Pojištění krok za krokem XVII. (Chyby při pojištění majetku)

Pojištění nemovitosti a pojištění movitého majetku jsou totiž dvě různé věci. To první se týká domu jakožto budovy (tj. zdí, krovů, střechy atd.) včetně přípojek a základního příslušenství, jako jsou okapy, radiátory, kotel, solární kolektory a podobně. Všechno, co se nachází uvnitř a není s budovou pevně spojeno, je předmětem pojištění domácnosti. Tedy veškeré vybavení, nábytek, elektrospotřebiče, osobní věci, oblečení, elektronika, sportovní potřeby, ale i domácí zvířata.

celý text

Dům není domácnost

Naneštěstí se lidé často domnívají, že pojistka domu automaticky pokrývá vše. To ale většinou není pravda. Pokud má někdo uzavřeno pouze pojištění rodinného domu, musí počítat s tím, že jeho pojistka se na nic ze souboru domácnosti nevztahuje. Řádění živlů se přitom nemusí omezit pouze na samotný dům a škody na zařízení domácnosti mohou být někdy větší než škody na budově. Ačkoliv je potřeba dům i domácnost pojistit zvlášť, v praxi se obě pojištění často uzavírají společně v rámci jedné smlouvy. Nicméně stále se jedná o kombinovaný produkt zahrnující dvě různá pojištění, která zpravidla mají i odlišné parametry, například rozdílnou výši pojistných částek, rozsah krytí pojistných rizik a podobně. Pro majitele rodinných domů je výhodnější uzavřít obě pojištění dohromady, protože to obvykle znamená slevu.

Podpojištění rovná se nižší plnění

Jednou z možných chyb představuje tzv. podpojištění. S tímto pojmem pojišťovny operují v oblasti pojištění majetku, tedy i domácnosti. Za normálních okolností vám v případě vzniku pojistné události pojišťovna vyplatí pojistné plnění podle výše škody, a to až do výše uvedené ve smlouvě. Pokud by ale domácnost byla podpojištěná, pojišťovna může plnění zkrátit, a to i dost drasticky, záleží na tom, jak je podpojištění velké.

Zjednodušeně řečeno k podpojištění dochází tehdy, je-li majetek pojištěn na nižší částku, než je skutečná hodnota majetku v době pojistné události. Krácení pojistného plnění se provádí ve stejném poměru, v jakém byl majetek podpojištěn. Uveďme konkrétní příklad. Rodina žije v domácnosti, jejíž vybavení má hodnotu milion korun. Aby ušetřili, pojistí domácnost na půl milionu, protože si říkají, že přinejhorším jim to bude stačit. To je ale právě omyl. Dojde-li k pojistné události a likvidátor zjistí, že domácnost byla podpojištěna (v tomto případě o 50 %), může pojišťovna stejným procentem snížit plnění, tj. vyplatí maximálně 250 tisíc, navzdory tomu, že pojištění bylo uzavřeno na půl milionu.

Podpojištění v budoucnosti…

Riziku vzniku podpojištění lze při uzavírání nové smlouvy snadno předejít na základě tabulek nebo požadavků dané pojišťovny a jistě vás na to v pojišťovně upozorní. Pojišťovny také nabízejí sjednání tzv. automatické indexace, kdy pojistná částka a pojistné jsou automaticky zvyšovány podle míry inflace, takže nemůže dojít ke vzniku podpojištění v budoucnosti. Jelikož existuje hodně starších smluv bez indexace a uzavíraných v době, kdy cenové relace byly podstatně jiné než dnes, je značná část majetku u nás podpojištěná. Proto je vhodné pojistné smlouvy čas od času aktualizovat.

Zabezpečení domácnosti

Je-li součástí pojištěných rizik také pojištění proti krádeži vloupáním, požadují pojišťovny, aby byla domácnost odpovídajícím způsobem zajištěna. Konkrétní nároky jsou různé, většinou se odvíjí podle výše celkové pojistné částky. Například může pojišťovna stanovit, že při pojištění nad půl milionu by měly být všechny vchodové dveře opatřeny bezpečnostním uzamykacím systémem.

Takových stupňů zabezpečení rozlišuje pojišťovna třeba šest. Pokud by došlo ke krádeži vloupáním a ukázalo se, že zabezpečení neodpovídalo stanoveným nárokům, opět to znamená snížení plnění. Naopak za lepší zajištění lze získat slevu na pojistném.