Pár, který jsme navštívili, již delší dobu sháněl nějaké pěkné netypické a zajímavé bydlení v rodinném domě. Prošli mnoho domů, realitních kanceláří, projektů a doslova náhodou narazili na „dům svých snů“. „Partner věděl o stavbě zvláštního domu v jedné čtvrti a chtěl mi ho jednoho dne ukázat. Nepočítal s tím, že by dům mohl být volný, či dokonce na prodej,“ vypráví majitelka. I když to byl zcela nový dům, vypadal opuštěný a zanedbaný. Dům oba velmi zaujal svým atypickým tvarem, a proto začali pátrat po vlastnících a pustili se po strastiplné cestě složitých právních kroků k vytouženému bydlení.
Byli si vědomi toho, že přináší jisté komplikace svým architektonickým řešením. Stěny jsou oblé, vše běží do kruhu. Nebylo proto jednoduché zabydlet takový interiér, koupelnu nevyjímaje. Každý kout v domě je svým způsobem zvláštní a nepravidelný, stropy v prvním patře ubíhají jakoby do spirály.
„Sama jsem prošla bezpočet studií, ateliérů, výstav, pročetla katalogy a knihy. Inspiraci jsem hledala i na cestách v zahraničí. V tomto směru musím říct, že jsme se s partnerem na výběru všech sanitárních prvků včetně obkladů a dlažeb shodli,“ říká. Oba po společné dohodě zvolili optimální variantu. Pojetí domu je ryze moderní, funkcionalistické, proto všechny doplňky pocházejí z italských a německých návrhářských dílen. Důležitou roli hrál nejen design, ale i funkčnost, praktičnost a následná péče. Majitelé původně chtěli skleněné obklady a dlažbu, nakonec ale od chladného stylu upustili nejen z důvodu nadčasovosti. Zvolili italské velkoformátové obklady 34 x 56 cm imitující mramor. V takto složitém prostoru, kde stěny ubíhají do oblouku, jim nedoporučovali volbu velkoformátových obkladů z důvodů velkého prořezu a komplikované práce. Od vize však neustoupili a tvrdili, že je to záležitost zručných a šikovných obkladačů. A měli pravdu. Montážní a obkladačská firma provedla velmi kvalitní práci a výsledek byl překvapující.
S jakými doplňky jste počítali a kde jste se inspirovali? V jednom koupelnovém studiu nás na první pohled zaujaly umyvadlo i zrcadlová skříňka. Cena rozhodně nebyla nízká, ale opět jsme od prvního nadšení neustoupili. Přáli jsme si mít velké nedělené umyvadlo, u kterého si při ranní a večerní očistě můžeme povídat a trávit spolu drahocenný čas. Bylo těžké najít zajímavý designový doplněk, který by nebyl zabudovaný v umyvadlovém pultu či ve spodní skříňce a měl dvě umyvadlové baterie. Cílem byl výběr jednoduchého moderního a přitom zaobleného tvaru. Výsledným řešením se stalo umyvadlo Wet, ke kterému jsme zvolili baterii Kiruna svým tvarem připomínající pumpu. Přizděním vodovodních potrubí vznikla nad umyvadlem odkládací ploška na drobné kosmetické potřeby. Nad umyvadlem je také ona zmíněná trojdílná zrcadlová skříňka v hliníkovém provedení od firmy KEUCO, „rolls-royce“ mezi nástěnnými zrcadlovými skříňkami. Uvnitř je mnoho poliček a zvětšující zrcadlo na líčení. Zrcadlová skříňka nabízí dostatečné místo na odkládání a zářivkové osvětlení je přímo integrované mezi jednotlivými zrcadly. „Nechtěla jsem volbou samostatného zrcadla rušit ráz vyčnívajícími světly.“
Mě by ještě zajímala filozofie vašeho zařizování. Společné vstávání, společné ráno, proto to velké umyvadlo pro dva? Neměl by člověk mít intimní chvíli při ranní hygieně jenom pro sebe? Co vy na to? V určitých intimních chvilkách by člověk rozhodně měl mít soukromí jen pro sebe. To ale v našem případě není problém, neboť v domě jsou celkem tři koupelny a člověk si může vybrat.
Jak jste si poradili s vanou? Bylo složité včlenit vanu do takto netypického prostoru, a proto jsme zvolili Camanullu od firmy RAVAK se zajímavým vnitřním prostorem ve tvaru číslice osm a termostatickou baterii Kiruna. Vanu používáme velmi málo, neboť jsme si oblíbili sprchování v prostorném sprchovém boxu s masážním panelem, což člověk ocení zejména po náročném dni, kdy potřebuje relaxovat a osvěžit se.
Jak jste byli spokojeni s firmami? Se stavební firmou jsme byli velmi spokojeni, stejně tak i se subdodavatelskými instalatérskými a obkladačskými firmami.
Co nás zaujalo: – WC má zaoblený tvar a nedocenitelnou povrchovou úpravu aquaplaque, kdy veškeré kapky stékají po keramice jako po vosku. – Luxusní nerezové doplňky jsou v kombinaci se sklem od firmy BOB. – Mýdlenka a držák na kartáčky stojí volně na umyvadle, aby nebyly porušeny obklady. – WC má své okno situované na východ, kudy přichází ranní slunce rovnou do koupelny. K zastínění okna bylo vhodné zvolit moderní pojetí ve formě římské rolety v bílé barvě. – Na levé straně za dveřmi se nachází digitální termostat na podlahové topení, vlevo od umyvadla je nerezový topný žebřík na elektřinu určený k sušení ručníků. U WC je pod oknem jednoduché otopné těleso. – Osvětlení je velmi jednoduché – bílé satinované sklo: středová stropnice a nad WC bodové světlo zabudované do sádrokartonu.
Kontakty: ESAGONO (osvětlení), Korunní 65/1300, Praha 2, tel.: 602 369 966; IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243; JIŘÍ PŘÍLEPEK, Hvězdonice 98, tel.: 603 244 309, e-mail: prilepek@mujbox.cz ; PSP — GDS (stavební firma), Třebohostická 14, Praha 10, tel.: 261 305 191, e-mail: psp-gds@iol.cz ; S. I. V. (výroba zakázkového nábytku), Malá 33/III, Mimoň, tel.: 487 862 342, 602 451 574, e-mail: siv.mimon@worldonline.cz
text: Jiří Rubeš foto: Robert Virt |
Blog
Hana Křížková: Nejlépe se cítím ve svém
Říká, že především by nespěchala. Nejdříve by se zamyslela nad dispozicí bytu a přizpůsobila by jednotlivé prostory svým potřebám i za cenu stavebních úprav. To se jí také podařilo v bytě, který nyní obývá. „Herci a zpěváci jsou harcovníci a já nejsem žádná výjimka,“ říká o sobě s úsměvem. „Když člověk velkou část roku cestuje z města do města, bydlí v různých hotelech, stravuje se v restauracích, je pro něj domov oázou bezpečí a klidu, kde ho čekají důvěrně známé věci, které má rád, kde jedině si odpočine. Já to tak cítím.
A proto jsem si svůj byt zařizovala sama, bez pomoci architekta, aby odpovídal mým potřebám a vládl zde můj duch. Mám na mysli jak celkové řešení, tak zejména výběr nábytku a jeho rozmístění. A vím, že se mi osvědčilo s nákupy zařízení nespěchat. Se svým nynějším bytem jsem opravdu spokojená, ale ráda si s vaším časopisem zahraju hru na bezednou peněženku.“ A tak jsme se do toho spolu pustily a vydaly se na cestu pražskými obchody.
Ráda kombinuji styly „Kus nábytku mě musí tak nějak vnitřně oslovit, abych si řekla, ano, to je to pravé. Líbí se mi jednoduché moderní tvary, ale klidně k nim přidám něco klasického, věci, které se mi vryly do paměti v dětství – velký jídelní stůl s pohodlnými židlemi a skleník. Tenhle stůl mi ho připomíná, takže ho beru. Musíte prominout, ale třebaže spolu zařizujeme moderní byt, budu vždycky pokukovat také po klasice. Rustikál mít nemusím, ani v kuchyni, ale třeba ložnice je pro mě zcela konzervativní prostor. Chci zde mít proto dřevo, ale ne moc tmavé, protože moje ložnice musí být vzdušná a světlá. A neměl by zde chybět toaletní stolek.“
Obývací stěnu nikdy „Další zkušenost z dětství mě také ovlivnila na celý život – nesnáším obývací stěny. Ve všech bytech, kam jsem chodila za spolužačkami, byla na jedné straně místnosti mohutná stěna a na protější straně sedačka, mezi tím pak konferenční stolek, naprostá uniformita.
Myslím, že v obývacím pokoji je ze všeho nejdůležitější dobře vyřešit sezení, ať už pro sledování televize nebo pro posezení s rodinou či s přáteli. Miluju smetanové odstíny, ale tady snesu i pestré barvy, třeba tahle pohovka je zrovna to pravé. Namísto stěny si představuji různé samostatné skříňky a police. Jeden luxus, který chce sám o sobě dost místa, by se mi ale moc zamlouval – je to chaise longue, anebo by to mohlo být moderní lehátko, kde člověk může sedět i ležet, jak se mu zrovna zachce.“
Koberec je vlastně obraz „Podlahu mám nejraději dřevěnou, nejvíc se mi líbí pravé parkety, v kuchyni a v koupelně zase dlažba. A když koberec, tak jedině opravdu kvalitní a hlavně světlý. Právě takový, jaký vidím zde. Vnímám ho potom skoro jako obraz, který hraje v interiéru významnou roli. Ten by se opravdu skvěle vyjímal v obývacím pokoji nebo v jídelně.“
Putování za moderním interiérem jsme s Hanou Křížkovou skončily v jednom nedávno otevřeném showroomu v Žitné ulici v Praze. Tady si vybrala stůl, křesílko a postel a na místě je vyzkoušela.
„To by se mi moc líbilo, být zasypaná květy nejenom na scéně, ale i na lůžku,“ komentovala náš nápad s květinovou výzdobou. Povlečení ve vojenské khaki barvě, která je dnes módní ve všem všudy, tak získalo patřičný ženský půvab, který k její milé osobnosti nerozlučně patří.
Kontakty: CARPET LAND, Dejvická 46, Praha 6, tel./fax: 224 313 791; CAST INTERIORS, Žitná 41, Praha 2, tel./fax: 222 212 420; DISEMO, Sázavská 30, Praha 2, tel.: 224 934 321, tel./fax: 222 515 277; DONLIČ INTERIER, Bílkova 13, Praha 1, tel./fax: 224 812 850, tel.: 604 207 323; U Cukrovaru 2, Opava 5, tel./fax: 553 733 066, tel.: 603 807 989; IN/DESIGN, K. Tomana 46, Hradec Králové, tel.: 495 511 143, 732 222 929; JANOUŠEK, Hrusická 3151, Praha 4, tel.: 272 769 270–71; KORYNA, komerční zóna Modletice, Praha-východ, tel.: 323 610 813, fax: 323 610 830; Masarykova 260, Koryčany, tel.: 573 518 111, fax: 573 518 244, Truhlářská 11, Praha 1, tel.: 222 319 036; LAUFEN CZ, V Tůních 3/1637, Praha 2, tel.: 296 337 711; ŠIBOR HÜLSTA STUDIO, Anny Letenské 7, Praha 2, tel./fax: 222 517 325; Brno, Heršpická 5a, tel./fax: 543 107 220
text: Bea Fleissigová foto: Pavel Vítek |
Slunce nočních zahrad
Profesionální osvětlování zahrad je někdy považováno za snobismus. Zákazníci se bojí, že jejich zahrada bude příliš okázalá, teatrální, přitáhne nevítanou pozornost. Neuvědomují si ale, že umělé osvětlení ji zútulní a dodá prostoru lidské měřítko – „stropem“ se stanou větve stromů místo nekonečně vzdáleného nebe. Jenže i osvětlení má svá pravidla, která je dobré znát.
Bezpečnost nade vše Svítidla s použitím do venkovního prostředí musejí mít určitý stupeň krytí. Jde o odolnost svítidla proti vniknutí cizího předmětu určité velikosti a vody. Označuje se zkratkou IP (International Protection) a dvěma číslicemi – první označuje stupeň ochrany před dotykem a vniknutím cizích předmětů, druhá stupeň ochrany před vniknutím vody. Čím vyšší čísla, tím lepší ochrana. Pro venkovní osvětlení je běžné IP44 (až IP66).
Pro orientaci i krásu Svítidla mohou být na zdech, ve zdech, na sloupcích, v zemi. Nástěnná svítidla se využívají pro osvětlování komunikací či zvýraznění architektonicky zajímavých prvků fasád. Svítidla na sloupcích usnadní orientaci na cestách. Svítidla, která lze vhodně směrovat, se využívají pro osvětlení stromů, rostlin, plastik a dalších cenných prvků v zahradě.
Podle velikosti a tvaru osvětlovaného objektu je nutné zvolit vhodný typ reflektoru nebo si pomoci příslušenstvím (mléčné sklo zjemňuje přechod mezi světlem a tmou, Fresnelova čočka upravuje tvar vyzařovaného světelného svazku na eliptický a hodí se pro osvětlení úzkých a vysokých objektů).
Jedním z řešení kvalitního osvětlení, při kterém se neuplatňují rozměry svítidel, je použití zemních svítidel. Takové osvětlení vyžaduje velmi přesné směrování světelného toku tak, aby nedocházelo k úniku světla do nežádoucích směrů (světelné znečistění). Různé typy světelných zdrojů, optik a příslušenství a snadná montáž umožňují široké využití. Přimlouváme se ale za zhasínání těchto typů svítidel nejpozději do půlnoci.
Světlo a barva Účinek umělého světla v zahradě je třeba brát v úvahu při návrhu osvětlení zahrad, důležitá je vhodná volba světelných zdrojů z hlediska typu, výkonu a barevného tónu. Pro osvětlení barevné kvetoucí zahrady je ideální světelný zdroj se spojitým vyzařováním (v celé viditelné oblasti spektra) a teplotou chromatičnosti 3 200 K. Tomu odpovídá halogenová žárovka, která má ovšem nízký měrný výkon (dá se říci, že při relativně vysoké spotřebě energie málo „svítí“), krátkou životnost (3 000 hodin) a některé další nevýhody.
Nejvhodnějšími zdroji jsou halogenidové výbojky a kompaktní či lineární zářivky. Mají vyšší měrný výkon, dlouhou životnost (6 000–12 000 hodin), výborné barevné podání a širokou škálu typů a výkonů. Hodí se pro osvětlování trávníků, zelených keřů a stromů i barevných květů. Nízkotlaké a vysokotlaké sodíkové výbojky jsou výborné pro osvětlování červenolistých a žlutolistých rostlin (nebo podzimních zahrad), starobylých budov a zdí – tedy všeho, co má v denním světle žlutou, oranžovou nebo červenou barvu. V zeleném spektru ale nevyzařují – nehodí se pro trávníky a zelené listy.
Světlo a stín V soukromých zahradách se klade důraz na umocnění její krásy v noci. Vhodným střídáním světla a stínů lze docílit zajímavých scénografických efektů, které umocňují hloubku a proměnlivost pohledu. Tmavší povrchy se osvětlují zdroji s větším výkonem. Vyšší intenzitu světla je nutné volit v případech, kdy pouliční osvětlení je silnou konkurencí pro světla v zahradě.
Velmi důležité hledisko při návrhu osvětlovací soustavy je zábrana oslnění. Oslnění je způsobeno umístěním příliš jasných objektů (v porovnání s jasem pozadí) do zorného pole pozorovatele. Oslnění lze eliminovat správným směrováním svítidel, vhodnou volbou světelných zdrojů s nízkým jasem (zářivky) a použitím vhodných clon a mřížek usměrňujících světelný tok.
Kam s nimi? Travnaté plochy můžeme osvětlovat plošně svítidly umístěnými přímo u země, orientovanými ve směru pohledu pozorovatele. Stromy a keře se osvětlují zdrojem orientovaným zdola nahoru, nejlépe tedy zemními svítidly s možností směrování světelného kužele. Květinové záhony se dají osvětlovat jak shora, tak zevnitř zemními svítidly s nižším jasem povrchu.
Socha Volba svítidla a světelného zdroje pro osvětlení soch závisí především na tvaru, rozměrech a barvě objektu. Důležité je rozmístění a směrování reflektorů, neboť nesprávné nasvětlení může výrazně zhoršit kvalitu uměleckého díla.
Voda K osvětlování vodních ploch se používají speciální ponorná svítidla s vysokým krytím (IP68). Osvětlení bazénu lze realizovat (podobně jako trávník) horizontálně směrovanými svítidly, umístěnými 50 cm pod hladinou. Naopak fontány a vodotrysky osvětlujeme ponornými svítidly s vertikálně orientovaným světlem.
Světelné znečištění Nežádoucích vlivů civilizace přibývá. Jedním z nich je takzvané světelné znečistění. Především nad městy uniká k nebi až 30 % umělého světla a tma je menší než dřív. Hvězdy jsou stále méně viditelné. Na člověka má přílišná osvětlenost prostředí v noci negativní vliv, dá se předpokládat že i na jiné organismy. Přimlouváme se tedy, abyste ve své zahradě omezili provoz osvětlení (především zemních svítidel namířených k nebi) na rozumnou dobu. Šetříte své peníze a životní prostředí.
Nechte si poradit Vhodnou volbou a rozmístěním svítidel lze docílit velice působivého výsledku, naopak chyba může pobyt v zahradě znepříjemnit. Raději nenakupujte svítidla v hobby centrech nebo podle katalogu. Konzultace s odborníkem v oboru světelná technika je vždy na místě. Poznáte jej podle toho, že správně a jasně reaguje na vaše dotazy typu: „Jak osvětlit magnolii, abych v noci viděla její růžové květy?“ Odpověď typu „Paní (pane), tady máte katalog, vyberte si, co se vám líbí“ je výzvou k odchodu.
Kontakty: Rendl, spol. s r. o., Dvorecké náměstí 405/3, 147 00 Praha 4 tel.: 234 111 111, fax: 234 111 000 e-mail: rendl@rendl.cz , www.rendl.cz ; ENIKA, spol. s r. o. Nádražní 609, 509 01 Nová Paka tel.: 493 773 311, fax: 493 773 322 e-mail: enika@enika.cz , www.enika.cz Etna, s. r. o., Mečislavova 2, 140 00 Praha 4 tel.: 241 742 748, fax: 241 742 759 e-mail: etna@etna.cz , www.etna.cz ; ELIOS lighting, spol. s r. o., Vlastislavova 11, 140 00 Praha 4 tel.: 241 740 301, fax: 241 740 308, e-mail: elios@elios.cz , www.elios.cz
text: Michal Kozák foto: archiv firem, ISIFA |
Život bez kompromisů
Nachází se v typickém činžovním domě z počátku 20. století. V době, kdy ho dnešní majitel koupil, byl v dezolátním stavu podobně jako rozvody vody, elektřiny, plynu apod. Než se tedy započalo se stavbou půdního bytu, musel dům projít kompletní rekonstrukcí.
Preferuji městský život „Po důkladném zvážení všech pro i proti jsme se s manželkou dohodli, že nebudeme stavět rodinný dům za Prahou, ani se stěhovat do satelitního městečka. Život ve městě vyhovuje mému pracovnímu vytížení a s výhledem do budoucna, kdy děti začnou chodit do školy, do zájmových kroužků nebo za kulturou, je výhodnější bydlet v blízkosti centra,“ vysvětluje muž a dodává, že půdu k uskutečnění svých velkorysých plánů hledal poměrně dlouho. Jakmile ji našel, požádal několik architektů, aby navrhli dispoziční řešení. „Architektku Helenu Fišárkovou a architekta Vlastimila Jirkala jsem si vybral pro jejich otevřené jednání a především zralý úsudek,“ vysvětluje majitel. Jako jediní mu totiž nad plány sdělili, že jeho představa o budoucím bytu neodpovídá velikosti půdního prostoru. Majitel proto dokoupil dva spodní byty, a teprve pak se mohlo začít s rekonstrukcí.
Byt se dvěma vchody „Z půdy jsme snadněji mohli vytvořit jeden velký prostor, který bychom mohli koncipovat jako společenskou místnost se zajímavými průhledy a s krásným výhledem do okolí. Také jsme tu díky rekonstrukci mohli navrhnout terasy. Z těchto důvodů v horním patře vzniklo srdce domácnosti, kde je propojená kuchyň s obývacím pokojem, tady se přijímají návštěvy. Spodní patro je privátní a slouží výhradně rodině,“ říká architektka Fišárková a dodává, že obě podlaží mají vlastní vchod. Během stavebních prací, které trvaly přibližně rok, se dispozice mírně upravila a tak v půdním bytě s vysokým krovem přibylo vložené mezipatro – lávka, z níž se vchází do nově vybudované místnosti s velkými okny umožňujícími překrásný pohled na okolní krajinu. „Prozatím jí říkáme velírna, je nejvýš a poskytuje naprosté soukromí. Slouží proto jako relaxační místnost.“
Souhra architektů Když byla stavební dispozice mezonetového půdního bytu připravená, vstoupil na scénu architekt Folprecht, jehož úkolem bylo vytvořit koncepci interiéru. „Navazoval jsem na hotovou dispozici a pracoval s funkčním rozvržením bytu v několika úrovních,“ vysvětluje architekt a ukazuje na schodišťovou stěnu mezi horním a spodním patrem, kterou sem vložil jako optickou a zároveň zvukovou bariéru dělící podlaží „Veškeré použité materiály a barevné provedení stěn jsem navrhoval jednotně spolu s designem pevných prvků, jako jsou dveře, vestavěné skříně, schody, lávka a další. Velice důležitou složkou bytu je světlo – jak přirozené denní, tak umělé osvětlení, které jsem řešil od celkového přes nepřímé po lokální nasvícení jednotlivých míst,“ dodává. Současně s dokončováním základních interiérových prvků se majitelé začali věnovat výběru nábytku. V té době přizvali ke spolupráci ještě architekta, Martina Sladkého, jehož úkolem bylo navrhnout nábytek na míru prostoru.
Nábytek z dílny českého designéra Aby interiér působil vzdušně a nestísněně, navrhla architektka Fišárková samostatnou šatnu a v chodbách maximální množství vestavěných skříní, ostatní nábytek pak pochází z dílny talentovaného designéra. „Majitelé si přáli moderní nábytek s jednoduchými tvary, odpovídajícími současnému trendu. Kvůli atypickým prostorám je i tady téměř všechno zařízení na míru, přičemž při jeho návrzích jsem bral v potaz praktickou, funkční i humornou stránku,“ říká architekt Sladký. Nezůstalo však jen u nejnutnějších prvků, nový nábytek navrhl do všech místností včetně dětských pokojů. „Vymyslel jsem pro ně postel připomínající létající talíř. Má velkou matraci, úložné prostory na hračky i tajné skrýše. Díky tomu, že je lehací plocha zvýšená, zabudoval jsem pod ní šatní skříň a našlo se i místo na hraní, kde je dětská sedací souprava, jejíž sedák lze rozložit. Na velké matraci si děti mohou hrát nebo může sloužit pro příležitostné přespání,“ vysvětluje architekt Sladký. Na své si přišel i majitel, jehož záliba v technických vymoženostech je patrná na první pohled. Kromě několika domácích počítačů, televizorů a domácího kina tu nechybí klimatizace, centrální vysavač ad. „Skrýt veškerou kabeláž nebylo jednoduché, tato domácnost se totiž podobá administrativní budově,“ říká s úsměvem Martin Sladký a prozrazuje, že kabely jsou schované nejen ve stěnách, ale i pod podlahou vedou důmyslné systémy pro jejich ukrytí.
Člověk chce, co nemá Společným úsilím tří architektů a majitele, který naslouchal jejich připomínkám a v mnoha věcech se nechal ovlivnit, vznikl mezonetový byt s rozlohou 400 m2, kde nachází pevné zázemí rodina se dvěma dětmi. Nad konstatováním majitele bytu, že člověk chce to, co nemá, jsem se při odchodu mohla jen pousmát. Pro ty, kteří si myslí, že jim chybí například alespoň malý bazének, mám překvapení – sprcha s masážním bazénkem pro dvě osoby je totiž na jedné z prostorných teras.
Kontakty: A. A. ARCHA, – ARCHITEKTONICKÝ ATELIÉR (stavebně dispoziční řešení), ak. arch. Helena Fišárková, ing. arch. Vlastimil Jirkal, Terronská 23, Praha 6, tel.: 224 314 257, 315 695 079; COTTO (truhlářské práce), nám. Osvobození 51, Lysice, tel.: 516 472 213, fax: 516 472 371; DE.FAKTO (doplňky, zařízení interiéru), arch. Martin Sladký, Vejvodova 3, Praha 1, tel./fax: 224 228 515, 603 154 158; ELIOS LIGHTING (osvětlení interiéru), Vlastislavova 11, Praha 4, tel.: 241 740 306, 241 740 308; FOLPRECHT DESIGN (koncepce řešení interiéru), Mgr. A. Martin Folprecht, Krakovany 206, tel./fax: 321 782 123, 602 367 087; INEXKOV (zámečnické práce), Voctářova 18, Praha 8, tel.: 266 007 250; PIGMAY STUDIO (zařízení kuchyně), Italská 27 (vchod z Mánesovy ulice), Praha 2, tel.: 222 251 272; PRECIZ STAVEBNÍ PODNIK (stavební firma), Kozácká 18, Praha 10, tel./fax: 271 740 340, tel.: 257 218 851
text: Lenka Haklová foto: Iveta Kopicová |
Voda, tráva, funkcionalismus
„Nechtěla jsem tu mít tvrdé přechody a ostré tvary, žádné schody,“ říká paní domu o své vizi zahrady, jejíž vzhled se rozhodla řešit sama. Proto nakonec upustila i od původně uvažovaných zídek, které měly plochu pozemku rozčlenit. Jako majitelka atraktivního domu a interiérového studia zvolila pro vlastní kus zeleně minimalistickou eleganci. Hlavním konstrukčním principem domu, na jehož plášti se střídají velké plochy bílé omítky a skla, je totiž hranol. Zahrada tuto řeč respektuje a odpovídá architektuře stejně výstižně. Její tvary vytvářejí k „přísnému“ domu kontrapunkt.
Stromy zdobí i slouží Zásadu, že v jednoduchosti je krása, dokazuje třeba i višeň křovitá v přední části zahrady – její koruna na tenkém pni je sestříhána do koule. Tento živý objekt něžně dotváří chladné hrany západní fasády. Její akcent má své přesné místo tam, kde cesta z žulových kostek ústí několika stupni na prostranství před garáží. Podobně je tomu s ostatními stromy. Na pozemku bylo původně několik přestárlých ovocných dřevin, ale ty byly odstraněny. Navíc rodina nehodlala nic pěstovat, chtěla zahradu ke hrám, k odpočinku a k okrase. Proto zachovali jen pěknou vzrostlou břízu a mladý vlašský ořech. Objevily se však i nové dřeviny. Třímetrové zeravy na východní straně pozemku cloní pohled na socialistické bytovky v sousedství. Dnes třímetrové jehličnany, které představují asi největší investici do zahrady, byly vysazeny teprve před dvěma roky. Jejich řada zakrývá také ostrý cíp parcely, který tak zmizel za zelenou stěnou. Výstavný zděný plot s titanzinkovými prvky, který odděluje pozemek od ulice, doplňují pro změnu mladé habry. Spleť jejich větví v budoucnu ochrání soukromí zahrady před pohledy kolemjdoucích.
Zpěv ptáků a vody Souvislou plochu trávníku lemuje z jedné strany pískovcová zídka, z druhé široký pás oblázků po obvodu domu. O to víc vynikne úsporný ornament stromu nebo jednoduchý drobný šperk květů. Avšak tím nejvýraznějším klenotem zahrady je voda. Zcela opanovala intimnější část pozemku na otevřené jihovýchodní straně domu. A je zajímavé jak. Žádnou sestavu jezírek a potůčků s vodopády tu totiž nenalezneme. Je tu umělý pramen – jakási kašna inspirovaná východními zahradami. Z bambusové troubele ve stráňce, na které vystavuje svůj půvab urostlá bříza, prýští proud a naplňuje ohromnou kamennou nádobu, která přetéká. Jak lépe vyjádřit hojnost vody? Její studené a veselé zurčení naplňuje prostor zahrady a vniká i do útrob domu zotvíranými prosklenými stěnami. Svým osvěžujícím zpěvem je tak živel všudypřítomný. Ale dost poezie, dejme prostor technice. Voda z přetékající nádoby mizí mezi valouny, které kryjí rošt podzemní laminátové jímky. Silné čerpadlo potom žene vodu trubkou do bambusové troubele. Chod zařízení je kromě přirozeného zvuku vody zcela tichý. Proto se také klokotající ozdoba zahrady stala oblíbeným napajedlem ptáků z širokého okolí. Rodina si pozorováním opeřenců často zpříjemňuje volné chvíle. V zimě pak nahradí pramen krmítkem.
Zeleň dostupná všude Zadní, jihovýchodní část zahrady je vlastně pokračováním hlavního pobytového prostoru domu v přízemí – stačí otevřít prosklené stěny. Nepovolané oči sem nemají odnikud přístup. Jídelní kout přechází ve venkovní posezení kryté přesahem patra – zde je možné vyhledat stín nebo v suchu pozorovat déšť. Propojení zahrady s domem nalezneme také v patře domu, což nebývá dosud tak obvyklé. Má podobu zatravněné terasy na střeše obývacího pokoje. Z pracovny je to sem pár kroků. Stačí natáhnout sezením znavené tělo na hustý trávník, ponořit oči alespoň na chvíli do modré oblohy a zaposlouchat se do ptačích trylků a zurčení vody…
text: Ondřej Vaněček foto: Robert Virt |
Ráj pro lidi i pro zvířata
Nynější vlastníci mají ke zděděnému statku silný osobní vztah, který se prohluboval tím, jak postupovala jejich snaha přizpůsobit původně hospodářská stavení dnešnímu standardu bydlení, zachránit cenné barokní stavby a vrátit celému prostoru někdejší postavení hospodářského i společenského centra zdejšího kraje. Původně to měla být rekreační usedlost pro mnoho lidí, ale zdejší krásné okolí a úžasně čistý vzduch, který vyléčil dcerku majitelky z chronické bronchitidy, vedly nakonec k tomu, že se zde někteří z nich usídlili natrvalo. Majitelé jsou lidé s osvíceným vztahem k hodnotám minulosti a mají bohudíky dost prostředků na to, aby postupně odstranili škody, které zde napáchali dřívější bezohlední hospodáři. Chlévy zdevastované nedůstojným způsobem chovu dobytka se dnes skvějí čistotou a poskytují pohodlí koním, cenná stavba sýpky se mění na romantickou ubytovnu pro hosty. Zmizely hromady hnoje uprostřed pozemku a v malém rybníčku stíněném staletými stromy se při krmení dají zahlédnout kapři.
Neuvěřitelnou proměnou prošla stavení, která vznikla v období státního statku a odpovídala architekturou tehdejším primitivním zásadám výstavby hospodářských budov — na kráse nezáleží, hlavně ať to nespadne. Protože základy jsou opravdu solidní, bylo možné interiéry zcela přestavět a díky paní domu jim vtisknout nevšední charakter. Také některé bývalé chlévy s klenbami byly přeměněny na půvabné obytné prostory. A nejen to. Atypické interiéry si žádaly nábytek na míru, přizpůsobený také charakteru zdejšího prostředí. Celý komplex nezapírá, že se stále jedná o venkovský statek, který však nemá jednotný historický ráz. Tak začal vznikat ve vlastní dílně vlastní nábytek, který se dobře kombinuje s jinými, třeba i starožitnými kusy. Dnes je zdejší výroba nábytku známá po celém okolí a statek opět žije mnoha aktivitami. Dobře se tu daří všem jeho obyvatelům.
Kontakty: A-COLORMAL (malířské a lakýrnické práce), Vrchlického 98, Praha 5, tel.: 257 214 040, 777 347 617; AMIKY RAKO, Kotkova 1741, Rakovník, tel.: 313 513 486; NÁBYTEK BRAVO (zakázková výroba), Nezabudice 13, Křivoklát, tel.: 313 558 205, 603 827 734; VÁCLAV ZOUBEK, akademický malíř, U Koupaliště 2450, Rakovník, tel.: 313 512 488
text: Bea Fleissigová foto: Jiří Bursík a Antonín Braný |
Prospero Rasulo – Objekty s duší
Prospero Rasulo, narozený v Itálii v roce 1953, vystudoval střední školu vizuálních umění a posléze Akademii krásných umění v Miláně (Brera). Od počátku 80. let se jako umělec a designér zabýval malbou, tvorbou plastik, designem soukromých i veřejných prostor a také návrhy a rea-lizací divadelních scén. Současně začal spolupracovat se studiem Alchimia a Alessandrem Mendinim v rámci výzkumu „Redesign“ a „Banální objekt“ a s časopisy zaměřenými na výstavnictví, fotografie a video. Od roku 1982 pracoval již jako průmyslový designér, ale horlivě také podporoval kulturní počiny jako vydávání almanachů Sexy design, Living with art, v devadesátých letech pak Trash Furniture a Eco Mimetico.
Umění žít Postupně však převážila nad jeho iniciativou podporovatele kultury vlastní umělecká vize, a jako designér začal jak v Itálii, tak i v zahraničí vystavovat své vlastní projekty. V roce 1987 založil galerii Oxido, zaměřenou na design, umění, architekturu a sloužící jako prostor k prezentaci účelu a inovací v umění a designu, jež mají být tvořivě spojeny s vitalitou výroby. Její název se stal zároveň i obchodní značkou pro kolekci nábytku a uměleckých objektů pojmenovanou Oxido ZOO a zaměřenou na umění žít. Rasulo věnuje mnoho času výzkumu senzorických vlastností povrchů, což ústí v tvořivé kombinace různých typů materiálů. Dekorace je podle něj natolik svázána s povrchem objektů, že ji můžeme definovat jako strukturální (konstrukční) povrch.
V současné době se vedle tvorby soch a obrazů zabývá navrhováním šperků pro Argentovivo, kde plně uplatňuje svůj cit pro ornamenty. Jako designér v oblasti masové produkce spolupracuje s mnoha předními firmami, jako jsou Zanotta, Fabbian, b.r.f., WMF, Artflex a dalšími.
„Přesnost, všímavost, intenzivní pozorování a jasný úmysl jsou podmínkou pro navrhování objektů s viditelnou duší.“ Prospero Rasulo
Kontakty: 3DH INTERIER, Bredovský dvůr, Olivova 4, Praha 1, tel.: 224 210 391-92; HAGOS, Darwinova 1470/14, Praha 4-Modřany, tel./fax: 244 401 784, 244 402 459; IL BAGNO, Ostrovského 36, Praha 5, tel.: 251 562 116, fax: 251 562 243; LINEA PURA, Klimentská 48, Praha 1, tel.: 224 819 941-42, fax: 224 819 940;
text: Lucie Martínková foto: archiv |
Design do 5 000 Kč
Říká se, že člověk by měl jít s dobou, ale ne každý má toto tvrzení rád. Mladý člověk podléhá módním vlnám a výstřednostem spontánně, a tak není divu, že extravagantní nápady se většinou promítají do interiéru. Rady starších se neberou vážně a těkají do prázdna. Pohovka po tetičce pak neladí s prostorem, anebo naopak dobře kontrastuje s módními výstřelky. Free style nevybouřeného mládí je zkrátka patrný na každém kroku.
Hledání Když se hledá, tak se zpravidla najde to pravé, ať je to za jakoukoliv cenu. Člověk věkem začíná toužit po tom, co se mu v mládí nedostávalo, a vytoužené sny se stávají skutečností. Levné víno, boty či pohovka se časem vymění za prestižnější značky, ale to neznamená, že by se staré osvědčené věci zavrhly. Někdy stačí věc, která vám zevšedněla, obléknout do nového. Vše se dá přece skloubit. Mladí designéři většinou nejsou svázáni konvencí, a proto svým nápadům dávají zelenou. Nikde ovšem není psáno, že s věkem mizí mladé myšlenky, i starší generace si ráda dopřeje změnu.
Jak to vidí přední světový designér Karim Rashid? „Je to moje poslání jako designéra směřovat práci k levnějším, zato však lepším alternativám. I já musím nepřetržitě připojovat další důvody k finanční šetrnosti masové produkce, protože já v tuhle zásadu věřím. Opravdu!“ Rashid říká, že jeho požadavek na nízké ceny a dobrý design je přirozený. Když byl Karim v pubertě, všechno mu připadalo drahé. Pamatuje si, že dostal oranžové rádio firmy Braun. Měl ho moc rád a tehdy si slíbil, že jednoho dne bude on sám vytvářet věci, které si lidé budou moci koupit.
„Stojí to mnoho úsilí, mnoho strkání, mnoho práce donutit společnosti, aby se rozhodly investovat do laciného, ale kvalitního zboží. Společnosti nechtějí být zařazeny do povědomí jako levné. Obvykle mají trh striktně vymezen. Tak proč to prý všechno měnit?“
Proč kupovat levnější nábytek – díky příznivým cenám se dá často obměňovat – ne vždy platí, že nízká cena = nízká kvalita – levnější nábytek nevyžaduje tolik ohledů při užívání
Proč kupovat drahý nábytek – často se jedná o nadčasový design – nábytek bývá vyroben z těch nejkvalitnějších materiálů – solitérní typy nábytku se vždy budou vyjímat v daném interiéru – bývají zárukou jisté prestiže
Kontakty: A. M. O. S. DESIGN, Beethovenova 9, Brno, tel.: 542 212 898, fax: 542 214 439; Jezuitská 11, Brno, tel.: 542 216 618; Libínská 3127/1, Praha 5, tel.: 242 216 618; ARTEFAKT, Na Poříčí 30, Praha 1, tel.: 221 732 767, fax: 221 732 667; DAK INTERIÉRY, Bayerova 6, Brno, tel./fax: 549 216 051; DESIGN DISTRICT PETŘÍN, Újezd 19, Praha 1, tel.: 257 317 410, 732 652 077; IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110; Shopping Park Brno, Skandinávská 4, Dolní Heršpice, Brno, tel.: 543 539 111; Shopping Park Ostrava, Rudná 110, Ostrava-Zábřeh, tel.: 596 783 462; KONSEPTI, Komunardů 32, Praha 7, tel.: 222 326 928, fax: 222 321 358; LOCCO, Balbínova 28, Praha 2, tel.: 222 252 141-42, fax: 222 253 502; NAUTILUS, bytové doplňky, Vinohradská 190/2405, Praha 3, tel./fax: 234 095 234, fax: 234 095 225
text: Lenka Kopecká foto: archiv |
Francouzská zahradní siesta u Vily Noilles
Pouť do zahrad francouzského Azurového pobřeží mě přivedla i do slavného města Grasse, proslulého výrobou květinových parfémů. Zdejší klima je v zimě mírné, v létě horké – dovoluje pěstovat nejrůznější exotické rostliny a vonné byliny. Na okolních stráních jsou zahrady, které jsou cizím zapovězeny, ale jedna z nich se na písemnou žádost otevírá. Leží na jižních svazích na západ od města.
Osvícený vikomt Zahrada byla založena vikomtem de Noilles v roce 1947. Již dříve založil modernistickou zahradu v Hye‘ res. Zdejší zahrada je úplně jiná: mísí se v ní úcta k místní přírodě a obdiv k zahradnímu umění. Vikomt využil vše, co místo nabízelo: jižní strmou stráň s neskutečným světlem, místy zpevněnou kamennými zdmi. Olivový sad, bukolický prvek spojující podle antických vzorů příjemné a krásné s užitečným. A spoustu pramenů čisté vody, která pocit snu umocňuje: v tomto letním žáru by chladné potůčky nikdo nečekal.
Dokonalý plán Přírodní podmínky a dědictví minulosti byly pro zakladatele určující; vikomt také zúročil své bohaté zkušenosti z cest po Evropě, při nichž navštívil renesanční a barokní zahrady v Itálii nebo přírodní zahrady Anglie. Z darů přírody vybudoval zahradu vskutku neobyčejnou.
Základní půdorys vychází z původních olivovníkových teras, které se táhly na západ od vily. Osou zahrady je dlouhé kamenné schodiště protínající střed teras.
Výhledy i zákoutí Za vstupní bránou se otevře pohled do olivových sadů. Napravo stojí vila. Kolem ní je zahrada rozdělena živými ploty na řadu tematických zahrádek, spojených cestami a schodišti. Některé jsou tajemnými útočišti, jiné naopak nabízejí výhled do krajiny – někdy i oknem vystříhaným v živém plotě. Zahrádka obehnaná zvlněnými zimostrázovými ploty chrání dřevité pivoňky, podsázené růžovým šťavelem; dominantou je kamenný sloup inspirovaný italskými renesančními zahradami. Jinde zimostráz rámuje bílé antické sochy. Na nejvyšší terase najdeme pergolu bohatě obrostlou růžovou a bílou zmarlikou. Travnatá terasa o stupeň níž je „anglická“: schodiště a bílá lavička pod ohromným dubem podle architekta Lutyense, trvalkové záhony a růže jako od Gertrudy Jekyll. Vikomt se inspiroval také proslulou zahradou Hidcote v Anglii.
Živá voda Bohatý zdroj vody umožnil vybudovat řadu vodních prvků a pomáhá pěstovat i náročné rostliny. Již ve vstupním nádvoří nás vítá zurčení fontán ve zdech, připomínající Alej tisíce fontán ve Ville d’Este v italském Tivoli, a pak nás zvuk vody provází kaskádami dolů ke kamennému bazénu. Podél opěrných zdí skáče voda v kamenných korýtkách, přepadá přes umělé překážky, schovává se pod kamenné můstky a oživuje fontánky.
V horku je opravdovým osvěžením, můžete si sednout na kamenné schody a ruce ponořit do čisté vody, omýt si obličej a chvíli odpočívat. Snadno naberete sílu na cestu zpátky do prudkého kopce.
Přísnost i volnost Osové formální řešení je umocněno architekturou zdí a schodišť, zdůrazněno vonným a stříbřitým olistěním úctyhodných olivovníků. V bočních partiích a na dně údolí ale čeká překvapení: bujné výsadby po stranách, které jako by se vymkly zahradníkům z rukou, a dole u potoka louka, která vám připomíná popis krajiny od Ovidia. Potok se ztrácí ve vysoké trávě, kde je roztroušeno osmnáct magnolií, davídie, kamélie a další zajímavé dřeviny, kterým svědčí půda vlhká a svěží. Zdá se vám, že jste objevili ztracený ráj. Kolem je naprosté ticho, tedy téměř – až na ohlušující cvrkot cikád. A tak se osvěžte ledovou vodou ze strouhy a ulehněte do stínu stromů. Je čas siesty, můžete spát a snít. Z vůně levandule, tymiánu, rozmarýnu, pelyňku a růží hlava nebolí.
text: Jana Pyšková foto: ISIFA, autorka |
Skříňkové opojení Marie Retkové
Komoda u babičky stávala hned naproti posteli, moje babička se vyznačovala tím, že měla ÚPLNĚ všechno, každou zbytečnost – uloženou právě v ní. A že toho dokázala za svůj dlouhý život nashromáždit, nevyhodila nic, to se v její době nenosilo, narodila se totiž v roce 1884. Zajímavé je – a to je jedna z úžasných vlastností komod –, že i když máte v zásuvkách ono „všecko“ stejně jako moje babička, nikdy nedosáhnete toho zmatku a té změti, že byste hledanou konkrétní věc neobjevili.
Ty šuplíky jsou totiž tak geniálně „akorát“ hluboké, že při hledání to nechce ani moc velké úsilí. A tak babička vytáhla tu vlnu na zaštupování ponožky, ondy starou francouzskou gramatiku, kterou si i po devadesátce pravidelně listovala, mě ale spíš zajímaly staré fotografie. Nebylo jich moc, každá však měla svůj příběh. Na jedné byl můj pradědeček – velký fešák s úpravně zastřiženými vousy. Ten obrázek byl udělán v atelié-ru v Hamburku, když se právě chystal nastoupit zámořskou plavbu. Tenkrát na ni pozval spoustu svých známých, aby si na lodi užili zábavu. Mohl si to dovolit, byl opravdu zámožný, a to až do té doby, než jeho přátelé veškeré jmění roztočili a jeho syn – můj dědeček – pak začínal od nuly. Tenhle velkorysý pradědeček mne okouzlil, a dokonce si myslím, že mám malinko povahu po něm. Když je legrace, ani mi moc nezáleží na tom, za koho zaplatím.
Od komody jsem se ale dostala pěkně daleko. I když je zvláštní, že při vyřknutí tohoto slova se mi vůbec nevybaví moje komoda v ložnici, kde mám prozaicky v horní zásuvce prádlo a ponožky a ve spodních pak ještě prozaičtěji účty a daňové záležitosti, ale vždycky je to nějaká historická veteš. Ještě vám musím vyprávět o mé druhé babičce. Ta měla ve své skříňce, která sloužila i trochu jako toaletní stolek, dopisy od dědečka. Mám je všechny schované a čas od času se jimi probírám. Zvlášť mě oslovuje ten, kde dědeček je celý pryč z „vážené slečny, která vždycky, když on už se domnívá, že jí očima pohlédl až na dno duše, se jen záhadně usměje a oči schová pod okraj svého širokého klobouku“. I po téhle babičce něco mám – sluší mi každá hučka, kterou si posadím na hlavu. A po všech předcích dohromady jsem zdědila příchylnost k těmto krásným solitérům. I když se tváří jako že nic, jsou rodu ženského a mají duši.
Kontakty: FAST – INTERIÉR & DESIGN, Sázavská 32, Praha 2, tel.: 224 250 528, 224 250 538, fax: 224 251 357; INPRO CZ, Pražská 293/12, Hradec Králové, tel.: 495 532 810, fax: 495 532 833; LIVING SPACE, Vinohradská 37, Praha 2, tel.: 222 254 444, fax: 222 251 056; LOCCO, Balbínova 28, Praha 2, tel.: 222 252 141–42, fax: 222 253 502; MOBAX ČR, U Nového Suchdola 24/191, Praha 6, tel.: 233 920 408–09;
text: Marie Retková foto: Studio RVV a archiv |