Valašsko se mění, má i svého krále, chaloupky se staly většinou  rekreačními chalupami,  větší stavení a statky zas penziony. Klobásky se udí všude, chleba k nim pečou v malých pekárnách, bez kalíšku slivovice nelze začít dobrý den.

Pokud jde o nové domy, najdeme zde naštěstí ještě stavby ctící kraj a jeho přírodní bohatství.  A věřte, srubová stavení nemusíme dovážet z Finska, patří k naší historii a stavět je umíme. Jeden takový srubový dům jsme navštívili. Stojí ve valašské stráni nad vesnicí, jako by tam byl odjakživa. Však také majitel a stavební inženýr v jedné osobě procestoval společně s brněnským architektem Petrem Hrůšou kraj křížem krážem, aby si definovali typické prvky místních stavení. My jsme srub v jednom šťavnatě zeleném kopci objevili v letní podvečer, kdy si s ním hrály poslední paprsky zapadajícího slunce. Neodolali jsme a v té stmívající  atmosféře jsme si ho vyfotili. Udělali jsme dobře, ráno lilo a déšť neskončil do večera (a pak další tři dny). Noc jsme pak strávili s našimi hostiteli, s klobásami a slivovicí, abychom si vyslechli příběh, jak a proč se na Valašsku staví srub.

Práce s lesními velikány

Po mnoho let měl náš hostitel v této vesnici detašované pracoviště. Místo si společně s manželkou a dcerami zamilovali natolik, že si zde chtěli postavit dům, ve kterém by se dalo příjemně žít po celý rok. Náš stavební inženýr má rád dřevo, a tak si postupně vybíral v lese smrky, z nichž měl být dům postaven. Museli to být velikáni, protože část kmenu vhodná na stavbu  měla mít nejméně délku 12 m a v tenkém místě u špičky byla potřebná tloušťka nejméně 40 x 40 cm. Vnitřní půdorys domu má totiž 10 x 10 m a jednotlivé  trámy srubové konstrukce mají rozměry 40 x 40 cm. Vybrané stromy se pokácely a čekalo se na jejich vysušení. Pro stavbu se využilo všechno, co zbylo po zhotovení trámů. Z ořezu vznikly podlahy a obklady stěn. Celkem bylo třeba 90 m3 dřeva. Zatímco dřevo vybraných smrků zrálo, začala stavba  domu budováním mohutného komína o průměru 180 cm pro velký krb a krbová kamna. Kolem něj obíhá také schodiště do patra. Komín tvoří výraznou dominantu domu v interiéru i při pohledu zvenčí. Jak se zajistilo, aby byl tak masivní komín rovný? Do vykopané jámy se zabetonovala skleněná láhev od mléka, do ní se zavěsila olovnice. A pak už se stavělo tak, aby olovnice do skla neťukla.

Sklep je grunt

Dům má úsporný sevřený čtvercový formát chránící ho i před studenými valašskými větry. Jehlanová (stanová) střecha pokrytá eternitem a useknutá ve vrcholu je prolomena čtyřmi trojúhelníkovými vikýři. Zdaleka je vidět impozantní komín obložený kamenem. Tím, že dům leží v kopci, dá se z druhého nadzemního podlaží vystoupit francouzskými dveřmi na kamennou terasu v úrovni terénu.

Část sklepa je zakutána do svahu, část je v úrovni svažitého terénu. Dobrý sklep je gruntem každého pořádného venkovského domu. Náš dům má sklep, o jakém by se městskému člověku mohlo jen zdát. Část ve svahu má udusanou hliněnou podlahu s kamennými zdmi ručně obloženými místními kameníky. Následují sklípky na ovoce, zeleninu, kvašené zelí, víno, pivo, slivovici i marmeládu. Bez kotelny by se zde asi žít nedalo a nechybí samozřejmě ani sauna. Dnes se dům v době chladu temperuje plynovým kotlem (původně zde bylo elektrické ústřední vytápění). Stačí však zatopit v mohutném krbu a v dánských krbových kamnech Mors/o a do dvou hodin je ve srubu teplota 22 °C.

Světlo ze všech stran

V přízemí srubu, které je z velké části otevřeno do patra s galerií, je vstupní hala s navazující koupelnou, kuchyní, jídelním koutem a velkým prostorem soustředěným kolem krbu. Za kuchyní se skrývá malá pracovna. Původně měla navazovat na kuchyň spíž, paní domu si však vymohla, aby místo ní měla vedle kuchyně malou lodžii, odkud je krásný výhled na protější stráň s kostelem a dole ležící vesnice.

V patře, do kterého se vstupuje po schodišti točícím se  kolem krbu, je galerie, z níž se vchází do dvou ložnic dcer, do ložnice rodičů a na druhé WC. Světlo vnášejí do domu čtyři velké vikýře, které společně s přiznanou trámovou konstrukcí vytvářejí předivo horizontálních i vertikálních linií, světelných svazků a stínů.  

Okna místo obrazů

 Při pohledu na snímky si pozorný čtenář jistě všimne toho, že široká okna domu jsou různě členěná a v rozdílné výšce. Jakmile vstoupíte do domu, pochopíte, proč tomu tak je. Poloha a výška oken totiž vznikala empirickým postupem tak, aby při sezení u krbu, u jídelního stolu nebo při práci v kuchyni nabízela vždy obyvatelům domu optimální výhled do valašské krajiny, na okolní kopce a vysoké nebe. A tak na stěně visí „živé obrazy“, které se během dne, týdne, měsíce i roku neustále proměňují. Rozumí se samo sebou, že všechna okna i dveře vznikaly v tomto domě na míru.

Dům v zahradě, zahrada v domě

Díky prosluněnému interiéru se v celém domě daří četné zeleni a květinám. Stačí však udělat pár kroků a stojíte ve voňavé stráni s travinami, jaké už kolem našich měst často neuvidíte. Velkými francouzskými dveřmi je dolní obytná část domu propojená s venkovní terasou se studnou, odkud lze čerpat křišťálově průzračnou vodu. Však to také je v pořadí sedmá studna, která se musela vykopat, než takovou vodu země vydala!

Terasa je od rozlehlé stráně nad ní oddělena vzrostlým živým plotem, trsy vysokých travin a keřů. Po sauně nebo s přáteli se dá sedět také u kamenného stolu pod pergolou. Psí víno už ji obrostlo tak, že jím neprojde ani drobný déšť. A kdo by po pár slivovicích snad na toto místo nebo do domu netrefil, může se po kamenné cestičce nechat vést zahradním osvětlením vyrobeným – z čeho jiného – než z dřevěné kulatiny.

text: Lenka Žižková

foto: Iveta Kopicová

zdroj: Můj dům 10/2002

Ve Zlatých stránkách si našli Českou komoru architektů. Odtud získali kontakt na Architektonickou poradnu, kterou nedaleko stanice metra Evropská provozuje akademický architekt Petr Fuchs. Představy, jež dvojice – učitelka a technicky vzdělaný inženýr – na první, nezávazné schůzce v ateliéru vymezila, byly několikerého druhu. Předně: dům měl být koncipován jako bezbariérový s tím, že v přízemí měl mít samostatné apartmá s veškerým příslušenstvím. Mělo jít o solidní stavbu z cihel, která by na středočeské vesnici nepůsobila nepatřičně a snesla by, že v bezprostředním sousedství v ulici se to typizovanými domky takřka hemží. Přitom tento dům musel být atypický už jenom proto, že šířka pozemku na jeho zbudování skýtala pouhých 24 m! V domě měla být dále nezbytností mimo jiné pracovna pro pána a soukromí pro obě děti, garáž pro dvě auta a příhodné situování všech místností. Přinejmenším takové, aby se nikdo necítil ukrácen o denní světlo a slunce – vždyť to bylo vlastně jediné, co jim dopřával dosud obývaný 2+1 na sídlišti! V neposlední řadě byl vymezen i finanční limit v řádu několika milionů korun. Suma sumárum: neinvenční architekt by dost možná nad takovou „směskou“ přání a potenciální zakázkou mávnul rukou a mezi řečí ucedil něco na způsob „mnoho zajíců, honcova smrt…“

Tlak rodí nápady

„Asi nejtvrdším oříškem bylo, jak dostat dům se vším nezbytným na pozemek tvaru nudle, zvláště když dům na uliční čáře zleva má střechu tak, zatímco druhý zprava zase jinak,“ říká akad. arch. Petr Fuchs. Kromě jiného je podepsán pod rekonstrukcemi několika staveb lidové architektury (v Jablonném nad Orlicí, domu guvernéra na Tenerife…), pod návrhy muzeí a expozic (např. Husův dům v Kostnici, Praha srdce Evropy v Madridu aj.) a samozřejmě i nových domů (např. vila Smoljak v Černošicích, Hotel Tosca v Praze atd.).

Snad právě s ohledem na mnoho různorodých požadavků klienta i v tomto případě praxe prokázala pravdivost rčení o olivách, které ze sebe vydají to nejlepší až pod drtivým tlakem. Když se dnes díváte na dům zmiňované rodiny, nutně vás napadá, že stát jinak vlastně ani nemohl. V ulici přesto zasvítí, aniž by působil přehnaně okázale.

„Dům jsem koncipoval jako průnik tří čtverců. Střechu stačilo pootočit do diagonálního směru a klíč k získání místa pro vše nezbytné na omezené ploše pozemku byl na světě,“ dodává architekt.

Dobrých úmyslů jsou plné hřbitovy

„Pan architekt připravil na druhou schůzku několik zajímavých studií a právě dům coby průnik čtverců nás nadchnul nejvíc,“ říkají manželé a nemohou si vynachválit architektovu nápaditost.

„Až na základě požadavků klienta na plochu dokážu propočítat přibližnou cenu a stavební náklady,“ poznamená architekt Fuchs, podle nějž je dnes při využití zařizovacích prvků české provenience nutno počítat s náklady 4 000 Kč/m3, spíše ale 5 000 Kč/m3. „Smlouvu jsme uzavřeli na kompletní projekt, který zahrnuje přípravu zakázky – návrh díla, stavební povolení, prováděcí dokumentaci i autorský a technický dozor. Pokud jde o stavební dozor, vždy doporučuji, aby si jej sjednal stavebník sám – stavební dozor má působit jako nestranný činitel uprostřed trojúhelníku, kte-rý je vymezen vazbou mezi architektem, stavební firmou a stavebníkem,“ dodává architekt. Stavební dozor v tomto případě staviteli ušetřil spoustu peněz a také to, že součástí kompletního servisu firmy bylo i výběrové řízení na dodavatele stavby.

„To byla rána,“ vzpomíná majitel domu, „neboť z asi šesti firem se do finančního limitu nevešla ani jedna! Náklady nejdostupnější z nich překračovaly naše možnosti cca o dva miliony korun, ta nejdražší je překračovala asi o 5 milionů. Máme sice krásný projekt, říkali jsme si, ale na stavbu si de facto můžeme nechat zajít chuť…“

Hořcesladké kompenzace

Nastala fáze dobře známá každému investoru. Během ní se kláním mezi dvěma z vytypovaných firem podařilo cenu srazit do přijatelných mezí. Manželé „zatlačili na pilu“ i jinak – požádali architekta, aby z projektu vyškrtal vše, co není nutné k životu. Investoři nakonec práci zadali firmě s několika stovkami zaměstnanců a se stamiliony korun základního jmění. Pragmatická volba byla vedena i snahou o to, aby případně šlo nárokovat smluvně podloženou pětiletou záruku – u malé firmy je pravděpodobnost jejího zániku větší.

„Měli jsme štěstí v neštěstí,“ objasňují manželé okolnosti, díky kterým jejich dům nakonec nepostrádá ani původně z projektu vyškrtnutý plot, ani minibazének. „Firma nesplnila nasmlouvaný termín, a tak jsme se dohodli na kompenzaci ve formě dalších dodávek.“

Po stavbě je každý generálem

„Mám za to, že za rozumné peníze vznikl dům s moderním konceptem, který je navíc i hezký. Při každé zakázce mám ctižádost pochopit ducha rodiny dotyčného klienta i charakter místa, do něhož dům vsazuji. To se snad v daném případě zdařilo,“ hodnotí projekt z odstupu akademický architekt Petr Fuchs.

A klient samotný: „Jsme panu architektovi vděční za nápad! Ale nemohu si odpustit dovětek, že všechny interiéry jsem domýšlela – a kreslila – já!“ říká skoro spíš pyšně než s hořkostí paní domu.

„Pan architekt je perfektní ve své profesi, ale technické provedení projektu ve stavebních detailech poněkud selhávalo,“ podotýká její choť. V jednu chvíli, když se na stavbě skoro dva měsíce nikdo neukázal a oba jen marně žhavili telefony, si prý už zoufali, že budou nuceni prodat základy…

„Přístup českých firem je stále na hony vzdálen systému tzv. na klíč. Opportunity cost čili cena ztracené příležitosti toho, kdo do stavby dává peníze a proti své vůli se dostává do jejího vleku, nabývá v této zemi hrozivých rozměrů. Vy byste se přitom místo dohadování s řediteli nebo s majiteli firem rád věnoval své práci, vydělávání peněz nebo hobby. Jenže místo toho na ztrátách času kvůli nekonečnému kontrolování tratíte další peníze…,“ poznamenává muž, který v průběhu stavby mnohokrát blahořečil svoji technickou zasvěcenost. S o to těžším srdcem však nese, že zrovna jediná přímá dodávka investora, výtahová plošina realizovaná firmou Proconsult – Ing. Jiří Hudeček nebyla ani v posunutých termínech řádně dokončena, což problematizuje bezbariérové využívání stavby. Na druhou stranu oceňuje, že Stavební podnik Klatovy, a. s., který dům dodával na klíč, se úspěšně vyrovnal s náročnými požadavky atypické stavby a že ve velmi dobré kvalitě byly realizovány subdodávky obkladů a dlažeb od firmy Čespo 21, s. r. o., Plzeň i atypických oken od fy Dřevařská výroba Sušice, a. s. A‘ propos okna a vůbec prosklené plochy v domě: navzdory vší jeho prostorové sevřenosti mohly být díky naprosto originální koncepci objektu situovány téměř všechny tak, že v této rodině se dnes prý nebojuje o místo na slunci, nýbrž o místo ve stínu…

Kontakty:

FUX TEAM, Atelier – Evropská 12, 160 00  Praha 6,

fax: 224319659

Stavební podnik Klatovy a.s., Dragounská 7/4, 339 39  Klatovy,

tel: 376310214

text: Jana Zemanová

foto: Oto Pajer
zdroj: Můj dům 10/2002