Majitelé zděného domu ve velkém rušném městě toužili po klidu a přírodě. Odstěhovali se proto do Beskyd, kde si postavili obdobný dům, ale ze dřeva.

Z vyhlídek hradů a zámků se zpravidla návštěvníci kochají výhledem do okolí. Na Okoři má krajina těžkého konkurenta: mlýn v podhradí přimknutý přímo k jeho mohutnému opevnění. Pohled z hradu na zrekonstruovanou stavbu a upravenou zahradu totiž fascinuje snad každého.

Ticho narušené jen kdákáním slepic a šuměním v korunách stromů, lesy se spoustou borůvek, jahod a ostružin, hluboké rybníky a na konci vesnice chalupa se soukromým rájem, na kterém je stále co vylepšovat. Rádi jsme přijali pozvání na návštěvu k Davidovi a Jiřímu, kteří si splnili sen a pořídili si útočiště na venkově.

Získat zázemí pro rodinu a vytvořit si příjemné prostředí pro bydlení a odpočinek, takový byl sen majitele tohoto domu. Přál si bydlet v klidné části města, ale současně v dosahu nákupního centra, kina, divadla i restaurace, a to bez nutnosti cestování autem. To vše se mu splnilo na sto procent.

Když architekt Vítězslav Kořínek navrhoval dům pro svoji rodinu, zvolil řešení, které umožní snadno měnit vnitřní uspořádání. To se během sedmi let, co dům obývají, změnilo už několikrát. Definitivní podobu zatím neplánují. Chtějí, aby dům vyhovoval jejich aktuálním nárokům a potřebám rostoucích dětí.

Když paní Alice hledala před několika lety vhodný rekreační objekt, uvažovala nejprve o staré původní roubence. Chalupy, které vyhledala a navštívila, však vyžadovaly nákladnou rekonstrukci. A tak se nakonec rozhodla raději pro novou. Katalogové projekty zavrhla a tu svou si nechala navrhnout podle vlastních představ.

Jizerské hory mají co nabídnout jak v zimě, tak i v létě. Jejich krásu si můžete vychutnat spolu s pobytem v příjemné chatě Jelení kout.

Zpěvačka Šárka Rezková o sobě říká, že musí mít v životě všechno komplikované. To se bohužel potvrdilo i při stavbě jejího domku za Prahou. Přes všechny peripetie, které ji během stavby potkaly, si teď ale bydlení na vesnici konečně užívá.

Okrajová část Českých Budějovic nabízí klid venkova a zároveň výhody městské čtvrti. Dům po rodičích, který zde původně stál, navštěvoval manželský pár po dlouhá léta pouze rekreačně. Nakonec se ale manželé rozhodli, že ho přestavějí a splní si sen o bydlení uprostřed zeleně.

Dřevostavba dnes již nikoho nepřekvapí, možná ani hliněný dům. Ale dům ze slámy? Není to jen takový brloh? A je to opravdu levnější a šetrné k přírodě? Manželé Melounovi z Brloha postavili takový dům v podstatě svépomocí a v rozhovoru se s námi podělili o své zkušenosti.

Úhlednou stavbu s logicky řazenou kompozicí tvoří dvě vzájemně překřížené hmoty – tak trochu zjevení uprostřed venkovské zástavby. I přes svůj moderní vzhled však zapadá do místního koloritu. Proporce a přírodní fasáda totiž nevybočují z okolního kontextu – přesně podle přání majitele, který se s novým domem vrátil do svého rodiště.

Na chladném Chebsku se manželům podařilo vykouzlit dům ve středomořském stylu, dokonce i s tou levandulí na skalce. Nejde o žádnou magii, ale o výběr parcely, orientaci domu a využití akumulačních vlastností pálených cihel.

Všímáte si hnědých informačních tabulí, které začaly před pár lety přibývat okolo českých silnic? Upozorňují na památky a pozoruhodná místa, která můžete právě v tom kterém okolí navštívit. Přinášíme vám příběh jednoho takového mlýna. 

Z přístupové cesty je vidět jen dvojice budov, připomínající stodoly, které spojuje dřevěná kolonáda. Uprostřed dvora stojí strom, který jako by poutníkům nabízel první odpočinek. „A kde se zde bydlí?“ skoro se chcete zeptat. Přímo pod vámi. Moderní stavba tak doslova splývá s krajinou a neruší její idylický ráz.

Mladá rodina z Prahy si pořídila rodinný dům, ve kterém stačilo jen vymalovat a mohli se nastěhovat. Počítali s drobnými úpravami, ovšem časem začalo být jasné, že toho bude víc. Jak si s tím poradili?

Zachovat původní atmosféru venkovského stavení a vtisknout mu moderní ráz bylo záměrem majitelů jihočeské usedlosti. Ateliér Skvadra otevřel prostor světlu a vytvořil domov pro tři generace. Při odkrývání původních architektonických prvků šlo často o práci takřka archeologickou.