BLOG: Netradiční rodinný dům, část 6.

Předchozí část seriálu najdete zde.

Když jsme zvažovali, jaké udělat v domě stropy, nabízely se dvě varianty. Betonové nebo dřevěné. Z praktického hlediska se manželovi více zamlouvala varianta dřevěných. Není třeba jeřáb na složení těžkých betonových dílců ani další mixy s betonem na zalití spojů, stropy se pak nemusí složitě omítat ani malovat. Já si přála dřevěné stropy od počátku. Pokud by bylo na mně, pořídila bych si roubenku, to však neprošlo už v prvotních úvahách, neboť se cena lehce vymykala našim finančním možnostem.

Hlavní devízou byla má mateřská dovolená, a tedy i čas na natírání všech stropních desek. Užila jsem si dost. Každou desku jsem měla v ruce minimálně 10x. Nejhorší byly desky na pohledové stropy v kuchyni s obývákem, které měly délku 4 m a šířku 25 cm. Ačkoli jsme je koupili jako vysušené a broušené, musela jsem je ještě brousit (zlatý Lidl a jeho potřeby pro kutily). Vypotřebovala jsem 3 balení brusných kotoučů po 10 a užila si krušný zánět dutin.

Mé ruce nesou známky z natírání a jeho škodlivosti, bez rukavic či s nimi, dodnes. Přesto to stálo za to. Zatím jsme neměli návštěvu, které by se stropy nelíbily. Jediné, co mi nyní vadí, je prach a sem tam pavouk, který se usadí ve vzniklé prasklině. Uložení stropů nám zhotovili šikovní stolaři, kteří běžně vyrábějí kuchyňské linky a jiný nábytek. Za víkendovou cenu a stravu s pitným režimem. Prakticky pohledové stropy nad kuchyní s obývákem měli za jeden den položené, druhý den pracovali v předsíni a kotelně.

Palubky a sádrokarton – osvědčené řešení 

V odpočinkových místnostech jsou stropy též dřevěné, ale v jiném stylu. Zvolili jsme palubky lakované lodním lakem, abychom je už nikdy nemuseli natírat. Finální nátěr jsme totiž prováděli po uložení a za krkem mě bolelo pěkně dlouho, nemluvě o bolavých rukách a zápachu a průvanu při natírání. Avšak krásně se lesknou a vypadají stále stejně.

Nad nimi je položena termofólie, která odráží teplo dolů, izolační vata a parozábrana. O uložení fólií jsem též hodně diskutovala na různých fórech a nakonec jsme zvolili asi správně, zatím palubky drží tvar a vlhkost se na stropě nesráží.

Jediné standardní stropy máme v koupelně, WC a v kotelně. Zde manžel jakožto hasič chtěl stropy sádrokartonové, v kotelně zásadně z protipožárního sádrokartonu. Obložení stropů prováděl odborník samouk, bratranec Petr, o kterém již byla zmínka u izolací podlah. Většího „puntičkáře“ jsme na stavbě do té doby a ani nikdy poté neměli. Když přišel elektrikář připojit světla, divil se, že tak dobře připravené prostory pro uložení světel v sádrokartonu ještě nikdy nikde neviděl. Můžeme být rádi, že svou dovolenou na Moravě obětoval takové výpomoci u nás, a patří mu za to velký dík. Třeba bude inspirací i pro další stavebníky amatéry.

Vyladění vzhledu sádrokartonů vyřešili nakonec i malíři. Navrhli kraje olemovat polystyrenovými lištami, které dokonale skryly veškeré nedostatky. Sice po pár letech už by bylo vhodné lišty zase přejet silikonem a zatřít barvou, neb časem silikon vyschl a spáry se odkryly, ale prvotní efekt to nezničilo. Mohu tedy říci, že občas stačí malý nápad a hned se zhodnotí snaha všech o 100 %. Jediné, co mi vadí na sádrokartonových stropech, je, že se budou muset malovat.

* * *

Autorka Lenka Buryánková, DiS., působí jako referentka krizového řízení a požární ochrany na městském úřadě, je dobrovolnou hasičkou. Má ráda mandaly a minerály, věnuje se kreativním činnostem doma i na zahradě.