Blog

Škola stylu: čistá a elegantní Skandinávie

Jednoduchý skandinávský styl si zamiluje každý, kdo má rád čisté, vzdušné a prosvětlené prostory s převahou bílé barvy a přírodních materiálů, které se nejčastěji kombinují s tlumenými pastelovými odstíny zelené, modré, šedé, růžové – tyto barvy pomáhají zklidnit našai mysl po náročném dni. V minimální míře se můžeme setkat i s černou barvou použitou nejčastěji na doplňcích.

Plnohodnotný odpočinek zajistí pouze kvalitní a pohodlná postel nejčastěji z bukového masivu, ale i z ostatních druhů kvalitních dřev, jako jsou bříza, borovice či jasan. Nezřídka je k vidění i postel s čelem, které může být i čalouněné nebo zdobené, aniž by ložnice ztratila něco ze své jednoduchosti. I ostatní nábytek bývá proveden v čistých liniích z kvalitního dřeva. Nemusí být pouze nový, i staršímu nábytku můžeme dát nový nátěr.

Co se úpravy oken týká, je žádoucí, aby do interiéru proudilo maximum světla, proto okna většinou zdobí lehké záclony nebo jsou zcela bez záclon vybavené pouze roletami.

Kvalitní materiály

Skandinávský styl se nebojí nepřehlédnutelných solitérů nebo výraznějších vzorů v podobě pruhů a kostek, díky kterým ložnice rázem dostane originální podobu. Nechybí ani kombinace tradičních i moderních materiálů.

Dekorace nejen pro oko

Převážně světlý interiér se neobejde bez dekorací. Ale pozor, dekorace jen tak pro oko ve skandinávském interiéru nenajdete, vždy mají i svou praktickou stránku. Takový typ dekorace zde představují věšáčky na stěně.

Tón v tónu

Světlých barev se tento styl drží i při výběru podlahy. Nejčastěji se můžeme setkat s dřevěnou podlahou ve světlém či přírodním odstínu.

Další články o interiéru a stylu najdete v této rubrice a na našem sesterském webu Modernibyt.cz

Vyvracíme 5 pověr a mýtů o plastových oknech

(Komerční prezentace)

To co se dříve mohlo zdát jako jasný ukazatel kvality okna, může být již dnes pouhým podružným nepodstatným údajem. Nenechte se tedy při výběru ideálních plastových oken napálit historickými mýty a pravidly pro jejich výběr.

Mýtus 1: Čím víc komor, tím lepší okno

Počet komor byl v minulosti jedním ze základních ukazatelů tepelně-izolačních vlastností okna. A dodnes se s tímto argumentem často operuje, byť už není tento argument směrodatný. Tepelně-izolační vlastnosti se totiž s rostoucím počtem komor nezlepšují lineárně, naopak, každá další komora navíc znamená oproti té předchozí menší příspěvek k izolačním schopnostem okna.

Mnohem větší vliv na součinitel prostupu tepla mohou mít konkrétní konstrukční řešení nebo použité materiály profilu.

Hlavním tepelně-izolačním údajem pro volbu okna by tak měl být součinitel prostupu tepla rámu Uf [W/m²K], čím nižší Uf, tím lepší izolační schopnosti nebo ještě lépe hodnota prostupu rámu celého okna Uw [W/m²K].

Kolik komor má mít tedy ideální okno? V dnešní době vnímáme na trhu trend k systémům se stavební hloubkou profilu okolo 80 mm, kde se jeví kombinace ceny a tepelně-izolačních vlastností okna jako nejoptimálnější.

Mýtus 2: Plastová okna přináší plísně

Žádné standardní plastové okno, pokud je zavřené, nezajistí hygienickou výměnu vzduchu.

Příčiny vzniku plísní je třeba hledat především ve 3 oblastech:

– V místnostech se pravidelně nevětrá, a tím je daná vysoká vnitřní vlhkos

– Okna jsou špatně namontovaná, v ostění jsou tepelné mosty a v chladných místech dochází ke kondenzaci vlhkosti

– Okno má nedostatečné tepelně-izolačními parametry a dochází ke kondenzaci vlhkosti, nejčastěji na okraji skla.

Řešením problému je zajištění pravidelné výměny vzduchu v místnostech.

Zcela speciální způsob řešení nabízí patentovaný systém GENEO Inovent, který vyvinula firma REHAU. Přímo v rámu okna GENEO je zabudována rekuperační jednotka, která zajišťuje nucené větrání 24 hodin denně (více na www.rehau.cz/Geneo).

Mýtus 3: Důležitá je extruzní třída profilů

V minulosti hrála při výběru oken významnou roli takzvaná extruzní třída profilů. Ta udává tloušťku vnější stěny profilu, u třídy A jde o 3 mm, u třídy B o 2,7 mm. V dobách dvou- a tří-komorových profilových systémů byla síla vnějších stěn profilů důležitou veličinou. Důvodem bylo dosažení dostatečné pevnosti rohových svárů. Profily měly v těch dobách jen málo vnitřních stěn a příček. Pevnost rohů tak byla dána převážně množstvím svařeného materiálu vnějších stěn profilů.

V dnešní době mnoha-komorových systémů velkých stavebních hloubek (70mm a více) je v profilech výrazně více materiálu (stěny a příčky), než bývalo v profilech dvou- a tří-komorových. Není tedy důvod tvořit extra silné vnější stěny profilů, neboť pevnost rohů velmi pozitivně ovlivňuje množství vnitřních stěn a příček.

Firma REHAU vyrábí profily v obou třídách a můžeme objektivně zhodnotit, že při dnešní úrovni techniky extruze není mezi těmito profily prakticky žádný rozdíl, jde tedy již jen o marketingový nástroj některých výrobců profilů.

Mýtus 4: Okna s podílem recyklovaného materiálu mají jiné vlastnosti

Dnešní doba si žádá ekologický přístup snad ve všech oblastech, a proto se u plastových oken setkáváme s profily s takzvaným regenerátem.

Jde v podstatě o recyklovaný materiál, který byl již při výrobě jednou zpracován. Jde například o odřezky z výroby oken nebo profily, které nevyhověly rozměrovým tolerancím. Tento zcela prvotřídní materiál by bylo nutné jinak vyhodit a zlikvidovat (spálit či dát na skládku), což je jednak zcela nehospodárné a také odporuje požadavkům na zachování kvalitního životného prostředí.

Materiál je tedy po protřídění a zušlechtění opětovně využíván při výrobě nových profilů. Materiálové charakteristiky jsou přísně sledovány a dozorovány nezávislými orgány a v praxi se neliší od původního prvo-materiálu.

Obvyklou praxí v ČR bylo vytváření dojmu, že profily vyráběné s podílem regenerátu jsou kvalitativně horší, nežli profily z prvo-materiálu. Tuto „argumentaci“ však používají pouze výrobci a prodejci neznalí stavu technologie a výrobní praxe. Dnes se bez podílu regenerátu prakticky žádný systém nevyrábí.

Naopak u veřejných zakázek lze očekávat v budoucnu povinnost dodávat okna vyrobená z profilů obsahující regenerát, tak jak je již praxí například v Německu nebo Rakousku.

Firma REHAU je například členem zájmového sdružení REWINDO, v rámci kterého se členové zavazují ke zpracování určitého množství tun regenerátu za rok.

Mýtus 5: Reklamace plastových oken je obtížná

Na dodávkách plastových oken se podílí výrobce, prodejce a montážní firma. V některých případech toto může být jen jedna firma, často se však jedná o různé subjekty, a tím se vlastní reklamace může zkomplikovat.

Obecně platí, že záruku za montáž i okna nese ten, kdo okna montuje. Velice často se však jedná o externí montážní firmy, tedy ne přímo výrobce oken. V případě reklamace se pak tato montážní firma obrací na výrobce daných oken. Další problém může nastat v případě, kdy výrobcem oken je zahraniční firma, kde je vymahatelnost reklamace daleko komplikovanější, a to i s ohledem na případnou nutnost komunikovat v cizím jazyce.

Především díky zkušenostem z trhu v posledních letech je důležité si zvolit okna od výrobce, který je finančně stabilní, má dobrou pověst a delší historii výroby.

Naopak argumentaci některých firem pomocí extrémní délky záruky se dá pokládat pouze za marketingový trik. Zde je nutno si uvědomit, že pokud daná firma zkrachuje, je záruka stejně nevymahatelná.

S identifikací vhodného výrobce může pomoci doporučení dodavatele profilů, který zná stabilitu a kvalitu dané výrobní firma. Věnujte čas a ověřte si výrobce oken!

Seznam prověřených výrobců REHAU oken naleznete zde.

NEXT: Individuální řešení jsou pro nás výzvou

(Komerční prezentace)

K zajímavým zakázkám patří bezesporu repliky historických dveří či netradičně řešené vstupní prostory novostaveb. „Individuálně řešené zakázky jsou pro nás vždy výzvou, do které se vrháme s nadšením“, podotýká Jaroslav Pecka z firmy NEXT.

Představujeme Vám nízkoenergetickou stavbu rodinného domu, kde vchodové dveře vhodně zvoleným materiálem nechávají vyniknout dřevěnému charakteru stavby. V tomto případě si majitelé vybrali bezpečnostní dveře NEXT SD 102 s praktickým prosklením, dřevěným obložením zárubní a nerezovým prahem.

Vila na Petřinách si naopak žádala zachování původního charakteru, majitelé si přáli ponechat styl původních skleněných výplní. NEXT zabezpečil přední i zadní vchod vily. Dveře zadního vchodu byly nahrazeny dveřmi s bezpečnostním sklem. Řešení hlavního vchodu respektuje dobu vzniku budovy, zvolené dveře jsou replikou původních dveří a přitom nabízejí vysoký bezpečnostní standard. Díky povrchové úpravě dveří se povedlo zachovat původní design.

Více inspirace naleznete na www.next.cz.

Čaj či káva: Dobrý šálek na každý den

Káva

Pokud jste milovníkem kávy a chcete vždy obdržet tentýž precizně připravený šálek, tak se vám rozhodně vyplatí koupit automatický kávovar. Můžete si vybrat ze dvou přístrojů. Jeden je založen na přípravě kávy (i čaje) pomocí kapslí.

Další typ automatického kávovaru si umele zrnkovou kávu, sám si ji nadávkuje a spaří horkou vodou. Po skončení odstraní odpad ze speciální nádoby a sám se pročistí. Plně automatické kávovary jsou navíc opatřeny nádržkou na mléko a funkčními tlačítky, jejichž jediným stiskem dostanete svůj šálek cappuccina či latte.

Jedná se o nejsnazší a nejkomfortnější přípravu kávy vůbec. Rozhodně ale zvažte, jak často a pro kolik lidí budete kávu připravovat. Jste-li tradiční milovník kávy a hledáte jednoduchý, avšak účinný způsob přípravy, pak lze sáhnout například po moka konvičce a presovači.

Moka konvička

Kávovar na přípravu tradiční italské kávy. Když po zahřátí vody ve spodní nádržce stoupne tlak nad únosnou mez, začnou pára a vroucí voda procházet přes sítko s kávou a skrze ventil do oddělené horní nádobky stéká káva.

Pákový kávovar

Manuální kávovary nejsou ve většině případů vybaveny mlýnkem na pražená zrna a kávu si ani nenadávkují. Uživatelé by měli mít alespoň nějaké povědomí o přípravě kávy a schopnost odhadnout její množství pro různé velikosti šálků.

Kávovar na kapsle

Kávovary s vysokotlakovou pumpou, která dosahuje tlaku 19 barů, uvolňují z kávy více chuti a aroma. Kromě nezbytného tlaku sledujte i nabídku kapslí. Bez nich to totiž nejde. Nejsou nejlevnější, a pijete-li několik šálků denně, může se provoz prodražit.

Překapávač

Hlavní předností kávovaru na překapávanou kávu je, že dokáže za velice krátkou dobu připravit velké množství kávy a udržovat její teplotu. Překapávaná káva nemá příliš výraznou chuť ani aroma. Je proto vhodná k pití ve větším množství.

Mlýnek na kávu

Hrubě namleté zrno je vhodné pro překapávanou a filtrovanou kávu. Středně namleté najde široké použití v kávovarech a překapávačích s jemnými sítky. Jemně umletou kávu můžete nejčastěji použít k přípravě turecké kávy.

Francouzská konvice

neboli french press či kafetérie připravuje kávu na principu filtrování, kdy místo nutného papíru je součástí konvice víčko s filtrem, který zhruba po čtyřech minutách pomocí páky stlačíte přes tekutinu dolů. Kávu ihned slijte, aby se dále nelouhovovala. Chcete-li konvici french press využívat k přípravě kávy i čaje pořiďte si dvě. Používáním jedné konvice na obojí by docházelo k nechtěnému ovlivnění aroma a chutí, a to si žádný labužník nepřeje.

Čaj

Nátlaku techniky příliš nepodléhají čajové rituály, ty zůstávají věrné sítku a konvičce, i když i zde se o slovo hlásí rychlovarné konvice a automatické čajovary. Vychytanou funkcí některých přístrojů je časovač. Ten můžete využít pro přesné nastavení času, kdy chcete mít kávu či čaj připravené. Teplý životabudič tak můžete mít nachystaný přesně na hodinu, kdy vstáváte.

Čajová konvice

Skleněná, plastová či keramická – vždy v sobě ukrývá praktické sítko obvykle z nerezu nebo plastu. Jemnější perforování mají sítka z nerezu. Konvici z varného skla můžete postavit na plynový sporák i varnou desku a čaj v ní přihřát.

Automatická konvice

Vybranou čajovou směs nasypete do sítka, naplníte konvici vodou a stlačíte tlačítko podle vybraného čaje, například na čaj zelený. Sítko se zanoří do vody ohřáté na teplotu podle typu čaje a samo se vynoří podle stupně nastaveného výluhu.

Rychlovarná konvice

Zmáčknout tlačítko a nechat vodu pěkně převařit není vždy optimálním řešením. Vodu horkou 70 °C vyžadují zelené a 80 °C bílé čaje, 90 °C je vhodných na čaje oolong a kávu. Pro černé a bylinné čaje nastavte var.

Ponorné sítko

I tak jednoduchá věc, jakou představuje ponorné sítko, si žádá při výběru dostatek pozornosti. Prozkoumejte velikost dírek a způsob uzavírání, aby čajová směs ve výsledku neskončila v hrnku.

Hrnek se sítkem

Po vylouhování sypané čajové směsi v hrnku obvykle přijde na řadu sítko a přelití čaje do druhého hrnku. Pořiďte si raději hrnek se sítkem „na míru“. Nebudete přelévat, vylévat ani bryndat.

Redakce testovala

Kdo patří mezi největší konzumenty kávy? Vsadila bych se, že jedna z čelních příček náleží redaktorům. Jedno kafe ráno na nastartování závitů a pak v pravidelných intervalech udržovat hladinu… A testovat a testovat.

Krups Umilk Pure Cream

Široká nabídka kapslí vás přinutí pít jedno lahodné kafe za druhým. V redakci jsme museli vyzkoušet všechny. V závěru dne došlo i na kapsle s kávou bez kofeinu.

www.nespresso.com/cz

Krups Umilk Pure Cream. Široká nabídka kapslí vás přinutí pít jedno lahodné kafe za druhým. V redakci jsme museli vyzkoušet všechny. V závěru dne došlo i na kapsle s kávou bez kofeinu, www.nespresso.com/cz

Saeco Gran Baristo HD 8965

Jediné, co vás dělí od latte macchiata a dalších 17 nastavených nápojů, je stisk malého tlačítka. S ostatním si starost dělat nemusíte, jen se nechte plnoautomaticky rozmazlovat.

www.saeco-espresso.cz

Saeco Gran Baristo HD 8965 Jediné, co vás dělí od latte macchiata a dalších 17 nastavených nápojů, je stisk malého tlačítka. S ostatním si starost dělat nemusíte, jen se nechte plnoautomaticky rozmazlovat, www.saeco-espresso.cz

Krups Espresseria Automatic EA8105

Holdujete-li jako my v redakci kávě s našlehanou mléčnou pěnou, naučte se zacházet s tryskou. Trocha práce navíc však stojí za to super latte machiato.

www.krups.cz

Krups Espresseria Automatic EA8105 Holdujete-li jako my v redakci kávě s našlehanou mléčnou pěnou, naučte se zacházet s tryskou. Trocha práce navíc však stojí za to super latte machiato, www.krups.cz

Další články o vaření a kuchyních najdete také na našem sesterském webu www.modernibyt.cz.

Jak správně vybrat střešní okno

(Komerční prezentace)

Základní funkcí okna je především prosvětlit a provětrat interiér. Tento požadavek by však neměl zastínit další, neméně důležitý, kterým je výhled z okna, a tedy i jeho správné umístění ve střeše. Dále je to otázka materiálu okna a typu zasklení v závislosti na potřebných tepelnětechnických parametrech. V neposlední řadě je potřeba zaměřit se na bezchybnou funkci okna bez nežádoucího rosení, zatékání či protahování.

Správný rozměr a umístění

Nejprve se podíváme na rozměry a umístění střešních oken. Co se jejich velikosti týče, základním doporučením je, aby plocha oken odpovídala přibližně 10–12,5 % celkové užitné plochy místnosti a součet šířky všech oken by se měl rovnat 55 % délky místnosti.

Aby byl interiér správně osvětlen a nikde nevznikaly tmavé kouty, je lepší použít více menších oken než jedno velké. Výška okna pak ovlivňuje, jak hluboko do místnosti se světlo dostane. Výškové umístění okna ovlivňuje nejen prosvětlení místnosti, ale i naši psychiku. Je však třeba si uvědomit, že okno bude ovlivněno výškou nadezdívky a užitností podkroví.

Doporučuje se umístit spodní část okna ve výšce 90 cm. V praxi to však u novostaveb není reálné. Obvykle jen výška nadezdívky je okolo 1,1 m. Pokud se k tomuto rozměru připočítá tloušťka střešního pláště, pak se výška spodní hrany střešního okna vyšplhá do výše 1,5 m nad podlahou.

Výška horní hrany pak samozřejmě v závislosti na výšce okna vychází do výšky cca 2,1 m nad podlahou. Tam, kde je horní hrana okna špatně dostupná nebo nedostupná, nabízí firma Roto okna s kličkou dole. V tomto případě se jedná o produktovou řadu Designo.

Samozřejmě existují realizace, kde je vhodnější klička na horní hraně okna. Především se jedná o rekonstrukce starých půdních prostor. Pro tento případ má Roto střešní okna v sortimentu okno RotoQ s madlem na horní hraně křídla.

Způsob otevírání

Způsob otevírání střešního okna je důležité vybrat právě podle výšky okna nad podlahou. Běžným typem okna je okno kyvné, u kterého se však musí počítat s tím, že křídlo bude zasahovat do interiéru. Dle výšky umístění okna může křídlo vadit ve výhledu i při samotném užívání místnosti.

Roto však nabízí ještě další dva způsoby otevírání, které vám zpříjemní jak přístup k oknu, tak i výhled z něj. Prvním z nich je výsuvně kyvné otevírání v horní čtvrtině rámu. Ve většině případů vyhovuje právě tento způsob požadavkům nerušenému přístupu k oknu a výhledu z něj, protože i při otevřeném okně je křídlo dostatečně vysoko nad podlahou a nezasahuje do interiéru.

Druhým způsobem je otevírání výklopné/kyvné. Křídlo se otevírá v horním pantu, a zajišťuje tak absolutní volnost pohybu v prostoru okna i v jeho okolí a zároveň nabízí výborné funkční vlastnosti okna. V souvislosti s posledně zmiňovaným typem otevírání je nutno upozornit také na celoobvodové kování. Bývá součástí každého fasádního okna a firma Roto jím osazuje dva typy střešních oken. Tím zajišťuje přesné uzavření křídla po celém jeho obvodu. U větších rozměrů střešních oken je toto kování velmi důležité, protože zajišťuje těsnost střešního okna, tak aby jím neprotahovalo.

Samozřejmostí jsou i střešní okna s možností elektrického ovládání. Jejich obsluha je velice komfortní a využívají se zejména u oken, která nejsou dostupná pro manuální ovládání. Další využití těchto typů oken je u systému centrálního řízení domu a nuceného větrání.

Celý článek si můžete přečíst na našem partnerském webu iMaterialy.cz

Kompletní informace naleznete na www.roto-frank.cz.

Jehněčí kolínko na červeném víně

Ingredience:

4 zadní jehněčí kolínka (každé o váze asi 350 g)
2 středně velké cibule
2 mrkve
2 petržele
½ celeru
1 lžíce rajského protlaku
5 stroužků česneku
500 ml suchého červeného vína
6 bobkových listů
1 snítka rozmarýnu
8 kuliček nového koření
Sůl
Pepř
100 ml rostlinného oleje
2 lžíce másla

Na bramborovou kaši:

1,2 kg brambor
300 ml mléka
100 g másla
Sůl

Postup:

Kolínka očistíme od tvrdých blan, omyjeme a osušíme. Poté je osolíme a opepříme a necháme při pokojové teplotě zhruba hodinu odpočinout.

Na oleji si mezitím orestujeme na kostičky nakrájenou mrkev, celer, petržel. Opékáme je zhruba 5 minut dozlatova, pak k nim přidáme ještě nahrubo nakrájenou cibuli a restujeme další 2 minuty.

Do zeleninové směsi vhodíme bobkový list, nové koření, snítku rozmarýnu, česnek nakrájený na plátky. Promícháme, zlehka opečeme, přidáme protlak a znovu krátce restujeme. Potom všechno zalijeme vínem a necháme jej vyvařit. Až se tak stane, vmícháme 100 ml vody a připravený základ přelijeme do pekáčku a vyskládáme na něj připravená kolínka.

Pekáček dáme do trouby na režim Horká pára Interval Plus 130 °C a pečeme přibližně 2 hodiny (jednoduše doměkka).

Než bude maso hotové, připravíme si také bramborovou kaši. Brambory oloupeme, nakrájíme na kostičky a propláchneme čistou vodou. Přendáme je do hrnce, zalijeme osolenou vodou a dáme vařit.

Hotové brambory propasírujeme nebo rozšťoucháme štouchadlem na brambory. Metličkou do nich vmícháme rozpuštěné máslo a postupně také horké mléko.

Z upečeného masa slijeme do kastrolu šťávu z výpeku, přidáme 500 ml vody a vaříme 10 minut. Poté šťávu přecedíme, znovu vrátíme na sporák a zredukujeme na objem 200 ml. Nakonec do ní vmícháme studené máslo a odstavíme ji z ohně. Podle chuti dosolíme.

Kolínka před podáváním můžeme krátce opéct pod grilem, na talíři je přelijeme hotovou šťávou a doplníme bramborovou kaší.

Tip šéfkuchaře:

Bramborovou kaši si můžete také připravit v parní troubě. Brambory oloupejte, nakrájejte na malé kostičky a propláchněte vodou. Dejte je do děrované nádoby, osolte a přemístěte do předehřáté trouby nastavené na režim Vaření v páře 96 °C, kde je nechte 40 minut. Měkké brambory propasírujte nebo rozšťouchejte šťouchadlem na brambory, metličkou do nich vmíchejte rozpuštěné máslo a postupně horké mléko. Podle chuti dosolte. Kaši můžete také ohřát v předehřáté troubě v režimu Vaření v páře nastaveném na 10 minut.

Recept pochází z kuchařky Vaření, pečení a grilování v multifunkční parní troubě Electrolux, její elektronickou verzi spolu s dalšími tipy a triky pro multifunkční parní trouby najdete na: www.pecemevpare.cz, www.electrolux.cz

Vinotéka na 220 voltů

Teplota, vlhkost, světlo a poloha lahve při skladování, to vše rozhoduje o kvalitě a chuti vína, až ji jednou otevřete. Obvykle víno koupíte a dáte prostě do lednice vychladit, což je ovšem největší chyba. Ani balkon či sklep nebývá tím nejlepším umístěním pro dlouhodobější archivaci. Pokud to s vínem myslíte opravdu vážně a chcete mu poskytnout ty nejvhodnější podmínky, místo sklepa, balkonu či lednice raději použijte speciální vinotéku.

Jak vybrat tu pravou

Vinotéka Bosch KTW18V80 je vybavena elektronickou regulací s digitálními ukazateli. Z celkových čtyř dubových odkládacích ploch jsou tři nastavitelné. Pojme 43 lahví. Při hledání ideální vinotéky se zaměřte na její velikost a nastavitelnost teploty. Chcete-li uskladnit pouze několik vín, postačí vám vinotéka na 12 lahví, pro větší množství zvolte typ na 18 či 32 lahví.

Ujasněte si také, zda vám postačí model s jednou chladicí zónou. Pokud máte v úmyslu podávat červené i bílé víno při správné teplotě, investujte do vinotéky s duální zónou chlazení, kde lze nastavit různou teplotu v jednotlivých zónách pro bílé a červené víno. Kromě kapacity se vinotéky liší i systémem chlazení. Mohou být vestavné nebo samostatně stojící.

Zajímavý vzhled i odlišnost od chladniček jim propůjčují prosklená dvířka, která umožňují snadný přehled o stavu zásob. Před působením UV záření víno chrání tmavé zbarvení skla. Jsou vybaveny vnitřním osvětlením, které může být stále zapnuté a vytvářet intimní atmosféru, vinaři ale doporučují zapínat jej jen na dobu nezbytně nutnou.

Teplota, vlhkost a klid

Domácí elektrické vinotéky disponují nastavením teploty přibližně od 5 do 18 °C. Potřebám skladovaného vína je ale ve vinotékách přizpůsobené také klima (optimální 70% vlhkost), čistota vzduchu filtrací (aby korek nepřebíral nevhodné pachy) a provoz bez vibrací způsobených kompresorem nebo otevíráním a zavíráním dvířek. Nezapomínejte, že po nalití do sklenice teplota vína stoupne až o 2 °C!

Pro správnou jiskru

Doporučená teplota vína Vinotéka, na rozdíl od chladničky, poskytuje vínu nejen přesnou teplotu, ale i správnou polohu a klid. Dveře lednice, které se často otevírají, nejsou vhodným prostředím pro ukládání kvalitních vín. Podobně tomu je i se sklepem, pokud ovšem není speciálně vyhrazen pro skladování vína. Značné škody v archivu vín může napáchat i plíseň z brambor, jelikož víno znehodnotí.

Jaká je životnost vín

Vybraná vína určená k archivaci vydrží i několik desítek let. Naopak vína určená k okamžité spotřebě byste archivací znehodnotili. Lehká růžová a bílá stolní vína jsou určena ke konzumaci přibližně do tří měsíců, lehká červená stolní vína a dražší bílá stolní vína pak do šesti měsíců, ostatní stolní červená vína zhruba do jednoho roku.

Jak vybrat bazén

Základním parametrem pro výběr je využití bazénu. Pokud chcete bazének pro malé děti na chatu, kde pobýváte pouze několik týdnů v roce, postačí jednoduchý nadzemní, který se jednoduše instaluje a následně demontuje a uskladní. Pokud ale uvažujete o bazénu v místě trvalého bydlení, je nutné dbát zvýšené opatrnosti při výběru technologie. Bazén by měl mít obdobnou životnost jako rodinný dům.

Konstrukce a filtrace, to je, oč tu běží

Jsou dva základní prvky, které je nutno řešit už při koupi bazénu: konstrukci bazénového tělesa a filtraci. Co se týče konstrukcí, lze vybírat z typů plastových, laminátových, nerezových a železobetonových. Plastové výlisky jsou nejlevnější a mají menší životnost. Plast reaguje na teplotní výkyvy, což může vést až ke zvlnění a prasknutí vany. Ostatní typy jsou sice finančně nákladnější, ale jejich životnost je prakticky neomezená.

S potrubím i bez něj

U filtrací lze vybírat mezi potrubní filtrací a filtrační jednotkou bez potrubních rozvodů. Obě varianty, pokud jsou dobře navrženy, zabezpečí požadovanou kvalitu vody.

Pokud uvažujete o elektrolýze soli, tepelném čerpadlu či sprše, je třeba již v momentě instalace bazénu natáhnout potřebné elektrické rozvody či vodovodní trubky.

Výběr technologie

Před pořízením bazénu je důležité vědět, kolik času budete věnovat údržbě vody. Máte možnost vybrat si manuální dávkování potřebných přípravků, různé druhy dávkovačů či rozmanité technologie na přímou úpravu vody.

Základem každého bazénu je oběhové čerpadlo a mechanický filtr zajišťující základní oběh vody a mechanické odstraňování nečistot. Typ a velikost oběhového čerpadla a mechanického filtru se určí podle objemu vody.

Mechanická filtrace se plní filtračním médiem (různé hrubozrnné písky, aktivní uhlí, zeolity a další). Tato technologie je nedílnou součástí bazénu a zajišťuje základní čisticí cyklus vody.

S chemií i bez ní

To ovšem nestačí: bazénová voda potřebuje více pozornosti. Je třeba používat vhodnou dezinfekci, roztoky na udržování pH a další druhy bazénové chemie, které se aplikují manuálně, nebo pomocí poloautomatických či automatických dávkovačů. Existují samozřejmě i produkty na přímou úpravu bazénové vody: nejčastější jsou ionizátory, salinátory a UV lampy.

„Pokud budete mít bazén pouze s mechanickou filtrací, je nutné používat dezinfekční chemii na bázi aktivního chloru, bromu nebo kyslíku,“ radí Luděk Vyskočil, specialista firmy Albixon.

Příjemně teplá voda

Dalším technologickým prvkem jsou zařízení na vyhřívání vody. Stejně jako u technologie pro přímou úpravu bazénové vody je i zde z čeho vybírat. Nejčastějším způsobem vyhřívání jsou tepelná čerpadla, tepelné výměníky, elektrická topení a solární panely. Tato doplňková zařízení se obvykle vážou na základní technologický prvek, kterým je oběhové čerpadlo.

Na čem nešetřit

„Nejčastější chybou zákazníků je podle mých zkušeností to, že si vymezí určitou částku a chtějí mít vše najednou: bazén s filtrací, zastřešení, automatické dávkování nebo alespoň elektrolýzu, tepelné čerpadlo, protiproud, robota na čištění a tak dále a tak dále. Ve snaze vejít se do rozpočtu pak šetří na všech komponentech, včetně vlastní konstrukce a filtrace. A to je zásadní chyba! Na konstrukci a filtraci se rozhodně nevyplatí šetřit. Doplňky nejsou nutné pro základní funkčnost bazénu a lze si je pořizovat postupně. Při používání bazénu pak sami zjistíte, které příslušenství potřebujete a které nikoli,“ říká Rudolf Pejša, specialista firmy Bazény Desjoyaux.

Francouzská romance kamenných staletí

Sympatická Češka, která miluje Bohumila Hrabala, pracuje ve vinařství Domaine de Gournier jako sklepmistr a užívá si plnými doušky francouzského venkova, nás pozvala do ráje – do domu stojícího na konci malebné vesničky Mercoire.

Kamenná usedlost ze 14. století, která patří rodině jejího přítele, je kouzelným kouskem francouzské minulosti.

Kamenná usedlost ze 14. století, která patří rodině jejího přítele, je kouzelným kouskem francouzské minulosti. Dům zrenovoval v 90. letech strýc Gérard. Během šesti let se mu podařilo vybudovat ze zchátralé budovy plně funkční dům, ve kterém Martina a Timothe tráví dny volna, kam si zvou přátele a kde Martina alespoň jednou ročně uspořádá večírek, který se protáhne na několik dní a nocí.

Interiér domu je navržen důsledně z tradičních přírodních materiálů, jako je místní břidlicová hornina, kaštanovník jedlý, borovice nebo dub. V domě se dochovaly autentické architektonické prvky, které mu dodávají nepopsatelné kouzlo. V kuchyni je původní kamenný krb, schodiště je z doby dávno minulé a kamenná břidlicová dlažba přežila staletí a stále statečně odolává krokům.

Dům stojí na samotě a výhledům do okolní zvlněné krajiny nebrání vůbec nic.

Dům jako z pohádky

Najdete jej 22 km od Ales a 67 km od Nmes v blízkosti Národního parku Cévennes. Čtyři komfortní ložnice s koupelnami a kuchyň spojená s obývacím pokojem zabírají 140 m2 obytné plochy a krásně se žije i na terasách, ze kterých se dá pozorovat obrovský pozemek.

Dispozice domu umožňovala zřejmě v minulosti rychlý únik a v současnosti zaručuje propojení domu s krásnou přírodou. Ze zahrady se totiž vstupuje přes terasu do kuchyně, která volně navazuje na obývací prostor. Z něj pak vedou další dveře na větší z obou teras a do zahrady, ve které na fíkovnících zrají fíky a daří se vinné révě. V poschodí se příjemně relaxuje v kterékoli ze čtyř ložnic.

V obývacím prostoru není nic navíc. Nepřeplněný prostor tak dává vyniknout kráse kamene.

Interiér je zařízen s citem a v souladu s laděním starého domu. Použitý nábytek zbytečně prostor nepřeplňuje a nechává vyniknout kráse starých tlustých zdí a kouzlu břidlicové podlahy. Modrá a tyrkysová k francouzskému venkovu neodmyslitelně patří a domu dodávají tajuplný nádech. Na stěny není potřeba příliš dekorací, sám hrubý povrch stěn je dekorativní.

Z domu dýchá klid a harmonie – určitě má svého genia loci.

Velký dubový stůl v kuchyni tvoří spojnici mezi kuchyní a obývacím pokojem.

Teplá voda na všechny způsoby

Teplá voda (pokud vám „nepramení“ přímo ze zdi ze vzdáleného zdroje tepla) se dá „vyrobit“ dvěma způsoby: v zásobníku (ohřeje se ve vnějším zdroji a pak se akumuluje v nějaké nádobě, odkud se čerpá) nebo průtokovým ohřevem (protéká systémem kanálků mezideskovými prostorami výměníků, kde se primárním médiem ohřívá a rovnou využívá).

Ve starších typech zařízení docházelo k pozvolnému ohřevu a značná část vody se musela „odtočit“. U novějších typů (díky velkému příkonu topné spirály) se studená voda při průtoku přístrojem okamžitě zahřívá na požadovanou teplotu a je hned k dispozici.

Moderní zásobníky teplé vody jsou dokonce schopny vodu „vrstvit“ tak, aby se nově ohřátá voda nemíchala s vodou chladnější. Teplá voda se získává buď v kombinovaném kotli (prioritně slouží k vytápění a také k ohřevu vody), elektrickém bojleru nebo z průtokového ohřívače (karmy), kde se ohřívá přímo pomocí hořáku.

Kromě elektřiny a plynu se dá k ohřevu vody využít i teplo z pevných paliv a z obnovitelných zdrojů.

Voda a energie v číslech

Jedna osoba spotřebuje v průměru 50–70 a více litrů teplé vody denně (20–25 m3 ročně). Včetně vody na pití, vaření, splachování WC atd. je to až 120 l na osobu a den). Při orientační ceně 80 Kč/m3 vycházejí roční náklady na spotřebu vody ve čtyřčlenné domácnosti na 6–8 000 Kč a více. Ekonomicky nejvýhodnější teplotou je 55 až 65 °C, požadovanou teplotu lze nastavit v rozmezí 35 až 85 °C.

Výhody elektřiny

V kombinovaných kotlích pro ohřev topné i teplé užitkové vody (např. Dakon, Mora, Protherm aj.) proudí topná voda v trubkách kolem topných tyčí a tím se ohřívá. K přípravě teplé užitkové vody slouží sestava kotel plus zásobník vody (Protherm Ray, Thermona aj.), s možností nastavení času ohřevu vody.

Další možností je elektrický bojler, který skýtá nezpochybnitelnou výhodu, spočívající v možnosti využití nízkého, tedy zvýhodněného tarifu (vztahuje se na celkový provoz domu). Moderní bojlery disponují rychloohřevem, který ohřeje velké množství vody za velmi krátkou dobu. Akumulační elektrický ohřev vody je tedy ekonomicky výhodnější než ohřev plynem.

Elektrické průtokové ohřívače

Známy jsou například ohřívače Stiebel Eltron, DZ Dražice, AEG aj. s pevným připojením k elektrorozvodu a tvarovým řešením i rozměry přizpůsobenými k použití u umyvadel, kuchyňských dřezů, ale i v garážích, dílnách a také v rekreačních objektech, kde je žádoucí okamžitý odběr teplé vody. Pomocí těchto ohřívačů lze připravovat teplou vodu hydraulicky nebo elektronicky řízeným a regulovaným způsobem.

Plyn pro velkou spotřebu

Nutno říci, že ohřev vody plynem je výhodný až při spotřebě nad 900 m3 za rok. A používat ho výhradně k ohřevu vody v domě, který nemá plynové vytápění, se ukazuje jako dražší než třeba použití elektřiny. Plynové přímo ohřívané zásobníky uchovávají teplou vodu do zásoby a dodávají ji podle požadavku rychle a při stálém tlaku, i když se voda odebírá na několika místech současně.

Varianty na pevná paliva

Zejména ve starších domech, ale dnes už i v novostavbách se uplatňují spotřebiče na pevná paliva, včetně kuchyňských sporáků, se zabudovaným výměníkem tepla – ohřívačem vody. Sporáky s teplovodním ohřívačem (zde topné vody) jsou určeny k napojení na radiátory ústředního vytápění a na bojler k ohřevu vody. V případě použití dřeva nebo dřevěných briket jako paliva lze zajistit ekologický provoz.

Dřevo v nejrůznějších podobách je určeno primárně k vytápění objektů, příprava teplé vody je pak příjemný bonus. Topení palivem na bázi dřeva (dřevěné brikety, pelety či peletky) představuje optimální variantu pro vytápění objektů s tepelnými ztrátami do 16 kW, kusové dříví se pak hodí hlavně pro rodinné domy s výkony 5 až 15 kW, vyšší výkon už z dřevníku hltá příliš. Z 1 kg dřeva lze získat přibližně 4 kW výkonu, což v domě s vypočítanou tepelnou ztrátou 25 kW představuje asi 5 až 6 kg dřeva za hodinu.

Role tepelného výměníku

Výměníky tepla slouží k předávání tepla všude tam, kde nelze předávat teplo přímo ze zdroje do spotřebiče. Nejdůležitějším parametrem každého tepelného výměníku (TV) je předávací výkon. Vždy se navrhují pro konkrétní aplikace a podmínky provozu (se solárním systémem, tepelným čerpadlem nebo kondenzačním kotlem, běžným plynovým kotlem, elektrokotlem i kotlem na tuhá paliva).

S rostoucí oblibou topení dřevem v krbu nebo v kamnech roste i zájem o využití tepla k vytopení vzdálenějších míst domu pomocí teplovodních radiátorů. Toho lze docílit pomocí teplovodní krbové nebo kamnové vložky a akumulační nádoby. Výměník může být osazen také za nebo nad krbovou či kamnovou vložku na kouřovod. Výhodou je zužitkování zbytkového tepla, odcházejícího do komína.

Základní typy zásobníků teplé vody

Podle kapacity akumulační nádrže rozlišujeme malé a velké zásobníky, přičemž kapacita ohřívače pro běžnou domácnost je v rozmezí 50–200 litrů (50 l/os./den).

Podle uložení se rozlišují zásobníky závěsné – uložené nastojato, zásobníky ležaté (umístěné vodorovně) a zásobníky stojaté (stacionární) pro průmyslové využití. Ohřívače se liší také provedením, materiálem a technologií ohřevu. V kombinovaných ohřívačích zajišťuje ohřev vody elektrická spirála a teplá voda.

Jako nepřímotopné zásobníky se označují akumulační nádrže, kde se voda ohřívá horkou vodou z plynového nebo elektrického kotle. Ze značek lze vzpomenout např. Ariston, Karma, Vaillant, Junkers a další. Zdrojem tepla však může být i teplá voda ze solárního okruhu, pára aj.

… a s pomocí přírody

Hitem posledních let se stala biomasa (v rodinných domech hlavně tzv. fytomasa, tzn. hmota rostlinného původu). Samostatnou a velmi významnou kapitolou je pak sluníčko, ale i voda, země a vzduch.

Zelená matematika

Výhřevnost většiny bylin při vlhkosti 5 % činí kolem 15 MJ/kg, výhřevnost rychle rostoucích dřevin dosahuje až 17 MJ/kg. V tuzemských podmínkách se postupně zažilo i efektivní využití solární energie, kde se energetické úspory mohou pohybovat v rozmezí 50 až 70 %. Pokud tedy 4členná rodina spotřebuje na přípravu teplé vody kolem 22 kWh/den, při jejím ohřevu plynem vynaloží zhruba 19 500 Kč a v případě elektřiny dokonce až 25 000 Kč za rok.

Pokud však slunce dokáže ušetřit v průměru 60 % těchto nákladů, pak pro domácnost s plynem to představuje úspory ve výši asi 11 500 Kč, v domě s elektroohřevem pak až 15 000 Kč. Konkrétní návratnost pořizovacích nákladů (80 až 150 tisíc Kč) je ale třeba posoudit na základě individuálních propočtů. Správně vyprojektovaný solární systém je schopen pokrýt spotřebu TV v období mimo topnou sezonu (průměrně okolo 85 %).

Fototermické systémy jsou založeny na průtoku kapaliny (topného média) kolektorem, kde se ohřívá a následně teplo předává v zásobníku TV. Toto teplo lze využívat k předehřevu topné vody nebo pro přípravu TV.

K mání je pestrý sortiment solárních zařízení, jistou nevýhodou je jen relativně vysoká cena a určitá závislost na zdroji energie, na sluníčku. Při splnění určitých požadavků (např. vhodné orientace střechy ke svět. stranám) kolektory v zimě vyrobí asi 20 %, v létě pak až 80 % tepla.

Ohřev bazénové vody

Komfortní bydlení si mnozí majitelé rodinných domů neumí představit bez venkovního (mnohde dokonce vnitřního) bazénu. Příprava bazénové vody přijatelné teploty po mnoho měsíců (či dokonce celoročně) v energetickém rozpočtu domácnosti představuje nezanedbatelnou položku. K mání je řešení s využitím solární energie.

Někteří výrobci přímo nabízejí sety trubicových kolektorů, kombinovaných akumulačních nádrží a souvisejícího zařízení podle velikosti obytné plochy, počtu osob a v daném případě i objemu bazénu, kdy se do systému přidává bazénový výměník.

Kupříkladu ohřev vody pro čtyřčlennou rodinu zajistí dvě vysokovýkonnostní vakuové trubicové kolektory o velikosti 7,28 m2, pro ohřev a přitápění do 180 m2 užitné plochy poslouží 3 kolektory o velikosti 15,15 m2 atd. Metr čtvereční plochého kolektoru je schopen ročně vyrobit mezi 500 až 570 kWh energie, stejně velký trubicový kolektor pak 650 až 730 kWh energie.

Tepelná čerpadla (TČ)

V porovnání se solárními kolektory je jejich velkou výhodou spolehlivost a nezávislost na počasí a kratší doba návratnosti vstupních investic. Pokud uvažujete o pořízení TČ k vytápění domu, rozhodně se vyplatí využívat ho i k přípravě teplé vody.

Nabízí se i varianta kombinace bojleru s integrovaným čerpadlem, fungujícím na principu TČ vzduch/voda a k ohřevu vody využívajícím odpadní vzduch z domu. V porovnání s klasickým elektrickým bojlerem by uvedené zařízení mělo ušetřit až 70 % nákladů.

Zdroje tepla pro tepelné čerpadlo

1. země: s hloubkou roste teplota hornin (každých 30 m o 1 °C). Ve 100 metrech je stabilní teplota okolo 10 °C (TČ o výkonu 10 kW vyžaduje vrt hluboký cca 140 m).
2. půdní vrstva: geotermální teplo naakumulované v zemním masivu má asi +12 °C. Kolektor může být horizontální (v hloubce 1,5 až 2 m) nebo vertikální (ve vrtu až do 150 m).
3. podzemní voda: zdrojová studna a vsakovací studna. Spodní voda má během roku stálou a relativně vysokou teplotu (v hloubce pod 10 m dosahuje 8 až 10 °C). Podmínkou je dostatečná vydatnost spodní vody po celý rok a schopnost podloží přijímat vodu zpět.
4. povrchová voda: např. rybník, na dně plošný kolektor, který vodě odebírá teplo, případně vodu odčerpává, přivádí ji přímo k TČ a ochlazenou vrací zpět.
5. venkovní vzduch: teplota vzduchu se mění a s tím se mění i topný výkon a topný faktor TČ. To může pracovat do teploty vzduchu –20 °C (až –25 °C) při teplotě média okolo 50 °C.

Kvalitní materiály

Dekorace nejen pro oko

Tón v tónu

Káva

Moka konvička

Pákový kávovar

Kávovar na kapsle

Překapávač

Mlýnek na kávu

Francouzská konvice

Čaj

Čajová konvice

Automatická konvice

Rychlovarná konvice

Ponorné sítko

Hrnek se sítkem

Redakce testovala

Jak vybrat tu pravou

Teplota, vlhkost a klid

Pro správnou jiskru

Jaká je životnost vín

Konstrukce a filtrace, to je, oč tu běží

S potrubím i bez něj

Výběr technologie

S chemií i bez ní

Příjemně teplá voda

Na čem nešetřit

Dům jako z pohádky

Voda a energie v číslech

Výhody elektřiny

Elektrické průtokové ohřívače

Plyn pro velkou spotřebu

Varianty na pevná paliva

Role tepelného výměníku

Základní typy zásobníků teplé vody

… a s pomocí přírody

Zelená matematika

Ohřev bazénové vody

Tepelná čerpadla (TČ)

Zdroje tepla pro tepelné čerpadlo

PARTNEŘI WEBU