírodní a obnovitelné materiály. Hlavní devízou je podle mě to, že ukazujeme, jak může být dům ze slámy na pohled i z hlediska provozu moderní. A také to, že je možné postavit ho svépomocí. Já se navíc snažím předávat své praktické zkušenosti všem nadšencům, kteří by si rádi takový dům postavili,“ vysvětluje absolutní vítěz 10. ročníku známé soutěže.

Splynout s přírodou

Malebná vesnice nedaleko Prahy s potokem a bohatou zelení dává dostatek příležitostí k realizaci přírodních staveb. Energeticky pasivní stavba manželů Chvátalových postavená ze slámy, hlíny a dřeva harmonicky splývá s okolní přírodou a díky velmi dobré tepelné izolaci veškerých konstrukcí a výplní potřebuje jen velmi málo energie na vytápění.

K úspornému provozu přispívá a i větrací systém s rekuperací a prosklená jižní stěna. „Energie, kterou okny i v mrazivých dnech přinášejí sluneční paprsky, nám stačí na příjemné vytopení celého prostoru. Slunce nám navíc díky střešní fotovoltaické elektrárně dodává i elektrickou energii na provoz elektrospotřebičů a dohřev teplé vody. Ve dnech, kdy je nebe zamračené, pak přitápíme dřevem v krbu,“ vysvětluje spokojený majitel.

Veškerá energie na provoz 160 metrů čtverečních slaměného domu pro čtyřčlennou rodinu v průměru stojí pouze okolo 700 Kč měsíčně. Dešťovou vodu ze střechy využívají pro splachování na toaletách a při zalévání zahrady, vodou ze střechy nad částí terasy napájejí zahradní jezírko.

Kvalitní vnitřní prostředí

Impozantní stavba s jasanovým schodištěm ve tvaru stromu působí uvnitř útulně a harmonicky. Materiály, jež známe po staletí a lidský organismus se na ně dokonale adaptoval (dřevo, kámen, hlína, sláma, vlna), jsou vždy blahodárné.

Chytře i bez nových technologií

Jan Chvátal své zkušenosti předává dále v přednáškách o přírodních stavbách. Zájemcům o tento typ stavění doporučuje zároveň vnímat i limity slámy, odpovědně řešit stavební detaily, hlídat odolnost především vůči působení vody a vlhkosti, ať už ve formě vody srážkové nebo ve formě vodní páry. To vše klade podle jeho slov vysoké nároky na konstrukční řešení detailů a také na vysokou technologickou kázeň při výstavbě.

„Největším oceněním je pro mě to, že jsem dokázal náš dům dostavět a že se nám v něm krásně žije. Žádnou další technologii neplánujeme využít, jelikož dům je dostatečně úsporný. Spíš mám pořád dlouhý seznam drobných dodělávek, hlavně co se týče interiéru. Jako majitel domu jsem totiž zjistil, že slovo dům je vlastně sloveso času průběhového…,“ říká na závěr jeden z nejznámějších českých stavitelů slaměných domů.

Přírodní stavitelství a slaměné domy

V České republice se podle statistik nachází asi čtyřicet obydlených slaměných domů a provádí se zde bezpočet výzkumů, nejčastěji v souvislosti s hliněnými a vápennými omítkami, s vytápěním sálavými akumulačními kamny a sporáky na dřevo. Největšímu zájmu se těší otázky na téma požární odolnosti obvodových plášťů a tepelně-technické požadavky slámy.

Více informací: www.slamacek.cz

Podlaha a dveře v interiéru: Jak je správně sladit?

Výběr podlahy a dveří se řídí jejich funkcí v každé místnosti a zároveň se odvíjí od celkového stylu interiéru. Aby působil harmonicky, je dobré se hned na začátku rozhodnout, co bude dominantní: můžete mít výraznou podlahu a nenápadné dveře, nebo naopak výraznější dveře na pozadí jednoduché decentní podlahy. Roli hraje také nábytek a další prvky v interiéru.

Jak nechat zmizet dveře

Opticky potlačené dveře jsou ideálním řešením všude tam, kde interiéru vládnou jiné výrazné prvky, ať už je to podlaha, dekorace nebo nábytek. Nejběžnějším a finančně nejdostupnějším jsou hladké bílé dveře (nebo v jiné neutrální světlé barvě), které jsou univerzální, hodí se do každého interiéru, ke každému nábytku a budou vždy moderní, nadčasové a sladíte je s každou podlahou. Dodávají se v různém materiálovém a cenovém provedení – nejkvalitnější z trvanlivých a odolných vysokotlakých laminátů, lakované, fóliované atd. Moderní bezfalcové nebo dokonce bezzárubňové provedení umožňuje dveřím splynout se stěnou či s obkladem stěny a stávají se v interiéru takřka neviditelnými.

Nepřehlédněte: Průvodce výběrem vnitřních dveří

Podobně jsou na tom i dveře vyrobené z bezpečnostního skla. Posuvné prosklené stěny nebo otočné celoskleněné dveře budou vždy vysoce elegantním doplňkem každého interiéru, dodají mu lesk (a světlo), a přitom nijak nenaruší jeho vzhled.

Náš tip

Rodina imitací je stejně bohatá jako paleta přírodních materiálů. Díky moderním technologiím jsou tak dokonalé, že někdy ani nepoznáte, co vyrobila matka příroda a co je výsledkem „digitální práce“. Ať už si z praktických či finančních důvodů vyberete na podlahu vinyl, PVC, laminát nebo dlažbu, které se umí dokonale tvářit jako dřevo, v sousedství s přírodním originálem je přetvářka vždycky poznat. Jistější je kombinace s hladkými jednobarevnými nebo skleněnými dveřmi. V takovém případě bude naopak imitace dřeva působit ještě věrohodněji.

Dřevo versus dřevo

Dřevo zůstává stále nejrozšířenějším a nejoblíbenějším materiálem v interiéru, druhů, dekorů a povrchových úprav je bezpočet. Nejčastěji se u nás používají buk nebo dub, vypadají krásně, dlouho vydrží a jsou velmi odolné, proto se dobře hodí na podlahy i další vybavení. Spolu ale moc dobře neladí, vyberte si jedno, nebo druhé. Z luxusnějších druhů se můžete setkat zejména s ořechem, jasanem, palisandrem a tropickými dřevy.

Nechat vyrobit dveře a podlahu z jednoho druhu dřeva, nejlépe od jednoho truhláře či jedné firmy, je ideální, ale cenově poměrně náročná varianta. Výsledkem je harmonicky sladěný prostor. Pokud ale budete zařizovat dům výrobky od různých dodavatelů, tohoto výsledku v praxi nelze dosáhnout – na trhu nenajdete dva výrobce, kteří pracují se stejným materiálem i stejnou povrchovou úpravou.

Můžete do určité míry sladit barevný tón (moření dřeva), nebo naopak zvolit určitý kontrast struktury či barevnosti. Například dýhované dveře s výraznými letokruhy hezky vyniknou na podlaze s nevýraznou kresbou (a naopak), světlé dveře na tmavší podlaze. Působivá je kombinace přírodní a bělené dýhy nebo přírodní a tzv. kouřové úpravy. Volba vždy vyžaduje velký cit a individuální přístup. Obecně se nedoporučuje v jednom prostoru, zvláště v malých místnostech, kombinovat více dřevin s výraznou strukturou či barevností.

Materiály s maskou dřeva

Umějí se tvářit dokonale „přírodně“, liší se však vlastnostmi i použitím:

PVC – cenově dostupná tenkovrstvá podlaha (tl. 2–3 mm), bohatý sortiment dekorů. Snadno se instaluje i udržuje, je pružná, antistatická, snáší vlhkost a lze ji vytírat. Poškození nelze lokálně opravit, proto pozor v nejvíce namáhaných prostorách.
Laminát – cenově dostupný, v bohaté škále dekorů. Nabízejí se různé třídy odolnosti pro různé prostory. Lze jej vytírat, ale není vhodný do vlhkého prostředí. Výhodou je snadná pokládka jako tzv. plovoucí podlaha, případně možnost rozebrání či opravy. Tvrdý povrch přenáší kročejový hluk, je třeba použít tlumicí podložku.
Vinyl – vysoce odolná tenkovrstvá podlaha (tl. od 2 mm), dokonale imituje dřevo. Pokládá se jako plovoucí nebo se lepí k podkladu, hodí se i na podlahové vytápění. Je pružná, snáší i vlhké prostředí a podlahové vytápění. Poškozenou lamelu lze vyjmout a vyměnit.
Keramika – má jednoznačně největší odolnost a životnost, snáší i vlhké prostředí. Díky vynikající tepelné akumulaci se hodí na podlahové vytápění. Nevýhodou je tvrdý povrch a pracná pokládka a čištění spár.

Jednota i kontrast

Podlahy v domě se z praktických důvodů odlišují podle funkčních zón v bytě a podobně tomu někdy bývá s dveřmi. Například společný obývací prostor a další obytné místnosti v přízemí mají krásnou dřevěnou podlahu, předsíň, hala, koupelna a technická místnost dlažbu nebo stěrku.

Mohlo by vás zajímat: Podlaha jako spojená nádoba

Podobné je tomu i s dveřmi. Prosklená stěna nebo dveře do hlavního obývacího prostoru, které zaujímají v domě dominantní místo, si jistě zaslouží hezký design, třeba i odlišný od ostatních dveří v bytě. Do technické místnosti, spíže, garáže či sklepa naopak netřeba pořizovat nákladné dveře s exkluzivní dýhou, zejména pokud jsou tyto místnosti v jiné části domu (jiném podlaží) a nemáte je stále „na očích“. Fóliované či lakované dveře vyjdou v takovémto případě nejen levněji, ale budou i mnohem praktičtější.

Jak sladit dveře a podlahu

Odpovídá: Petr Klíma, produktový specialista Sapeli:

Petr Klíma, produktový specialista Sapeli „Dveře doporučuji sladit vždy s maximálně dvěma či třemi prvky v interiéru. Může jít o podlahu, okna nebo třeba nábytek. Ideálně vhodně kombinovat jak materiál, tak odstín. Nemusí jít o stejnou barvu, ale měly by ladit tón v tónu.

V případě dýhovaných dveří a dřevěné podlahy se doporučuje sladit vizuálně také směr dýhování.

A jak na to? V Sapeli nabízíme u dýhovaných dveří jak horizontální, tak vertikální dýhování. Pokud tedy máte podlahu s dýhováním směrem od dveří, pak zvolte dýhování dveří odshora dolů, pokud je podlaha naopak položená podél dveří, dýhování můžete mít ve vodorovném směru.

Dveře a podlahu lze sladit také odstínem. Nabízíme totiž mořenou dýhu, což v praxi znamená, že vám odstín dýhovaných dveří upravíme na míru odstínu podlahy. Na výběr je z 21 různých odstínů moření. A je samozřejmě potřeba počítat s tím, že jak dřevěné dveře, tak podlaha mohou časem barvu trochu změnit s ohledem na vnější vlivy, především sluneční záření, které barvy může zesvětlit. Pokud si nejste dekory jistí anebo budete časem podlahy měnit, pak se nabízí univerzální a elegantní řešení v podobě bílé barvy, která se vám nikdy neokouká.