U některých rostlin je trvanlivost řezaných květů obecně známá a setkáte se s nimi v každém květinářství. U méně obvyklých druhů musíte zkoušet a vypozorovat, jak dlouho květy vydrží svěží, zda se po přenosu do místnosti nezavřou, nebo zvadlé nevytvoří nevypratelné skvrny na ubrusu.
Obecně lze doporučit několik rad. Květiny je nejlepší řezat ráno, kdy jsou nasáté noční rosou. Většina květů déle vydrží, pokud je uříznete ve fázi rozvíjejícího poupěte, které již ukazuje barvu květu. Některé rostliny vykvetou ve váze i z málo vyvinutých zelených poupat, jiné naopak poupata svěsí a udrží si pouze květy plně rozvité. Květům šikmo seřízněte stonky ostrým nožem a rychle vložte do vázy s vodou, nejlépe s vodou odstátou a pokojové teploty. Stonek by měl být ponořen alespoň ze třetiny, pokud se konec stonku sotva dotýká hladiny, květ rychleji zvadne. Vodu je třeba denně měnit, jakmile začne stonek a zbytky listů zahnívat, značně se zkrátí doba kvetení.
Dřevnaté stonky
Zvláštní péči zaslouží řezané růže. Životnost jim prodloužíte, pokud nožem lehce oloupete nebo oškrábete vrchní vrstvu pokožky v dolní části stonku, asi v délce 5 centimetrů nad řezem. Tuto spodní část stonku pak na několik vteřin spařte horkou vodou a ihned vložte do vázy. Horká voda roztáhne pletiva v místě seříznutí a stonek lépe nasává vodu, květ pak vydrží 10 až 14 dní v pokojové teplotě. Oloupání kůry pomáhá u většiny kvetoucích dřevin nebo dřevnatějících trvalek.
Péče o řezané cibuloviny
Květy cibulovin také potřebují péči, aby nezvadly rychleji, než je nezbytně nutné. Měkké konce stonků se často ohýbají, třepí a kudrnatí vzhůru. Zakroucené konečky je třeba seříznout, protože už špatně nasávají vodu. Platí to především pro narcisy, ale i pro další cibulnaté rostliny. Cibuloviny jsou většinou jedovaté, některé dokonce uvolňují toxiny do vody ve váze. Dejte tedy pozor, aby se vody (například) po konvalinkách nenapilo domácí zvíře nebo dítě – to by nemuselo dopadnout dobře.
Pozor na barevné skvrny
Zvláštní pozornost věnujte také prašníkům s pylem – hlavně u lilií. Liliové prašníky jsou velké, nápadné a pylu obsahují velké množství. Pokud si ho otřete o šaty nebo klepnete na ubrus, je velmi problematické žluté skvrny vyčistit. Nejlepším opatřením je pylové prašníky odstranit, jde to velmi snadno a květy se neznehodnotí. Stačí prašník sevřít dvěma prsty do papírového kapesníku a lehce zatáhnout.
Nebezpečím pro bílý ubrus jsou i květy kosatců bradatých. Nápadné a velmi vodnaté květy vykvétají jednotlivě, pouštějí vadnoucí tekutinu. Šťáva je zbarvená podle květu – nejhorší jsou modré – pokud odkápne, velmi špatně se pere. Vadnoucí květy tedy raději vylomte včas a ponechte jen ty svěží.

Takzvané zlozvyky květů
Určité druhy květin se vzhledem ke svým vlastnostem, dalo by se říci zlozvykům, pro vazbu do kytic příliš nehodí. Například slunečnice mají ve zvyku otáčet květ za sluncem (v místnosti k oknu). A nejen slunečnice, z hvězdnicovitých rostlin je jich celá řada, ať děláte, co děláte, z pečlivého aranžmá se stále někam otáčejí, popřípadě se květy v místnosti zavřou, jako by byl večer nebo před bouřkou. Jsou to hlavně jihoafrické letničky, které potřebují silné sluneční záření.
Floristika je umění
Kytice z mnoha květů je sice krásná, ale floristé se jen s květinami nespokojí. Pěknou vazbu lze vytvořit i použitím různé doplňkové zeleně, větví dřevin, listy kapradin, trav a dalších rostlin. Nemusíte je všechny pěstovat na zahrádce, spoustu materiálu si můžete přinést z výletu, třeba stébla trávy nebo zajímavé bodláky. A ještě jedna rada: větvičky dřevin a listy kapradin uřízněte, jen pokud jsou dobře vyzrálé. Mladé nemají pevnost, ztratí vnitrobuněčný tlak a uvadnou během chvilky.
Japonci umění aranžování květin dotáhli k dokonalosti a povedená japonská vazba je malé umělecké dílo. Nejen skládání květin do kytice, ale tvarování stonků a listů drátem, zpevňování květin špejlemi a dřívky, používání laků, sprejů, korálků, zlatých drátů, stuh, hraček a dalších nejrůznějších doplňků představuje umění osobitého druhu. Záleží i na nádobě, do níž aranžujete, nevhodná může pokazit i krásu luxusní kytice. Rozhodně nepodceňujte celkový dojem, je to jako s oblečením. Floristika může být stejným koníčkem jako móda, zajímavým hraním a výbornou relaxací pro každého, kdo má chuť.

* * *
Čtěte také:
Královský rodokmen vánočních orchidejí
MŮJ DŮM: Popínavé letničky – kvetoucí clona na jednu sezónu











V případě mycí zóny umístěné pod oknem je výběr vhodné baterie alfou a omegou. Ptejte se prodejců po těch, které se dají sklopit či zasunout tak, že uvolní prostor otevíranému okennímu křídlu. Alternativou je dřez s rohovým otvorem pro baterii. Tuto pozici oceníte při větrání, ale i ovládání baterie, při němž se ruka vyhne vodnímu proudu.
Ujasněte si i to, jak se u vás doma vaří a jaké jsou vaše stravovací návyky. Pokud stojíte u dřezu několikrát denně, hrajete zápasy typu „vy vs. neskladný wok“ a máte pocit, že trávíte svá mladá léta propíráním ovoce a zeleniny, bude se vám hodit pomoc navíc v podobě vysouvací sprchy. Ta by se v rámci ergonomie měla díky integrovanému závažíčku a magnetu, který zajistí hadici v původní poloze, umět sama vrátit zpět.




















„Tepelná čerpadla NIBE zajišťují při odborné instalaci a funkčním zapojení do topného systému výraznou úsporu energií nejen v rodinných domech, ale také v komerčních nemovitostech, školách a bytových domech. Pokud má daný objekt vysoké tepelné ztráty, dá se jejich celkový výkon zvýšit propojením do kaskády. K tomuto řešení jsme přistoupili při instalaci tepelného čerpadla systému vzduch-voda NIBE F2300 v několika bytových domech v České republice i na Slovensku – v Dobrovici, Loučovicích, Turně nebo v Gelnici. Nový systém zde slouží k úspornému a ekologicky šetrnému vytápění a ohřevu vody,“ vysvětluje Jiří Sedláček, ředitel prodeje NIBE Energy Systems CZ, divize skupiny NIBE, a dodává: „U všech realizací jsme nechali provést kontrolní měření, abychom měli spolehlivě zdokumentované srovnání výše nákladů při napojení na CZT a po změně zdroje vytápění za tepelné čerpadlo.„
























Mezi konkrétní nepříznivé důsledky kondenzace vodních par patří hniloba dřevěných prvků, snižuje se vodivost tepelné izolace, vytváří se plíseň, která může vyvolat nežádoucí alergické reakce, dochází také k puchnutí a odpadávání vnitřních maleb. Hlavně pro budovy se zatepleným podkrovím je nutné střechy navrhovat jako dvouplášťové větrané s otevřenou vzduchovou mezerou. Dvouplášťová větraná střecha funguje na principu přirozené cirkulace vzduchu vlivem rozdílu teplot u okapu a hřebene. Proto je nutné správně dimenzovat vstupní otvor u okapu střechy a výstupní otvor u hřebene střechy. Tyto zmiňované konstrukce musí být ověřeny tepelně technickým výpočtem podle ČSN-73-05-40 -Tepelná ochrana budov.
Historicky osvědčené řešení. Proudění ve dvou vzduchových mezerách mezi krytinou a pojistnou hydroizolací a zejména v mezeře mezi pojistnou hydroizolací a tepelnou izolací odvádí vlhkost mimo střešní plášť.
Nově se prosazující řešení s využitím plné výšky krokví pro tepelnou izolaci. Na krokvích je provedena pojistná hydroizolace o co nejmenším difuzním odporu. Pro odvod vlhkosti mimo střešní plášť je provedena pouze vzduchová mezera mezi krytinou a pojistnou hydroizolací. Výška této mezery je dána výškou kontralatí. Platí zásada: čím delší krokve a čím menší sklon střechy, tím vyšší kontralatě (zpravidla 4-5 cm).
Proto jsou pro každý model tašky vyráběny větrací tašky (větrací průřez 12-25 cm2), které se pokládají v patřičném množství ve druhé řadě od hřebene. Správné množství větracích tašek je nutné stanovit výpočtem, dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky. Správný a dostatečný počet větracích tašek je nutné dodržet obzvláště u pultových střech končících v atice, kde by se měla jejich četnost, v tomto případě v první řadě u pultu, stanovit dle skutečné plochy pultovou částí. Ve hřebeni a nároží je systém větrání doplněn větracími pásy a hřebenáči pokládanými na sucho, připevněnými ke hřebenové lati speciální příchytkou hřebenáče.








Schopnost pohlcovat zvuk mají materiály a prvky s velkou měrnou hmotností (beton, kámen) a dále prvky s dutinovou strukturou – zejména akustické zdicí prvky (cihly Heluz, Porotherm, tvárnice Ytong), zvukověizolační komponenty (např. Isover), konstrukční, obkladové, stropní a podlahové desky (Rigips, Knauf, Fermacell), speciální fólie i podložky podlahových krytin (Mirelon), stříkané pěny a samozřejmě konstrukční řešení oken či dveří. Důležitá je pohltivost stavebních konstrukcí a povrchů.
Z nabídky akustických zdicích prvků lze vzpomenout třeba cihlu Heluz AKU 17,5 MK, určenou pro nosné zvukověizolační zdivo. Její Rw = 53 dB ji přímo předurčují pro stavbu rodinných domů. V letošním roce pak Heluz uvede na trh novou broušenou cihlu Heluz AKU Kompakt 21 se vzduchovou neprůzvučností na stavbě 56 dB. Jiným příkladem je početná rodina zdicích bloků a příčkovek Porotherm AKU (např. Porotherm 30 AKU Z s neprůzvučností 58 dB), prakticky všechny s vynikajícími parametry, nosné a příčkové prvky Liapor se stejnou identifikací AKU a další produkty.




Rozkvetlou louku plnou nikdy nevadnoucích květin si můžete užívat i doma a třeba v únoru. Některé tapety s motivy přírody hýří pestrými barvami, jiné jsou monochromatické. Ať už prostor zaplní rozmanitými křivkami nebo ho ukázněně ozdobí puntičkářsky srovnaným vzorem, v každém případě mu vždy dodají radost a hravost.
Tapety s pravidelnými geometrickými vzory dodávají interiéru sofistikovaný vzhled. Zdánlivě strohé abstraktní motivy vás budou opakovaně nutit nacházet v nich víc, než je na první pohled patrné. Dodejte skrze ně prostoru pohyb a řád a užívejte si tu skutečnost, že v jednoduchosti je síla.
Sjednocujte



hd.jpg)
hd.jpg)




.jpg)








V občanské výstavbě se již dlouhou dobu používají samonivelační potěry na bázi anhydritu. Ty jsou pro bydlení a pobyt osob vhodné i z důvodu ekonomické tloušťky potěru. Bylo ale potřeba najít jejich vhodnou alternativu z cementu, neboť na mokrá místa, do ploch se zatížením vibracemi a do ploch s větším bodovým namáháním se anhydritové potěry nehodí.


