Blog

Zamyslíme se také nad tím, jak bychom mohli v koupelně vyšetřit kousek místa navíc. Pak se už budeme věnovat hlavnímu tématu – jak naložit s prostorem po vybourané příčce? Opět se podíváme, jak se bydlí těsně pod střechou. Na dalších stránkách se pokusíme zaparkovat, což je na sídlišti, jak známo, letitý problém. Spolu s odborníky nebudeme propadat panice a bez emocí vyslechneme i názor protivníka na téma deregulace nájemného.

Kousek před cílem smlsneme něco dobrého a už se můžeme vydat na cesty – tentokrát zavítáme do Izraele. Nedostatek paneláku tam zatím řeší přebytkem písku.

Sledovat některé proměny bytů je jako číst pohádku, kdy se z ošklivého kačátka stane labuť. Za poslední roky to jsou určitě desítky, možná stovky příkladů, kdy se tuctový byt v paneláku změnil k nepoznání.

Jak to bylo tentokrát? Začněme od začátku. Pro nás to byly fotografie jednoho naprosto typického panelákového bytu. Také zde se původní majitelé pokoušeli jej na některých místech, podle svých možností, přizpůsobit k obrazu svému. Jednalo se spíše o drobné, kosmetické úpravy, prováděné především svépomocí.  Snímky přímo vybízejí k povídání o bolestech a strastech dosluhujících bytových jader, netěsnících oken a dalších, tak důvěrně známých situacích.

„A tenhle?“ ptá se pak ing. arch. Šárka Daňková ze studia Megaron a nechává nás prohlédnout si zhruba dvacítku záběrů z dalšího interiéru. To už je o něčem docela jiném. Na místě by byl povzdech, proč by nemohl právě takhle vypadat byt třeba i v paneláku. Takové snímky bychom snad běžným panelákovým obyvatelům ani neměli ukazovat.

Omyl. Dvakrát se necháváme ujistit, že si prohlížíme snímky ze stejného bytu na jednom z pražských sídlišť. První jsou před rekonstrukcí, druhé po jejím skončení. Je to opravdu zajímavé srovnání – jsou to spíše výjimečné případy, kdy můžeme oba interiéry takto konfrontovat.  Ostatně, pojďte s námi.

Jak bychom chtěli bydlet?

Tato otázka většinu z nás nezaskočí. Máme své sny a přání. A pak je tady realita. Je třeba mít pevnou vůli dotáhnout představy do konce a také potřebné finanční prostředky, bez kterých by sebelepší plány navždy zůstaly jen teorií.

Mladí manželé, jejichž domov vám dnes představíme, k hledání svého budoucího domova přistupovali se vší odpovědností. Informovali se o nabídkách nových bytů developerských společností, pročítali inzeráty a hledali. Panelák? A proč ne? Pro mnohé to může znít neuvěřitelně – ze všech možností, po zvážení pro a proti, zvítězil byt v panelovém domě, nedaleko bytu rodičů.

O celkovém pojetí interiéru oba měli poměrně jasnou představu – nejlépe by ji vystihovala jejich vlastní slova: elegantní noblesnost. Protože jsou oba pracovně značně vytíženi a navíc už jednu rekonstrukci se svou účastí dříve absolvovali a věděli tudíž, co to obnáší, rozhodli se raději vše svěřit do rukou odborníků. Líbila se jim garance kompletního servisu, kdy veškeré záležitosti týkající se přestavby budou moci řešit pouze s jednou společností. Ta zařídí také všechnu potřebou dokumentaci a veškerá jednání s úřady, včetně zajištění stavebního povolení. Právě tyto přípravné kroky, kdy v bytě přitom není ještě ani seknuto, nás již stojí většinu duševních sil. Dalším náporem na nervovou soustavu jsou pak samotné stavební práce, kdy se architektův záměr poměrně často střetne s tvrdou realitou přístupu realizačních firem. Ačkoliv je společnost Megaron známa především jako architektonický ateliér, je současně i stavební firmou. Jen tak totiž může garantovat kvalitu kompletní zakázky a ručit za její úspěšnost nejen v rámci projektové přípravy a architektonického návrhu, ale skutečně až po předání modernizovaného bytu zákazníkovi.

Společnou řečí

Přizvat si na pomoc při zařizování bytu architekta, nebo spoléhat na vlastní síly? Ještě poměrně nedávno přežíval názor, že nechat si zařídit byt od architekta je jakousi nepsanou výsadou těch, kteří s penězi nemusí nijak úzkostlivě hospodařit. Dnes se situace začíná měnit a je to dobře.

Pomoc architekta v žádném případě neznamená plýtvat penězi. Dnes je nabídka výrobků, technologických možností a způsobů instalace natolik široká, že skutečně vyžaduje odborníka. A peníze? Vše je ve výběru materiálu a v komunikaci s architektem. Vkusně a citlivě zařízený byt není totéž, jako když jej naplníte nejdražšími předměty. Dobrý architekt tak dokáže navrhnout příjemný interiér, který přitom bude respektovat vaše finanční možnosti.

Další, stále ještě poměrně častou námitkou proti pomoci, je obava, že interiér navržený cizí rukou bude  pro své obyvatele cizí a nebudou se v něm cítit příjemně. „Setkání s architektem musí být dialog. Cílem je společná řeč, v žádném případě diktát životního stylu a pojetí bydlení, který by nevyhovoval. Architekt s každým klientem absolvuje řadu schůzek, během kterých společně formulují a upřesňují jeho představy o budoucím pojetí interiéru. Architekt vykonává autorský dozor i v průběhu realizace. Harmonogram prací a jejich kvalitu sleduje realizační technik,“ vysvětluje architektka Šárka Daňková ze studia Megaron. Stejně tak to bylo i v případě této rekonstrukce.

O základním požadavku – výsledném pocitu lehce moderní elegance, jsme již hovořili. Cesta k němu však nebyla jednoduchá.

Malý byt, velký prostor

Jak vyjádřit noblesnost? Ve spojení se zařizováním interiéru může mít mnoho podob od těch nejokázalejších, kdy jsou naše možnosti stavěny všem na odiv, až po velmi střízlivé pojetí. „Právě zde musí být největší důraz kladen na kvalitní materiály a na dotažení veškerých detailů,“ upozorňuje ing. arch. Šárka Daňková.

Obývací pokoj není moc velký, ale protože zde noví majitelé bytu nechtěli mít žádné objemnější kusy nábytku, měli představu, aby v novém návrhu působil prostornějším dojmem. Tady čekal architekty oříšek k rozlousknutí. Manželé totiž mají mnoho knih a bylo nutné vymyslet takové řešení, které by poskytovalo potřebné úložné plochy. Právě ony by ale razantně popřely odlehčené pojetí interiéru. Tak jak tedy? Architektka Daňková navrhla sestavu vysoké úzké knihovny, na kterou navazují nízké skříňky. Na rozdíl od běžného umístění na podlaze, kde je běžně očekáváme, jsou zde navrženy těsně pod strop. Část jejich plochy je odlehčena prosklením. Dominantním materiálem nábytku je pařený buk.

Zajímavým nápadem jsou malá světla, umístěná pod skříňkami, která se velmi osvědčila při čtení a navíc navozují velmi příjemnou atmosféru. Byl zde použit nový typ svítidel, kde je zdrojem malá zářivka kruhového průměru, která nebliká a je příjemná na oči, což oba manželé oceňují zejména při čtení. Důraz, jenž je kladen na správnou volbu osvětlení, nás ostatně provází v celém bytě. Napočítali jsme celkem tři úrovně, počínaje atraktivními lampami spuštěnými nad stoly, nechybí ani stojací a bodové osvětlení.

Vybavení bytu nábytkem a doplňky doporučuje pořídit současně s končící rekonstrukcí. „Na první pohled je logické, že po finančních výdajích za rekonstrukci se většina zákazníků chce nadechnout. Pokud se chystají na kompletní obměnu zařízení interiéru, je nejlepší pořídit všechno současně. Při postupném dokupování je již obtížnější udržet jednotnou linii a nesklouznout ke kompromisům, které ve svém součtu mohou působit nahodile a do značné míry improvizovaně.“ Některé realizační firmy, včetně společnosti Megaron, dokáží předat zákazníkovi realizaci skutečně se vším všudy – včetně textilních dekorací i pokojových rostlin.

Jeho veličenstvo detail

 „Každá z těchto částí bytu má svá určitá specifika, která je nutné respektovat. Jaké pojetí zvolit je o to důležitější, pokud jsou tyto prostory propojeny s obytnou částí. Musí se vzájemně respektovat i akceptovat současně. Nezbytné jsou jednotící prvky – nejčastěji to jsou barvy nebo shodné materiály,“ vysvětluje architektka Šárka Daňková.

Na kuchyňskou sestavu bylo použito javorové dřevo s čelními dvířky v odstínu pařížské modři. Jednotícím prvkem je kromě javorového dřeva i pískované sklo, kterým jsou proskleny některé kuchyňské skříňky. Tuto kombinaci vhodně doplňuje ledově šedá kuchyňská pracovní deska s drobným tmavším zrněním. Originálním detailem jsou úzké podélné světle a tmavě šedé proužky na hraně desky. Praktičnost a účelnost – to byly kromě vzhledu další podmínky kuchyňské sestavy. V náročném výběru obstál 90 cm hluboký zásuvkový blok s plným pojezdem, který zaručuje velký úložný objem. Vnitřní vybavení skříněk využívá šíře možností drátěného programu.

Obklad stěny za kuchyňskou sestavou byl záměrně zvolen zcela neutrální, kdy bílé dlaždice 10 x 10 cm nejlépe dovolují vyniknout dominantním barvám a vybavení v nerezu. Celkovou kompozici respektuje i sokl kuchyňské sestavy navržený z hliníku.

Pokud jsme hovořili o významu detailu, který může výsledku pomoci, ale v opačném případě stejně dobře i ublížit, musíme se zmínit také o kuchyňském parapetu. Bylo pochopitelně možné zvolit některý z plastových, které jsou běžně na trhu, zde by však do kompozice prostředí příliš nezapadaly. Byly proto vyrobeny na zakázku, opět z javorového lamina s hliníkovou hranou.

Koupelna s nápadem

Koupelna působí skutečně luxusním dojmem – přitom stačil jediný nápad. Nepřehlédnutelným prvkem se stal pás dlaždic se svislými pruhy, který posunul celý prostor do zcela jiné roviny. „Tyto dlaždice byly pochopitelně dražší, ale nebylo jich použito mnoho. Na všechny ostatní plochy jsme zvolili standardní, ale kvalitní jednobarevný obklad, čímž se výsledná cena vyrovnala…“ vysvětluje ing. arch. Šárka Daňková.

Prostor koupelny vychází z možností bytu v paneláku, přesto poskytuje všechno potřebné pohodlí. Vana je doplněna skládací zástěnou umožňující pohodlné sprchování. Vešlo se i pultové umyvadlo a vysoká koupelnová skříňka.

Vše je vyřešeno do detailů, včetně nízkého koše na prádlo s dorazovým kováním, který je umístěn pod pračkou. Místo zbývající ke stropu je využito jako úložná plocha. Dokonalým řešením pak je nerezová roletka, kterou lze celý tento prostor uzavřít.

Sousední toaleta byla mírně zvětšena, a proto se sem vešlo i malé umyvadlo.

Nezbytný cit

Na zakázku, nebo sériový? To je otázka, se kterou se v rámci rekonstrukce bytu potýká mnohý z nás. Zde vidíme řešení, jenž účelně kombinuje jak typový nábytek, tak i atypické prvky  tam, kde chceme využít každý centimetr prostoru.

 „Hledat typové zboží svádí ke kompromisům,“ vysvětluje architektka a pokračuje: „Všude tam, kde je potřeba dokonale využít určitý prostor, je zakázková práce v podstatě jediné přijatelné řešení – a dávno již není pravda, že je to výrazně dražší. Těžko bychom na trhu také hledali tak širokou škálu zařizovacích předmětů pro různá prostředí bytu s požadovaným jednotícím prvkem pojetí nebo materiálu. Při atypické výrobě také máme větší možnost ovlivnit zpracování detailu. Je to však rozhodnutí  každého z nás, zda budeme volit mezi na míru navrženým ergonomickým prostorem s dokonale zvládnutým zpracováním a celkovým pojetím nebo zda slevíme k výhradně typovým prvkům.“

Byt je tak ušit doslova na míru. Splňuje nejen představy svých majitelů, ale i požadavky na současný standard bydlení, se všemi přednostmi a možnostmi současného trhu a technologií. Že je v paneláku? Nechce se tomu ani věřit.

Původní dispozice:

V rámci rekonstrukce byla bezpodmínečně nutná kompletní výměna všech elektrických rozvodů – až na naprosté výjimky bývají tyto původní rozvody ve zcela nevyhovujícím stavu. Místo sekání do panelu jsou zde rozvody vedeny po obvodě místností v úzké jednoduché liště. Předností je především možnost lištu snadno rozpojit a bez jakéhokoliv sekání a stavebního nepořádku provést požadované úpravy – například vložit další zásuvku a podobně.

Stávající strop byl  snížen sádrokartonovými podhledy. Tak bylo docíleno nejen dokonalé rovnosti, ale vzniklým zhruba 5 cm vysokým prostorem byly opět vedeny rozvody ke všem stropním osvětlením.

Nezbytným zakončením výměny elektrických rozvodů musí být revizní zpráva

Návrh realizace:

Jedním z klíčových momentů každé rekonstrukce je rozhodování jak uspořádat obývací prostor, kuchyň a jídelní část. Také v tomto případě byly prvním krokem nezbytné stavební úpravy. Kromě zdi, původně vymezujících kuchyň, zmizela také typická skříň na potraviny s odvětráním skrz fasádu domu, zazděny byly jedny ze tří dveří.

Součástí rekonstrukce byla výměna stávajících oken za nová, plastová. Přitom bylo nutné vybourat a nově postavit i spodní stěnu pod okny, která by svými příliš velkými tepelnými ztrátami snižovala výborné tepelněizolační vlastnosti nových oken

text: Dominika Bučková

foto: Jana Labuťová a Jiří Vaněk
zdroj: Panelstory 1/2003