|
Zákon č 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen „SZ“) vyjmenovává v § 104 ty stavby, k jejichž provedení postačí ohlášení. Jde o následující případy:
a) stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
b) podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem,
c) stavby do 300 m² zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m² zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let,
d) stavby do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m
a další stavby uvedené pod písmeny e) až p) tohoto ustanovení. Z nich se můžeme v praxi setkat především s terénními úpravami (navážkami, příkopy, násypy), stavbami zařízení staveniště či stavbami opěrných zdí. Převážnou část staveb uvedených pod písmeny e) až p) lze realizovat i bez ohlášení, a to při splnění předpokladů stanovených v § 103 SZ, které se týkají zejména jejich velikosti. Chcete-li například na pozemku rodinného domu srovnat terénní nerovnost pomocí navážky, musíte vzít v úvahu znění § 103 odstavce 1 písmene f) bodu 1, který stanoví, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m² a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím. Dále je ovšem třeba vědět, že podle § 104 odstavce 2 písmena f) SZ ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují všechny terénní úpravy, které „se nevejdou“ do § 103 odstavce 1 písmene f) bodu 1. Mějte přitom na paměti, že i když terénní úprava splňuje velikostní požadavky na provedení bez stavebního povolení či ohlášení (1,5 m výšky či hloubky, 300 m² plochy), potřebujete přivolení stavebního úřadu vždy, pokud sousedí s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím.
Pro úplnost je třeba dodat, že podle § 104 odst. 2 SZ vyžadují ohlášení i sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti a ty stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí. |
 |
Kdy lze upustit i od ohlášeníShora zmíněné stavby tedy vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu, ovšem podle odstavce třetího uvedeného ustanovení s výjimkou těch, jichž se týká § 78 odst. 2 SZ. Podle tohoto paragrafu totiž může stavební úřad v územním rozhodnutí u jednoduchých staveb, terénních úprav a zařízení uvedených v jeho § 104 odst. 2 písm. d) až m) stanovit na žádost stavebníka, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení, jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků řízení. Může se tak stát např. u staveb do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, u jakýchkoliv terénních úprav, přípojek či informačních a reklamních zařízení.
Jednoduché stavby na základě ohlášeníK realizaci jednoduchých staveb uvedených v § 104 odstavci 2 písmeno a) až d) SZ postačí pouhé ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, ovšem za předpokladu, že jsou v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací informací, že jsou umisťovány v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, kdy se poměry v území jimi podstatně nemění a kdy nevyžadují nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu.
|
|
Příkladem jednoduché stavby, kterou lze postavit pouze na základě ohlášení, je stavba pro bydlení do 150 m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, tedy stavba, která je nepochybně v centru pozornosti čtenářů tohoto časopisu.
Soulad s obecnými požadavky na výstavbuPožadavky na ohlášení staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ, tedy i výše zmíněné stavby pro bydlení, jsou stanoveny v jeho odstavci prvním. Podle nich musí být stavba předně v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, které jsou uvedeny jednak ve vyhlášce č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhl. č. 491/2006 Sb. a vyhl. č. 502/2006 Sb., a dále ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
Právě v těchto předpisech se každý může seznámit s požadavky státu na tu kterou stavbu a být tak „v obraze“ při jejím plánování nebo projednávání před stavebním úřadem.
Technické požadavkyPrvní z uvedených předpisů stanoví základní požadavky na územně technické řešení staveb a na účelové a stavebně technické řešení staveb. Upravuje tak ÚZEMNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY A NA JEJICH UMÍSŤOVÁNÍ, pokud jde o studny individuálního zásobování vodou, žumpy a malé čistírny, požadavky na připojení staveb na sítě technického vybavení (zdroje pitné a užitkové vody, potřebné energie, zařízení pro zneškodňování odpadních vod atd.), na oplocení pozemků, jejich vliv na životní prostředí a staveniště, dále OBECNÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A UŽITNÉ VLASTNOSTI STAVEB (jejich mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, ochranu zdraví, zdravé životní podmínky a životní prostředí, ochranu proti hluku, bezpečnost při užívání, úsporu energie a ochranu tepla), POŽADAVKY NA STAVEBNÍ KONSTRUKCE (zakládání staveb, stěny, příčky, stropy, podlahy, povrchy stěn a stropů, schodiště a šikmé rampy, komíny a kouřovody, střechy, výplně otvorů, zábradlí, výtahy, výtahové, instalační a větrací šachty, balkony, lodžie a arkýře) a TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB (požadavky na vodovodní přípojky a vnitřní vodovody, kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace, elektrické přípojky a vnitřní rozvody silnoproudé a telekomunikační, plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení, ochranu před bleskem, vzduchotechnická zařízení, vytápění). V části čtvrté pak upravuje ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY PRO VYBRANÉ DRUHY STAVEB, včetně rodinných domů a garáží. Tato vyhláška se tedy dotýká požadavků na stavby jako takové, jejich vlastností, které musí splňovat.
Požadavky na územíVyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, pak stanoví obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území. Dotýká se tak věcí souvisejících s územním plánováním, postupů stanovících POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ PLOCH včetně ploch pro bydlení, POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ POZEMKŮ A UMISŤOVÁNÍ STAVEB NA NICH tak, aby vymezování pozemků, stanovování podmínek jejich využívání a umisťování staveb na nich nezhoršovalo kvalitu prostředí a hodnotu území a aby umisťování staveb bylo v souladu s obecnými požadavky na jejich umisťování (možnost jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace, možnost přístupu požární techniky a provedení jejího zásahu, připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích atd.).
|
POSTUP PŘI OHLÁŠENÍ STAVBY
|
Soulad s územně plánovací informacíDále musí být ohlášená stavba v souladu s územně plánovací informací, respektive s podmínkami využívání území v ní uvedených. Stavebník našeho rodinného domu proto požádá stavební úřad o vydání územně plánovací informace ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 písm. d) SZ, nejsou-li mu podmínky využití území, v němž chce stavbu umístit, známy.
Žádost se podává podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 503/2006 Sb. na formuláři (viz příloha č. 2 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.), jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v přílohách č. 1 a 2 této vyhlášky. Musí v něm uvést údaje k po-souzení, že zamýšlená stavba splňuje požadavky podle § 104 odst. 1 SZ, jakož i další skutečnosti, zejména označit pozemky dotčené záměrem, údaje o současném stavu využívání pozemků a stavbách na nich, údaje o záměru na změnu území, půdorysnou velikost, výšku, tvar a členění stavby, případné nároky na napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastruk-turu a připojit grafickou přílohu – situační výkresy obsahující výkres součas-ného stavu území s vyznačením požadovaného záměru, jeho vazeb a účinků na okolí, zejména vzdálenosti od hranic pozemků a sousedních staveb. Prostě v žádosti o územně plánovací informaci musí stavebník uvést kon-krétní požadavky v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a konkrétní údaje o svém záměru, zejména účel a technické provedení stavby. Obsahové náležitosti žádosti o územně plánovací informaci stanoví zmíněný právní předpis. Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání, pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána, zejména na základě provedení aktualizace příslušných územně analytických pod-kladů, schválení zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje a zprávy o uplatňování územního plánu.
|
| Vyřídí-li stavební úřad žádost o vydání územně plánovací informace kladně, stavebník se z ní vlastně dozví, za jakých podmínek může realizovat některou ze staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ bez územního souhlasu nebo bez územního rozhodnutí, tzn. pouze na ohlášení.
Zastavěné území, zastavitelná plocha
Jedním z předpokladů realizace je, že jde o stavbu umisťovanou v zastavěném území obce nebo v zastavitelné ploše podle územního plánu, a že se provedením stavby podstatně nezmění poměry v území. Nemá-li obec územní plán ani samostatně vymezené zastavěné území a pozemek leží v intravilánu obce, je nutné vzít v úvahu § 2 odst. 1 písm. e) bod 2. SZ, podle kterého je nezastavitelným pozemkem v intravilánu obce (tj. pozemkem, který nelze zastavět na území obce) zemědělský pozemek nebo soubor sousedících zemědělských pozemků o výměře větší než 0,5 ha s tím, že do tohoto souboru zemědělských pozemků se nezahrnují zahrady o výměře menší než 0,1 ha a pozemky, které jsou součástí zastavěných stavebních pozemků. Bez změny poměrů v území, bez nároků na infrastrukturu
Mezi další předpoklady realizace stavby jen na základě ohlášení stavebnímu úřadu patří to, že stavba podstatně nezmění poměry v území a nebude vyžadovat nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu. Tím jsou myšleny nároky na veřejnou infrastrukturu (například stavby pozemních komunikací, vodovodní řady, kanalizace, veřejné čistírny odpadních vod, energetická vedení pro zásobování veřejnosti elektrickou energií apod.), nikoliv technická zařízení staveb samotných, zajišťujících jejich provoz a užívání, jako jsou vlastní vodovodní, kanalizační, elektrické či plynovodní přípojky nebo sjezdy či vstupy na pozemek. Informace vlastníkům sousedních nemovitostí
Posledním předpokladem daného postupu je, že stavebník spolu s ohlášením stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich; ti mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni. Splňuje-li tedy návrh na realizaci stavby spadající pod ustanovení § 104 odstavec 2 písm. a) až d) SZ shora uvedené předpoklady, nic nebrání tomu, aby stavebník její provedení ohlásil stavebnímu úřadu.
|
