Skip to content

BLOG: Netradiční rodinný dům, část 5.

Provedení vnitřních omítek si vyžádalo spoustu času a práce, svépomocí se však podařilo hodně ušetřit. Lité podlahy pak byly hotové raz dva. 

Galerie

Předchozí část seriálu najdete zde.

Do obývacího pokoje jsme osadili stavební pouzdro pro posuvné dveře.Než jsme mohli začít omítat stěny, musel manžel dodělat pár restů v domě. Dozdít kapsy kolem dřevěných trámů, opět obalit pohledové trámy proti zašpinění, osadit stavební pouzdra pro posuvné dveře, dodělat překlad nad jedním pouzdrem a dozdít i řady cihel nad překladem v hlavním obývacím prostoru, kde jsme se rozhodli pro další změnu oproti projektu: místo dveří tradičních jsme zvolili dveře posuvné do pouzdra.

Když bylo vše připraveno, povolali jsme zedníky a během jednoho víkendu jsme veškeré zdi „našpricovali“. Přes týden manžel se stavbyvedoucím osadili na všechny rohy stěn ochranné kovové rohové profily a přidělali perlinky pro zpevnění omítky kolem oken a dveří (vřele doporučuji, povrchy kolem ostění nejvíce trpí, zvláště pokud máte malé děti, které rády do všeho vráží hračkami).

Další víkend se začalo pracovat na hrubých omítkách, ten další na povrchových. Zedníky jsme měli z levného kraje, protože jsme je dokonale stravovali, nechtěli za hodinu práce tolik co běžní nádeníci. I kamarádi pomohli, což nám lecjakou korunu ušetřilo. Materiál na omítky (směsi a písek) stál cca 40 000 Kč, práce zedníků celkem 15 000 Kč, strava pro ně zhruba 6 000 Kč. Strojově nám firma nabízela provedení omítek za cenu kolem 100 000 Kč, dá se říci, že jsme tímto způsobem omítání ušetřili na podlahy, které jsme chtěli lité.

Litá podlaha za tři dny

Dále jsme se pustili do realizace podlah. Prováděla je firma Duda lité podlahy z Ostravy, a to ze směsí Cemix ze sila. Danou firmu jsem oslovila na doporučení známého, což se osvědčilo.

Naše stavba nebyla ideálně připravena, snažili jsme se ušetřit co nejvíce svou vlastní prací. Co se dalo, jsme si předpřipravili sami – izolaci na základovou desku jsme pokládali s bratrancem z Chomutova, systémové desky pro položení podlahového vytápění sice uložil topenář, ale podkladovou vrstvu pod ně musel skládat manžel.

Naštěstí (a za pouhých 1 500 Kč) vše upravili, doplnili polystyren, zakryli fóliemi a instalovali všude dilatační pásky, které se – mimochodem – mají pokládat hned na začátku, než se na základovou desku začne pokládat polystyren. To nám samozřejmě nikdo neřekl, takže bylo dost oprav, ale firma byla vstřícná, rychlá a profesionální a bylo zřejmé, že danou práci provádí se zájmem, odborně a se znalostí problematiky.

Po návštěvě technika, kdy jsme vše probrali, nám podlahy zalili během jednoho dne a dva dny byla stavba zavřená. Pak jsme začali větrat a slavnostně si prošli všechny místnosti. Jediné místnosti, kde se podlaha neprováděla, byly kotelna a sprchový kout. Tam jsme ji dodělávali posléze, aby se mohla řádně vyspádovat místa s kanálky. Betonová podlaha v kotelně pak už prošla nátěrem Izobanem a v koupelně sprchový kout nasál impregnaci proti vlhkosti.

Poučení pro hladké povrchy 

Podlahová krytina Fatra je na pohled k nerozeznání od plovoucí podlahy. Rychle se pokládá a vydrží všechno.V celém domě jsme pak položili jednotnou podlahu – PVC krytinu Fatra v imitaci dřeva. Spousta návštěvníků naší novostavby ji považovala za plovoucí podlahu. Líbila se nám díky její praktičnosti a jednoduché údržbě. Při pádu sklenic se nic neodštípne, prakticky jakýkoliv obrázek od dětí se dá snadno zase odstranit. Psí loužičky či drápky nic nepoškodí. Pár škrábanců už se sice objevilo, ale i tak Fatru můžeme jen a jen doporučit.

Jediné, na čem jsme šetřili a je to velmi poznat, byla nivelační stěrka před položením krytiny. Zdálo se nám to zbytečné, když máme lité podlahy. Nechali jsme tedy podklad vystěrkovat jen tam, kde to bude nejvíc vidět, tedy v obýváku s kuchyní a v předsíni s chodbičkou. Ušetřili jsme pár tisíc, ale opravdu je to znát. Tedy rada do života: určitě pod tenké krytiny nevynechejte nivelační stěrku.

Zásuvky jako sázka do loterie

Elektrikář hned po dokončení omítek přimontoval všechny zásuvky a vypínače. V dnešní době se už jen směji nad tím, jak jsme se dohadovali, kam dát kterou zásuvku. Ve své podstatě není v domě snad jediná zásuvka s ideální polohou. Většina je za nábytkem, často používáme prodlužovačky. Je hezké mít zásuvky u země, ale dnes bych je umístila do výšky asi 1 m nad podlahou. Sice by byly vidět, ale byly by lépe přístupné.

Autorka Lenka Buryánková, DiS., působí jako referentka krizového řízení a požární ochrany na městském úřadě, je dobrovolnou hasičkou. Má ráda mandaly a minerály, věnuje se kreativním činnostem doma i na zahradě.

Všechny díly seriálu: