Leden je sice tradičně nejstudenější měsíc v roce, přesto ale nemusejí na začátku roku rukavice a holínky ležet v komoře nevyužité. Můžeme vysévat trvalky, začít přesazovat tropické rostliny nebo věnovat zvýšenou pozornost pelargoniím, pro které je toto období nejtěžší v roce.

Proč bojovat s plevelem, když ho můžeme využít? Náš seriál o žádoucích účincích nežádoucích rostlin v našich zahradách pokračuje, tentokrát bršlicí kozí nohou, jitrocelem, pýrem a přesličkou.

Nic v přírodě není zbytečné. Plevely mají dokonalé využití jako jídlo, léčivo, kosmetika nebo hnojivo. Chemické látky, které v domácnosti i na zahradě používáme, stojí mnoho peněz, ale nemají ani zdaleka tak dobré účinky. Naopak mají prokazatelně mnoho nežádoucích vedlejších efektů. 

Pěstování zeleniny by bylo velmi snadné, kdyby neexistovali zdánlivě zákeřní tvorové, kteří nám chtějí vše sežrat. Myši či slimáci v podstatě nejsou „škůdci“, ale jen tvorové přemnožení vinou disharmonického prostředí. Snaží se přežít v podmínkách, které jim vytvořil člověk. 

Zahradu v prosinci zkrášlí barevné plody keřů a stromů. Jedním z nich je skalník (Cotoneaster) s krásnými červenými nebo modrými plody. Než napadne sníh, svítí do daleka. Velmi efektní jsou poléhavé druhy a kultivary, jejichž větve a kmínky mohou nahradit i trávník. Typickými vánočními plody jsou také červené kuličky cesmíny, pro slavnostní aranžmá téměř nepostradatelné.

Úvodem článku je nutno připomenout, že plevely jsou kladní hrdinové. Stojí… tedy rostou, na naší straně. Chtějí pomáhat. Jsou tu proto, aby zpevnily, chránily před erozí a zúrodňovaly narušenou, zhutněnou, poškozenou nebo vyčerpanou půdu.

Zcela bezúdržbová zahrada je samozřejmě utopie. Zahrada je zahradou díky péči člověka. Ovšem celá naše planeta byla původně opravdu navržena jako bezúdržbová – a jak byla krásná, než se do toho člověk pustil…

Stává se, že zahrady mají deficit tajemných míst, a zároveň přebytek nevyužitých rohů a zákoutí, která vyžadují zbytečnou údržbu. Oba nedostatky lze vyřešit najednou a velmi efektivně. Níže popsaná technika funguje všude tam, kde je třeba rostlinám zvlhčit půdu. Chcete-li sázet například kapradiny, mělo by to být místo většinu dne zastíněné. 

Obdivuhodný, nenáročný a léčivý strom z pravěku. Patří mezi nejstarší rostliny na naší planetě. Vyznačuje se mimořádnou odolností vůči klimatickým změnám a přírodním živlům, včetně ohně, několik z nich přežilo i nedaleký výbuch atomových bomb v Japonsku. 

Sladký meloun patří k létu. Chcete-li se příští rok pokusit o vypěstování vlastních, přimíchejte již na podzim do kompostu pro melounový záhon rozloženou chlévskou mrvu.
 

Liány zpříjemní zahradní sezení pod pergolou, zakryjí nevzhlednou zeď, oživí starší holý kmen, porostou plot nebo schovají kout s popelnicí. Loubí nad brankou či vstupem do domu na vás příjemně zapůsobí, ještě než vezmete za kliku. Snad nejlépe se popínavé rostliny uplatní ve velmi malých zahrádkách, kde je třeba využít prostor do výšky.

Mnohé exotické rostliny poskytují užitek – slouží jako potravina, koření, zdroj vlákna nebo třeba stavebního materiálu. Některé z nich jsou navíc krásné, nenáročné na péči a nedorůstají příliš velkých rozměrů, takže se postupně stávají samozřejmou součástí našich bytů i zahrad. Často si ani neuvědomíme, kde je jejich původní domovina a z jakých krajin k nám připutovaly.

Léto láká k experimentům v kuchyni a při grilování. Využít můžete i čerstvé suroviny vlastní zahrady – což takhle dát si květy?
 

Křovinořezy spojují schopnosti rotačních a bubnových sekaček, prořezávačů a pil. Lze je tak využívat k různým činnostem v rozmanitých terénech. S ohledem na co největší pohodlí při práci se křovinořezy zavěšují na ramenní nebo zádové popruhy a většinou mají „řídítka“ ve tvaru písmene T pro dvojitý úchop. Tím se zvyšuje obratnost obsluhy při sečení i ve svazích, v různých stísněných zákoutích a na jiných těžko přístupných místech.

Voda je jedním ze základních elementů života. Provlhčí ovzduší, promění mikroklima a přitáhne k sobě vše živé. K vodě přilétají ptáci, zalesněné tůňky navštěvuje hmyz, přiskotačí sem žáby. Zahrada žije.
 

V řecké mytologii se objevuje nymfa Mentha, kterou si zamiloval bůh Pluto. Když ale na jeho spády přišla žárlivá manželka a podnikla jistá drastická opatření, proměnil Menthu ve voňavou bylinu. Mátou léčili a kořenili již staří Římané. Z té doby se o ní zachovala zmínka i v řadě receptů středomořské kuchyně. Nechyběla ani ve staročeských domácnostech, kde se používala jako lék, čaj i aromatické koření.

O sezonních rostlinách v nádobách za okny a na balkonech se píše mnoho, ale rady se často rozcházejí. Co to vlastně balkonové „letničky“ jsou? Botanika vysvětlí, že letnička je rostlina, která v jediném roce vyklíčí, vyroste, dospěje a vykvete, vytvoří semena a odumře.