Blog

Světla do mokra

Nástěnná svítidla Glam (AURELIANO TOSO), kombinace kov/sklo, zdroj osvětlení halogenová žárovka 20 W, rozměr 7,5 x 7,5 x 11 cm, IP 20, cena 1 142 Kč, EUROLUX LIGHTING

Dodržujte zásady

• Norma ČSN 33 2000-7-701 rozděluje koupelnový prostor do několika zón.

• V zóně 1 (nejblíže zdroji vody) volíme světla s dostatečným krytím.

• Hodnoty krytí označují písmena IP.

• Volíme žárovková svítidla, která po zapnutí reagují okamžitě.

• Úsporné zdroje nejsou nutné, v koupelně jsme jen krátkou chvíli.

Stropní svítidlo Glam (AURELIANO TOSO), kombinace kov/sklo, zdroj osvětlení halogenová žárovka 20 W, rozměr 7,5 x 7,5 x 11 cm, IP 20, cena 1 142 Kč, EUROLUX LIGHTING

Nástěnná svítidla Eposa, kombinace kov/sklo, IP 20, zdroj osvětlení halogenová žárovka 40 W, 7 930 Kč, EMCO

Stropní svítidlo Madrid vyrobené z chromu, zdroj osvětlení halogenová žárovka 20 W, IP 21, cena 1 290 Kč, ELKOMA SERVIS

Jack systém - stropní nebo nástěnné nastavitelné svítidlo včetně trafa vyrobené z hliníku, zdroj osvětlení halogenová žárovka 50 W, rozměr 9 x 9 x 15 cm, cena 4 820 Kč, EUROLUX LIGHTING

Světla v podhledu

• Před koupí zjistěte výšku stropu.

• Používáme běžné typy,

nad výšku 2,25 m volíme

standardní krytí.

• Vyzařovací úhel zdroje

by měl být alespoň 90 stupňů

Nástěnná lampa Visio (LINEA BETA), kombinace sklo/kov, cena 4 582 Kč, IL BAGNO

Koupelnové světlo Sting, kombinace kov/sklo, zdroj osvětlení halogenová žárovka 25 W, IP 44, cena 930 Kč, ELKOMA SERVIS

Nástěnné svítidlo Trecentosessantagradi 120 (ITRE), kombinace kov/sklo, rozměr 14 x 11 x 3 cm, zdroj osvětlení lineární zářivka, IP 40, cena 4 896 Kč, EUROLUX LIGHTING

Kontakty:

ELKOMA SERVIS,
Rašínova 467, Zlín,
tel.: 577 210 660;

EMCO (Václav Vácha),
nám. T. G. M. 95, Smečno,
tel.: 602 298 706,

tel./fax: 312 547 844;

EUROLUX LIGHTING,
Vinohradská 48, Praha 2,
tel.: 222 511 981,
www.eurolux.cz;

IL BAGNO,
Ostrovského 36, Praha 5,
tel.: 251 562 116,

fax: 251 562 243

MICHAELA – 6. díl: Spor se sousedy

Původní kůlnu, která na pozemku stála 50 let, chtěla sousedka nechat odstranit

MICHAELA:

Věk: 28 let

Vzdělání: střední všeobecné

Povolání: zatím žádné (na mateřské dovolené)

Zájmy, koníčky: dům a zahrada

Současné bydlení: Smiřice (u Hradce Králové), byt 2+1 v osobním vlastnictví

Největší problém byl se sousedy

Pozemek sousedí se třemi pozemky. Dva sousedé jsou sympaťáci a jednání s nimi bylo v pohodě. Bohužel, dům třetího souseda stojí na hranici našeho a jeho pozemku a má směrem na náš pozemek i okna. Tam byly velké problémy, takže došlo i na šetření na místě za přítomnosti stavebního úřadu a dalších dotčených.

Sousedka měla připomínky vlastně ke všemu. Hlavně chtěla odstranit původní kůlnu, která tam stála padesát let a stínila jí okno z koupelny. Dále si přála změnit místo na stání pro auta pryč od jejího okna z ložnice, nelíbil se jí komín od našeho krbu kvůli západním větrům, které povanou kouř na její dům a také se jí nelíbil vzhled domu. Prostě se to na vesnici nehodí.

Ptejte se Michaely!

Zaujalo vás Michaelino rozhodnutí postavit si rodinný domek? Pokud byste se chtěli od Michaely dozvědět informace, na které jsme ve zpovědi zapomněli, vložte svůj dotaz do diskuzního fóra – téma REALITY SHOW . Michaela vám jistě ráda odpoví.

Museli jsme předělávat s architekty situaci stavby, došlo k prodražení kvůli demolici boudy a stavbě nové ( ještě není hotová, zatím máme zahradní sklípek, ten původní jsme museli zrušit). Komín musíme mít vysoký jako ten její (stálo nás 3000 Kč zjstit, jak mají vysoký komín!). Pouze její stížnost na vzhled domu stavební úřad naštěstí zamítl. A to jen proto, že jsme poukazovali na to, že v ulici se nachází i budova Domova důchodců z počátku 20. století ve funkcionalistickém stylu rovněž s plochou střechou a netypickou fasádou.

Nakonec jsme po deseti měsících povolení získali, i když s dalším čekáním na nabytí právní moci (sousedka si nevyzvedávala zásilky). Asi bychom se hodně rozmýšleli zda pozemek koupit, kdybychom tušili, jaké problémy a nervy s tím budou spojeny. Nakonec jsme z toho byli tak unavení, že jsme to povolení ani neoslavili, i když jsme se na to tak těšili… Báli jsme se i dalšího přerušení stavebního řízení vzhledem k tomu, že v projektu byla chyba (dům stojí o 30 cm blíže k sousedovi, než bylo v projektu) a museli jsme žádat o změnu. Kupodivu to sousedům nevadilo. Teď už sousedce vadí pouze to, že tam jezdí bagr, náklaďák, prostě stavíme a neoznámíme to dopředu.

Michaela

Sousedce se nelíbil navrhovaný vzhled domu. Její stížnost naštěstí stavební úřad zamítl

Kdyby Michaela tušila, jaké problémy bude mít se sousedkou, asi by ani pozemek nekoupila

NÁŠ TIP

ZÍSKEJTE ČASOPIS RODINNÝ DŮM ZDARMA NA CELÝ ROK!
Michaela získala za svoji účast v Reality show na www.dumabyt.cz předplatné časopisu Rodinný dům na celý rok. Pokud právě stavíte dům a chtěli byste se také zúčastnit Reality show, napište nám do redakce (KONTAKT ). Podělíte se o své zkušenosti s ostatními čtenáři a získáte od nás dárek.

Podlaho ty krásná…

Základní podlahářská otázka minulého režimu, zda linoleum, nebo parkety, už dlouho neplatí. Díky novým materiálům a technologickým postupům či renesanci tradiční dlažby nebo dřeva stojí dnes tato otázka jinak. Rozvažte si, kolik peněz jste do nové podlahy schopni nebo ochotni investovat a co od podlahy vlastně očekáváte. Jak má dlouho vydržet, jakou zátěž má snést nebo jak náročná bude její údržba.

Kombinace různých odstínů dřev použitých na podlaze rozpohybuje prostor interiéru

Dřevěné radosti

Dřevo je po hlíně nejstarším používaným podlahovým materiálem a jeho obliba ani v době nových materiálů neklesá. Nejlevnější variantou jsou dřevěné palubkové podlahy z tuzemských jehličnanů (zvláště efektní jsou palubky z borovicového dřeva, které časem zčervená). Pokládají se na hranolovou konstrukci z odpadního dřeva.

Drobnou vadou na kráse u podlah tohoto typu jsou štěrbiny vznikající sesycháním prken. Tomu nezabráníte ani důkladným přišroubováním k nosnému roštu. Jedinou možností, jak na štěrbiny mezi prkny vyzrát, je aklimatizovanou podlahu po určité době rozebrat a sestavit znovu. Měkká podlaha je také náchylná k tvorbě rýh a vrypů. Ani sebetvrdší lak nevyléčí nedostatečnou tvrdost jehličnatého podkladu. Dřevo je zkrátka živý a svébytný materiál. Pokud budete s jeho přirozenými vlastnostmi počítat, možná že časem budete vnímat drobné rýhy jako zajímavou patinu.

Pokud to stav vašeho konta dovolí, pořiďte si raději podlahu z jakostnějšího druhu dřeva. To při kvalitní povrchové úpravě a pečlivé údržbě bude dobře sloužit i vašim vnukům. Jedná se však o skutečný luxus. Za metr palubkové podlahy z tvrdého dřeva zaplatíte 2 000 až 4 000 Kč.

POZOR!

Na podlahy patří dřevo dostatečně vyschlé a vyzrálé. Troufáte-li si na instalaci dřevěné podlahy vlastními silami, pečlivě si ohlídejte kvalitu a vyzrálost dřeva. Jistě vám nemusíme líčit hrůzu, jak by po čase vypadala dřevěná podlaha zhotovená z mokrého čerstvě nařezaného dřeva.

Nevíte-li, jak by měla vaše podlaha vypadat, nechte se inspirovat v podlahovém studiu

Plovoucí podlaha vyžaduje rovný podklad s dobrými izolačními vlastnostmi

Parkety? Parkety!

Při slově parkety si většina lidí představí dřevěná prkénka sestavená do stromečků. To je ale klasická vlysová podlaha. Parkety jsou ve skutečnosti čtvercové desky složené z jednotlivých kusů dřev do různých vzorů. Dříve se parkety spojovaly na pero a drážku a napevno se přibíjely k hrubé podlaze. (Někdy se také lepily asfaltem.) Dnes spojení pero – drážka zůstává, ale volí se plovoucí provedení. Parketové čtverce jsou vícevrstvé. Proto u nich nedochází k pnutí a nekroutí se. Horní vrstva je tvořena dřevěnou nášlapnou lamelou o síle 4 mm, pod ní je HDF – deska odolná změnám teplot a vlhkosti. Spodní vrstvu tvoří protitahová a parotěsná fólie. Plovoucí čtvercové parkety nemusíte lakovat nebo olejovat, protože je výrobce dodává již povrchově upravené. Obvykle se jedná o pět vrstev akrylátového laku vytvrzeného UV-zářením.

Nejrozšířenějším vzorem pro vlysovou dřevěnou podlahu je takzvaný stromeček

Plovoucí podlahy se vyrábějí v nepřeberném množství odstínů a působí velmi autenticky

Vlysové „parkety“

Podlaha je poskládána z jednotlivých prkének (vlysů) do různých vzorů (nejznámější je stromeček). Vyrábí se z tvrdého dřeva, z dubu a z buku. Dříve se vlysy přibíjely – obdobně jako parkety – hřebíčky na podklad, dnes se lepí speciálním lepidlem přímo na beton. Aby nedocházelo k tvorbě nežádoucích spár, měli bychom hlídat relativní vlhkost vzduchu 40 až 60 procent. Vlysovou podlahu po pokládce nejprve přebruste, po celé ploše vytmelte a teprve potom přelakujte nebo naolejujte. Lak nebo olej nanášejte v několika vrstvách. Vlysová podlaha není náročná na údržbu. Stačí ji pravidelně vysávat a občas přetřít vlhkým hadrem. Na trhu jsou k dostání také speciální přípravky, které přidáváme do vody a roztíráme hadrem.

Palubková masivní podlaha z drásaného dubu s olejovou úpravou (Antico)

NAŠE RADA

Pro palubkové (prkenné) podlahy platí:
1. Palubková podlaha je ve srovnání s původním podkladem vyšší (4 cm rošt + 3 cm prkna)
2. Palubky nikdy celoplošně nelepte přímo k podkladu, ale přišroubujte je na rošt (musí dýchat)
3. Pod podkladový rošt dejte parotěsnou zábranu proti vzlínání vlhkosti
4. Latě musejí být kladeny v předepsaných vzdálenostech (jinak hrozí zkroucení celé podlahy)
5. Pokládejte pouze dokonale vyschlé dřevo a palubky ponechejte v místnosti alespoň deset dní před instalací
6. Ideální klima místnosti pro palubky je 50 až 65% vlhkost vzduchu

Laminátová podlaha

Chcete-li levnou a snadno udržovatelnou podlahu, pak je pro vás vhodný laminát. Lidé si ji často pořizují do prostor, kde chtějí žít pouze omezenou dobu a nechtějí dlouhodobě investovat. Laminát je navíc nenáročný na relativní vlhkost vzduchu. Také jeho tvrdost – větší než u dřevěných podlah – zaručuje odolnost vůči otěru. Laminátovou podlahu nepoškodí ani žhavý oharek cigarety, dámský podpatek nebo zablácené psí tlapy. Také v oblasti dekorů je laminát variabilní. Vyrábí se buď jako imitace různých dřev, nebo v mnoha rozmanitých barvách. Barvy laminátu nikdy nevyblednou díky odolnosti vůči UV záření.

Spojení laminátových dílců plovoucí podlahy systémem pero - drážka nepatří mezi složité operace

DOBRÁ RADA

Při nákupu laminátových podlah buďte obezřetní, protože jejich kvalita velmi kolísá. Doporučujeme vám nakupovat ve specializovaných prodejnách. Dejte si pozor hlavně na podezřele levné výrobky prodávané v takzvaných akcích. Vždy po prodejci žádejte certifikát zaručující kvalitu výrobku! Podle požadovaných nároků na zatížení podlahy vyberte ve spolupráci s odborným prodavačem odpovídající stupeň zátěže. Nezapomeňte, že životnost podlahy závisí na odborné pokládce. I velmi kvalitní podlahová krytina se může zničit neodbornou pokládkou!

Přes nesporné výhody mají laminátové podlahy i své stinné stránky. V porovnání se dřevem jsou chladnější. Dalším negativem jsou jejich akustické vlastnosti – je slyšet každý krok. Laminát se dá odhlučnit podkladem z plsti nebo korku, ale to podlahu prodraží. To platí i o laminátu s implantovanou protihlukovou podložkou (takzvaný soundblock). Tato krytina dokáže snížit hlučnost až o 8 decibelů, ale podlaha se neúměrně prodraží.

Rustikální kuchyně s palubkovou podlahou. Světlý odstín podlahy evokuje čistotu. (Antico) Světlé dřevo je příjemné a rozsvěcuje prostor. Pozor však na černé stopy po podrážkách bot

Keramické dlaždice

Mezi léty prověřenou podlahovou krytinu se řadí keramická dlažba. Vyrábí se z kaolinu, jílu nebo živičných materiálů vypalováním v peci při teplotách až 1 300 °C. Dlaždice jsou obdařeny vysokou trvanlivostí, odolností proti opotřebení a zvýšené vlhkosti. Velmi snadno se udržují.

Při výrobě dlaždic za vysokých teplot se nedají zcela zaručit identické rozměry každého kusu. Proto ČSN EN 98 předepisuje maximální odchylku o velikosti 0,6 % rozměru dlaždice. (Například dlaždice 300 X 300 mm se mohou v jedné dodávce rozměrově lišit o 1,8 mm.) Výrobci totiž třídí dlaždice do několika kalibrů přesnosti.

Keramická podlaha v kuchyni má vysokou odolnost, navíc se velmi snadno udržuje

Proto je důležité do jedné místnosti zvolit dlaždice vždy stejného kalibru. To platí i při kombinování lesklých a matných dlaždic, protože vyžadují rozdílnou spáru. Proto výrobci nabízejí ucelené kolekce rozdílných typů povrchů dlaždic.

NÁŠ TIP

Při koupi dlaždic si všímejte takzvané planarity (rovinnosti) dlaždic. Norma povoluje maximální odchylku ideální rovinnosti o 0,5 % z rozměru. (U dlaždice 300 x 300 mm to může dělat až 1,5 mm na podélné hraně.) Dalším parametrem je odstínovost dlaždic. Rozdíly v odstínu jsou žádoucí u rustikální dlažby, naopak u glazovaných povrchů nepůsobí dobře. Rozdíly vznikají specifickými rozdíly v každé náplni vypalovací pece. Pokud nechcete mít dlaždice typu „každý pes jiná ves“, raději prodavače při vybavování své zakázky kontrolujte! Podle nároků na provoz místnosti si zvolte také odpovídající stupeň otěruvzdornosti. Jiné nároky musí splnit dlažba v koupelně, jiné v obývacím pokoji. Zajímejte se také o čistitelnost, nasákavost a protiskluzové vlastnosti dlaždic.

Keramické dlaždice vyniknou zarámované lištami a ozdobnými bordurami

Vysoce odolné čedičové dlaždice se hojně používají v kavárnách, ale sluší i obytným prostorám (Eutit)

Čedič na podlaze

Vysoce kvalitní materiál na podlahy je čedič. Je velmi tvrdý (8 °Möhseho stupnice), velmi pevný, vysoce otěruvzdorný a kromě nulové nasákavosti dobře vzdoruje agresivním chemikáliím. Snad právě proto se s čedičovou dlažbou můžete setkat v některých výrobních provozech nebo výstavních galeriích a kavárnách. Vítězná cesta čediče proto logicky vedla i do našich domů, bytů a kanceláří. Ve světě je čedič známý pod názvem bazalt. Čedičové dlaždice se vyrábějí tavením při vysokých teplotách a následným tvarováním v kovových nebo pískových formách. Protože je čedič poměrně tmavý (černá s narezlou konturou), vyžaduje místnosti s dostatkem světla.

Juraj Kukura: S nadhledem aristokrata

Na první pohled působí renesanční a barokní domy na Kampě skutečně kouzelně. Dokonce i patina času v podobě oprýskaných omítek a opadaných štuků jim jen přidává na kráse. Současný stav objektů na Kampě je v zásadě pouze dvojího druhu – buď v rukách vlastníků jednoznačně chátrají před očima, nebo vzkvétají díky rekonstrukcím a pečlivé údržbě. Stav mezitím prakticky neexistuje. K tomu přispěla i katastrofální povodeň ze srpna 2002, kdy se prakticky celá nejatraktivnější zóna Kampy a Malé Strany ocitla pod vodou.

JURAJ KUKURA

(1947)
• Po studiích na stavební průmyslovce vystudoval VŠMU v Bratislavě. Hrál v Divadle na Korze, na Nové scéně a v letech 1976 až 1985 byl členem Slovenského národního divadla.
• V 70. a na počátku 80. let patřil k nejpopulárnějším československým hercům (hrál např. ve filmech Zběhové a poutníci, Koncert, Stíny horkého léta, Božská Ema, Deváté srdce). Stal se nejmladším zasloužilým umělcem na Slovensku, ale byl jím jen osm měsíců. V roce 1984 byl nucen odejít do SRN, kde byl členem mnichovského Kammerspiele a Schauspielhausu v Hamburku. Natočil mnoho filmů a televizních seriálů, z nichž anglický seriál Traffic byl oceněn cenou Emmy.

Renesance k mání

Na počátku roku 1992 se herec Juraj Kukura rozhodl pořídit si v Praze vlastní byt. Jeho pracovní aktivity v tehdy ještě hlavním městě Československé republiky byly již tak časté, že mu přestalo vyhovovat přespávání po hotelech. Poměrně záhy se mu podařilo objevit renesanční objekt situovaný na jednom z nejatraktivnějších míst Kampy – poblíž známého mlýnského kola, památné zdi Johna Lennona i půvabného domečku Jiřího Trnky. V domě vráceném v restituci původním vlastníkům byl volný byt přímo pod půdou. Jeho poloha i možnosti vybudování mezonetového bytu s půdní vestavbou zaujala manžele Kukurovy natolik, že se s koupí příliš dlouho nerozmýšleli. Po fázi prvotního nadšení ovšem musel rychle přijít druhý krok – realizace. K ní se Juraj Kukura rozhodl přizvat architekta Jana Stempela, jehož návrh řešení celého prostoru jej okamžitě zaujal.

Obytnému prsotoru dominuje masivní kožená sedačka, která se s manžely Kukurovými stěhuje už přes čtvrtstoletí Ložnici spojuje s půdním prostorem subtilní litinové schodiště

Koupelna v hlavní roli

I ten nejbenevolentnější investor přichází k architektovi alespoň s minimálními představami, které chce promítnout do projektu. V případě bytu pro Juraje Kukuru zde byl zásadní požadavek na dostatečně prostornou a originální koupelnu, kam by bylo možné zabudovat i parní lázeň. Kdo zná standardní podobu dispozic malostranských bytů, dobře ví, že za rozkošnou fasádou se odjakživa skrývaly malé, stísněné byty třetí a čtvrté kategorie. Jejich obyvatelé v minulosti řešili hygienu v lepším případě jen v lavoru na kuchyňském stole, v horším na dvoře u pumpy. Pokud si dnes chce zájemce o bydlení na Malé Straně či Kampě pořídit byt odpovídající současným nárokům na pohodlí a komfort, musí obsadit celé patro a radikálně zasáhnout do stávajícího půdorysu i za cenu často netypických řešení.

Umístit do spodní části bytu Juraje Kukury prostornou koupelnu se na počátku zdálo stejně snadné jako rozetnout gordický uzel. Architekt Stempel však přišel s velmi osobitým nápadem – navrhl zcela zrušit vstupní halu a celý prostor využít právě pro koupelnu s rozlohou přes 20 m². Do koupelny se proto dnes vstupuje dvoukřídlými dveřmi přímo z pavlače a z vany se přes větve akátu nabízí výhled na romantické náměstíčko.

Díky dostatečnému počtu oken je půdní prostor doslova zalit denním světlem Kuchyňská sestava musela být vyrobena na míru, protože šikmé a nerovné stěny nevyhovovaly pravoúhlým tvarům typizovaných sestav Světle pistáciové tóny mramorově patinované malby na stěně kolem střešních oken jsou dílem výtvarníka Ivana Krále

O patro výš

Přestože dům pochází ze 16. století a zejména v době socialistického kolektivního vlastnictví se mu nedostávalo právě nejlepší péče, bylo všechno dřevo v půdním prostoru v překvapivě dobrém stavu. Proto mohla půdní vestavba proběhnout velmi rychle a bez dalších nadbytečných investic. Stempelovo řešení celého podkroví vychází z dalšího zásadního přání, nebo přesněji řečeno životního názoru manželů Kukurových.

Největším luxusem je dostatek prostoru. Architekt Stempel ho rozšířil ještě o nadstandard téměř neomezeného přístupu denního světla. V případě této vestavby totiž šlo o vzácný případ téměř idylického porozumění s památkáři, takže se podařilo doplnit stávající počet větracích oken o vyklápěcí střešní okna orientovaná do dvora. Architekt rovněž velmi nápaditě pracoval se zkosenými stěnami interiéru – v praxi se například osvědčil nápad se sprchovým koutem začleněným přímo do výklenku v hlavním obytném prostoru. Stačí jen vyklopit a upevnit dřevotřískové stěny na pantech, otevřít dveře na miniaturní střešní balkonek a můžete se sprchovat s výhledem na hradčanské panorama.

Snad nejkrásnější koupelna v Praze odvážně umístěná přímo v předsíni domova Juraje Kukury

Rukopis výtvarníka

Celý interiér bytu na první pohled upoutá především jemnou kultivovanou barevností a pocitem vzdušnosti. Každá místnost má svoji půvabnou atmosféru a působí téměř jako kompaktní umělecká instalace. Nejedná se rozhodně o náhodný dojem – celý interiér totiž manželům Kukurovým pomáhal navrhovat a zařizovat výtvarník Ivan Král (podobnost se jménem známého hudebníka je pouze náhodná).

Juraje Kukuru ještě v době probíhajících stavebních prací zaujal osobitý interiér populárního malostranského jazzového baru Blue Light, který navrhoval právě Ivan Král. Již po prvním setkání manželů Kukurových s Ivanem Králem bylo zřejmé, že si jsou názorově velmi blízcí a že bude mít výtvarník dostatek prostoru pro svoji fantazii. Jeho výrazný rukopis a odvážnou kreativitu dnes potkáváte v bytě Kukurových doslova na každém rohu – v jemně mramorované štukové malbě na stěnách, v pseudorenesanční variaci na fresku s florálním motivem lemující jedno ze střešních oken, v patinované úpravě šatní skříně z období biedermeieru.

Zvlášť kouzelně působí barevnost a nápadité pojetí celé koupelny. Jednoduše opracované dřevěné prvky s modravou lazurou originálně kontrastují s mramorovými deskami lemujícími vanu a umyvadlo. Pro odlehčení aristokratického genia loci celé koupelny je nad vanou zavěšen skvost z dob socialistického realismu s Klementem Gottwaldem „vracejícím se právě z Hradu“ – jeden z nejoblíbenějších obrazů z tematické sbírky Juraje Kukury.

V dokonalé symbióze zde spolu koexistují dřevěný Kristus i kovový sedmiramenný svícen

HISTORIE KAMPY

První zmínky o Kampě jsou z roku 1169. Po celou dobu se však tomuto malebnému koutu Prahy říkalo prostě Ostrov. Od Malé Strany jej oddělovala strouha zvaná Rožmberská, nyní Čertovka. Teprve od konce 18. století se začal používat název Kampa, pravděpodobně v souvislosti se jménem vlastníka jednoho z domů na Ostrově – Tychona Gansgeba z Kampu. Kampa bývala zóna spíš chudších lidí. Bydleli tu voraři, hrnčíři, zahradníci a mlynáři. První honosné paláce začaly na Kampě vyrůstat teprve na sklonku 16. století.

Kouzelná rána nad Čertovkou

Jen málokteré místo v Praze vyvolává v návštěvnících z celého světa tak jednoznačné pocity jako právě malebná Kampa. Tajuplná romantika dávno zmizelých časů tu dýchá z každého zákoutí, z každých pootevřených vrat vedoucích do hlubin starých domů, z každého slepého okna s jemnou záclonkou prachu. Ať už si k procházce vyberete teplý letní podvečer, deštivou podzimní noc nebo jarním sluncem zalitý den, pokaždé vás Kampa očaruje svým neodolatelným půvabem. Juraj Kukura, aristokraticky vážný romantik shlížející ze své ložnice přímo na Čertovku, miluje časná mrazivá rána. Vyjít si do čerstvě zasněžených tichých uliček Kampy v době, kdy turisté ještě ani nezasedli k snídaním, je pro něj jedním z nejkrásnějších zážitků, jaké si může dopřát. Sám se tak sžívá s legendou, která dýchá ze zdí staletých domů nejkrásnějšího pražského ostrova.

Nejkrásnější barvy v roce

Co ještě vysadit?

Začátkem měsíce můžete sázet a přesazovat jehličnany a stálezelené rostliny. Koncem měsíce už ne, nestihly by zakořenit a v zimě by uschly. Bez obav sázejte trvalky a traviny z kontejnerů a přesazujte a zmlazujte starší rostliny druhů kvetoucích na jaře a v létě. Zhruba ve třetí dekádě začíná nejlepší období pro výsadbu opadavých keřů a vzrostlých stromů. S výsadbou velkých exemplářů choulostivějších druhů – zvlášť v chladných lokalitách – ale počkejte na jaro.

Levný živý plot

Potřebujete-li vysázet delší živý plot, trápí vás možná finanční stránka věci. Ale existuje šikovné řešení: vysázejte si plot z opadavých dřevin. Bude vzdušnější, během roku se bude měnit a výrazně ušetříte. V tomto období se navíc dají sázet mnohem levnější prostokořenné sazenice – nerostou v kontejneru ani nemají zapěstovaný kořenový bal. Nakupujte přímo u pěstitelů, aby sazenice nečekaly vyryté dlouho. Nesmějí být polámané, oschlé ani plesnivé. Takto můžete sázet ptačí zob (Ligustrum), habr (Carpinus), javor babyku (Acer campestre), dřín (Cornus mas) nebo třeba dřištály (Berberis).

TIP

Přečtěte si článek o živých plotech ZDE

Zálivka je věda

Podzimní zálivka je nesmírně důležitá především pro nově vysazené dřeviny. „Nové“ ovšem u vzrostlých listnatých stromů a keřů i jehličnanů znamená několik let po výsadbě. Do velkého stromu jste investovali tisíce, a proto byste se měli postarat, aby ve zdraví přežil zimu. Stále ještě nemá dostatečné množství kořenů, které by mu vodu z přirozeně vlhké půdy načerpaly. Je lepší zalít jednou za pár dnů větší dávkou než každý den trochu.

Padlí na astrách

Vlhké a poměrně teplé dny jsou ideální pro rozvoj houbových chorob. Nejčastěji se v okrasné zahradě setkáte s šedavými až bělavými povlaky na listech i květech trvalek, keřů i užitkových druhů – tedy s padlím. Napadá růže, zimolezy, ale i podzimní krásky – hvězdnice (Aster) a jiřiny (Dahlia). Nejvíce rostlinám ublíží v suchém a slunném podzimu, zvlášť když rostliny nehnojíte a nezaléváte. Náchylnější jsou odrůdy novobelgické (Aster novi-belgii) a vřesovcovité (Aster ericoides), odolnější naopak novoanglické (Aster novae-angliae). Kromě postřiků fungicidy už od jara, zálivky a hnojení pomůže, když rostliny jednou za 4 až 5 let zmladíte a přesadíte.

Upravte rododendrony

Pěnišníky a azalky (Rhododendron) jsou většinou husté a kompaktní. Pokud jsou ale zastíněny, mohou se „vytahovat“ a řídnout. Nejlepší doba pro tvarovací a zmlazovací řez tohoto rodu je podzim: velké rány ošetřete balzámem, rostliny důkladně zalijte a přihnojte pomalu rozpustným hnojivem, případně doplňte rašelinu. Na povrch půdy můžete také rozprostřít zetlelý hnůj.

Přírodní hnojení

Na záhony po letničkách můžete vysít vojtěšku nebo jiné vikvovité rostliny. Rychle prokoření půdu, čímž ji prokypří a provzdušní a také se v ní lépe udrží voda. Hlízkové bakterie na koříncích vážou dusík, rozkladem zelené hmoty pak dojde k aktivaci žádoucích půdních mikroorganismů. Kromě toho porost zabrání zaplevelení. Když jej spálí mráz, můžete jej zarýt nebo nechat ležet na záhoně.

Zelené záclony

Říjen přeje i výsadbě popínavých rostlin. Ty se dnes pěstují téměř výhradně v kontejnerech, a tak můžete kdykoli vysadit, co se vám líbí. Stálezelený břečťan (Hedera) a zimolezy (Lonicera henryi, L. heckrotii) vysaďte pro jistotu co nejdříve, ostatní můžete sázet až do listopadu. Získáte tak vítaný náskok: popínavky během zimy zakoření a příští rok už nejspíš začnou přirůstat a některé i kvést.

Co je nejdůležitější:

1. Podle počasí stále sekejte trávník. Pokud jste jej neprovzdušnili v září, ještě můžete  začátkem měsíce
2. Hrabejte listí a vybírejte je z bazénů i jezírek
3. Přeházejte kompost (pracujte opatrně,  dávejte pozor na žížaly)
4. Vyjměte ze země choulostivé hlíznaté  a cibulnaté rostliny
5. Zalévejte, především rostliny v nádobách  a ty, které jste nově vysadili
6. Vyplejte a vyčistěte záhony od odkvetlých  a odumřelých částí rostlin
7. Přihnojte okrasné rostliny i trávník  draselnými a fosforečnými hnojivy  (nesmíte hnojit dusíkem!)
8. Hlídejte předpověď počasí – v případě  blížících se mrazů ukliďte hadice, uzavřete  přívody vody na zahradu a vypusťte vodu  z kohoutků

Vyberte si tu pravou podlahu

Tradiční keramika

Výhodou je téměř neomezená životnost. Nemůžete ji poškrábat, neprošlape se, nereaguje na změnu teploty a vlhkosti. Příjemná je i jednoduchá údržba a přijatelná cena, která začíná zhruba na 250 Kč/m². Oceníte širokou nabídku typů, velikostí, barev a vzorů. V módě jsou velké formáty, standardní jsou pak rozměry 40 x 40 nebo 45 x 45 cm. Sehnat však lze i dlaždice o velikosti 60 x 60 nebo 120 x 60 cm. Ze zdravotního hlediska se však dlaždice do kuchyně příliš nedoporučují – jsou tvrdé a to zatěžuje klouby a páteř.

Keramická dlažba Piccolo (10 x 10 cm) stojí 394 Kč/metr čtvereční, LASSELSBERGER Klasikou mezi podlahami v kuchyni zůstává dlažba. Kolekce Champagne (33,3 x 33,3 cm) stojí 394 Kč/metr čtvereční LASSELSBERGER

Barevné korkové dlaždice poskytují dostatek prostoru pro vaši fantazii. Cena bez DPH od 523 Kč/metr čtvereční, LIKOR

PVC – hezčí a měkčí

Na trhu se objevilo měkčené vinylové PVC, které si zachovalo původní klad – snadnou údržbu a přidala se k tomu i další pozitiva. Skládá se z několik vrstev a jeho tloušťka dosahuje až tří milimetrů, přitom nášlapná vrstva má kolem půl milimetru. Tolik mívalo před lety celé PVC. O tom, že je současné PVC měkčí, se přesvědčíte už při prvních krocích. Zvýšila se jeho odolnost vůči opotřebení a lépe odolává i proražení. Nezůstávají na něm otlačeniny po nábytku nebo skvrny po tmavých podrážkách. Dokáže snížit hluk až o 17 decibelů, působí jako tepelná izolace. Vybírat můžete z imitace dřevěných prken, parket, kamene či korku, ale v nabídce jsou i jednobarevné podlahoviny. Cena zůstává přijatelná přibližně od 199 Kč/m².

Linoleum není PVC

Linoleum, které se prodává pod názvem Marmoleum, se vyrábí z přírodních surovin, jako je pryskyřice, lněný olej, dřevitá a korková moučka, pigmenty, vápenec a juta. Oproti PVC je mnohem odolnější. Má životnost až 50 let, snadno se udržuje. Prodává se především v pásech o různé šířce. Položit však tuto podlahovinu bylo a je poměrně náročné. Za metr čtvereční materiálu zaplatíte kolem 500 Kč, na zhruba poloviční částku vás přijde i pokládka. Výrobci nejen proto přišli na trh s novinkou – marmoleem ve formě plovoucích podlah. Základem je HDF deska, vrchní nášlapnou vrstvu tvoří 2 milimetry přírodního marmolea. Jednotlivé lamely se k sobě spojují zámkovým systémem, což zjednodušuje a zrychluje pokládku. Vyšší cena za materiál, která se pohybuje kolem 1 000 Kč, se vám potom vrátí na ušetřených penězích za pokládku. Linoleum neimituje žádné jiné materiály, zachovává si svoji přírodní strukturu. Na výběr máte desítky barevných odstínů.

PVC Novilon Nova se vzorem keramické dlažby pořídíte za 539 Kč, FORBO Přírodní marmoleum lze položit také jako plovoucí podlahu. Na rozdíl od dřeva nebo laminátu však můžete kombinovat různé barvy. Cena bez DPH 1 150 Kč/metr čtvereční, FORBO Parketová podlaha bez rizika? Nabízí ji měkčené PVC Novilon Viva. Cena 359 Kč/metr čtvereční, FORBO

Korek na mnoho způsobů

Na výběr máte korkové dlaždice, které se lepí k podkladu, nebo lamely, jež pokládáte jako plovoucí podlahu. Dlaždice máte na výběr buď přírodní, lakované, nebo barevné. Ve všech případech se doporučuje, abyste je po položení ošetřili dvěma, u přírodních i čtyřmi vrstvami laku. Uzavřou se tak spojovací spáry a hrany a vytvoří se jednolitý celek. Máte také větší jistotu, že se do podlahy nedostane voda a nezničí ji. Cena dlaždic začíná zhruba na 350 Kč/m². Korkovou podlahu si můžete pořídit i jako lamely, které se spojují zámkem. Cena začíná zhruba na 500 Kč. Prodává se ošetřený oleji, laky i transparentní vrstvou PVC, což vytváří na povrchu odolný ochranný povlak. Lépe odolá i dlouhodobému působení vody. Mezi výhody korku patří i jeho měkkost.

KOLIK ASI ZAPLATÍTE

Dlažba, PVC, linoleum, korek, dřevo, laminát – všechny tyto podlahové krytiny se hodí do kuchyní a jídelen. Cena začíná cca na 200 Kč/m², u dřeva to ale může být až několik tisíc. K sumě ještě musíte připočítat náklady na pokládku. Většina prodejců podlah vám doporučí vyškolenou kladečskou firmu.

Dokonalou imitaci dřeva nabízí PVC Novilon Viva. Cena 359 Kč/metr čtvereční, FORBO

Proč se bát dřeva?

Raději sáhněte po vícevrstvých podlahách než po masivu. Důvod je jednoduchý: několik vrstev omezuje přirozenou deformaci dřeva a dodává mu větší stabilitu. Dřevo bude v kuchyni obzvlášť zatěžováno, ale nabízí vám jednu výhodu. Zůstanou-li vám na podlaze důlky a trhlina po padajících hrncích, můžete ho nechat zbrousit a znova nalakovat. Rozhodnete-li se pro laminátovou podlahu, získáte velmi odolnou krytinu, kterou jen tak nepoškodíte. Pozor ale, je mnohem hlučnější než dřevo! Platí také, že dřevo, ale i laminát poškodí dlouhodobé působení vody.