Co potřebujete, abyste se cítili podobně i na své zahrádce? Dřevěný nábytek – zapomeňte na plastové židle, raději prozkoumejte bazary a půdy a očistěte staré židle. Látkový ubrus. Podle nálady bílý, modrý, azurový jako moře, anebo třeba šedý jako voda před setměním… A talíře, bílé nebo barevné – zase je to na vás. Nebuďte úzkoprsí a vytáhněte třeba servis po babičce, vyleštěte rodinné stříbro a nejhezčí skleničky, vždyť si to zasloužíte. Anebo si udělejte radost a kupte si nové, nechutně drahé! Jen dvě – pro vás a pro partnera, na návštěvy nemyslete… Komáři se začnou velmi rychle šikovat, aby vám zkazili večer… Zapalte voňavé svíčky, do pochodní a lampiček nalijte citronový repelentní olej – trochu to pomůže a atmosféra bude hezčí.
Láska prochází žaludkem Vyzdobte stůl podle Kateřiny: použila vpravdě italské přírodní motivy – dubové listí (co na tom, že jiného druhu), jihoevropské květiny a středozemní dobroty! Olivy tří druhů a fíky. Vše hnízdí v dřevěné bedničce, z níž jsme před chvílí vybalili víno… A vůně jsou zase z jihu: olivovou doplní česneková – květina příbuzná česnekům má hnědozelené, bíle skvrnité květy a jmenuje se Nectaroscordum siculum. Doplní ho bílý snědek (Ornithogalum). Myslím, že při dostatku času a trpělivosti dokážete její aranžmá napodobit. Jen oliv si kupte dost, protože jich asi dost sníte… Ale to nevadí – aranžmá je stejně určené k tomu, abyste je nejdříve obdivovali, a pak z něj dobroty vyjedli. S italským pečivem a lahví dobrého vína povečeříte luxusně, stylově a nesmírně zdravě. V jižní Evropě se lidé dožívají velmi vysokého věku – právě díky olivám, česneku a vínu. Tak tedy: „Na zdraví!“
Kontakty: IKEA Shopping Park Zličín, Skandinávská 1, 150 00 Praha 5, tel.: 251 610 110 SIA – IDEA DEKOR, OC Nový Smíchov, Plzeňská 965/8, 150 00 Praha 5 tel.: 257 327 466 Annie’s Tulip, Břehová 8, Praha 1 tel.: 221 665 141, fax: 221 665 012 Le PATIO, Národní 22, Pařížská 20, Praha 1 tel.: 224 934 402, DONATE, s. r .o., pasáž Černá růže, 2. patro, Na Příkopě 12, 110 00 Praha 1, tel.: 221 014 447
text: Jana Pyšková foto: Lubomír Fuxa styling: Katherine Drbal |
Blog
Splněný sen
Oáza uprostřed velkoměsta
Neobvyklou a v architektonických kruzích velmi oceňovanou stavbu poblíž pražského centra jsem navštívila už před sedmi lety, když byla čerstvě zabydlená. Domácí pán, počítačový odborník, mě tehdy přivítal velmi netradičně v kraťasech a v pantoflích: „Nemám chuť ztrácet čas v koloně aut přesunem do kanceláře. Nahoře ve věži mám internet, před domem bazén a nikam nemusím jezdit. Je tu i dost místa, abych si pozval kamarády na večírek.“ Přiznávám, že mi to znělo trochu jako science fiction, vždyť na vizitkách měl v té době málokdo www stránky jako on. Majitel s vážnou tváří dodal, že manželku si také hledá na internetu. Byla jsem docela zvědavá, jestli ji tam skutečně najde. Při naší nedávné návštěvě nás už přivítala nejen manželka, ale i malý chlapeček a holčička. Vynikající počítačový expert stále pracuje ve své věži, ale provoz v domě si vyžádal několik zásadních doplňků, které zcela změnily charakter stavby. Vše vyřešil autor původního projektu akademický architekt Tomáš Turek ve spolupráci s projektantem Jiřím Starým.
Celoroční relaxace Po sedmi letech zkušeností s otevřeným bazénem usoudil majitel, že je škoda koupat se jen dva měsíce v roce. Tvrdí, že když sedí celý den u počítače, je pro něj plavání ta nejlepší sportovní relaxace. Rozhodl se proto nahradit klasickou modrou kapku před domem promyšlenou dostavbou. Spolu s architektem Turkem a projektantem Starým nakonec přistavěli nejen krytý bazén, ale také saunu, fitcentrum, kulečník, místnost s krbem, bar a hudební salon. Když se tu sejde větší společnost na hudební párty, neruší muzika chod domácnosti.
Rozsáhlá dostavba navazující na původní dům využila svažitého terénu pozemku. Její podstatná část je zapuštěná do země, nekonkuruje proto původnímu domu svou hmotou, spíš ho doplňuje a vytváří harmonický komplex zakomponovaný do půvabné vzrostlé zahrady.
Dostatečně velký pozemek obehnaný vysokou starou zdí patřil kdysi majiteli továrny na mýdlo. Stopy staré zahradní architektury, jako jsou zbytky altánků a staré kamenné schody, se uplatnily právě při dostavbě. Aby se sem dostaly stavební stroje, bylo třeba část unikátní původní zdi zbourat a na závěr poskládat vše do původní podoby.
Nejcennější jsou ale vzrostlé stromy. Kolem novostavby zapustily kořeny i dřeviny nové, hlavně borovice a smrky. Najdete zde i další ostrůvky stále zelených mladých keřů. Vznikla tím takzvaná „bezúdržbová“ zahrada, na níž místo rozkvetlých záhonů připoutají pozornost velké kameny vybagrované při hloubení základů pro dostavbu.
Řídící věž Dostavba je co do rozlohy srovnatelná s domem, v němž se bydlelo již dříve. Výhodou bylo to, že investor si sám vše řídil a kontroloval ze své věže. S dozorem mu v tomto případě pomáhal projektant. Zadání určovalo, že provoz původního domu nebude rekonstrukcí vůbec zasažen. V některých místech se ale Metrostav – dodavatel hrubé stavby – riskantně „podhrabával“ pod původní základy. „Právě proto jsme na tyto práce vybrali zkušenou firmu a myslím, že se to vyplatilo,“ říká Tomáš Turek a dodává: „Moje spolupráce s investorem vypadala tak, že on mi řekl, jak by to mělo fungovat, a já jemu, jak by to mělo vypadat.“ Tento způsob uplatnili už před sedmi lety. Tehdy se pustili do neobvyklého experimentu s tvarem a materiály. Původní vila byla navržena jako válec o průměru osmnácti metrů s dvěma hranoly a věží. Zimní zahrada, otevřená k jihu, tvořila jakoby dílek ukrojeného dortu. Z ní se stal prostor spojující původní objekt s novým. Ten tvoří železobetonová konstrukce s cihlovými vyzdívkami. I tady okna z bukového dřeva doplňuje nezvyklá, ale působivá kombinace klasické omítky, hliníku, mědi a režného zdiva. Bazén je ze dvou třetin prosklený, aby z něj bylo vidět do zahrady. V létě se dá odkrýt, ale jenom z boku.
Se společenskou částí spojuje bazén terasa z broušených betonových dlaždic. Zde najdete i místo pro grilování. To bude ještě zajímavější, až z travertinové stěny začne téct malý vodopád… Vznikne tak opravdová oáza uprostřed velkoměsta.
Místo pro plastiky Dnes už není tak neobvyklé pracovat doma a prostřednictvím internetu se kamkoli podívat, cokoli si přečíst. Generaci dnešních teenagerů to už nepřekvapuje, ale jejich rodiče se tak nezařizovali. V tomto domě není dokonce ani knihovna, zato tu najdeme skříň plnou CD disků, protože pan domácí je mimo jiné i aktivní muzikant. Veškeré zařízení je velmi jednoduché. Splňuje požadavek bydlet moderně, pohodlně, dopřát si hodně světla a velký prostor. Nenajdete zde žádný okázalý luxus ani zbytečnosti, které je třeba oprašovat.
Největší místnost v původní vilce je předělená zvlněnou stěnou z tmavého dřeva, která je prolomena výplněmi z mléčného skla. Interiér tedy koresponduje s vnější podobou stavby. Na schodišti do horního patra tvoří dominantu velké kulaté okno. V pracovně domácího pána máme pocit jako na kolotoči s vyhlídkou na všechny světové strany.
Majitel je oprávněně spokojen s funkčností celého komplexu i s podobou, kterou mu autoři vtiskli. Na otázku, čeho si na této stavbě cení nejvíc, odpovídá architekt Tomáš Turek bez váhání: „No přece toho, že i přes druhou zkušenost se stavbou jsme zůstali přátelé.“
Kontakty: Turek-architekt, Eliášova 8, 160 00 Praha 6, tel./fax: 224 318 859, mobil: 604 205 592, e-mail: turek.tomas@volny.cz Ing. Jiří Starý, U Družstva Život 4, 140 00 Praha 4, tel.: 261 226 926, e-mail: stary-projekce@volny.cz Metrostav a. s., Koželužská 2246, 180 00 Praha 8, tel.: 266 709 179, fax: 266 709 183, www.metrostav.cz, e-mail: info@metrostav.cz
text: Ljuba Mesteková foto: Iveta Kopicová |
Dialog, který se vyplatil
Investor zná dobře současné české stavebnictví a tak dlouze přemítal o tom, v jakém stylu by vilu chtěl postavit. Po dohodě s architektem Petrem Fuchsem se rozhodl pro dům inspirovaný funkcionalismem. Náplň domu dost striktně vymezil: rodina by měla žít v jednom velkém společenském prostoru a nepotkávat se jenom na chodbě. Proto chodby zcela vymizely. Návrh je založen na tradiční důsledné vazbě horizontálního přízemí a vertikálně řazených půlpater.
Neofunkcionalistická vila nabízí dostatek prostoru. Užitná plocha v prvním i v druhém patře má 120 m2, úložné prostory má také podkroví. Dům je částečně podsklepený (70 m2), garáž (40 m2) stojí stranou.
Ze stavebního pohledu převažuje betonová konstrukce – veškeré nosné prvky a výplňové zdi jsou z porothermu. Dřevěná okna budou časem opatřena žaluziemi. K okolí se dům obrací světle modrou křemičitou omítkou.
Scénická psychologie Horizontální a vertikální dynamiky architekt docílil tím, že dům proložil zdí, která je záměrně vedena mírně diagonálně přes celý objekt. Diagonále je podřízeno i ostění oken: jedno je vždy mírně otevřené, takže budí otázku, zda jde o úmysl. Další zvláštností je, že vždy jedna stěna není pravoúhlá. Střídání s pravými úhly dodává domu jeho dynamiku.
Návštěvník vstoupí do domu hlavním vchodem a ocitá se v poměrně širokém prostoru, po jehož pravé straně jsou vestavěné šatní skříně. Právě tato stěna je šikmá, zužuje se a její pomyslná špička končí v krbu v obývacím pokoji, do něhož je vidět prosklenými dveřmi.
Zužující se prostor sevře diváka právě proto, aby jej v pravý okamžik uvolnil a vyvedl vysokým prosvětleným schodištěm na galerii a do patra.
Obyvatel v soukromí i jako účastník dění Pokud jde o vnitřní uspořádání, hned za vstupem se nachází hostinský pokoj. Dál je rodinný dům řazen tak, že je tam jídelna, uprostřed kuchyň se spíží, vzadu obývací pokoj s vloženou galerií, na níž je knihovna, kde člověk najde klid a soukromí, ale zároveň může vnímat, co se dole děje. Ani žena není v kuchyni zvukově oddělena od pokoje. V prvním patře je program jasný: ložnice – jedna rodičů a dvě dětí. Jsou propojeny sprchami a k dispozici je ještě jedna velká společná koupelna s kruhovou vanou, oddělená od chodby sklem. O patro výš se vstoupí do proskleného prostoru, který funguje jako samostatný ateliér. Venku před ním najdeme terasu na úrovni parapetu, která ale není pochozí, zato nabízí pohled do zeleně. Z ložnice se probuzený spáč může kochat pohledem na květiny.
Na střeše pracuje vítr Na ploché střeše, která bude částečně zelená, je umístěn kruhový segment z tahokovu a v něm je nainstalováno vzduchové čerpadlo. S jeho pomocí by se dům měl přihřívat a chladit. Jeho podstatou je velký větrník o průměru jeden a půl metru. Velikost vrtule má svůj smysl: točí se pomalu, takže elektromotor nedělá hluk. Jeho ohrádka se natáčí podle slunce: má-li dovnitř vpouštět studený vzduch, musí být zařízení zastíněno před slunečními paprsky, v zimě provoz vyžaduje opak. Segment nepůsobí cizorodě, naopak tvarově doplňuje dům.
Názor architekta Akad. arch. Petr Fuchs Vila je výsledkem mého dlouhodobého dialogu s klientem. Forma, kterou jsem někdy až těžce hledal a hájil během stavby, často ustoupila do pozadí a investor se stal mnohdy spoluautorem v kladném i záporném slova smyslu. V našem případě se ovšem jedná o klienta poučeného, který se jako stavař léta setkával se stavební praxí a hledal přesně cíl. Vyšel z mého jména a s poukazem na mého slavnějšího brněnského funkcionalistického jmenovce hledal funkci. Zadání znělo: moderní dům bez příkras. Nejedná se však o nápodobu forem z 30. let, ale o dynamické propojení funkce, interiéru a exteriéru. Dům má zvláštní půdorys. Byli jsme omezeni pozemkem, který je poměrně malý, na větší rozkročení tam nebylo místo. Z toho jsem vycházel, ale abych získal horizontální a vertikální dynamiku, proložil jsem dům zdí, která vede schválně mírně diagonálně přes celý objekt, a to mě začalo vzrušovat. Nerovnoměrnost vnitřních zdí je způsobena mírně prodlouženou šatní příčkou. Šikmost určuje různou hloubku jednotlivých místností, jejichž jedna stěna vždy není pravoúhlá. Je tak odlišen prostor s různým funkčním využitím. Většina nábytkových celků bude pevně spojena se stavbou, neboť tam, kde bydlí nábytek, nemůže bydlet člověk.
Kontakty: AGS Astra, Na Astře 2445, Žatec, tel.: 415 726 114, fax: 415 726 120; FUX TEAM, Evropská 12, Praha 6, tel.: 224 319 659, 777 053 043; BOSCH DACH, Geologická 994, Praha 5, tel.: 602 344 430, 251 811 220; PH INTERIER, nám. Osvoboditelů 69, Praha 5, tel.: 602 724 369, 257 810 692
text: Hana Profousová foto: Oto Pajer |
Neviditelné baterie
Tento typ baterií se uplatňuje hlavně ve sprchových koutech, neboť mimo běžné sprchy umožňuje vytvořit i podomítkový systém osazený navíc i masážními hlavicemi umístěnými na míru tak, aby odpovídal velikosti lidské postavy.
Centimetry k dobru Klasické uspořádání sprchového koutu je po desítky let stejné: ze zdi vede rozvod teplé a studené vody, na který se připojí armatura. U vany se kombinuje přímý výtok vody se sprškou připevněnou na flexibilní hadici, ve sprše najdete jen hadici s ruční sprchou. Právě ve sprchovém koutu je však každý centimetr místa drahý, proto je vítanou změnou, že se samotný mixovací systém baterie může přestěhovat pod omítku. Ušetří se tak minimálně 5 centimetrů prostoru. Kdo se někdy pokoušel otočit v malém 80cm sprchovém koutu, potvrdí, že by si s podobnou vymožeností ušetřil pěkných pár modřin.
Pozor na ceny Matoucí a velmi zavádějící pro běžného uživatele se může zdát cena výrobku. Nenechte se v obchodě uchvátit nízkou cenou, která se však může týkat pouze vrchní krycí sady určené pro konečnou montáž. Cena za tuto část a za podomítkové těleso se vždy uvádí zvlášť – už jen proto, že cena vrchní části se liší podle provedení. Obvykle nejlevnější bývá chrom, u jiných povrchů bývá cena vyšší. K instalaci potřebujeme obě části, proto se vždy musíme ptát na celkovou sumu. Obecně však lze říci, že celková cena za podomítkové provedení bývá vyšší než za běžné baterie. Pokud však někdo přestavuje dům či byt a investuje statisíce, nemusí být těch několik tisícikorun vydaných navíc přílišnou cenou za získání atraktivního a praktického nadstandardu.
Zapamatujte si: – Podomítkové baterie se zasekávají, je proto výhodné použít je v případě novostaveb nebo rekonstrukcí. – Cena se vždy skládá z několika komponentů, proto vždy žádejte, aby vám prodavač provedl detailní výpočet nákladů. – Jejich cena bývá vyšší než u běžných typů. – Umožňují individuální umístění masážních prvků. – Zlepšují estetiku prostoru.
Kdy uvažovat o podomítkové baterii Ten, kdo má relativně novou a moderní koupelnu, nebude zřejmě o podobné investici uvažovat, spíše jen trpce zalituje, že se nezajímal o pokrok v koupelnovém vybavení a technice. Kdo se však chystá k radikální předělávce anebo dokonce staví dům, mohl by o podomítkových bateriích uvažovat. Podobně i ten, kdo kupuje byt ve výstavbě, má možnost ovlivnit ještě „za pochodu“ jeho budoucí podobu a samozřejmě i vzhled budoucí koupelny.
Kontakty: ALISEO (DORNBRACHT, KLUDI), Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865, 220 517 802, fax: 220 511 909, www.aliseo.cz; AQUA TRADE, Slezanů 9, Praha 6, tel.: 235 301 203, fax: 235 316 458, www.aquatrade.cz; COMAP, Vodní 5328, Zlín, tel.: 577 004 211; HANSA ČESKO, Žatecká 888, Kralovice, tel.: 373 302 111; HANSGROHE, Moravanská 85, Brno, tel.: 547 212 334, fax: 547 212 521, www.hansgrohe.cz; NOVASERVIS, Merhautova 208, Brno, tel.: 548 428 011, fax: 548 428 012
text: Marek Burza foto: archiv |
Tajemná hájemství: Zahrady očima fotografa
Prostředí pro hosty. Karlem Čapkem vlastnoručně budované sídlo ve Strži u Dobříše se stalo jeho přirozeným památníkem. Pocítil jsem velkorysost dávné pohostinnosti a zimničné zachvění. To však nezpůsobila peruť posvátna: pergolou se proplétá psí víno natolik hustě, že se v jeho stínu drží chladno i v létě |
Romantická nálada. Nad pomalým zráním zahrad si není třeba zoufat. Zelená terasa nad Zátišským potokem v Hodkovičkách se mi zalíbila, ačkoli je dílem poměrně novým. Má se k světu obdivuhodně svěže a opravdově |
![]() |
Dětské eldorádo. Sklář a designér Jiří Šuhájek ovládl starou městskou parcelu poměrně jednoduše. Rozmístil několik objektů ze skla, které si dal hutně tvarovat, a prostor opticky uzavřel živými ploty. Vzniklo snové hřiště pro dva sourozence |
![]() |
Umění na očích. Účelně členěná zahrada na předměstí dýchá svěžestí čerstvé sklizně: čtyřčlenná rodina pamatovala na vše potřebné – od dětského pískoviště přes skleník a zeleninové záhony po kompost zastíněný jehličnanem. Co se však málokde vidí, je umělecký objekt v patřičně vzdušném umístění |
Pozemský ráj. Pradávné založení zahrady a odborná péče se nezapřou. Kultivace promění vhodné místo k nepoznání. Ze všech zahrad, které vám představuji, se mi nejvíc líbí právě v téhle
text: Josef Moucha foto: autor
|
Terasa – bytu okrasa
Některý byt má malý balkon, jiný má velkou terasu: na střeše, před obývacím pokojem, u vstupu. Někdo nemá ani to: ale ještě zbývají okenní parapety, kousíčky místa na římse, chybějící dlaždice v okapovém chodníku. Podnikněte s námi zelený útok na místa, která lze snadno změnit k nepoznání.
Do čeho sázet? Dřevo, terakota, plast, kov. Truhlíky, květináče, šuplíky, bedýnky, staré konve, v Itálii zhusta plechovky od olivového oleje. Všechny mají své přednosti i nedostatky. O výhodách a nevýhodách materiálů se popsaly již stohy papíru. Vy se držte vlastního vkusu a finančních možností. Jen několik pravidel: pokud do nádoby prší, musí mít odtokový otvor. Lepší je umístěný na boku, kousek nad dnem, aby v nádobě zůstala malá zásoba vody. Chcete-li pěstovat dřeviny a trvalky, zvolte nádobu s minimálním vnitřním rozměrem 40 cm. Nebojte se kombinovat barvy, materiály, natírejte, polepujte, zkoušejte. Elegantní terasa samozřejmě volá spíš po střízlivosti, tam držte fanta zii na uzdě a „italskou směs“ mlsejte raději na dvorečku. Do elegantního prostoru umístěte třeba jen jeden typ květináče jednoduchého tvaru. Nemusí vás ale zruinovat – stačí hladká pálená hlína.
Špína, nebo čistota? Malé rostliny určené do truhlíků můžete sázet do substrátu, který běžně nakoupíte, protože na podzim všechno vyhodíte a příští rok sázíte do čerstvé zeminy. Horší je to u trvalých výsadeb zejména do velikých květináčů. Umíte si představit, že každý rok (nebo jednou za dva roky) přenášíte přes byt čerstvý i vyčerpaný substrát? Do čtvrtého patra, pak po kobercích a dubových parketách? Já jsem několik takových příhod zažila a věřím, že se tomu rádi vyhnete. Ale jak? Použijte moderní substráty Seramis nebo Zeostrat, které jímají vodu s živinami pomocí skvělých fyzikálních a chemických schopností a potom je postupně rostlinám uvolňují (omezí škody způsobené naším nepořádným zaléváním). Nemusíte rostliny přesazovat, protože substráty nedegradují. Doporučuji vyložit květináče a truhlíky před výsadbou „puchýřnatým igelitem“, který jednak tepelně izoluje, jednak vyrovnává změny způsobené tepelnou roztažností substrátu.
Strom v květníku? Proč ne. Nezapomínejte ale na bezpečnost. Strom může porazit vítr (nutné je kotvení a zatížení dna) a strom někomu ublíží nebo něco rozbije. Ještě větším omezením je zatížení lodžie, terasy nebo balkonu. Květináč, substrát, voda a rostlina snadno dosáhnou hmotnosti několika set kilogramů, pokud se nebudete krotit, postavíte snadno na terasu víc než tunu. K riziku je blízko, zachrání vás statik, ovšem musíte se ho ptát dříve, než si krásné závaží přinesete domů.
Vodní svět Na balkonu nebo terase si můžete zřídit také malou vodní říši: velký nepropustný květináč nebo dřevěnou štoudev (tu možná budete muset vyložit fólií) osaďte malým leknínem nebo jinou vodní rostlinou. Do nádoby je lepší instalovat malé čerpadlo určené právě pro tyto účely (bezpečné napětí), aby se voda okysličovala. Na zimu budete muset nejspíš vodu vylít, aby nádoba nepraskla, a leknín zazimovat v chladném sklepě.
Druhy dřevin vhodné do nádob: Stromy: Acer negundo ’Odessanum’, ’Aureo-marginatum‘ Acer pseudoplatanus ’Drummondii’ Acer rufinerve Betula pendula ’Youngii’ Carpinus betulus (kompaktní cv.) Crataegus carrierii, C. crus-galii Gleditsia triacanthos Malus sp. (drobnější) Parrotia persica Prunus sp. (drobnější) Robinia hispida, R. pseudoacacia (cv.) Sorbus sp. (drobnější cv.) Ulmus carpinifolia ’Wredeii’
Keře: Acer palmatum Aesculus parviflora Amelanchier laevis, A. lamarckii Azalea mollis, A. pontica, A. japonica Berberis sp. Buxus sempervirens Calluna sp. Chaenomeles sp. Cornus alba sp. Corylopsis spicata Corylus avellana Cottinus coggygria Cotoneaster sp. Cytisus decumbens, C. praecox Erica sp. Euonymus sp. Forsythia sp. (drobné cv.) Genista lydia Hammamelis sp. Hibiscus syriacus Hypericum sp. Jasminum nudiflorum Lonicera pileata, L. nitida Mahonia aquifolium Potentilla fruticosa Prunus laurocerasus Pyracantha coccinaea Rhus typhina Rosa nitida Spiraea (drobnější) Stephanandra incisa Symphoricarpus chenaultii Viburnum sp. Weigella sp.
Druhy dřevin vhodné do nádob: Jehličnany: Chamaecyparis lawsoniana Ginkgo biloba Juniperus sp. Metasequoia glyptostroboides Picea sp. (zakrslé) Pinus sp. (drobnější) Taxus baccata Thuja occidentalis (cv.)
Popínavky: Hedera helix Lonicera henryi Parthenocissus sp.
Kontakt: ING. JANA PYŠKOVÁ, Na Dlážděnce 2096, Praha 8, tel.: 606 760 230, e-mail: janapyskova@volny.cz
text a foto: Jana Pyšková |
Plazma versus projekce
Plazmové obrazovky vznikly z potřeby zajištění většího jasu, než jaký dokázaly poskytnout ploché obrazovky s kapalnými krystaly. V poslední době se staly velmi populární, i když historie plazmových zobrazovačů sahá už do druhé poloviny 90. let minulého století. Od té doby se jejich kvalita a cenová dostupnost značně zvýšila.
Plazmový televizor Společně s dataprojektory promítajícími obraz zepředu na plátno a vedle přístrojů se zpětnou projekcí jsou plazmové televizory další variantou poskytnutí rozměrného obrazu. Pro svůj velký kvalitní obraz (106 až 157 cm), malou hloubku přístroje a zejména díky progresivnímu designu se s nimi můžeme setkat na každém kroku. Životnost těchto televizorů však není nekonečná. Díky složité výrobní technologii u nich po určité době dochází k vyprchání plynu. Plyn lze sice doplnit, ale zákrok je velice nákladný. Podobné opravy poskytují pouze některé firmy v zahraničí. Nikdo zatím nedokáže říct, jakou vlastně mají plazmové zobrazovače životnost. Mnozí odborníci se domnívají, že vydrží kolem 3 500 až 5 000 hodin provozu. V čem ovšem mají plazmové zobrazovače postřehnutelnou slabinu, je náchylnost na vypalování.
Projekční televizor Dříve byly televizory s takzvanou zadní projekcí jedinou možností, jak sledovat program na rozměrné obrazovce. Vždyť úhlopříčky obrazu se pohybují od úctyhodných 100 do 150 cm. Projekční televizory fungují na principu zpětné projekce. To znamená, že je projektorem umístěném v těle televizoru promítán obraz na matnici, a to pomocí soustavy zrcadel. Tyto přístroje jsou již pomalu na ústupu pro velké rozměry, ale zejména z důvodu omezeného pozorovacího úhlu. Nevýhodou je také obtížnost sledování obrazu ve značně osvětlených místnostech.
Situace na trhu Na trhu se projekční televizory drží díky přijatelné ceně ve srovnání s plazmovými. V současné době jsou na trhu dva typy projekčních televizorů s rozdílným způsobem vytváření obrazu. Prvním z nich je obraz vytvářený pomocí malých vakuových obrazovek. Druhý typ používá k zobrazování tekuté krystaly. Oba mívají poměr stran obrazovky 4:3 nebo 16:9. Rozměr 16:9 se ovšem ukázal být pro domácí použití výhodnější.
Plazmový televizor Výhoda: malá hloubka, přijatelná hmotnost, umístění, vysoký jas a stálé parametry obrazu Nevýhoda: vysoká cena, statický obraz (vypalování) a tepelné vyzařování
Projekční televizor Výhoda: relativně nízká cena Nevýhoda: velká hmotnost, velké rozměry a omezený pozorovací úhel
Kontakty: BESTEL, Vinohradská 34, Praha 2, tel.: 02/22 51 44 15; DATART MEGASTORE, Shopping Park Brno, Dolní Heršpice, Brno, tel.: 05/43 25 04 88; SCANDIUM, Pod Radnicí 1235/2, Praha 5-Košíře, tel.: 257 225 966; WATT & DECIBEL (pasáž Hypernova u Průhonic), Obchodní 111, Praha-Čestlice, tel.: 272 680 231
text: Miroslav Pavlík foto: archiv |
Tichá hra s optikou
Když se mladí manželé rozhodli kupovat starší byt, vybírali ho už s tím vědomím, že ho zrekonstruují. Chtěli, aby první společné bydlení odpovídalo jejich nárokům a životnímu stylu. Asi půl roku sledovali nabídku realitních kanceláří a za tu dobu spoustu bytů prošli a také odřekli. Věděli, že prostor, kde je bytové jádro umístěné uprostřed bytu a jednotlivé místnosti jsou nasázené jako vejce okolo, těžko změní. I při nejlepší vůli by nová dispozice stále vycházela z původního řešení, protože odpady a přívod vody v celém domě je třeba respektovat. Panelový dům, kam se později také nastěhovali, je zaujal okamžitě. Objekt stál v zeleni, blízko chráněné krajinné oblasti a samotný byt o 65 m2 měl solidní dispozici, protože se s ní dalo ještě „pracovat“. Kladné body získal i svou polohou orien- tovanou na jihozápad, protože je přes celý den krásně prosvětlen denním světlem. Velmi příjemným zjištěním byla i vyzděná koupelna o velikosti 170 x 200 cm.
Příčky nemají šanci Původní byt 3 + 1 noví majitelé přesto zrenovovali a přebudovali na opticky prostornější 3 + kk. Především zbourali příčku mezi malou kuchyní s oknem a navazující místností. Paní domu si přála mít moderní otevřenou kuchyň, která plynule přechází v obývací pokoj. Stavební úpravou vznikl volný centrální prostor, kde se dobře konverzuje s přáteli a přitom se vaří pochoutky.
Dalším nápadem, který celý byt vyšvihl nad obvyklé řešení v paneláku, bylo vybourání úzké příčky, do níž byly vsazeny dveře se zárubněmi. Otevřený prostor až ke stropu přirozeně spojil i obývací pokoj s chodbou a byt se už podruhé „zvětšil“ a zároveň s tím i prosvětlil. Projektant, který celou rekonstrukci řídil, přišel i na další báječný tip: částečně zkosit pod menším úhlem stěnu v obývacím pokoji, která navazuje na vybouranou příčku s dveřmi. Obývací pokoj se teď doslova otevírá před každým, kdo do něj vchází, a naopak je z něj vidět i „za roh“.
Posledním stavebním zásahem v panelovém bytě bylo vybourání původního vstupu do koupelny a posunutí dveřního křídla směrem doleva. Tato kosmetická záležitost měla své důvody: majitelé už předem vypracovali se studiem návrh na novou vizáž koupelny a vybrali si přitom atypicky zkosenou vanu, která by při stávajícím půdorysu bránila volnému vstupu. Zkrátka pokud by dveře neposunuli, mohli by skákat rovnou šipku do vany.
Koupelnou to začalo Každý, kdo se chystá na kompletní rekonstrukci panelového bytu, logicky dojde k tomu, že je třeba začít koupelnou. Vybourání umakartového jádra, vyzdění nového prostoru lehkými pórobetonovými tvárnicemi, obkladačské a dlaždičské práce, to jsou hrubé stavební zásahy, při kterých je všude okolo spousta prachu a špíny. Až po renovaci koupelny a případném bourání příček můžeme položit podlahy a teprve na ně nechat namontovat krásnou kuchyňskou sestavu.
Koupelna v tomto bytě už byla sice zděná, ale přesto doznala proměny k lepšímu. Vyměnila se stará litinová vana za akrylátovou s vytvarovaným sedátkem a nová vana se přesunula k delší stěně. Na protilehlé straně si majitelé nechali od truhláře vyrobit na míru masivní bukovou desku, do které zapustili nerezové umyvadlo. Ladně vytvarovaná deska slouží i k odkládání kosmetických přípravků, pod ní se hezky schovala pračka. Koupelna má samozřejmě i nové obklady s dlažbou, celá je nasvícená pěti otočnými bodovkami, které jsou zapuštěné v sádrokartonovém podhledu.
Světlo a barva Podlaha je v celém bytě jednotná, zvítězil plovoucí laminát v dezénu buk. Shodná krytina bez přechodových prahů tak opět vyvolává pocit prostornosti. Obrazně řečeno stejnou designovou linku drží i dveřní křídla. Málokdo si uvědomuje, že dveře zabírají poměrně slušnou plochu v místnosti a jejich vzhled pak určuje, zda se nám v pokoji líbí či nikoliv. Standardní bílé panelákové dveře s kovovou zárubní a umělou černou klikou mnoho parády nenadělají. A tak jsou všechna dveřní křídla v rekonstruovaném bytě buková, stejně jako zárubně. Dveře, které vedou přímo na chodbu, mají navíc vsazené mléčné sklo, které propouští do tmavého prostoru tlumené denní světlo.
Inspirativním nápadem je i sádrokartonový podhled, jenž vede z chodby až do obývacího pokoje, kde končí před stěnou s fotogalerií. Zabudovaná řada halogenových bodovek pak dostatečně nasvětluje chodbu i jednotlivé zarámované obrázky.
Slabinou bytů menších rozměrů bývají úložné prostory. Majitelé to však vyřešili šalamounsky. Protože mají rádi nábytkové solitéry a nikoliv skříně přecpané věcmi, instalovali v chodbě podél celé stěny na míru zhotovenou vestavěnou šatní skříň. Pojme všechno šatstvo i úklidové prostředky. Skříň i přes svoji objemnost nevypadá robustně, bílá barva s velkými zrcadly opět prosvětluje a opticky zvětšuje celý prostor. Sportovní náčiní a kufry včetně botníku se vešly bez problémů do komory s policemi namontovanými až po strop. Kromě hry umělého světla a triků na optické zvětšení bytu se majitelé snažili tvůrčím způsobem pracovat i s barvou. V prostoru, kde přechází kuchyň v obývací pokoj, vymalovali stěny do smetanového tónu, který má i sedací souprava. Nábytek je pak většinou mořen do červenavého odstínu třešně, vrchní deska jídelního stolu je dokonce z temně zeleného satinovaného skla. Pracovna s tmavě modrou sedačkou má stěny natónované do olivové zeleně a ložnice je zalita v teplém odstínu oranžové barvy.
Kontakty: NÁBYTEK ŘÍHA, Sokolovská 175, Praha 9, tel./fax: 266 310 147; KTC INTERIER, Vinohradská 8, Praha 2, tel./fax: 222 032 547; NATUZZI, Řásnovka 12, Praha 1, tel.: 224 826 811, fax: 224 826 645; NO+BL, Skorkovská 1511, Praha 9, tel.: 281 915 802
text: Kateřina Ondrášová foto: Robert Virt |
Z malého velký a naopak
Majitelů rodinných domků je sice stále víc, nicméně faktem zůstává, že vysoké procento naší populace pořád žije v panelácích. Nemalý je rovněž počet lidí, kteří chtějí žít v centru města a spokojí se z toho důvodu i s menší plochou. Také česká rodina je stále menší, neznamená to však, že se čas od času nemůže rozrůst.
Návštěvy jsou vítány A tak zatímco si domácnost za normálních okolností vystačí s běžným jídelním stolem, když přijde návštěva, je potřeba nově vzniklou situaci operativně řešit. Na to pamatují výrobci nábytku a nabízejí různé rozkládací stoly. Počet a velikost nábytku záleží samozřejmě na mnoha okolnostech: početná rodina v prostorném bytě se nemusí nikterak omezovat a vybere si bytelný stůl, u něhož se posléze odvíjí čilý rodinný ruch. Je-li ale počet osob v domácnosti značně proměnlivý, žije-li bohatým společenským životem, ale velkým prostorem právě neoplývá, je dobré zvolit si vhodný stůl rozkládací.
Vyjít přitom můžeme z prostého faktu, že k pohodlnému stolování potřebuje každý člověk místo dlouhé devadesát centimetrů. Musí-li se totiž u stolu tísnit, nevychutná ani sebevětší lahůdku.
Dřevěný, nebo kovový? Ze všeho nejdříve je dobré rozhodnout, z jakého materiá-lu by náš budoucí stůl měl být. A hned poté, jaký zvolit rozkládací mechanismus, z čehož může vyplynout i jeho tvar.
Největší nabídku představují stoly dřevěné. Kovové konstrukce zase umožňují vzhledově lehčí a zajímavější způsoby rozkládání. Způsobů, jak stoly rozkládat, se nabízí celá řada, ale v zásadě bychom je mohli rozlišit na rozkládací mechanismy pro dřevěné stoly a rozkládací mechanismy pro stoly s kovovou konstrukcí. Řešením je rovněž stůl připevněný ke zdi, který se v případě potřeby sklopí, či stůl, jehož deska se dá celá rozložit a sklopit. V tomto stavu může odpočívat v úložném prostoru a na pomoc vyjít až v případě potřeby. Úspěšný boj s prostorem se v našich často nepříliš prostorných bytech řeší již od 18. století. Při jeho pořizování je však třeba vzít v úvahu, že rozkládací stůl je dražší než stůl klasický.
Stolečku, rozlož se! Stoly se většinou rozkládají dvěma způsoby. Nohy jsou pevně spojeny pod stolní deskou luby. Na nich je připevněno kování, které umožňuje rozdělenou desku stolu od sebe roztáhnout a vložit do vzniklého prostoru další stolní desku, a to buď ručně, nebo mechanicky. Jiná možnost je, že se deska stolu vysune ven na jednu stranu a vzniklý prostor se doplní zasunutím desky ukryté pod stolní deskou ze strany. Nohy zůstávají na místě a rozšíření stolu je většinou omezeno na cca 60 až 100 cm podle typu mechanismu. Stůl může většinou rozložit jeden člověk. Stolní deska včetně lubu je rozdělena na dvě poloviny, nohy jsou k desce pevně připojeny. Stůl se podle typu použitého vysouvacího mechanismu může roztáhnout například o 200 cm i více. V takových extrémních případech se někdy používají vysouvací přídavné nohy, které zmírňují průhyb stolu. Takový stůl má většinou i omezenou únosnost (60 až 90 kg maximálně) a může docházet k jeho průhybu. Stolní nohy se tedy posunují po podlaze a k rozložení je většinou zapotřebí dvou lidí.
I kov se protáhne Stoly s kovovou podnoží mívají často skleněné stolní desky nebo se kombinují se dřevem či kamenem. Rozkládací mechanismus bývá ukryt v kovové konstrukci nebo naopak se uplatní jako výtvarný prvek, který atraktivně dotváří design stolu. Nohy zůstávají většinou při rozkládání na místě a stůl může rozložit jeden člověk.
Je vás šest? Ideální stůl pro šestičlennou rodinu by měl mít delší hranu dlouhou 180 až 220 cm, kratší 90 až 100 cm. K tomu je třeba připočítat ještě zhruba 5 m2 prostoru na židle. Kulatý stůl o průměru 120 cm se hodí pro čtyři osoby (v případě šesti zbývá na každého jen 65 cm délky), s místem pro sezení zabere víc místa než stůl pravoúhlý.
Kontakty: ARTEFAKT, Na Poříčí 30, Praha 1, tel.: 221 732 767, fax: 221 732 667; AVANTREAL, Kraftova 10, Praha 5, tel.: 257 314 751; EUROLUX LIGHTING, Francouzská 76, Praha 10, tel.: 271 742 241, fax: 271 742 242; M-Palác, Heršpická 5a, Brno, tel.: 543 107 125, fax: 543 107 126; KTC INTERIER, Vinohradská 8, Praha 2, tel./fax: 222 032 547; obchodní centrum Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, tel.: 251 512 485, fax: 251 512 486; LOCCO, Balbínova 28, Praha 2, tel.: 222 252 141–42, fax: 222 253 502; Nábytek Říha, Sokolovská 224, Praha 9-Balabenka, tel.266 310 418, 284 824 027
text: Hana Profousová a Lenka Haklová foto: archiv |