BLOG: Netradiční rodinný dům, díl 8.

Předchozí část seriálu najdete zde.

Pro volbu barev do WC a koupelny jsme museli dojít s manželem ke konsenzu. Já chtěla teplé barvy, meruňkovou či kombinaci žluté a oranžové, manžel chtěl tmavší odstíny hnědé. Vzhledem k naší špatné prostorové představivosti jsme si nechali udělat návrh.

Obklady i dlažby jsme volili od českého výrobce, značky RAKO. Kupodivu první návrh koupelnového studia se nám líbil a bylo rozhodnuto (i když jsem tajně doufala, že se líbit nebude a vrátíme se k mému teplejšímu návrhu barev, přesto to vyhrála kombinace smetanové, světle hnědé a tmavě hnědé).

Nejdražší byly listely. Když jsem viděla tu cenu, hned jsem prohlásila, že to půjde i bez nich. Ale manžel usoudil, že bez nich by to nebylo ono a že ušetříme určitě někde jinde. Neušetřili jsme, ale listely máme a jsem ráda, že tam jsou.

Samostatnou kapitolou by mohlo být lepidlo pod dlažbu vhodné pro podlahové vytápění. Na radu stavbyvedoucího jsme nešetřili a dost jsme za něj připlatili. Stejně to nepomohlo a místy už se dlažba ozývá lupáním a je jen otázkou času, kdy se dlaždice bude muset vyříznout a znovu podlepit.

Na údržbu jsou světlé dlaždice praktičtější než ty tmavé. Vodní kámen je všude vidět, zvláště pokud máte tmavé spáry, naštěstí se u nás vyrábí i kvalitní prostředky na rez a vodní kámen, které pomohou a nejhorší práci udělají za nás.

Součástí návrhu bylo i krásné velké zrcadlo na stěně, zapuštěné do obkladu. Srdce mi bušilo, když jej tam hoši lepili. Zatím drží, ale jistota na hřebíku je jistota – stále čekám, kdy přijde ten den a bude dole.

Při návrhu obkladů je také vhodné si předem rozmyslet, kam usadíte držáky na WC štětku či toaletní papír, aby jejich přichycení bylo snazší a obměna jednodušší. Ze stejného důvodu jsme před lepením obkladů ještě přesouvali zásuvky a vývod pro otopný žebřík.

Nástrahy tekoucí vody

Instalace dveří do sprchového koutu byla malou maturitou pro instalatéra, který montoval vše spojené s vodou v domě. Bezbariérový vstup do sprchového koutu vřele doporučuji, dnes bych ale volila jiný typ odpadního kanálku, který je integrovaný do dlažby.

V našem nerezovém kanálku je přepad, kde se vše zachytí, ale nepropustí dál do odpadu. Musíme jej tedy čisti velmi často, v opačném případě by se „ozval“ neblahým zápachem. Samotné čištění znamená rozebrat celý kanálek a pak jej zase složit zpět – nejméně hodina intenzivní práce. A hlavně se obávám, že jakmile jednou začne protékat nebo se poškodí, budu se muset smířit s rozebráním dlažby ve středu sprchového koutu. U vaničky je sice mírný schodek, ale zase snazší obměna. Vše má tedy své klady i zápory.

S koupelnou i WC jsou spojeny baterie. Z nepřeberného množství toho, co si v dnešní době lze pořídit, jsme zvolili baterie od RaV Slezák. Již po dvouletém provozu se nám osvědčilo mít baterie od českého dodavatele, neboť náhradní těsnění nebylo závratně drahé a oprava kapajícího kohoutku nebyla finanční pohromou.

U kuchyňské baterie z Baumaxu (kde jsem snad jedinkrát vybírala podle vzhledu, ne podle kvality a výrobce) už tuto jistotu nemáme, neboť je od neznámého výrobce, a jakmile začne téci, nevyhneme se nákupu zcela nového výrobku. A to už nebude zdaleka tak ekonomické ani ekologické jako výměna těsnění.