Blog

Dlouhá životnost, velká mechanická odolnost, odolnost proti vodě a vlhkosti, proti požáru, stálobarevnost, to jsou –vedle estetických požadavků – základní nároky kladené na materiály používané v interiéru. Dnes získávají čím dál větší význam také možnost recyklace, minimální ekologická stopa (= minimální zátěž pro životní prostředí při výrobě, dopravě i používání výrobku) a zejména zdravotní nezávadnost. Tímto směrem se také ubírá výzkum a vývoj nových technologií a výrobků.

Na bázi betonu

Originalitu, dynamiku a plastický vzhled i dlouhou trvanlivost dodají stěnám stěrky na bázi cementu, obsahující různá plniva či barviva. Podle obsahu plniv může stěna získat perleťový lesk, autentický vzhled betonu, kovu či jasné barvy, být odolná proti vlhkosti apod. Hmota umožňuje vytvořit na stěně jakoukoliv strukturu, fantazii omezuje snad jen zemská gravitace. Několikamilimetrová stěrka vyniká – kromě atraktivního plastického vzhledu – mechanickou odolností a dlouhou životností.

Podobnou funkci, často jen na jedné stěně či části plochy, plní dekorativní obkladové panely z betonu či sádry s minerálními plnivy. Mívají tloušťku 12–30 mm (podle typu dekoru) a zpravidla také tepelněizolační a zvukoizolační schopnosti.

Dřevo a desky

Přírodní dřevo patří k nejstarším, ale zároveň nejmodernějším materiálům používaným v architektuře a stavebnictví. Dnešní technologie vylepšují jeho fyzikální vlastnosti a přitom zachovávají jeho přirozený charakter. Trendem je autentický vzhled – hrubá struktura, suky, praskliny, opotřebovaný či oprýskaný povrch, vzhled dřeva vyplaveného z moře… Těchto efektů výrobci dosahují chemickou cestou, ale také lisováním dýhy pod vysokým tlakem. Materiál tím zvýrazní svou strukturu a „vytvrdne“ – získá větší odolnost a delší životnost.

Moderní vícevrstvé desky na bázi dřeva se nabízejí v nepřeberné škále podob a vlastností. K výrobě nábytku, pracovních desek či dveří se hodně používají laminátové desky. Tzv. vysokotlaký laminát (HPL laminát) se lisuje při vysokém tlaku a teplotě. Laminátová vrstva o tloušťce 0,65–2 mm se pak lepí na nábytkové konstrukční desky (DTD, MDF desky, překližku atd.), což jim dává mimořádně pevný, tvrdý a odolný povrch (až 15krát odolnější než běžné lamino), odolný proti vodě i vysokým teplotám. Tzv. kompaktní desky, zpracovávané podobně jako vysokotlaký laminát, mají tloušťku pouhých 4–12 mm a ještě vyšší odolnost a životnost.

Na nábytkové konstrukční desky lze aplikovat také tenkovrstvé cementové stěrky. Spáry se zatmelí, takže skříňky či jiné nábytkové prvky získají monolitický „betonový“ vzhled (ale zůstává jim nižší hmotnost).

Kompozitní materiály udávají směr

Na špičce technologického vývoje stojí tzv. kompozitní materiály, zvané též umělý kámen. Jejich složení tvoří minerální drť (mramor, žula, bauxit apod.), pojiva a plniva (barevné pigmenty). Prodávají se pod řadou názvů, mají různorodé vlastnosti, ale jejich společným jmenovatelem je velká mechanická odolnost, odolnost proti vodě, vysokým teplotám a velmi kompaktní, neporézní hygienický povrch, který se snadno udržuje. K dalším výhodám patří spojování beze spár a, na rozdíl od přírodního kamene, snazší opracování a bohaté možnosti tvarování. Toho využívají zejména designéři koupelnového a kuchyňského vybavení, ale i nábytkových prvků.

V době moderních stavebních materiálů a technologií má motivace k budování dřevostavby trochu jiné prameny než v minulých staletích. Jsou tu výrazně zastoupeny důvody ekologické, estetické, ale také zdravotní. Dřevo patří mezi obnovitelné, snadno zpracovatelné a historicky ověřené přírodní materiály. Uvnitř dřevěného domu je zdravé a příjemné klima se stálou přirozenou vlhkostí vzduchu cca 40–50 %. Z praktického hlediska je pak nutné zdůraznit, že dřevěnou konstrukci lze snadněji rekonstruovat či demontovat a recyklovat než zděný či betonový dům.

Zájem o dřevostavby různého typu u nás každoročně stoupá. Důkazem je i celá řada zajímavých a kvalitní realizací od firem, které na našem trhu v tomto segmentu působí. Za všechny můžeme jmenovat například Atrium, Haas Fertigbau, HK Dřestav, Okal, RD Rýmařov a další.

Ekologické důvody pro výběr dřevostavby mají pro stavebníka i kladný ekonomický a praktický dopad. Velkou výhodou jsou suchá montáž, rychlost výstavby a úspora energie na vytápění. Nejvíce času zabere příprava a realizace betonové základové desky, dřevostavba pak na ní vyroste během dnů či několika málo měsíců. Vzhledem k rostoucímu zájmu o dřevostavby jsme se proto ve spolupráci s Ing. arch. Pavlem Šmelhausem pokusili nastínit výhody a zajímavosti srubových domů a sendvičových dřevostaveb.

Roubené a srubové domy

Masivní dřevěné stavby patří k nejtradičnějším obytným stavbám na našem území a pro svou překvapivou trvanlivost se zachovaly až do dnešních dní. Zatímco sruby z kulatiny jsou zde spíše vzácnými hosty z Kanady či Ruska, roubení je tradiční a po staletí ověřenou konstrukcí pro dřevostavby.

Hlavními přednostmi masivních roubenek či srubů jsou trvanlivost a tepelný komfort, který vytvářejí. Slabinou je pak náchylnost k rychlému rozpadu dřeva vlivem vlhkosti. Jak trvanlivost, tak náchylnost k degradaci jsou závislé na vnějších podmínkách. Dřevěné stěny je třeba důsledně oddělit od zemní vlhkosti a zabránit jakémukoli zatékání – střechou, instalacemi, detaily nezakrytých stěn atp. Dále je nutné počítat s rizikem kondenzace ve stěnách – prodyšnost dřeva umožňuje průnik páry z interiéru a ta pak může ve stěně kondenzovat. Část vlhkosti dřevo absorbuje a zase uvolní, větší objem vody by zde ovšem mohl být kritický.

Roubené a srubové domy nabízejí především vysokou tepelnou pohodu danou přirozenými vlastnostmi dřeva – nízkou tepelnou jímavostí povrchu (dřevo na dotek nestudí) a velkou tepelnou kapacitou – dřevo dokáže na 1 kg hmotnosti naakumulovat více tepla než beton či železo! Takže teplem „nabitá“ dřevěná stěna prohřeje interiér domu nejen pocitově.

Přes tyto vynikající vlastnosti je tu však jeden problém, a to potřeba naplnění platné normy ČSN 73 0540-4 a ČSN EN ISO 6946, které stanovují součinitel prostupu tepla konstrukcí. Pro běžné jehličnaté řezivo pak vychází tloušťka stěny cca 60 cm, a v těchto dimenzích se „roubenka“ ze smrku stává prakticky nerealizovatelnou. Zateplovat krásné masivní trámy – ať už zvenku nebo v interiéru, vzhledu stavby spíše ublíží, nevhodné zakrytí dřeva navíc může snížit jeho trvanlivost. Roubené stavby také více „pracují“ – je třeba se pomocí technických opatření vyrovnat se sedáním konstrukce.

Inspirace by se měla hledat ve skandinávských zemích, kde mají tyto domy letitou tradici. A i když se specifické vlastnosti severského dřeva nedají snadno zařadit do zdejších výpočtových modelů, tyto stavby tam prokazatelně poskytují kvalitní zdravé bydlení a tepelný komfort všem uživatelům.

Sendvičové dřevostavby

Moderní podobou dřevostaveb jsou sendvičové konstrukce: fošnový systém, hrázděný a panelový. Ten první je charakteristický především pro Severní Ameriku, druhý je spíše historicky zaměřený a ten třetí se v současné době u nás těší velkému rozkvětu.

Podstatou sendvičové dřevostavby je nosná konstrukce z dřevěných trámů, vyplněná tepelnou a akustickou izolací, opláštěná stavebními deskami na bázi dřeva, sádrokartonem nebo palubkami. Patří mezi těžké dřevěné skelety, které se vyvíjely z hrázděných konstrukcí. Dřevěné konstrukční prvky jsou dvakrát až třikrát mohutnější než u fošnového systému, bývají lepené lamelové a vrstvené, tak aby bylo dosaženo potřebné kvality. Konstrukce vyniká velkou přesností a minimálními objemovými změnami.

Zajímavosti a výhody panelových dřevostaveb lze demonstrovat na příkladu stavebních prvků domů firmy Atrium.

Jednotlivé části dřevostavby jsou vyrobené předem ve výrobních halách, včetně osazení oken, dveří a parapetů, a poté se montují na staveništi jako stavebnice. Smontování hrubé stavby z připravených dílů zabere jen 2–3 dny, během prvních dnů dostane hrubá stavba střechu. Dům je včetně všech instalací, podlah a povrchových úprav připravený k nastěhování již do 12 týdnů od zahájení montáže.

Díky prefabrikaci lze stavět i přes zimu, aniž by to jakkoli zpomalilo průběh stavby. Jakmile se dokončí hrubá stavba, je možné dům začít vytápět a řemeslné práce provádět i v chladných měsících.

Zdá se vám, že dřevo a panely z něj vyrobené jsou příliš křehké a dům ze dřeva nemůže vydržet? Je tomu přesně naopak. Na nosnou dřevěnou konstrukci těchto domů výrobce poskytuje záruku 30 let.