Skip to content

Blog

Funkcionalistické rodinné bydlení ve Zlíně

Proč jste se nakonec rozhodli pro Zlín? 

Pavel: Naše rozhodování bylo ve skutečnosti jednodušší, než by se zdálo. Ze všech možností, ať už pracovních či osobních, jsme vlastně řešili pouze dvě varianty, buď se vrátíme zpět do Norska a přestěhujeme se na Lofoty, kde bydlí rodiče Kari, nebo to bude Zlín, kde jsem vyrůstal já a kde bydlí moji rodiče.

Stůl v jídelně (rozměry 3 x 1,1 m) v designu Martina Franka je vyroben ze starého dřeva. Doplňují ho židle DAW Eames Eiffel v kombinaci s drátěnými židlemi Pastoe a svítidla Illuminate a Flos. Vintage vzhled do prostoru vnáší ručně tkané lněné koberce se záplatami.

V Praze se nám narodily dvě nádherné děti a pouze tato dvě místa řešila náš zásadní problém – prarodiče se chtějí vidět s vnoučaty a my velice uvítáme jejich pomoc. Protože se naskytla možnost koupě parcely v blízkosti domu mých rodičů a architekt Martin Frank souhlasil, že se práce ujme, bylo rozhodnuto. S panem architektem se známe už mnoho let. Předtím než věnoval svoji péči našemu pražskému domu, navrhoval interiér rodinného domu mých rodičů. Jeho tvorbu vnímáme jako nejlepší z české nabídky.

Rukopis architekta Martina Franka je dobře čitelný a jím navržené interiéry jsou praktické a velmi přátelské. To vás oslovilo? 

Pavel: Určitě. Přesně toho jsme se snažili dosáhnout – neformální a zároveň praktické řešení, interiér součástí exteriéru a naopak. Naším cílem bylo vytvořit funkcionalistický dům, kde se rodina a také naši přátelé budou cítit dobře. Protože je nám velmi blízká Skandinávie, přáli jsme si řešení právě v tomto stylu – takový Tugendhat za polárním kruhem. Chtěli jsme daný prostor využít do maxima, aby neměl žádné „hluché“ místo. Při jeho navrhování se vše odvíjelo od chodu života v něm a jeho funkčnosti, nikoliv od výčtu požadovaných prvků. 

Kuchyň s jídelnou jsou takovým ústředním bodem, srdcem domácnosti…

Pavel: Přesně tak, kuchyň je takovým srdcem domu, z ní vedou vstupy na obě terasy, volně navazuje jídelna i vstupy do obývacího pokoje. Náš život se hodně točí kolem jídla… 

Nábytek kuchyně je zhotoven na zakázku podle autorského návrhu Martina Franka v bílém matném laku v kombinaci s nerezovým plátem a prvky vyrobenými z fošen starých rozebraných stodol. Společnou vášní Pavla i Kari je vaření, proto investovali do spotřebičů Gaggenau - parní i kombinované trouby. Doma si pečou i kváskový chléb.

Kam nejčastěji usedáte s hosty? 

Pavel: To je různé, záleží na počasí či návštěvě… Někdy zůstaneme jen v kuchyni s jídelnou, která je dostatečně prostorná, aby se mohli všichni zapojit. Někdo připravuje předkrm, jiný hlavní jídlo nebo dezert. To se děti většinou přesunou do obývajícího pokoje. Jindy je to obráceně, děti řádí v kuchyni a my si užíváme obývací pokoj.

Shodli jste se v tvůrčím zaujetí s manželkou? 

Pavel: Naprosto ve všem. Manželka mi nechala možnost pohrát si s detaily a s Martinem řešila barevnost. V každé části prostoru je něco, co interiér ozvláštňuje, co působí jako diamant, který se postará, aby interiér nebyl fádní a všední, co umocní jeho myšlenku. 

S čím jste se tu musel vypořádat? 

Ing. arch. Martin Frank: S omezenou platností vydaného stavebního povolení, které bylo vydáno na určitý tvar domu, který je poměrně blízko komunikace a ve svahu pod terénem. Aby dům nebyl příliš vystavený slunci, má po stranách vytaženy střešní desky, které zastiňují venkovní terasy. Chtěli jsme vytvořit hodně světlý interiér se skandinávskou atmosférou, na niž byli majitelé zvyklí. Do kontrastu jsme zvolili tmavší fasádu domu, která dobře splyne s okolím.

Zdánlivě levitující lůžko je zhotoveno z masivního dřeva. Čelo postele vytváří podlahová krytina vytažená až na stěnu. Noční stolek na jedné straně lůžka nahrazují přídavné stolky s mramorovou deskou. Hravě zavěšená svítidla nad nimi jsou od britského designéra Toma Dixona.

Dům má dvě venkovní parkovací stání a externí zázemí propojené střechami připomínající kultivovaný zahradní domek, kam je možné uložit sportovní vybavení nebo sekačku na trávu apod. Celý dům je navržený tak, aby měl co možná nejvyšší stropy. Materiálově je založený na přiznaném betonu a bílé dřevěné podlaze. Napříč je skleněný a přirozeně provětrávaný bez klimatizace. Přes terasová okna je vidět až do ložnice a koupelny. Umožňuje maximálně sdílet rodinný život a snadnou komunikaci. Eleganci skandinávské barevnosti umocňují mramorové doplňky. Interiér je založený na kontrastu jednoduchých chladně vyhlížejících kvádrů, které rozbíjí přírodní vintage materiály a ležérní uspořádání předmětů včetně asymetricky položených koberců. 

Co jste si přivezli z předchozího bydlení a co jste pořizovali nově? 

Pavel: Je tu jen několik původních věcí, protože náš pražský dům jsme přenechali novým majitelům plně zařízený. Určitě to jsou obrazy, s nimiž byla zároveň největší potíž, protože barevně nezapadají do interiéru, ale to byl spíš problém pana architekta. Nakoupili jsme je při našich cestách a navázali s nimi vřelý vztah. Místo tu našly obrazy od holandského i norského malíře, také obrazy od tety Kari, která je namalovala v Řecku. Pak asi jen LC4 chaise lounge, který s námi přicestoval z Holandska. Nechali jsme si také sedací soupravu Molteni&Co, která byla podstatně menší, ale na radu Martina získala nové čalounění, dokoupili jsme k ní další moduly, nechali vyrobit kovový díl jako odkládací stolek a vytvořili tak novou kompozici, která proporčně do prostoru obývacího pokoje dokonale zapadla.

Odkládací stolky suplují také stoličky ze starého jilmového dřeva. Naturální materiály jsou doplněny ušlechtilým mramorem, který se objevuje na stolcích.

Které místo v domě je vám nejpříjemnější? 

Pavel: Rozhodně kuchyň, je to srdce domova a je z ní všude blízko. Užíváme si dům každý den a vůbec nic bychom neměnili. Snažili jsme se vyhýbat kompromisům a to se nám bohatě vrací. Za zdánlivou jednoduchostí se však skrývá precizní a komplexní přístup. Dům je promyšlený do posledního detailu. 

Slovo architekta Ing. arch. Martina Franka

„Spolupráce se odvíjela na základě vzájemného poznání a důvěry. Klienti dlouhodobě pobývali v zahraničí. Kari pochází ze stylového skandinávského prostředí. Oba jsou tímto stylem ovlivněni, vědí, co chtějí. Vzájemně jsme se podněcovali impulzy a nápady. Výsledkem je velmi kvalitní a osobitý interiér, v němž se objevují prvky skandinávského designu v našem prostředí.

Interiér jsme zařizovali až do posledního detailu. Vhodné doplňky mu vtiskují jeho styl a atmosféru. Jejich správným výběrem a sladěním se prostor nejen zabydlí, ale hlavně i při jejich náhodném seskládání během každodenního provozu vytvoří ležérní atmosféru a prostor nepůsobí dojmem nepořádku. Tím se pak dostaví příznivý efekt, který do interiéru vnáší duši a harmonii. Opakované spolupráce s klientem si velice cením, protože vzájemné poznání nám umožnilo rychle najít novou společnou cestu ke kvalitní realizaci.“

KONTAKT: STUDIO DECONCEPT, Ing. arch. Martin Frank, Lazy IV/3353, Zlín, prodejna: Štefánikova 2664, Zlín, tel.: 577 001 434, 608 070 054, e-mail: info@deconcept.cz, www.deconcept.cz

* * *

Další návštěvy interiérů, které by se vám mohly líbit:

Proměna bytu v domě z 20. let

Režisérem svého bytu

Prakticky a do detailů

Interiér s dobrou energií

MODERNÍ BYT: Atypický mezonet inspirovaný Asií

PVC podlahy Gerflor: Zářivý mix barev a vzorů i decentní dekory

(Komerční prezentace)

Tato podlahová PVC krytina je mimořádně odolná proti opotřebení a používá se hlavně v komerčních prostorách, ale nic vám nebrání použít ji také v domácnostech a v privátní sféře. Důvod? Do vašeho interiéru vstoupí podlahovina mimořádné kvality s perfektním podáním barev. Barvy, stejně jako podlahové vzory, výrazně ovlivňují naše emoce a smysly. Barva je zkrátka klíčem k celkovému pojetí designu.

Pokrokový a novátorský design produktové řady Taralay Impression Comfort obsahuje mix zářivých barev i vzorů, ale i velmi jemné a decentní dekory. Stačí se podívat na nabídku barevných odstínů a vzorů. Tento vinyl plný barev však oceníte nejen pro jeho vzhled, ale i pro jeho vlastnosti a výhody – odolnosti proti otlakům a oděru, redukci hluku a snadnou údržbu.

PVC podlahy Gerflor jsou unikátní tím, že při bližším seznámení s nimi vám bude rozum i srdce plesat radostí. Špičkové technologie a výborné užitné vlastnosti jdou ruku v ruce s francouzským citem pro design. Výbornou ukázkou této vzácné symbiózy jsou krytiny Gerflor Taralay Impression Comfort.

Gerflor Taralay Impression Comfort – to je akustická 2m široká vícevrtstvá heterogenní PVC krytina o celkové tloušťce 3,35 mm s vysokým pochozím komfortem a vynikající 19 dB zvukovou izolací. Podlaha nabízí výtečnou odolnost proti protlačení. Krytina se skládá z pěnového VHD podkladu, další vrstvy vyztužené skelným vláknem, kompaktní vrstvy a vrstvy tištěného vzoru, která je chráněna transparentní nášlapnou vrstvou silnou 0,65mm. Ta je navíc opatřená speciální povrchovou úpravou Protecsol, která umožňuje snadnou údržbu podlahy a eliminuje potřebu dodatečných ochranných emulzí.

PVC podlahy Gerflor jsou unikátní tím, že při bližším seznámení s nimi vám bude rozum i srdce plesat radostí. Špičkové technologie a výborné užitné vlastnosti jdou ruku v ruce s francouzským citem pro design. Výbornou ukázkou této vzácné symbiózy jsou krytiny Gerflor Taralay Impression Comfort.Tato speciální zátěžová PVC krytina nabízí vynikající odolnost proti skvrnám a nejčastěji používaným chemikáliím včetně alkoholu, obsaženém v některých čisticích prostředcích. Taralay Impression Comfort jako bonus obsahuje Sanosol, což je anti-bakteriální a fungicidní ošetření zabraňující vzniku a šíření plísní i bakterií. Díky VHD (Very High Density – velmi vysoká hustota) podkladu dosahuje také vynikající obnovy a odolnosti proti vtisku a otlačení (0,08 mm). VHD pěna je totiž vyztužena kompaktní mezivrstvou, to proto, aby těžká břemena tlačila rovnoměrně na celý povrch podlahy, u podlahy tak po stlačení dochází k rychlé obnově.

Gerflor Taralay Impression výrobní řady Comfort má díky VHD pěně 19 dB kročejový útlum, který je ideální pro ty aplikace, kde je zvuková izolace jedním z hlavních požadavků. 100% recyklovatelná podlahovina nikterak nezatěžuje životní prostředí a neobsahuje žádné těžké kovy, látky CMR1 nebo CMR2, ani zdraví škodlivá změkčovadla.

Více informací o nabídce barev, vzorů a parametrech této krytiny najdete na www.gerflor-pvc.cz.

Moderna, romantika, etno: Interiér plný vzpomínek

Kam se podíváte, všude v domě najdete suvenýry z cest, které někdy plně slouží, jindy jsou pro potěchu.Marcela byla návštěvou „týmu z časopisu“ nadšená a hned skromně přiznala, že zařizování interiérů je jejím velkým koníčkem. Po překonání rozpaků a nervozity vyprávěla o svých plánech a budování příbytku s takovým zapálením, že už se těším na to, až nás jednou pozve na focení do nějakého dalšího interiéru, který bude opět v její režii.

V Dublinu vystudovala roční kurz interiérového designu, což zúročila při rekonstrukci a zařizování vlastního domu. Zatím je v domácnosti, ale vypomáhá kamarádce, která se živí interiérovým designem, a doufá, že se i ona brzy osamostatní a koníček se promění v živnost.

S manželem a dvěma dcerami strávila 11 let mimo republiku, protože muž byl zaměstnaný u holandské firmy, která jej vysílala do světa. Žili společně v Holandsku, Řecku a v Irsku. Dodnes o dovolených hodně cestují po celém světě, což je pro Marcelu inspirace k nápadům čerpajícím ze zvyků, stylů a kultur, které viděla a zažila. Z mnoha zemí si také přivezli nábytek a suvenýry, které s manželem využili v interiéru, ale jsou pro ně i milou vzpomínkou.

Nejvíc Marcelu oslovila Afrika, kde pocítila velkou pokoru k přírodě, a něco si z černého kontinentu přivezla i domů. Zamilovala se tam do barev, přírodních materiálů a pochopila, jak velký význam má recyklace. Tuto myšlenku převedla i do svého života. Třídí odpad, restauruje nábytek a než věc vyhodí, dlouze přemýšlí o jejím dalším využití.

Souznění kultur

Indonéský nábytek ze dřeva akácie si manželé opatřili během svého pobytu v Dublinu. Barvy a doplňky jsou africké provenience.Řadový dům z roku 1927 byl před rekonstrukcí rozdělený na tři byty. Manželé ho před čtyřmi lety přebudovali na rodinný dům pro jednu čtyřčlennou rodinu. K ruce měli architektku, která ztvárnila to, co si přáli, aby v domě bylo. Z toho důvodu bylo nutné změnit dispozici, zbourat některé příčky a částečně posunout i nosnou zeď a kvůli sauně vybagrovat prostor ve sklepě.

Dům je řadový a má okna jen ze dvou stran, takže bylo potřeba do něj dostat i více světla. To se povedlo díky francouzskému oknu přes celou stěnu kuchyně, které otevřelo výhled a vstup do zahrady. Zmizela i zeď mezi kuchyní a obývákem, čímž vznikl velkorysý prostor, spojující kuchyň s jídelnou a pokojem.

Kuchyň je minimalistická a moderní, čímž vzniká kontrast mezi jídelnou a obývákem s nádechem etna. Oba styly vyvažuje designová kožená sedací souprava, židle z Ikea a doplňky, které jsou sbírkou vzpomínek. V patře domu je ložnice rodičů zařízená indonéským nábytkem dovezeným z Dublinu, toaleta, koupelna a pokoj pro hosty s toaletou a šatnou. V podkroví se nacházejí dva dětské pokoje, dvě koupelny a šatny.

Pomyslnou linkou, která se line celým domem, jsou geo­metrické tvary, které se objevují na textiliích, obrazech či osvětlení. Pro Marcelu je to malý detail, který všechno propojí v pěkný celek. Úplně první inspirací ke geometrii byla původní dlažba v chodbě.

Po vzoru své venkovské babičky se Marcela snaží všechno zužitkovat. Třeba ze starých půdních trámů vyrobila poličky do niky a nohy k lavici pod televizi.

Kdo tu žije

Marcela (47 let): vystudovala učitelství 1. stupně a roční kurz interiérového designu v Dublinu, jejím koníčkem je tenis, volejbal, cyklistika, turistika, běžky, věnuje se zahradničení, malování a interiérovému designu (web: Proteadesign.cz)

Tomáš (50 let): ekonom, sportovní koníčky mají stejné s Marcelou, hodně se věnuje jejich společnému miláčkovi fence Kerry

Tereza (21 let), studuje na Fakultě sociálních věd

Fenka anglického setra Kerry

* * *

Další návštěvy interiérů, které by se vám mohly líbit:

Proměna bytu v domě z 20. let

Režisérem svého bytu

Prakticky a do detailů

Interiér s dobrou energií

MODERNÍ BYT: Atypický mezonet inspirovaný Asií

Výstava: Poklady v českých keramických obkladech

Keramické obkladové materiály mají na našem území bohatou historii. Nejstarším exponátem vystaveným na výstavě Poklady v českých keramických obkladech je raně gotická dlažba, která se našla přímo v Plasích při archeologickém výzkumu zdejšího cisterciáckého kláštera.

Průmyslová velkoprodukce keramických obkladů u nás začala koncem 19. století. Vzniklo zde mnoho menších továren na výrobu dlaždic a obkládaček. Poměrně záhy se do popředí dostaly tři české továrny na keramiku v Rakovníku, Chlumčanech a Horní Bříze, které se do budoucna staly výraznými světovými producenty udávajícími všeobecné trendy.

Zajímavé je,“ uvádí Jakub Chaloupka, kurátor výstavy, „že k rozvoji keramické výroby na Plzeňsku a Rakovnicku došlo vlastně nedopatřením. Původním záměrem v těchto lokalitách byla těžba uhlí, ale to se buď nenašlo v dostatečném množství, nebo jeho těžbu komplikovala hladina spodní vody a záplavy. Místo uhlí se však našla vydatná ložiska kaolinu a lupku. A na rozvoj keramické výroby bylo zaděláno.“

Historické techniky i módní trendy

Výstava s příznačným názvem Poklady v českých keramických obkladech ukazuje vývoj keramických obkládaček a dlaždic na produkci zejména tří výše uvedených továren. Návštěvník bude mít možnost seznámit se s výrobními procesy a technikami v minulosti, ale i s dobovými módními trendy a dalšími vlivy, které se rychle odrážely v designu keramických obkladů.

Autoři výstavy pamatovali i na dětské návštěvníky. Ti si v tzv. kreativních zónách budou moci vyzkoušet svou zručnost a nápaditost při tvoření různých mozaik a tangramů.

Jedinečnou výstavu věnovanou tradici českých keramických obkladů otevřelo Národní technické muzeum, a to v prostorách Centra stavitelského dědictví v Plasích. Výstava pod názvem „Poklady v českých keramických obkladech“ vznikla v přímé spolupráci se společností LASSELSBERGER, s.r.o., značka RAKO je partnerem této výstavy. Výstava potrvá do 26. listopadu 2017.

Zahájení 2. návštěvnické sezóny v Centru stavitelského dědictví Plasy

Centrum stavitelského dědictví Plasy Národního technického muzea má za sebou první rok svého fungování a v sobotu 4. března 2017 otevírá návštěvníkům druhou sezónu.

Muzeum stavitelství, jak se také někdy Centru stavitelského dědictví říká, se stalo dalším vyhledávaným cílem Plzeňského kraje. V malebném údolí řeky Střely v bývalých hospodářských objektech plaského kláštera představuje návštěvníkům stavební historii a tradiční stavitelství od středověku do současnosti. Ve specifických prostorách někdejšího pivovaru se propojuje poctivé tradiční řemeslo a unikátní sbírkové předměty s novými technologiemi a prvky strohé industriální architektury. Množství návštěvníků a jejich spokojenost potvrzuje, že nejvyšší ocenění v prestižní soutěži Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku za rok 2015, které Národní technické muzeum za vytvoření Centra stavitelského dědictví získalo, bylo zasloužené.

Zájem a uznání odborné veřejnosti je pro nás velice důležitý,“ říká vedoucí Centra stavitelského dědictví Pavel Kodera. „Velmi povzbudivé jsou pro nás ale také pozitivní ohlasy návštěvníků, kteří k nám zavítají, aniž by je stavitelství nějak více přitahovalo. Setkali jsme se s celou řadou lidí, kteří od nás odcházejí překvapeni a nadšeni tím, jak může být stavitelství zajímavé a oslovující.“

V roce 2017 plánuje Národní technické muzeum v Centru stavitelského dědictví Plasy otevřít dvě nové výstavy. První, s názvem Poklady v českých keramických obkladech, je veřejnosti přístupná od 19. března, druhá, věnovaná českému vynálezci a vlastenci Ludvíku Očenáškovi, má vernisáž 13. května. Kromě toho čeká návštěvníky během léta zpřístupnění Dvora stavebních řemesel a řada tematicky zaměřených workshopů.

Jedinečnou výstavu věnovanou tradici českých keramických obkladů otevřelo Národní technické muzeum, a to v prostorách Centra stavitelského dědictví v Plasích. Výstava pod názvem „Poklady v českých keramických obkladech“ vznikla v přímé spolupráci se společností LASSELSBERGER, s.r.o., značka RAKO je partnerem této výstavy. Výstava potrvá do 26. listopadu 2017.Poklady v českých keramických obkladech, 18. 3. – 26. 11. 2017

Adresa: Centrum stavitelského dědictví Plasy, areál kláštera (býv. pivovar a hospodářský dvůr), Pivovarská 5, 331 01 Plasy

Otevřeno:

V březnu, dubnu, říjnu a listopadu o sobotách a nedělích od 10:00 do 17:00

Od května do září vždy úterý–neděle od 10:00 do 18:00

Základní vstupné činí 110 Kč

Více na stránkách Muzea Plasy

REKONSTRUKCE, část 10.: Několik tipů

Předchozí díl seriálu najdete zde.

Jan ŠlajcherChtělo by se skoro říci, že rekonstrukce je u konce a lze si jen pogratulovat k definitivním úspěchům. A dál už jenom sedět na novém zahradním nábytku, poslouchat zpěv ptáků a číst si nedělní tisk. Když to dobře dopadne a řešíte už jenom „detaily“ typu stodesetimetrový plot na zahradě, je to hezký pocit. Je nekonečný stejně tak jako další drobné úpravy, které bude váš majetek vyžadovat.

Nekonečný příběh

Varuji před usínáním na vavřínech, protože rekonstrukce je opravdu nekonečný příběh. Poklona tomu, kdo se do ní pustí, dá přednost před novostavbou nebo koupí novostavby. Trvám na tom, že rozhodnutí rekonstruovat je rozhodnutí více emocionální než racionální.

Od začátku nevíte, do čeho jdete a kolik to vlastně bude všechno stát. Všude na vás číhají překvapení, a většinou nebývají úplně příjemná. Jste nuceni stále improvizovat, vymýšlet, přizpůsobovat se. Demolujete víc, než jste čekali. Platíte víc, než jste čekali. Stojí vás to víc času a nervů, než jste čekali. Ale všechno to nakonec bude vyváženo pocitem, že jste nenechali ve štychu stavbu, která má nějakou historii a která vám to všechno vrátí v dobrých pocitech.

Myslete dopředu

A jaké je poučení, když se člověk ohlédne zpět? Na začátku to chce se dobře rozmyslet, a to hodně dopředu. Každý případ je individuální, někdy opravdu nezbývá než povolat demoliční četu, srovnat všechno se zemí a začít znovu. Koneckonců pozemek vám zůstane napořád. V tom vám ale nejlépe poradí v první řadě architekt, v druhé řadě projektant.

Nebojte se sbírat názory okolí, ať už jsou jakékoli (často bývají protichůdné). Neobcházejte úřady ani sousedy. Nevyplácí se to. Myslete na to, že jednou budete mít děti, pokud je zatím nemáte, a dokonce i na to, že budete jednou staří a vaše mobilita a možnosti (sebe)realizace budou více či méně omezené. A všechno si zaznamenávejte.

Optimismus především

Trochu paradox je, že jsem si osobně na začátku nepřipouštěl, že by veškeré počínání nakonec mohlo dopadnout špatně (a mohlo by), a tento přístup mi nechtěně dost pomohl. Z osobní zkušenosti radím dát si záležet i na oslavě úspěchu, která by neměla spočívat v bohaté konzumaci čehokoliv.

Pozvěte lidi, kteří vám pomohli radou nebo půjčkou, a klidně i vybrané dodavatele, kteří sice dostali za svoji práci zaplaceno, ale i tak si zaslouží, abyste ocenili například jejich přístup. Zde nemohu nevzpomenout na svůj oblíbený citát K. H. Borovského: „V nouzi ti dá radu každý dobrý přítel, avšak málokterý dá ti mouky pytel.“ Sice trefné, ale nelze přeceňovat. Peníze jsou jedna věc a zkušenosti druhá. Zkušenosti bezprostředního okolí si nekoupíte.

Druhá maturita

Rekonstrukce rodinného domu je opravdovou životní lekcí – z matematiky, financí, psychologie, komunikace a vztahů obecně. Klobouk dolů před tím, kdo to zvládl a má energii žít tento nekončící příběh dál. Doufám, že ač nejsem vystudovaný stavař a zdráhal bych se někomu radit v nějaké konkrétní odborné problematice, byl jsem schopen pomoci sdělením své životní zkušenosti. Znovu musím na tomto místě poděkovat všem, kteří pomohli mně.

Věřím, že pokud najdete odvahu zachránit nějaký starý dům spolu s jeho historickou hodnotou, vrátí se vám to v dobrém. Pak vás čekají ještě takové „chuťovky“, jako je pořizování domácího zvířectva, hon na kunu, stěhování ptačích hnízd, nepoučitelné romantické úvahy nad rekonstrukcí stodoly nebo tak podobně.

Tu fotku mám dodnes

Na závěr něco pro pobavení. Když jsem byl v polovině rekonstrukce, přijela za mnou bývalá majitelka, aby z nostalgie zavzpomínala na doby, kdy v domě sama bydlela. Vyprávěla mi historii domu a byla samozřejmě dojatá. Chtěl jsem od ní na památku společnou fotografii. Povídám: „Paní, nevyfotila byste se se mnou před domem?“ Bylo vidět, že se jí do toho nechce, co prý bych viděl na „staré bábě“. Šibalsky se na mě zadívala, zdvihla ukazovák a odpověděla: „Až to budeš mít hotový, chlapče!“ Tu fotku mám moc dobře schovanou…

Seriálem o rekonstrukci domu nás provázel Jan Šlajcher.

* * *

Všechny předchozí díly seriálu REKONSTRUKCE:

1. Hledá se dům

2. Záměr a finance

3. Pomoc architektů

4. Výběr dodavatelů

5. Bouráme…

6. Hrubá stavba

7. TZB v praxi

8. Vnitřní dispozice

9. Exteriér

Jak vyzrát na rosení oken

(Komerční prezentace)

Nová okna a vlhkost v bytě

Pokud vyměníte okna, měli byste se s nimi také „sžít“. Dvojnásob to platí, pokud není dům zateplen nebo vybaven rekuperací. Zejména v zimě je dobré sledovat relativní vlhkost a teplotu v interiéru. Při teplotě okolo 22% by relativní vlhkost měla být pod 50%. (Zdroj: OTHERM)Výměna starých oken, kterými do bytu táhlo, za nová s lepší izolací, přinese většinou větší tepelnou pohodu a úsporu za teplo.

Pokud se v chladném období okna rosí nebo se v bytě dokonce objeví plíseň, nemohou za to nová okna, ale fakt, že přebytečná vlhkost nemá kudy z bytu unikat.

 „Mnoho lidí si myslí, že na vině jsou plastová okna a pokud by si pořídili dřevěná okna, rosení by nemuseli neřešit. To ale není pravda,“ vysvětluje P. Svoboda regionální manažer českého výrobce plastových oken OTHERM a dodává: „izolační vlastnosti moderních oken jsou srovnatelné bez ohledu na materiál.“ V první řadě je třeba naučit se správně a efektivně větrat, a to i v zimě. Důležité je také používat odsavače par. V moderních domech vlhkost řeší rekuperace vzduchu.

Naučte se správně větrat v zimě

I v zimě je nezbytné větrat, a to nejen kvůli čerstvému vzduchu. Stačí na pár minut otevřít okno dokořán. Vymění se vzduch, sníží se vlhkost v interiéru, ale neprochladí se stěny, okolí oken ani nábytek. Po zavření okna je během pár minut teplota opět na příjemná. Tento způsob větrání také přináší největší úsporu tepla. Kdo je zvyklý větrat okenní ventilací, měl by vědět, že v zimě to není nejlepší způsob.

„Pokoje s větším množstvím květin, akváriem nebo koupelny a kuchyně jsou místnosti, kde bývají problémy s vlhkostí největší,“ dodává P. Svoboda. Možná nevíte, že člověk za noc při klidném spánku přirozeně odpaří i více než půl litru vlhkosti, která může ráno kondenzovat nejen na studených okenních tabulích. Účinné a rychlé ranní vyvětrání ložnice by tak mělo být samozřejmé.

Sledujte vlhkost a teplotu

PVC - obloukové okno v dřevodekoru, pohled z interiéru (Zdroj: OTHERM)Pokud vyměníte okna, měli byste se s nimi také „sžít“. Dvojnásob to platí, pokud není dům zateplen nebo vybaven rekuperací. Zejména v zimě je dobré sledovat relativní vlhkost a teplotu v interiéru. Při teplotě okolo 22% by relativní vlhkost měla být pod 50%.

Problémy s vlhkostí se mohou projevit zejména na nezateplených ochlazovaných stěnách, a to hlavně tam, kde vzduch nemůže volně proudit. Slabými místy jsou kouty, stěny za nábytkem, studené rohy, ale také místa krytá závěsy atd. Je dobré pokud nábytek nestojí těsně u stěny a samozřejmostí by měly být i nezakrytá topná tělesa, kde nic nebrání volnému pohybu teplého vzduchu.

Jak předejít rosení oken

Pokud se teprve rozhodujete, zda okna v bytě vyměníte, měli byste vědět, že izolační trojskla rosení účinně brání i v mrazivém období, a to díky vyšší povrchové teplotě interiérové tabule. Díky teplému izolačnímu rámečku nebude docházet ani ke vzniku vlhkého proužku v dolní části skel.

Kvalitní okna osazená izolačním sklem s nízkým prostupem tepla účinně zabrání rosení. Ale problém s vlhkostí v bytě neřeší. Účinnou prevencí je buď naučit se efektivně větrat, používat odsavače par nebo vybavit byt rekuperací vzduchu, která odvede vlhkost a teplo vrátí zpět do místnosti. Pomoc s odvodem vlhkosti přinášejí také větrací štěrbiny. Ty jsou součástí okenních rámů a mohou se také v případě zvýšené vlhkosti samovolně otevřít, aby vlhkost mohla uniknout. Oproti rekuperaci vzduchu k jejich provozu není třeba přívod energie, ale je potřeba počítat s vyšší pořizovací cenou takto vybavených oken.

Postel, jak je libo

Užijte si spánek ze široka

Nezbytným prostředkem k udržení zdravého organismu, ­fyzické i psychické pohody je spánek – útlumově-relaxační fáze, při které dochází k uvolnění svalstva, utlumí se činnost organismu. Zato mozek i bez našeho vědomí prochází nastřádané životní události, třídí je a vyhodnocuje. Ne nadarmo se říká – ráno moudřejšího večera. Vyhovující matrace, pokrývka, polštář a také hluk, teplota i vlhkost v místnosti jsou jedny z podmínek vedoucích k nepřerušovanému spánku a dokonalému odpočinku. Člověk stráví až třetinu svého života spánkem, tak ať to stojí za to.

Nezbytným prostředkem k udržení zdravého organismu, ­fyzické i psychické pohody je spánek – útlumově-relaxační fáze, při které dochází k uvolnění svalstva, utlumí se činnost organismu. Zato mozek i bez našeho vědomí prochází nastřádané životní události, třídí je a vyhodnocuje. Ne nadarmo se říká – ráno moudřejšího večera.

Spartánskému spaní odzvonilo. To platí jak pro jednolůžka, převážně do studentských pokojů, tak pro dvoulůžka do ložnic rodičů. Na trhu se sice prodávají jednolůžka o šířce 80 cm, ale standardem je devadesát. Kdo má však dostatek prostoru, ať se raději porozhlédne po šířce 120 cm. U nás netypický rozměr, ale kdo si zvykne spát na stodvacítce, devadesát mu bude úzkých. U dětí je výhodou, že se na tento rozměr vejdou dvě. Při návštěvě kamaráda tak nemusíte řešit kam s ním.

Další variantou na pomezí jednolůžka a dvoulůžka je rozměr 140 cm. Pro jednoho hodně a pro dva natěsno z ní dělají postel pro milence. Je dokázané, že spánek na jednolůžku je kvalitnější než spaní ve dvou. Kdo by po letech nezatoužil po samostatné ložnici? Vyberte si alespoň komfortnější šířku 180 cm namísto 160 cm.

Japonská postel

Optimální výška spací plochy se pohybuje v rozmezí 40 až 50 cm nad zemí. Pro starší osoby, a nejen pro ty, se nabízí i vyšší postele (cca 55 cm), ze kterých se lépe vstává. Jak a na čem spíme, je i věcí tradic a zvyku. O tom vypovídá spaní téměř na zemi po vzoru Japonců.

Rozhodnete-li se spát jako obyvatel země vycházejícího slunce, raději dodržte hygienické minimum od země, to je 25 cm. Spaní na futonech (anglický název pro japonskou matraci) navazuje na tradici skladného spaní, které je přes den poskládáno a uklizeno na místo, kde nebude překážet.

Futon je vyrobený z ryze přírodních materiálů a klasicky se skládá ze shikibutonu (tvrdý spodek matrace) a kekebutonu (silný prošívaný přehoz). Futon se ukládá na rošt nebo na podložky tatami.

Kontinentální postel

Pokud jste ještě o boxspringu neboli kontinentální posteli neslyšeli, pak vězte, že jde o jeden z nejnovějších trendů v oblasti zdravého spánku. Boxspring je kombinací tří matrací, vrchní, nosné a spodní, které společně zajistí správnou polohu páteře během spánku. Navrstvené matrace kontinentální postele jsou vyskládány do vyšší ložné plochy, než je tomu u klasických postelí. Spíte tak o něco výše a hlavně se vám z vyšší polohy bude pohodlněji vstávat. Boxspringové postele můžou disponovat také praktickým úložným prostorem.

Rozložit

V dnešní době menších bytů a efektivních interiérových řešení jsou populární také rozkládací, tedy multifunkční sedací soupravy či pohovky. V tomto segmentu se dnes nachází celá řada produktů, které podporují každodenní či příležitostné spaní. U některých typů souprav je pak dokonce možné si vybrat matraci pro rozložené lůžko. Zároveň existuje více typů rozkladu, takže jako zákazník máte skutečně velké možnosti výběru té pravé rozkládací sedací soupravy.

Sklopit

Tváří se jako skříň, ale oblečení za dveřmi šatní skříně nenajdete. V jejích útrobách se ukrývá sklopná postel. Během dne nezabírá místo, máte plochu pokoje volnou k tanci a večer stačí jednoduše sklopit. Sklopná postel je hlavně účelná do multifunkčních pokojů, například garsonek, kdy není vhodné mít postel přes den na očích. Jedním tahem se tak ložnice promění v obývací pokoj. Oproti jiným řešením nabízí stejnou kvalitu spaní jako klasická postel a je určená ke každodennímu spánku.

Ceny výklopných postelí italského výrobce Clei se pohybují ve vyšší cenové kategorii, ale nezoufejte. Malý prostor obvykle nejchytřeji využijete nábytkem na míru. Kdo zná šikovného truhláře, může se inspirovat k vlastnímu řešení.

Tváří se jako skříň, ale oblečení za dveřmi šatní skříně nenajdete.

Vyšplhat

Když chybí ložnice, lze u bytů s vyšším stropem řešit místo odpočinku ve zbudovaném patře na míru. Jednodušší, ale méně přizpůsobivou variantou je zakoupení hotového výrobku. Minimální podchodná výška podle normy je dva metry a deset centimetrů, ale to by vám příliš místa na spaní nezůstalo. K umístění sedačky pod vysokou postelí vám postačí i čistá výška sto sedmdesáti centimetrů. V prostoru spaní musíte mít k dispozici čistou výšku minimálně devadesát centimetrů. Samozřejmě více je lépe.

Špatně se vám spí? 

Na vině může být stav vaší matrace. Prát špinavé povlečení, jednou za čas vyprat nebo nechat vyčisti přikrývku i polštář je věc tak nad slunce jasná, že o ní ani nepřemýšlíme. Prach, pot, roztoči, všechno musí pryč. Naopak matrace považujeme za neušpinitelné a věčné. Ale opak je pravdou. Pokud jsme příliš velcí (těžcí) a matrace tomu není přizpůsobená, s vysokou pravděpodobností se rychleji proleží. Většinou můžete matraci po­užívat 15 až 20 let, ale z hygienického hlediska je vhodné vyměnit ji po sedmi či osmi letech.

Jak tvrdé lože zvolit? Nikde není psáno, jak tvrdá má matrace být, nebo že ta nejlepší musí být nutně z líné pěny. Výběr je velice individuální, a tak jako v případě rozměrů rámů i tady hraje roli zvyk. Severské národy mají obecně sklon k tvrdším matracím, zatímco během dovolené na jihu narazíte na matrace tak měkké, že vám můžou pěkně zprotivit pobyt. Český spáč dává přednost tvrdším matracím, ale v posledních letech je odklon k těm o něco měkčím a už je jedno, zda jsou pěnové, latexové, sendvičové nebo taštičkové.

Důležitým kritériem je kvalita zpracování a možnost vyzkoušení. Matrace vám musí padnout. Pokud si chcete ověřit, jaká matrace vám bude vyhovovat, navštivte prodejnu, kde zákazníkům nabízejí možnost vyzkoušet si „měřicí deku“. Toto zařízení snímá tlak v určitých bodech mezi tělem a matrací. Je-li tlak příliš vysoký, máte snahu se v noci převalovat a ráno se pak cítíte, jako byste celou noc procvičili.

Co je důležité

Kvalitu postele určují rošt a matrace, ale i rám, na který je někdy pohlíženo jako na méně podstatnou část. Avšak na posteli, která skřípe a které nemůžete věřit, že se s vámi nepropadne, se s lehkou hlavou nevyspíte.

Všechny obrazové tipy najdete ve FOTOGALERII pod hlavní fotkou článku.

* * *

Další články, které by vás mohly zajímat:

Mise: Dobře se vyspat.

Interiér: Malý byt plný prostoru

Proměna interiéru textilem

MŮJ DŮM: Miminko v bytě

MODERNÍ BYT: Ložnice jako oáza

CEMEX Xperts® pomůže najít kvalitní realizační firmu

(Komerční prezentace)

Společnost CEMEX, přední světový výrobce betonů, speciálních směsí a podlahových litých potěrů, si proto vzala tento úkol za vlastní a nastavila jasná pravidla, jakými by se měla firma profilovat. Realizační firmy v oblasti provádění podlahových konstrukcí, které tato přísná pravidla, splní, se stanou součástí týmu CEMEX Xperts®.

„CEMEX Xperts® je mezinárodní síť odborných realizačních firem specializovaných na lité podlahy, kterým jsme na základě dlouholeté spolupráce dali naši důvěru a umožnili jim používat značku CEMEX Xperts®,“ vysvětluje koncept Zbyněk Šeda, specialista ze společnosti CEMEX Czech Republic, s.r.o.

Přínos CEMEX Xperts® stavebníkům

Pokud si stavebník vybere firmu s certifikátem CEMEX Xperts®, získá záruku, že podlahovou konstrukci realizuje stabilní a ověřená firma s garantovanou praxí, jejíž pracovníci úspěšně prošli přísným auditem, vzděláváním a certifikací. Navíc zákazník může očekávat vysokou úroveň komunikace, dodržování čistoty, ochrany životního prostředí a BOZP. Jeho spokojenost je následně ověřována, i to je kritériem pro členství realizační firmy v síti CEMEX Xperts®. Certifikace není vázána na velikost firmy, předpokladem je pouze praxe, kvalita prováděné práce, odbornost, úroveň komunikace se zákazníkem či spolehlivost.

Společnost CEMEX, přední světový výrobce betonů, speciálních směsí a podlahových litých potěrů, si vzala tento úkol za vlastní a nastavila jasná pravidla, jakými by se měla firma profilovat. Realizační firmy v oblasti provádění podlahových konstrukcí, které tato přísná pravidla, splní, se stanou součástí týmu CEMEX Xperts®.

Znalost komplexní problematiky

Realizační firmy skupiny CEMEX Xperts® musejí vykazovat nejen vysokou úroveň provádění, ale také znalosti komplexní problematiky daného oboru. Ani použití kvalitních materiálů totiž neodstraní problémy spojené s nevhodným návrhem, zpracováním nebo posouzením skutečného stavu stavby a vlivů ovlivňujících dílo. Je přitom obecně známo, že opravy, zejména v oblasti podlah, jsou často technologicky náročnější a nákladnější než prvotní realizace. Realizační firmy proto musejí umět posoudit požadavky a přání zákazníka, zohlednit možnosti a omezení daného materiálu či technologie. Pouze tak bude docíleno kvalitního a spolehlivého díla s plánovanou životností mnoho desítek let.

Součinnost CEMEX Xperts® a výrobce

Realizační firmy CEMEX Xperts® používají primárně ověřené materiály určité značky nebo výrobce, neboť nejcennější je výborná znalost jejich vlastností, možností a hlavně limitů. Použití produktů společnosti CEMEX znamená nejen kvalitní materiály, ale také součinnost realizátora s výrobcem. Toto skloubení praktických zkušeností a vývoje pak ocení hlavně stavebník, který je finálním uživatelem.

CEMEX nabízí široký sortiment vysoce kvalitních litých směsí a potěrů pro realizaci podlah. Základ nabídky tvoří Poroflow, litá vyrovnávací směs na bázi pěnobetonu, dále samonivelační cementový potěr CemLevel pro realizaci podlah v trvale vlhkých a omezeně větratelných prostorech, a v neposlední řadě samonivelační potěry na bázi anhydritu AnhyLevel a AnhyLevel Thermio, vhodné pro zalití podlahového topení.

CEMEX neustále zdokonaluje své materiály a technologie a je v nejlepším jeho zájmu, aby s nimi pracovaly spolehlivé a odborné realizační firmy. Proto vytvořil certifikační systém CEMEX Xperts®, aby zákazníkům pomohl s orientací na trhu realizačních firem a s výběrem profesionálního zpracovatele. Více na www.podlaha.cz

Příprava na léto: Zahradní sprchy

Pro správný výběr je podstatné umístění. Poměrně vysoké nároky mají stálé solární sprchy, kde se kromě odtoku vody řeší také aktuální intenzita slunečních paprsků. Výhodou může být umístění u bazénu nebo u jezírka, kde se jednoduše svede voda k odvodňovacímu zařízení.

Gerd Prior z firmy PlanBath považuje za důležitý způsob využití a životnost sprch. „Zvažte, zda vám stačí pouze studená voda, nebo chcete-li mít teplou vodu či dokonce užívat horkou venkovní sprchu po celý rok. Vrcholem komfortu i estetična jsou podle mého názoru venkovní ocelové sprchy s automatickým vyhříváním, které mohou zůstat na zahradě 365 dní v roce.“

Podle čeho vybírat zahradní sprchy

– Odolné tělo z kvalitní nerez oceli (vydrží 30–40 let prakticky bez údržby)
– Odolná keramická kartuše
– Jednoduchá a rychlá montáž (stavební připravenost)
– Rychlost dodávky, servis, garance

Přenosné sprchy

Jejich instalace je nejjednodušší. Stačí napojit hadici na lehkou konstrukci a sprcha je na světě. Lze ji umístit kdekoliv na trávníku i přenášet po zahradě.

Solární sprcha De Luxe (v. 220 cm) má zásobník na 35 litrů, mísicí baterii a ventil na omývání nohou (MOUNTFIELD).Svádí to ovšem k plýtvání vodou, jehož důsledkem je mimo jiné i promáčení zahradní plochy. Výrobci doporučují pouze krátké studené spršky pro osvěžení a nabízejí hlavice s regulovatelnou intenzitou proudu a také nejrůznější materiály pevných ramen, podstavců i zásobníků.

Zvláště populární jsou přenosné solární sprchy se zásobníkem vody a spirálovým solárním absorbérem. Ve všech případech bychom neměli zapomínat na vývod vody na zahradu (ne z koupelny) a na již zmíněný odtok vody. Zvláště, pokud se poté rozhodnete umístit sprchu na pevné místo.

Nejlepší je protáhnout samostatnou přípojku s uzávěrem, na zimu pak sprchu uklidíte a přípojku zavřete, aby trubka nepromrzla.

Pevné sprchy

Pevné sprchy mohou mít mnoho podob. Nejrozšířenější jsou ty, které se přišroubují k pevné podložce. Může to být beton, zámková dlažba nebo do trávníku či dřevěné terasy zapuštěný betonový patník minimálně 15 x 15 cm. Sprcha se potom napojí na připravený pevný přívod vody nebo zahradní hadici. Zásadní rozdíl je (jako vždy) v nárocích uživatele a jeho finančních možnostech.

Instalace pevné venkovní sprchy krok za krokem

Napojení pevné sprchy není složité. Ideální je, pokud máte připraven rozvod teplé a studené vody přímo na zahradě v blízkosti bazénu či sauny. Sprchu umístěte co nejblíže k bazénu či venkovní vířivce. Minimální hloubka pro pokládání vodovodních trubek do země je 60 cm, průměr (měď nebo plast) ideálně 15 mm. Teplou a studenou trubku vyveďte kolmo vzhůru těsně nad zem, maximálně však 4 cm (pozor na zamrzání!). Vertikální potrubí umístěte do plastových trubek o průměru 10 cm a uvnitř opatřete kvalitní izolací po celé délce až k povrchu. Sprcha se jednoduše našroubuje na připravené potrubí.

Budete-li sprchu používat i v zimě, nezapomeňte na elektrické vytápění. Posledních 60 cm potrubí opatřeného izolací omotejte vytápěcím kabelem (stejný se používá například do okapů). Spotřeba energie je zanedbatelná – kolem 30–40 W.

Solární sprchy

Tělo sprchy je solárním absorbérem i zásobníkem vody. Ta se ohřívá až na 60 °C. Solární sprchy jsou vítaným doplňkem každého zahradního bazénu (MOUNTFIELD).Solární sprchy si zakládají na kvalitním designu, aby esteticky zapadly do zahrady či vhodně doplnily bazén či koupací jezírko. Tělo je ve většině případů koncipováno jako zásobník (pojme až 35 litrů vody) a funguje jako solární kolektor. Voda se zahřívá až na 60°C. Důležitý je proto i výběr směsné baterie, která míchá ohřátou vodu se studenou.

Kvalitní sprchy mají vedení vody umístěné v panelu a v různé výšce si můžete otevřít různý proud vody. V zásobníku solární sprchy by voda neměla stát déle než tři dny, respektive starší vodu bychom si neměli pouštět na tělo – mohou se v ní množit bakterie.

Samotná instalace je velmi jednoduchá. Stačí sprchu propojit s vodovodním kohoutkem pomocí rychlospojek a zahradní hadice. Na zimu je třeba zařízení chránit před promrznutím. Přívod vody uzavřete a vypusťte, sprchu demontujte a uložte k přezimování. Ventily a baterii kontrolujte pravidelně, aby se v nich neusadil vodní kámen – snižuje životnost celého zařízení a může způsobit únik vody.

Sprchy s automatickým vyhříváním

Pokud si chcete užívat venkovní saunu, bazén či vířivku celoročně a nebude stačit „pouhé“ napojení na teplou vodu, vybírejte venkovní sprchy s celoročním provozem vybavené nezámrzným systémem. Jsou automaticky elektricky vyhřívány, kdykoliv teplota klesne pod 3°C (stejně jako zadní okno auta), to zajistí funkčnost 365 dní v roce až do teploty -30°C. Nutné je připojení vytápěcího kabelu k vodovodnímu řadu.

Údržba na jaře

Tělo sprchy zbavte kalciových usazenin (stačí otřít měkkým naolejovaným hadříkem, použijte běžný olejový sprej na nerez). Důkladně vyčistěte ústí potrubí od písku, prachu a jiných nečistot (hrozí zanesení a poničení kartuší).

 

Rok vinaře: Hrozny z vlastní zahrádky

Ve třetím roce vstupuje réva do plodného období. Vývoj rostliny je prakticky ukončen, pokud nejde o extrémně rozměrné tvary. Práce, které se na rostlině každoročně opakují, se nazývají cyklické práce. Pokud v odborné literatuře najdete pojem zelené práce, jde o ty, které se na révě provádějí během vegetace. Projděme si přehledně práce v průběhu roku:

Leden jako měsíc vegetačního klidu 

Réva spí, a pokud byla na zimu dobře připravena, nemusíte si dělat starosti. Mohly by ji poškodit jedině mrazy. Pokud klesnou pod –15 °C, mohou být poškozena očka, pod –20 °C i celé kmínky, zejména je-li zároveň nedostatek sněhu.

Únor je měsícem probuzení 

Vhodný čas k řezu se nedá určit podle kalendáře, ale podle průběhu počasí. Když přejdou silné mrazy, je čas začít. V tom má malopěstitel výhodu – objem práce není takový, aby nešel vhodně načasovat. Většinou to bývá ke konci měsíce, ale spíše až v březnu. Přichystejte si nůžky a ostatní nářadí.

Březen, pospěš s řezem 

Při opožděném řezu, kdy už révovými kmínky proudí voda, dojde ke „krvácení z ran“ a tím k oslabení keřů. Odhrňte od rostlin zem a odhalte místo srůstu roubu a podnože. Případné rosné kořeny odstraňte. Pokud byste tak neučinili, ušlechtilá část by mohla tzv. překořenit a potlačit funkci podnože, zejména u příliš hluboké výsadby. U starších keřů se může odlučovat nejsvrchnější vrstva kůry, odloupněte ji a spalte, je to prevence proti přezimujícím škůdcům. Dříve se kmínky natíraly vápnem, dnes už se od této praktiky upustilo. Před vyvazováním letorostů zkontrolujte stav nosné konstrukce a drátů.

V dubnu začíná réva rašit

Do té doby spalte, rozdrťte a zkompostujte ořezané réví a vyvažte letorosty. Je dobré stihnout to před rašením, protože narašená očka a pak letorosty do délky 10 cm jsou nejcitlivější. Úvazky mají být pevné, ale nikoli tak, aby se zařezávaly do sílících letorostů. Podle stavu vegetace zakročte proti plevelům.

Květen přináší základy květenství 

Nastává další práce, tzv. podlom. Spočívá ve vylomení všech přebytečných letorostů, které buď nenesou žádné hrozny, nebo jich nelze využít při dotvarování či zmlazení keře v příštím roce. Řežte s rozvahou a dbejte na to, aby ponechané letorosty měly dostatek světla. Jak pokračuje růst révy, v úžlabí listů se tvoří zálistky neboli fazochy, které opatrně odstraňte.

Červen, měsíc květu 

Po jarních pracích je třeba půdu zkypřit a zbavit plevelů. Začíná nebezpečí houbových chorob, což je souhrnné označení pro peronosporu, oidium a plíseň šedou. Jejich šíření podporuje vlhké a teplé, tzv. bouřkové počasí. Ve vinorodých krajích je réva více ohrožena, ale někdy se nevyhnou ani okrajovým oblastem. Nejlépe je postříkat révu měďnatým nebo organickým fungicidem ještě před kvetením. Jakmile začaly růst houby, je čas k postřiku.

Červenec s letorosty 

Letorosty už mohou dosahovat délky přes 1 m, a proto je musíte vyvazovat. Pokud réva dobře odkvetla, vidíte na nich husté, pravidelné a dosud malé hrozny. Nedoporučuje se dotýkat hroznů, pokud se poškodí suberinová vrstva na jejich povrchu, bobule špatně rostou. Podle potřeby okopávejte, plejte či opakujte postřik.

Srpen jako zarážení hory

Okolo svátku sv. Vavřince bývalo zvykem tzv. zarážení hory. Obřad symbolizoval, že bylo pro úrodu vykonáno vše, co bylo možné, a nyní už je nutno pouze nechat hrozny v klidu dozrát. Dokončí se poslední postřik a kultivace půdy a provede se tzv. osečkování, tj. zakrátíte nejhořejší, nevyzrálou část letorostů. Podpoří se tím vyzrání hroznů i dřeva. Hrozí-li úrodě útok špačků nebo jiných opeřenců, chraňte ji plastovými sítěmi.

Září, čas sklizně 

Některé ranější odrůdy mohou dozrávat už v srpnu. Konzumní hrozny jsou nejchutnější v době konzumní zralosti, kdy je obsah cukru a kyselin sladěný a bobule mají harmonickou chuť. Obsah cukru je kolem 16 % a kyselin asi 7 promile. Při sklizni se nevyhnete pošlapání půdy, proto ji nakypřete.

Některé ranější odrůdy mohou dozrávat už v srpnu. Konzumní hrozny jsou nejchutnější v době konzumní zralosti, kdy je obsah cukru a kyselin sladěný a bobule mají harmonickou chuť. Obsah cukru je kolem 16 % a kyselin asi 7 promile. Při sklizni se nevyhnete pošlapání půdy, proto ji nakypřete.

V říjnu vegetace končí 

Navenek se to projevuje opadem listů a barevnými změnami na letorostech. Opadané listí shrabejte a kompostujte, omezíte šíření houbových chorob. Před příchodem mrazů celou plochu zryjte a keře přihrňte zemí. Tuto práci můžete spojit s přihnojením plným hnojivem.

V listopadu révu chraňte 

Za dobrého počasí se dokončují práce z minulého měsíce. Máte-li kompost, můžete jím keře přihrnout nebo rozhodit okolo. Přihrnutí je účinnější u mladých rostlin nebo nízkých tvarů. U vyšších se zkouší i ochrana letorostů molitanovými rukávy. Rozhodně není vhodné čekat s rytím až do jara.

Prosinec je měsícem klidu

Můžete opravit opěrné systémy, plánovat, studovat či navštěvovat přednášky. Pořádají je odborné školy nebo zahrádkářské organizace a lze tak nejen načerpat informace, ale i najít nové přátele.

Jaké nářadí budete potřebovat

Používá se běžné zahradní nářadí – rýč,  v lehčích půdách rycí vidle, krumpáč, lopata, kopáč, hrábě, motyky různých tvarů. Nutný bude pravděpodobně postřikovač. Nejčastěji budete brát do ruky zahradnické nůžky. Při pěstování vyšších tvarů musíte mít bezpečný dvojitý žebřík nebo zahradnické nůžky s dlouhou rukojetí. Na starší dřevo používejte zahradnickou pilku s otočným listem nebo pilku ocasku. Při vázání je třeba mít po ruce ostrý nůž nebo nůžky. Vysloveně nevhodné jsou pruhy pogumovaného plátna, které při dlouhodobém kontaktu škodí každé rostlině, nejen vinné révě.

* * *

Předchozí články o pěstování révy:

Pěstování révy po zahrádkářsku

Sázení a péče o vinohrad v prvním roce

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026