Komu by se nechtělo do Zahrady Evropy, jak se Pálavě spolu s Lednicko-valtickým areálem přezdívá? Ke krásné krajině a vynikajícímu vínu si přidejte ubytování ve zrenovovaném areálu původní fary a kávu plného krémového těla, jak ji představuje barista místní kavárny, a je jasné, že se do Klentnice blízko Mikulova budete nesmírně těšit.
Původně jednopatrový dům se sedlovou střechou a historizujícím průčelím z roku 1886 zásadně proměnil Adolf Loos na konci 20. let minulého století. Unikátní dílo světoznámého architekta si navzdory válce i pozdější hrozbě demolice uchovalo svou podobu dodnes.
Poté, co se děti odstěhovaly z domova, měli rodiče pocit, že jejich starý dům je příliš velký, příliš prázdný a příliš náročný na údržbu. Dům, který by byl pro nás tak akorát – s tímto požadavkem začali hledat nové bydlení. Podařilo se jim koupit parcelu jen pár kilometrů od původního bydliště. Ačkoli byla téměř ideální, najít pro ni vhodný dům nebylo vůbec jednoduché.
Vesnice na moravském úpatí Bílých Karpat se proslavila svými projekty a je dávána za příklad úspor energií a ekologického stavitelství. Projekt získal Národní cenu v soutěži Energy Globe Awards.
Příběh tohoto domu je nevšední: budoucí majitelka snila o novém bydlení, které jí mělo pomoci i k uzdravení. Proto zvolila tvar pyramidy, který má v sobě koncentrovat pozitivní léčebnou energii.
Na začátku byl klasický rodinný domek ze 30. let minulého století na vysoké kamenné podezdívce, jehož okna směřovala především do ulice a zadní strana orientovaná do zahrady byla naopak velmi uzavřená, a to i vůči slunečním paprskům. Úkolem architekta bylo tuto situaci kompletně změnit.
Navrhnout nový dům, který má sousedit s krásnou funkcionalistickou vilou z 30. let tak, aby ho vila zcela nezastínila, to je výzva.
Svatopluk Sládeček již mnohokrát přesvědčil o své originalitě a tvůrčího ducha nezapřel ani v případě rekonstrukce rodinného domu ve Starém Městě.
Domek Markéty a Romana leží jen pár kilometrů od Zlína. Prošel rozsáhlou rekonstrukcí a jeho majitelé si na pobyt v něm teprve zvykají.
Tento titul získala útulná novostavba ve Vraném nad Vltavou ve Středočeském kraji. Hlasovalo pro ni 798 lidí. Na výběr měli desítku nejlepších staveb nominovaných odbornou porotou. Tři z nich byly postavené z cihelných bloků HELUZ Family.
Energeticky šetrný dům může mít rozmanité konstrukční i estetické vlastnosti. Jedno je však pro něj zásadní – projekt zkušeného architekta by nebyl ničím bez profesně zvládnuté stavby. Dovést vlastní návrh k technicky úspěšné realizaci se podařilo architektce Haně Urbáškové, která o pasivních domech přednáší studentům brněnského Vysokého učení technického.
Na začátku byla zubožená stará roubenka s přistavěnou částí, ovšem v krásné přírodní lokalitě Valašska. Během rekonstrukce zůstaly stát pouze nosné stěny. Výsledkem je krásné stavení vhodné pro pohodlné celoroční pobývání, a to nejen pro majitele, ale i pro jejich dvě dospělé děti.
Pan Zdeněk není teoretik, stavařině se věnuje celý život, a i když již postavil dva domy, neodolal a rozhodl se do třetice vyměnit cihly a tvárnice za pasivní dřevostavbu s možností přechodu na plusový dům.
Kamenná, vodním příkopem obehnaná budova uprostřed města Jeseník rozhodně stojí za pozornost. Bývalá vodní tvrz byla zjevně zrekonstruována s nejvyšší pečlivostí. Zásluhu na tom mají místní památkáři a šikovní řemeslníci, kteří se řídili doporučeními a radami platnými po staletí.
Myšlenka moderní maringotky se zrodila poté, co Monika s přítelem koupili pozemek na Křivoklátsku, kde už stará maringotka stála. Chtěli ji odstranit a na místě postavit něco jiného. To ale nebylo možné, proto ve studiu Miramari design, kde Monika působí, začali pracovat na maringotce nové.
Moderní členitý pasivní dům nabízí při pohledu z různých stran nevšední kompozice. Má tvar písmene L a z jeho pochozí zatravněné střechy je přístup do ložnice a pracovny rodičů. Další tři stříšky pak vytvářejí splývavý dojem pozvolné kaskády.
Příběh zámku Valeč zní jako pohádka, která končí přesně tak, jak bychom si to přáli i u ostatních zchátralých památek v České republice.
Vše začalo v roce 2002, kdy mladí, pracovně vytížení manželé vyměnili vcelku pohodlný život ve městě za život v malé zapadlé vísce. Čekali narození třetího potomka a zároveň stáli před rozhodnutím, jak se postarat o dům a živnost, která se v rodině dědila po staletí: o pohostinství.
Nechte si posílat novinky a inspiraci ze světa bydlení
