Blog

Ergonomie kuchyně: mycí zóna

Zóna ukládání by měla plynule přecházet v mycí centrum s dřezem a odkapávačem. V těsném sousedství dřezu bývá i myčka. Tady byste měli mít odpadkové koše, mycí prostředky, sáčky a případně plastové boxy.

DŘEZ, MYČKA A ODPADKOVÉ KOŠE

Nic, co v kuchyni děláte, nesmí probíhat ve vynucené poloze. Případně jen velmi krátce. Už po deseti minutách mytí nádobí v lehkém předklonu kolem dvaceti stupňů, k němuž vás nutí nízko umístěný dřez, začíná bolet páteř.

Deska mycího centra by měla být ve výšce 91 centimetrů, pro vyšší osoby třeba i 105 centimetrů. V domácnostech, kde se v kuchyni pohybují vysocí dospělí lidé, by měla dostat přednost pracovní plocha s výškou 91, a nikoli 86 centimetrů, což byl standard ještě před několika lety. Při práci by ruce měly v lokti svírat tupý úhel – to znamená, že z mokrých rukou by vám voda neměla odkapávat z loktů, ale měla by hezky stékat k dlaním. Pokud máte myčku nádobí, u dřezu už nebudete trávit tolik času, tak se občas ohnout můžete. Až si budete vybírat dřez, vězte, že dřezy se zaoblenými vnitřními hranami se lépe udržují. Pravé úhly sice z designérského hlediska vypadají dobře, ale údržba bývá někdy nepříjemná.

Pevnými kroky k ideální zahradě

Konec zimy a začátek jara jsou tím správným obdobím, kdy začít podnikat první kroky k nové zahradě. „Zahradní architekti jsou v tomto období méně vytížení, takže se vám budou moci věnovat. Navíc s prvními jarními paprsky je možné začít sázet rostliny,“ vysvětluje zahradní architekt Martin Adamíra ze společnosti Zahrada Praha.

Inspirujte se

Pro zahradního architekta byste měli mít připraveno konkrétní zadání. Čím víc bude vědět, co se vám líbí a co byste na své zahradě chtěli mít, tím lepší bude výsledek. Usedněte k počítači a hledejte inspiraci na internetu, kupte si odborné časopisy nebo zajděte do knihovny. Listujte, surfujte, ukládejte si řešení, která vás zaujala, okopírujte si zajímavé prvky… Architekt tak lépe pochopí, jaký je váš vysněný styl.

Vytipujte dodavatele

Pokud už víte, co byste chtěli, poohlédněte se po vhodném dodavateli. Nejlepším zdrojem je opět internet a odborné časopisy, případně osobní doporučení známých. Snažte se najít firmu, která to k vám nemá daleko, zvýšíte tak pravděpodobnost, že se vám budou moci skutečně věnovat.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.mujdum.cz.

Oslovte favority

Z vytipovaného okruhu firem z okolí oslovte ty, které nabízejí kvalitní záruky a mohou se pochlubit zajímavými realizacemi. „I když je to nepopulární rada, cena by neměla být hlavním faktorem, podle kterého se rozhodnete. Řiďte se spíš svými pocity z toho, jak s vámi firma jedná, jak k vaší zakázce přistupuje. A nebojte se vyptat na nabízené záruky. Pokud jsou nadstandardní, v budoucnu vám ušetří hodně starostí i peněz,“ říká Martin Adamíra. „Klidně oslovte více společností a rozhodněte se později, komu zakázku svěříte.“ Důležitá je také specializace společnosti. Některé nabízejí pouze vytvoření projektu, některé jeho realizaci, jsou však i takové, které umí obojí.

Máte vybráno? Sjednejte si osobní schůzku. Solidní společnost vyšle na místo realizace odborníka, a za tuto návštěvu vám nebude nic účtovat. Pokud je ještě zima a setkání se odehrává mimo vaši zahradu, připravte si fotografie a půdorys pozemku. V každém případě si s sebou vezměte materiály se zahradami, které vás zaujaly.

Začíná se kreslit

Jakmile se dostanete do fáze přípravy studie, je obvyklou praxí účtovat klientovi 50% zálohu z dohodnuté ceny za studii. „Jsou i firmy, které nabízejí zhotovení studie či dokonce celého projektu zdarma. Problém často bývá v tom, že projekt je srozumitelný pouze jeho autorovi, a vám nezbude, než zadat stejné firmě i jeho realizaci, což nemusí být vždy výhodné. Pokud chce klient realizovat projekt s jinou společností, často se stává, že je nutné ho částečně nebo úplně přepracovat,“ upozorňuje Martin Adamíra.

Důležité je, abyste uměli rozlišit studii a projekt. Studie řeší celkový záměr architekta, rozmístění jednotlivých prvků a podobně. Jsou zde nakresleny hranice pozemku, dům, komunikace, záhony a všechny ostatní prvky. Některé firmy studii nabídnou i ve 3D provedení. Nejde tedy o podrobný plán, ve kterém by byly určeny například konkrétní druhy rostlin, dlažeb a dalších zahradních prvků.

Před provedením studie by měl architekt od zákazníka získat maximum informací – o jeho životním stylu, o tom, jak chce zahradu používat, zda má, nebo plánuje mít děti, zvířata, kolik času může věnovat péči o zahradu, kolik chce investovat peněz, které prvky by v zahradě chtěl mít. Bez těchto informací není možné připravit studii, která by byla přizpůsobena potřebám klienta. Architekt poté zhotoví studii budoucí zahrady, někdy i ve dvou variantách.

Ke studii pak může mít klient připomínky, které se do ní následně zapracují. Diskuze mezi architektem a zákazníkem by měla trvat tak dlouho, než je klient spokojený. „Cenu studie je důležité stanovit předem. Pokud se ale zákazníkovi vize architekta vůbec nelíbí, je lepší spolupráci ukončit hned na začátku,“ upozorňuje Martin Adamíra.

Projekt je krůček od realizace

Máte odsouhlasenou studii? V tom případě je možné přistoupit ke zhotovení podrobného projektu a následné realizaci. Ucelený projekt se skládá z průvodní zprávy, osazovacího plánu, případných výkresů detailů, seznamu rostlin a celkového výkazu výměr. Projekt by měl být doplněn i fotografiemi rostlin pro lepší představu klienta, případně 3D pohledy na budoucí zahradu, které bývají většinou za příplatek. Pokud firma kromě projekčních prací nabízí i realizaci, dodá obvykle s projektem i podrobný rozpočet prací. Po jeho odsouhlasení může začít samotná realizace. „V této fázi je nutné domluvit si přesný rozsah prací, jejich cenu a termín, předejde se tak zbytečným sporům v pozdějších fázích,“ upozorňuje Martin Adamíra.

Budování zahrady začíná

Než se dodavatel pustí do budování vaší ideální zahrady, měl by s vámi podepsat smlouvu, ve které budou stanoveny záruky a sankce, pokud se něco nepovede. Bez těchto záruk je podpis smlouvy sázkou do loterie. Podepsáno? V tom případě už zbývají „jenom“ práce v terénu. Jde o nejnáročnější fázi, protože vyžaduje nejvíce námahy a samozřejmě je nejvíce vidět. Realizace začíná úklidem pozemku a pokračuje rozmístěním instalací (například elektřiny). Po vyznačení záhonů, vybudování závlahového systému a systému osvětlení následuje samotná výsadba rostlin, nejprve stromů, potom keřů a nakonec trvalek. Pak přijde řada na trávníky a další prvky, jako je třeba altán nebo ohniště.

A co dál?

Zahrada je hotová. Pokud jste vybrali dobře, blíží se vašemu ideálu. Můžete si oddechnout, ale ne úplně. Zvlášť první dva roky po založení zahrady je mimořádně důležitá odborná péče. Tu si můžete obstarat sami, nebo ji zadat firmě. Společnosti nabízejí i pravidelnou údržbu zahrady, záleží jen na vás, zda jim ji svěříte a budete na zahradě jen odpočívat, či přiložíte ruku k dílu a o všechno se raději postaráte sami. Údržba nezahrnuje jen sekání trávy a pletí, ale také pravidelnou péči zahradníka o rostliny, hnojení či servis zahradních prvků.

Chřest se šunkou a pošírovaným vejcem

Ingredience:

400g zeleného chřestu

150 g schwarzwaldské šunky

4 vejce

50 g sýra Grana Padano Billa

3 lžíce olivového oleje

3lžíce bílého vinného octa

1 bobkový list

Sůl a pepř

Postup:

Tenké stonky chřestu očistěte a ulomte dřevnaté konce, dlouhé asi 3 cm. Nevyhazujte je a použijte je později například k přípravě zeleninového vývaru. Stonky svažte kuchyňským provázkem do svazečků a vložte do vařící osolené vody na 10 minut. Ihned po uvaření ponořte chřest do studené vody, aby se zastavil var a zachovala se křehkost a barva zeleniny. Rozdělte ho do 4 svazečků, každý zabalte do šunky, přendejte do zapékací mísy a zakapejte olivovým olejem. Vložte do trouby předehřáté na 190°C a zapékejte po dobu 15 minut. Mezitím si připravte ztracená vejce: do rendlíku dejte 300 ml vody, ocet, lžičku soli a bobkový list. Když voda začne vřít, snižte teplotu, aby voda jen jemně probublávala ode dna. Pomocí vidličky vytvořte ve vodě vír a vklepněte do něj vejce. Po 4 minutách bílek na povrchu ztuhne, ale žloutek uvnitř zůstane měkký. Vejce opatrně vyjměte, rozložte na zapečený chřest, opepřete a osolte.

Zdroj: www.billa.cz

Cítit se tak trochu dospěle

	Dětský toaletní stolek Deluxe (KidKraft), stolek 104 x 41 cm, výška 117 cm; stolička, výška 71 cm, cena 5 990 Kč, www.baby-zone.cz
	Dětská dřevěná kuchyňka Deluxe (KidKraft), vyrobeno ze dřeva, pevná konstrukce, 108 x 110 x 40 cm, cena 5 650 Kč, www.bambinomarket.cz
	Dřevěný zahradní gril (Educo) s odklopným víkem a skládacím stolem, cena 2 450 Kč, www.drevenedomecky.cz
	Dětská kuchyňka Grand Gourmet Corner (KidKraft) z masivního dřeva, výška 90 cm, délka stran 91 cm, cena 6 999 Kč, www.kid-kraft.cz
	Dětský stolek a židličky Hello Kity, výška stolečku 50 cm, výška sedáku 24 cm, cena 1 777 Kč, www.toys-kids.cz

Bydlení v sídle na Moravě

Prozraďte, co z městského páru udělalo dokonalé venkovany? Začala vám vadit Praha?

S Prahou jsme se rozešli přátelsky, jednoduše už nemohla nabídnout, co jsme k našemu životnímu stylu potřebovali. Kdysi jsem si říkala, jak je úžasné, že existuje víkend – dva dny, kdy si můžete pročistit hlavu na venkově a proměnit se z manažerky v romantičku, která sbírá ovoce na koláč a suší bylinky. Dnes vím, že ideální poměr je přesně opačný: dva dny ve městě a zbytek týdne v přírodě. Prostě bych to obrátila.

Majitelé

Dagmar (41 let)
■ inženýrka ekonomie
■ původně marketingová manažerka

Scarlett Draco Minor (3 roky)
■ labradorský retriever (černá barva)
■ lovecky upotřebitelná pracovní fena

Chris z Vavřineckých rákosin (8 let)
■ labradorský retriever (čokoládová barva)
■ lovecky upotřebitelný pes
■ několikanásobný držitel titulu CACT (zadávaný na zkouškách lovecké upotřebitelnosti)
■ držitel titulu CAC a res.CACIB (čekatel národního a mezinárodního šampiona krásy)

Vlastně jste to ale obrátila… Zůstala jste na venkově trvale.

Ano, dalo by se říct, že jsme obrátili věci proti proudu – nejezdíme o víkendech z města na venkov, ale z venkova do Prahy. Pověsila jsem stálou manažerskou pozici v marketingu na hřebík, můj manžel se však stále do Prahy vrací mnohem častěji…, snaží se ale dodržovat zdravý poměr.

Hledali jste dlouho, nebo jste vhodnou nemovitost objevili během chvilky na internetu?

Chvíli to trvalo a navíc z internetu nic nepoznáte. Je třeba vidět okolí a nehodnotit jen pár čtverečních metrů samotného pozemku. Kolem roku 2003 jsme jezdili snad po celé republice, ale nic nás neoslovilo tolik jako Podyjí. Je to velice zvláštní prostor nedotčené přírody uzavřené dlouhých 40 let v pásmu nikoho za komunistickou železnou oponou, mystické krajinotvorby rodu Althanů z průběhu 18.století a současně určité vykořeněnosti – místní německé obyvatelstvo bylo totiž po válce vysídleno. Přirozené vazby regionu se však přece jen pomalu obnovují. Vezměte si například, že jste za chvíli ve Vídni, takže si můžete doslova odskočit na sacher a skleničku šampaňského, na výstavu či operu.

Co samotná rekonstrukce? Asi byla vysilující.

Kdybychom měli s manželem znovu rekonstruovat jakýkoliv starý dům, rozhodně říkáme NE. Usedlost byla totiž v dezolátním stavu a my jsme ji chtěli opravit původními technologiemi a oživit její autentickou tvář – nikoli vybudovat muzeum, nýbrž dům trvale obydlet, s pohodlím 21. století a s respektem k tomu, kdo dům kdysi vybudoval, dal si práci s detaily na fasádě, oknech, dveřích a skládaných kamenných zdech a tak dál. Nebylo tedy možné najmout si velkou firmu, která vše obvykle řeší sádrokartonem a plastovými okny. Na celé rekonstrukci pracovali tři místní řemeslníci a práci, kterou odvedli, je možné nazvat zrestaurováním celého objektu. S vnitřní dispozicí místností v domě, hlavně s prostorem hlavní jídelny, nám pomohl majitel pražského studia Harmonie s takovým citem, že někteří hosté si mysleli, že i kuchyň je vybavená původním nábytkem.

Více článků o BYDLENÍ najdete na www.modernibyt.cz nebo www.mujdum.cz.

Jak dlouho trvalo, než se stal z truchlivé ruiny výstavní dům?

Začali jsme v roce 2003 a skončili v závěru roku 2006. Vše vznikalo postupně. Nejdřív jsme z hromady kamení přiváděli k životu hlavní obytnou budovu, pak bývalý vejminek s vlastní kuchyňkou a koupelnou. Pokračovaly původní chlévy, z nichž je letní domeček pro hosty, a nakonec byla zrekonstruována původně truhlářská dílna, ze které pochází velká část starého dubového nábytku v interiérech. Prostor dílny si manžel zabral pro svoje doupě s kulečníkem.

Vaše koupelna přiléhající k ložnici je ale něčím zvláštní a neobvyklá…

Vůbec není zvláštní, pouze má část určenou výhradně pro naše dva psy, kteří s námi žijí v domácnosti. Labrador miluje vodu a vše okolo, takže návraty z procházek bývají často dost bahnité. Vchod do koupelny – bývalé černé kuchyně – je totiž také možný přes zápraží přímo ze zahrady. Psi se osprchují a pak mohou v pohodě projít dále do domu bez kompromisu na čistotě. Mycí box pro psy hned za vstupními dveřmi máme i v pražském bytě a osvědčilo se nám to jako extrémně praktické řešení.

Pořídili jste si labradory z důvodu lovecké vášně?

Naopak, začali jsme lovit asi před šesti lety, abychom poskytli psům, které jsme si pořídili, to, co je jim ve skutečnosti vlastní. Přinášení zvěře je pro ně přirozená aktivita a obecně platí, že unavený pes je spokojený pes. Navíc častý a pravidelný pobyt v přírodě za každého počasí je mimořádně relaxační i pro nás.

Rekonstrukce v datech

■ 2003 – zakoupení objektu, bádání v okresním archivu, dohledání původní stavební dokumentace z 19. století
■ jaro 2003 – zahájení rekonstrukce zahrady
■ podzim 2003 – zahájena rekonstrukce budov po projektové a konzultační fázi s památkáři, Archeologickým ústavem, Národním parkem a stavebním úřadem
■ podzim 2006 – obydlena hlavní část usedlosti
■ léto 2007 – dokončeny ostatní budovy a hospodářské části domu

Promiňte indiskrétní otázku, ale nenudíte se tu občas? Byla jste zvyklá na ruch mezinárodní firmy.

Na nudu rozhodně nemám čas vzhledem k našim aktivitám a konečně i k rozloze domu a zahrady. Naopak, někdy bych potřebovala mnohem více času k tomu, abych stihla vše, co chci, třeba se pořádně naučit jezdit na koni. Jsou momenty v životě, kdy pocítíte potřebu uspořádat priority, volíte mezi neustálým tlakem na „double digit growth“ a skutečným „quality time“ – vidíte, ještě určitá profesní deformace tu je. Navíc, moderní technologie jsou vám tuto volbu schopny usnadnit. Každý to řeší po svém, u mne funguje venkov a příroda. Pokud mi chybí velkoměsto, jak jsem již řekla, odjedeme na kávu do 70 km vzdálené Vídně nebo na víkend do Prahy.

Chcete lepit či tmelit a nevíte čím?

Ano, pomůckou může být typ tmelu – u nejběžnějších akrylových tmelů můžete pro pretření použít disperzní barvy, jsou však určeny do suchého prostředí. U silikonových zase moc nepochodíte s barvou. V suchém interiéru bytu vám asi postačí běžný tmel, ale v koupelně nebo na balkóně už potřebujete voděvzdorný. Jak ten správný tmel vybrat? Určitě se vyplatí zeptat se a poradit se s odborníky v prodejně a přesně popsat, jaké materiály chcete tmelit, upřesnit, zda jde o interiér či exteriér a zda je to prostor suchý nebo vystavený působení vlhkosti.

Užitečné je kromě „speciálu“ mít doma po ruce i jeden univerzální tmel, který se v případě potřeby hodí prakticky na všechno. Skutečným univerzálem, který nejen tmelí, ale i lepí, je Ceresit FT 101. Nejdříve byl k dostání bílý a šedý, nyní jej navíc koupíte i jako transparentní.

S tmelem Ceresit FT 101 můžete tmelit i lepit – ano, jeho univerzálnost stála u zrodu velké obliby, ale ještě více vás při práci s ním zaujme jeho vynikající přilnavost k nejrůznějším povrchům. Bez nutnosti podkladového nátěru totiž výborně přilne k materiálům jako jsou plast, cihla, mramor, dlažba, dřevo, kovy, keramika a mnoho dalších.

Univerzálním tmelem / lepidlem Ceresit FT 101 můžete tmelit a lepit i na vlhkých podkladech. Dá se s nim pracovat dokonce i pod vodou – díky technologii Flextec® vytvrzuje totiž polymerizací. To ale není vše – tmel nekoroduje, výborná je jeho odolnost proti UV záření, povětrnostním vlivům a stárnutí. Na jeho povrchu nenajdete žádné povrchové praskliny a trhliny. Tmel charakterizuje dobrá kompatibilita s nátěrovými hmotami – po vytvrzení se mohou nanášet další nátěry.

Práce s ním je snadná – netáhne se a proto se čistě aplikuje, má nelepivý povrch a dobře se nanáší z pistole i při nízkých teplotách. A zdraví škodlivé rozpouštědla, silikon a nebezpečné isokyanáty v něm určitě nenajdete.

Ceresit FT 101 je vhodný pro širokou škálu oprav a instalací, jako jsou například opravy a stavby kuchyní, koupelen či různé opravy venkovních prostor. Využít jej můžete i na utěsňování konstrukcí ve vnitřním i vnějším prostředí, dokáže vyplňovat praskliny, řeší porušené spoje na balkonech a terasách, pomáhá utěsňovat spáry mezi okenními rámy a zdivem. Je také vhodný při údržbě rozvodů, ventilací a klimatizací.

Slaný chřestový koláč

Ingredience:

275 g čerstvého listového těsta BILLA

1 balení plátků EMENTALER Naše BIO

100 g anglické slaniny Vocílka

1 svazek bílého chřestu

1 zakysaná smetana

2 vejce

sůl a pepř

5 g másla

Postup:

Těsto přeneste do kulaté koláčové formy o průměru 26 cm. Propíchejte vidličkou a dejte předpéct do trouby předehřáté na 190 °C. Chřest omyjte, odstraňte dřevnaté konce, oloupejte si 2 cm pod hlavičkou a pokračujte až ke spodnímu konci výhonku. Chřestové pazouchy svažte kuchyňským provázkem, aby se při vaření stonky nepolámaly. Do velkého hrnce dejte vařit vodu. Vařte po dobu přibližně 10 minut. Na těsto umístěte chřest nakrájený na 2 cm kousky, proložte slaninou a plátky sýra. Zakysanou smetanu smíchejte s vejci, osolte, opepřete a směsí zalijte koláč. Na povrch naneste tenké plátky másla a pečte 25 minut při teplotě 180 °C. Koláč je upečený, když nůž zapíchnutý do středu vyjde čistý. Koláč nechte ve formě zchladnout a podávejte.

Tip: Povrch koláče můžete před zapečením posypat sýrem Parmiggiano Reggiano Značky BILLA. Koláč tak dostane jemně aromatickou příchuť.

Zdroj: www.billa.cz

5 kroků jak aplikovat tekuté tapety

Více na: http://tekute-tapety.cz/

Vlastní hřiště na zahradě

Začněme klasikou – pískovištěm, pro mrňata lákadlem číslo jedna. K dostání jsou nejrůznější dřevěné i plastové výrobky s pevnými kryty nebo ochrannými sítěmi hlavně proti kočkám. Je praktické, když má pískoviště široký okraj, na který si mohou děti sednout, „vařit“ na něm a dělat bábovky. Pokud pokládáte pískoviště na travnatý povrch, pokryjte ho textilií, která zabrání prorůstání trávy a zároveň propustí vodu.

Věž nejen se skluzavkou

Pokud máte na zahradě dost místa a děti, které si hřiště ještě nějaký ten rok užijí, můžete jim pořídit vlastní dokonalé hřiště. Výrobci nabízejí ucelené soubory herních prvků, které se dají postupem času, jak dítě roste, doplňovat. Vybrat si lze z různých variant konstrukce věže, nejčastěji se skluzavkou, k nimž se nabízí další příslušenství. Častým doplňkem věže bývá sestava, na jejíž horní břevno se připevňují houpačky. Zajímavým doplňkem věže může být také opičí dráha, tvořená dvěma spojenými šplhacími žebříky. Na horní žebřík můžete zavěsit další doplňky, jako houpačku, trapézové kruhy nebo jiné houpací sedátko, případně dvoumístnou houpačku, na které si děti užijí společně, a navíc se nebudou hádat, kdo se bude houpat jako první.
Doslova hodiny zábavy umožní výtah na zvedání a spouštění nádob s pískem, hraček a jakýchkoli jiných předmětů, ovšem raději lehčí váhy.

Velmi atraktivní zábavou pro děti a zároveň levným doplňkem pro rodiče je jednoduchý provazový žebřík. Výhodou je i to, že vyžaduje minimální nároky na bezpečný prostor. Lze ho připevnit na klasické konstrukce nebo třeba na vysunuté dřevěné ráhno houpací sestavy.

Šplhání, houpání a klouzání

Pokud dětem pořizujete skluzavku, je třeba si zjistit, na kolik kilogramů je výrobek „stavěný“. Volit můžete různé odstíny, stálobarevné a odolné vůči UV záření. Kromě klasických přímých skluzavek se nabízejí i modely s vlnou.

Častým a u dětí velmi oblíbeným prvkem jsou šplhací stěny. Nejčastěji jde o jednoduchou dřevěnou konstrukci, na které jsou upevněny „chyty“. Stěna může vést třeba na podestu hrací věže, odkud se děti mohou pro změnu svézt na skluzavce. Lézt se dá skvěle i po síti nebo po hladké šplhací nakloněné plošině, přičemž se děti mohou přidržovat za lano. Oblíbenou zábavu pak představuje můstek s bočními zábradlími a pohyblivou podlážkou, který může spojovat dvě hrací věže, nebo ho lze umístit samostatně těsně nad zem.
Pořídit si můžete také pružinová nebo listová pružinová houpadla nejčastěji v podobě nejrůznějších zvířátek. Stálou klasikou zůstává stará dobrá vahadlová houpačka.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz.

Jde to jednoduše

Sestavy můžete také instalovat k domu či k jiné pevné zdi. Na jedné straně tak využijete stabilitu pevné konstrukce, na druhé pevnou opěrnou zeď. K domu nebo k jiné pevné zdi můžete instalovat například sestavu s houpačkami nebo opičí dráhu.

Zvolit můžete i zcela jednoduché sestavy s jednou houpačkou či třeba štafle s přelézáním a šplhacím lanem, nebo můžete dětem pořídit prolézačky různých velikostí od nejjednodušších po větší ve tvaru šestihranu či ve tvaru písmene Z.

Telefonovat i počítat

Na hřišti si mohou děti zamilovat i další zajímavé herní prvky, jako je počítadlo s barevnými otočnými válečky, které zaujme i tím, že zpestří celou konstrukci. Děti, které si chtějí venku hrát podobně jako doma, uvítají jednoduchý telefon. Sluchátka lákavého vzhledu například ve tvaru květiny mohou být umístěna mezi podestou a pískovištěm. Skvělým doplňkem je samozřejmě tabule.

Nebyly by to děti, aby nebyly nadšené z vlastního domečku. Sehnat můžete modely od jednoduchých stavbiček po složitější srubové domky s okny a dveřmi, které dětem poslouží i jako letní bydlení.

Vyhněte se boulím

Všechny prvky by měly být certifikovány v závislosti na jejich správném použití. Důležité je místo určení. U rodinných domů proto postačí certifikát pro soukromé zahrady (prvky určené na hřiště pro veřejné prostory mají náročnější kritéria). Rozhodně se nedoporučuje pouštět se do nestandardních hracích sestav. Aby si vaše děti hrály bezpečně, volte otestované sestavy nebo víc samostatných prvků. Některé firmy provádějí instalaci jako samozřejmost (poplatek ale často nebývá zanedbatelný). Pokud se od výrobce dozvíte, že vám k sestavení a ukotvení malé atrakce nebo většího hřiště postačí základní nářadí a trocha zručnosti, buďte sebekritičtí. Jestliže se na sestavení necítíte, raději si tuto službu u výrobce nebo dodavatele objednejte, ušetříte tak čas a zbytečné nepříjemnosti.

Pohodlné spaní: ložnice střední velikosti

Máte pocit, že se vám do pokoje vejde to i to, a tohle by se vám ještě líbilo třeba do rohu. Pozor – byla by škoda, kdyby se interiér stal skladištěm věcí, které jste si nedokázali odepřít. Zůstaňte u funkčnosti a praktičnosti.

PROSTOR OZVLÁŠTNÍ

měkký koberec bude velmi příjemný při ranním vstávání – podle průzkumů je i navzdory předsudkům zdravým řešením
menší křeslo pro ty, kteří rádi před spaním čtou a nechtějí usnout s knihou na obličeji
stojací lampa s kuželem světla zaměřeným ke stropu – měkké rozptýlené světlo vytváří příjemnou atmosféru
přehoz přes postel – můžete ho použít i jako deku za chladných nocí

ČEMU SE VYHNOUT

Dejte pozor na výrazné vzory a křiklavé barvy. Mohou působit rušivě a citlivější jednici by v takovém interiéru mohli cítit neklid. U lůžka opět platí, že pro něj musí být dostatek místa tak, aby z něj bylo pohodlné vstávat na obou stranách.

Obecně platí, že příliš rozměrná postel, která velikostně neodpovídá prostoru, místnost opticky zmenšuje. Působí totiž dominantním dojmem a bere pokoji vzdušnost. Pokud ale trváte na posteli široké, volte nenápadný rám a nohy.