Při pohledu na dům dynamického tvaru by málokoho napadlo, že tato výrazná dřevostavba zdobí nevelkou vesnici na Moravském Slovácku a z obývacího pokoje jsou vidět lány obilí a panoráma Chřibů. dalším Skrytým půvabem domu byla nízká pořizovací cena.

Principy starého čínského učení feng-šuej uplatněné v praxi. Nízkoenergetická koncepce přinášející každodenní úspory. Život u malého šumícího vodopádu. Všudypřítomná zeleň. Takové je bydlení v domě na mírném severním svahu, který pro mladou rodinu navrhl Oldřich Hozman.

V klidné a zelené části Ostravy vyrostl loni další rodinný domek. Od řady ostatních se odlišuje svou střídmostí a účelností. Jednoduché pojetí stavby odpovídá trendům moderní architektury a může sloužit jako inspirace mnoha jiným stavebníkům.

Sedíme na terase uprostřed rozlehlé zahrady. V Rajchardově kousek za Prahou je tak neskutečně krásně, že stín nedalekého přístěnku přímo vybízí k rozložení stojanu a k pokrytí plátna nově nabytými pocity…

Na počátku byl požadavek mladých manželů navrhnout jednoduchý dům s přehlednou dispozicí a praktickým funkčním využitím, nijak nevybočující z tradičních zvyklostí. Výsledkem je napohled sice nepříliš nápadná architektura, ovšem s řadou originálních nápadů.

Rozlehlá parcela na mírném jihovýchodním svahu s impozantním výhledem na věže malebného hanáckého města by mnohého architekta i klienta zlákala k bombastické tvůrčí exhibici. Osobitá, ale ukázněná architektura Svatopluka Sládečka přesně vyvažuje jedinečnost prostředí a kreativitu autora.

Maximálně prosvětlený obytný prostor přízemí, propojení domu se zahradou, příjemně působící přízemní pracovna, dokonalé soukromí v podkroví a celkově elegantní vzhled – to jsou trumfy typového domu Galant od firmy G Servis CZ. Pro rodinu se dvěma dětmi je tento dům jako stvořený.

Dům postavený v karlštejnských lesích se mezi stromy zjevuje nenápadně jako nesmělý host. Symbolicky tak vyjadřuje přístup majitelů i architektů, kteří se snažili zachovat zádumčivě romantický duch místa a také krásné životní prostředí.

Zatím je zde jedno velké staveniště, ale v blízké budoucnosti bude všechno jinak: na mírně svažitém pozemku s výhledem na České středohoří vyrůstá 144 rodinných domů. V popředí stojí vzorový dům Klassik 156 jako pozvánka do Holubího háje.

Dřevěný, zděný a částečně i kamenný dům v malé moravské obci se kromě krásné polohy může pochlubit u nás nepříliš obvyklou kombinací materiálů. Prvotním motivem bylo snížení nákladů na stavbu, výsledkem je nápaditá svěží architektura.

Mladí manželé se rozhodli přestěhovat se z centra Prahy do vlastního domu. Měl být otevřený, aby mohli být členové rodiny co nejvíce spolu, a světlý a vzdušný, aby byl co nejpříjemnějším prostředím pro děti.

Hrázděné stavby patřily po staletí k typickému obrazu našich horských oblastí. Zdá se, že ani prudký rozvoj moderních stavebních technologií v druhé polovině dvacátého století nedokázal tuto tradici vymýtit.

Nad řekou Jizerou se tyčí zřícenina gotického hradu Michalovická Putna, která dokresluje romantické prostředí Michalovic. O poznání „učesanější” je romantika typového domu Romance, který v této snadno dostupné lokalitě poblíž Mladé Boleslavi Postavila společnost Canaba.

Na rohové parcele ve starší pražské čtvrti, na rozhraní zástavby rodinných a panelových domů, mohl vyrůst zcela konvenční dům. Architekti však tuto úlohu pojali jako výzvu.

Dům Galileo již na první pohled převyšuje běžný standard typových staveb na našem trhu. Pohlednou a účelnou architekturu spojili naši hostitelé s úsporným provozem a zdravým životním stylem.

Nový dům na okraji malého středočeského města ctí zásady zdravého bydlení: jsou to otevřenost slunci, orientace místností podle světových stran, ekologické materiály, nízkoenergetická koncepce, nauka feng-šuej uplatněná v praxi.

Životní vztahy obvykle nestavíme na tak nejistém základě, jakým je prvotní okouzlení. Ale někdy se vyplatí zariskovat a dát na instinkt. Třeba jako v případě vily od architekta Michala Jiráska. Na investory zapůsobily už první autorovy skici tak silně, že si už nepřáli žádné další změny.

Potvrdil to i architekt Jiří Špaček, na kterého se tehdy obrátili: „Koncepce stavby byla špatná. Bytovou jednotku situovanou do dvou podlaží propojovalo dvouramenné schodiště, které zabíralo tak obrovskou plochu v centru obytného prostoru, že se do zbylého místa nic nevešlo. Proto jsem navrhl razantní změnu.“ Nevyhovující schodiště mělo nahradit nové, jednoramenné, a to u nejméně exponované zdi, která navazuje na vstupní část zcela jinak vyprojektovaného a dnes už jen příčkami moderně členěného interiéru.