Blog

Předchozí část seriálu najdete zde.

Výplně stavebních otvorů, čili především okna a dveře, přivádějí světlo, plní estetickou funkci, oddělují vnitřní prostředí od vnějšího, brání prostupu hluku, chladu, vlhkosti, větru a prachu, tvoří bezpečnostní bariéru, umožňují kontakt člověka s okolím, prosklené plochy také vytvářejí tzv. pasivní solární zisky.

Zásadním úkolem již v projektu je správně „rozmístit a vystavět“ veškeré okenní a dveřní otvory ve zdivu. Je zapotřebí docílit správné polohy oken a dveří vůči líci fasády (především vůči tepelněizolační vrstvě) a také zvládnout technické řešení připojovací spáry, tj. mezery mezi okenním rámem a zdivem, zejména pak eliminovat tepelné mosty.

V projektu se rozhodně neřeší jen estetická tvář domu, ale i způsob praktického fungování oken ve vaší stavbě. Jak budou členěna, v jakém poměru budou pevné části vůči otvíravým a jak se budou otevírat a ovládat, jak silné (široké) budou rámy, z jakého materiálu a jak je řemeslníci osadí do fasády. A rázem je tu první dilema: jak zajistit potřebné větrání a zdravé vnitřní ovzduší a zároveň neztratit teplo (snížit tepelné ztráty na minimum).

Kompromisním řešením je proto nucené větrání s rekuperací tepla nebo tzv. mikroventilace, při nichž nedochází ke kondenzaci vlhkosti a přitom z interiéru odcházejí škodliviny. To se využívá zejména u pasivních domů. Požadavky na pasivní domy vedly k vývoji oken a speciálních vchodových dveří určených pro pasivní domy. Dnes je jich na trhu již celá řada.

Architekti dnes z estetických důvodů stále častěji navrhují pevně zasklené plochy s tzv. bezrámovým zasklením (rám okna je skryt v omítce či obkladu, není vidět a neomezuje výhled ani prostup světla). Konstrukční řešení včetně odstranění tepelného mostu je v takovém případě vždy individuální.

Okenní rámy 

Nejčastěji se používají plastové profily s ocelovými výztuhami, hliník, dřevo s povrchovými úpravami a kombinace uvedených materiálů. Každá varianta disponuje určitými výhodami a má i své mouchy.

Konstrukce nebývají samonosné, maximální velikost okenního křídla (prosklené plochy) s jednolitým zasklením dosahuje cca 3 x 2,7 m, někdy i více (záleží na typu rámu a zasklení). Čím je prosklená plocha větší, tím masivnější musí být i rám. Hmotnost velkoplošných dvoj- či trojskel jde až do stovek kg, je tedy třeba předem myslet i na způsob manipulace a osazení do stěny. (Osazení okna se neobejde bez těžké techniky, což bývá problém ve svažitém terénu či na obtížně dostupných místech.)

Zenit nad střechou 

87 % veškerých vjemů člověk „konzumuje“ zrakem. Denní světlo také stimuluje naše biorytmy a je pro náš život zcela nezbytné. Okna, včetně střešních, mají velmi výrazný vliv na komfort bydlení. Značně však ovlivňují i energetickou náročnost a tím ekonomické ukazatele užívání podkrovních prostorů.

Střešními okny vstupuje do interiéru o 30 až 40 % více světla než okny fasádními, množství procházejícího světla ovšem ovlivňuje i tloušťka profilů. Typ a hlavně velikost střešního okna souvisí s jeho umístěním a se sklonem střechy. Při menším sklonu je třeba pro stejný výhled zvolit delší (vyšší) okno, šířku většinou předurčuje vzdálenost krokví. Velmi důležitá je správná velikost prosklené plochy. Dostatečné denní osvětlení je schopna zajistit pouze okenní plocha, která – s čirým sklem – dosahuje nejméně 10 % plochy podlahy dané místnosti.

Správný kompromis 

Maximální prosklení patří k soudobým trendům, nadměrná velikost oken (střešních i fasádních) ale může způsobit v zimě zbytečné tepelné ztráty a v létě přesvětlení a velké tepelné zisky. Zpravidla nežádoucí a nepříjemné, jimž je nutné čelit instalací stínicích prostředků.

K osvědčeným patří venkovní rolety či žaluzie v předokenních či předsazených boxech, screenové rolety či různé typy slunolamů. I na stínění je třeba myslet již v projektu. Jednodušším řešením je montáž horizontálních či vertikálních interiérových žaluzií nebo rolet, ty však nebývají tolik účinné. Náročnost výroby i osazení velkých prosklených prvků, jejich vliv na vnitřní klima a potřeba stínění – to vše vede k vysokým nákladům. Proto pečlivě zvažte, kolik prosklených ploch ve vašem domě má opravdu smysl.

Kvalita okna

Kvalita okna či jiné prosklené plochy je dána především zasklením, neboť rám představuje asi „jen“ 25–35 % z celkové plochy okna, zbylých 70 % zabírá zasklení. K tomu se používají prakticky výhradně izolační dvoj- či trojskla. Prvořadým parametrem je koeficient prostupu tepla Ug, ale také propustnost denního světla Lt (standardní dvojskla dosahují úrovně 78 %, trojskla 71 %). Dalším důležitým ukazatelem je i věrné barevné podání, což má vliv především na zrakovou pohodu. Na stupnici 100 lze docílit maximální hodnotu barevné věrnosti 99, dobré zasklení má index 96. K sledovaným ukazatelům patří i solární faktor, vyjadřující schopnost vytvářet pasivní solární zisky, a stínicí koeficient.

(Komerční prezentace)

Tuto inovativní technologii je vhodné využít nejen v novostavbách, ale i při rekonstrukcích staršího bydlení, což názorně ukazuje rekonstrukce okálu na Vysočině. Při jeho rekonstrukci byly použity sádrokartonové desky s Activ’Air^® a výsledek je ohromující.

Během času, který trávíme v interiérech, vdechujeme různé těkavé látky. Jednou z nich je také formaldehyd, který se uvolňuje například z koberců, nábytku, ale také z různých laků a lepidel. Jde o škodlivou látku, která nám může způsobovat zdravotní potíže. Sádrokartonářská společnost Rigips přišla před dvěma lety s inovativním řešením – technologií Activ’Air^®, které formaldehyd neutralizuje a zlepšuje tak kvalitu vzduchu v interiérech. V pozadí této inovativní technologie se skrývá specifická složka, která nemá žádný negativní vliv na životní prostředí. Pomocí účinné látky obsažené v deskách s Activ’Air^® dochází k přeměně škodlivého formaldehydu na neškodné inertní látky. Účinnost této látky je minimálně 50 let! Účinnost inovativní technologie Activ’Air^® od společnosti Rigips potvrdilo i měření Státního zdravotního ústavu.

,,K deskám s technologií Activ’Air^® začala společnost Rigips prodávat prodyšný, tónovatelný nátěr pro interiéry – AirMal, který zabezpečí dokonalou a dlouhotrvající funkčnost desek s Activ’Air^®“, doplňuje Ing. Martin Sochor, marketingový ředitel společnosti Rigips.

Děti jsou na kvalitu ovzduší nejcitlivější

Dle průzkumů trávíme v interiérech až 85 % svého času a jsme tak vystaveni působení těkavých látek, mezi které patří i formaldehyd. Tyto látky negativně působí na naše zdraví a mohou vyvolat množství zdravotních problémů, např. bolesti hlavy, podráždění očí, oslabení imunity a v některých případech i alergie a astma. Pozornost bychom měli zbystřit zejména, když jde o naše děti. Právě děti jsou totiž na kvalitu ovzduší citlivější než dospělí a mohou se tak začít potýkat s nepříjemnými zdravotními obtížemi.

Větrání nestačí

Abychom se zbavili škodlivého formaldehydu, který se nachází prakticky ve všech typech interiérů, vyvětrat nestačí. A protože se lidé čím dál více zajímají o zdravý životní styl a záleží jim na tom, aby prostředí, kde tráví velkou část svého času, neškodilo jejich zdraví, tak je mimořádně v kurzu sádrokarton s technologií Activ’Air^®, která neutralizuje škodlivý formaldehyd nacházející se v ovzduší, a zajištuje tak čistý vzduch v interiérech.

Jak si poradit ve starší zástavbě?

Majitel okálu z 80. let stojícího ve vesničce na Vysočině, se rozhodl zrekonstruovat podkroví svého domu. Okály, které se u nás začaly objevovat začátkem 70. let minulého století, mají konstrukci sestavenou z dřevěných sloupků opláštěných z obou stran deskami a prostor mezi deskami je vyplněn tepelnou izolací.

Okály jsou přitom známé tím, že se z lepidla použitého na dřevěné desky, často uvolňuje formaldehyd, který může negativně působit na naše zdraví. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce okálu na Vysočině se týkala především dětského pokoje, kladl majitel velký důraz na čistý vzduch v interiéru.

Když se majitel okálu dozvěděl o sádrokartonových deskách s technologií Activ’Air^® od společnosti Rigips, rozhodl se oslovit Státní zdravotní ústav (SZÚ), který provádí měření koncentrace škodlivých těkavých látek. Pracovníci SZÚ zajistili rozbor látek zachycených na dozimetrech určených pro stanovení koncentrací formaldehydu a dalších těkavých látek v ovzduší. Měření proběhlo v dětském pokoji ve dvou vlnách – před rekonstrukcí a po rekonstrukci, při které byly použity desky s technologií Activ’Air^®.

Výsledek předčil očekávání

Po rekonstrukci dětského pokoje v okálu na Vysočině s použitím desky s technologií Activ’Air^® se koncentrace formaldehydu snížila o 83 %! Před rekonstrukcí byly naměřeny koncentrace 42 µg/m³, po rekonstrukci s použitím desek s Activ’Air^® už se jednalo o pouhých 7 µg/m³!

Majitel okálu byl tedy s výsledkem rekonstrukce více než spokojen. Kromě toho, že interiér se změnil k nepoznání, nabízí po rekonstrukci čistý vzduch a zdravé bydlení. A přitom za pořízení desek s Activ’Air^® zaplatil majitel okálu o pouhých 2 000 Kč více než za běžné desky bez této technologie, přičemž účinnost látky obsažené v deskách s Activ’Air^® je minimálně 50 let!

Více na: www.deska-activair.cz

Předchozí článek k tématu najdete zde.

Současné cihlářské technologie dokážou vstupní suroviny využívat velmi efektivně. Například na nosnou stěnu o tloušťce 30 cm se použije přibližně stejné množství hlíny jako dříve na zděnou příčku o tloušťce 15 cm.

Původně se vyráběly cihly nepálené, ale sušené na slunci – z jílovité hlíny s přídavkem plev a vepřových štětin, tzv. vepřovice. U nás měla tato cihla „zlatý věk“ v 18. a 19. století, kdy se díky tereziánským protipožárním nařízením zakázalo stavět dřevěné domy. Na počátku 19. století pak poddaným bylo přiznáno právo vyrábět cihly nejenom pro svou potřebu, ale i na prodej. Velkým kvalitativním skokem pak byla cihla pálená, s nesrovnatelně větší odolností, trvanlivostí a pevností.

Zdicí systémy

Vývoj jde stále kupředu. Klasická plná cihla s rozměry 290 × 140 × 65 mm je, zejména z hlediska tepelněizolačních vlastností, překonaná a nahradily ji cihelné bloky. Jde o široký sortiment prvků nejrůznějších rozměrů, vlastností i způsobů použití – od plných přes děrované, s perem a drážkou, nosné, příčkovky, obvodové či vylehčené. Při výběru konkrétního materiálu pro stavbu domu pak sehrává podstatnou roli, jak chcete obvodovou konstrukci řešit – zda jako jednovrstvé, či sendvičové zdivo.

Pro jednovrstvé stěny, chráněné obkladem či omítkou, jsou vhodné svisle děrované cihly, prodávané pod různými obchodními názvy, jejichž společným znakem jsou vylepšené tepelněizolační parametry. Spojují se bez malty na pera a drážky a ukládají se do obyčejné nebo lehké tepelněizolační malty tloušťky 10 až 12 mm. Novější systémy umožňují lepení na tenkovrstvou maltu v tl. 1 až 3 mm. A to je – kromě práce, také značná finanční úspora.

I bez druhého pláště

Naši přední producenti přicházejí s revolučním pojetím, kdy obrazně řečeno „druhý plášť“ (zateplení) umístili uvnitř cihelného bloku. Výsledkem je jednoplášťové zdivo, které pro zachování vysokých nároků na tepelněizolační vlastnosti obvodového zdiva nepotřebuje vícevrstvou konstrukci. Níže se podíváme na vlastnosti těchto cihel. Samostatnou kapitolu tvoří homogenní tepelněizolační tvárnice, jejichž základem je pórobeton, betonové a vápenopískové cihly. Také o nich se více dočtete dále.

Lambda YQ

Systém stavebních komponentů Ytong nyní inovoval svou osvědčenou řadu tepelněizolačních tvárnic, určenou pro jednovrstvé zdění, a na trh přichází nová Lambda YQ. Představuje optimální kombinaci nejdůležitějších vlastností pórobetonu.

Oproti dosud nejznámější tvárnici Lambda+ P2–350 se podařilo dosáhnout snížení objemové hmotnosti o ¼ bez výrazného poklesu pevnosti. Charakteristická pevnost zdiva v tlaku fk (EN 1996–1-1) je 1,56 N/mm2.

Snížení objemové hmotnosti a zlepšení struktury materiálu přineslo zlepšení tepelněizolačních parametrů, součinitel prostupu tepla pro stěnu tloušťky 450 mm bez omítek činí Uu = 0,179 W/(m2.K) a odpovídá normám pro pasivní domy.

Zdivo tloušťky 450 mm splňuje i podmínku pro obvodové stěny, stanovené v Nové zelené úsporám, a se zdivem tloušťky 500 mm je možné postavit dům s nejvyšší dotací od státu, a to bez zateplení. Materiál si zachovává své přírodní složení, jaké známe u Ytongu, je tedy ekologický, s téměř neomezenou životností.

Porotherm T Profi

Spojuje dlouhodobě prověřené vlastnosti páleného keramického střepu s tepelnou izolací z minerální vlny. Umožňuje jednoduchou a rychlou výstavbu obvodového zdiva bez dodatečného zateplení, a to i v případě nízkoenergetického nebo pasivního domu. Cihla Porotherm T Profi, nazývaná často „vatovka“, se vyznačuje jedinečnou kombinací užitných vlastností, jak tepelněizolačních, tepelněakumulačních a mechanických, tak i v oblasti klimatické – díky velké prodyšnosti je schopna vytvořit v interiéru zdravé vnitřní klima.

Podle tloušťky dosahuje toto zdivo hodnot součinitele prostupu tepla U = 0,14 – 0,21 W/(m2K). Charakteristická pevnost činí fk = 3,50 N/mm2, což například otevírá nové možnosti pro vícepodlažní výstavbu (i v zimních obdobích).

Zajímavou oblastí při konstrukci cihly pak byla otázka, jak se bude chovat minerální vlna uvnitř cihel, když dojde k jejímu promáčení vodou. Výsledky testů kondenzace vlhkosti ve zdivu, vzlínání vody, zatížení nezakrytého zdiva deštěm, vysychání zazděných vlhkých cihel a mnoho dalších ukázaly, že díky kapilárním vlastnostem cihelného střepu dochází k okamžitému „vysávaní“ případné vlhkosti z vaty ven. Obvykle do měsíce byla vata uvnitř cihel suchá. K masivnímu zatížení zdiva vlhkostí může dojít výhradně při nedodržení technologických postupů. Ale jak vidno, ani taková nedbalost vatovku dlouhodobě neznehodnotí.

Heluz Family 2in1

Vývoj tohoto dutinového zdicího prvku z pálené keramiky, vyplněného polystyrenem, probíhal ve třech směrech: zlepšení tepelněizolačních vlastností stávajících cihel Heluz Family o 35 %, zajištění tepelně-vlhkostních parametrů včetně difuze vodní páry a vývoj technologie pro výrobu cihel.

Na základě testování byl vybrán pro plnění cihel granulovaný samozhášivý expandovaný polystyren. Součástí vývoje bylo ověřování zdravotní nezávadnosti, trvanlivosti polystyrenové výplně, zachování difuze vodní páry, zkoušky požární odolnosti zdiva a ověření zvukoizolačních vlastností zdiva. Všechny testy probíhaly v nezávislých akreditovaných zkušebnách.

Stavba experimentálního pasivního domu z jednovrstvé konstrukce z cihel Heluz Family 50 2in1 pak v praxi prověřila splnění požadavků na stavbu energeticky pasivního domu, které potvrdily i výsledky zkoušek vzduchotěsnosti obálky budovy.

KMB Sendwix

Zdicí systém z vápenopískových cihel KMB Sendwix je prvním uceleným a certifikovaným systémem vícevrstvých konstrukcí u nás. Byl navržen pro energeticky úsporné, nízkoenergetické a pasivní domy. Základem Sendwixu je vápenopísková cihla nebo blok. Pro nosné zdivo se vyrábějí bloky v tloušťkách 175, 200, 240 a 300 mm. Vytvrzují se v autoklávu při teplotě cca 220 °C a vysokém tlaku.

Zdivo se vyznačuje velkou pevností, odolností a trvanlivostí a velkou měrnou hmotností, která zajišťuje vynikající tepelněakumulační a zvukoizolační parametry a velkou požární odolnost. Vápenopískové cihly se dají použít pro vícevrstvé obvodové i pro vnitřní zdivo, jak pro nosné, tak dělicí stěny. Unikátní vlastnosti se odrážejí v cenové hladině.

Podrobnější informace o zděných domech, materiálech a stavbě najdete na našem partnerském webu Stavbadomu.net.